Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

lWYf ji-WHif
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-02-28 10:10:24
NPU-310/17284/2018
List 1 27
1001102400
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Dej Bůh štěstí s.r.o.
Českobrodská 17
281 63 Kostelec nad Černými lesy
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 14.2.2018
MK 10371/2018 OPP Dědková Olga Mgr. / 428
v
Věc; řízení o prohlášení souboru pivovaru č. p. 17, k. ú. Kostelec nad Černými lesy, 
obec Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, Středočeský kraj, za 
kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 10371/2018 OPP, 
sp. zn. MK-S 14367/2017 OPP, ve výše uvedené věci.
/
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
m in is t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Strana_ 
lC: 00023671 tfi
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 10371/2018 OPP, sp. zn. MK-S 
14367/2017 OPP ze dne 14. 2. 2018
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze 
Městský úřad Říčany, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče 
Vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafa mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: lU J M l
za správnost: V Praze dne 14.2.2018 
č.j .MK 10371/2018 OPP 
sp. zn. MK-S 14367/2017 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
péče
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor pivovaru č. p. 17, k. 
ú. Kostelec nad Černými lesy, obec Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, 
Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
Soubor je tvořen:
1. budova bývalého pivovaru č. p. 17, na pozemku pare. č. 2700/1, k. ú. Kostelec nad 
Černými lesy
2. technologické zařízení:
a) máčecí štok (náduvník)
b) vzduchový kompresor
c) sušící hvozdový systém typu Ječmen 
č) vertikální vzdušný hvozd
1
d) čistící stanice na ječmen s transmisním pohonem
e) čistící stanice na ječmen
f) 3 odkličovací aparáty
g) vzduchová vývěva s rozvody
h) cyklon
ch) zásobník na slad
i) kapsový elevátor v dřevěném kastlíku
j) rozvodové transmise
k) váha
l) dvouválcový šrotovník
m) zásobník na zešrotovaný slad
n) zásobník na studenou vodu
o) teplovodní bojler
p) rekuperátor brýdových par
q) motor k míchadlu varního kotle
r) varní garnitura
s) scezovací korýtko
t) čpavkový chladící kompresor
u) čpavkový chladící kompresor
v) chladící stok
w) sprchový aparát
x) 12 spilečných kádí ve spilce
y) 32 dřevěných ležáckých sudů v ležáckém sklepě
z) parní stroj s transmisními rozvody a parním kotlem
3. tovární komín, na pozemku pare. č. 2700/1, k. ú. Kostelec nad Černými lesy
4. ohradní zeď, na pozemcích pare. č. 2703/1, pare. č. 2703/2 a pare. č. 2 700/2, k. ú. 
Kostelec nad Černými lesy
5. pozemky pare. č. 2700/1, pare. č. 2700/2 (bez novodobých staveb na severovýchodě a 
na jihu pozemku), pare. č. 2703/2 (bez novodobé stavby v jihozápadní části pozemku), k. 
ú. Kostelec nad Černými lesy
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Dej Bůh štěstí s.r.o., Českobrodská 17, 281 63 
Kostelec nad Černými lesy; IČO: 26213567.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy (Příloha č. 1).
Další nedílnou součástí je situační plán pivovaru (Příloha č. 2).
Další nedílnou součástí je popis a fotodokumentace souboru (Příloha č. 3).
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště středních Čech v Praze, podnět k prohlášení výše vyjmenovaného 
souboru pivovaru č. p. 17, k. ú. Kostelec nad Černými lesy, obec Kostelec nad Černými lesy, 
okres Praha-východ, Středočeský kraj, za kulturní památku.
2
Odůvodnění podnětu: „Areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy představuje cenný 
industriální komplex s významnou historickou, architektonickou a urbanistickou hodnotou. 
Velkoryse pojatý soubor staveb byl postaven tehdejšími majiteli panství Lichtenštejny na 
„zelené louce “ v letech 1839 - 1841 v klasicistním stylu. Z této prvotní stavební fáze se 
dochovala polovina areálu, prakticky celá sladovna a obytná část pivovaru. K nejcennějším 
částem patří především rozsáhlé klenuté prostory sladovnických humen. Hodnotná je zásadní 
přestavba objektu, která proběhla na konci 19. století. Tato rozsáhlá modernizace výrobního 
areálu reagovala na nové inovační trendy v oboru pivovarnictví, postupně se uplatňující od 
druhé poloviny 19. století. V českých zemích se začal prosazovat nový typ piva, vyráběného 
technologií spodního kvašení a zároveň se do výroby zaváděla moderní technologická 
zařízení. Veškeré tyto poznatky akceptovala výše zmíněná přestavba z konce 19. století, která 
se týkala kompletně celé pivovarské části. Rovněž v této době přešel pivovar na parostrojní 
provoz. Obě stavební etapy spojují areál v jednotný celek s čestným dvorem a památkově 
chráněným žentourovým mlýnem. Půdorysné uspořádání a stavební podoba pivovaru z 19. 
století, se dochovala do současnosti. Několik utilitárních objektů (bednárna, pošahovna, 
umývárna), které vznikly v meziválečném období, doplňují původní architektonickou podstatu 
tohoto průmyslového areálu. Další stavby - tovární komín a dochovaný úsek ohradní zdi tvoří 
nedílnou součást pivovarského komplexu.
Kromě autenticky dochované stavební hmoty a dispozice pivovaru, má značnou 
historickou a památkovou hodnotu unikátní technologické zařízení, prezentující jednotlivé 
kroky výroby sladu a piva. V prostorách areálu se v současnosti buduje pivovarské muzeum, 
které soustavně shromažďuje materiál a zpracovává historii českého pivovarnictví, jako 
jednoho z našich nejvýznamnějších průmyslových odvětví. Jedním z cílů muzea je uchovávat, 
ale i funkčně využívat dochované stroje původního provozu černokosteleckého pivovaru, 
doplněné o další cenné součásti pivovarské technologie z jiných pivovarů. Mezi 
nejvýznamnější exponáty patří např. měděná varní garnitura na přímý otop (největší na 
světě), instalovaná v pivovaru v letech 1931 - 1932, chladicí štoky z 30. let 20. století, chladicí 
čpavkové kompresory z 30. let 20. století, parní stroj z roku 1903, sprchový aparát z 30. let 
20. století a mnoho dalších strojů a exponátů. Některé archaické součásti výrobní technologie 
jsou již na našem území ojedinělé a uchovávají se právě jen ve zdejším provozu.
Areál má také nezastupitelnou urbanistickou pozici v rámci širšího historického jádra 
obce. Je situován při hlavní silnici do Českého Brodu, ve spodní části města, pod náměstím a 
