Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

^-Cc2-7^ '
f -  Z. ČPÍ <f í/y
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1 
118 11 Praha 1
Zveřejněno dne: L 4 . 'i- .¦L(?'/{/-
\
L-1r'* T ť / w.-;
r J !  q i
Sejmuto dne: /f & L -
C .j.:M K  2860/2014 OPP
telefon: 257 085 111 
fax: 224 318 155 
e-mail: posta@mkcr.cz
M K C R X 0 0 6 S 4 H 7
Opatření obecné povahy č. 1 /2014 
o prohlášení části krajinného celku - území 
Hornické kulturní krajiny Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar
za památkovou zónu
Ministerstvo kultury, jako příslušný správní orgán, podle § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., a § 171 a násl. 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád44), vydává opatření obecné povahy, 
kterým
prohlašuje
část krajinného celku - území Hornické kulturní krajiny Abertamy-Horní Blatná-Boží 
Dar (okres Karlovy Vary): Katastrální území: k.ú. Ryžovna (608874), k.ú. Boží Dar 
(608866), k.ú. Hřebečná (600024), k.ú. Jáchymov (656437), k.ú. Abertamy (600016), k.ú. 
Potůčky (726516), k.ú. Horní Blatná (642380)
za památkovou zónu.
Článek 1
Předmět ochrany
Předmětem ochrany v památkové zóně Hornická kulturní krajina Abertamy-Horní Blatná- 
Boží Dar je  montánní krajina dokladující způsob těžby a zpracování rud s mimořádnou 
koncentrací pozůstatků po montánní činnosti, jejímiž kulturními hodnotami jsou stará důlní 
díla se svými technickými a technologickými zařízeními doprovázená nadzemními stavbami, 
architektura vzniklá v důsledku montánní činnosti, propadliny, pinky, vodní příkopy a sejpy,
i
zejména Červená jáma a Schneppova pinka na Hřebečné, důl Mauritius se štolou Kryštof na 
Hřebečné, vodní příkopy k dolu Mauritius, Mrtvý rybník, lom u Hřebečné, část revírů 
Neklid, Zlatý Kopec -  Kaffenberg a Hrazený potok, sejpy u Božího Daru, sejpy na Kravím 
potoce, Božídarské rašeliniště, Vlčí jámy, Blatenský vodní příkop, Kozí sejpy, doly Konrád 
a Vavřinec u Horní Blatné, pozůstatky po těžbě na Bludné, na Sněžné hůrce -  důl Zuzana 
a Svatý Duch, v Luzích a na Jelením vrchu u Horní Blatné, vodní příkopy k bývalému mlýnu 
na výrobu kobaltové barvy při Blatenském potoce.
Článek 2
Podmínky ochrany
1) K zajištění památkové ochrany památkové zóny a jejího prostředí, které se sídly, 
architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, 
komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty, Zachovalými starými 
důlními díly s nadzemními stavbami a pozůstatky po montánní činnosti vykazují významné 
kulturní hodnoty, se stanovují tyto podmínky ochrany:
a) využití pozemků musí být v souladu s jejich historickým charakterem a kapacitními 
a technickými možnostmi,
b) veškeré úpravy veřejných prostranství, ploch, staveb a objektů v zastavěném území 
památkové zóny a veškeré zásahy v nezastavěném území památkové zóny nesmí 
poškodit předmět ochrany a musí směřovat k zachování kulturních hodnot památkové 
zóny vymezených v článku 1,
c) při rozhodování o nové výstavbě, modernizaci objektů a přestavbě musí půdorysné 
a výškové uspořádání staveb, hmotové řešení objektů, členění fasád a použité 
materiály respektovat charakter a měřítko dochované zástavby charakteristické pro 
obec, na jejímž území se památková zóna nachází. Významné dominanty v území 
a pohledy na ně musí být zachovány.
2) Podmínky ochrany památkové zóny stanovené v odstavci 1 se nevztahují na lesní 
hospodaření, pokud se na dotčeném lesním majetku hospodaří podle schváleného lesního 
hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
Článek 3
Vymezení hranice památkové zóny
Hranice památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy-Homí Blatná-Boží Dar začíná 
na severu u obce Český mlýn a pokračuje východním směrem. Její průběh je totožný 
s průběhem státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Začíná v k.ú. Ryžovna 
a pokračuje na k.ú. Boží Dar. U Božího Daru pak dále po hraně p.p.č. 1013 a 1014, dále 
přechází komunikaci na p.p.č. 865/2, pokračuje po jižní hraně p.p.č. 993 a 1001, poté opět 
podél p.p.č. 993, dále pokračuje podél p.p.č. 999, opět podél p.p.č. 993, a dále podél p.p.č. 
998, 997, 996, 995, přechází komunikaci p.p.č. 983 a pokračuje po jižní straně p.p.č. 979, 
975, 974, opět p.p.č. 975, 973 a přechází přes komunikaci a pokračuje po jižní straně p.p.č. 
971, 970, 952, 949, přechází komunikaci na p.p.č. 944, přechází komunikaci p.p.č. 865/1. 
Hranice dále pokračuje po hraně parcely p.p.č. 200/29, 200/28, 179/3, 179/1, 179/2, 200/20, 
200/2, pokračuje po jižní straně p.p.č. 683/2 a po jižní straně p.p.č. 702/1, 751/1, 733/1, 
překračuje komunikaci p.p.č. 887 a pokračuje po hraně p.p.č. 741/2, 931, 924/1, přechází do 
k.ú. Ryžovna a pokračuje podél p.p.č. 393/1, 726, 393/3, přechází do k.ú. Hřebečná 
a pokračuje podél p.p.č. 1838/2, 1838/1, 1838/3, 1764/1, 1859/2, 1798/1, 1798/2, pokračuje 
v k.ú. Jáchymov podél p.p.č. 4857/1, dále vede po severní straně cesty p.p.č. 5226
2
a pokračuje podél p.p.č. 4872, poté překračuje p.p.č. 5226 a pokračuje podél říčky Bystřice 
p.p.č. 5251 jihozápadním směrem; přechází do k.ú. Abertamy a stále vede podél říčky 
Bystřice nyní pod p.p.č. 1990/1 a pokračuje k silnici z tzv. Abertamské zatáčky do Abertam. 
Tuto komunikaci v k.ú. Abertamy p.p.č. 1953 překračuje a dále vede po východní straně 
p.p.č. 601/1, st.p.č. 590, p. p.č. 601/3, 601/2 a stáčí se západním směrem, vede po hraně 
p.p.č. 742/1 a 741/1. Dále pokračuje podél říčky Bystřice p.p.č. 1990/1, překračuje ji, lomí se 
západním směrem a pokračuje po jižní hraně p.p.č. 725, 697/1, 697/3, 697/1, 1964, 691, 
1960, 667/1, 667/2, 667/5, kolem p.p.č. 667/4 se stáčí na sever a pokračuje severním směrem 
opět podél p.p.č. 667/1, překračuje Husovu ulici na p.p.č. 1984/1, dále pokračuje po západní 
hraně p.p.č. 228. Následně překračuje silnici Abertamy -  Pernink p.p.č. 1972/1, přechází 
potok Rybná p.p.č. 1998/1, pokračuje podél p.p.č. 2034, st.p.č. 816, opět podél p.p.č. 2034, 
2033, 2031, 2028/1, překračuje potok Rybná a vede po západní hraně p.p.č. 240, 243/1, 253, 
288/8, 288/9, 288/3, 288/2, 288/11, 288/4, překračuje komunikaci p.p.č. 1935/1 a pokračuje 
po severozápadní hraně p.p.č. 315, 509/1, překračuje komunikaci p.p.č. 1930/1 a pokračuje 
po západní hraně p.p.č. 399/1 do k.ú. Hřebečná p.p.č. 1994, pokračuje podél p.p.č. 1246/1, 
st.p.č. 360, p.p.č. 1197/1, 1202, dále překračuje komunikaci p.p.č. 1926 a pokračuje podél 
p.p.č. 1245/1, 1241, přechází do k.ú. Ryžovna a vede podél p.p.č. 349/1, 335/2, 311, 308, 
st.p.č. 58, opět p.p.č. 308. Pokračuje po jižní hraně komunikace p.p.č. 1260 a 1259 v k.ú. 
Potůčky. Dále pokračuje v k.ú. Horní Blatná podél komunikace p.p.č. 1141/1, od této 
komunikace se stáčí jihozápadním směrem podél p.p.č. 376/5, 376/1, 324/1 a 309/8. 
Následně hranice přetíná komunikaci p.p.č. 1134/1, tj. pokračuje z bodu střetu p.p.č. 309/8, 
296/1 a 1134/1 do bodu střetu p.p.č. 218/6, 218/1 a 1134/1, dále pak pokračuje po jižní hraně 
p.p.č. 218/6, 223/3, 1133/1, překračuje těleso trati Karlovy Vary -  Potůčky p.p.č. 1195/1, 
pokračuje dále podél p.p.č. 1027/1, přechází Blatenský potok p.p.č. 1185 a pokračuje 
severním směrem podél p.p.č. 1015, přetíná komunikaci p.p.č. 1173 a pokračuje podél p.p.č. 
972/7, 972/8, 972/9, opět 972/8, 973/4, 973/3, přechází do k.ú. Potůčky p.p.č. 1162/3, a dále 
pokračuje podél p.p.č. 1162/1, 160/1, 126/2, pokračuje podél Blatenského potoka p.p.č. 1367. 
Hranice dále vede po západní hraně p.p.č. 1152, po střetu s p.p.č. 1171 se stáčí směrem 
severním. Pokračuje dále podél p.p.č. 1171, 1360, přechází Blatenský potok p.p.č. 1367 
a pokračuje podél p.p.č. 175, přechází p.p.č. 1361 a komunikaci p.p.č. 1173 a pokračuje dál 
