Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

400
Ministerstvo kultury
N á ro d n í p a m á tk o v ý  ú s ta v  
Došlo: 28.02.2017 09:37:36
čj: NPU-310/16228/2017
Listů: 1 Příloh: 13
01000924082
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafa mkcr.cz
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 6460/2017 OPP PhDr. Jiří Slavík / 463 25. 1. 2017
Věc: Rozhodnutí o prohlášení vily Franke (původně nazývané Jappova vila) s pozemkem 
st. p. ě. 326, k. ú. Tišnov, a přilehlé parkové zahrady s příslušným pozemkem p. ě. 1871/1 
a p. p. ě. 1871/6, vše k. ú. Tišnov, věetně uličního oplocení na pozemku p. ě. 1871/1 a 
na p. p. ě. 1871/6, vše k. ú. Tišnov, Riegrova ulice ě. p. 281, město Tišnov, okres Brno - 
venkov, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 16149/2016 OPP, 
č. j. MK 6460/2017 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 16149/2016 OPP, č. j. MK 6460/2017 OPP 
ze dne 25. 1.2017.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Bmě
Městský úřad Tišnov, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
m in is t e r s t v o  KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
IČ: 00023671 l i l
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost:
V Praze dne 25. 1.2017 
Č.j.M K 6460/2017 OPP 
Sp. zn. MK-S 16149/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  
vilu Franke (původně nazývanou Jappova vila) s pozemkem st. p. č. 326, k. ú. Tišnov, 
a přilehlou parkovou zahradu s příslušným pozemkem p. č. 1871/1 a p. p. č. 1871/6, 
vše k. ú. Tišnov, včetně uličního oplocení na pozemku p. č. 1871/1 a na p. p. č. 1871/6, vše 
k. ú. Tišnov, Riegrova ulice č. p. 281, město Tišnov, okres Brno - venkov, Jihomoravský kraj, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je orientační zákres umístění kulturní 
památky do kopie katastrální mapy a třináct identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 12. 12. 2016 návrh Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Brně, na prohlášení vily Franke (tzv. pozdní zápis 
evidovaný pod rejstř. č. ÚSKP ČR: 36437/7-8092), k. ú. Tišnov, Riegrova ulice č. p. 281, 
město Tišnov, okres Brno - venkov, Jihomoravský kraj, za kulturní památku. Ministerstvo 
tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
1
Ve výše zmíněném návrhu Národního památkového ústavu č. j. NPÚ- 
371/95793/2016 ze dne 8. 12. 2016 je k dotčenému areálu uvedeno následující: „ [...] Bývalá 
Jappova vila (dnes Vila Franke) stojí samostatně na parcele číslo st. 326, na severní straně 
Riegrovy ulice, hned vedle sokolovny. Z jihovýchodní strany je  vila obklopena okrasně 
upravenou zahradou na parcelách číslo 1871/1 a 1871/6, na níž se nachází památné stromy 
,, Borovice u vily Franke “.
Popis exteriéru /  Půdorys:
Jedná se o jednopatrovou vilu čtvercového půdorysu, tvořenou centrální halou, 
okolo níž se nacházejí čtyři nárožní rizality. Jižní průčelí prolamuje osové předstupující 
schodiště, jihovýchodní nároží válcová předstupující dvoupatrová věž na půdorysu 
3A kružnice, východní průčelí osový předstupující polygonální (trojboký) závěr s prosklenou 
cylindrickou apsidou.
Materiál: Dům je  postaven z cihel.
Jižní (hlavní) průčelí:
Jižní (hlavní) průčelí domu je tříosé, přičemž 1. a 3. osu tvoří mírně předstupující 
rizality a 2. (centrální) osu pak předstupující schodiště s balkónovou zítkou s hrazením. 
Na starých fotografiích či pohlednicích do roku 1995 toto hrazení schází, v současnosti 
naopak chybí mohutné válcovité sloupky schodiště. Trnož vyplňuje kamenná podezdívka 
z místního kamene. Fasáda přízemí je tvořena hladkou omítkou. Od podezdívky je oddělena 
profilovanou (trnožní) římsou. Rizalit 1. osy je  v nárožích orámován pilastry, které vybíhají 
od země až do 1. patra. 1. osa přízemí je  prolomena širším oknem. Okno je dřevěné, dvoudílné 
s dvoudílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. Ostění rámuje hladká 
profilovaná šambrána. Po stranách okna se nacházejí rozšiřující se profilované pilastry, 
vycházející z profilované (trnožní) římsy, které jsou ve vrcholech zakončeny štukovými 
bustami v podobě ženských hlav s helmicemi, jejichž kandovaná podprsí zdobí věnce 
s listovím. Na fotografiích z roku 1995 hlavice schází, na starších jsou vidět. Podle sdělení
byty tyto hlavice zhotoveny kolem roku 2000 panem Jiřím Vykoukalem, 
restaurátorem a štukatérem, na základě dochovaných fragmentů a starých fotografií. 2. osa 
přízemí je  prolomena vstupními prosklenými dveřmi s profilovaným nadpražím. Dveře jsou 
dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem. Po stranách na dveřní díly navazují dřevěná 
okna s jednodúnými světlíky. V obdélném poli supraporty pod balkonem zprvu nebývalo nic, 
poté (ve 30. letech 20. století) nápis „HOTEL — PENS!ON“, později (na fotografii z roku 
1995) ornamentální kružba. Nyní je  výplň supraporty prázdná, přerušovaná pouze krakorci. 
Dále po stranách osy, v úrovni okenních světlíků, se pak nacházejí kulová světla. Pod jedním 
