Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

¦ m  w v
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 02.01.2017 12:36:23
č i NPU-310/157/2017
Listu: 1 Příloh: 1
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Statutární město Prostějov, nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 01 Prostějov
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka
MK 45419/2016 OPP Anna Mašátová / 429 
MK-S 9907/2015 OPP
V Praze dne 
8.7.2016
Věc: Pozemek parcelní č. 3104/1 se starým židovským hřbitovem (podrobný zákres 
hřbitova přiložen v příloze), k. ú. Prostějov, obec Prostějov, okres Prostějov, Olomoucký 
kraj
- prohlášení za kulturní památku
- rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 45419/2016 OPP ve 
výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péěe Ministerstva kultury
m in is t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana_
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j . MK 45419/2016 OPP
Na vědomí po nabytí právní moci:
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
3. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor kultury a památkové péče
4. Statutární město Prostějov, oddělení památkové péče
5. Ing. Tomáš Jelínek, Ph. D., Donath Business & Media, Spálená 29, 110 00 Praha 1
6. Vlastní
0
Ministerstvo kultury
M K C R X 0 0 A 0 3  FW
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci
za správnost:
V Praze dne 8. 7. 2016 
Č .j.: MK 45419/2016 OPP 
MK-S 9907/2015 OPP
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo 
o prohlášení pozemku parcelní č. 3104/1 se starým židovským hřbitovem (podrobný 
zákres hřbitova přiložen v příloze), k. ú. Prostějov, obec Prostějov, okres Prostějov, 
Olomoucký kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem je podle § 27 odst. 1 písm. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, vlastník věci: Statutární město Prostějov, 
IČO 00288659, nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 01 Prostějov, podle ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) a b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění prohlašuje 
pozemek parcelní č. 3104/1 se starým židovským hřbitovem (podrobný zákres hřbitova 
přiložen v příloze), k. ú. Prostějov, obec Prostějov, okres Prostějov, Olomoucký kraj, za 
kulturní památku. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je zákres kulturní památky do kopie 
katastrální mapy.
O d ů v o d n ě n í :
Dne 29. 7. 2015 obdrželo Ministerstvo kultury podnět k prohlášení starého židovského 
hřbitova v Prostějově kulturní památkou od Kolel Damesek Eliezer lne. prostřednictvím Ing. 
Tomáše Jelínka, Ph. D. „Starý židovský hřbitov se dnes nachází v katastrálním území 
Prostějov na parcele 3104/1, tvoří však jen je jí menší část o velikosti 6 528 m2, kde je  
pohřbeno 1924 osob. V současné době probíhá kampaň za dohledání náhrobních kamenů.
Doposud nalezené objekty jsou uvedeny v příloze Nalezené náhrobní kameny. 
S ohledem na přepis textů náhrobků z let 1910—1940 (pořízen pohřebním bratrstvem), který 
je  uložen v Židovském muzeu v Praze, bude možné u některých nálezů určit osobu, k níž se 
vztahují. Historii hřbitova popisuje studie PhDr. Marie Dokoupilová, která je  v příloze Další 
informace.
Podnět dále uvádí „Starý židovský hřbitov v Prostějově je  významným místem historie 
židovské komunity na Moravě v 19. století. Toto místo má přímý vztah k významným 
osobnostem jsou zde pohřbeni), které se zásadním způsobem podílely na rozvoji regionu.
1
Jedná se především o tyto podnikatele a mecenáše: Ehrenstamm Veith, Hamburger 
Moses, Bili David, Back Elkan, Hirsch Samuel, Neumann Jakob, Katz Karl, Mandl Sigmund, 
Mayer Albert, Neumann Markus, Ries Markus. Prostějov byl rovněž zásadním centrem 
