Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

/ o f
Ministerstvo kultury
N á ro d n í p a m á tk o v ý  ú s ta v  
Došlo: 1 2 .0 7 .2 0 1 6  0 9 :5 5 :0 5
čj NPU-310/54858/2016
Listu: 1 Příloh: 0
01000814492
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna(oimkcr.cz
Středočeský kraj 
Zborovská 81/11 
150 21 Praha 5
Centrum 83, poskytovatel sociálních služeb
Václavkova 950
293 01 Mladá Boleslav II
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 39270/2016 OPP Dědková Olga Mgr. / 428 08.06.2016
MK-S 2031/2016 OPP
Věc: řízení o prohlášení souboru býv. Masarykova domu okresní sociální péče č. p.
447, k. ú. Mladá Boleslav, obec Mladá Boleslav, okres Mladá Boleslav, 
Středočeský kraj, za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 39270/2016 OPP, 
sp. zn. MK-S 2031/2016 OPP, ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kujtury
Maltézské náměstí 471/1  
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
IČ: 00023671 [2 l]
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 39270/2016 OPP, sp. zn. MK-S 2031/2016 
OPP ze dne 8. 6. 2016
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze 
Magistrát města Mladá Boleslav, úsek památkové péče 
Krajský úřad Středočeského kraje, úsek památkové péče 
Vlastní
Ministerstvo kultury
lili11
M K C R X Z) (Z 9 W G M  B
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moct 
ia  správnost: ..xulM^S&Í
, k lM í
V Praze dne 8. 6. 2016 
č.j.M K 39270/2016 OPP 
sp. zn. MK-S 2031/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
péče
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor bývalého 
Masarykova domu okresní sociální péče č. p. 447, ul. Havlíčkova, k. ú. Mladá Boleslav, 
obec Mladá Boleslav, okres Mladá Boleslav, Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
Soubor je tvořen:
1. dům č. p. 447, na pozemku st. pare. č. 1545, k. ú. Mladá Boleslav
2. stavba přístřešku pro zahradní náčiní a kočárky, na pozemku st. pare. č. 1545, k. 
ú. Mladá Boleslav
3. socha matky s dětmi, před hlavním vstupem do objektu, na pozemku st. pare. ě. 
1545, k. ú. Mladá Boleslav
4. pozemek st. pare. č. 1545, st. pare. č. 7232 (bez stavby), st. pare. č. 5302 (bez 
stavby), st. pare. č. 7413 (bez stavby), pozemek pare. č. 495/9, k. ú. Mladá 
Boleslav
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je účastníkem řízení: Středočeský kraj, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, IČ 70891095; 
Centrum 83, poskytovatel sociálních služeb, Václavkova 950, 293 01 Mladá Boleslav II, IČ 
00874680.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět, který podal Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště středních Čech v Praze, k prohlášení souboru bývalého Masarykova domu 
okresní sociální péče č. p. 447 (dům č. p. 447, stavba přístřešku pro zahradní náčiní a kočárky, 
socha matky s dětmi před hlavním vstupem do objektu; pozemek st. pare. č. 1545, st. pare. č. 
7232 (bez stavby), st. pare. č. 5302 (bez stavby), st. pare. č. 7413 (bez stavby), pozemek 
pare. č. 495/9), k. ú. Mladá Boleslav, obec Mladá Boleslav, okres Mladá Boleslav, 
Středočeský kraj, za kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, jako 
odůvodnění svého podnětu uvedl, že „Bývalý Masarykův dům sociální péče patří k předním 
moderním stavbám z 20. let 20. století v Mladé Boleslavi. Autorem projektu z roku 1925 byl 
architekt Jiří Kroha, jeden z nejvýraznějších představitelů levicově smýšlející umělecké a 
politické avantgardy meziválečných let a jeden z největších talentů té doby v Čechách. S 
architektem Jiřím Krohou a jeho tvorbou v Mladé Boleslavi je  spjatý vůbec první 
komplexnější zásah moderní architektury do charakteru českého města a do struktury 
tradičního stavitelství. Právě v okresním městě Mladé Boleslavi, významném hospodářském a 