z nich se nachází kovová destička s reliéfem velkého státního znaku České republiky a 
s nápisem „KULTURNÍ PAMATKA". 3. osa přízemí je  prolomena užším oknem. Okno je  
dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. Ostění 
rámuje hladká profilovaná šambrána. Meziokenní prostor fasády vyplňuje kovová mřížka, 
jež sloužila k růstu popínavých rostlin (v minulosti zejména břečťanu).
Fasáda 1. patra je  tvořena opět hladkou omítkou. Od přízemí je oddělena 
profilovanou římsou. 1. osa 1. patra je  prolomena širším oknem. Okno je  dřevěné, dvoudílné 
s dvoudílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. Ostění rámuje úzká 
profilovaná šambrána. Soudě podle starých fotografií či pohlednic bývaly nárožní pilastry 
rizalitu zdobeny štukovými reliéfy. 2. osa 1. patra je  prolomena visutým balkonem s dřevěným
2
zábradlím, který je podepřen dřevěnými kr akord. Takto je  vidět i na nej starších fotografiích 
či pohlednicích, avšak od 30. let 20. století do roku 1995 býval zděný s menším kovovým 
zábradlím a bez krakorců (funkcionalistické tvarosloví). Nyní je opět v původní podobě. 
Za balkonem je  fasáda prolomena vstupními prosklenými dveřmi s profilovaným nadpražím. 
Dveře jsou dřevěné, jednodílné s jednodílným světlíkem. Po stranách na dveřní díl navazují 
dřevěná, dvoudílná okna s jednodílnými světlíky. 3. osa 1. patra je prolomena užším oknem. 
Okno je  dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. 
Ostění rámuje úzká profilovaná šambrána. Podle starých fotografií či pohlednic bývala 3. osa 
1. patra vyplněna nikoli oknem s místností, nýbrž trámově (pergolou) zastřešenou terasou 
podepřenou polygonem a ohrazenou balustrádovým zábradlím. Adaptace terasy na uzavřenou 
místnost krytou pultovou střechou, proběhla v 30. letech 20. století.
Sedlová i valbová střecha vytváří průniky a je  zřejmě pokryta keramickou krytinou 
s glazurou. Od 1. patra je  oddělena korunní římsou. Vyjma 1. osy, která je  zakončena 
trojúhelným štítem, který je  v současnosti ozdoben osovým štukovým maskaronem lví tváře. 
Ve štítu se původně nacházelo vícero reliéfních ornamentů či emblémů, později však byla jeho 
fasáda docela hladká, soudě podle starých fotografií či pohlednic a fotografií z roku 1995. 
Nárožní pilastry rizalitu jsou vyvýšeny užšími vertikálními pásy, které spínají strany štítu. 
Ozdobeno bývalo taktéž korunní nároží rizalitu mezi 2. a 3. osou průčelí, pravděpodobně 
sochařským motivem.
Jihovýchodní nároží:
V jihovýchodním nároží vily dominuje přistavěná válcová věž s hladkou omítkou a 
s kamennou trnoží. Její přízemí prolamují tři úzká okna. Okna jsou dřevěná, jednodílná 
s jednodílnými světlíky a osazena ve špaletách na podokenních římsách. Ostění rámují hladké 
profilované šambrány. Meziokenní a podokenní prostor fasády vyplňuje kovová mřížka, 
jež sloužila k růstu popínavých rostlin (v minulosti zejména břečtánu).
1. patro věže je od přízemí odděleno profilovanou římsou. Fasádu rovněž prolamují tři 
úzká okna. Okna jsou dřevěná, jednodílná s jednodílnými světlíky a osazena ve špaletách 
na podokenních římsách. Ostění rámují hladké profilované šambrány.
Vrchol věže je od 1. patra oddělen korunní římsou a je přístupný pouze zvenku. 
Je tvořen dutou lucernou s malými okénky, která je  na jehlancové stříšce zakončena větrnou 
korouhvičkou s ukazateli světových stran ,,J“, „ V“, „S“, „Z“.
Východní (zahradní) průčelí:
Východní (zahradní) průčelí je tříosé, přičemž 2. osu tvoří mírně předstupující rizalit. 
Trnož vyplňuje kamenná podezdívka. Fasáda přízemí je tvořena hladkou omítkou. 
Od podezdívky je  v 1. a 3. ose oddělena profilovanou (trnožní) římsou. 1. osa přízemí je  bez 
okna. 2. osa je prolomena předstupujícím polygonálním (trojbokým) závěrem s prosklenou 
cylindrickou apsidou, jejíž interiér slouží jako zimní zahrada s posezením. Její podezdívka je 
kamenná, skelet pak novodobý, dřevěný, vyplněný skleněnými tabulkami. Plášť byl původně 
tvořen skleněnými tvárnicemi značky Falconniere. Takto jsou vidět ještě na starých 
fotografiích či pohlednicích. Severní stranu apsidy prolomují vstupní prosklené dveře s dvěma 
předstupujícími schody. Dveře jsou kovové, trojdílné s dvaceti skleněnými tabulkami. 
Severovýchodní, východní a jihovýchodní stranu závěru pak prolamují okna. Okna jsou 
dřevěná, dvoudílná s dvoudílnými světlíky. 3. osa přízemí je  v kamenné trnoži prolomena
3
nízkým sklepním (zazděným) okénkem a nad ním, poněkud vlevo, pak užším oknem. Okno je  
dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. 
Ostění rámuje úzká hladká šambrána.
Fasáda 1. patra je  tvořena opět hladkou omítkou. Od přízemí je  oddělena 
profúovanou římsou. 1. osa 1. patra je prolomena třemi sdruženými okny. Okna jsou dřevěná, 
dvoudílná s jednodílnými světlíky a osazena ve špaletě na podokenní římse. Ostění rámuje 
úzká profdovaná šambrána. Podle starých fotografií či pohlednic bývala 1. osa 1. patra 