judaismu v českých zemích a místo se přímo vztahuje k rabínovi Cvi Jehošuovi Horowitzovi, 
jenž je  do dnešních dnů uznávanou duchovní autoritou, a dalším významným prostějovským 
rabínům jako byli Dr. Hoff Emil, Klein Hirsch (Katan Cvi), Hirsch Leb. Starý židovský 
hřbitov má přímý vztah k významné prostějovské osobnosti, kterou byl lékař Brecher Gideon.
Místo je  spojeno i s osobnostmi evropské kultury a filosofie, jakými jsou filosof 
Edmund Husserl, architekt Max Fleischer, spisovatel Stefan Zweig a dramatik Max Zweig. “
Ministerstvo kultury vyzvalo NPÚ, ú. o. p. v Olomouci k vyjádřeni k podnětu, které 
obdrželo dne 6. 10. 2015: „Starý židovský hřbitov, rozložený na ploše 6 528 m2 a rozkládající 
se na části pozemku pare. č. pp. 3104/1, k. ú. Prostějov (na ploše mezi dnešními ulicemi 
Lidická, Studentská a Tylova a areálem budov Reálného gymnázia a základní školy města 
Prostějov), byl vymezen ohradní zdí a zahrnoval vedle hrobů s náhrobky rovněž dům správce, 
klasicistní vstupní bránu a obřadní síň. Vznik hřbitova je  kladen do roku 1801 a jeho reálná 
existence je  doložena ještě  v červenci roku 1943, kdy hřbitov odkoupilo město Prostějov. Ke 
zrušení starého židovského hřbitova došlo po roce 1943, náhrobky byly demontovány, z části 
byly odvezeny na neznámé místo v rámci CR, či snad vyvezeny za hranice republiky; z části 
byly rozprodány, z části dokonce nabídnuty zájemcům k odvozu jako stavební materiál.
Z původních staveb areálu židovského hřbitova se do dnešní doby dochoval pouze 
fragment ohradní zdi, situovaný na západě (viz příloha). Dle dochované dokumentace byla 
cihelná ohradní zeď, která původně areál hřbitova obklopovala, vysoká cca 2 metry; byla 
zajištěna zpevňujícími pilířky, kryta pálenou taškou a místy osazena náhrobky významných 
osobností židovské obce. Dům správce, původně situovaný na východní straně areálu 
hřbitova, hřbitov svou hmotou dle dochované dokumentace z části uzavíral a navazoval na 
vstupní klasicistní bránu. Dům správce, vstupní brána ani obřadní siň (Zeremonienhalle), 
původně situovaná dle dochovaného plánu při ohradní zdi na severu areálu, se nedochovaly.
Vedle fragmentu ohradní zdi na západě a lipové aleje, která je  z části dochovaná a 
vede středem dnešního parku, je  patrně v místě starého židovského hřbitova pohřbeno více 
než 1900 osob. Na zasedání Územní komise NPÚ ÚOP v Olomouci dne 18. 9. 2015 byl návrh 
na prohlášení pietního místa starého židovského hřbitova jednohlasně podpořen. S ohledem 
na platné znění zákona O státní památkové péči, které stanoví, že nelze prohlásit část věci za 
kulturní památku, upozorňuje Územní komise NPÚ ÚOP na nutnost aktuálního zaměření 
starého židovského hřbitova a vyhodnocení ve vztahu k současné parcelaci k. ú. Prostějov - 
pozemek pare. č. pp. 3104/1 v k. ú. Prostějov neodpovídá rozloze hřbitova. Současně 
upozorňujeme na nutnost spolupráce geodeta s pracovníky NPÚ ÚOP v Olomouci tak, aby 
byla zajištěna správnost zaměření historicky doloženého územního rozsahu starého 
židovského hřbitova. Ve vztahu ke stávající úrovni poznání nalezených náhrobků starého 
židovského hřbitova, které byly v minulosti ze hřbitova odstraněny a nyní jsou v soukromém 
vlastnictví fyzických osob, nepovažujeme náhrobky za předmětné k prohlášení za KP (nálezy 
náhrobků byly učiněny na druhotných místech v Prostějově, z židovského hřbitova byly rovněž 
přemístěny do Seloutek, Sněhotic, Určic či Žešova). Věcí k prohlášení za KP je  dle stanoviska 
Územní komise NPÚ ÚOP v Olomouci historicky doložené pietní místo starého židovského
2
hřbitova a v tomto kontextu aktuálně zaměřený pozemek, na němž se hřbitov rozkládal.
Židovské náhrobky, s jejichž nálezy jsme průběžně informování, budou podrobeny 
