Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

' / d <í f /< r
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
N á ro d n í p a m á tk o v ý  ú s ta v  
D oš lo : 08.11.2016 10:11:15
č j NPU-310/87484/2016
Listu : 1 P říloh : 9
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Město Brtnice 
náměstí Svobody č. p. 379 
588 32 Brtnice
Váš dopis značky Naše značka 
MK 66767/2016 OPP
Vyřizuje/linka 
PhDr. Jiří Slavík / 463
V Praze dne: 
18. 10.2016
Věc: Rozhodnutí o prohlášení p a n sk é  sýpky  v B rtn ic i s pozemkem st. p. č. 503/1, 
k. ú. Brtnice, lokalita Horní Město (součást bývalého hospodářského dvora zámeckého 
areálu), okres Jihlava, Kraj Vysočina, za kulturní památku.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 9368/2016 OPP, 
č. j. MK 66767/2016 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 9368/2016 OPP, č. j. MK 66767/2016 OPP 
ze  dne 18. 10. 2016.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči 
Magistrát města Jihlavy, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče
Ministerstvo kultury
M K C R X 0 0 A  C M
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: A  14 2.016
za správnost:
V Praze dne 18. 10. 2016 
Č.j.M K 66767/2016 OPP 
Sp. zn. MK-S 9368/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  
panskou sýpku v Brtnici s pozemkem st. p. č. 503/1, k. ú. Brtnice, lokalita Horní Město 
(součást bývalého hospodářského dvora zámeckého areálu), okres Jihlava, Kraj Vysočina, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Město Brtnice, IČ: 00285668, se sídlem náměstí 
Svobody č. p. 379, 588 32 Brtnice.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je orientační zákres umístění kulturní 
památky do kopie katastrální mapy a deset identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 25. 7. 2016 návrh Města Brtnice na prohlášení 
panské sýpky v Brtnici na pozemku st. p. č. 503/1, k. ú. Brtnice, za kulturní památku. 
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. V
V dotčeném návrhu Města Brtnice č. j. MÚB/1626/2016 ze dne 25. 7. 2016 je 
k posuzovanému objektu uvedeno následující: ,,[...] Předmětem předkládaného návrhu 
na prohlášení věci za kulturní památku (ve smyslu § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní
1
Objekt - patrová budova renesanční sýpky, byla součástí vrchnostenského 
hospodářského areálu. Objekt sýpky se rozprostíral v jeho jihovýchodním cípu.
4.1. Průčelí
4.1.1. Jižní průčelí
Ležatě obdélné průčelí, patrové, zakončené jednoduše profúovanou římsou, na níž 
nasedá vysoký zděný štít tvarově kopírující mansardové zastřešení sýpky. V ose štítové stěny 
je prolomen stojatě obdélný otvor okna, armovaný yrofúovaným kamenným ostěním 
renesančního stáří (shodné profdace s kamenickými prvky užitými na budovách zdejšího 
zámku).
Průčelí je dvouosé, v současné době otevřeno pouze v úrovni patra, a to dvojicí 
menších okenních otvorů. Ty jsou stojatě obdélného tvaru zakončené segmentovým 
záklenkem. Výplně oken tvoří novodobá dřevěná jednokřídlá okna. Obdobně řešená a 
symetricky umístěná okna v úrovni přízemí jsou dnes zazděna.
Plocha průčelí je hladká, opatřená jemnou nesoudržnou probarvenou štukovou 
omítkou, která překrývá dobře zachované renesanční ssrafitové kvádrování. K pravému 
nároží přiléhá soudobá plechová skříň plynové přípojky. Rozvody plynu jsou vedeny 
po průčelí pod podstřešní římsou.
4.1.2. Východní průčelí
Ležatě obdélné protáhlé průčelí, patrové, zakončené jednoduše profilovanou římsou, 
na níž nasedá mansardová střecha, krytá pálenou střešní taškou.
Průčelí je otevřené řadou otvorů různé velikosti a účelu. Základní schéma bylo 
tvořeno stejně jako u jižního průčelí pravidelně rozmístěnými menšími okny stojatě obdélného 
tvaru zakončené segmentovým záklenkem. Otvory oken jsou dnes zachovány až na výjimky 
v úrovni patra a v levé části přízemí. Rozvrh přízemí v pravé polovině průčelí byl v minulosti 
nevýrazně upraven. Původní okenní otvory byly upraveny změnou velikosti a tvaru 
či modifikovány na vstupní a vjezdové otvory.
Úroveň patra byla otevřena celkem deseti menšími okny stojatě obdélného tvaru, 
které byly ven špaletované a zakončené segmentovým záklenkem. Třetí okno z levé strany je 
nově zazděné a čtvrté okno z pravé strany je upravené na vstupní otvor.
Úroveň přízemí byla otevřena celkem devíti menšími okny stojatě obdélného tvaru, 
které byly zakončené segmentovým záklenkem. Druhé okno z levé strany je  dnes mírně 