zámkem, odkud je dobře viditelný. Rovněž vytváří významnou charakteristickou dominantu 
severovýchodní části města.
Ústřední seznam kulturních památek eviduje ve Středočeském kraji samostatně jen 
několik málo pivovarů, z nichž některé byly přestavěny ze starších objektů. Další, které 
chráníme jako součást zámeckých areálů, představují jiný druh staveb. Jen zlomek 
evidovaného památkového fondu tvoří pivovary vzniklé jako novostavby kolem poloviny 19. 
století. Předmětný průmyslový komplex prezentuje právě tento typ technického dědictví a patří 
k nejvýznamnějším památkám svého druhu (nejen) ve středních Čechách. Stavební podoba 
jednotlivých částí a dochované technologické zařízení mají značnou vypovídací hodnotu a 
dokládají postupný rozvoj českého pivovarnictví v období industrializace.
Návrh posoudilo Metodické centrum průmyslového dědictví Národního památkového 
ústavu v Ostravě a po zvážení všech skutečností doporučilo areál černokosteleckého pivovaru 
č. p. 17 prohlásit za kulturní památku. “
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní 
řízení. Účastník řízení, uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí, byl o zahájení řízení vyrozuměn
3
podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, dopisem Ministerstva kultury ze dne 12. 12. 2017, č. j. MK 78372/2017 OPP.
Tímto dopisem byl účastník řízení v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, rovněž informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro 
rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně 
navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Úěastník řízení této možnosti nevyužil.
V řízení se vyjádřil Městský úřad Říčany, odbor školství, kultury a památkové péěe, 
který ve svém stanovisku ze dne 6. 12. 2017, č. ev. 91695/2017, č. j. 63090/2017- 
MURI/OUPRR/271, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku doporučil 
s odůvodněním: „Areál černokosteleckého pivovaru představuje cenný industriální komplex s 
významnou historickou, architektonickou a urbanistickou hodnotou, který spolu se zámkem a 
náměstím s kostelem sv. Andělů Strážných, zásadně určuje charakteristickou tvář města 
Kostelec nad Černými lesy. Jedná se o památkově hodnotný průmyslový komplex, který 
prezentuje technické dědictví v oboru pivovarnictví a náležitě patří k nejvýznamnějším 
stavbám svého druhu (nejen) ve středních Čechách. Stavební podoba jednotlivých částí a 
dochované technologické zařízení mají značnou vypovídající hodnotu a dokládají postupný 
rozvoj českého pivovarnictví v období industrializace. “
Dále se v řízení vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a 
památkové péče, který ve svém vyjádření ze dne 27. 11. 2017, č. j. 142955/2017/KUSK, sp. 
zn. SZ_142955/2017/KUSK, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku rovněž 
doporučil. Jako důvod uvedl: „Pivovar, sestávající z výše uvedených stavebních objektů, 
pozemků a technologického vybavení, se nachází v severovýchodní části městské památkové 
zóny Kostelec nad Černými lesy. Počátky výstavby tohoto klasicistního areálu sahají do 
přelomu 30. a 40. let 19. století, když v roce 1836 vyhořel starší kostelecký pivovar. V tomto 
období byl také vybudován polygonální žentourový mlýn, který se nachází ve dvoře areálu a 
který je  od roku 1958 kulturní památkou. Tehdejší rozsah pivovaru dokládá mapa stabilního 
katastru. Majitel kosteleckého panství Alois II. z Lichtenšejna rozhodl o vybudování nového 
pivovaru, který byl kapacitou navržen jako největší v Kouřimském kraji. Piány na výstavbu 
zhotovil stavební inženýr z kosteleckého panství Matěj Čermák. Stavba byla realizována 
pražským architektem a stavitelem Janem Ripotou (1799-1879). V 90. letech 19. století byl 
pivovar přebudován na par ostroj ní provoz. V roce 1924 Lichtenštejnové pivovar prodali a. s. 
Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy. Ve 30. letech prošel pivovar další 
modernizací. V poválečném období byl pivovar zestátněn a stal se součástí národního 
podniku Středočeské pivovary se sídlem ve Velkých Popovicích. Činnost pivovaru byla 
postupně ukončena v období 1987-1992. V roce 2001 se pivovar stal majetkem fy. Dej Bůh 
štěstí, která zde obnovila výrobu a úspěšně zde nadále provozuje v malém rozsahu výrobu 
piva, nově vybudovanou restauraci, a dále buduje expozici pivovarnictví, zahrnující původní 
technologické vybavení a dějiny pivovarnictví. Současný stav areálu prezentuje stavební 
podobu z 19. století a pivovarské technologie z 30. let 20. století. Areál je  v celkově dobrém 
stavu, probíhá jeho postupná obnova. Rozsah a celkový vývoj areálu a technologií je  velmi 
podrobně zpracován v předloženém návrhu NPÚ - územního odborného pracoviště středních 
Čech.
Hodnoty industriální architektury byly donedávna opomíjeny a řada objektů tohoto 
druhu již  zanikla. Areál kosteleckého pivovaru je tak doposud cenným dokladem tohoto druhu 
průmyslové architektury. Areál je  jedním z dochovaných objektů historické zástavby města. I 
přes pozdější částečné stavební zásahy jsou historické stavby a technologické vybavení 
dochované se značnou mírou autenticity. Areál je  také významným dokladem stavebního
4
vývoje města na území městské památkové zóny a prezentuje rovněž tradici kosteleckého 
pivovarnictví, která sahá do 15. století. “
Ministerstvo kultury obdrželo také vyjádření Metodického centra průmyslového 
dědictví Národního památkového ústavu, ze dne 15. 6. 2016, č. j. NPÚ-381/40855/2016, které 
prohlášení předmětného souboru za kulturní památku rovněž doporučilo a uvedlo: „MCPD 
posoudilo předložený návrh z hlediska širšího kontextu vývoje oboru pivovarnictví a 
sladovnictví na území České republiky a jeho zastoupení v Ústředním seznamu kulturních 
památek (ÚSKP). Předložený návrh zpracovaný ÚOP středních Čech v části zdůvodnění 
výstižně a vyčerpávajícím způsobem charakterizuje památkové hodnoty předmětného areálu.
Z hlediska obecného vývoje pivovarnictví a sladovnictví rozlišujeme: skupinu 1. 
panských a měšťanských pivovarů, které ukončily svou činnost do poslední třetiny 19. století, 
2. pivovarů, které v průběhu 19. století rozšiřovaly své provozy a modernizovaly 
technologická zařízení, aby obstály v konkurenci, 3. moderních průmyslových pivovarů 
zakládaných od poslední třetiny 19. století. Areál pivovaru se sladovnou v Kostelci n. Č. l.je v 
rámci těchto vývojových etap výjimkou. Byl založen v přechodném období, kdy pivovarnictví 