studiu a vyhodnoceny pro případné návrhy k prohlášení za KP samostatně či jako soubor, 
který lze po vyřešení vlastnických vztahů znovu osadit na původní místo židovského hřbitova.
Starý židovský hřbitov považujeme i přes změny, kterým byl podroben, za významné 
pietní místo, které má přímou vazbu na historii židovské obce v Prostějově a významné 
osobnosti nejen regionálního, ale i evropského formátu.
Prohlášení pietního místa starého židovského hřbitova za kulturní památku včetně 
aktuálně zaměřeného pozemku, na němž se hřbitov rozkládal, znemožní nevhodné zásahy do 
areálu a naopak zajistí plánovanou revitalizaci židovského hřbitova, realizovanou v 
koordinaci s pracovníky Národního památkového ústavu. “
Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci, zaslal Ministerstvu kultury řádně 
zpracované mapové podklady ve věci návrhu na prohlášení výše uvedené věci za kulturní 
památku dne 7. 3. 2016: přílohou zasíláme mapový zákres, který zobrazuje historický rozsah 
starého židovského hřbitova v Prostějově. Podkladem zákresu je  geometrický plán, 
zpracovaný fy  Geodetika, s. r. o. v souvislosti s návrhem na prohlášení starého židovského 
hřbitova v Prostějově za kulturní památku. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 22. 4. 2016 
pod značkou KU0K43077/2016 vyjádřil odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu 
Olomouckého kraje, který souhlasil s prohlášením věci za kulturní památku, s odůvodněním, 
že: „Jedná se o plochu starého židovského hřbitova v Prostějově, kde je  dnes zeleň, která 
bude zachována. V rámci rehabilitace hřbitova bude architektonickými prostředky vymezena 
plocha s hroby s tím, že ve vhodných úsecích budou obnoveny části hřbitovních zdí, do nichž 
budou zabudovány nalezené původní náhrobní kameny. Jsou zde splněny podmínky dle §  2 
odst. 1 písm. a) zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení nemovité a 
movité věci za kulturní památku. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického 
rozvoje, oddělení stavebního řádu a památkové péče doporučuje prohlášení starého 
židovského hřbitova v Prostějově na parc.č. 3104/1 v k.ú. Prostějov, obec Prostějov, okres 
Prostějov, Olomoucký kraj - za kulturní památku. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 30. 5. 2016 pod 
značkou OUPPP/298/2016/PhDr. Per vyjádřil Magistrát Statutárního města Prostějova, odbor 
územního plánování a památkové péče, oddělení památkové péče, a s prohlášením za kulturní 
památku souhlasil. Ve svém vyjádření uvádí: „Prostějov byl od 16. století až do vypuknutí 2. 
světové války jedním ze zásadních center judaismu  v českých zemích, a zdejší Starý židovský 
hřbitov je  tak i významným místem židovské komunity na Moravě. Byl vyměřen roku 1801 ve 
tvaru obdélníka o rozměrech 37 x 193 m (výměra 6528 m2). Pohřbívalo se tu do roku 1908.
Celkem se na hřbitově nacházelo 1924 náhrobních kamenů a byla zde pochována řada 
osobností židovské komunity, ať už z řad prostějovského náboženského, kulturního, 
podnikatelského nebo průmyslového prostředí (Jehošua Horowitz, Emil H ojf Gideon 
Brecher, Moses Hamburger, Veit Ehrenstamm, Ignatz Brúll, Sigmund a Bernard Husserlové a
3
další). Po skončení pohřbívání byl uzavřený hřbitov pietně zachován. Německá okupační 
správa ovšem nechala na začátku čtyřicátých let 20. století vytrhat a odvézt všechny 
náhrobky, na vzniklé ploše zřídila cvičiště. Po válce byl areál přeměněn na park a dětské 
hřiště. V letech 1970—1974 byla na části pozemku vystavěna základní škola.
Prohlášení Starého židovského hřbitova za kulturní památku přinese zvýšení prestiže 
Prostějova jako města, které se bez předsudků hlásí k celé své historii. Pietní připomínka 
lokality bude přímým vyjádřením skutečnosti, že jeho současné hospodářské a společenské 