vyplněna nikoli okny s místností, nýbrž trámově (pergolou) zastřešenou terasou podepřenou 
polygonem a ohrazenou balustrádovým zábradlím. Adaptace terasy na uzavřenou místnost 
krytou pultovou střechou, proběhla v 30. letech 20. století. 2. osa 1. patra je prolomena 
předstupujícím půlkruhovitým balkonem, který je posazen na střeše polygonálního 
(trojbokého) závěru přízemí. Původně balustrádové zábradlí je  v současnosti vyzděno 
balkónovou zídkou. 2. osa je  zakončena obloukovým štítem s menším trojúhelným osovým 
štítkem se sedlovou a dále valbovou střechou. Rizalit je  v nárožích orámován vnějšími 
polosloupy, které jsou zakončeny rostlinnými reliéfy a hlavicemi se zdobenými kanelurami a 
volutami. Osu fasády (obloukového štítu) prolamuje velký půlkruhovitý oblouk (ve tvaru 
termálního okna) s profilovaným ostěním, přeťatý dvěma hladkými vnitřními pilastry, 
které jsou vyvýšeny vertikálními pásy, jež spínají oblouk. Jeho postranní segmenty vyplňují 
trojhranná dřevěná okna, vnitřní osu pak vstupní dveře. Balkónové dveře jsou dřevěné, 
dvoudílně, v horní polovině prosklené s jednodílným světlíkem. Ve cviklech oblouku 
(po stranách oken) se nacházejí reliéfy šestice andílků (putti) s hudebními nástroji (píšťala, 
pochodové činely) a s rostlinnou ornamentikou (věnec listoví). Supraportu, nad vrcholem 
oblouku, vyplňuje osový feston, nad nímž se nachází nízké okénko se segmentovým záklenkem. 
Výplň okna evokují barevné mozaikové obklady, jež mají šestistranný (diamantový) rastr. 
Boční strany prokrajované omítky, po stranách vnitřních pilastrů, zdobí voluty s drobným 
okvětím. Trojúhelný štítek ve vrcholu obloukového štítu pak vyplňuje reliéf s vegetabilním 
motivem. Po pravé straně se nachází komín. 3. osu 1. patra vyplňuje sedlová střecha, atiku 
pak zídka. Podle starých fotografií či pohlednic bývalo místo zídky balustrádové zábradlí, 
v severovýchodním nároží ozdobené sochařským motivem.
Severní průčelí:
Severní průčelí domu je šestiosé, přičemž 1. až 3., 4. a 6. osu tvoří mírně předstupující 
rizality. Trnož vyplňuje kamenná podezdívka. Fasáda přízemí je tvořena hladkou omítkou. 
Od podezdívky je  oddělena profilovanou (trnožní) římsou. 1. osa přízemí je  v kamenné trnoži 
prolomena nízkým sklepním okénkem a nad ním užším oknem. Okno je dřevěné, dvoudílné 
s jednodílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. Ostění rámuje hladká 
profilovaná šambrána. 2. osa přízemí je  vyplněna užším (zazděným či slepým) oknem 
nebportálkem s půlkruhovitým záklenkem a s profilovaným ostěním. 3. osa přízemí je  
v kamenné trnoži prolomena nízkým sklepním okénkem a nad ním užším oknem. Okno 
je  dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem a osazeno ve špaletě na podokenní římse. 
Ostění rámuje hladká profilovaná šambrána. 4. osa přízemí je prolomena předstupujícím 
zásobovacím otvorem se šikmými dvířky (například pro výkladku uhlí) a nad ním přibližně 
čtvercovým oknem s mříží. Okno je dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem a osazeno 
ve špaletě. Ostění rámuje úzká profilovaná šambrána. 5. osa přízemí je  prolomena širším 
oknem. Okno je dřevěné, čtyřdílné s trojdílným světlíkem a osazeno ve špaletě. Ostění rámuje 
hladká šambrána. V parapetní výplni se nachází hrazení, které je velice podobné hrazení 
na atikových štítcích nedalekého Hotelu Květnice. 6. osa přízemí je  prolomena přibližně
4
čtvercovým oknem s mříží. Okno je dřevěné, dvoudílné s jednodílným světlíkem a osazeno 
ve špaletě. Ostění rámuje úzká profilovaná šambrána.
Fasáda 1. patra je  tvořena opět hladkou omítkou. Od přízemí je  oddělena 
profilovanou (korunní) římsou. 1. až 3. osu vyplňuje trojúhelný štít se sedlovou střechou, 
přičemž 1. a 3. osa je zešikmená. 2. (centrální) osa 1. patra je prolomena širším oknem. Okno 
je  dřevěné, trojdílné a osazeno ve špaletě. Ostění rámuje profilovaná šambrána s uchy, 
které zdobí voluty s drobným okvětím. Po pravé straně okna, v zešikmené 3. ose štítu, 
se nachází trojúhelníkovitá kompozice reliéfní výplně s motivem siluety ptáka, květin a 
dlouhých vinoucích se stonků. 4. osu 1. patra vyplňuje atika a za ní sedlová střecha krovu. 
5. a 6. osa je  umístěna poněkud dále za lícem zdivá přízemí. 5. osa 1. patra prolomena užším 
oknem. Okno je dřevěné, dvoudílné a osazeno ve špaletě. Před ním se nachází plochá střecha 
přízemí bez atiky. 6. osu 1. patra vyplňuje atika a za ní plochá střecha přízemí.
Západní průčelí:
Západní průčelí domu je  čtyřosé, přičemž 2. až 4. osu tvoří mírně předstupující rizalit. 
Trnož vyplňuje kamenná podezdívka. Fasáda přízemí je  tvořena hladkou omítkou. 
Od podezdívky je oddělena profilovanou (trnožní) římsou. 1. osa přízemí je  v kamenné trnoži 
(po pravé straně od osy) prolomena nízkým sklepním okénkem a nad ním širším oknem. Okno 
je dřevěné, trojdílné se světlíkem nad prvním dílem a osazeno ve špaletě. 2. osa přízemí je  
