Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo 06.04.2017 10:16:45
č i NPU-310/27329/2017
Listů: 1 Příloh: 3
01000944252
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 21542/2017 OPP Mgr. Alena Pavlůsková / 435 2 3 .3 .2 0 1 7
Věc: Návrh na prohlášení domu č.p. 2 ve Světlé pod Ještědem za kulturní památku - 
rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 1136/2017 OPP, 
č. j. MK 21542/2017 OPP ve výše uvedené věci.
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
NUNI5TURI
Maltézské nán 
11S 11 Praha 1-
!Č: 000:
k u l t u r y
stí 471/1
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 1136/2017 OPP, č. j. MK 21542/2017 OPP 
ze dne 23. 3. 2017.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci
Magistrát města Librec , úsek státní památkové péče
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci- 77  ^  V Praze dne 23. 3. 2017
v_5 c Č.j. MK 21542/2017 OPP
za správnost: Sp. zn. MK-S 1136/2017 OPP
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
areál domu č.p. 2 na st.p.č. 60 v k.ú. Světlá pod Ještědem za kulturní památku. Součástí 
areálu je obytný dům, stodola s chlévy a pozemek st.p.č. 60 v k.ú. Světlá pod Ještědem.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 29. 12. 2016 podnět Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci na prohlášení areálu domu č. p. 2 ve Světlé 
pod Ještědem za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci 
zahájilo správní řízení.
Popis dle NPÚ:
Obytný dům byl historicky upraven pro hostinský provoz. Jde o patrový, podsklepený 
objekt situovaný na obdélném půdorysu, rozšířeném o kolmou přístavbu společenského sálu 
přiléhající k jižnímu štítovému průčelí. Vstupní západní průčelí se obrací do neuzavřeného 
dvora. Přízemí je v současnosti zděné a patro roubené. Sedlovou střechu objektu kryjí 
etemitové šablony.
exteriér
Zdivo přízemí v úseku někdejšího chléva a síně je zděno z lomového a sbíraného 
kamene. Při severním štítovém průčelí líc zdivá předstupuje před obvod roubeného patra. 
Předsazenou hmotu zdivá kryje pultová stříška s břidlicovými šablonami. Při východním 
průčelí přesahuje půdorys přízemí rovněž výrazně obvod patra, přičemž předsazení v rozsahu
1
chlévů chrání prodloužení sedlové střechy vytvářející tak asymetrii severního štítu. Plochy 
hrubě strukturovaných omítek tmavě šedé barvy jsou orámovány hladkými bílenými 
nárožními lizénami a soklem podezdívky. Shodně jsou nabílená pískovcová ostění vstupů a 
dochovaných chlévních okének. Mladší vsazená okna lemují úzké bílené rámečky hladké 
omítky. Vstup do síně lemuje pravoúhlé pískovcové ostění s konzolami pod profilovaným 
překladem s naznačeným klenákem. Na překladu vstupu je umístěn tesaný nápis: „Boží 
Požehnání / a svátý pokoj tomu Domu 1835“. Klenák nese domovní číslo: „N/2“. Dveře 
rámové konstrukce jsou v ploše výrazně tvarovány v eklektickém duchu. Vstup do někdejšího 
chléva je osazen jednoduchým pravoúhlým ostěním a novodobými rámovými dveřmi 
dělenými do dvou křídel.
Díl někdejší světnice tedy současného šenku je vyzděný z pálených cihel a opatřen 
hladkými bílenými omítkami. Trojice okenních otvorů na západním průčelí je osazena 
velkoformátovými trojdílnými okny.
Patro tvoří roubené konstrukce z hraněných trámů propojených v nárožích nepravidelně 
provedenými rybinovými pláty. Trámy jsou v exteriérové části opatřeny světle hnědým 
nátěrem. Část roubení východního průčelí nese celoplošný vápenný nátěr. Spáry mezi trámy 
jsou vyplněny bílenou hliněnou a maltovou vymazávkou. Při severním průčelí je roubení 
kryté svislým přelištováným bedněním navazující v ploše na bednění štítu a asymetrického 
přesahu střechy. Obvodové roubené stěny při západním průčelí předstupuje pavlač v délce 
úseku síně a chlévu v přízemí. Centrálně umístěný vstup na pavlač z horní síně lemuje 
jednoduchá trámková zárubeň. Okenní otvory patra rámují profilované obložky. Východní 
podélné průčelí je v patře částečně zakryté přesahem střechy a záchodovým rizalitem 
situovaným na osu síně. Z rizalitu se současně prochází na plochou střechu přízemní přístavby 
provozních prostor hostince.
Plocha severního štítu je členěna do tří vertikálních polí, přičemž boční pole oddělená 
vyřezávanými lištami jsou klasovitě bědněná. Spodní část je od bednění stěny patra oddělena 
okapovým prknem na vyřezávaných konzolách. Jižní štít je zakrytý přístavbou společenského 
sálu.