postavení je  dílem všech minulých generací bez rozdílu národnosti a náboženského vyznání. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, v platném znění, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník 
převzal vyrozumění o zahájení řízení a seznámení s podklady dne 7. 6. 2016 a písemně 
se vyjádřil dopisem ze dne 15. 6. 2016 „Statutární město Prostějov kategoricky nesouhlasí s 
prohlášením části pozemku (dle zákresu hřbitova, tak jak je  uveden v návrhu) někdejšího 
Starého židovského hřbitova, pare. č. 3104/1, kat. úz. Prostějov, za kulturní památku.
Hřbitov byl vyměřen roku 1801 a pohřbívalo se tu do zřízení tzv. Nového židovského 
hřbitova na Brněnské ulici v roce 1908. Poté byl uzavřený „ starý “ hřbitov pietně zachován až 
do roku 1940, kdy německá okupační správa nechala demolovat hřbitovní kapli, vstupní 
bránu a ohradní zdi a vytrhat a odvézt, resp. rozprodat náhrobky. Na vzniklé zdevastované 
ploše bylo zřízeno vojenské cvičiště a po válce byl již  areál přeměněn na park a dětské hřiště.
V letech 1970—1974 se okrajové části pozemku dotkla stavba základní školy (dnes 
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova). V této souvislosti a v návaznosti na 
výstavbu nedalekého panelového sídliště v sedmdesátých letech 20. století docházelo rovněž k 
opakovanému narušování podzemních struktur včetně hrobů, a to bez jakéhokoli respektu k 
historické situaci. Tento stav bez přerušení trval až do konce 20. století, takže prakticky celá 
plocha někdejšího hřbitova bez výjimky je  dnes protkána spletí pod zemí uložených 
inženýrských a telekomunikačních sítí včetně kanalizačního sběrače a teplovodu sídlištní 
kotelny. Pozemek p. č. 3104/1 v k. ú. Prostějov je  navíc zatížen věcným břemenem zřizování a 
provozování vedení. D ů k a z :  příloha vyjádření dotčených subjektů a mapy vedení 
inženýrských sítí.
Výmluvným dokladem toho je  aktuální situační plán inženýrských sítí v dotčené 
lokalitě. Schematický zákres ukazuje, že nejméně 39% plochy někdejšího hřbitova bylo v 
minulosti překopáno a zásadně narušeno uložením inženýrských sítí až do hloubky více než 
dvou metrů (teplovodní kolektor, kanalizace). Údaje o těchto zásazích navíc nejsou úplné, 
protože data ze starší doby pro celá padesátá a šedesátá léta nejsou k dispozici. V součtu s 
výkopy základů školní budovy (1970 —  1974) byla v minulosti zničena více než polovina 
rozlohy hřbitova.
D ů k a z :  aktuální situační plán inženýrských sítí
Ze stavebních konstrukcí připomíná někdejší hřbitov pouze asi patnáctimetrový 
fragment soklu nepůvodní betonové zídky o výšce zhruba 25 cm nad terénem, která v neznámé 
době vyrostla ve stopě někdejší ohradní zdi hřbitova (jedná se o pouhá 3,3% délky jeho
4
původního ohrazení). Na mapovém zákresu NPÚ připojeném k návrhu na prohlášení (je 
součástí spisu), je  torzo označeno jako „fragment ohradní zdi Tím se vytváří dojem, že se 
jedná o autentickou součást starého hřbitova, což s největší pravděpodobností neodpovídá 
skutečnosti. Použití betonu do podobné konstrukce datované k roku 1801 je  prakticky 
vyloučeno.
Domníváme se, že zejména z toho důvodu nelze dnes věcně a materiálově definovat 
předmět uvažované památkové ochrany. Naopak město Prostějov samo zřídilo zhruba v  
centru předmětného prostranství již  v  roce 2001 památník v  podobě zdvojené kamenné stély s 
nápisem „ V TĚCHTO MÍSTECH BYL V LETECH 1801—1908 ŽIDOVSKÝ HŘBITOV“.
Tím bylo dle mého názoru učiněno zadost požadavkům nejen na pietní označení, ale i 
na celkové pietní vnímání lokality prostějovskou veřejností. Místo samo je  v  platném územním 
plánu města vyznačeno převážně jako veřejná zeleň, a není a v  budoucnu nebude ohroženo 
například nevhodnou výstavbou, a to ani v  podobě inženýrských nebo komunikačních sítí, 