podél p.p.č. 1172. Dále pokračuje podél p.p.č. 214, přechází přes vodoteč p.p.č. 1361 
a z bodu střetu p.p.č. 1361, 207/5 a 207/7 vede do bodu střetu p.p.č. 1167, 1208/2 a 207/1, 
přechází p.p.č. 1167 a pokračuje dál podél p.p.č. 147, překračuje p.p.č. 1208/2 a pokračuje 
dál podél p.p.č. 764/1 v k.ú. Horní Blatná. Vede podél p.p.č. 1161, 780/4, 780/2 a přechází 
do k.ú. Potůčky, kde pokračuje podél p.p.č. 1225/1. Dále vede podél p.p.č. 1229, 1232, 598, 
1343, 1387, překračuje cestu p.p.č. 1233 a vede po severovýchodní hraně p.p.č. 596, 
překračuje p.p.č. 1345, pokračuje po severní hraně p.p.č. 698, překračuje p.p.č. 1346, vede 
po severní hraně p.p.č. 702, překračuje p.p.č. 1282 a dále pokračuje po severovýchodní hraně 
p.p.č. 814, 698, po severní hraně p.p.č. 1272, překračuje p.p.č. 1354/2 a vede po západní 
hraně p.p.č. 1276 k řece Černé. Tu překračuje a vede podél řeky Černé p.p.č. 1342/1 do k.ú. 
Ryžovna na p.p.č. 430/7 a dále pokračuje podél p.p.č. 614, vede po severní hraně p.p.č. 
431/16, překračuje Kraví potok p.p.č. 1348 a pokračuje po severní hraně této p.p.č. 1348. 
Hranice se poté stáčí severním směrem a vede po západní hraně p.p.č. 431/2, překračuje 
komunikaci p.p.č. 611/1 a pokračuje po státní hranici se Spolkovou republikou Německo 
až k nej severnějšímu cípu hranice u obce Český mlýn, kde se hranice uzavírá.
Hranice území památkové zóny je  orientačně graficky znázorněna na mapě uvedené v příloze 
k tomuto opatření obecné povahy.
(Zpracováno podle právního stavu ke dni 22. 7. 2013.)
3
Článek 4 
Účinnost
Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti v souladu s ustanovením § 173 odst.l 
správního řádu patnáctým dnem ode dne jeho zveřejnění.
Článek 5 
Poučení
Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může podle § 173 odst. 1 správního řádu 
každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal. Proti prohlášení 
památkové zóny vydanému formou opatření obecné povahy nelze podle § 173 odst. 2 
správního řádu podat opravný prostředek.
Odůvodnění
A. Textová část
Ustanovení § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
umožňuje část krajinného celku, který vykazuje významné kulturní hodnoty, prohlásit za 
památkovou zónu. Pro prohlášení památkové zóny je podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 66/1988 
Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, určující charakteristika významných kulturních hodnot území, 
vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany, stanovení podmínek pro 
stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality životního prostředí.
Opatření obecné povahy je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Listinou 
základních práv a svobod a s Ústavou České republiky, respektuje obecné zásady ústavního 
pořádku České republiky a opatření obsažená v tomto opatření obecné povahy neporušují 
ústavní principy rovnosti v právech a zákazu retroaktivity.
Prohlášení památkové zóny formou opatření obecné povahy na rozdíl od dosavadní aplikační 
praxe vychází z doporučení pracovní komise Legislativní rady vlády -  komise pro správní 
právo k návrhu vyhlášky o prohlášení území vybraných částí krajinných celku za památkové 
zóny. Pracovní komise ve svém vyjádření vychází z toho, že podle § 6 odst. 1 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, může Ministerstvo 
kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit území sídelního útvaru nebo jeho části 
s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které 
vykazují významné kulturní hodnoty, za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany, ale 
ustanovení výslovně neuvádí formu vyhlášky ministerstva ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy 
ČR. Výslovné zmocnění k vydání vyhlášky pak neobsahuje ani § 45 uvedeného zákona, 
a proto ji nelze vydat. Vzhledem k tomu, že prohlášení území za památkovou zónu svou 
povahou a obsahem po materiální stránce není podle názoru komise právním předpisem, ale 
spíše opatřením obecné povahy, neboť jde o správní akt s konkrétně vymezeným předmětem 
a obecně určeným okruhem adresátů, doporučuje tato komise vyhlásit památkovou zónu 
formou opatření obecné povahy podle části šesté správního řádu. Ministerstvo kultury
4
pravomoc k vyhlášení památkových zón má a k vydání opatření obecné povahy se na rozdíl 
od vyhlášky podle ustálené soudní judikatury výslovné zákonné zmocnění nevyžaduje, 
postačuje pravomoc vydat závazný správní akt, který není ani právním předpisem ani 
rozhodnutím ve správním řízení. K dané problematice se pak vztahuje zejména nález ÚS sp. 
zn. Pl. US 14/07 ze dne 19. 11. 2008, který se přiklonil k materiálnímu pojetí institutu 
opatření obecné povahy, tzn. že není nezbytné výslovné zákonné zmocnění k vydání opatření 
obecné povahy, postačuje naplnění pojmových znaků (konkrétnost předmětu a obecnost 
adresátů) a pravomoc příslušného orgánu. Nutno dodat, že opatření obecné povahy je  nový 
institut zakotvený ve správním řádu s účinností od roku 2006, přičemž Ministerstvo kultury 
od roku 2005 nepřistoupilo k vydání žádné vyhlášky o prohlášení území za památkovou zónu. 
Předložený návrh o prohlášení památkové zóny je  tedy první od právní existence opatření 
obecné povahy.
Navrhované opatření obecné povahy není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou 
republiku z mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva. 
Konkrétně se to týká mezinárodních smluv, ke kterým Česká republika přistoupila, jako je 
například Úmluva o architektonickém dědictví Evropy (publikovaná pod č. 73/2000 Sb. m. 
s.), Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (publikovaná pod č. 
159/1991 Sb. m. s.) a Evropská úmluva o krajině (publikovaná pod Č. 13/2005 Sb. m. s.). Pro 
prohlašování památkových zón nejsou v rámci Evropské unie stanovena jednotná pravidla, 
právní úprava je plně ponechána na pravomoci členských států.
Důvody k prohlášení památkové zóny
Základem pro vymezení území památkové zóny byl provedený terénní průzkum a zpracování 
vědeckých projektů pro dotčené území. Podkladem pro definování zásad urbanizace 
a hospodaření v území krajinných památkových zón a navržení krajinářských, urbanistických 
a architektonických regulativů včetně definování nedovolených zásahů v předmětných 
územích jsou závěry odborných pracovních skupin, ustavených za účelem zpracování 
podkladů pro návrh nové památkové zóny, a provedených studií. Pro účely česko-německé 
sériové nominace na Seznam světového dědictví UNESCO Hornická kulturní krajina 
Krušnohoří byl na základě terénního průzkumu a odborných studií proveden výběr historicky 
významných celků k prohlášení za památkové zóny. Za Karlovarský kraj byly vybrány dva 
krajinné celky k prohlášení za památkové zóny, a to Hornická kulturní krajina Abertamy-Boží 
Dar-Homí Blatná a Hornická kulturní krajina Jáchymov, za Ústecký kraj se jedná také o dva 
krajinné celky, kterými jsou Hornická kulturní krajina Háj-Kovářská-Mědník a Hornická 
kulturní krajina Krupka.
Problematika byla průběžně konzultovaná s dotčenými kraji, městy, obcemi a odbornou 
organizací státní památkové péče - Národním památkovým ústavem, který zpracoval 
podkladové materiály. Protože se návrhy dotýkají česko-německého sériového statku 
Hornická kulturní krajina Krušnohoří nominovaného na Seznam světového dědictví 
UNESCO, byla problematika konzultovaná také na mezistátní úrovni.
V případě, že by nedošlo k prohlášení území za památkovou zónu, hrozila by nedostatečná 
ochrana dokladů o životě našich předků pro budoucí generace, v tomto případě poznání všech 
aspektů montánního regionu a jeho kultury a zejména dopadů rudného dolování na montánní 
a monetární dědictví světového rozměru. Rizikem s tím spojeným může být, že se dostaneme 