kulturním centru severovýchodních Čech, se v meziválečném období vytvořily velmi příznivé 
podmínky pro prosazování kvalitní moderní architektury.
V Krohově „mladoboleslavském období“ se dům sociální péče ze všech jeho zdejších 
staveb nejvíce přiblížil k aktuálním směrům purismu a funkcionalismu, zatímco jeho Zemská 
průmyslová škola reprezentuje polohu extravagantní expresionistické architektury. Sám 
architekt považoval Masarykův dům sociální péče za nejklidnější a nej střízlivější dílo ve svém 
působišti v Mladé Boleslavi. Také žádná jiná architektova mladoboleslavská stavba nebyla 
sledována v místním tisku tak jako předmětná budova.
V projektech Jiřího Kroky, odvolávajícího se zde na tradici tvorby architekta Jana Kotěry, 
se často setkáváme s vůlí zahrnout obsah sociálních, kolektivních a kulturních potřeb nové 
doby do práce architekta. Podle Josefa Císařovského se tato tradice nejvýrazněji projevuje 
právě v projektu domu sociální péče v Mladé Boleslavi. Dům pro svobodné matky a jejich děti 
byl sice původně zamýšlený ve velkolepějším a náročnějším provedení, ale ve výsledku se 
architekt přiklonil ke svému původnímu elementarismu čistých velkých ploch „prvoplánú“. 
Podle Krohových návrhů, finančně nejméně nákladných, tehdy vznikly i jednotlivé interiéry, 
jež přes ladnost provedení dostatečně vyjádřily poslání a smysl tohoto typu sociálního 
zařízení. Zatímco exteriér se dochoval v téměř původním stavu (včetně původního přístřešku 
pro zahradní náčiní a kočárky), interiér poznamenaly pozdější výraznější úpravy, spjaté se 
změnami funkce objektu v průběhu druhé poloviny 20. století.
Součástí architektonického a uměleckého působení stavby je  i socha matky s dětmi z roku 
1927 před hlavním průčelím budovy od místního sochaře Josefa Matějů, reprezentující 
sociální umění mezi světovými válkami ve veřejném prostoru.
Masarykův dům okresní sociální péče, který má v rámci Krohova díla v Mladé 
Boleslavi i v širším hledisku architektury 20. let 20. století velký význam, si památkovou
2
ochranu zcela zasluhuje. Ze všech staveb architekta Krohy v Mladé Boleslavi je  v Ústředním 
seznamu kulturních památek evidovaná pouze Zemská průmyslová škola, která však zastupuje 
jinou polohu moderní architektury. “
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní 
řízení. Účastníci řízení, uvedení ve výroku tohoto rozhodnutí, byli o zahájení řízení 
vyrozuměni podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném 
znění, dopisem Ministerstva kultury ze dne 25. 2. 2016, č. j. MK 15095/2016 OPP, a byli 
informováni o svých právech a povinnostech v řízení.
V řízení se vyjádřil Magistrát města Mladá Boleslav, odbor stavební a rozvoje města -  
oddělení památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 17. 3. 2016, č. j. OStRM - 
13618/2016, s prohlášením předmětného souboru za kulturní památku souhlasil s 
odůvodněním, že „objekt bývalého Masarykova domu sociální péče pochází z let 1925-1927. 
Autorem projektu byl architekt Jiří Kroha, s jehož tvorbou je spojen první větší a 
komplexnější zásah moderní architektury do českého města.
Budova je situována mimo městskou památkovou zónu, ale nachází se v její těsné 
blízkosti. Objekt je  dvoupodlažní a dvoukřídlý, směrem od ulice je  v nároží zvýšen o další 
podlaží. Hmotové změny na objektu od jeho výstavby nebyly prováděny, stejně tak jako úpravy 
fasád. Nicméně změny se odehrály v interiéru objektu, který byl přestavován již  od padesátých 
let pro účely dětské nemocnice, později byl upravován pro potřeby domova důchodců a jako 
zázemí denního stacionáře pro tělesně a mentálně postižené. V interiéru se dochovalo jen 
málo původních prvků - zábradlí schodiště, některé dveře,... Provedené změny podstatně 
změnily povahu Krohovy koncepce. Zcela zanikla vstupní hala a místo původního schodiště 