zvětšené a osazené dvoukřídlým oknem členěným do čtyř tabulek; třetí okno z levé strany je  
výrazně zvětšeno do podoby ležatě obdélného okna (okno je vyplněno novodobou kovovou 
výplní členěnou do šestnácti tabulek), stejně upravené je  také páté a druhé okno z levé strany 
(také toto okno je osazeno novodobou kovovou výplní členěnou do šestnácti tabulek). V místě 
prvního a třetího okna je nově prolomen široký ležatě obdélný otvor vjezdu (oba otvory jsou
p a m á tk o v é  p é č i)  j e  b u d o v a  re n e sa n č n í sý p k y  n a c h á ze jíc í  s e  v m ěstsk é  p a m á tk o v é  zóně,
p ř i  zá p a d n ím  o k ra ji in tra v ilá n u  o b c e  B rtn ice . N a v rh o v a n ý  o b je k t j e  v p lá n u  p a m á tk o v é  zó n y
o zn a čen  ja k o  o b jek t p a m á tk o v é h o  zá jm u  a  o b jek t d o tv á ř e j íc í  c h a ra k te r  p a m á tk o v é  zóny.
2
osazeny novodobými dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s prosklenou horní 
polovinou).
V úrovni přízemí se zhruba uprostřed nachází hlavní vstup. Vstupní otvor je armovaný 
kamennou zárubní bez profilace, v níž jsou zavěšeny hodnotné dvoukřídlé dřevěné dveře 
svlakové konstrukce pocházející z první čtvrtiny 19. století.
Plocha průčelí je hladká, opatřená jemnou nesoudržnou probarvenou štukovou 
omítkou, která překrývá dobře zachované renesanční ssrafitové kvádrování. Část průčelí 
překrývá novodobá ocelová konstrukce přístřešku, podepřená pěticí ocelových sloupů.
4.1.3. Severní průčelí
Ležatě obdélné průčelí, patrové, zakončené jednoduše profilovanou římsou, 
na níž nasedá vysoký zděný štít tvarově kopírující mansardové zastřešení sýpky. V ose štítové 
stěny je  prolomen stojatě obdélný otvor okna, armovaný profilovaným kamenným ostěním 
renesančního stáří (shodné profilace s kamenickými prvky užitými na budovách zdejšího 
zámku).
Téměř k celé ploše průčelí (vyjma štítu) přiléhá mladší přízemní hospodářský objekt 
z 19. století (není předmětem této žádosti).
Plocha průčelí je  hladká, opatřená jemnou nesoudržnou probarvenou štukovou 
omítkou, která překrývá dobře zachované renesanční sgrafitové kvádrování.
4.1.4. Západní průčelí
Nepřístupné ležatě obdélné protáhlé průčelí, patrové, zakončené jednoduše 
profilovanou římsou, na níž nasedá mansardová střecha, krytá pálenou střešní taškou.
Průčelí je  otevřeno řadou otvorů různé velikosti a účelu. Zhruba ve střední části 
přiléhá k objektu sýpky novodobá ocelová skladovací hala.
Plocha průčelí je hladká, opatřená jemnou nesoudržnou probarvenou štukovou 
omítkou, která překrývá dobře zachovanou jemně utahovanou renesanční omítku (průzkumem 
bylo zjištěno, že západní průčelí nebylo opatřeno sgrafitovým kvádrováním. Sgrafitové 
kvádrování provedené v ploše jižního průčelí plynule navazuje na jemně hlazené omítky 
západního průčelí).
4.2. Interiér
Interiér sýpky je  v obou výškových úrovních plochostropý, završený dřevěným 
trámovým stropem s jednoduchým prkenným záklopem. Strop je  ve střední části vynesen 
dvěma řadami sloupových podpěr se vzpěrami.
Stěny pokrývá vápenná omítka, opatřená bílým vápenným nátěrem.
Interiér sýpky je  v obou výškových úrovních prosvětlen řadou menších ležatě 
obdélných oken, umístěných v ležatě obdélných, segmentově završených okenních nikách.
3
Okenní otvory jsou z vnější strany osazeny kovanou mříží. Část oken je vak stále z vnitřní 
strany opatřena původními dřevěnými okenicemi svlakové konstrukce barokního stáří.
V interiéru objektu se stále nachází část původního vybavení sýpky, a to zejména 
dřevěné násypníky a korečkové dopravníky s transmisním pohonem, pocházející z přelomu 
19. a 20. století. Neméně zajímavý je též soudobější systém trubkových a žlabových šnekových 
dopravníků.
Velice hodnotný je barokní mansardový krov, vystavěny po ničivém požáru města 
v roce 1760.
4.3. Stručná historie objektu
Vznik a počátky stavebního vývoje objektu vrchnostenské sýpky v Brtnici jsou úzce 
svázány s rozvojem vrchnostenské ekonomiky na počátku raného novověku. Architektonické 
prvky s možnými datovatelnými ukazateli však řadí původ těchto budov až do závěru 
renesance. Prvním datačním ukazatelem jsou kamenná ostění oken, umístěná v ploše obou 
zděných štítů. Samotný charakter ostění již odpovídá spíše pozdní renesanci. Stejně tvarovaná 
ostěm nalezneme také na budově brtnického zámku. V případě zámku se zvažuje jejich osazení 
