Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

IIlil lili li
M K C R X 0 0 B R 3 2 H
Mgr. Daniel Herman
m in istr kultury
V Praze dne 1. listopadu 2017 
Č.j.:MK 68958/2017 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 2. 2. 2017 (doplněn podáním ze dne 2. 3. 
2017), který podal
právně zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017
zapsanou v seznamu advokátů České advokátní komory 
pod č. 16093, působící jako společník advokátní kanceláře KLIMUS & PARTNERS s.r.o., se 
sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno, IČ 03373444 (dále též „podatel rozkladu11, „vlastník11 
nebo „účastník11) přezkoumal rozkladem napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
1925/2017 OPP, sp. zn. MK.-S 8656/2016 OPP ze dne 10. 1. 2017 (dále též „napadené 
rozhodnutí11), kterým se podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb„ o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), neruší prohlášení za kulturní památku 
pozemků p. č. 31/1 a p. č. 31/3, k. ú. Troubsko (součást kulturní památky zámecký areál, 
rejstř. č. ÚSKP ČR: 32053/7-1054), Troubsko, okres Brno - venkov, Jihomoravský kraj (dále 
též „pozemky11). Ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řáduje účastníkem řízení podatel 
rozkladu. Podle § 152 odst. 5 písm. b), § 152 odst. 4 a § 90 odst. 5 správního řádu jsem na 
základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
n á s l e d o v n ě :
rozklad se  z a m í t á
a rozkladem napadené rozhodnutí 
s e  p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem se jeho podatel domáhá změny napadeného rozhodnutí tak, že se jeho 
žádosti vyhovuje a prohlášení předmětných pozemku za kulturní památku se zrušuje; 
alternativně, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena Ministerstvu kultury 
k dalšímu řízení, ve kterém bude přihlédnuto k současnému stavu kulturní památky, a 
v novém rozhodnutí budou vzaty v potaz další možnosti zajištění veřejného zájmu na 
památkové péči v předmětné lokalitě.
1
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ministerstvo kultury obdrželo žádost vlastníka o zrušení prohlášení předmětných 
pozemků za kulturní památku, a to s následujícím odůvodněním: „Jako majitel pozemků 
parcelní číslo 31/1 a 31/3 v katastrálním území Troubsko žádám o zrušení statusu „nemovitá 
kulturní památka11 u výše uvedených pozemků. Na pozemcích byly na základě stavebního 
povolení ze dne 28. 11. 2011 vybudovány tenisové kurty, klubovna tenisového oddílu a 
zázemí tenisových kurtů. Pozemky jsou využívány k rekreačním účelům a domnívám se tedy, 
že ochrana pozemků jako „nemovitá kulturní památka11 již nemá žádný vyznám a naopak 
může ohrozit rozvoj podnikání na těchto pozemcích.11
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Brně (dále též „NPÚ, ú.o.p. v Brně11) dne 30. 8. 2016 nedoporučující 
vyjádření č. j. NPÚ -  60532/2016, kde je uvedeno, že „[...] Předmětné pozemky jsou součástí 
areálu zámku s parkem, ohradní zdí a dvěma pavilony. Parcely č. 31/1 a 31/3 jsou umístěny 
na sever od zámku a tvoří SZ prostor areálu, ze kterého je vyčleněn bývalý zahradní pavilon 
požívající památkovou ochranu (č. p. 2). U druhého pavilonu, sousedícího s pozemkem 32/1 
byla ochrana od 12. 1. 1998 Ministerstvem kultury zrušena (č. p. 1). Na pozemku p. č. 31/1 
jsou postaveny tenisové kurty a okrasná zahrada s jezírkem, pozemek p. č. 31/3 je zastavěn 
přízemní trojkřídlou novostavbou. Z východní a severní strany pozemku 31/1 je v takřka 
kompletní míře dochována ohradní zeď ze smíšeného zdivá. Zeď je narušena novodobým 
vjezdem z východu (brána k rekreačnímu objektu a kurtům). Starší, ale přesto novodobá, 
branka pro pěší je v ose severní zdi (na hranici s pozemkem p. č. 32/1). Zde je ohradní zeď 
zvýšena dvěma pilíři s pilastry, mezi kterými byl pravděpodobně původní vjezd do areálu. Z 
vnější strany východní ohradní zdi jsou přistavěny přístřešky pro domácí zvířata.11
NPÚ, ú.o.p. v Brně dále popsal dějiny zámeckého areálu, kde se pozemky nachází 
takto: „Tvrz se v Troubsku připomíná roku 1481, nynější vzhled areálu je však výsledkem 
přestaveb a dostaveb v průběhu následujících století. Nynější zámek je v jádru renesanční 
stavbou z doby po roce 1573, kdy zde pravděpodobně působil rovněž brněnský stavitel 
Antonio Gabri (dochovány jsou například zazděné arkády na západním nádvoří). Současná 
podoba zámku je z 3. třetiny 17. století. Tehdy byl za Verdenberků zámek přestavěn a 
doplněn o vstupní křídlo s věží a hospodářské budovy (sýpku). Další majitelé (Sekenberkové) 
nechali roku 1766 obnovit kapli a dali základ i dnešnímu parku, jehož současné rozvržení 
včetně ohradních zdí a pavilonů v SZ a SV rozích je výsledkem úprav na počátku 19. století. 