do rozporu se zájmy státní památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb. i mezinárodních 
smluv, ke kterým Česká republika přistoupila, jako je například Úmluva o architektonickém
5
dědictví Evropy, Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a Evropská 
úmluva o krajině.
Území Hornické kulturní krajiny Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar představuje svébytnou 
kapitolu o původu a vývoji uceleného hornického regionu. Krajina a památky na těžbu 
a zpracování rud, dochované v podstatě ve stavu po skončení těžby, poskytují komplexní 
náhled do specificky jedinečného světa obyvatel s montánní činností spojených. Podíl na 
spoluvytváření kulturní krajiny má vedle montánní i stavební činnosti člověka také dochované 
nedotčené přírodní bohatství Krušných hor s mimořádně hodnotnou florou a faunou.
Účelem prohlášení památkových zón Hornické kulturní krajiny Krušnohoří je zvýšená 
ochrana krajiny s kulturně historickými hodnotami souvislého území v okolí těchto sídel, 
utvářená po staletí trvající hornickou činností a navazujícími lidskými aktivitami. Vzájemně 
pohledově či funkčně provázané stavební památky a jejich vazba na přilehlou krajinu, spolu 
s umělými terénními útvary projevujícími se v reliéfu krajiny vyžadují ochranu formou 
spojitého území.
Definování podmínek pro zásahy v rámci stavební a jiné činnosti (včetně hospodaření v lesích 
a na zemědělské půdě) v památkové zóně přispěje v praxi k lepší péči o montánní dědictví 
a zejména ke zlepšení vynutitelnosti práva. Předejde se tak konfliktním situacím při 
projednávání investorských záměrů a záměrů stavebních úprav. Nedovolené zásahy do území 
v rámci stavební a jiné činnosti, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, se rozumí 
jejich poškozování a ničení kulturně historických hodnot v území. Veškeré záměry je nutno 
posuzovat ve vztahu k montánnímu dědictví. Stávající forma výkonu památkové péče 
v územích s plošnou památkovou ochranou se nemění.
Charakteristika předmětného území
Území památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar zahrnuje 
nej významnější části revírů Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná v oblasti Krušných hor. 
Zachovaná stará důlní díla, jejich technická i technologická zařízení, jsou doprovázena 
nadzemními stavbami montánního charakteru i architekturou vzniklou díky důlní činnosti. 
Vymezené území zahrnuje i stavby s těžbou související a v neposlední řadě také pozůstatky 
po montánní činnosti v této části Krušnohoří. Mezi významné objekty a oblasti montánní 
krajiny patří Červená jáma a Schneppova pinka na Hřebečné, důl Mauritius a štola Kryštof na 
Hřebečné, vodní příkopy k dolu Mauritius, Mrtvý rybník, lom u Hřebečné, část revíru Neklid, 
Zlatý kopec -  Kaffenberg a Hrazený potok, sejpy u Božího Daru, sejpy na Kravím potoce, 
Božídarské rašeliniště, Vlčí jámy, Blatenský vodní příkop, Kozí sejpy, doly Konrád 
a Vavřinec u Horní Blatné, Bludná, Sněžná hůrka -  důl Zuzana, Luhy a Jelení vrch.
Jeden z ústředních revírů daného území - Hřebečná se nachází v centrální vrcholové partii 
Krušných hor, v místech s největší koncentrací rudních výskytů v Krušných horách vůbec. 
Tento revír patřil historicky k největším ložiskům cínových rud v českých zemích a díky své 
4001eté téměř kontinuální historii umožňuje sledovat vývoj dolování a zpracování rud po 
dlouhé období. Je zároveň názornou ukázkou montánní krajiny, dlouhodobě utvářené 
člověkem v souvislosti s exploatací rud. Všechny součásti souboru vykazují charakteristické 
podzemní a nadzemní znaky montánní činnosti: vyskytují se zde štoly z 16. až 18. století 
s dobře dochovanými ukázkami ruční hornické práce, šachty z 16. až 20. století, haldy 
hlušiny, rozsáhlé pinky vzniklé kombinací povrchového a hlubinného dolování v 16. až 18.
6
století, báňské rybníky a příkopy, pozůstatky po zpracování rud a doklady historického 
osídlení.
Historický rudní revír Boží Dar, proslulý od 16. století těžbou rud stříbra a rýžováním 
i těžbou cínových rud, se nachází v centrální vrcholové partii Krušných hor. Na jihu sousedí 
s revírem Jáchymov, jemuž se (pokud jde o charakteristiku stříbrorudných žil) do značné míry 
podobá, na východě s méně významným revírem Loučná, na západě pak sousedí s cínovými 
revíry Hřebečná a Horní Blatná. Jedinečná jsou v oblasti Božího Daru především cínovcová 
rýžoviště, která se v podobném rozsahu a zachování jinde v Krušných horách nenacházejí. 
Neméně významné jsou i pozůstatky po dolování cínových, železných a dalších rud s doklady 
historického osídlení na Zlatém Kopci.
Rudní revír Horní Blatná je  charakteristickým představitelem ložiska cínových rud vázaných 
na polohy zrudněných greisenů uložených v krušnohorské žule. Těžba probíhala nej později 
od počátku 16. století až do poloviny 19. století. Kromě tohoto ložiskového typu, známého 
především z Blatenského vrchu a Bludné, se zde vyskytují i ložiska cínovce v okolních 
xylitech vázaná na exokontakt žul, dále křemenné žíly s výskyty Fe-Mn rud a v menší míře 
také žíly pětiprvkové formace s obsahem hlavně Ag- a Co-rud. Cínovec byl v okolí od 
nej starších dob dobýván rovněž z četných rozsypů a aluviálních uloženin. Po dobývání všech 
těchto surovin se v okolí dochovaly četné pozůstatky, které dodnes významně formují okolní 
krajinu. Těžba rud kobaltu přispěla už od přelomu 16. a 17. století k rozvoji výroby modré 
kobaltové barvy, jejímž významným střediskem byla Horní Blatná. Výroba kobaltové barvy 
se udržela až do poloviny 19. století.
Město Horní Blatná je  typickým představitelem krušnohorských horních měst, která byla 
zakládána v 16. století podle přesně vyměřeného zastavovacího plánu v souvislosti s nálezem 
rud. Původní renesanční půdorys s rozvinutou zástavbou jedinečných patricijských 
a měšťanských domů tvoří významný doklad historického osídlení své doby. Podle 
ustanovení § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
byla za památkové zóny vyhláškou č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader 
vybraných měst za památkové zóny, ve znění vyhlášky č. 251/1995 Sb., prohlášena území 
historických jader vybraných měst. V rámci tohoto souboru bylo za památkovou zónu 
prohlášeno historické jádro města Horní Blatná.
Přínosy památkové zóny pro region
Hlavním cílem prohlášení krajinných památkových zón Krušnohoří je  poskytnout obraz 
procesu přeměn krajin rudnou těžbou a jejich dopadů na okolní prostředí včetně vlivů 
hornictví na ekonomické, kulturní a sociální oblasti života po mimořádně dlouhé historické 
období, a to od začátků těžby ve 12. až do 20. století.
Lze konstatovat, že na území Krušných hor, tedy i v tomto území, je poměrně vyšší turistický 
ruch, a to především v zimních střediscích. Po prohlášení území za památkovou zónu, resp. 
v případě, že bude toto území zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, se 
předpokládá zvýšená návštěvnost tohoto území rovněž v období duben - říjen, ale 
nepředpokládá se neúnosná koncentrace návštěvníků v některých lokalitách. Protože je 
poměrně dobrá dopravní dostupnost daného území, přínosem bude zvýšené využití 
dopravního spojení kromě zimního období i v ostatních ročních obdobích. Stejně tak se 
předpokládají přínosy ve vztahu k ubytovacím a stravovacím zařízením v daných oblastech 
a počítá se s jejich zkvalitňováním i rozšiřováním. Plánuje se zřízení dalších infocenter,
7
zpřístupnění dalších prohlídkových štol, ve kterých se návštěvníci budou moci seznámit 
s historií těžby a technikami dobývání rud v různých etapách vývoje krušnohorského 
hornictví, a zřízení dalších naučných stezek. Výše uvedené přínosy budou mít příznivý dopad 