prolomena úzkým okénkem s mřížkou. Okénko je dřevěné, jednodílné a osazeno ve špaletě. 
3. osa přízemí je  prolomena vstupními dveřmi s dvěma předstupujícími schody. Dveře jsou 
dřevěné, dvoudílné s jednodílným proskleným světlíkem a vypadají vskutku honosně. Vrchní 
části dílů vyplňují kruhová okénka s barevnými vitrážemi květin, spodní pak kruhová kovaná 
klepadla se lvími hlavami. Klika je  původní. Nad dveřmi se nachází visutá stříška. 4. osu 
přízemí vyplňuje prokrajovaná zdrsněná omítka s vysokým hladkým obloukem vybíhajícím 
téměř do 1. patra, jenž evokuje vstupní portál. Podle sdělení byla
rekonstruována v roce 2016.
Fasáda 1. patra je tvořena hladkou omítkou, ve 4. ose zdrsněnou. 1. osa je bez okna. 
2. osa je prolomena oknem. Okno je dřevěné, dvoudílné a osazeno ve špaletě. 3. a 4. osa je  
opět bez okna. Valbová střecha se nachází pouze nad 1. a 4. osou. 2. a 3. osa má střechu 
plochou. Od 1. patra je  oddělena korunní římsou.
Plot:
Dochoval se také původní plot. Například na jižní straně zahradních pozemků 
(na severní straně Riegrovy ulice) je postaveno 18 cihlových (zděných) sloupků zakončených 
odstupněnými oblouky. Plot má kamennou podezdívku, kovové pletivo a dvě kovové brány, 
které se nacházejí mezi 1. a 2. a 4. a 5. sloupkem. Brána pravděpodobně bývala také mezi 17. 
a 18. sloupkem, protože sloupky jsou zde širší. Hlavní brána je  zdobena dvěma kruhovými 
emblémy s písmeny „A“ a „F“. Kamenné koule umístěné na 1. a 2. sloupku, viditelné ještě 
na starých fotografiích či pohlednicích, dnes chybí. 1., 2., 4. a 5. sloupek má reliéfně 
vyznačený kruh v omítce. Stejné sloupky dále pokračují i na východní straně zahrady.
Povis interiéru /  Přízemí:
V přízemí se nachází obdélná vstupní předsíň s nárožními nikami. Obvod stěn 
obepínají nástropní štukové lišty. Na jižní stěně u jihozápadního rohu se nachází mramorová
5
deska s vytesanými jmény předků rodu Franke, odhalená 5. června 2001 Na západní a 
východní stěně, nepochybně na místě původních dveří, jsou dnes vestavěné skříně. Severní 
stěna je  prosvětlena velkými prosklenými dveřmi s profilovanou zárubní. Dveře jsou dřevěné, 
čtyřdílné se čtyřdílným světlíkem a vedou do haly ve tvaru obráceného T, jejíž vysoký strop 
končí v 1. patře.
Na západní stěně západního ramene haly se nachází dodatečně prolomené (dvoj)dveře 
s profilovanou zárubní. Dveře jsou dřevěné, dvoudílné a vedou do staré kuchyně. Klika je  
původní. Podle ní byly zhotoveny všechny ostatní v domě.
Stará kuchyň je  obdélná místnost. Jižní stěnu prosvětluje okno, které má dřevěnou 
nadokenní římsu podepřenou konzolami. Profú stropu tvoří přímý oblouk se zaoblenými rohy 
(fabiony). Obvod stěn obepínají nástropní štukové lišty a podstropní štukové římsy. Uprostřed 
stropu se nachází centrální štuková dekorace s rostlinnými motivy, z níž je  zavěšen lustr. 
K západní stěně je  přistavena starobylá, barevně polychromovaná skříň. 
Jsou na ni namalovány vegetabilní ornamenty a kytice ve vázách.
Na východní stěně východního ramene haly se nachází obdobné dodatečně prolomené 
(dvoj)dveře s profilovanou zárubní. Dveře jsou dřevěné, dvoudílné a vedou do jídelny.
Na západní stěně severního ramene haly se nacházejí troje dveře a nástupní rameno 
schodiště do 1. patra. První dveře jsou dřevěné, dvoudílné s profilovanou zárubní a vedou 
do západní chodby. Secesní supraporta je bohatě zdobena vegetabilními motivy a ženskými 
hlavicemi. Druhé dveře jsou schodišťové a jsou umístěny v mezipatře. Třetí dveře jsou 
dřevěné, jednodílné s profdovanou zárubní a vedou do nové kuchyně.
Nová kuchyň je  obdélná místnost. Jižní stěnu prolomují dveře do sklepa, západní stěnu 
prosvětluje okno, severní stěnu pak velké prosklené dveře s profdovanou zárubní a nadpražní 
dřevěnou římsou podepřenou konzolami. Dveře jsou dřevěné, čtyřdílné s trojdílným světlíkem 
(dveře samotné tvoří pouze prostřední dva díly) a vedou na verandu.
Veranda je  menší obdélná místnost. Severní stěna je prosvětlena oknem, západní a 
východní stěna pak dveřmi - nepochybně dodatečně prolomenými. Západní dveře vedou 
do spíže (původní vchod do ní býval v severní stěně nové kuchyně), východní dveře vedou do 
koupelny.
V ose východní stěny severního ramene haly se nachází dveře do salonu. Dveře jsou 
dřevěné, dvoudílné s profilovanou zárubní. Secesní supraporta je opět bohatě zdobena 
vegetabilními motivy a ženskými hlavicemi.
Salon je  obdélná místnost s kazetovým stropem a s proskleným východním 
polygonálním (trojbokým) závěrem, v němž stojí klavír. Západní stěna je  zdobena nástěnnou 
malbou v rytířském stylu. Od dveří vlevo je  znázorněn rytíř ve zbroji z 15. století, držící štít se 
znakem města Tišnova. Od dveří vpravo je  znázorněn rytíř ve zbroji z 15. století, držící bílý 
praporec s červeným (svatojiřským) křížem. V ose severní a jižní stěny salonu se nacházejí 
dveře. Severní vedou do ložnice, jižní do jídelny. Obě dveře jsou dřevěné, dvoudílné 
