Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

jorfiM
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 25.05.201610:13:18
čj NPU-310/41491/2016
Listu: 1 Příloh: 5
01000791647
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Mgr. Jiří Trnka, advokát, Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1 
Středočeský kraj, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5
Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 
Obec Milín, 11. května 27, 262 31 Milín
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 2791/2016 OPP Dědková Olga Mgr. / 428 04.04.2016
MK-S 11050/2014 OPP
Věc: řízení o prohlášení stavby bývalé benzínové pumpy (včetně pozemku st. pare. ě. 
321/1) a dlážděné příjezdové cesty, k. ú. Milín, obec Milín, okres Příbram, 
Středočeský kraj, za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 2791/2016 OPP, sp. 
zn. MK-S 11050/2014 OPP, ve výše uvedené věci.
k
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
m in is te r s tv o  kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
IČ: 00023671
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 2791/2016 OPP, sp. zn. MK-S 11050/2014 OPP ze dne 4. 4. 2016 
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Cech v Praze
Městský úřad Příbram, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, úsek památkové péče
Vlastní
7 -/:
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
lili
M K C R X 5 9  C  1 4 N
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
h/..
za správnost:
1 . 5 . M
V Praze dne 4. 4. 2016 
č.j. MK 2791/2016 OPP 
sp. zn. MK-S 11050/2014 OPP
R O Z H O D N U T Í
i .
péče
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, stavbu bývalé benzínové 
pumpy, na pozemku st. pare. č. 321/1, spolu s pozemkem st. pare. č. 321/1, k. ú. Milín, 
obec Milín, okres Příbram, Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
II.
péče
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
n e p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, dlážděnou příjezdovou cestu 
(na pozemcích pare. č. 950/1 a 950/20), k. ú. Milín, obec Milín, okres Příbram, 
Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je účastníkem řízení:
zastoupený Mgr. Jiřím Trnkou, advokát, se sídlem Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, č. 
osvědčení ČAK 15477; Středočeský kraj, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, IČ: 70891095; 
Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 
81/11, 150 21 Praha 5, IČ: 00066001; Obec Milín, 11. května 27, 262 31 Milín, IČ: 
00242730.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště středních Čech v Praze, podnět k prohlášení stavby bývalé benzínové 
pumpy (včetně pozemku st. pare. č. 321/1) a dlážděné příjezdové cesty (na pozemcích pare. č. 
950/1 a 950/20), k. ú. Milín, obec Milín, okres Příbram, Středočeský kraj, za kulturní 
památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, jako 
odůvodnění svého podnětu uvedl: „benzínová pumpa v Milíně je  drobnou technickou 
památkou, dokládající vývoj automobilismu v českých zemích. Nezanedbatelná je i její 
architektonická hodnota. Je zřejmé, že jde o kvalitní dílo jednoduchých a čistých tvarů, 
upoutávající dominantním prvkem zastřešení. Je dokladem trvání a proměn 
funkcionalistického směru v poválečné architektuře Československa.
V měřítku Středočeského kraje je milínské pumpa stavbou ojedinělou, protože 
podobná zařízení byla po skončení jejich provozu většinou zbourána. Ani v rámci republiky 
není těchto staveb mnoho dochováno, zmiňována je např. benzínová pumpa v Nádražní ulici v 
Rumburku, neznámého architekta z r. 1935, přestavěná na bistro. Mezi chráněnými objekty z 
této oblasti je  jen výdejní Stojan benzínové čerpací stanice HEFA „ C “ v Božím Daru, okr. 
Karlovy Vary. Naopak nechráněna zůstala dlouho chátrající a nedávno úpravami poničená 
funkcionalistická pumpa v Praze - Zličíně, v ulici Na Radosti od architekta Ladislava 
Machoně, postavená v roce 1936. Není výjimkou, že na návrzích pump se v období první 
republiky podíleli renomovaní soudobí architekti, např. Josef Gočár je  autorem čerpacích
2