byly vybudovány výtahy.
Dům pro svobodné matky byl původně zamýšlen ve velkolepějším a náročnějším 
provedení, ale architekt se přiklonil ke střízlivější formě - svému původnímu elementarismu 
čistých ploch a prvoplánů.
Součástí areálu objektu je také stavba přístřešku pro zahradní náčiní a kočárky a 
socha matky s dětmi. Zdivo i konstrukce přístřešku se shodují s hlavní budovou. Socha před 
hlavním průčelím je z roku 1927 od místního sochaře Josefa Matějů.
Objekt se svým areálem patří mezi památkově cenné objekty ve městě. Je významný 
také z urbanistického hlediska. V rámci Krohova díla má význam nejen v Mladé Boleslavi, ale 
i v širším měřítku architektury.
S odkazem na hodnoty předmětného objektu doporučujeme prohlášení za kulturní 
památku. Prohlášení areálu za kulturní památku doporučujeme i s ohledem na fakt, že doplní 
charakter sousedící městské památkové zóny. “
Dále se vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, 
který ve svém stanovisku ze dne 9. 3. 2016, č. j. 036208/2016/KUSK, sp. zn. 
SZ 036208/2016/KUSK, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku doporučil. 
Dále uvedl, že „budova navržená architektem Jiřím Vendelínem Krohou (1893-1974) se 
nachází na nároží Gellnerovy a Havlíčkovy ulice. Dům sociální péče pro svobodné matky a 
jejich děti byl postaven v roce 1925. Iniciativou ke vzniku domu přispěla tehdejší Masarykova 
liga proti tuberkulóze. Stavba trvala dva roky, slavnostního otevření se zúčastnil T. G. 
Masaryk.
Nosnou konstrukcí je železobetonový skelet, který vystupuje na fasádách. Fasády jsou 
koncipované do velkých ploch z režného zdivá s výrazným členěním velkých oken. Provozní 
část určená matkám s dětmi měla přístup na terasy rovných střech, které zároveň sloužily jako 
sluneční lázně, zahrada a hřiště s brouzdalištěm pro děti. Byla zde oddělení nalezených dětí, 
oddělení pro pobyt chlapců ze sociálně slabých rodin a izolované oddělení pro nemocné
3
tuberkulózou. V prvním patře bylo několik ordinací sociální péče, porodní sál, poradna pro 
volbu povolání, útulek pro děvčata z hospodářsky slabých rodin a kanceláře Červeného kříže.
V podkroví byly pokoje pro lékaře a ošetřovatelky, v suterénu hospodářské místnosti a 
kuchyň. Na severozápadě se nachází původní přístřešek pro zahradní náčiní a kočárky. 
Nalevo od přístřešku bývala původní vjezdová brána, která byla nahrazena dostavbou dle 
architektonického vzhledu objektu.
V roce 1932 byla, dle koncepce architektonického návrhu, u hlavního vchodu 
instalována pískovcová socha matky s dětmi (signováno J. MATĚJŮ. 1927), kosmonoského 
rodáka, akademického sochaře, Myslbekova žáka, Josefa Matějů (1861-1967).
Náplň budovy se později měnila. Do roku 1931 zde byly jesle, v době krize zde byl 
sirotčinec. Od roku 1954 zde sídlila dětská nemocnice s lůžkovým oddělením, která byla ve 
své době ukázkovým pracovištěm svého oboru a hostila zde i např. delegaci UNICEF. 
Nemocnice byla v 80. letech přesunuta do další mladoboleslavské Krohovy stavby - domu 
vojenských gážistů a v bývalém Masarykově domě byl zřízen domov důchodců. Ve 2. pol. 20. 
století prošla budova dílčími úpravami. Byly změněné některé okenní otvory a jejich výplně, 
vestavěn výtah u schodiště a na nároží provedena jednopodlažní střešní nástavba, která však 
není v pohledech z parteru výrazněji viditelná. Výraznějšími úpravami oproti exteriéru prošel 
interiér, zanikl zejména koncept schodišťové haly, přesto se však dochovalo několik 
památkově hodnotných architektonických detailů (zábradlí, části původní dlažby, původní 
dveře).
V současnosti je  vlastníkem objektu Středočeský kraj, od roku 2006 zde sídlí 
příspěvková organizace Středočeského kraje - Centrum 83, poskytovatel sociálních služeb, 
které poskytuje pomoc nebo podporu osobám, které mají z důvodu mentálního či 