na vytvoření nových pracovních míst. Propagace území je zajištěna prostřednictvím 
informačních portálů, vydáním nových průvodců, realizací akcí apod.
Turismus má navíc obecně relativně vysoké multiplikační efekty v území -  a to zejména 
z hlediska zaměstnanosti. Vyhlášení památkových zón by mělo umožnit rozšíření turistické 
sezóny v dané oblasti i mimo zimní měsíce, což by mělo přispět minimálně ke snížení sezónní 
nezaměstnanosti v regionu (v terciárním sektoru mimo lyžařskou sezónu) -  což pro region 
rozhodně bude znamenat přínos.
Dopady na lesní hospodaření ve vztahu k hornické kulturní krajině
V článku 2 Podmínky ochrany je v odstavci 2 uvedeno, že podmínky ochrany památkové 
zóny stanovené v odstavci 1 se nevztahují na lesní hospodaření, pokud se na dotčeném lesním 
majetku hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské 
osnovy. Tím je deklarován právní stav, který je poněkud nepřehledně kodifikován v právních 
normách tak, aby bylo postaveno najisto, že lesní hospodaření nebude prohlášením 
znemožněno, protože ochrana montánního kulturního dědictví není s hospodářskou lesní 
činností v rozporu. Podle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném 
znění, je  vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je 
v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní 
památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§ 
17), povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění 
zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si 
předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato 
jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a, § 17). 
Lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy jsou nástrojem cílevědomého 
hospodaření v lesích, podávají všestranný obraz o současném stavu lesů, určují na základě 
nej novějších poznatků cíle a úkoly hospodaření v lesích, a to zejména z hlediska pěstování 
a ochrany lesů, těžby dříví a ostatních funkcí lesa. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 
Sb. se na lesní hospodaření nevztahuje, jak bude podrobněji vysvětleno níže, přičemž opatření 
obecné povahy nemůže mít větší právní sílu než zákonný předpis. Z dikce § 14 odst. 2 zákona 
č. 20/1987 Sb. a zaměření lesních hospodářských plánů, příp. osnov, je zjevné, že se nejedná 
o činnosti stavební apod. Nejedná se ani o úpravu dřevin ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., 
protože termín „úprava dřevin'1 je zde legislativní zkratkou s přesným výkladem, který lesní 
hospodaření nezahrnuje. Při použití legislativní zkratky platí, že její obsah se vymezuje na 
prvním místě, kde se objevuje, a dále při jejím použití v dalším textu zákona již má takto 
stanovený obsah. Její obsah se pro další jednotlivá ustanovení nově nevymezuje. V tomto 
případě je pojem „úprava dřevin" poprvé použit v ustanovení § 6a odst. 1 a na dalších 
místech, kde se tento pojem používá [§ 14 odst. 2 a odst. 7, § 17 odst. 1, § 35 odst. 1 písm. h) 
nebo § 39 odst. 1 písm. g)] již tento obsah pojmu znovu vymezován není a pojem musí být 
používán v rozsahu a podobě tak, jak byl vymezen na místě prvního použití. Ustanovení § 6a 
odst. 1 předpokládá, že pojem úprava dřevin se vztahuje výlučně k veřejným prostranstvím, 
a že úpravou dřevin je pouze kácení a výsadba dřevin na těchto prostranstvích. Jinými slovy 
úpravou dřevin není „pěstování a ochrana lesů, těžba dříví a zachování ostatních funkcí lesa" 
-  bez ohledu na intenzitu ani jakýkoli zásah na dřevinách (včetně kácení a výsadby) na 
místech, která definičně nespadají pod pojem „veřejného prostranství" -  to vymezuje 
ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších 
předpisů. Podle tohoto ustanovení zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna
náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez 
omezení. Pojmově tedy veřejné prostranství není lesem, kdy pojem les je  speciálně vymezen 
v § 2 písm. a) a b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů 
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaných ustanovení lesního zákona se 
rozumí lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 
přičemž funkcemi lesa jsou přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční 
a mimoprodukční. Pokud by tedy pod pojem „úprava dřevin44 mělo spadat i hospodaření 
v lesích, musela by se tato skutečnost promítnout do zmíněné legislativní zkratky, což se však 
nestalo a ani nebylo zákonodárcem zamýšleno.
Rovněž se nejedná ani o terénní úpravy, protože tento pojem je  definován v zákoně 
č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění, když § 3 odst. 1 uvádí, že terénní úpravou 
se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění 
vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim  podobné a s nimi související práce, 
nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například 
skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť 
a sportovišť, těžební práce na povrchu.
Na lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy mohou být kladeny požadavky 
památkové péče již ve fázi jejich zpracování tak, aby se předešlo případným nesrovnalostem 
při ochraně kulturního bohatství v průběhu vykonávání lesního hospodaření, a to na základě 
ustanovení § 29 odst. 2 písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., kde je  uvedeno, že obecní úřad obce 
s rozšířenou působností zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky 
a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové 
zóně nebo v ochranném pásmu (§ 17), a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán na 
návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení 
vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních 
právních předpisů.
Vzhledem k výše uvedenému, tedy k tomu, že lesní hospodaření nepředstavuje zásah do 
památkové podstaty území, nevznikají zde žádné náklady ani přínosy spojené s jeho realizací, 
neboť v daném případě nejde o vynětí z regulace, ale o výslovné deklarování skutečnosti 
(vymezené na úrovni zákonů), že právní regulace vyplývající z tohoto opatření obecné povahy 
nepřekračuje zákony danou mez ingerence památkové péče do hospodaření s lesy.
Ostatní
Opatřením obecné povahy jsou přímo dotčeny:
-  obce, na jejichž území se památkové zóny rozkládají,
-  orgány památkové péče, které jsou podle zákona příslušné k vydávání 
závazných stanovisek (obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské 
úřady) a jejich nadřízené orgány (Ministerstvo kultury),
-  fyzické a právnické osoby -  vlastníci (správci, uživatelé) nemovitostí, 
stavebníci.
Nepřímo dotčeným subjektem je  Národní památkový ústav, který jako odborná organizace 
zřízená Ministerstvem kultury zajišťuje podporu státní správy v oblasti ochrany zájmů 
památkové péče.
9
Vydání opatření obecné povahy nemá výrazný finanční dopad na výkon státní správy. Zde je 
nutno vzít v úvahu, že vybraná část území města Horní Blatná byla vyhláškou č. 476/1992 
Sb., o prohlášení historických jader měst za památkové zóny, prohlášena za památkovou 
zónu. V rámci dotčeného území proto nedojde k dalšímu nárůstu požadavků na výkon státní 
správy. Co se týká zbývající části území, včetně měst Abertamy a Boží Dar, nárůst požadavků 
na závazná stanoviska představuje cca dvojnásobek stávajícího stavu, tj. na základě 
dlouhodobého průměru se ročně jedná celkem o vydání cca 50 závazných stanovisek.
Pokud se týká korupčních rizik, z praxe nejsou známé žádné korupční kauzy, které by se 
týkaly výkonu veřejné správy v oblasti státní památkové péče. V případě provázaného 
systému výkonu veřejné správy, který je založen na skutečnosti, že podklady pro vydávání 