stanic v Praze na Klárově, v Hrdlořezích a v Moravské Ostravě. Bohužel většina těchto stanic 
zanikla.
Význam stavebních památek vývoje automobilismu začíná být teprve v nedávné době 
doceňován, o čemž svědčí například konference a workshop konané ve dnech 20. - 22. září 
2012 v Hradci Králové a Liberci pod názvem Architektura ve službách motorismu. Návrh na 
prohlášení milínské pumpy vzešel z výstupů projektu výzkumu a vývoje národní kulturní 
identity (NAK1), prezentovaných mimo jiné právě na této konferenci.
Příjezdová cesta byla součástí původního projektu. Tento způsob úpravy silničního 
povrchu je již  málokde zachován a dochované příklady dále rychle mizí, je proto žádoucí 
zachování i tohoto technického detailu. “
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní
řízení.
V řízení se vyjádřil Městský úřad Příbram, odbor koncepce a rozvoje města, který ve 
svém stanovisku ze dne 29. 9. 2014, č. j. MeUPB 76677/2014, sp. zn. SZ MeUPB 
76677/2014, prohlášení předmětné stavby a příjezdové cesty za kulturní památku nedoporučil. 
Dále uvedl, že „se jedná o drobnou stavbu benzínové pumpy, která stojí při hlavní průjezdní 
silnici v obci směrem na Strakonice. Stavba pumpy je přízemní, zděná omítaná tvrdou 
břízolitovou omítkou. Má pultovou střechu zaobleného tvaru, která předstupuje před objekt a 
kryje prostor s dnes již  chybějícími výdejními stojany.
Okenní a dveřní výplně jsou jednoduché, dřevěné hladké, odpovídající stavu objektu. 
Pumpa je  dochována v původní podobě, bez technologického zařízení, to bylo odstraněno po 
ukončení provozu. V současné době je pumpa bez využití, po ukončení činnosti čerpání 
pohonných hmot byl objekt využit jako kamenická dílna.
Správní orgán se domnívá, že máme objekty, které by měly být prohlášeny za památky, 
protože jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti od nejstarších dob do současnosti, které mají přímý vztah k významným 
osobnostem a historickým událostem. Což se domníváme, že v tomto případě - objekt 
benzínové pumpy k nim nepatří. Památky jsou ve svém neobecnějším smyslu něčím, co 
připomíná minulost. Památky jsou svědky vývoje člověka a společnosti, jsou kulturním 
dokumentem.
Aby věc mohla být prohlášena za kulturní památku, musejí hodnoty významně 
převyšovat hodnoty věcí ostatních a v tom spočívá smyslu významu kulturní památky. “
Dále se vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, 
který ve svém stanovisku ze dne 3. 11. 2014, č. j. 134384/2014/KUSK, sp. zn. 
SZ_134384/2014/KUSK, prohlášení předmětné stavby a příjezdové cesty za kulturní památku 
naopak doporučil. Dále uvedl, že „drobná přízemní zděná stavba benzínové pumpy se nachází 
na hlavní silnici 11. května, ve směru na Strakonice. Projekt benzínové pumpy vypracoval v 
roce 1957projektant S. Sedláček v projektovém oddělení národního podniku Chemy, pobočka 
Brno. Pumpa byla postavená roku 1959. Stavba zaujme výrazně vykonzolovanou zešikmenou 
střechou. Délka konzoly odpovídá přibližně šířce půdorysu, což představuje u této jinak 
utilitární stavby výrazný konstrukční prvek. Zaoblené rohy konzoly a tenké kruhové sloupy 
odkazují na styl „šedesátých let‘. Stavba jako celek je  v dobrém stavebně- technickém stavu, 
technologické zařízení pumpy bylo již  v minulosti odstraněno. V interiéru jsou patrné menší 
stavební úpravy. V současnosti je stavba bez využití, interiér je  zanedbaný. Příjezdová cesta je 
vydlážděná ze žulových kostek. Cesta je  dochovaná v dobrém stavu. Přestože se jedná o 
stavbu malého rozsahu, vzhledem k zajímavosti svého architektonického a konstrukčního 
řešení představuje tato stavba zajímavou drobnou památku z oblasti dopravních účelových
3
staveb, z nichž řada již  zanikla (fotodokumentace a historie viz. např. publikace Benzina v 
proměnách času http://www.petroleum.cz/upload/miblikace/benzina.pdf). “
Ministerstvo kultury dále obdrželo zápis č. 02/2014 ze zasedání Komise pro ochranu 
památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století (poradního orgánu generální ředitelky 
Národního památkového ústavu), ve kterém bylo uvedeno následující: „komise shledala, že 