v samém závěru renesanční přestavby zámku v závěru 16. století. Mezi další datační ukazatele 
patří renesanční sgrafitové kvádrování. Shodně řešenou formu kvádrování opět nalézáme 
na budovách zdejšího zámku. Také v tomto případě je obecně považován vznik kvádrování 
v období okolo roku 1600, případně v období těsně po roce 1600, a to v souvislosti se závěrem 
renesanční přestavby zámku. Ta je v obecné rovině spojována s datací na druhotně osazeném 
bosovaném portálku, který je  umístěn v průjezdu mezi 1. a 2. nádvořím zámeckého komplexu. 
Nadpraží portálku je opatřeno štítkem se znakem beraní hlavy a letopočtem 1604.
Právě v tomto období můžeme předpokládat také vznik vrchnostenské sýpky 
v jihovýchodním koutě nově se formujícího panského hospodářského areálu. Předpoklad 
renesančního původu zkoumaného objektu sýpky také plně koresponduje se závěry J. Žižky, 
který analogické stavby stejných proporcí (tj. půdorysných rozměrů a výškového rozvrstvení) 
a stavebně architektonického provedení (například u tvarů okenních otvorů) řadí právě 
do předbělohorského období, vesměs do druhé poloviny 16. století a do období přelomu 16. a
17. století. Za příklady těchto staveb uvádí budovy hospodářského areálu ve Zvířeticích 
(okr. Mladá Boleslav) a v Milovicích (okres Nymburk). Do jisté míry lze regionální analogii 
sledovat na příkladu rozlehlého hospodářského areálu zámku v Polici (okr. Třebíč), který byl 
stavebně historickým průzkumem určen taktéž do období druhé poloviny 16. století, 
s přesahem do prvních desetiletí 17. století.
Zde nutno zmínit nález fragmentárně dochované nápisové desky v interiéru sýpky, 
na které je  mimo jiné zachován špatně čitelný nápis: “Postavil stavení toto .... Zdeněk 
Brtnický z Valdštejna“. Pokud připustíme, že se nápisová deska vztahuje k místu nálezu, 
a tedy ke vzniku budov vrchnostenského hospodářského areálu či snad přímo ke vzniku sýpky 
samotné, připouštíme zároveň jejich renesanční původ. V
V souvislosti s nálezem nápisové desky je však nutné zmínit také nález renesančního 
náhrobku Hynka Brtnického z Valdštejna, který měl být původně umístěn v kostele sv. Karla 
Boromejského a bl. Juliány. Náhrobek měl být z kostela odstraněn již  v průběhu 17. století.
4
Nejstaršími mapovými prameny, které detailně zachycují podobu sýpky a dalších 
staveb okolo jsou, pomineme-li mapu I. vojenského mapování z let 1764 až 1768 a následující 
mapu II. vojenského mapování z roku 1838, kde jsou stavby zachyceny pouze schematicky, 
plánky a mapy, zaměřené speciálně na samotný intravilán města. Mezi takové patří zejména 
plán města Brtnice ze začátku 19. století, kde je  objekt sýpky zachycen v dnešní půdorysné 
stopě. Výjimku tvoří pouze blíže neznámá budova, umístěná při jihozápadním nároží sýpky. 
Také mapa tzv. stabilního katastru z roku 1835 a mapový podklad tzv. indikační skici 
zachycují stav budovy sýpky v její dnešní půdorysné podobě. Na obou mapových podkladech 
je dobře patrná zahrada, vyplňující rozsáhlý pozemek západně od sýpky. Dalším cenným 
zdrojem poznání vrchnostenské zástavby města je  plán města Brtnice z roku 1880, zachycující 
právě vrchnostenskou zástavbu. Zde je  opět možné sledovat zkoumaný objekt sýpky 
v nezměněné půdorysné podobě.
V případě Brtnice se však lze obrátit i na jiné archivní ikonografické materiály, 
které přinášejí cenné poznatky o stavebním vývoji zástavby města. Mezi takové zdroje patří 
především soubor obrazů Karla Františka Teppera (1682 - 1738) tematicky zaměřený 
na návštěvy císařské rodiny v Brtnici. Soubor obrazů, který vznikl v první polovině dvacátých 
let 18. století, je  dosud umístěn v tzv. sálu vjezdů na brtnickém zámku. Zde také nacházíme 
vůbec první známé vyobrazení vrchnostenské sýpky v Brtnici. Sýpka je  zde zachycena jako 
protáhlá patrová stavba se sedlovou střechou s polovalbou. I přes dnešní špatnou čitelnost 
obrazu a s ohlédnutím na fakt, že se jedná o značně zjednodušené, schématické vyobrazení, 
je  nutné brát v potaz zejména zobrazení tvaru střechy brtnické sýpky, které odpovídá nálezové 
situaci, kdy je u dvojice zděných štítů možné dodnes sledovat tvar původní střechy - a to 
sedlové střechy, která byla u obou štítových průčelí zlomena do polovalby.
Současný mansardový krov stavba získala pravděpodobně až po rozsáhlém zničujícím 
požáru, který město postihl 14. června 1760. Oheň vypuknul na zámku v pivovaře a dle 