závazných stanovisek vytváří odborná organizace, závazné stanovisko vydává orgán 
památkové péče a na jeho základě následně rozhoduje stavební úřad, vzniká poměrně malý 
prostor pro korupční jednání. Veškeré postupy správních orgánů jsou dostatečně upraveny 
související legislativou, nedochází ke koncentraci pravomocí, je vykonávána kontrolní 
činnost.
B. Grafická část
Grafickou část tvoří orientační mapa a podrobná mapa.
Orientační mapa území památkové zóny je uvedena v příloze k tomuto opatření obecné 
povahy.
Podrobnou mapu památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy-Homí Blatná-Boží 
Dar zpracuje odborná organizace památkové péče do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto 
opatření obecné povahy. Kopie této mapy, které rozešle Ministerstvo kultury, budou uloženy 
u Ministerstva kultury, odborné organizace státní památkové péče, Krajského úřadu 
Karlovarského kraje, Městského úřadu Ostrov a u dalších obcí, na jejichž území se památková 
zóna nachází.
K postupu vydání opatření obecné povahy dle části šesté správního řádu:
Návrh opatření obecné povahy spolu s odůvodněním Ministerstvo kultury projednalo 
s dotčenými orgány, kterými byla všechna ministerstva, Český báňský úřad, Český úřad 
zeměměřický a katastrální, Veřejný ochránce práv, Krajský úřad Karlovarského kraje, 
Městský úřad Ostrov, Město Horní Blatná, Město Abertamy, Město Boží Dar a Město 
Jáchymov.
Návrh opatření obecné povahy spolu s odůvodněním byl zveřejněn na úřední desce 
Ministerstva kultury ve lhůtě od 14. 11. 2013 do 2. 1. 2014 a na úředních deskách obecních 
úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, a současně byl 
návrh zveřejněn i způsobem umožňujícím dálkový přístup. V souladu s ustanovením §172 
odst. 4 správního řádu mohly dotčené osoby, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy mohly být 
opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit písemné připomínky ve lhůtě 30 dnů ode 
dne zveřejnění k Ministerstvu kultury. V souladu ustanovením § 172 odst. 5 správního řádu 
mohli vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem 
vlastnického práva mohly být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, podat proti návrhu
10
opatření obecné povahy ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění písemně odůvodněné námitky 
k Ministerstvu kultury.
K návrhu opatření obecné povahy nebyly ve stanovené lhůtě 30 dnů uplatněny žádné 
připomínky.
K návrhu opatření obecné povahy byly ve stanovené lhůtě 30 dnů uplatněny námitky Lesů 
České republiky, s. p.
Rozhodnutí o uplatněných námitkách:
v
Námitky Lesů České republiky, s. p., Krajské ředitelství Karlovy Vary. sídlem Krušnohorská 
7, 360 10 Karlovy Vary
Námitka č  1:
Lesy České republiky, s. p. jako právnická osoba mající právo hospodařit s majetkem státu 
(LCR), nesouhlasí s prohlášením pozemků (částí) uvedených v návrhu za památkovou zónu ve 
smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a to 
z násl. důvodu:
Ačkoliv návrh v čl. 2 odst. 2 stanoví, že se podmínky ochrany památkové zóny nevztahují na 
lesní hospodaření dle schváleného lesního hospodářského plánu (LHP) či osnov, bude mít 
prohlášení za památkovou zónu závažné dopady na lesní hospodaření LCR. Lesní 
hospodářství není toliko činnostmi upravenými v LHP, ale zahrnuje širší okruh činností, např. 
výstavba, údržba a opravy lesní dopravní sítě (lesních cest). Tyto činnosti (neupravované 
v LHP) mohou mít tedy charakter stavební činnosti, ačkoliv jde  o činnosti úzce spojené 
a výhradně související s lesním hospodařením. Také výjimečně prováděné činnosti, prováděné 
„nad rámec“ LHP (a podléhající schválení orgánů státní správy lesa dle zákona o lesích) by 
nespadaly pod výjimku čl. 2 odst. 2. Těmito činnostmi mohou být např. mýtní těžby 
v porostech mladších 80 let (z důvodu ochrany přírody, rekonstrukce porostů poškozených 
biotickými činiteli apod.). V těchto směrech prohlášení památkové zóny zasahuje do 
lesnického hospodaření a nadměrně zatěžuje vlastníka (lesních) pozemků při jeho  
hospodaření, které je  upraveno primárně zákonem č. 289/1995 Sb., lesní zákon, v platném  
znění (dále jen  „ lesní zákon “), a je  v pravomoci orgánů státní správy lesů v oblasti tohoto 
hospodaření vykonávat státní správu.
Rozhodnutí o námitce č. 1: námitka se zamítá
Odůvodnění:
Lesy České republiky, s.p. nesouhlasí s prohlášením pozemků za památkovou zónu s tím, že 
prohlášení bude mít závažné dopady, neboť nadměrně zasahuje do lesnického hospodaření 
a nadměrně zatěžuje vlastníka, aniž by jednak dopady blíže specifikovaly a kvantifikovaly 
zásahy vymykající se lesním hospodářským plánům a lesní hospodářské osnově, přičemž 
neberou v potaz veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví, který je  neméně důležitý.
Tato problematika byla vysvětlena již v odůvodnění opatření obecné povahy v části Dopady 
na lesní hospodaření ve vztahu k hornické kulturní krajině. Z této části upozorňujeme zejména 
na povinnost vlastníka vyžádat si předem závazné stanovisko. Podle § 14 zákona č. 20/1987 
Sb. o státní památkové péči, v platném znění, je vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která 
není kulturní památkou, ale je  v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném 
pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace,
11
nebo památkové zóny (§ 17), povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, 
umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím 
na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou 
působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona 
vyloučena (§ 6a, § 17).
Jedná se o standardní povinnosti, které vyplývají ze zákona č. 20/1987 Sb. V námitce není 
uvedeno, jaké závažné dopady bude mít tento postup na lesní hospodaření LCR, a jakých 
konkrétních činností se tento postup týká. Mimo jiné byl za účelem vyloučení povinnosti 
vlastníka vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. 
zaveden institut plánu ochrany, ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní 
památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, nebo u jakých druhů prací 
na nich včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích, nemusí vlastník 
postupovat podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.
Pokud se týká údržby a opravy lesní dopravní sítě (lesních cest), kterou by bylo možné zařadit 
do okruhu terénních úprav, uvádíme, že terénní úpravou se rozumějí podle § 3 odst. 1 
stavebního zákona „zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí 
nebo odtokové terény, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se 
o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, např. skladovací 
a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební 
práce na povrchu44. Dikce § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., upravená zákonem č. 186/2006 
Sb. (např. použitý pojem terémií úpravy) vychází z terminologie stavebního zákona, aby 
nebyly pochybnosti o rozsahu a povaze daných činností.
Co se týká mýtní těžby v porostech mladších 80 let, pojem úprava dřevin definovaná v § 6a 
zákona č. 20/1987 Sb. se vztahuje výlučně k veřejným prostranstvím. Úpravou dřevin není 
„pěstování a ochrana lesů, těžba dříví a zachování ostatních funkcí lesa44 -  bez ohledu na 
intenzitu ani jakýkoli zásah na dřevinách (včetně kácení a výsadby) na místech, která 
definičně nespadají pod pojem „veřejného prostranství44 -  to vymezuje ustanovení § 34 
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Veřejné 
prostranství je  primárně vymezeno zastavěným územím (intravilánem). Naopak lesem se 
rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa, funkcemi lesa 
jsou přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční, 