podobných objektů se nezachovalo mnoho a stavba je krásnou ukázkou konstrukčních 
principů 30. let 20. století. Ocenila rovněž práci ÚOP, které dokázalo v archivech stavebních 
úřadů dohledat původní plánovou dokumentaci. Problémem je  ovšem odstranění původních 
benzinových stojanů, čímž je výrazně umenšena autenticita stavby. Komise doporučuje počkat 
na nový památkový zákon a prohlásit tuto stavbu památkou místního významu, neboť má pro 
region nesporné kvality. “
Dále Ministerstvo kultury obdrželo stanovisko Národního památkového ústavu, 
generálního ředitelství, který na základě zápisu výše jmenované komise prohlášení předmětné 
stavby bývalé benzínové pumpy za kulturní památku nedoporučil. Dále uvedl, že „drobná 
stavba je sice ukázkou konstrukčních principů 30. let 20. století a z hlediska místního významu 
dosahuje nesporných kvalit, její stav dochování ve srovnání s dohledanou původní plánovou 
dokumentaci je  však torzální - původní benzinové stojany byly odstraněny a objekt, který tak 
pozbyl původní funkci, byl novodobě upraven. “
V souvislosti s výše uvedenými nedoporučujícími stanovisky Národního památkového 
ústavu, generálního ředitelství, se v řízení znovu vyjádřil Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště středních Čech v Praze, který Ministerstvu kultury zaslal další doplňující 
informace: „objekt benzínové pumpy v Milíně je  v měřítku celé republiky ojediněle 
zachovanou památkou vývoje automobilismu v českých zemích. Většina podobných objektů 
bud' zcela zanikla, nebo byla značně přestavěna a znehodnocena. Objekt pumpy v Milíně je 
zachován ve zcela výjimečné míře, bez následných úprav. Výdejní stojany byly po skončení 
své funkce sice odstraněny, avšak to je zcela přirozený důsledek technického vývoje, původní 
stojany přestaly být z technického hlediska použitelné a je vysoce pravděpodobné, že byly 
vyměňovány několikrát již  v průběhu provozování pumpy. Není známa žádná jiná čerpací 
stanice, kde by se stojany zachovaly na místě. Stojany byly buď zlikvidovány, umístěny do 
muzea nebo jsou v soukromých sbírkách.
Památky motorismu nejsou dosud v Ústředním seznamu kulturních památek 
zastoupeny téměř vůbec, jednak proto, že jde o poměrně méně vzdálenou minulost, které se 
teprve v poslední době věnuje více pozornosti, jednak proto, že památky tohoto typu nejsou 
dosud v rámci republiky dostatečně prozkoumány. Právě proto jde o památky ohrožené, bez 
památkové ochrany odsouzené k rychlému zániku.
Stavba byla navržena v roce 1957 a dokončena v roce 1959. Použité konstrukční 
principy (cihelné zdivo v kombinaci s konzolovou železobetonovou konstrukcí střechy, ocelové 
sloupy) byly ve větší míře v našem prostředí používány od 30. let 20. století, avšak pro danou 
stavbu je  charakteristický architektonický výraz typický pro období jejího vzniku, kdy po 
částečném odklonu k socialistickému realismu se architektura vrací k principům 
prvorepublikové moderny a k funkcionalismu. “
V řízení se dále vyjádřila Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí o zrušení prohlášení nemovitých 
věcí za kulturní památku, která dne 29. 5. 2015 hodnotila památkové hodnoty předmětné 
benzínové pumpy společně s benzínovou pumpou v Praze 5 -  Zličín. Komise konstatovala, že 
„jednoznačně doporučuje prohlášení obou benzínových pump, neboť jde o jedny z posledních
4
dochovaných příkladů a současně o výrazné reprezentanty rychle se měnícího typu staveb. 
Jde o stavby dokládající rozvoj automobilismu jako revolučního fenoménu 20. století. Na 
památkové hodnotě obou staveb se tedy vedle hodnot architektonických výrazně podílí i 
hodnota historická a dokumentární.
V případě zličínské benzínové pumpy, která je nepochybně dílem Ladislava Machoně, 
je přes provedené úpravy obnova původní podoby dobře proveditelná.
Milínská benzínová stanice je  dokladem dalšího vývoje tohoto stavebního typu a 
dochovala se včetně dobové příjezdové komunikace, která zvyšuje její dokumentární hodnotu.
Komise velmi doporučuje, aby byla tomuto stavebnímu typu věnována zvýšená 
pozornost pro celé období 30. - 60. let 20. století s cílem zajistil památkovou ochranu též 