Po roce 1945 areál čekala pouze degradace pokračující i po restituci v roce 1990. Do části 
zámeckého parku byla ve 3. třetině 20. století postavena mateřská školka, SZ pavilon byl 
necitlivě přestavěn a ztratil tím památkové hodnoty, park je neudržovaný a zámek prázdný. 
Historickou podobu zámecké zahrady z doby první poloviny 19. století poměrně věrohodně 
zachycuje indikační skica stabilního katastru. Znázorněná plocha historické zahrady odpovídá 
z větší části rozsahu nynější památkové ochrany. Z indikační skici je patrné, že 
reprezentativní okrasnou funkci plnila pouze část zahrady situovaná blíže k zámeckým 
budovám, která byla upravena krajinářským způsobem. Zbývající plocha zahrady byla 
využívána hospodářsky - plochy pro pěstování užitkových rostlin (ovocné sady, případně jiné 
kultury). Tuto situaci potvrzují ještě letecké snímky z první a ze začátku 2. poloviny 20. 
století. Plocha hospodářské části zahrady byla vymezena jednoduchou formální strukturou 
cest. Vymezení se zachovalo až do 2. poloviny 20. století. Funkci užitkových ploch si 
předmětné parcely (p. č. 31/1 a p. č. 31/3) uchovaly až do 2. pol. 20. století, kdy byl také 
areál, včetně zahrady, zapsán do Státního seznamu nemovitých památek CSR - dnes 
Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Na začátku 2. poloviny 20. století rostl na 
předmětných parcelách ovocný sad. Před vybudováním tenisových kurtů, klubovny
2
tenisového oddílu a zázemí tenisových kurtů byly předmětné parcely (p. č. 31/1 a p. č. 31/3), s 
vysokou pravděpodobností, pouze zatravněny a udržovány jako trvalý travní porost.
NPU, ú.o.p. v Brně rovněž zformuloval památkové vyhodnocení předmětného areálu 
takto: „Zámecký areál v Troubsku patří mezi pozoruhodná, ale málo známá šlechtická sídla 
okolí Brna. Neoddělitelnou součástí památkových hodnot je velkoryse založená zahrada 
sloužící od počátků zčásti jako okrasná, zčásti užitková. Rozsah zahrady je dodnes jasně 
vymezen zdí s jednoduchou římsou a zbytky architektonického členění na severu a na západě 
(zde ovšem na pozemcích, jejichž památková ochrana není předmětem návrhu na zrušení 
prohlášení za kulturní památku). Vzhledem k negativně se projevujícím zásahům v posledních 
letech pozbývají pozemky p. č. 31/1 a 31/3 samy o sobě památkových hodnot. Jsou ovšem 
součástí jasně vymezeného parkového areálu a nespornou a zásadní hodnotu má ovšem stále 
ohradní zeď dochovaná prakticky v celém rozsahu a definující plochu bývalé zámecké 
zahrady.Majitel dotčených pozemků (31/1 a 31/3) vlastní celý zámecký areál, včetně parku, 
který je udržován pouze nekoncepčním kácením a terénními úpravami a pozemku 32/1 s 
neudržovaným travním porostem. Bez řádné péče je rovněž vlastní zámecká budova s 
cennými interiéry, jejíž hlavní nádvoří je využíváno jako pastva domácích zvířat a parkoviště 
zemědělské techniky (a to včetně sloupového portiku hlavního vstupu do objektu, který byl 
degradován na parkoviště pro traktor). Novostavba na pozemku 31/3 je zcela bez 
architektonických hodnot, svojí hmotou popírá a snižuje kvalitu vedle stojícího pozdně 
barokního pavilonu a byla navíc postavena bez závazného stanoviska památkové péče: Ve 
věci žádosti MK ČR o sdělení, jaká byla učiněna opatření k ochraně kulturní památky ze 
strany památkové péče a na základě jakého závazného stanoviska bylo dne 28. 11. 2011 