prochází zásadními změnami v technologii přípravy piva a kdy se pomalu zavádějí 
technologické inovace. Od poloviny 19. století dochází k rychlé modernizaci technických 
zařízení a mechanizaci celého technologického procesu přípravy piva. Tento proces je  
viditelný i na předmětném komplexu, který sestává z klasicistní fáze a části vzniklé přestavbou 
v roce 1898, kdy přešel také na par ostroj ní provoz. Obě stavební etapy jsou spojeny v 
jednotný celek otevřené dispozice s čestným dvorem, na jehož střední osu navazuje památkově 
chráněný žentourový mlýn.
Předmětný areál považujeme za průmyslovou architekturu, která autenticky 
dochovanými stavebními hmotami a dispozicí a technologickým zařízením, prezentujícím 
jednotlivé technologické kroky výroby sladu a piva, představuje památkově hodnotný komplex 
s vysokou vypovídací hodnotou. Umístěním pivovarského muzea a pokračující výrobou piva, 
byť v menším rozsahu, představuje současně vysoký potenciál další životaschopnosti a 
prezentace dějin pivovarnictví. “
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo všechny výše uvedené podklady a 
stanoviska, která shodně prohlášení předmětného souboru pivovaru č. p. 17 v Kostelci nad 
Černými lesy za kulturní památku doporučují.
Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že předmětný pivovarský areál je dnes málo 
četným příkladem pivovaru vzniklého jako novostavba kolem poloviny 19. století. Pivovar 
byl postaven v letech 1839 - 1841 v klasicistním stylu. Z této prvotní stavební etapy se 
dochovala polovina areálu, např. celá sladovna a obytná část pivovaru. K nej cennějším částem 
patří především rozsáhlé klenuté prostory sladovnických humen. Na konci 19. století 
pivovarská část prošla zásadní a hodnotnou přestavbou, jejímž výsledkem byla rozsáhlá 
modernizace výrobního areálu, která reagovala na nové inovační trendy v oboru pivovarnictví 
(postupně se uplatňující od 2. poloviny 19. století). Obě uvedené stavební fáze spojují areál v 
jednotný celek s čestným dvorem a cenným žentourovým mlýnem. Půdorysné uspořádání a 
stavební podoba pivovaru z 19. století se dochovala do současnosti. Autentickou 
architektonickou podstatu tohoto průmyslového areálu dále doplňuje několik utilitárních 
objektů (bednáma, požahovna, umývárna), které vznikly v meziválečném období. Nedílnou 
součástí pivovarského komplexu je i tovární komín a dochovaný úsek ohradní zdi.
Ministerstvo kultury společně s pivovarským areálem prohlašuje za kulturní památku i 
jeho unikátní technologické zařízení, které prezentuje jednotlivé kroky výroby sladu a piva.
5
Toto technologické zařízení má výjimečnou historickou a památkovou hodnotu a Ministerstvo 
kultury jej považuje za neopominutelnou součást celého pivovarského areálu.
Ministerstvo kultury dále rozhodlo o prohlášení pozemků pare. č. 2700/1, 2700/2 a 
pare. č. 2703/2 v k. ú. Kostelec nad Černými lesy za kulturní památku, neboť jsou nedílnou a 
hodnotnou součástí historického prostředí pivovaru. Památkové hodnoty těchto pozemků se 
tedy odvíjejí od památkových hodnot areálu.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že stavební podoba jednotlivých částí a 
dochované technologické zařízení pivovaru mají značnou vypovídací hodnotu a dokládají 
postupný rozvoj českého pivovarnictví v období industrializace. Soubor pivovaru č. p. 17 v 
Kostelci nad Černými lesy svým umístěním, historickou, architektonickou i urbanistickou 
hodnotou, dispozičním řešením, zachovanými konstrukcemi i řemeslnými prvky a 
dochovaným technologickým zařízením splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní 
památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
6
Příloha č. 1: soubor pivovaru č. p. 17, k. ú. Kostelec nad Černými lesy, obec Kostelec 
nad Černými lesy, okres Praha-východ, Středočeský kraj -  kopie 
katastrální mapy s vyznačením umístění věci; nedílná součást tohoto 
rozhodnutí
7
Příloha č. 2: situační plán pivovaru
Situační plán pivovaru •
1 -  velké sladovnické humno
2 -  sladovnický hvozd
3 -  malé sladovnické humno
4 -  průjezd
5 -  hostinec
6 -  kompresovna 
1 -  strojovna
8 -  komín
9 - varna a nadvarní
10 -  výtah
11 -  sprchový aparát
12 - chladící štoky, spilky
ležácké sklepy lednice
13 - utilitární objekty
14 -  pivovarský dvůr
15 -  žentourový mlýn
8
Příloha č. 3: popis a fotodokumentace souboru
Popis dle NPÚ:
Areál sestává z trojkřídlého objektu pivovaru, který ze tří stran obklopuje pivovarský 
dvůr, na němž v ose vjezdu stojí stavba žentourového mlýna osmibokého půdorysu (KP rejst. 
č. 27144/2-3444). K areálu pivovaru patří samostatně stojící velký tovární cihlový kruhový 
komín a úsek ohradní zdi, částečně ohraničující celý komplex na jihu a východě.
Rozlehlá patrová trojkřídlá budova pivovaru tvoří stavebně i funkčně jednotný celek, 
půdorysně připomínající tvar rozšířeného písmene U. Na západní křídlo, s výrobními a 
skladovacími prostorami, kolmo navazují další dvě postranní křídla, jižní a severní, s 
pivovarskými provozy. Obvodové zdivo z pálených cihel kryje hladká fasáda šedivé, částečně 
okrové a bílé barvy.
Hmota západního křídla pivovaru, orientovaného podélně k místní silnici, částečně 
vystupuje ze striktně symetrické dispozice písmene U. Navazující dvě kolmá křídla se 
napojují na západní křídlo ve dvorních nárožích. Z hlediska fúnkčního využití tvoří západní 
křídlo humna, hvozd, hostinec, ubytovací prostory, valečka (prostor k přesušování zeleného 
sladu), šalanda a kompresovna.
Fasáda západního křídla s průčelím směřujícím k silnici kompozičně i jednoduchým 
geometrickým členěním vykazuje rysy pozdní modemy. Z patrového jedenáctiosého průčelí 
vystupuje střední rizalit rámovaný čtyřmi lizénami a horizontálními omítkovými pásy. V 
přízemí rizalitu je osově situován vpadlý vstupní portál s plechovými vraty, nad kterým jsou v 
patře dvě čtvercová okna a nad nimi umístěný nápis „PIVOVAR“. Vrchní část rizalitu vybíhá 
nad korunní římsu fasády a je pravoúhle ukončena. Strohou fasádu pravé i levé části 
západního průčelí zvýrazňují omítkové pásy a vývěsní štít nad přízemím levé části s nápisem 
„ZÁJEZDNÍ HOSTINEC44. Fasádu ukončuje jednoduchá korunní římsa. Okna celého 
západního průčelí v přízemí i v patře (kromě dvou oken nad vstupem) jsou obdélná, 
dvoukřídlá, v pravé části staršího původu. V přízemí mají všechna okna vsazenou kovovou 
mříž. V levé krajní ose přízemí je umístěn vstup do hostince opatřený dřevěnými 
dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíkem. Jižní část západního průčelí v rozsahu dvou okenních os 
zakončuje zvýšený hvozd s příčně orientovanou sedlovou střechou členěný lizénovým 
rámcem a vodorovnými omítkovými pásy. Ve štítu vyniká štukový dekor s rostlinnými 
motivy chmele a ječmene, nad kterými jsou v kruhu umístěny symboly pivovarnictví a 
sladovnictví. Na severní část západního křídla navazují přízemní novější přístavky se 
strohými průčelími členěnými průmyslovými okny (původně kotelna a uhelna, později umělé 
chlazení - kompresovna a dílny). Přístavky zastřešují plechové pultové střechy.
Dvorní průčelí západního křídla kryje hladká značně poškozená fasáda okrové barvy s 
horizontálním členěním. Ve středu průčelí je ve štuku zvýrazněna vjezdová část se 
segmentově zaklenutým vjezdem do pivovaru. Fasáda vrcholí korunní římsou. Okna celého 
průčelí jsou novodobá, obdélná, dvoukřídlá, nad vjezdem sdružená (kopie původních oken). 
Západní křídlo završuje valbová střecha, na jihu s kolmo přisazenou sedlovou střechou 
hvozdu, ze které vystupuje kruhový hvozdový komín, vysoký l i m.  Střechu pokrývají pálené 
tašky bobrovky. Nad křížením dvou střech západního a jižního křídla je umístěn novodobý 
bedněný nástavec krytý sedlovou stříškou (z 80. let 20. století).
Jižní křídlo pivovaru, obdélného půdorysu, je orientované ve směru Z - V a kolmo 
nasedá na jihovýchodní (dvorní) nároží západního křídla. Dispozici patrové stavby rozšiřují 
ve dvoře novější přízemní přístavby (z období První republiky). Z hlediska funkčního využití 
tvoří jižní křídlo pivovarské humno, skladovací prostory, sladové a ječné půdy, bednáma a 
požahovna, umývárna sudů a lahví.
9
Jednotlivá průčelí kryje hladká okrová fasáda s jednoduchým horizontálním členěním 
a prolomenými okenními otvory. Mladší přízemní přístavky ve dvoře mají částečně otevřené 
prostory (požahovna). Střecha jižního křídla je valbová, krytá pálenými taškami. Rovinu 
střechy západního průčelí prosvětluje bedněný sedlový vikýř. Mladší dvorní přístavby 
zastřešuje pultová plechová střecha (původně nižší, kvůli špatnému spádu byla ve druhé pol. 
20. století zvednuta a zakryla pohledovou osu oken jižního křídla), ze které vystupuje menší 
hranolový komín (komín od požahu).
Protilehlé severní křídlo pivovaru, nepravidelného půdorysu (původní obdélnou 
dispozici narušily mladší stavební úpravy z let 1897 - 1899), je rovněž orientované ve směru 
Z - V a kolmo nasedá na severovýchodní nároží západního křídla. Skládá se z několika za 
sebou řazených budov různé výšky, které jsou vzájemně stavebně i funkčně propojené. K 
přední patrové části (jak je uvedeno výše také k západnímu křídlu) přiléhají na západní a 
severní straně přízemní objekty. Střední trakt rozšiřují směrem do dvora kolmo orientované 
mladší přístavby. Na východě na něj navazují zadní přízemní novodobé provozní budovy, 
které však nejsou nositeli památkových hodnot (na pozemku pare. č. 2700/2). Z hlediska 
funkčního využití tvoří severní křídlo hlavní pivovarské výrobní provozy: Varnu, nadvamí, 
strojovnu, prostory k chlazení horké mladiny, spilku, ležácké sklepy a stáčírnu (tzv. blok 
chladného hospodářství se orientoval lednicemi na sever, aby tam nikdy nesvítilo slunce; byl 
oddělen od teplého hospodářství - varna - nějakým komunikačním schodištěm a především 
gravitací - mladina stékala samovolně z varny na štoky - sprchový aparát - spilku a do sklepa; 
první tři sklepní oddělení vznikly kolem roku 1856 a zbytek staveb pochází z let 1897-9).
K západnímu štítovému průčelí přední části severního křídla předstupují (již popsané) 
do výše přízemí novější přístavky (původně parní kotelna a uhelna, později umělé chlazení - 
kompresovna a dílny). Patro, opatřené hladkou fasádou bílé barvy, je trojosé se třemi 
dvoukřídlými okny, nad kterými jsou po dvojicích rozmístěna jednokřídlá segmentová okna. 
Štít ve středu člení menší kruhové okno lemované jednoduchou šambránou. Fasádu v omítce 
zvýrazňuje červenou barvou rustikově armované nároží a segmentový prvek s naznačeným 
klenákem nad jednokřídlými okny. Hladká okrová fasáda podélného průčelí přední části, 
orientovaného na jih (směrem do dvora) je trojosá. V přízemí ve východní ose je situován 
hlavní vchod do provozní části s kovovými dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíkem. Dveřní 
otvor rámuje pískovcový portál. Nad hlavním vchodem v patře následují jednokřídlé kovové 
dveře (původně okno, v druhé pol. 20. století prolomen dveřní otvor). Střední a krajní osu 
průčelí až do výšky prvního patra prolamují dvě průmyslová okna se segmentovým 
záklenkem, dělená kovovou výplní s pravidelným rastrem tabulek. Ostění oken je zvýrazněno 
červeným pásem. Horní patro rytmizují dvoukřídlé kovové dveře a ve střední a východní ose 
dvojice menších jednokřídlých segmentových okének. Fasádu severního průčelí přední 
budovy člení vstup s kovovými dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíkem, dvě vysoká průmyslová 
okna se segmentovým záklenkem, menší obdélné okno a jednokřídlá segmentová okna. V 
patře ve východní ose vyúsťuje napojení komína (kouřovod). Strohou fasádu šedé barvy zdobí 
rustikově armované nároží. Z hmoty stavby přední budovy v severním průčelí vybíhá kolmo 
orientovaný přístavek (dílny), prosvětlený průmyslovými okny, a krytý nízkou sedlovou 
střechou.
Navazující nižší střední trakt severního křídla člení, v jižním i severním průčelí, velká 
regulační žaluziová okna. Obdélnou dispozici stavby rozšiřují směrem do dvora kolmo 
orientované přístavby a rampa. Vyšší patrovou přístavbu s hladkou okrovou fasádou završuje 
sedlová střecha, krytá bobrovkami. V jejím jižním štítovém průčelí v přízemí je situován 
hlavní vstup do této provozní části (výtah do spilek a sklepů) s kovovými dvoukřídlými 
dveřmi. Vlevo od něj je umístěn vstup do sklepa, přístupný jednokřídlými kovovými dveřmi, 
k nimž vede schodiště o třech kamenných stupních. V patře nad hlavním vstupem je do 
průčelí vsazen dřevěný sud s dekorativně malovaným dnem a nápisem „sklep“.
10
Trojúhelníkový štít ve spodní části uprostřed prosvětluje jedno průmyslové okno, nad kterým 
vyniká kruhová červeně natřená šambrána lemující slepé okno. Fasádu štítového průčelí ve 
štuku zvýrazňuje lizénový rámec. Na východní podélné průčelí přístavby nasedá menší 
přízemní objekt, krytý pultovou plechovou střechou, na jihu prosvětlený dvojicí 
průmyslových oken. Na něj navazuje zvýšená rampa, pod kterou je suterén. Střecha severního 