dalším ojediněle dochovaným reprezentantům tohoto typu staveb, který dosud v USKP není 
zastoupen. “
Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, v platném znění, dopisem Ministerstva kultury ze dne 17. 6. 
2015, pod č. j. MK 33743/2015 OPP, a byl informován o svých právech a povinnostech 
v řízení. Tímto dopisem byl rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl 
vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich 
doplnění v zákonem stanovené lhůtě.
Účastník řízení pan Tomáš Trnka se s podklady k rozhodnutí osobně seznámil na 
Ministerstvu kultury dne 8. 7. 2015. Do protokolu uvedl, že své stanovisko zašle písemně. 
V následném písemném stanovisku prostřednictvím svého právního zástupce s prohlášením 
předmětné stavby bývalé benzínové pumpy za kulturní památku nesouhlasil. Dále sdělil 
následující:
„ Stavba především nevykazuje vlastnosti nutné podle ustanovení § 2 odst. 1 ZSPP pro 
prohlášení za kulturní památku.
Již ze stanoviska Komise pro ochranu památkové fondu vzniklého ve 2. polovině 20. 
století (dále jen “Komise “), která je  poradním orgánem generální ředitelky Národního 
památkového ústavu a přední autoritou v odborném světě, je  patrné, že podmínky podle 
ustanovení § 2 odst. 1 ZSPP pro prohlášení za kulturní památku nemohou být splněny, když 
stavba je  dochována pouze v torzálním stavu, bez jakékoli technické funkčnosti nebo 
technického zařízení, přičemž i benzinové stojany byly odstraněny. Komise proto prohlášení 
stavby za kulturní památku nedoporučila.
Ze stejného důvodu nedoporučil prohlášení stavby za kulturní památku Městský úřad 
Příbram, Odbor koncepce a rozvoje města, Oddělení památkové péče. Městský úřad Příbram 
je  přitom místní autoritou, která zná nejlépe konkrétní podmínky a stav stavby, a tak může 
nejlépe hodnotit její historickou významnost.
Podle vyjádření MÚ Příbram, OKRM, OPP přitom stavba nenaplňuje podmínky nutné 
pro prohlášení za kulturní památku podle ustanovení § 2 odst. 1 ZSPP dále z důvodu, že 
stavbu není možné nepovažovat za významnější nebo hodnotnější než jiné stavby v okolí.
Na rámec skutečností již  výše uvedených je  dále nutné upozornit na skutečnost, že 
stavební a technický stav stavby už v žádném ohledu neodpovídá požadavkům § 2 odst. 1 
ZSPP, a to z následujících důvodů:
- byly odstraněny původní benzínové stojany,
- střešní ovál stavby (“kšilt ‘j  byl zrekonstruován tak, že původní dřevěné podhledy 
byly strhány a místo dřevěného podhledu byla udělaná novodobá fasáda,
- za dobu posledních desítek let stavba mnohokrát prošla rekonstrukcí a úpravami,
- stavba je  vybavena novodobými okapy a svody,
5
- plášť stavby je opatřen novodobou makovanou omítkou,
- na oknech jsou na pevno zabudované mříže, a to v soklech oken,
- v přední části stavby jsou ve zdivu napevno zabudované závitové tyče pro upevnění 
reklamních poutačů,
- uvnitř stavby jsou vybourané příčky (nenosné),
- celý vnitřek stavby je  vybouraný a připravený na rekonstrukci rozvodů vody a 
elektřiny,
- v současné době je plášť stavby znehodnocen vandaly.
Ze všech výše uvedených důvodů již  není seznatelný původní účel stavby. Pokud 
původní účel stavby není veřejnosti seznatelný, není pochyb o tom, že stavba nemůže být 
dokladem historického vývoje ve smyslu § 2 odst. IZSPP.
Můj klient nabyl stavbu s podnikatelským záměrem provozování hostinské činnosti 
začátkem července roku 2014, tedy bezmála dva měsíce před oznámením o návrhu na 
zahájení řízení o prohlášení stavby za kulturní památku. Pokud bude stavba prohlášena za 
kulturní památku, nebude již podnikatelský záměr mého klienta realizovatelný (zejména na 
základě technických, hygienických a provozních požadavků pro řádný provoz hostinského 
zařízení) a můj klient tak utrpí značné finanční ztráty. Již nyní můj klient investoval nemalé 
náklady do přípravy uvedeného podnikatelského záměru.
Pokud by stavba byla prohlášena za kulturní památku, čímž bude zmařen 
podnikatelský záměr mého klienta a značně se zvýší náklady na péči o stavbu, nebude můj 
klient bohužel disponovat dostatkem finančních prostředků pro řádnou péči o stavbu.
Podle ustanovení § 16  ZSPP sice může vlastník kulturní památky požádat obec nebo 