s profilovanou zárubní. Na severní stěně nás mimo jiné upoutá zarámovaný podpis s verši 
Emy Destinnové z roku 1918.
6
Ložnice je obdélná místnost s postelí značky Ludvík. Východní stěnu prosvětluje okno, 
severní stěnu pak dvě okna. Okna mají dřevěné nadokenní římsy podepřené konzolami. Profil 
stropu tvoří přímý oblouk se zaoblenými rohy (fabiony). Obvod stěn obepínají nástropní 
štukové lišty a podstropní štukové římsy. Uprostřed stropu se nachází centrální štuková 
dekorace s rostlinnými motivy. Na západní stěně se nachází dodatečně prolomené dveře 
s profilovaným ostěním, které vedou do koupelny. Koupelna je  obdélná místnost, která je  
na severní stěně prosvětlena oknem a na západní stěně opatřena dalšími, dodatečně 
prolomenými dveřmi. Původní vchod do koupelny býval nepochybně v severní stěně haly, 
jak o tom svědčí nika na jižní stěně koupelny.
Také jídelna je  v zásadě obdélná místnost. Na jižní stěně je prosvětlena oknem, 
které má dřevěnou nadokenní římsu podepřenou konzolami, na jihovýchodní stěně pak třemi 
okny z vnitřního prostoru věže. Vstup do něj má segmentový záklenek. Profil stropu tvoří 
přímý oblouk se zaoblenými rohy (fabiony). Obvod stěn obepínají nástropní štukové lišty a 
podstropní štukové římsy. Uprostřed stropu se nachází centrální štuková dekorace s motivy 
andílků (putti), z níž je  zavěšen lustr. Na západní stěně se nachází dodatečně prolomené dveře 
s profilovanou zárubní, které vedou do haly. Stěna je  ozdobena obrazem Tomáše Garrigue 
Masaryka a menšími zarámovanými fotografiemi jeho návštěvy Tišnova. Na zdi se také 
nachází skříňka se skleněným pohárem, z kterého TGM pil a zarámovaná poslední fotografie 
Jana Masaryka před jeho smrtí.
Nyní se vraťme do centrální haly. Ihned za dveřmi vstupu do západní chodby 
se nacházejí schody, kterými lze sestoupit do této obdélné prostory. Na východní straně je  
chodba zastropena dřevěnými prkny (s novodobými lištami), které z podhledu vytvářejí 
stříšku. Obvod stěn na západní straně pak obepínají nástropní štukové lišty. Severní a jižní 
stěna je podepřena představenými pilíři s překlady. Soudě podle starých fotografií 
či pohlednic z archivu majitelů vily bývala tato prostora zřejmě nezastropena a tvořila jakési 
venkovní nádvoří. Západní stěna je prolomena bočním vstupem do vily, severní stěna pak 
třemi dveřmi. Krajní (západní) vedou na pánskou toaletu s dodatečně zbudovanou sprchou, 
prostřední na dámskou toaletu, krajní (východní) pak do sklepa. Na jižní stěně západní 
chodby se nacházel vchod do staré kuchyně, který je dnes zazděný.
Sklep:
Vstup do sklepa vede ze západní chodby. Předsíň se schodištěm do sklepa prolamují 
troje dveře: jižní z chodby, severní do nové kuchyně, východní (zašupovací) k sestupujícímu 
schodišti. Čtvrté, na západní stěně, jsou dnes zazděné. Původně vedly na dámskou toaletu.
Sklepní prostory se rozkládají z části pod centrální halou, koupelnou, novou kuchyní a 
ložnicí. Všechny části jsou zaklenuty segmentovými klenbami a podepřeny segmentově 
klenutými překlady s předstupujícími pilíři. Prostory pod novou kuchyní slouží především jako 
luxusní bar, prostory pod koupelnou jako spíž, prostora pod ložnicí jako společenská místnost 
s posezením.
Mezipatro:
Opět se vraťme do centrální haly. Schodiště do 1. patra je  dřevěné. Ze dřeva je  taktéž 
kuželková balustráda zábradlí i dva zahajovací profilované sloupky ozdobené ve vrcholu 
kuželkami. Východozápadní nástupní rameno schodiště prochází skrz dveře na západní stěně 
haly. Naproti nich, na západní stěně mezipodlažní podesty, se nachází další dveře, jež vedou
7
do obdélných prostor bez oken (jedná se o prostory nad pánským i dámským WC, možná 
částečně i nad západní chodbou), sloužících jako šatník. Na jižní straně mezipodlažní podesty 
pak pokračuje severojižní výstupní rameno schodiště, které zahýbá k východu. V těchto 
místech také končí původní zábradlí s balustrádou, zakončené profilovaným sloupkem 
ozdobeným ve vrcholu kuželkou.
1. patro:
1. patro je  tvořeno centrální halou s ochozem. Ze čtyř stran j í  obklopuje novodobé 
zábradlí s balustrádou, které má v rozích profilované sloupky ozdobené ve vrcholu kuželkami. 
Zábradlí je  věrně zhotoveno podle původních úseků dochovaných v nástupním i výstupním 
rameni schodiště. 1. sloupek pavlače je tedy ještě původní. Západní stěnu haly prolamují dvě 
zazděná okna ve špaletách. Výplň oken tvoří štukové obklady, které mají šestistranný 
(diamantový) rastr. Profil stropu tvoří přímý oblouk se zaoblenými rohy (fabiony). Obvod stěn 
obepínají nástropní štukové lišty a podstropní štukové římsy. Jižní stěna haly je prosvětlena 
velkými prosklenými dveřmi s profilovanou zárubní. Dveře jsou dřevěné, čtyřdílné 
se čtyřdílným světlíkem (dveře samotné tvoří pouze prostřední dva díly) a vedou 
do biliárového salonku s nárožními nikami.
Biliárový salonek je obdélná místnost, jejíž centrum tvoří stůl pro hru karambol, 
po straně pak stylový karetní a šachový stolek. Obvod stěn obepínají novodobé nástropní 