křídla pivovaru je sedlová, krytá plechem (přední část) a pálenými taškami bobrovkami. Na 
hřeben střechy středního traktu uprostřed nasedá střešní párník, krytý sedlovou stříškou.
Interiér trojkřídlé budovy pivovaru lze rozdělit na dvě části, sladovnu a pivovar, které 
z hlediska stavebního, ale i technologického procesu výroby piva spoluvytvářejí neoddělitelný 
celek.
1/ Sladovna:
Je situována v jižním a západním křídle po úroveň průjezdu (v suterénu zaujímá celé 
západní křídlo) a tvoří ji prostory sloužící k procesu sladování (dvě máčímy, humna, sladová 
a ječná půda, valečka, hvozd včetně komína) a další doplňkové místnosti (bednáma, 
požahovna, umývárna lahví a sudů, záchody). Jednotlivé prostory jsou umístěny v různých 
výškových úrovních od suterénu až po druhé nadzemní podlaží.
Máčírny a humna - zde začíná proces sladování, ve kterém dochází k namočení 
ječmene v máčecím štoku (náduvníku) a následné vystření na humno, kde ječmen regulovaně 
klíčí. V čemokosteleckém pivovaru jsou humna situována v rozlehlých prostorách jižního a 
částečně západního křídla. Suterén celého západního křídla tvoří dlouhý prostor zaklenutý 
valenou polokruhovou klenbou. Prostory malého humna, umístěné v jižní části přízemí 
západního křídla, jsou zaklenuty křížovou klenbou. Jejich součástí je nově instalovaný (na 
místě zničeného původního) pozdně renesanční kamenný máčecí štok (náduvník) ze 
zbořeného pivovaru v Červeném Záhoří. Rozsáhlá místnost velkého humna, zaklenutá 
dvoulodím křížových kleneb do středních pilířů, zaujímá suterén jižního dvorního křídla. Jižní 
partii osvětlují malá obdélná šířkově orientovaná okna s vnitřními mírně rozevřenými 
špaletami zaklenutými segmentem. Humno je přístupné dvěma schodišti se zděným zábradlím 
zakončeným kvádrovými pilíři z místního nučického červeného pískovce.
Ječné a sladové půdy sloužily k uskladnění ječmene a k jeho přípravě na sladování. 
Oddělovaly se nečistoty, přísady, plevele, polámaná zrna pomocí čističek trierů, koukolníků, 
magnetů apod. Zároveň se zde po dokončení sladování ukládal slad k dalšímu zrání. Ječné a 
sladové půdy tvoří rozměrné prostory, situované v přízemí a patrech jižního dvorního křídla a 
v patrech jižní části západního křídla vedle sladovnického hvozdu. Půdy mají dochované 
trámové stropy a částečně původní prkenné podlahy. Krov je hambalkový s ležatými 
stolicemi.
Hvozd technologicky navazuje na humno a dochází zde k usušení klíčícího ječmene. 
Zaujímá prostory v jižní části západního křídla od suterénu až po nejvyšší podlaží. V 
čemokosteleckém pivovaru se dochovala celá technologie hvozdu bez dopravních systémů. Je 
zde umístěn zcela unikátní kompletní sušící hvozdový systém (tzv. Ječmenův, převezen z 
pivovaru ze Zahrádky u Sedlčan). Pára ze sušeného sladu odcházela kruhovým komínem (11 
m vysoký) vystupujícím z hřebene sedlové střechy západního křídla pivovaru. Hvozd vznikl v 
druhé polovině 19. století, jeho současná podoba pochází z přestavby proběhlé ve 30. letech 
20. století.
Valečka je prostor určený na sladovně k předsušování zeleného sladu před 
hvozděním. Je situována na půdě západního křídla při hvozdu.
Bednárna, požahovna, cejchovna, umývárna lahví a sudů, záchody - tyto pomocné 
pivovarské provozy jsou umístěny ve dvoře v mladší přízemní přístavbě jižního křídla. 
Bednářská dílna a požahovna obsahují různé bednářské pomůcky, polotovary k výrobě sudů,
11
kovářské náčiní, ruční předměty k požahování a odpožahování sudů, velké množství 
dřevěných pivovarských sudů různé velikosti atd. Bednářské předměty pocházejí z bednáren v 
Plzni, Brumově-Bylnici, Vysokém Chlumci a dalších.
2/ Pivovar:
Nachází se v severním a západním křídle od úrovně průjezdu a skládá se z hlavních 
pivovarských provozů (varna, kotelna, nadvamí, kompresovna, strojovna, chladicí stok, 
chladíma mladiny, spilka, ležácké sklepy, lednice) a neprovozních ěástí (hostinec, ubytovací 
prostory, bývalá šalanda). Technologický postup výroby piva zahrnuje všechny podlaží 
budovy věetně suterénu.
Varna, kotelna - hlavní prostor pivovaru, umístěný ve dvou podlažích severního 
křídla, je zaklenutý segmentovými klenbami do traverz podepřenými kovovou traverzou. 
Místnost osvětlují vysoká průmyslová okna. Ve varně stojí zabudovaný varní kotel na přímý 
ohřev dřevem a uhlím, scezovací káď a další nezbytné součásti.
Nadvarní - místnost nacházející se nad varnou sloužila především k přípravě a 
dopravě sladu k samotnému vaření piva. Tato část má dochovanou unikátní vazbu krovu, 
skládající se z odlehčených litinových nosníků a táhel.
Kompresovna, dílny, strojovna se nachází v původních prostorách parní kotelny a 
uhelny v přízemním přístavku přiléhajícím k západnímu a severnímu křídlu pivovaru. Je zde 
instalován čpavkový kompresor umožňující rozvod chladu po pivovaru. Prostor strojovny je v 
současnosti využíván jako část hostince.
Chladicí stok je umístěn ve středním traktu severního křídla pivovaru. Samostatný 
rozlehlý objekt navazující na varnu osvětlují velká žaluziová okna a střešní párník. Interiér 
stavby není nijak rozčleněn, prostor je volně otevřen do hambalkového krovu podepřeného 
ležatými stolicemi. V hale na cihelných pilířích stojí dva chladící štoky.
Chladíma mladiny je situována v přízemním dvorním přístavku středního traktu 
pivovaru. Po předchlazení horké mladiny na chladícím štoku následuje sprchový aparát jako 
dvoufázový protiproudý chladič sloužící k rychlému zchlazení mladiny na zákvasnou teplotu.
Spilka, ležácké sklepy, lednice - v těchto prostorách docházelo k hlavnímu kvašení 
mladiny a následnému procesu ležení a dokvašování piva. Severní křídlo pivovaru má 
dochovaný rozsáhlý dvoupodlažní suterén. V prvním podlaží pod objektem chladícího štoku 
se nachází lednice a spilky (dvě místnosti - velká a malá spilka), ve kterých stojí 12 ocelových 
kádí. Prostory jsou zaklenuty segmentovými klenbami do traverz. Druhé suterénní podlaží 
obsahuje ležácké sklepy, kde pivo dozrává. Je tvořeno chodbou orientovanou při jižním 
průčelí křídla, z níž vybíhá pět kolmo orientovaných, přibližně stejně velkých prostor. Chodba 
i příčné prostory jsou značně vysoké, zaklenuty valenými polokruhovými klenbami. Každý 
sklep byl systémem průduchů a tahů napojen na lednici, odkud proudil do sklepa chlad. 
Sklepní kamenné zdivo je velmi mohutné, více jak metr tlusté.
Hostinec, bývalá šalanda - tyto neprovozní prostory jsou situovány v přízemí 