dobového popisu události bylo během krátké doby téměř celé město v plamenech. Požáru 
podlehl nejen zámek, ale také zástavba města pod zámkem, oba kostely i areál paulánského 
kláštera. I přes absenci konkrétních písemných dokladů lze usuzovat, že se tento ničivý požár 
nevyhnul ani rozlehlé budově vrchnostenské sýpky. Lze tedy předpokládat, že právě 
po požáru, který v červnu roku 1760 zničil téměř celé město, musel být obnoven také krov 
nad budovou vrchnostenské sýpky. Obnova střechy na sýpce již probíhala v aktuální stavební 
produkci, kdy byla namísto původní sedlové střechy s polovalbou provedena střecha 
mansardová. Původní renesanční štíty, počítající dosud s polovalbou, byly navýšeny, 
aby tvarem kopírovaly tvar nového mansardového zastřešení.
Tímto krokem se zároveň zvětšila také užitná hodnota skladovacích prostor, které bylo 
možné nově posunout do nově vzniklých podlaží v mansardové střeše (viz dvojice vyobrazení 
města Brtnice od F. X. Richtera, který v ploše mansardové střechy zachytil u obou výškových 
úrovní střechy řadu vikýřů).
Podobu sýpky s mansardovým krovem dobře dokumentuje dvojice vyobrazení města 
Brtnice od F. X. Richtera z roku 1829. Mimo výše zmíněné vikýře zachycuje vyobrazení také 
hmotu masivní konstrukce, vyplňující část plochy levé poloviny přízemí východního průčelí. 
Vyobrazení tak může zachycovat konstrukci vnějšího schodiště do patra sýpky. Obdobná 
řešení lze dokumentovat i u obdobných - analogických staveb mimo Brtnici.
Existenci této konstrukce i její staří s velkou pravděpodobností dokládá jizva 
(viz obrázek č. 4 pod textem) po odbouraném cihelném zdivu, lokalizovaná při terénním
5
průzkumu zhruba uprostřed plochy levé poloviny přízemí východního průčelí. Renesanční 
původ této konstrukce pak dokládá nejen způsob provázání zdivá dnes již neexistující 
konstrukce se samotnou budovou sýpky, ale též způsob navázání omítek - renesančního 
sgrafitového kvádrování na výše uvedenou jizvu, kdy lze na základě způsobu pravidelného 
navázání omítek na jizvu uvažovat o jejich plynulém navázání - přechodu renesančních 
sgrafitových omítek na dnes zaniklou zděnou konstrukci a také absence sgrafitových omítek 
v místě, které mělo být vyplněné hmotou předpokládané konstrukce.
Pokud se budeme držet předpokladu, že na Richterových vyobrazeních města Brtnice 
z roku 1829 je u sýpky skutečně zachycena konstrukce vnějšího schodiště, lze usuzovat, 
že zánik této schodišťové konstrukce může souviset s razantní změnou komunikace v budově 
sýpky. Ta snad může souviset s prolomením či úpravou nového vstupu v přízemí a to zhruba 
v ose východního průčelí, který si dodnes zachoval svoji autentickou podobu z druhé čtvrtiny 
19. století a změnou či výraznou úpravou konstrukcí stropů ve všech podlažích sýpky. Vstupní 
otvor je  armován jednoduchou kamennou zárubní bez profilace. V zárubni jsou zavěšeny 
dřevěné dvoukřídlé dveře svlakové konstrukce. Zárubeň i dveře je možné podle dochovaného 
souboru kování, pokud uvážíme jejich autentické - původní osazení, časově zařadit právě 
do období druhé čtvrtiny 19. století. Dalším dokladem razantní změny dispozice interiéru 
sýpky může být zmíněná samotná konstrukce stropů mezi jednotlivými podlažími sýpky, 
která svým provedením neodpovídá baroknímu řemeslnému ani výtvarnému pojetí, ale spíše 
až období 19. století. Předpokládaná hmota vnějšího schodiště (případně jiná zděná 
konstrukce na místě uvažované konstrukce schodiště) však již  není zachycena na příslušných 
mapových podkladech stabilního katastru z roku 1835 ani na mapovém listu tzv. indikační 
skici, která také zachycuje stav zástavby Brtnice k roku 1835. Zánik vnější konstrukce tak 
lze směřovat do období mezi rokem 1829 až 1835, a to v souvislosti se zásadní přeměnou 
interiéru sýpky a tím i úpravou komunikace po objektu sýpky. Zmíněné úpravy se nedotkly 
pouze výše uvedených změn. V souvislosti se zvýšením protipožární odolnosti byla stavba 
sýpky půdorysně rozdělena nově vloženou cihelnou příčkou na kamenné podezdívce na dva 
požární úseky. Tato adaptace byla spojena také s vybouráním nových vstupních a okenních 
otvorů a zaslepením starších okenních výklenků.
Po roce 1835 je  k severnímu průčelí sýpky přistavěno boční křídlo nově vzniklého 
rozsáhlého správního areálu vrchnostenského hospodářského dvora. S tímto zásahem souvisí 
zejména zazdění okenních otvorů v obou výškových úrovních u severní obvodové stěny. 