kombinovaného postižení sníženou soběstačnost. Dvůr na pozemku p. č. 495/9 je součástí 
areálu, slouží i ke konání různých akcí Centra 83.
Dům č. p. 447 byl navržen pro poskytování sociálních služeb a tomuto účelu veřejné 
občanské vybavenosti slouží dodnes. Přestože v důsledku nároků na provoz prošel změnami 
zejména v interiéru, je dosud zachovaná hlavní hmota objektu bez výraznějších zásahů, včetně 
detailů jako jsou okenní výplně, schodišťové zábradlí a některé výplně dveří. Řešení fasád z 
režného zdivá v kombinaci s přiznaným železobetonovým skeletem představuje ojedinělé 
řešení v Krohově tvorbě, které se blíží pojetím spíše k purismu a funkcionalismu, na rozdíl od 
jeho dalších staveb na Mladoboleslavsku, které prezentují Krohův vlastní osobitý styl 
ovlivněný tehdejšími směry expresionismu, neoplasticismu, konstruktivismu. Stavba je  
kvalitním architektonickým dílem význačného architekta Jiřího Krohy, jehož tvorba je v 
předválečném období spojena především s Mladou Boleslavi. Realizoval zde řadu 
významných městských staveb občanské vybavenosti, z nichž nejznámější je již prohlášená 
kulturní památka, architektonickým řešením progresivní a koncepčně unikátní Zemská 
průmyslová škola, sousedící v Havlíčkově ulici s navrhovaným Masarykovým domem. Dalšími 
Krokovými mladoboleslavskými novostavbami jsou Okresní nemocenská pojišťovna, obytné 
domy vojenských gážistů, z přestaveb Grand hotel Věnec a obchodního dům Pavla Gellnera.
V nedalekých Kosmonosích realizoval stavby úřednických vil I. a II. pro pracovníky 
sanatoria. Výraznou dominantou centra Benátek nad Jizerou je  Okresní dům a muzeum, 
prohlášená kulturní památka, kde byla nedávno, za podpory města a Středočeského kraje, 
zřízena expozice věnovaná Jiřímu Krohovy. Kroha se řadí k architektům, pro něž byl zásadní 
ideou díla jeho společenský aspekt, což dokládají právě jeho stavby tehdejší veřejné občanské 
vybavenosti. V době svého pobytu na Mladoboleslavsku Kroha vytvořil největší a 
architektonicky nejvýznamnější část svého díla, které bylo mimořádné svoji avantgardností v 
době svého vzniku a zůstává jím i doposud, což je  jen stvrzením nadčasových 
architektonických kvalit. Krohova meziválečná tvorba představuje ojedinělou architekturu 
nejenom v rámci Středočeského kraje, ale i v rámci naší republiky. Krohovo dílo nebylo
4
dlouho doceňováno, teprve v 60. letech se mu dostalo větší pozornosti. V rámci města Mladá 
Boleslav jsou Krohovy stavby dnes již  známými, často prezentovanými, architektonickými 
dominantami města a náleží k jeho kulturnímu dědictví.
Socha matky s dětmi je kvalitním sochařským dílem, které bylo součástí výtvarného 
konceptu stavby. Josef Matějů byl známý jako tvůrce figurálních plastik monumentálního 
charakteru a reliéfních skulptur. V Mladé Boleslavi vytvořil např. monumentální památník 
Padlých z let 1914-1920, který byl zničen nacisty. V Mladé Boleslavi je autorem např. 
sochařské výzdoby na budově spořitelny na náměstí Míru, průmyslové škole, pomníku A. V. 
Smilovského u Domu kultury a dvojice lvů před soudní budovou. V Poděbradech vytvořil 
reliéf nad vstupem u budovy Občanské záložny arch. Kerharta, který prezentuje jeho období, 
kdy od 30. let využíval nové postupy a vyvíjel speciální glazury v ateliéru v keramičce v Horní 
Bříze. “
Dopisem ze dne 13. 5. 2016, č. j. 33288/2016 OPP, byli účastníci řízení v souladu s § 
36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, informováni o tom, že již byly shromážděny 
všechny podklady pro rozhodnutí a byli vyzváni, aby se vyjádřili jak k nim, tak ke způsobu 
jejich zjištění, případně navrhli jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Účastníci řízení 
této možnosti nevyužili.
Popis:
1. dům č. p. 447: jedná se o dvoupodlažní dvoukřídlou budovu půdorysu ve tvaru písmene L. 