(hostinec) a patře (bývalá šalanda) severní části západního křídla pivovaru Dnešní hostinec 
vznikl přestavbou někdejších nevyužitých kanceláří, šaten a skladů. Původní stavební 
konstrukce včetně plackových kleneb však zůstaly zachovány. Vybavení a výzdoba interiéru 
mají navozovat atmosféru hostince z období První republiky. V patře nad hostincem je 
umístěn prostor bývalé šalandy, kde původně pobývala pivovarská a sladovnická chasa. V 
současnosti se zde nacházejí byty.
12
r p  i  i  v  ř  r  •lechnologicke zařízeni pivovaru:
Sladovna
a) máčecí štok (náduvník), pozdně renesanční kamenná (žulová) nádoba k namáčení 
ječmene před sladováním, rozměry 290/465/100 cm; pochází ze zbouraného pivovaru v 
Červeném Záhoří
b) vzduchový kompresor, výroba tovární, 30. léta 20. století, rozměry 300/150/160 cm, 
používal se k provzdušňování máčeného ječmene; pochází z pivovaru ve Vratislavicích nad 
Nisou
c) sušící hvozdový systém typu Ječmen, fa J. Ječmen Železná Huť u Nepomuku, výroba 
tovární, rok výroby 1877, rozměry 200/250/280 cm, unikátní systém sloužící k usušení 
klíčícího ječmene; tvoří jej samostatná skříň vložená do tělesa hvozdu s šesti patry lísek nad 
sebou, součástí systému je topeniště, fa J. V. Máchovský v Praze; původní umístění bylo v 
pivovaru Zahrádka u Sedlčan
č) vertikální vzdušný hvozd, z 2. poloviny 19. století, zásadní přestavba proběhla v roce 
1938, v provozu byl do roku 1992, dochází zde k usušení klíčícího ječmene; celá technologie 
je zde kompletně dochována bez návazných dopravních cest; zařízení tvoří topeniště, studené 
a teplé tahy, ovládání tahů, rozvody teplého - tzv. kalorifery, spodní líska s vendrem 
(obracečem), horní líska s vendrem, nastěradlo zeleného sladu, kopula a komín (od roku 2000 
s provizorním zaklopením)
d) čistící stanice na ječmen s transmisním pohonem, fa J. Kohout Smíchov u Prahy, 
továrna na stroje a stavba mlýnů, výroba tovární 20. - 30. léta 20. století, sloužila k čištění a 
třídění sladovnického ječmene; pochází z pivovaru ve Volyni; zaujímá prostor několika pater
e) čistící stanice na ječmen, výroba tovární, 20. -30. léta 20. století, rozměry 320/250/220 
cm, sloužila k čištění a třídění sladovnického ječmene; používala se v pivovaru v Chrudimi
f) 3 odkličovací aparáty, z pivovarů z Broumova, Chříče, Terešova, fa Umrath a spol., 
továrna hospodářských strojů Praha-Bubny, výroba tovární, 70. - 80. léta 19. století; dva 
odkličovací aparáty z pivovaru Chříče a Terešova jsou identické, rozměry 210/100/160 cm, 
jeden odkličovací aparát z pivovaru Broumov má rozměry 310/100/140 cm; stroje 
odstraňovaly sladový květ (sladové klíčky) z naklíčeného sladu kvůli správné chuti piva
Pivovar
Nadvarní
g) vzduchová vývčva s rozvody, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry 80/80/200 
cm, vzduchový podtlakový systém sloužící k rozvodu zrna po půdách až k nadvarní
h) cyklon, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry, kónický tvar, průměr 80 cm, 
výška 130 cm, zbavuje slad prachu
ch) zásobník na slad, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry, průměr 180 cm, 
výška 280 cm (objem 2,5 t sladu)
i) kapsový elevátor v dřevěném kastlíku, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, vertikální 
doprava sladu
j) rozvodové transmise, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozvod energie ke strojům
k) váha, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry 80/70/80 cm
l) dvouválcový šrotovník, fa Škoda, výroba tovární, 30. léta 20. století, rozměry 130/80/140 
cm, mletí sladu
m) zásobník na zešrotovaný slad, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry -  průměr 
230 cm, výška 260 cm (objem 2,5 t zešrotovaného sladu)
n) zásobník na studenou vodu, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry 
380/450/250 cm (objem 320 hl)
13
o) teplovodní bojler, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, tvar válce, průměr 280 cm, 
výška 520 cm (objem 427,5 hl)
p) rekuperátor brýdových par, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry 70/110/100 
cm, ohřev vody s využitím odcházející teplé páry
q) motor k míchadlu varního kotle, výroba tovární, 20. - 30. léta 20. století, rozměry 
100/60/120 cm
Varna
r) varní garnitura, celoměděná jednoduchá varní garnitura na přímý otop o objemu vyrážené 
mladiny 160 hektolitrů; varní kotel je celoměděný, scezovací káď má měděnou pokrývku a 
ocelové dno s vložkou; scezovací káď byla postavena v průběhu roku 1932 a kotel na počátku 
roku 1933; 15. 3. 1933 byla nová varna předána do užívání; Varnu si pivovar vystavěl ve 
vlastní režii pod vedením projektanta a technologického poradce Ing. Františka Vanička z 
Prahy za polovinu ceny než nabízely odborné firmy, zednické práce provedla firma stavitele 
Zourka z Kostelce nad Černými lesy; součástí výstavby nové varny byla elektrifikace závodu 
a výstavba předehřívače; poslední várka proběhla 3. 6. 1987 a poté sloužila jako kotel k 
ohřevu teplé vody pro byty v pivovaru, čímž došlo ke zničení topného systému a postupně 
docházelo k jejímu rozkrádání; v letech 2012-2016 proběhla rekonstrukce dle původního 
systému; v současnosti se jedná o jedinou průmyslovou varnu na přímý ohřev v ČR a největší 
na světě
Sekundárně využité technologické části: ovládací prvky (pivovary Kutná Hora a 
Podkováň), závěs zvonu Raimund Nietsche, Olmůtz (klášterní pivovar Žďár nad Sázavou), 
ovládací dvířka kotle Topf Erfurt (pivovar Jince), ovládací dvířka horního dymníku kotle 
Topf Erfurt (sladovna Přeštice), mosazná deska Novák&Jahn (pivovar Braník), pamětní desky 
k vodnímu zdroji (pivovar Vysoký Chlumec), scezovací plechy (pivovary Dobruška a 
Podkováň), stavoznaky (pivovar Braník a Nusle), symbolický krucifix (pivovar Jablonné v 
Podještědí).
s) scezovací korýtko, fa Škoda, výroba tovární, 30. léta 20. století, rozměr)' 200/50/100 cm; 
pochází z pivovaru Vsetín a Kroměříž, slouží k přečerpávání tekutiny ze scezovací kádě
Podvarní
t) čpavkový chladící kompresor, fa Lindě, (motor fa Škoda a ovládací prvky od firem 
Esslingen a Bosch), výroba tovární, 30. léta 20. století, rozměry - setrvačník 180 cm, fréma 
250 cm, šířka 120 cm, celková délka 550 cm, čpavkové chlazení
Kompresovna
u) čpavkový chladící kompresor, fa Kolben&Daněk, výroba tovární, rok výroby 1936, 
rozměry 630/300/270 cm, čpavkové chlazení; v kompresovně je zabudovaná rozvodná deska, 
fa Elektrotechnický a instalační závod Ing. Ryšán a Ryska, Praha Vysočany, 30. léta 20. 
století
Chlazení