vydáno stavební povolení na vybudování tenisových kurtů, klubovny tenisového oddílu a 
zázemí tenisových kurtů, jejichž realizace je nyní stěžejním argumentem vlastníka věci pro 
zrušení prohlášení dotčených pozemků za kulturní památku, bylo zjištěno, že závazné 
stanovisko nebylo výkonným orgánem státní památkové péče vydáno. Nebyl zahájen správní 
proces v souladu se zákonem č. 20/1987, Sb. Autor záměru nepožádal o vydání závazného 
stanoviska. Dotčený stavební úřad povolil realizaci záměru na území kulturní památky bez 
předchozího vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu státní památkové péče (dle 
sdělení zástupce výkonného orgánu státní památkové péče ve Šlapanicích). Ve spisovém 
archivu NPU, UOP v Brně se k tomuto záměru nenachází žádné písemnosti. Při případném 
rušení památkové ochrany by bylo vhodné zvážit zrušení ochrany pozemku p. č. 30, který se 
nachází uvnitř pozemku p. č. 31/1 a jehož ochrana rovněž pozbývá smyslu. Domníváme se 
však, že zrušení prohlášení předmětných původních součástí parkového areálu za kulturní 
památku by představovalo z hlediska hájení základních zájmů státu a veřejnosti a výkonu 
státní správy vůbec skutečně špatný signál pro ochranu kulturního dědictví, pokud by pouze 
zanedbání povinné péče o památku a provádění orgány státní památkové péče nepovolených 
stavebních úprav a budování novostaveb na památkově chráněných pozemcích vedly k 
úspěšné snaze o zrušení památkové ochrany. Dle našeho názoru by akceptování podobného 
postupu bylo v jednoznačném rozporu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, stanovujícím, že ministerstvo kultury může prohlášení věci za 
kulturní památku zrušit pouze z mimořádně závažných důvodů.“
Dále se v řízení vyjádřil Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové 
péče (dále též „KÚ JMK“), dopisem č.j. JMK 118551/2016 ze dne 5. 9. 2016, kterým zrušení 
prohlášení uvedené věci za kulturní památku rovněž nedoporučil, což odůvodnil takto: „[...] 
Jedná se o areál zámeckého parku s dosud zachovanou ohradní zdí a dvěma barokními 
pavilony v nárožích. Předmětem řízení o zrušení prohlášení za kulturní památku je 
severovýchodní čtvrtina areálu, vymezena kromě zmíněné zdi také dosud jasně zřetelnými 
liniemi hlavních komunikačních os parku. Nedávno byl na pozemku p. č. 31/1 vybudován
3
dům (p. č. 31/3) s hřištěm a zahradním jezírkem, aniž by vlastník požádal o vydání závazného 
stanoviska orgánu státní památkové péče a stavební úřad vydal své rozhodnutí bez tohoto 
obligatomího úkonu. Přestože v minulosti byla na části plochy parku zřízena mateřská škola a 
jeden z barokních pavilonů pozbyl památkové ochrany, není žádoucí další postupná 
degradace kulturní památky či rušení památkové ochrany a oboje je třeba důrazně odmítnout. 
Pokračování v tomto procesu by zcela nepochybně vedlo k dalšímu ničení parku, který má 
vzhledem k jasné kompozici a částečně zachované zeleni stále kulturně historickou hodnotu, 
byť se aktuálně stejně jako samotný zámek nachází v neuspokojivém stavu. Rušit prohlášení 
za kulturní památku si nelze vynucovat za účelem zpětné legalizace předchozího porušení 
zákona, ať již úmyslného či nedbalostního, či dokonce zcela absurdní je potom argumentace, 
dle které památková ochrana ohrožuje podnikatelskou činnost vlastníka nelegální stavby. 