které dnes mohou vést již  ve stopách předchozích devastujících zásahů.
K  tomu dodávám, že prohlášení pozemku starého židovského hřbitova za kulturní 
památku by znamenalo popření stávající situace i historického vývoje, který j i  utvářel. Že se 
tento historický vývoj ubíral v intencích nacistické a následně komunistické totalitní ideologie 
v  důsledně antisemitském duchu, nelze již  prohlášením fakticky a materiálně neexistující 
památky napravit, ani zmírnit.
Zároveň kladu sobě i Vám zásadní metodické otázky: jak se Ministerstvo kultury hodlá 
vyrovnat s faktem, že na území města Prostějova existují nejméně tři další doložené lokality s 
podobně zaniklými židovskými hřbitovy či pohřebišti (ulice Školní, Komenského a U Hradeb, 
resp. Úprková)? Bude jejich prohlášení za kulturní památky následovat? Jak je  řešena (a 
bude řešena) adekvátní památková ochrana zrušených křesťanských nebo i předkřesťanských 
hřbitovů, pohřebišť a pohřbů na katastru města? Jak hodlá Ministerstvo kultury nadále danou 
problematiku systematicky řešit v  celorepublikovém měřítku? Jaké dosud byly a jsou 
rozhodovací zvyklosti v  tomto ohledu a jaký je  jejich vztah k zásadě legitimního očekávání ve 
správním řízení?
Podnět k prohlášení věci za kulturní památku, který byl podán ze strany Kolel 
Damesek Eliezer lne. (Brooklyn, NY, USA), zastoupené panem Louisem Kestenbaumem, ze 
dne 24. července 2015, považuji za neuvážený. Jeho součástí je  plán „rehabilitace hřbitova s 
vymezením plochy s hroby architektonickými prostředky« včetně obnovy části hřbitovních zdí 
nebo dokonce „výstavba altánu s rituálním zázemím pro věřící« (bod 5 Návrhu). Uvedené 
plány vyvolávají oprávněné obavy, že v  důsledku prohlášení pozemku za kulturní památku 
bezprostředně hrozí jeho proměna z veřejného prostranství v  uzavřenou polosoukromou 
plochu s nejasným provozním a majetkoprávním režimem. Tak by mohl být například 
dalekosáhle negativně ovlivněn provoz přilehlé školy včetně jeho bezpečnostních aspektů 
(redukce nebo dokonce eliminace rozptylových ploch, omezení přístupu zdravotní a hasičské 
techniky). Podobně by mohly být negativně dotčeny i oprávněné zájmy obyvatel širšího okolí.
Tomu všemu chci včas předejít. Zároveň byly od Reálného gymnázia a základní školy 
města Prostějova, příspěvkové organizace, vyžádány zásady při evakuaci osob, u nichž bylo 
předpokládáno, že by mohly zasahovat i do prostoru bývalého židovského hřbitova. Zásady 
při evakuaci jsou přílohou. Vyplývá z nich, že osoby nacházející se v  budově jsou evakuovány 
směrem na školní hřiště a do ul. Studentské se přemisťuje pavilon A.
5
D ů k a z :  příloha Zásady při evakuaci osob na ZŠ a RG Prostějov
Bylo také zajištěno stanovisko Odboru dopravy Magistrátu města Prostějova k 
záležitosti projektu rehabilitace starého židovského hřbitova v předmětné lokalitě, který k 
uvedenému sdělil následující:
Odbor dopravy Magistrátu města Prostějova nedoporučuje vyhovět výše uvedenému 
záměru. Hlavním důvodem je  potřeba zajistit dopravní dostupnost k objektu RG a ZS města 
Prostějova. Tato dopravní dostupnost musí být zachována nejen pro zajištění běžného 
provozu školy, ale zvláště pro potřeby zásahu složek IZS Olomouckého kraje. Tyto složky 
potřebují zachovat nástupní plochy pro svůj zásah a dosažitelnost těchto nástupních ploch. 
Podle našeho názoru by to bylo velmi obtížné realizací záměru obnovení bý\?alého židovského 
hřbitova zajistit. Dalším důvodem pro nedoporučení vyhovět záměru je  problematika statické 
dopravy, kdy by došlo k výraznému snížení počtu parkovacích míst v oblasti, která je  v tomto 
ohledu poddimenzovaná.
Nutno upozornit také nato, že v případě prohlášení celého pozemku p.č. 3401/1 v k.ú. 