kraj poskytnutí příspěvku na náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, 
MU Příbram, OKRM, OPP však již předem avizoval, že nedisponuje dostatkem finančních 
prostředků a jakýkoli příspěvek je  vyloučen.
V případě prohlášení stavby za kulturní památku by tady mému klientovi nezbyla jiná 
možnost, než uvažovat o odprodeji stavy. “
Ostatní účastníci řízení možnosti seznámit se s podklady k rozhodnutí nevyužili ani se 
písemně nevyjádřili.
Popis stavby:
Jedná se o přízemní zděnou stavbu omítnutou tvrdou břízolitovou omítkou. Jejím 
dominantním prvkem je pultová střecha zaobleného tvaru, která předstupuje před objekt a 
kryje tak prostor s dnes již chybějícími výdejními stojany. Střecha je nesena 
železobetonovými žebry, přiznanými na její spodní straně. Na vybetonované ploše jsou dosud 
v půdoryse patrné obrysy tří výdejních stojanů. Vlastní objekt je půdorysně tvaru T, kdy na 
přední straně předstupuje kancelář obsluhy s okny na dvou stranách a prosklenými dveřmi na 
třetí severní straně. Zadní ustupující část objektu má na obou čelních stranách dveře - na 
severní straně vedou k zázemí obsluhy s chodbou, záchodem, umývárnou a šatnou; na jižní 
straně do skladu olejů. Okenní i dveřní výplně jsou jednoduché, dřevěné, hladké, odpovídající 
technickému charakteru objektu.
Ministerstvo kultury pečlivě zvážilo všechny výše uvedené podklady jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení stavby bývalé benzínové pumpy (včetně 
pozemku st. pare. č. 321/1) v obci Milín za kulturní památku. Ministerstvo kultury dospělo k 
závěru, že tato drobná stavba stojící při hlavní průjezdní silnici v obci ve směru na Strakonice 
byla postavena ve 2. polovině 50. let 20. století. Je příkladem technické stavby
6
funkcionalistického směru v poválečné architektuře Československa. Tato bývalá pumpa 
představuje stavbu zajímavou po stránce konstrukčního řešení i architektonického vzhledu. 
Konstrukční principy použité při její stavbě, jako je cihelné zdivo v kombinaci s konzolovou 
železobetonovou konstrukcí střechy či ocelové sloupy, se ve větší míře v architektuře v našem 
prostředí objevovaly již od 30. let 20. století. Pro předmětnou stavbu je však charakteristický 
architektonický výraz typický pro období jejího vzniku -  tedy 50. léta 20. století, kdy po 
částečném odklonu k socialistickému realismu se architektura vrací k principům 
prvorepublikové modemy a k funkcionalismu. Stavbu zastřešuje pozoruhodná a technicky 
unikátně zvládnutá výrazně vykonzolovaná zešikmená střecha, přičemž délka konzoly 
odpovídá přibližně šířce půdorysu stavby. Takovýto výrazný konstrukční prvek použitý u této 
jinak utilitární stavby je z pohledového hlediska velmi dominantní.
Jedná se o stavbu dokládající historický vývoj automobilismu v českých zemích. 
Výskyt takovýchto památek je v současnosti v České republice velmi ojedinělý. Většina 
podobných objektů již zcela zanikla nebo byl jejich architektonický výraz pozměněn 
výraznou přestavbou a tím z památkového hlediska znehodnocen. Naproti tomu předmětná 
stavba se jako celek do současnosti dochovala v relativně dobrém stavebně - technickém stavu 
a neprošla ani výraznou degradující stavební proměnou. I přes stavební úpravy provedené 
v minulých letech (zejména v interiéru) je i nadále cenná mírou zachování původních 
stavebních konstrukcí a stále si uchovává svůj původní architektonický výraz.
Závěrem Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětná stavba svým umístěním, 
charakterem, historickou i architektonickou hodnotou splňuje podmínky pro prohlášení věci 
za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů.
K námitce účastníka řízení, že „stavba je dochována pouze v torzálním stavu, bez 
jakékoli technické funkčnosti nebo technického zařízení “ Ministerstvo kultury uvádí, že se 
s tímto hodnocením neztotožňuje. Skutečnost, že technologické zařízení pumpy v podobě 
stojanů bylo v minulosti odstraněno, neznamená, že se předmětná stavba dochovala v 
torzálním stavu. Ze shromážděné fotodokumentace jednoznačně vyplývá, že se o torzo 