Původní stav hospodářského areálu před jeho výraznou přestavbou, která se dotkla severního 
průčelí sýpky, zachycuje jak mapa stabilního katastru z roku 1835, tak i mapa tzv. indikační 
skici z roku 1835. Naopak mapa z roku 1880, zachycující veškerou vrchnostenskou zástavbu 
v rámci intravilánu města, již zobrazuje stav po zmíněné přestavbě správních budov. 
Tento stav je  aktuální dodnes.
Další úpravy 19. století a první poloviny 20. století se opět nesly v duchu úprav 
a zvětšování některých okenních otvorů (a to zejména v přízemí stavby) a prolomení nových 
účelových vstupů a shozů. Snad na přelomu 19. a 20. století byly do budovy sýpky instalovány 
moderní dopravníky, poháněné transmisními mechanismy, které se dosud z části zachovaly. 
V průběhu první poloviny 20. století lze předpokládat výměnu střešní krytiny. 
Tento předpoklad do jisté míry potvrzuje stávající střešní krytina, pocházející snad z cihelny 
v nedalekých Okříškách.
Po roce 1945, kdy objekt sýpky společně s celým areálem někdejšího vrchnostenského 
dvora připadl pod státní hospodářství, byly realizovány první utilitární zásahy do stavby.
6
V přízemí sýpky byla prolomena dvojice velkých otvorů pro nově zřízené garáže a zvětšením 
do ležatě obdélného tvaru bylo v přízemí budovy upraveno značné množství okenních otvorů.
V průběhu 60. a 70. let došlo na realizaci vestavby zděné rozvodny NN v severovýchodním 
koutě prostory č. 101 a k vestavbě kancelářského provozu v severovýchodním koutě prostory 
č. 103. Původní podlaha byla nahrazena betonovou mazaninou.
V tomto období byla také realizována věž pro osazení technologie dopravníků, 
umístěná do střechy sýpky a s tím související venkovní násypník s přístavbou přístřešku 
při východní obvodové stěně. K jižnímu průčelí byla v závěrečné čtvrtině 20. století ukotvena 
rozměrná kovová skříň hlavního uzávěru plynu pro areál přilehlého zemědělského provozu. 
Zatím posledních úprav se sýpka dočkala na přelomu 20. a 21. století, kdy došlo k provedení 
izolačních přizdívek při západní vnitřní obvodové stěně. V tomto období je také možnost 
dokumentovat lokální opravy krovu a střešní krytiny.
5. Stručný popis současného stavebně technického stavu, případných úprav a přestaveb
Objekt se v současné době nachází v dobrém stavu. 1 přes nepříliš pečlivou údržbu 
po celou druhou polovinu 20. století nebyl v tomto období nijak výrazněji stavebně upraven 
(nebylo zasahováno do historického zdivá) a objekt si tak uchoval značnou míru autenticity.
V plné míře je dochován rozvrh původní dispozice, zachovány jsou veškeré původní stropní 
konstrukce, v celém rozsahu zastoupené dřevěným trámovým stropem s prkenným záklopem. 
Až na výjimky je zachován původní rozvrh otvorů oken a dveří.
Během druhé poloviny 20. století bylo realizováno několik dílčích utilitárních 
stavebních zásahů (vestaveb, které však neporušily původní dispozici) v interiéru sýpky. 
Šlo o vestavbu rozvodny NN, kanceláře, šaten a sociálního zázemí - zásahů pocházejících 
vesměs z druhé poloviny 20. století. Veškeré tyto zásahy jsou však jednoduchým zásahem plně 
reverzibilní.
Přízemní partie jsou lokálně poškozeny vzlínající vlhkostí. Střecha je  průběžně 
opravována, do objektu nezatéká.
6. Způsob využití (církevní, kulturní, trvalé bydlení, výrobní atp.)
kulturní využití (muzeum), v části přízemí sklad komunální techniky a vybavení
7. Stručné zdůvodnění podání návrhu
Budova vrchnostenské sýpky stejně jako sousední stavby někdejšího vrchnostenského 
dvora představují významný a ničím nenahraditelný prvek, násobící a zhodnocující význam 
samotného zámeckého areálu v Brtnici. Jejich důležitost tkví nejen v zachování historických 
architektonických prvků, portálů, ostění, kleneb, ale také samotných budov. Budova sýpky 
si do dnešních dnů zachovala nejen původní dispozici, ale též řadu cenných stavebních 
konstrukcí i prvků z původního vybavení. Za zmínku stojí nejen barokní mansardový krov, 
který se do dnešních dnů zachoval až na výjimky ve skvělé kondici, ale též kamenná ostění 
oken renesančního stáří, umístěná v obou zděných štítech budovy. Pozornost je zapotřebí 
věnovat též původním výplním oken a dveří. Za cenné lze považovat zejména dřevěné 
dvoukřídlé dveře hlavního vstupu. Tyto dveře, dosud opatřené původním kováním, 
jsou svlakové konstrukce s vnějším kazetovým dekorem. U části původních oken se dodnes 
zachovaly kované mříže a výplně, zastoupené dvoukřídlými okenicemi svlakové konstrukce.