Prostějov za kulturní památku, předpokládáme, že se jedná opravdu pouze o vyhrazenou část, 
tak jak je  uvedeno v návrhu, by došlo k ohrožení provozu a běžného života zejména školy, 
která na předmětném pozemku stojí. Domnívám se, že daný prostor je  především vnímat jako 
žijící funkční celek a z hlediska uplatnění veřejného zájmu je  především nutno brát v potaz 
potřeby současných obyvatel poměrně hustě zalidněného sousedního sídliště, které prochází 
postupnou revitalizací, a žáků obou blízkých škol.
Výše uvedené důvody ve svém souhrnu —  i každý z nich samostatně —  mě vedou k 
přesvědčení, že z hlediska zájmů statutárního města Prostějova je  prohlášení pozemku 
prostějovského starého židovského hřbitova za kulturní památku neopodstatněné a nežádoucí.
V souladu s tím celou vahou své funkce požaduji, aby Ministerstvo kultury rozhodlo v 
daném správním řízení jednoznačně v neprospěch prohlášení tj., aby návrh na prohlášení 
kulturní památky pozemku p. č. 3104/1 v k. ú. Prostějov (starý židovský hřbitov, dle zákresu 
podaného návrhu) byl zamítnut. “
Ministerstvo kultury zhodnotilo předložené podklady jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech a na základě výše uvedených vyjádření, která doporučují k prohlášení kulturní 
památkou, dospělo k tomuto rozhodnutí:
Zmínky o prostějovské židovské obci nalezneme již v 15. století. Její členové se 
zabývali především obchodem a řemeslem, což dalo vzniknout také základům pozdějšího 
prostějovského soukenického a oděvního průmyslu, jehož rozkvět můžeme zasadit do druhé 
čtvrtiny 19. století, první továrny na konfekci pak přinesly městu proslulost světovou.
Mnohasetletá tradice byla násilně přerušena událostmi 2. světové války. Nej starší 
židovský hřbitov v Prostějově se nacházel na jihozápadním obvodu opevnění města, svému 
účelu sloužil do roku 1802, kdy byl zrušen a v druhé polovině 19. století zastavěn. Pro účely 
pohřbívání bylo vybráno právě místo na Brněnském předměstí. Na hřbitov se vstupovalo 
klasicistní branou z ulice Lazarety (dnes Lidická), zpočátku nebyl obehnán zdí, ta byla 
vystavěna až později. Pohřebištěm vedla do dnešní doby patrná alej, díky podrobným zápisům 
pohřebního bratrstva je známo, že se na místě nacházelo 1924 náhrobků.
6
Právě zde byly pohřbeny významné osobnosti nejen židovské obce, ale i 
Československa -  textilní podnikatel Veit Ehrenstamm, pianista a skladatel Ignatz Bruell 
nebo rodina filozofa Edmunda Husserla, spisovatele Stefana Zweiga a mnozí další.
Jednou z největších, zde uložených osobností, je  rabín Cvi Jehošua Horowitz (1753/4- 
1816), syn slavného chasidského rabína Šmuela Šmelkeho. Horowitz působil jako vrchní 
rabín a vedoucí ješivy v Jemnici, vletech 1778 -  1883 byl vrchním rabínem a předsedou 
rabínského soudu v Třebíči, pravděpodobně kolem roku 1807 byl zvolen vrchním rabínem 
v Prostějově, kde také roku 1816 zemřel. Kromě toho je také autorem dodnes studovaných 
náboženských knih Smíchat Moše a Chidušej ha-Ribaš.
Z důvodu záměru prostějovské městské rady o zrušení pohřebišť a zřízení 
komunálního pohřebiště na okraji města, zakoupila prostějovská židovská obec nový pozemek 
k pohřbívání svých zemřelých. Poslední pohřeb na výše uvedeném starém hřbitově proběhl 
v květnu roku 1908.
Později projevilo vedení města Prostějova snahu o zakoupení plochy, vzhledem 
k nesouhlasu židovské obce bylo uvažováno o asanačním vyvlastnění. Z nařízení říšského 
protektora o židovském majetku byl však hřbitov „arizován“ a stal říšským majetkem. Téměř 
všichni židovští obyvatelé byli odvlečeni do Terezína, hřbitov byl roku 1943 městem 
odkoupen od Vystěhovaleckého fondu pro Čechy a Moravu.
Na počátku čtyřicátých let byl areál hřbitova zničen, náhrobky vytrhány a dle 
vzpomínek pamětníků odvezeny, rozdány a rozprodány, o čemž svědčí i hojné nálezy 