hospodařením v lese se pak rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů 
a ostatní činnosti zabezpečující plnění fúnkcí lesa. Lze tedy dovodit, že prohlášení památkové 
zóny, resp. úprava dřevin podle památkového zákona v žádném případě nekoliduje s lesním 
hospodařením.
Z výše uvedeného vyplývá, že běžné činnosti související s hospodařením v lese nijak 
významně nezasahují do zájmů státní památkové péče a případná stavební činnost není 
vyloučena, pouze je při ní nezbytné propříště přihlédnout i k zájmu na zachování kulturních 
hodnot území.
Námitka č. 2\
Lesy České republiky, s. p. jako právnická osoba mající právo hospodařit s majetkem státu 
nesouhlasí s prohlášením pozemků (částí) uvedených v návrhu za památkovou zónu ve smyslu 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a to znásl. 
důvodu:
Navrhovaný rozsah památkové zóny považují LCR za nepřiměřený. Ačkoliv návrh zmiňuje 
několik starých důlních děl lokálního významu, máme za to, že zde nejsou dány podmínky>
12
kulturně historického souvislého území v takové míře, aby byla plošně prohlášena památková 
zóna v navrhovaném rozsahu. Tento fak t nemůže ovlivnit ani ojedinělý výskyt starých důlních 
děl, která jsou  v řadě případů dnes j iž  mnohdy těžko v terénu znatelná. Pro prohlášení 
památkové zóny by navrhované území mělo zahrnovat skutečná dohledatelná hornická díla, 
která by mohla vytvořit soubor pro památkovou zónu.
Rozhodnutí o námitce č. 2: námitka se zamítá
Odůvodnění:
Památková zóna představuje prvořadou montánní památku světového významu. Skládá se ze 
tří dříve samostatných báňských revírů, které vznikly téměř současně na přelomu dvacátých 
a třicátých let 16. století. Ve stejné době zde vznikla i tři horní města, Horní Blatná, Abertamy 
a Boží Dar. Hranice území je zvolena tak, aby všechna města, jednotlivé objekty, a soubory 
objektů, které leží na území památkové zóny, prokazovaly kvality potřebné k prokázání 
výjimečné světové hodnoty. Město Horní Blatná, založené v roce 1532 saským kurfiřtem 
Johanem Friedrichem v souvislosti s nálezem bohatých ložisek cínu, si dodnes podrželo 
renesanční šachovnicový urbanismus s velkým čtvercovým náměstím. Integrita města je 
značná, v intaktní podobě se dochovala i řada staveb z doby jeho založení a druhého období 
rozkvětu v 18. století. Jde především o renesanční kostel sv. Vavřince (1593, 1605-1607), 
barokizovanou faru (č. p. 2), patricijské a měšťanské domy (č. p. 4, 6, 127) a charakteristické 
příklady saské lidové architektury (domy č. p. 5, 28, 29). Zmiňované památky jsou po 
nedávných opravách ve stabilizovaném stavu. Území dále obsahuje velké soubory 
montánních památek, jež vypovídají o působení hornické činnosti na zdejší krajinu po dobu 
400 let. Mimořádný počet pozůstatků důlních děl se nachází na území blatenského rudného 
revíru s centry Blatenský vrch, Jelení vrch a Bludná. V pozoruhodně dobrém stavu se 
dochovaly tzv. Vlčí jámy na Blatenském vrchu, po propadlinách v okolí Červené jámy na 
nedaleké Hřebečné největší soubor dokladů těžby cínu v české části Krušných hor. Velký 
rozsah mají i historické dobývky na pásmu Zuzana na Sněžné hůrce. Prvořadou montánní 
památku tvoří Blatenský vodní příkop, 13 kilometrů dlouhé dílo, vybudované v letech 1540- 
1544 a do 19. století užívané jako zdroj vody k pohonu důlních strojů a úpravárenských 
provozů. Podoba krajiny v severním okolí Horní Blatné je  výrazně ovlivněna rýžováním 
cínovce. Jedinečnou představu o rozsahu a technice dobývání cínových rud poskytuje lokalita 
Hřebečná s rozsáhlými pinkami u dolu Červená jáma, pozůstatky dolu Mauritius a štolou 
Kryštof, s unikátními ručně raženými partiemi z 16. století a ukázkami těžby pomocí sázení 
ohněm. Další součástí území s vysokou mírou integrity je  božídarský horní revír, ojedinělý 
rozsahem dolování, po němž se dochovalo velké množství nadzemních i podzemních dokladů 
těžby cínových, železných a dalších rud (lokality v okolí Zlatého Kopce). O mimořádném 
rozšíření rýžování cínovce v okolí Božího Daru svědčí tzv. Božídarské sejpy. Vznikaly 
nejpozději v 16. století a dnes tvoří významný krajinotvomý prvek. Celistvost a intaktnost 
hornické kulturní krajiny neohrožují žádné probíhající ani plánované zásahy, některé části 
území je  však třeba sanovat, zbavit náletových porostů a zajistit z hlediska bezpečnosti 
návštěvníků. Udržení integrity předmětů ochrany do budoucna garantuje prohlášení území 
památkové zóny Abertamy-Homí Blatná-Boží Dar. Rada staveb včetně Blatenského vodního 
příkopu má statut nemovité kulturní památky, Důl Mauritius je  navržen k prohlášení za 
národní kulturní památku, část území s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin je 
rovněž chráněna podle zákona o ochraně přírody.
Ministerstvo kultury s odbornou organizací státní památkové péče velmi pečlivě zvažovalo 
rozsah navrhované památkové zóny právě s ohledem na nejen zachovaná důlní díla, ale 
i související hodnoty v území zachované právě v důsledku montánní činnosti jako takové.
13
Z těchto důvodů považujeme rozsah památkové zóny za opodstatněný a žádoucí, a to i ve 
vztahu k jeho přeshraničnímu významu.
Námitka č. 3:
Lesy České republiky, s. p. jako právnická osoba mající právo hospodařit s majetkem státu 
nesouhlasí s prohlášením pozemků (částí) uvedených v návrhu za památkovou zónu ve smyslu 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a to z násl. 
důvodu:
Správní orgán nepostupuje správně, když prohlášení za památkovou zónu řeší formou 
opatření obecné povahy. V posuzovaném případě se jedná o značný zásah do vlastnických 
práv širokého okruhu osob, a to bez jakéhokoliv projednání. V posuzovaném případě došlo 
k porušení § 172 odst. 1 správního řádu, neboť LCR nebyly, jako dotčená osoba vyzváni 
k podání možných připomínek nebo námitek, vše s přihlédnutím k ust. § 4 odst. 3 a 4 
správního řádu. Pouhé vyvěšení na úřední desce je  tedy z procesního pohledu nedostatečné. 
LCR se o posuzovaném opatření obecné povahy dověděly z jiného zdroje, což z pohledu 
rovnosti účastníků v rámci vedeného správního řízení není správné.
Rozhodnutí o námitce č. 3: námitka se zamítá
Odůvodnění:
Prohlášení památkové zóny formou opatření obecné povahy na rozdíl od dosavadní aplikační 
praxe vychází z doporučení pracovní komise Legislativní rady vlády -  komise pro správní 
právo k návrhu vyhlášky o prohlášení území vybraných částí krajinných celku za památkové 
zóny. Pracovní komise ve svém vyjádření vychází z toho, že podle § 6 odst. 1 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, může Ministerstvo 
kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit území sídelního útvaru nebo jeho části 
s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které 
vykazují významné kulturní hodnoty, za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany, ale 
ustanovení výslovně neuvádí formu vyhlášky ministerstva ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy 
ČR. Výslovné zmocnění k vydání vyhlášky pak neobsahuje ani § 45 uvedeného zákona, 
a proto ji nelze vydat. Vzhledem k tomu, že prohlášení území za památkovou zónu svou 
povahou a obsahem po materiální stránce není podle názoru komise právním předpisem, ale 
spíše opatřením obecné povahy, neboť jde o správní akt s konkrétně vymezeným předmětem 
a obecně určeným okruhem adresátů, doporučuje tato komise vyhlásit památkovou zónu 
formou opatření obecné povahy podle části šesté správního řádu. Ministerstvo pravomoc 
k vyhlášení památkových zón má a k vydání opatření obecné povahy na rozdíl od vyhlášky 
podle ustálené soudní judikatury výslovné zákonné zmocnění nevyžaduje, postačuje 
pravomoc vydat závazný správní akt, který není ani právním předpisem ani rozhodnutím ve 