Přístavba sálu přiléhajícího k jižnímu štítovému průčelí představuje zděný objekt 
situovaný do svahu, jehož sklon vyrovnávají suterénní prostory. Jednotlivá průčelí pokrývají 
břízolitové omítky. Polovalbovou střechu chrání etemitové šablony. Společenský sál sloužil 
také jako kino a proto je při západním průčelí sálu osazeno vysuté schodiště promítámy 
vynášené kovovými profily.
interiér
Vnitřní dispozice přízemí vychází v zásadě z trojdílného prostoru světnice, průchozí 
síně s vydělenou černou kuchyní a chlévem. Během úprav pro hostinský provoz byla světnice 
využita jako hostinský sál, tedy šenk, a chlévy změněny v provozní kuchyň a nálevnu. 
K šenku přiléhá mladší druhotraktová přístavba zázemí. Ze síně se vstupuje do zděného 
rizalitu se záchody. Někdejší chlév je rovněž řešen dvoutraktově, přičemž rozšíření jak bylo 
zmíněno, kryje přesah hlavní střechy.
Do síně se prochází vstupem na západním průčelí. Prostor síně dále je funkčně 
rozdělen. V přední části zaklenuté plackovou klenbou se nacházejí vstupy do někdejší 
světnice a chléva, respektive hospodského šenku a nálevny s provozní kuchyní.
V severozápadním koutě se nachází zděné těleso vstupu a schodiště do sklepa a nad ním 
situovaným schodiště do patra. V zadní části síně je podezděným klenebním pasem vydělena, 
valené zaklenutá kuchyně dále průchozí do záchodového rizalitu na východním průčelí.
V současné podobě je obsluha topeniště odděleného klenebním pasem uzpůsobena mladšímu
2
uspořádání s využitím předpecní jámy. Tahový odvod zplodin umožňuje podezdčný 
otevřeného prostoru pod dymníkem a jednoduché zaklopení prostoru pro obsluhu pece 
prkenným deklem. Zároveň je do prostoru topeniště vloženo mladší těleso tahového odtahu 
pokojových kamen umístěných v šenku.
Senk v pozici někdejší světnice je zastropen deskami překládaného záklopu mezi 
profilovanými stropními trámy podepřenými masivním středovým průvlakem. Stěny jsou 
opatřeny obložením z falcovaných prken a to i včetně dochovaného tělesa chlebové pece. 
Z rozlehlé místnosti se dále vstupuje dvojicí prosklených lítaček do společenského sálu a 
mladším prostupem do provozních prostor v přístavbě na východním průčelí.
Nálevna a provozní kuchyně je umístěna v někdejším chlévě zaklopeného valenou 
klenbou se čtveřicí tříbokých výsečí. Ve střední části je umístěn kachlový sporák. K zadní 
části se přimyká místnost situovaný v rozšíření krytém přesahem hlavní střechy.
Sklepy představuje valené klenutý prostor přístupný od schodiště spojovacím krčkem.
Dispozice patra víceméně kopíruje rozvržení v přízemí, tedy ze síně v patře se 
vstupuje do obytných prostor nad šenkem a někdejšími chlévy. Zastropení nese jednoduchý 
deskový záklop nebo omítaný podhled. Roubené stěny jsou v interiérech rovněž hladce 
omítané.
Krov je hambalkový o jedné úrovni hambalků podpíraný dvojicí bočních stojatých 
lavic. Krokve dosedají na mírně předsazené okapové vaznice vynášené přesahy stropních 
trámů patra. V části prostor podkroví jsou vloženy bedněné komory.
Rozměrný společenský sál sloužící také jako tělocvična a kino doplňuje jeviště a 
ochoz s dodatečně vestavěným prostorem promítače. Krov sálu je vaznicový.
Stodola s chlévy je situována západně od obytného domu. Jedná se o pilířovou 
stodolu situovanou kolmo k prudkému svahu. Rozdíl výšek vyrovnává zdivo chlévů 
vložených do suterénu pod stodolou. V podélném směru stodolu prodlužuje zděná 
hospodářská část historicky upravená na garáž. Od východu na stodolu navíc přiléhá bedněný 
objekt kůlen s pultovou střechou a spočívající rovněž na vyzdívce suterénu. Interiér samotné 
stodoly je řešen ve dvou provozních podlažích. Krov je vaznicový.
datace včetně vývojových etap:
Kontinuita stavby sahá před rok 1752. právě v tomto roce kupuje usedlost od svého 
otce Martin Kabátek za 538 kop. V roce 1794 koupil dům od Martina Kabátka, svého tchána, 
Karel Sluka za 680 zlatých. V roce 1834 pak usedlost koupil Václav Paulů za 3 260 zlatých.
Dle datace na portálu vstupu byla v roce 1835 provedena rozsáhlejší úprava. Patrně 
především vyzdění chlévů a síně. Další výraznější zásah do podoby domu byl proveden až 
počátkem 20. století, kdy byl vyzděn prostor šenku, při kterém byla kromě roubení odstraněna 
podpůrná konstrukce podstávky. Zároveň došlo k výstavbě velkého společenského sálu s 
jevištěm. Po druhé světové válce došlo pouze k drobným úpravám souvisejícím především 
s provozem hostince a sálu.