v žádném případě nejedná. Stavba se zachovala v celé své hmotě včetně svého 
charakteristického architektonického výrazu. Ministerstvo kultury prohlásilo předmětnou 
stavbu jako příklad určitého architektonického typu stavby, stavěného v období 30. - 60. let 
20. století. Její nedochované technologické zařízení má v rámci prezentování předmětné 
stavby jako architektonického typu irelevantní pozici.
K námitce účastníka řízení, že „ Městský úřad Příbram je místní autoritou, která zná 
nejlépe konkrétní podmínky a stav stavby, a tak může nejlépe hodnotit její historickou 
významnost. “ Ministerstvo kultury uvádí, že na základě § 32 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, v platném znění, územně příslušnou odbornou organizací státní památkové 
péče, která připravuje a zpracovává odborné podklady pro Ministerstvo kultury, zejména pro 
prohlašování kulturních památek, je Národní památkový ústav (vždy příslušné územní 
odborné pracoviště). Ministerstvo kultury považuje vyhodnocení památkových kvalit 
předmětné stavby, provedené Národním památkovým ústavem, územním odborným 
pracovištěm středních Čech v Praze, za dostatečné a po odborné stránce za kvalitně 
zpracované. Samozřejmou součástí památkového vyhodnocování předmětné stavby touto 
odbornou organizací byla i znalost pramenů a odborné literatury, na základě které byl 
vypracován podnět k prohlášení za kulturní památku. Soupis použitých pramenů a literatury je 
v podnětu uveden. Odborné zhodnocení památkových hodnot předmětné stavby tedy vychází 
nejenom z pramenů a odborné literatury, ale rovněž ze zkušeností odborných pracovníků 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze,
7
získaných přímo v terénu při výkonu odborných prací na ochranu kulturních památek nebo 
pro vědecké účely nebo při dokumentačních činnostech.
Stěžejní odbornou literaturou v tomto případě byl sborník Architektura ve službách 
motorismu, který vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a Fakulta architektury 
ČVUT v Praze. Této odborné publikaci předcházela konference a workshop v Hradci Králové 
a Liberci, zaměřená na historiografii dosud opomíjené proměny osídlení, krajiny a životního 
stylu, vyvolané prudkým nástupem automobilismu v 1. polovině 20. století. Tento sborník a 
proběhlá konference jsou dokladem aktuálního zájmu české památkové péče o stavby 
benzínových pump.
K námitce účastníka řízení, že „ stavbu není možné nepovažovat za významnější nebo 
hodnotnější než jiné stavby v okolí “ Ministerstvo kultury uvádí, že v obci Milín jsou pouze 
dvě kulturní památky -  kostel sv. Petra a památník ukončení II. světové války. K těmto 
dvěma kulturním památkám rozhodnutím o prohlášení stavby bývalé benzínové pumpy tedy 
přibyla třetí. Z tohoto důvodu lze na předmětnou stavbu pohlížet jako na stavbu 
s památkového hlediska významnějšího rázu než jsou ostatní stavby v dané lokalitě, které 
kulturními památkami nejsou.
K námitkám účastníka řízení týkajících se stavebního a technického stavu stavby 
(„střešní ovál stavby (“kšilt “) byl zrekonstruován tak, že původní dřevěné podhledy byly 
strhány a místo dřevěného podhledu byla udělaná novodobá fasáda; za dobu posledních 
desítek let stavba mnohokrát prošla rekonstrukcí a úpravami; stavba je  vybavena novodobými 
okapy a svody; plášť stavby je  opatřen novodobou maltovanou omítkou; na oknech jsou na 
pevno zabudované mříže; v přední části stavby jsou ve zdivu napevno zabudované závitové 
tyče pro upevnění; uvnitř stavby jsou vybourané příčky (nenosné); celý vnitřek stavby je  
vybouraný a připravený na rekonstrukci rozvodů vody a elektřiny; v současné době je plášť 
stavby znehodnocen vandaly “)  Ministerstvo kultury uvádí, že výše uvedené stavební úpravy 
či změny vzhledu považuje Ministerstvo kultury za dílčí a z pohledu památkové péče za 
reverzibilní. Uvedené novodobé stavební úpravy nenarušily památkové hodnoty stavby 
natolik závažně, aby nemohla být prohlášena za kulturní památku.
Závěrem Ministerstvo kultury konstatuje, že vývoj stavu a vzhledu v průběhu let je 
zákonitostí každé stavby. Ministerstvo kultury si je vědomo skutečnosti, že se původní bývalá 