správním řízení. K dané problematice se pak vztahuje zejména nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 14/07 
ze dne 19. 11. 2008, který se přiklonil k materiálnímu pojetí institutu opatření obecné povahy, 
tzn. že není nezbytné výslovné zákonné zmocnění k vydání opatření obecné povahy, 
postačuje naplnění pojmových znaků (konkrétnost předmětu a obecnost adresátů) a pravomoc 
příslušného orgánu. Nutno dodat, že opatření obecné povahy je nový institut zakotvený ve 
správním řádu s účinností od roku 2006, přičemž Ministerstvo kultury od roku 2005 
nepřistoupilo k vydání žádné vyhlášky o prohlášení území za památkovou zónu. Předložený 
návrh o prohlášení památkové zóny je tedy první od právní existence opatření obecné povahy. 
Navrhované opatření obecné povahy není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou 
republiku z mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva. 
Konkrétně se to týká mezinárodních smluv, ke kterým Česká republika přistoupila, jako je 
například Úmluva o architektonickém dědictví Evropy (publikovaná pod č. 73/2000 Sb.
14
m. s.), Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (publikovaná pod 
č. 159/1991 Sb. m. s.) a Evropská úmluva o krajině (publikovaná pod č. 13/2005 Sb. m. s.). 
Pro prohlašování památkových zón nejsou v rámci Evropské unie stanovena jednotná 
pravidla, právní úprava je plně ponechána na pravomoci členských států.
Prohlášení památkové zóny formou opatření obecné povahy dává oproti projednávání návrhu 
právního předpisu větší možnost zapojení vlastníků a dalších dotčených osob do jeho přípravy 
a právě zveřejnění na úřední desce a úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž 
správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, (včetně zpřístupnění dálkovým 
přístupem) umožnilo ve lhůtě 30 dnů podat námitky či připomínky, což v této lhůtě učinily 
i LČR. Návrh opatření obecné povahy výzvu k připomínkám a námitkám výslovně obsahoval, 
čímž naplnil tuto určitou poučovací povinnost. Podstatou opatření obecné povahy na rozdíl od 
správního řízení je  jeho obecnost, protože na rozdíl od správního řízení nemá konkrétní 
adresáty a jeho povaha a postupy stanovené pro projednávání jeho návrhu podle části šesté 
správního řádu vylučují, aby správní orgán komunikoval jednotlivě s dotčenými osobami. 
Nejde o správní řízení se jmenovitě určenými účastníky, jim ž se oznamuje zahájení správního 
řízení individuálně. Z těchto důvodů považujeme tuto námitku za bezpředmětnou.
Námitka č. 4:
Lesy České republiky, s. p. jako právnická osoba mající právo hospodařit s majetkem státu 
nesouhlasí s prohlášením pozemků (částí) uvedených v návrhu za památkovou zónu ve smyslu 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a to znásl. 
důvodu:
Pokud jde  o vlastní návrhy opatření obecné povahy, jejich základní nedostatek spatřují LCR 
v neurčitosti výčtu předmětů ochrany. Návrh týkající se Hornické kulturní h á jin y  Abertamy- 
Horní Blatná-Boží Dar v čl. 1 obsahuje slovo „zejména", což je  ve spojení s čl. 2 odst. 1 
písni. B) „ veškeré zásahy v nezastavěném území památkové zóny nesmí poškodit předmět 
ochrany a musí směřovat k zachování kulturních hodnot památkové zóny vymezených v článku 
1 “ vede k právní nejistotě dotčených subjektů. 1 kdyby však návrh obsahoval jmenovitý výčet 
předmětů ochrany (bez slova „zejména"), bylo by nutné, aby tyto předměty ochrany byly 
přesně prostorově identi fikovány, což se však nestalo.
Rozhodnutí o námitce č. 4: námitka se zamítá
Odůvodnění:
Slovo „zejména“ značí zatím známé předměty ochrany vzniklé v důsledku montánní činnosti. 
Pokud se týká věcí prohlášených za kulturní památky, tato místa jsou přesně prostorově 
identifikována. Ostatní místa předmětu ochrany budou postupně přesně prostorově 
identifikovaná tak, jak bylo uvedeno na jednání Ministerstva kultury s Ministerstvem 
zemědělství. Ministerstvo kultury konstatuje, že řada staveb včetně Blatenského vodního 
příkopu má statut nemovité kulturní památky, Důl Mauricius je navržen k prohlášení za 
národní kulturní památku, část území s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin je 
rovněž chráněna podle zákona o ochraně přírody. Vzhledem k tomu, že se jedná o územní 
tedy plošnou ochranu, která dosud nečinila v aplikační praxi problémy, postupuje správní 
orgán i v případě opatření obecné povahy dosud užívaným způsobem.
Námitka č. 5:
Lesy České republiky, s. p. jako právnická osoba mající právo hospodařit s majetkem státu 
nesouhlasí s prohlášením pozemků (částí) uvedených v návrhu za památkovou zónu ve smyslu 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a to z násl. 
důvodu:
15
V kapitole Přínosy památkové zóny pro region v odůvodnění návrhu je  mimo jiné uvedeno: 
„Plánuje se ...zpřístupnění dalších prohlídkových štol...a zřízení dalších naučných stezek... 
aniž by bylo známo, zda s LCR byly tyto záměry na pozemcích s právem hospodařit LCR 
řádně projednány. Případná realizace záměru „zpřístupnění dalších prohlídkových štol“ 
bude v kolizi např. s několika právními předpisy (viz např. přiložený dopis) a j iž  v této fázi by 
na něj měly být upozorněny příslušné orgány státní správy. Jakkoliv LCR nepřísluší být 
arbitrem v případě kolize více veřejných zájmů, měly by dbát na to, aby takovým kolizím na 
svěřeném majetku v maximální míře předcházely.
Rozhodnutí o námitce č. 5 : námitka se zamítá
Odůvodnění:
Zpřístupnění štol a vybudování naučných stezek je následný kontinuální proces, na němž 
budou účastny dotčené subjekty LČR nevyjímaje. Pokud některé město plánuje zpřístupnění 
štol, je vždy postupováno v souladu s právními předpisy. Pokud je taková věc plánovaná, 
záměr je vždy projednán s LCR. Nejedná se o masové zpřístupnění podzemí, ale pouze 
o několik vybraných štol. V případě záměru zřízení dalších naučných stezek, k záměru je 
vždy zpracovaný projekt. Při zřízení naučných stezek je postupováno v souladu 
s „Doporučenými zásadami pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování 
bodových informačních panelů“. Co se týká dosud zpřístupněných lokalit, v Horní Blatné 
v dobře dochovaném a udržovaném brázděném domě č. p. 127 z roku 1754 sídlí pobočka 
Muzea Karlovy Vary, Muzeum těžby cínu. Z montánních památek v okolí Horní Blatné je 
zabezpečená a volně přístupná Ledová jáma, součást Vlčích jam na Blatenském vrchu, která 
má doposud vzhled středověkého dolu, v němž se díky nízké cirkulaci vzduchu celý rok 
udržuje sníh a led. Kolem vede naučná stezka Horní Blatná -  Vlčí jámy. U řady jiných 
prvořadých lokalit je však bezpečné zpřístupnění teprve plánováno. Do budoucna se počítá se 
zajištěním propadlin dolu Zuzana na Sněžné hůrce. Město Abertamy připravuje otevření štoly 
Kryštof v komplexu dolu Mauritius na Hřebečné, na jejímž území již vede naučná stezka a 
jedná se o její rozšíření. Volně přístupný Blatenský vodní příkop je po náročné opravě z let 
1995-2001 z větší části zavodněný a jeho autentickou podobu podtrhují četná zařízení 
k regulaci průtoku vody. Po březích kanálu vede naučná stezka.
Poučení: Proti rozhodnutí o námitkách se nelze ve smyslu § 172 odst. 5 správního řádu 
odvolat ani podat rozklad.
V Praze dne 17. 1.2014 lG
Mgr. Jiří Vajčner, PhD. 
ředitel odboru památkové péče
Příloha k opatření obecné povahy č. 1/2014
Orientační mapa území památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy-Homí Blatná- 
Boží Dar
16
Památková zóna - Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar
' ° v*s k é /i
rcy*hora
%&ňlESE.'Y!S trc/íH i
«fečt
ti la t n a
L A f Í 24
t? sMad
2 000 4  0 0 0  m Hranice zpracována nad polohopisným podkladem WMS služby katastrální mapy © ČÚZK 2013