v) chladící stok, fa Novák&Jahn, výroba tovární, 30. léta 20. století; dvě ocelové vany á 80 
hl; využíval se pro chlazení mladiny a separaci hrubých kalů vzniklých během chmelovaru; v 
současnosti je jeden z posledních funkčních kusů u nás (další se používá v pivovaru U Fleků).
w) sprchový aparát, protiproudý trubkový chladič s dvěma chladícími nezávislými systémy; 
v trubkách proudí chladící medium a na povrchu stéká chlazená mladina z chladících štoků, 
cílem bylo rychle dosáhnout zákvasných teplot nutných pro další zpracovávání; vodorovně 
uspořádané trubky z mědi v kombinaci s mosazí vytvářejí vlnovky; jediný známý funkční
14
sprchový aparát v České republice pochází z pivovaru v Nové Páce, jehož délka je 6 m a 
výška 2 m
Spilka
x) 12 spilečných kádí, působením pivovarských kvasnic zde dochází k hlavnímu kvašení 
mladiny; materiál: ocel opatřená speciálním potravinářským nátěrem (úponem), 70. léta 20. 
století
Ležácký sklep
y) 32 dřevěných ležáckých sudů, objem 30 - 40 hl, z toho jeden má objem 121 hl; jedná se o 
největší známý ležácký dřevěný sud v České republice; sudy pocházejí z pivovarů v 
Liběšicích, Plzni, Těšeticích
Strojovna
z) parní stroj s transmisními rozvody a parním kotlem, fa Novák&Jabri, výroba tovární, 
rok výroby 1903, rozměry 390/180/240 (setrvačník) cm, doposud neusazen; součástí parního 
stroje je parní kotel, 8 atmosfér, vyrobily dílny Československých státních drah v Plzni, rok 
výroby 1921
Při severním průčelí severního křídla pivovaru samostatně stojí vysoký zděný tovární 
kruhový komín z pálených cihel. Osmiboký podstavec komína zaujímá cca 1/4 výšky stavby. 
Z podstavce kolmo vybíhá napojení komína (kouřovod), položené na kovových traverzách, 
kryté nízkou sedlovou stříškou. Na podstavec navazuje nejvyšší část komína - dřík kruhového 
půdorysu, který zakončuje zdobná hlavice. Celková výška komína činí 35 m, přičemž průměr 
komínového tělesa se směrem nahoru zmenšuje.
Jižní a východní část areálu pivovaru uzavírá dochovaný původní úsek ohradní zdi. 
Ve východní části je ve svažitém terénu zeď vyšší. Zdivo neomítnuté ohradní zdi tvoří kámen, 
částečně doplněný pálenými cihlami. Korunu zdi kryjí pálené tašky - prejzy.
Trojkřídlá budova pivovaru obklopuje pivovarský dvůr, který má striktně osově 
symetrickou dispozici. Všechny technologické procesy, od příjmu ječmene po distribuci piva, 
se tímto prostorem prolínaly, a proto tvoří nedílnou součást celého areálu. Povrch dvora z 
větší části pokrývají dlažební kostky.
Uprostřed pivovarského dvora stojí unikátní osmiboká stavba žentourového mlýna, 
která je od roku 1987 kulturní památkou.
15
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Celkový pohled na areál pivovaru z jihozápadu, foto Mgr. M, Karásková, 1. 3.
2017
Celkový pohled na areál pivovaru z jihozápadu, foto Mgr. M. Karásková, 1. 3.
2017
16
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Západní křídlo, pohled ze silnice, foto Mgr. M. Karáskové, 1. 3. 2017
Západní křídlo, pohled ze silnice, foto Mgr. M. Karáskové, 18. 4. 2016
17
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Sladovna pivovaru (část západního křídla a jižní křídlo), pohled ze silnice, foto 
Mgr. M. Karáskové, 18. 4. 2016
Jižní a západní křídlo, pohled ze dvora foto Mgr. M. Karáskové, 18. 4. 2016
18
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Jižní křídlo s přístavbou, pohled ze dvora z východu foto Mgr. M. Karáskova,
1.3. 2017
19
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Severní křídlo, pohled ze dvora, foto Mgr. M. Karáskové, 1. 3. 2017
Severní křídlo, přístavby do dvora, foto Mgr. M. Karásková, 18. 4. 2016
20
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Severní křídlo, pohled z jihu, ze dvora, objekt varny, foto Mgr. M. Karáskova,
Severní křídlo, pohled z jihu, ze dvora, blok chladného hospodářství, foto Mgr. 
M. Karásková, 1. 3. 2017
21
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
toto
Přístavek kompresovny a dílny, pohled ze západu 
foto Mgr. Martina Karáskové, 18. 4. 2016
Tovární komín při severním u severního křídla
pivovaru, foto Mgr. Martina Karáskové, 18. 4. 2016
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Severní křídlo, pohled ze severovýchodu, foto Mgr. M. Karáskové, 18. 4. 2016
Severní křídlo, pohled ze severozápadu, objekt chladícího Stoku s lednicí, foto 
Mgr. M. Karáskové, 1. 3. 2017
23
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Severní křídlo, pohled ze severovýchodu, objekt varny a přístavku dílen, foto 
Mgr. M. Karáskové, 1. 3. 2017
Severní křídlo, pohled ze severovýchodu, objekt varny a tovární komín, foto 
Mgr. M. Karáskové, 1. 3. 2017
24
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Průjezd na pivovarský dvůr, foto Mgr. M. Karásková, 18. 4. 2016
Památkově chráněný žentourový mlýn na pivovarském dvoře, foto Mgr. M. 
Karásková, 18. 4. 2016
25
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Dochovaný úsek původní ohradní zdi ve východní části areálu, foto Mgr. M. 
Karáskova, 1. 3. 2017
Dochovaný úsek původní ohradní zdi ve východní části areálu, foto Mgr. M. 
Karásková, 1. 3. 2017
26
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ areál pivovaru čp. 17
Dochovaný úsek původní ohradní zdi ve východní části areálu, foto Mgr. M.
Karásková, 1. 3. 2017
Dochovaný úsek původní ohradní zdi ve východní části areálu, detail, foto 
Mgr. M. Karásková, 1. 3. 2017
27
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Požahovna v dvorním přístavku jižního křídla, foto Mgr. M. Karáskové, 18. 4.
Bednárna v dvorním přístavku jižního křídla, foto Mgr. Martina Karáskové,
18. 4. 2016
28
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Prostory hostince v západním křídle pivovaru, foto Mgr. M. Karáskovi, 18. 4.
2016
47M PiňÉSi¦ í J lM É " '-  1 J SR” I jĚ 1 1 -  i J l j f l k "
Prostory hostince v západním křídle pivovaru, foto Mgr. M. Karáskovi, 18. 4.
2016
29
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Malé humno v západním křídle pivovaru, foto Mgr. M. Karáskové 18. 4. 2016
Velké humno v jižním křídle pivovaru, foto Mgr. M. Karáskové, 18. 4. 2016
30
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
Malé humno v západním křidle pivovaru, foto Mgr.
Martina Karáskovi, 18. 4. 2016
Sladová půda v jižním křídle pivovaru foto Mg 
Martina Karáskova, 18. 4. 2016
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Sladová půda, foto Mgr. M. Karásková, 18. 4. 2016
Sladová půda, foto Mgr. M. Karásková, 18. 4. 2016