7
Za zachování stojí také původní technologické vybavení sýpky, které příkladným způsobem 
dokladuje způsob manipulace s uskladněným materiálem. V budově sýpky je  zachováno 
technologické vybavení především z druhé poloviny 20. století, výjimečně však lze 
dokumentovat i fragmenty starších transmisních dopravníků z první poloviny 20. století, tedy 
z období, kdy byl zdejší hospodářský areál v majetku rodiny Collalto.
Každý zásah do dispozice sýpky i přilehlých staveb někdejšího areálu vrchnostenského 
dvora představuje citelné a nenahraditelné narušení celého urbanismu vrchnostenské 
zástavby, a to včetně zámku, jehož význam se tak značně snižuje.
To je  u řešeného objektu patrno zejména u dřívějších úprav, kdy došlo k úpravě 
rozvrhu a velikosti u části okenních a vstupních otvorů či k méně závažným a snadno 
reverzibilním zásahům způsobeným vestavbou rozvodny NN (prostora č. 102) umístěné v SZ 
koutě původní prostory č. 101 či kancelářského provozu (prostory č. 104, 105, 106 a 107) 
v SZ koutě původní prostory č. 103. Další zásahy do budovy sýpky a přilehlých původních 
historických budov někdejšího vrchnostenského dvora, spojené s její modernizací, případně 
odbouráním dílu či většího úseku budovy, nelze v žádném případě připustit. Je nutno si rovněž 
uvědomit, že budova sýpky i přilehlé původní - historické budovy někdejšího vrchnostenského 
dvora včetně plochy zámeckého parku a zahrady náleží mezi cenné historické objekty a další 
modernizace či devastace představují nenahraditelný zásah nejen do objektů samotných, 
ale též do urbanismu a podoby dosud velmi dobře zachovaného areálu někdejšího 
vrchnostenského hospodářství. Tyto stavby představují historicky cenný soubor, pocházející 
z různých stavebních období a dokumentujících vývoj hospodářského a zahradního areálu 
v průběhu nejméně tří století, přičemž poslední století bylo převážně devastující. Přes význam, 
jaké stavba sýpky a přilehlých původních staveb někdejšího vrchnostenského hospodářského 
areálu v kontextu dochovaného zastávají, je jejich stav spíše odrazem nezájmu ze strany 
vlastníka, kterým byl a z části stále je zemědělský podnik. Havarijní stav sledujeme především 
u střechy řešené stavby a renesančních sgrafitových omítek. Je nezbytné vytvořit účinné kroky 
k tomu, aby se zabránilo pozvolnému zániku těchto staveb. Zánikem těchto staveb by bylo 
ochuzeno nejen samotné město Brtnice, ale i celý region, který, pokud nebude současný stav 
razantní měrou změněn, přijde o další hodnotný památkový prvek, jaký nemá v jiných 
oblastech výraznější analogie.
V roce 2015 byl vypracován stavebně historický průzkum (SHP) řešeného objektu.
1 přes to, že předmětem návrhu je pouze část někdejšího areálu, je  nutné uvážit fakt, 
že právě tato část příkladně zastupuje svým stavebně konstrukčním i architektonickým pojetím 
podobu vrchnostenských hospodářských areálů na Brtnicku, která mimo toto území a de facto 
v rámci Kraje Vysočina nemá adekvátní srovnání, neboť způsob hospodaření a tím i podoba 
hospodářských objektů a areálů byla u jednotlivých panství vždy odlišná. V řešeném případě 
jde zejména o rozsah budovy, který je na dobu vzniku ve svém okolí dosti ojedinělý.
Řešený objekt - renesanční sýpka, si zachovala historicky věrohodný vzhled 
a charakter. Novodobé zásahy druhé poloviny 20. století se omezily na drobné účelové, 
avšak snadno reverzibilní úpravy. Zcela mimořádný účinek vytváří stavba umístěním ve volné 
krajině. Z hlediska stavebního i architektonického se jedná o významnou stavbu svého druhu
8
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, ve svém vyjádření 
č. j. NPÚ-372/60536/2016 ze dne 22. 8. 2016 prohlášení uvedeného objektu za kulturní 
památku doporučil: „[...] Mohutná dvoupatrová renesanční budova vrchnostenské sýpky 
sousedící s bývalým hospodářským dvorem zámeckého areálu je  situována v městské 
památkové zóně v západním okraji intravilánu obce Brtnice. Sýpka stojí téměř naproti 
památkově chráněnému areálu pavlánského kláštera s kostelem bl. Juliány a sv. Karla 
Boromejského a zároveň se nachází jihozápadně od taktéž památkově chráněného areálu 
zámku, se kterým byl celý bývalý hospodářský dvůr historicky spjat.
Urbanisticky i architektonicky hodnotná sýpka ze závěru 16. století s pozdějšími 
úpravami (změna krovu ze sedlového na mansardový a utilitární stavební zásahy v 60. a 