pumpa nedochovala zcela ve svém autentickém vzhledu a výše podrobně charakterizuje její 
současné památkové hodnoty.
S námitkou účastníka řízení, že „ze všech výše uvedených důvodů již  není seznatelný 
původní účel stavby “ se Ministerstvo kultury neztotožňuje a dále uvádí, že původní účel 
stavby je stále jasně zřetelný, neboť těch několik málo objektů tohoto stavebního typu, 
dochovaných do současnosti v České republice, má podobný vzhled. Z komparace s těmito 
objekty vyplývá, k jakému účelu předmětná stavba původně sloužila.
K námitce účastníka řízení, že „ Můj klient nabyl stavbu s podnikatelským záměrem 
provozování hostinské činnosti začátkem července roku 2014, tedy bezmála dva měsíce před 
oznámením o návrhu na zahájení řízení o prohlášení stavby za kulturní památku. Pokud bude 
stavba prohlášena za kulturní památku, nebude již podnikatelský záměr mého klienta 
realizovatelný (zejména na základě technických, hygienických a provozních požadavků pro 
řádný provoz hostinského zařízení) a můj klient tak utrpí značné finanční ztráty. Již nyní můj 
klient investoval nemalé náklady do přípravy uvedeného podnikatelského záměru. “ 
Ministerstvo kultury uvádí, že prohlášení za kulturní památku provozování podnikatelské 
činnosti v objektu nebrání - v České republice existuje spousta kulturních památek, které 
slouží stejnému účelu, ke kterému chce stavbu využít její současný vlastník.
Ostatní námitky uvedené ve stanovisku účastníka řízení nesouvisí s předmětem řízení 
ani s jeho postupem a Ministerstvo kultury je z tohoto důvodu považuje za irelevantní.
8
Dále Ministerstvo kultury po pečlivém zhodnocení všech shromážděných podkladů 
rozhodlo o neprohlášení příjezdové cesty k bývalé pumpě, která je odbočkou z hlavní silnice, 
za kulturní památku, jak je uvedeno výše ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Tato příjezdová 
cesta je součástí pozemku a ne samostatnou stavbou. Většina plochy této příjezdové cesty je 
součástí mnohem většího pozemku pare. č. 950/1 (31192 m2), který slouží jako hlavní silnice 
a nemá žádnou památkovou hodnotu. Vzhledem k této skutečnosti Ministerstvo kultury 
považuje památkovou ochranu celého tohoto velmi rozlehlého pozemku za nadbytečnou.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
, 4 'čv
Mgr. Petra Ulbnchová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
9
Příloha: stavba bývalé benzínové pumpy, na pozemku st. pare. č. 321/1, spolu 
s pozemkem st. pare. č. 321/1, k. ú. Milín, obec Milín, okres Příbram, 
Středočeský kraj - kopie katastrální mapy s vyznačením umístění věci; nedílná 
součást tohoto rozhodnutí
10
f 
94
7/
24

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0529788.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Milín, benzínová pumpa. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8078689 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

04.04.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 413071495

Bližší specifikace:

Název	benzínová pumpa
Číslo ÚSKP	105833
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 12223193

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 2791/2016 OPP
Datum nabytí právní moci	02.05.2016
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	413071495 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 109390

Název objektu: benzínová pumpa

Část obce: Milín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Milín

Obec: Milín

ORP: Příbram

Okres: Příbram

benzínová pumpa (právní stav 413071495)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9623

Název lokality: Milín

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Milín

Obec: Milín

ORP: Příbram

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

benzínová pumpa (právní stav 413071495)

Kód CZ: 68915

Název lokality: Milín

Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Milín

Obec: Milín

ORP: Příbram

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

benzínová pumpa (právní stav 413071495)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 88

Název hist. regionu: Příbram

benzínová pumpa (právní stav 413071495)

Ke stažení Náhled Poslat žádost