Pouze v nároží je budova zvýšena o další podlaží v odstupu od ulice. Železobetonový skelet 
doplňuje vyzdívka ze struskocementových cihel. Architektonické řešení je založeno na 
kontrastu betonových horizontálních konstrukcí nadokenních překladů a neomítaného režného 
zdivá. Na rozdíl od jiných Krohových staveb modelace hmot je velmi umírněná, na většině 
ploch uličních fasád je použit jeden formát oken se stejným členěním v pravidelném rastru.
Jižní průčelí, obrácené do Gellnerovy ulice, je o osmi osách. Pravoúhlé hmoty jižního 
průčelí dělí vpadlá vertikální vstupní část, jejíž zdivo přesahuje úroveň střechy a je zakončeno 
rovnou stříškou. Nad pravoúhlým vstupem jsou v patrech velké prosklené plochy do prostoru 
schodiště.
Hlavní východní průčelí se dvěma postranními rizality je o jedenácti osách. Na 
Krohovo autorství upomíná především nápadité řešení tohoto průčelí při hlavním vstupu, kde 
zaoblené nároží doplňuje výrazná čtvrtválcově zaoblená markýza nad vstupem, vytažená na 
hranolovém sloupku až k horní hraně budovy. K vyvýšenému pravoúhlému vstupu vede 
schodiště s trubkovým zábradlím. Motiv vertikálního hranolového sloupku se opakuje v 
úrovni suterénu při hraně severního rizalitu. V ustupující středové partii východního průčelí 
ve zvýšeném přízemí vyniká průběžný balkón se zděným zábradlím, sloužící zároveň k 
osázení květin. Architekt použil podobný motiv také v patře v severním rizalitu. V obou 
pohledových průčelích zůstaly zachovány původní okenní výplně (hodnotné jsou atypické 
zaoblené výplně ve východním průčelí).
Nepohledová průčelí, otočená do zahrady, jsou podobně řešena jako hlavní fasády. 
Dominujícím prvkem je zaoblené nároží při vstupu zvýšeného přízemí a zaoblený balkón, 
který podpírá pilíř kruhového průřezu. Do tvaru oblouku je koncipována také tarasní zeď s 
lávkou, která vede ke vstupu zvýšeného přízemí.
Výrazně upraveno bylo západní průčelí jihozápadního křídla, s přízemní nástavbou. 
Plochá střešní terasa je kryta plechovou krytinou. Střešní nástavba má valbovou střechu 
krytou plechem. Původní konstrukční a zároveň i dekorativní prvky při střešní stavbě zůstaly 
zachovány.
5
Zatímco exteriér se z velké části dochoval v původním stavu, interiér prošel výraznými 
úpravami. Přesto zůstaly zachovány některé původní prvky - například soubor dveří v 
suterénu budovy a několik prosklených dveří v prostorách schodiště, cenné kovové zábradlí 
schodiště v jižním křídle budovy s kruhovými prvky (korespondujícími s detaily kovového 
artefaktu při jižním vstupu do objektu) nebo pozůstatky původní dlažby. V suterénu vyniká 
žulový základní kámen s datací 1925.
2. stavba přístřešku pro zahradní náčiní a kočárky: stavba obdélného půdorysu s 
půlkruhovým zakončením na jižní straně. Bývala součástí architektonického řešení okolí 
budovy s vjezdovou bránou (přeřešena proti původnímu stavu). Zdivo i konstrukce se shodují 
s hlavní budovou. Stavba je zakončena plochou střechou. Průčelí do ulice je o třech osách (s 
novodobým viditelným zazděním spodní poloviny okenních otvorů). V zaoblení jsou čtyři 
původní vertikální okna. Ze dvora jsou patrné tři pravoúhlé vjezdy.
3. socha matky s dětmi: pískovcová socha se soklem stojí na jednoduchém hranolovém 
podstavci s ustupující horní částí. Skulptura směruje k jihu. Na boční straně soklu vyniká rytá 
signatura: J. MATĚJŮ 1927. Socha představuje prostě oděnou ženu, bosou a se šátkem na 
hlavě, která v levé ruce drží malé dítě. Druhé vzrostlejší dítě stojí po matčině pravé straně a 
přidržuje její šat.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo všechny výše uvedené podklady 
jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení souboru bývalého 
Masarykova domu okresní sociální péče č. p. 447 v obci Mladá Boleslav za kulturní památku. 
Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že předmětný objekt č. p. 447 hlásící se k proudu 
české puristicko-funkcionalistické architektury byl vybudován během 2. poloviny 20. let 20. 
století. Autorem projektu byl prof. Ing. arch. Jiří Kroha, významný představitel české moderní 
meziválečné architektury a designu. Jeho projekty patří k nejlepším a nej originálnějším dílům, 
které čeští architekti v této době vytvořili. Bývalý Masarykův dům okresní sociální péče patří 
mezi několik předních a moderních objektů města Mladá Boleslav, které tento architekt ve 20. 
letech 20. století pro město postavil.
Drobné novodobé stavební úpravy exteriéru stavby ani rozsáhlejší utilitární přestavby 
interiéru stavby nesnižují památkovou hodnotu celého objektu natolik zásadně, aby nemohl 
být prohlášen za kulturní památku. Objekt má zachovanou hlavní hmotu, charakteristický 
vnější vzhled a i v interiéru ještě některé cenné stavební prvky a detaily.
Areál předmětného objektu ohraničuje na severovýchodní straně původní doplňující 
stavba - bývalý přístřešek pro zahradní náčiní a kočárky, který si do současnosti uchoval 
vzhled shodný s hlavní budovou. Z tohoto důvodu tato stavba hlavní budovu vhodně doplňuje 
a je nedílnou součástí areálu.
Součástí původní koncepce domu sociální péče pro svobodné matky a jejich děti je 
také socha matky s dětmi stojící před hlavním vstupem do budovy č. p. 447. Umístění sochy 
právě v tomto místě podtrhuje reprezentativnost hlavního vstupu do objektu a je významnou 
součástí architektonického i uměleckého působení stavby na kolemjdoucí. Socha z roku 1927 
reprezentuje sociální umění mezi světovými válkami ve veřejném prostoru. Jejím autorem je 
místní akad. sochař Josef Matějů, který je známý jako tvůrce figurálních plastik 
monumentálního charakteru a reliéfních skulptur. Předmětné dílo je po umělecké stránce 
velmi kvalitní a svým námětem a uměleckým ztvárněním náleží mezi význačné doklady české 
sochařské tvorby ve 20. letech 20. století.
6
Ministerstvo kultury rovněž prohlásilo za kulturní památku pozemek zahrady náležící 
k objektu č. p. 447, a pozemky pod jednotlivými stavbami areálu, neboť jsou jeho nedílnou a 
památkově cennou součástí a jsou s hlavní budovou areálu historicky spjaty.
Bývalý Masarykův dům okresní sociální péče č. p. 447 se nachází v exponované 
poloze. Jeho architektonická i urbanistická hodnota je nesporná. Bezesporu je význačným 
dokladem historického a stavebního vývoje místa, kde se nachází.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že soubor bývalého Masarykova domu 
okresní sociální péče č. p. 447 v obci Mladá Boleslav svým umístěním, historickou, 
architektonickou i urbanistickou hodnotou a zachovanými konstrukcemi i stavebními detaily 
splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Památková ochrana se nevztahuje na novodobou repliku zdi (z betonové horizontální 
konstrukce a s výplní ze struskocementového zdivá) s půlkruhovou vodní nádrží, která tvoří 
ohrazení areálu v jihozápadní části pozemku p. č. 495/9.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona ě. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra UÍbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
"r&
7
Příloha: soubor bývalého Masarykova domu okresní sociální péče č. p. 447, ul.
Havlíčkova, k. ú. Mladá Boleslav, obec Mladá Boleslav, okres Mladá Boleslav, 
Středočeský kraj - kopie katastrální mapy s vyznačením umístění věci; nedílná 
součást tohoto rozhodnutí
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0530060.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Mladá Boleslav, Masarykův dům okresní sociální péče. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7039638 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