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	zákony, vyhlášky a nařízení
Bližší specifikace:	opatření obecné povahy

Jméno souboru:

G0535297.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar. Prohlášení za památkovou zónu.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9130367 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Vajčner Jiří;

Klíčová slova:

Památková zóna;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

17.01.2014

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 867758789

Bližší specifikace:

Název	Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar
Číslo ÚSKP	2484
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	PZ
Typ ochrany	památková zóna

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 522707

Bližší specifikace:

Název	Opatření obecné povahy č.1/2014 o prohlášení části krajinného celku - území Hornické kulturní krajiny Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar za památkovou zónu
Číslo	MK 2860/2014 OPP
Datum nabytí právní moci	08.02.2014
Typ ochrany	památková zóna
ID právního stavu	867758789 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1

Název lokality: Abertamy

Reálný typ: město

Kat. území: Abertamy

Obec: Abertamy

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 954

Název lokality: Boží Dar

Reálný typ: město

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 3608

Název lokality: Háje

Reálný typ: zaniklá ves

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 4158

Název lokality: Horní Blatná

Reálný typ: město

Kat. území: Horní Blatná

Obec: Horní Blatná

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 7001

Název lokality: Kopeček

Reálný typ: zaniklá víska

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 8863

Název lokality: Luhy

Reálný typ: zaniklá ves

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 14080

Název lokality: Ryžovna

Reálný typ: býv. městečko torzální

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 24732

Název lokality: Smolné Pece

Reálný typ: zaniklá víska

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 15353

Název lokality: Stráň

Reálný typ: ves

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 44358

Název lokality: Totenbach

Reálný typ: zaniklá víska

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 18304

Název lokality: Vršek

Reálný typ: zaniklá víska

Kat. území: Jáchymov

Obec: Jáchymov

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 19146

Název lokality: Zlatý Kopec

Reálný typ: ves torzální

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 19662

Název lokality: Bludná I

Reálný typ: díl zaniklé hist. osady

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 21099

Název lokality: Myslivny II

Reálný typ: díl zaniklé hist. osady

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 29285

Název lokality: Myslivny I

Reálný typ: díl zaniklé hist. osady

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 31168

Název lokality: Špičák I

Reálný typ: díl zaniklé hist. osady

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 32680

Název lokality: Bludná III

Reálný typ: díl zaniklé hist. osady

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 44386

Název lokality: Hřebečná II

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Jáchymov

Obec: Jáchymov

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 44436

Název lokality: Špičák III

Reálný typ: retrodíl zaniklé hist. osady

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód CZ: 54864

Název lokality: Hřebečná I

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Hřebečná

Obec: Abertamy

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 185

Název hist. regionu: Jáchymov

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Kód RS: 24

Název hist. regionu: Horní Blatná

Hornická kulturní krajina Aber… (právní stav 867758789)

Ke stažení Náhled Poslat žádost