štukové lišty. Jižní stěna je prosvětlena prosklenými dveřmi s okny, jež vedou na balkon, 
východní a západní stěna pak jinými dveřmi s profilovanou zárubní. Východní dveře jsou 
dřevěné, dvoudílné a vedou do tzv. „modrého pokoje “ (v současnosti je  vymalován modře). 
Západní dveře jsou rovněž dřevěné, dvoudílné a vedou do tzv. „pánského pokoje
Tzv. „ modrý pokoj “ se nachází nad jídelnou a býval původně terasou. Jedná se 
v zásadě o obdélnou místnost, která je  na jižní stěně prosvětlena oknem, na jihovýchodní stěně 
třemi okny z vnitřního prostoru věže, na východní stěně pak třemi sdruženými okny. Obvod 
stěn obepínají novodobé nástropní štukové lišty. Vstup do věže má segmentový záklenek. 
Její interiér dnes slouží jako meditativní prostora či observatoř. Vrchol věže, tedy dutá 
lucerna s okénky, je  přístupná pouze zvenku. Byla do ní současnými majiteli vložena pamětní 
schránka.
Tzv. „pánský pokoj “ je  obdélná místnost, která se nachází nad starou kuchyní. Na jižní 
stěně je  prosvětlena oknem, na severní stěně pak prolomena dveřmi do soukromých prostor 
(koupelna a WC), které se nacházejí nad šatníkem v mezipatře.
Nyní se vraťme do centrální haly. V ose východní stěny haly se nachází dveře 
do tzv. „zeleného pokoje “ (v současnosti je vymalován zeleně), v severní stěně dveře ke krovu 
a do půdních prostor, v západní stěně u severozápadního nároží pak dveře do malé ložnice. 
Dveře jsou dřevěné, do tzv. „zeleného pokoje“ dvoudílné, ostatní jsou jednodílné 
s profilovanou zárubní.
Tzv. „zelený pokoj" je  čtvercová místnost, která se nachází nad salonem. Východní 
sténaje půlkruhovitě prosvětlena prosklenými dveřmi s okny, jež vedou na balkon. Obvod stěn 
obepínají novodobé nástropní štukové lišty.
Prostory krovu a vstupu na půdu začínají nad koupelnou a ložnicí. Severní strana 
místnosti je  prosvětlena oknem.
8
Ložnice je  malá obdélná místnost, která se nachází nad novou kuchyní. Na severní 
stěně je  prosvětlena oknem, na jižní stěně pak prolomena dveřmi do soukromých prostor 
(koupelna a WC), které se nacházejí nad šatníkem v mezipatře.
Dějiny stavby:
V závěru 19. století bylo město Tišnov vyhlášeno „klimatickým místem“ a mělo se stát 
lázeňským a odpočinkovým střediskem. V době, kdy bylo na konci Riegrovy ulice stavěno 
Kuthanovo sanatorium, vznikal na jejím začátku v letech 1898 až 1899 první rezidenční objekt 
v této lokalitě - Jappova vila (Vila Japp). Jejím stavebníkem a majitelem byl Rudolf Japp, 
sládek, který vilu postavil pro svoji manželku, jež pocházela z Itálie.
Víme jen, že Rudolf Japp byl v letech 1879 až 1881 nájemcem pivovaru v Citově 
u Přerova, v roce 1886 byl sládkem v Podolí a spolupořadatelem českého tábora lidu, v letech 
1894 až 1907 spolunájemcem pivovaru v Předklášteří u Tišnova, v letech 1895 až 1898 
spolunájemcem pivovaru v Bystřici nad Pernštejnem, v letech 1898 až 1908 spolunájemcem 
pivovaru v Lomnici u Tišnova.
Projekt stavby se nedochoval. Iveta Černá - Ševčíková podle stylových prvků soudí, 
že předloha mohla vzejít přinejmenším od brněnského architekta. Autorem plánů mohl být 
i některý architekt z Vídně nebo z Itálie. Rudolf Japp vilu z finančních důvodů brzy prodal a 
objekt střídal majitele: město Tišnov, Jindřich Chuděj s manželkou (první c. k. soudní sekretář 
v Tišnově), František Hájek (obchodník s vínem).
V roce 1932 (Klára Nahodilová uvádí rok 1923) j i  koupili
hoteliér a nájemce bývalé Kontribučenské záložny v Tišnově 
(Hotelu Franke, v současnosti Hotelu Květnice), a Vilu, jakožto bývalé
panské sídlo, upravili (v duchu eklektismu s prvky individuální moderny) na penzion 
se zahradní kavárnou. Penzion navštěvovaly osobnosti zejména z vyšších společenských kruhů 
nebo z řad umělců a sportovců, například hrabě Lobkowicz, Karel Baxa, lidé okolo Václava 
Maria Havla - Richard Baláš, dále Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil Burian, Vlasta Burian, 
Bohuslav Fuchs, Eliška Junková, Gustav Frištenský a další. V dubnu roku 1945 byla vila silně 
poškozena leteckým náletem a následně provizorně opravena. Poté v ní byly umístěny učebny 
gymnázia a později také bytové jednotky.
V letech 1990 až 1992 proběhla její komplexní obnova včetně náročné úpravy
zahrady. Vile byla vrácena její někdejší noblesa a stala se opět ubytovacím zařízením - 
lákadlem především pro zahraniční návštěvníky a hollywoodské hvězdy, například Sigourney 
Weaverová a Sam Neill. Natáčely se v ní také „Četnické humoresky “ (6. díl - Směšný vrah, 
24. díl - Hypnotizér). Od roku 2004 jsou v zahradě chráněny dvě památné borovice 
(49°20‘58.4“ N, 16°25‘37.7“ E). Od roku 2007 vila slouží opět pouze jako rodinný dům. 
V současnosti objekt vlastní odborník na cestovní ruch, s
Zhodnocení/Anotace pro Památkový katalos:
Jedná se o secesní vilu s historizujícími prvky, postavenou v roce 1898 v duchu 
anglických venkovských domů, tzv. cottages. Tvarově bohatá secesní architektura Jappovy 