70. letech 20. století) představuje zajímavý a hodnotný doklad podoby vrchnostenského 
hospodářského objektu na Brtnicku. Objekt se až na drobné zásahy (změna některých 
okenních otvorů, vestavby v severní části) dochoval téměř v autentické podobě a zachoval 
si svůj historicky věrohodný vzhled s celou řadou původních stavebních konstrukcí, 
hodnotných detailů a prvků. Za všechny lze jmenovat např. sgrafitové renesanční kvádrování 
částečně zakryté nesoudržnou štukovou omítkou, profilované kamenné ostění okenních otvorů 
renesančního stáří, hodnotné dvoukřídlé dřevěné dveře s původním kováním a kazetovým 
dekorem, kovové mříže oken a dřevěné okenice svlakové konstrukce barokního stáří, barokní 
mansardový krov vystavěný po požáru v roce 1760 atd. Hmota sýpky tak vhodně dotváří 
a zhodnocuje celý památkově chráněný zámecký areál i samotný intravilán obce.
Dne 22. srpna 2016 byl návrh na prohlášení panské sýpky projednáván regionální 
komisí NPU UOP v Telči pro posuzování návrhů na prohlášení a zrušení prohlášení věci 
za nemovitou a movitou kulturní památku. Na základě výše uvedených skutečností se komise 
shodla doporučit prohlášení panské sýpky včetně st. parcely č. 503/1 za kulturní památku. 
S návrhem zpracovaným panem Jiřím Niesytem se ztotožňujeme. “
Magistrát města Jihlavy, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. MMJ/ÚÚP/1894/2016 -  129518/2016/MMJ ze dne
15. 8. 2016, prohlášení předmětné věci za kulturní památku doporučil, a to s následujícím 
odůvodněním: „[...] Stavba je nedílnou součástí areálu zámku a dotváří charakter unikátně 
dochovaného souboru vrchnostenských staveb v intravilánu města (zámek, zámecký kostel, 
klášter, areál hospodářského dvora, dům pro zahradníka a rozsáhlý zámecký park). Současný 
stav sýpky je dobrý, i přes nepříliš důkladnou údržbu po druhou polovinu 20. století nebyl 
v tomto období nijak výrazněji stavebně upraven (nebylo zasahováno do historického zdivá) a 
díky tomu je stav značně autentický. Stavba je degradována vzlínající vlhkostí, krytina 
je  zatím funkční.
U stavby se dochovala původní dispozice, zachovány jsou veškeré původní stropní 
konstrukce, v celém rozsahu zastoupené dřevěným trámovým stropem s prkenným záklopem. 
Až na výjimky je  zachován původní rozvrh otvorů oken a dveří. Hodnotné jsou také vstupní 
dveře, ostění, klenby, krov.
Jde o hodnotný příklad pozdně renesanční architektury s barokním mansardovým 
krovem. Stavba je  nedílnou součástí areálu zámku a dotváří charakter unikátně dochovaného 
souboru vrchnostenských staveb v intravilánu města. “
9
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUJI 65480/2016 -  OKPP 526/2016 ze dne 31. 8. 2016, s prohlášením uvedené věci 
za kulturní památku rovněž souhlasí: „[...] Hospodářské dvory existovaly již  od středověku, 
nejčastěji jako součást feudálních sídel, tedy i intravilánu obcí a jejich dominantní poloha, 
podtrhuje i dnes osobitý urbanistický význam těchto staveb a areálů. Také brtnická sýpka 
(pocházející zřejmě z konce 16. století) je  příkladem kvalitní hospodářské stavby, funkčně i 
urbanisticky související s přilehlým zámeckým areálem. Samotná sýpka je  součástí širšího 
historického vrchnostenského dvora, další stavby však nejsou předmětem řízení o prohlášení 
za kulturní památku.
Ohromná stavba sýpky je také dokladem poukazujícím na měnící se způsoby a potřeby 
v oblasti zemědělské výroby v průběhu několika století, což dokládají postupné stavební 
úpravy od renesance, přes baroko až do 2. poloviny 20. století a také částečně dochované 
technické vybavení v interiéru objektu.
Za hodnotné prvky lze z pohledu památkové péče pokládat: vcelku obsáhle dochované 
renesanční sgrafitové kvádrování pláště stavby (ukryté pod nesoudržnou probarvenou 
štukovou omítkou), kamenná ostění vstupů i některých oken, mansardový tvar střechy a 
vstupní dveře s kazetovým dekorem.
Hospodářské stavby dnes z důvodu modernizace zemědělství a zejména ztráty své 
původní náplně představují výrazně ohroženou skupinu památkového fondu, jsou nicméně 
neopomenutelnou součástí hospodářského vývoje a dějin společnosti. [ ...]“
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti nevyužil, neboť s prohlášením dotčené věci za kulturní památku 
souhlasí.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Pohledově exponovaná budova bývalé panské sýpky představuje 
nedílnou historickou, architektonickou a urbanistickou součást brtnického zámeckého návrší. 