08.06.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 10825912

Bližší specifikace:

Název	Masarykův dům okresní sociální péče
Číslo ÚSKP	105855
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 12583674

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 39270/2016 OPP
Datum nabytí právní moci	04.07.2016
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	10825912 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 116126

Název objektu: Masarykův dům sociální péče

Část obce: Mladá Boleslav II

Č. dom.: č.p. 447

Ulice: Havlíčkova

Č. or.: 13

Kat. území: Mladá Boleslav

Obec: Mladá Boleslav

ORP: Mladá Boleslav

Okres: Mladá Boleslav

Masarykův dům okresní sociální… (právní stav 10825912)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9744

Název lokality: Mladá Boleslav

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Mladá Boleslav

Obec: Mladá Boleslav

ORP: Mladá Boleslav

Okres: Mladá Boleslav

Kraj: Středočeský kraj

Masarykův dům okresní sociální… (právní stav 10825912)

Kód CZ: 70286

Název lokality: Nové Město I

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Mladá Boleslav

Obec: Mladá Boleslav

ORP: Mladá Boleslav

Okres: Mladá Boleslav

Kraj: Středočeský kraj

Masarykův dům okresní sociální… (právní stav 10825912)

Kód CZ: 9746

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Mladá Boleslav

Obec: Mladá Boleslav

ORP: Mladá Boleslav

Okres: Mladá Boleslav

Kraj: Středočeský kraj

Masarykův dům okresní sociální… (právní stav 10825912)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 59

Název hist. regionu: Mladá Boleslav

Masarykův dům okresní sociální… (právní stav 10825912)

Ke stažení Náhled Poslat žádost