vily je součástí reprezentativní historizující a secesní vilové zástavby Riegrovy ulice spojující 
historické jádro Tišnova s areálem bývalého Kuthanova sanatoria a později nemocnice
9
umístěném v parkovém prostředí přírodního amfiteátru zalesněného masivu Klucaniny. 
Předmětná vila je nedílnou a hodnotnou urbanistickou komponentou tohoto cenného příkladu 
kvalitní tvorby menšího města na konci 19. a na počátku 20. století. [ ...]“
Městský úřad Tišnov, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. MUT1 31764/2016/OÚP-P ze dne 4. 1. 2017 prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku doporučil, a to s následujícím odůvodněním: 
„[...] Městský úřad Tišnov, odbor územního plánování, agenda památkové péče, doporučuje 
prohlášení vily Franke č. p. 281 na ulici Riegrova v Tišnově na pozemku pare. č. st. 326 
včetně přilehlé zahrady a uličního oplocení na pozemcích pare. č. 1871/1 a 1871/6 vše 
v k. ú. Tišnov, za kulturní památku. Jedná se o znovuprohlášení tzv. pozdního zápisu kulturní 
památky. Objekt si do současnosti zachoval původní hodnoty, pro které byl v r. 1987 
za kulturní památku prohlášen, nedošlo zde k žádným podstatným změnám.
Jde o secesní vilu, jež je  součástí historické vilové zástavby na ulici Riegrova 
v Tišnově, vedoucí k areálu bývalého Kuthanova sanatoria. Vila si do dnešní doby zachovala 
své historické a architektonické hodnoty, přestože v průběhu let byla několikrát stavebně 
upravována. Exteriér i interiér disponují množstvím dochovaných, případně obnovených, 
historických a architektonických prvků, rovněž tak i oplocení je zcela původní.
Městský úřad Tišnov, odbor územního plánování, agenda památkové péče, 
tedy doporučuje prohlášení celého areálu vily Franke včetně parkové zahrady a oplocení 
za kulturní památku.
Vila je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti, je  projevem tvůrčích schopností a práce člověka, má hodnoty historické, 
umělecké i architektonické. “
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. JMK 182606/2016 ze dne 9. 1. 2017 prohlášení uvedeného souboru za kulturní 
památku rovněž doporučil: „[...] Pozdně secesní vila s prvky “vídeňské moderny“ byla 
pro své mimořádné hodnoty v době platnosti současného zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, v platném znění, zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek. 
Ministerstvo kultury svým rozhodnutím č. j. MK 64629/2016 OPP ze dne 11. 10. 2016 
konstatovalo dle ustanovení § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, že vila není kulturní památkou. K tomuto kroku však nevedly věcné důvody, 
nýbrž formální nedostatky v zápisu za kulturní památku.
Od zrušení prohlášení za kulturní památku nedošlo k žádným podstatným změnám 
či významné ztrátě těchto hodnot, proto Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor 
regionálního rozvoje, doporučuje opětovné prohlášení vily s pozemkem, přilehlé parkové 
zahrady, uličního oplocení včetně příslušných pozemků, na kterých jsou situovány, za kulturní 
památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci vily Franke 
s parkovou zahradou a oplocením navržené na prohlášení za kulturní památku, a v souladu
10
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, 
které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili a 
ve svém dopisu ze dne 20. 1. 2017 ministerstvu písemně sdělili svůj zájem na prohlášení 
dotčeného souboru za kulturní památku: ,, K Vašemu dopisu MK 2588/2017 OPP ze dne 12. 1. 
2017 sdělujeme, že souhlasíme s prohlášením vily Franke, Riegrova 281, 666 01 Tišnov 
za kulturní památku. Zároveň se vzdáváme možnosti nahlédnout do příslušného spisu 
u odboru památkové péče Vašeho ministerstva. “
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Vila pivovarského podnikatele a sládka Rudolfa Jappa vystavěná 
vletech 1898 -  1899 pro jeho italskou choť představuje z architektonického hlediska 
zajímavé, avšak poněkud bizarní eklektické dílo dosud nezjištěného architekta, nebo stavitele, 
který ve své tvorbě na přelomu 19. a 20. století stylově osciloval mezi neobarokem, 
neorenesančními a antikizujícími detaily a secesně stylizovanou omamentikou. V literatuře 
a odborném návrhu zmiňovanou vnější ani vnitřní dispoziční podobnost s objekty 
postavenými v duchu anglických cottages ministerstvo při svém posuzování neshledalo -  
možné inspirační zdroje je nutno hledat v rámci dobové kontinentální vilové architektury. 
Zvláště pro plastický dekor pohledově nej exponovanějšího východního a jižního průčelí 
Jappovy vily je charakteristické převažující velké měřítko atektonicky komponovaných 
štukových prvků. V této souvislosti podotýkáme, že oblibu obdobně monumentalizovaných 
forem jednotlivých florálních a antropomorfhích architektonických článků a detailů lze 
ve stejné době pozorovat jak u tehdejší secesně historizující italské stavební produkce, 
tak v případě děl některých domácích tvůrců z období monarchie jako byli například 