32
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Prostora nadvamí, foto M. Karásková, 18. 4. 2016
Varna pivovaru s varní nádobou na přímý otop, foto M. Karásková, 18. 4. 2016
33
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Podvarní s kotlem na přímý otop, foto M. Karáskové, 18. 4. 2016
I v • i
t  1 i  *
i b  ¦ **.
Ležácký sklep, hlavní chodba, foto Mgr. M. Karáskové, 18. 4. 2016
34
aw
r
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
1-ežácký sklep, hlavní chodba, foto Mgr. Martina 
Karásková, 18. 4. 2016
Ležácký sklep, jedna z bočních chodeb, foto Mgr.
Martina Karásková, 18. 4. 2016
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Prostora spilky, spilečné kádě, foto Mgr. M. Karásková, 18. 4. 2016
Prostora spilky, foto Mgr. M. Karásková, 18. 4. 2016
36
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Malé humno v západním křídle pivovaru, máčecí stok (náduvník) a vzduchový 
kompresor, foto Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
Sladovna pivovaru, čistící stanice na ječmen s transmisním pohonem 
z pivovaru Volyně, foto Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
37
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Sladovna pivovaru, čistící stanice na ječmen z pivovaru v Chrudimi, foto 
Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
Sladovna pivovaru, čistící stanice na ječmen z pivovaru v Chrudimi, foto 
Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
——
L I
38
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Sladovna pivovaru, vertikální vzdušný hvozd -  horní líska, foto Mgr. M. 
Karásková, 1. 3. 2017
Sladovna pivovaru, vertikální vzdušný hvozd -  spodní líska s vendrem, foto 
Mgr. M. Karásková, 1. 3. 2017
39
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Sladovna pivovaru, odkličovací aparát z Broumova, foto Mgr. M. Karásková,
1. 3. 2017
40
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Sladovna pivovaru, odkličovací aparát z Chříče, foto Mgr. M. Karáskové, 1. 3.
2017
Prostora nadvarní, vzduchová vývéva s rozvody, foto Mgr. M. Karásková, 1. 3.
2017
41
-fc.to
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
Sladovna pivovaru, sušící hvozdový systém typu
Ječmen, fa J . Ječmen, foto Mgr. Martina Karáskové,
1.3. 2017
Prostora nadvarní, cyklon, foto Mgr. Martina 
Karáskové, 1. 3. 2017
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
OJ
Prostora nadvarní, zásobník na slad, foto Mgr. 
Martina Karáskova, 18. 4. 2016
Prostora nadvarní, zásobník na zešrotovaný slad,
foto Mgr. Martina Karásková, 18. 4. 2016
-t-41-
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
Prostora nadvarní, kapsový elevátor v dřevěném
kastlíku, foto Mgr. Martina Karásková, 1. 3. 2017
Prostora nadvarní, dvouválcový šrotovník, fa Skoda, 
foto Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
Kostelec nad Černými lesy, okres Prahavýchod -  areál pivovaru čp. 17
Prostora nadvamí, váha, foto Mgr. M. Karáskovi, 1. 3. 2017
Prostora nadvarní, motor k míchadlu varního kotle - převodovka, foto Mgr. M.
Karáskovi, 1. 3. 2017
45
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Prostora nadvarní, zásobník na studenou vodu, foto Mgr. M. Karáskova, 1. 3.
2017
46
o
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ, areál pivovaru čp. 17
ř l i l
i | |
|  L1 «T. K ¦¦
Prostora nadvarní, rekuperátor brýdových par, foto
Mgr. Martina Karáskové, 1. 3. 2017
Parní kotel -  součást parního stroje, dílny 
Československých státních drah, provizorně umístěn 
v přístřešku jižního křídla, foto Mgr. Martina 
Karáskové, 1. 3. 2017
00
Varní kotel v prostorách varny v severním křídle
pivovaru, foto Mgr. Martina Karáskové, 18. 4. 2016
Topeniště pod varním kotlem v prostoře podvarní 
v severním křídle pivovaru, foto Mgr. Martina 
Karáskové, 18. 4. 2016
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Scezovací káď v prostorách varny v severním křídle pivovaru, foto M. 
Karáskova, 18. 4. 2016
Scezovací korýtko v prostorách varny v severním křidle pivovaru, fa Škoda, 
foto Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
49
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Protiproudy trubkový sprchový chladič (sprchový aparát), foto M. Karásková,
18. 4. 2016
50
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Prostora podvamí, čpavkový chladicí kompresor, fa Lindě, foto Mgr. M. 
Karásková, 1. 3. 2017
Kompresovna, čpavkový chladící kompresor, fa Kolben&Daněk, foto Mgr. M. 
Karásková, 18. 4. 2016
51
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Část parního stroje po repasi při transportu do pivovaru v Kostelci nad Č. lesy, 
foto pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
Další část parního stroje po repasi při transportu do pivovaru v Kostelci nad Č. 
lesy, foto pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
52
Kostelec nad Černými lesy, okres Praha-východ -  areál pivovaru čp. 17
Ležácký sklep, jedna z bočních prostor s dřevěnými ležáckými sudy, foto 
Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. lesy
53

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0540098.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Kostelec nad Černými lesy, pivovar. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

29508849 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

14.02.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 138373

Bližší specifikace:

Název	pivovar
Číslo ÚSKP	27144/2-3444
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 19210900

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozšíření rozsahu kulturní památky
Číslo	MK 10371/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	21.02.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	138373 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1815234

Název objektu:

Část obce: Kostelec nad Černými lesy

Č. dom.: č.p. 17

Ulice: Českobrodská

Č. or.:

Kat. území: Kostelec nad Černými lesy

Obec: Kostelec nad Černými lesy

ORP: Říčany

Okres: Praha-východ

pivovar (právní stav 138373)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 7079

Název lokality: Kostelec nad Černými lesy

Reálný typ: město

Kat. území: Kostelec nad Černými lesy

Obec: Kostelec nad Černými lesy

ORP: Říčany

Okres: Praha-východ

Kraj: Středočeský kraj

pivovar (právní stav 138373)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 272

Název hist. regionu: Kostelec nad Černými lesy

pivovar (právní stav 138373)

Ke stažení Náhled Poslat žádost