Památková ochrana naopak umožní korigovat další případné záměry vlastníka a zabrání tak 
další devastaci památky ze strany vlastníka. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor 
regionálního rozvoje, jako orgán druhého stupně dosud nevedl žádné řízení ve věci týkající se 
této kulturní památky, když však v dubnu tohoto roku obdržel anonymní podání, které 
nelegálním krokům nasvědčovalo, postoupil jej příslušnému prvoinstančnímu orgánu k 
prošetření (viz příloha). [...]“
V řízení se rovněž vyjádřil Městský úřad Šlapanice, úsek státní památkové péče (dále 
též „MÚ Šlapanice“), jako příslušný správní orgán památkové péče, dopisem č.j. OV- 
ČJ/49092-16/ROT ze dne 17. 8. 2016, kterým zrušení prohlášení předmětné věci za kulturní 
památku doporučil, a to s následujícím odůvodněním: „Pozemky zámeckého parku jsou již 
téměř bez stromových porostů, nejsou již patrné žádné parkové úpravy. Na základě 
anonymního podnětu bylo dne 20. 5. 2016 provedeno místní šetření na místě stavby. Na místě 
bylo zjištěno, že na pozemku pare. ě. 31/3 byl postaven objekt klubovny pro stavbu 
tenisového areálu, na pozemku pare. č. 31/1 jsou provedeny terénní úpravy pro výstavbu 
tenisových kurtů a zrealizováno zahradní jezírko. Práce probíhají na základě vydaného 
stavebního povolení pro stavbu Tenisového areálu, u objektu klubovny již byla provedena 
kolaudace (viz přiložená fotodokumentace). Ke stavbě tenisového areálu nebylo vydáno 
závazné stanovisko dle § 14 odst. 1 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, ani nebyla v minulosti podána žádost o vydání závazného stanoviska. V 
rámci místního šetření byl vlastník poučen o právech a povinnostech vlastníka kulturní 
památky vyplývajících z platné legislativy. Pozemky pare. č. 31/1, 31/3, k. ú. Troubsko již 
nevykazují žádné historické hodnoty. Na základě provedeného šetření a výše uvedených 
skutečností doporučujeme zrušení prohlášení pozemků za kulturní památku.“
Na svém 11. jednání ze dne 11. 11. 2016 posoudila památkové hodnoty předmětných 
pozemků odborná Komise Ministerstva kultury pro hodnocení žádostí na zrušení prohlášení 
nemovitých věcí za kulturní památku, přičemž zrušení prohlášení dotčené části zámeckého 
areálu v Troubsku za kulturní památku nedoporučila, a to s následujícím odůvodněním: 
„Komise zásadně nedoporučuje zrušení prohlášení pozemků za kulturní památku, protože 
hlavní důvody toho, proč byl celý areál zámku prohlášen za kulturní památku nadále trvají. 
Hodnota areálu spočívá v trojdílné kompozici, kdy nejjižnější část tvoří zámek, ve střední je 
dodnes v zásadě existující zámecký park a v severní části bývaly sady. Dodnes je areál 
ohrazen zdí a v nárožích zdůrazněn pavilónovými stavbami, což u venkovských sídel není 
zdaleka běžné. Provedené stavební a terénní intervence sice hodnotu areálu narušují, ale jsou 
v delším časovém výhledu reverzibilní. Původní dispozice celku je však nadále čitelná."
Ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu bylo vlastníkovi umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastník této možnosti využil a dne 27. 12. 2016 Ministerstvo kultury obdrželo
4
jeho písemný nesouhlas s odborným stanoviskem NPÚ, ú.o.p. v Brně a KÚ JMK, což 
odůvodnil takto: „Odvolávám se proti odborným posudkům a vyjádřením Národního 
památkového ústavu a KÚ JMK. Domnívám se, že předmětný pozemek již nyní nezasahuje 
do bezprostřední blízkosti kulturní památky zámku. Areál, jehož součástí jsou památkově 
chráněné historické budovy zámku, sýpky a také pozemky parku, byl již v době mého nabytí 
této nemovitosti přeměněn na zemědělskou a průmyslovou zónu. Historické budovy byly již v 
této době zchátralé a nevyužívané. Část historických budov v těsném sousedství zámku byla v 
minulosti odstraněna a byla státem povolena výstavba nových průmyslových hal. Charakter 
tohoto areálu byl v době mého nabytí již převážně průmyslový, a historický výraz budov byl 
již značně potlačen. Do areálu byla umístěna školka a radnice, které mají naprosto novodobý 
výraz. Za této situace je pro mě velice obtížné a prakticky nemožné vrátit celému areálu 
historický ráz, a proto své úsilí soustřeďuji na památkově nejhodnotnější budovy sýpky a 
zámku. Financovali jsme projekt rekonstrukce sýpky a máme zažádáno o dotaci z evropských 
fondů na tuto obnovu. Mám za to, že je pro oživení a zpřístupnění těchto nemovitostí 
veřejnosti nutno nabídnout lidem možnost společenského a sportovního využití. Pokud 
nebudu moci vytvořit pro lidi odpovídající zázemí, tak budou nemovitosti stále nevyužívané. 