náhrobních kamenů v okolí Prostějova. Zcela beze stop zmizela stavba obřadní síně a 
menšího vchodu, pravděpodobně tzv. kohenské branky Volná plocha byla poté využívána 
jako cvičiště. V letech 1970 -  74 byla na okraji prostoru vystavěna škola.
Roku 2001 byla městem Prostějov na místě instalována pamětní deska, upomínající na 
toto historicky cenné území historie města. Ačkoliv je dnes na místě pouze pozůstatek 
pravděpodobně později zbudované zídky a na místě proběhlo několik stavebních úprav, 
nejsou záznamy či doklady o převezení všech ostatků zemřelých na jiné místo. Starý hřbitov 
postrádá v dnešní době náhrobky, mnoho jejich úlomků i větších kusů a celků však bylo 
nalezeno v letech 2015-2016 .
Plocha hřbitova tvoří coby jedinečná součást historického prostředí města výrazný 
historický prvek, upamatovává na dějinné události regionu i významnou židovskou obec 
v kontextu nejen Československa, ale celé Evropy.
K připomínce účastníka, upozorňujeme, že prohlášení za kulturní památku není pojato 
jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady. Zákon o státní památkové péči 
nabízí řadu kompenzací ve formě finančních příspěvků na zachování, obnovu či údržbu 
kulturní památky nebo bezplatnou odbornou pomoc. Výše a způsob náhrad jsou dány 
povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky 
překračuje obvyklé náklady, (viz Nález ústavního soudu České republiky ÚS 35/94).
V případě obnovy kulturní památky se rovněž poskytuje bezplatná odborná pomoc a 
poskytují se podklady a informace dle § 14 odst. 7 zákona ě. 20/1987 Sb. Ve srovnání s celou 
řadou kulturních památek v České republice, nelze argumentovat tím, že obnova mimo zájem 
památkové péče je jediným řešením pro zachování věci. Ministerstvo kultury dodává, že v 
blízkosti vzdělávacích či sociálních zařízení, zástavby a sídlišť, je  celá řada nejen židovských 
pohřebišť.
7
Současně Ministerstvo kultury uvádí, že prohlášení věci za kulturní památku 
neznamená absolutní zakonzervování jejího stavu. Prohlášení věci za kulturní památku rovněž 
není nijak v rozporu s jejím běžným užíváním, neboť kulturní památku lze opravovat nebo 
jinak stavebně technicky upravovat na základě závazného stanoviska příslušného orgánu 
státní památkové péče dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb.
V daném případě je tímto orgánem Statutární město Prostějov, odbor stavebního 
úřadu, majetku a investic, oddělení památkové péče. Tento orgán bude každý jednotlivý 
zamýšlený stavební záměr (či jinou úpravu kulturní památky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona č. 
20/1987 Sb.) individuálně posuzovat z hlediska zájmů státní památkové péče a v následném 
závazném stanovisku vyjádří, zda zamýšlené stavební práce na kulturní památce jsou z 
hlediska zájmů státní památkové péče přípustné. Současně stanoví základní podmínky, za 
kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného 
stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění 
realizace zamýšleného záměru. Prohlášením věci za kulturní památku není v rozporu s 
vlastnickým právem, a vlastník může místo přizpůsobovat svým podnikatelským aj. záměrům.
Coby významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti, jako projev tvůrčích schopností a práce člověka, pro hodnoty historické a vztah k 
významným osobnostem a historickým událostem, splňuje pozemek parcelní č. 3104/1 se 
starým židovským hřbitovem, k. ú. Prostějov, obec Prostějov, okres Prostějov, Olomoucký 
kraj, podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
8
Pozemek parcelní č. 3104/1 se starým židovským hřbitovem, k. ú. Prostějov, obec 
Prostějov, okres Prostějov, Olomoucký kraj
Podrobný zákres rozsahu starého židovského hřbitova
9
tUlJlilun