Magistrát města Liberec, oddělení památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 6. 3. 2017, č. j. MML/ZPPP/Dud/045701/17- 
SZ258638/16/3, prohlášení předmětné věci za kulturní památku doporučil a to s následujícím 
odůvodněním: „Z hlediska památkové péče řadí historická a společenská hodnota objekt mezi 
nejvýznamnější v dané lokalitě. Někdejší zemědělská usedlost datující se do poloviny 
18. století s hostincem a později zřízeným sálem představovala centrum společenského života 
celého Podještědí. Využití domu se projevilo v jeho zajímavém stavebním vývoji, který 
představuje nedocenitelné doklady místních stavebních zvyklostí od 18. století do poloviny 
20. století. Podoba rozlehlého stavení se výrazně podílí na celkovém charakteru historického 
centra obce, kde spolu s kostelem a farou patří k nej exponovanějším objektům. Plně se
3
ztotožňujeme s návrhem žadatele a pokládáme za vhodné chránit památkové hodnoty tohoto 
objektu. “
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
ve svém vyjádření č.j. KULK 10930/2017 ze dne 16. 2. 2017, prohlášení uvedené věci 
za kulturní památku doporučil. „Statut kulturní památky je v souladu § 2 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči (dále jen „památkový zákon“) naplněn v případě, že se jedná 
o významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti 
od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka 
z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, 
vědecké a technické. Kulturně historické hodnoty spatřuje krajský úřad především v tom, 
že dům je  živým dokladem místního stavitelství a zároveň životního způsobu lidí, když kdysi 
plnil funkci místního kulturního domu. V neposlední řadě má dům vztah kdílu spisovatelky 
Karoliny Světlé. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastník se svého práva vzdal dopisem ze dne 20. 3. 2017.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že areál domu č. p. 2 ve Světlé pod Ještědem splňuje podmínky ustanovení 
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se z historicko-společenského 
hlediska jedná o jeden z nej významnějších objektů v Podještědí. Někdejší zemědělská 
usedlost s hostincem a pozdějším společenským sálem představovala středobod 
společenského života širokého okolí. Využití domu se projevilo v jeho zajímavém stavebním 
vývoji, který představuje nedocenitelný doklad místních stavebních zvyklostí od 18. století 
do poloviny 20. století. Podoba rozlehlého domu se výrazně podílí na historickém charakteru 
obce, kde spolu s kostelem a farou patří k nej exponovanějším objektům.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této
4
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
• 'O  .
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Zákres umístění kulturní památky areál domu ě.p. 2 ve Světlé pod Ještědem, nedílná 
součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury ě.j. MK 21542/2017 OPP ze dne 23. 3. 2017.
5

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0539310.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Světlá pod Ještědem, areál domu. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

4335085 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Pavlůsková Alena;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

23.03.2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 14868555

Bližší specifikace:

Název	areál domu
Číslo ÚSKP	105986
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 14868850

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 21542/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	31.03.2017
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	14868555 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 726703

Název objektu:

Část obce: Světlá pod Ještědem

Č. dom.: č.p. 2

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Světlá pod Ještědem

Obec: Světlá pod Ještědem

ORP: Liberec

Okres: Liberec

areál domu (právní stav 14868555)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15848

Název lokality: Světlá pod Ještědem

Reálný typ: býv. městečko?

Kat. území: Světlá pod Ještědem

Obec: Světlá pod Ještědem

ORP: Liberec

Okres: Liberec

Kraj: Liberecký kraj

areál domu (právní stav 14868555)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 236

Název hist. regionu: Český Dub

areál domu (právní stav 14868555)

Ke stažení Náhled Žádost o užití