krakovský architekt Stanislaw Bandrowski, vídeňský architekt a opavský rodák Ludwig 
Baumann, nebo oblíbení brněnští architekti Max Matzenauer a s Tišnovem spjatý Franz 
Pawlu a jeho synové. Vila Japp, respektive Vila Franke, je tak dokladem poměrně rané 
recepce tohoto secesně historizujícího stylového pojetí v prostředí nevelkého venkovského 
okresního města, jehož vyhlídky na počátku 20. století rostly zejména ve vztahu k úspěšnému 
rozvoji fenoménu turistiky, sportu, ozdravných pobytů v přírodě a obliby tzv. letních bytů. 
Dotčená vila je také jednou z prvních stavebních realizací situovaných při nově založené ulici 
(Riegrova) směřující k zalesněnému návrší Klucanina a k pod ním tehdy právě dokončované 
novostavbě secesně historizující budovy tzv. Kuthanova sanatoria z let 1899 -  1900 
od architekta Karla Hugo Kepky. Právě do těchto míst se měla v dalších letech soustředit a 
také postupně soustředila individuální vilová zástavba koncipovaná na způsob moderního 
zahradního města v zeleni.
Reprezentativnímu a klidovému charakteru nově vznikající čtvrti dodnes odpovídá 
zasazení předmětné vily s působivou prosklenou zimní zahradou východního průčelí 
do okrasného prostředí parkově řešené zahrady, k jejímuž základnímu rozvržení je unikátně 
dochován jednoduchý kolorovaný plán z roku 1901 signovaný váženým tišnovským 
zahradníkem Edmundem Tenglerem (1838 -  1924). Od počátku třicátých let 20. století, 
kdy se novými majiteli domu stává a bývalá Jappova vila začíná sloužit
jako luxusní pension vyhledávaný mnohými známými osobnostmi tehdejšího kulturního, 
politického a společenského života, získávají dějiny objektu také svůj poutavý kulturně -  
historický rozměr. V tomto odkazu potomci hoteliéra a prvorepublikového propagátora 
turistiky pokračují i po roce 1989, včetně postupné rehabilitace
původního architektonického tvarosloví exteriéru vily, které bylo zjednodušeno a narušeno 
některými puristickými modernizacemi a úpravami z třicátých let, následky leteckého náletu
11
na Tišnov v dubnu 1945 a četnými utilitárními zásahy v průběhu následujících desetiletí 
po znárodnění objektu.
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, kulturně - historické a jako projev 
tvůrčích schopností a práce člověka předmětná tišnovská vila Franke s parkově řešenou 
zahradou a uličním oplocením splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení souboru 
za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
12
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást
rozhodnutí č. j. MK 6460/2017 OPP ze dne 25.1. 2017.
13
Třináct identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 6460/2017 OPP ze dne 25.1. 2017, obr. 1 - 2.
14
Třináct identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 6460/2017 OPP ze dne 25.1. 2017, obr. 3 - 5.
Jihovýchodní průčelí
FOTO
Jan Studen ík 2016
15
Třináct identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 6460/2017 OPP ze dne 25.1. 2017, obr. 6 - 8.
Vila Franke
Riegrova 28k Tišnov
Pohled od jihovýchodu
FOTO
Jan Studeník 2016
16
Třináct identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 6460/2017 OPP ze dne 25.1. 2017, obr. 9 -11.
17
Třináct identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 6460/2017 OPP ze dne 25.1. 2017, obr. 12 - 13.
18

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0539978.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Tišnov, vila Franke (původně Jappova vila). Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

14055045 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

25.01.2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 15258835

Bližší specifikace:

Název	vila Franke (původně Jappova vila)
Číslo ÚSKP	106059
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 14663365

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 6460/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	17.02.2017
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	15258835 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 222217

Název objektu: vila Franke

Část obce: Tišnov

Č. dom.: č.p. 281

Ulice: Riegrova

Č. or.:

Kat. území: Tišnov

Obec: Tišnov

ORP: Tišnov

Okres: Brno-venkov

vila Franke (původně Jappova v… (právní stav 15258835)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16454

Název lokality: Tišnov

Reálný typ: město

Kat. území: Tišnov

Obec: Tišnov

ORP: Tišnov

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

vila Franke (původně Jappova v… (právní stav 15258835)

Kód CZ: 68563

Název lokality: Nová Čtvrť

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tišnov

Obec: Tišnov

ORP: Tišnov

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

vila Franke (původně Jappova v… (právní stav 15258835)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 331

Název hist. regionu: Tišnov

vila Franke (původně Jappova v… (právní stav 15258835)

Ke stažení Náhled Poslat žádost