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0538591.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Prostějov, pozemek se starým židovským hřbitovem. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8889274 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Mašátová Anna; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

08.07.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 12795421

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000001432
Název	pozemky se starým židovským hřbitovem
Číslo ÚSKP	105940
ID právního stavu	14044793 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 14044793

Bližší specifikace:

Název	pozemky se starým židovským hřbitovem
Číslo ÚSKP	105940
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 14161716

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 45419/2016 OPP
Datum nabytí právní moci	01.12.2016
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	14044793 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 131066

Název objektu: židovský hřbitov

Část obce: Prostějov

Č. dom.:

Ulice: Lidická

Č. or.:

Kat. území: Prostějov

Obec: Prostějov

ORP: Prostějov

Okres: Prostějov

	pozemky se starým židovským hř… (právní stav 14044793)
	pozemky se starým židovským hř… (prvek 12795421)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 13000

Název lokality: Prostějov

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Prostějov

Obec: Prostějov

ORP: Prostějov

Okres: Prostějov

Kraj: Olomoucký kraj

	pozemky se starým židovským hř… (prvek 12795421)
	pozemky se starým židovským hř… (právní stav 14044793)

Kód CZ: 26696

Název lokality: Brněnské Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Prostějov

Obec: Prostějov

ORP: Prostějov

Okres: Prostějov

Kraj: Olomoucký kraj

	pozemky se starým židovským hř… (právní stav 14044793)
	pozemky se starým židovským hř… (prvek 12795421)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 84

Název hist. regionu: Prostějov

	pozemky se starým židovským hř… (právní stav 14044793)
	pozemky se starým židovským hř… (prvek 12795421)

Ke stažení Náhled Poslat žádost