Výrazně podlouhlý plochostropý patrový objekt je ve své základní obvodové hmotě pozdně 
renesančního stáří s charakteristickou barokní, respektive klasicistní úpravou v podobě 
mansardové střechy a jednoduše odsazené fabionové korunní římsy. Pod mladší fasádní 
omítkovou vrstvou se dodnes nalézá sgrafitové kvádrování, na pozdně renesanční stavební 
etapu dále upomínají např. některé špaletové okenní niky se segmentovým záklenkem, 
nebo dvě vnější kamenná ostění okenních otvorů osazená v původních, po zániku nižšího 
polovalbového krovu dodatečně nastavěných štítových zdech jinak dvouosého průčelí. 
Dalšími hodnotnými prvky jsou vedle výše uvedeného např. částečně dochované dřevěné 
dvoukřídlové vnitřní okenice svlakové konstrukce s prostým kováním, železné kované mříže 
z kolmo provlékaných tyčí čtvercového profilu, jednoduché kamenné ostění hlavního vstupu 
s klasicistními dvoukřídlovými svlakovými dveřmi s vnějším motivem kazetování a 
symetricky rozmístěným barokním (a klasicistním) kováním klíčových štítků a středových 
růžicových madel, nebo horizontální dřevěné konstrukce stropů s vestavěnými relikty
10
technického vybavení sýpky z první poloviny 20. století. Dílčí rušivé a utilitární novodobé 
zásahy (např. otevřená konstrukce pultového přístřešku přistavěná k východní podélné straně 
objektu, nevhodné rozměry a rozmístění některých druhotně prolomených okenních otvorů, 
vestavba rozvodny nízkého napětí, atd.) jsou vesměs reverzibilní povahy. Z památkového 
hlediska předmětná hospodářská stavba zcela stěžejním způsobem spoluurčuje a dotváří 
podobu původního historického intravilánu města Brtnice, respektive lokality tzv. Horního 
Města, kterou charakterizuje unikátně dochovaný soubor vrchnostenských a církevních 
objektů navzájem působivě provázaných vzrostlou parkovou zelení. Brtnická panská sýpka je 
kromě již zmiňovaného také zajímavým regionálním příspěvkem k obecnému stavebnímu 
vývoji a typologii tohoto druhu vrchnostenských hospodářských staveb v rámci českých zemí.
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, historické a jako projev tvůrčích 
schopností a práce člověka dotčená panská sýpka v Brtnici s pozemkem st. p. č. 503/1, 
k. ú. Brtnice, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást
rozhodnutí č. j. MK 66767/2016 OPP ze dne 18. 10. 2016.
1 2
Deset identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66767/2016 OPP ze dne 18.10. 2016, obr. 1 - 2.
13
Deset identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66767/2016 OPP ze dne 18. 10. 2016, obr. 3 - 4.
14
Deset identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66767/2016 OPP ze dne 18.10. 2016, obr. 5 - 6.
15
Deset identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66767/2016 OPP ze dne 18.10. 2016, obr. 7 - 8.
16
Deset identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66767/2016 OPP ze dne 18.10. 2016, obr. 9 -10.
17

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0530430.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brtnice, sýpka č. p. 63. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

13465422 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří, (1965-);

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

18.10.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 12903836

Bližší specifikace:

Název	sýpka
Číslo ÚSKP	105915
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 13879861

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 66767/2016 OPP
Datum nabytí právní moci	01.11.2016
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	12903836 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 14231

Název objektu: sýpka

Část obce: Brtnice

Č. dom.: č.p. 63

Ulice: Horní Město

Č. or.:

Kat. území: Brtnice

Obec: Brtnice

ORP: Jihlava

Okres: Jihlava

sýpka (právní stav 12903836)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1162

Název lokality: Brtnice

Reálný typ: město

Kat. území: Brtnice

Obec: Brtnice

ORP: Jihlava

Okres: Jihlava

Kraj: Kraj Vysočina

sýpka (právní stav 12903836)

Kód CZ: 71448

Název lokality: Brtnice I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Brtnice

Obec: Brtnice

ORP: Jihlava

Okres: Jihlava

Kraj: Kraj Vysočina

sýpka (právní stav 12903836)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 42

Název hist. regionu: Brtnice

sýpka (právní stav 12903836)

Ke stažení Náhled Poslat žádost