Proto navrhuji, aby Ministerstvo kultury zrušilo prohlášení pozemků p. č. 31/1 a 31/3 za 
kulturní památku."
Na základě vyhodnocení shromážděných podkladů Ministerstvo kultury vydalo 
rozkladem napadené rozhodnutí č.j. MK 1925/2017 OPP, sp. zn. MK-S 8656/2016 OPP ze 
dne 10. 1. 2017, kterým dle § 8 zákona č. 20/1987 Sb. rozhodlo tak, že se neruší prohlášení 
předmětných pozemků za kulturní památku, což v rozhodnutí odůvodnilo takto:
„Zmíněné pozemky bývalého zámeckého ovocného sadu jsou logickou historickou a 
urbanistickou součástí dodnes dobře zřetelného a v budoucnu alespoň náznakově 
rehabilitovatelného původního pozdně barokního symetrického kompozičního řešení, 
respektive gradace užitkových - zahradních a okrasných -  parkových ploch troubského 
panského sídla, vycházejícího ze základního pravoúhlého půdorysného rozvržení pozemků a 
cest do tvaru rovnoramenného kříže (přehledně zachyceno např. na indikační skice stabilního 
katastru z roku 1825, nebo na archivních leteckých fotografiích). V ulici Polní je v rámci 
zámecké zdi ohrazující pozemky bývalých sadů stále dochována původní severní vjezdová 
brána do areálu (vjezd je v současnosti zazděn), dokumentující existenci osového 
komunikačního propojení ovocných sadů a centrálně situovaného přírodně krajinářského 
parku ve směru k zámku a jeho hospodářskému dvoru. Předmětné ohradní zdi nyní zároveň 
zabraňují výraznějšímu pohledovému uplatnění novostavby s tenisovými kurty, jež byla na 
památkově chráněných pozemcích postavena bez závazného stanoviska výkonného orgánu 
státní památkové péče -  Městského úřadu Šlapanice. Považujeme za velmi znepokojující fakt, 
že příslušný stavební úřad vydal své rozhodnutí bez tohoto zákonem stanoveného povinného 
úkonu. Památkově citlivá revitalizace zámeckého parku a alespoň částečná rehabilitace 
bývalých zámeckých sadů nevylučuje možnost jejich společenského, relaxačního, nebo 
sportovního využívání, spojeného např. s novou a k památce ohleduplnou funkční náplní 
zámeckých budov (dojezdová blízkost města Brna). Vzhledem k výše uvedenému znaky 
předmětné kulturní památky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. nadále přetrvávají."
Ministerstvo kultury dále v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedlo k výše 
citovanému vyjádření MÚ Šlapanice ze dne 17. 8. 2016 následující: „Ministerstvo kultury se 
neztotožňuje s tvrzením MÚ Šlapanice o zániku památkových hodnot dotčených pozemků p. 
č. 31/1 a p. č. 31/3, k. ú. Troubsko. Hodnoty, pro které se staly nedílnou součástí kulturní 
památky „Zámecký areál Troubsko", rejstř. č. ÚSKP ČR: 32053/7-1054, totiž nadále 
přetrvávají. Zmíněné pozemky bývalého zámeckého ovocného sadu jsou logickou historickou
5
a urbanistickou součástí dodnes dobře zřetelného a v budoucnu alespoň náznakově 
rehabilitovatelného původního pozdně barokního symetrického kompozičního řešení, 
respektive gradace užitkových - zahradních a okrasných -  parkových ploch troubského 
panského sídla, vycházejícího ze základního pravoúhlého půdorysného rozvržení pozemků a 
cest do tvaru rovnoramenného kříže (přehledně zachyceno např. na indikační skice stabilního 
katastru z roku 1825, nebo na archivních leteckých fotografiích). V ulici Polní je v rámci 
zámecké zdi ohrazující pozemky bývalých sadů stále dochována původní severní vjezdová 
brána do areálu (vjezd je v současnosti zazděn), dokumentující existenci osového 
komunikačního propojení ovocných sadů a centrálně situovaného přírodně krajinářského 
parku ve směru k zámku a jeho hospodářskému dvoru. Předmětné ohradní zdi nyní zároveň 
zabraňují výraznějšímu pohledovému uplatnění novostavby s tenisovými kurty, jež byla na 
památkově chráněných pozemcích postavena bez závazného stanoviska výkonného orgánu 
státní památkové péče -  MÚ Šlapanice. Považujeme za velmi znepokojující fakt, že příslušný 
stavební úřad vydal své rozhodnutí bez tohoto zákonem stanoveného povinného úkonu.“
Ministerstvo kultury rovněž v odůvodnění rozkladem napadeného rozhodnutí uvedlo k 
výše citovanému vyjádření účastníka ze dne 27. 8. 2016 následující: „Ministerstvo si v dané 
věci vyžádalo v souladu s platnou legislativou všechna potřebná vyjádření, do nichž bylo 
účastníkovi řízení umožněno nahlédnout a vznést případné připomínky. Podotýkáme, že 
vlastníkem napadená stanoviska NPÚ, ú.o.p. v Brně a KU JMK mají v rámci správního řízení 
charakter podkladů pro výsledné rozhodování v této věci, nejsou však vlastním výstupem 
Ministerstva kultury a z tohoto důvodu není možné se proti nim odvolat.
K argumentu účastníka, „že předmětný pozemek již nyní nezasahuje do bezprostřední 
blízkosti kulturní památky zámku‘\  sdělujeme, že dotčenou kulturní památkou rejstř. č. USKP 
ČR: 32053/7-1054 je v tomto případě celý soubor na sebe navazujících staveb, objektů, věcí a 
pozemků s názvem „Zámecký areál Troubsko“, jehož nedílnou historickou, urbanistickou, 
architektonickou, respektive krajinotvomou součástí je vedle vlastní budovy zámku s 
hospodářským zázemím též zámecký park s přilehlými pozemky bývalých zámeckých cest a 
sadů ohrazených původní zdí s dnes zazděnou severní centrální vjezdovou bl ánou. Zrušením 
pozemků p. č. 31/1 a p. č. 31/3, k. ú. Troubsko, by došlo nejen k podstatnému ochuzení 
památkových hodnot tohoto celku, ale také k přímému ohrožení smyslu památkové ochrany 
přímo sousedících pozemků p. č. 29, 30, 32/1, 32/2, 32/4, 32/5 (protilehlá plocha bývalého 
zámeckého sadu) a p. p. č. 36, vše k. ú. Troubsko, přičemž právě posledně jmenovaný 
pozemek cesty výrazným způsobem prostupuje do středu zámeckého parku.“
Uvádíme, že současný vlastník nabyl dotčený zámecký areál svým dobrovolným 
rozhodnutím, navíc s vědomím, že kupuje kulturní památku zapsanou pod rejstř. č. USKP 
ČR: 32053/7-1054, a že se tento soubor po desetiletích naprosté neúdržby nenachází v 
optimálním stavu. Právě areály menších zámků a panských hospodářských dvorů byly 
politickými a hospodářskými zvraty 20. století obecně nejvíce a nejhůře postiženy, ačkoliv 
představují zcela stěžejní a nenahraditelné dominanty a pamětihodnosti obcí a venkovské 
kulturní krajiny. Památkově citlivá revitalizace zámeckého parku a alespoň částečná 
rehabilitace bývalých zámeckých sadů nevylučuje možnost jejich společenského, relaxačního, 
nebo sportovního využívání, spojeného např. s novou a k památce ohleduplnou funkční náplní 
zámeckých budov (dojezdová blízkost města Brna). Dále sdělujeme, že posuzování míry 
kontextuálnosti a architektonických kvalit novostaveb v okolí dotčeného souboru není 
předmětem tohoto řízení a mělo by být předloženo k úvaze spíše příslušnému stavebnímu 
úřadu. Hodnoty, pro které byl „Zámecký areál Troubsko11 zapsán do Státního seznamu 
nemovitých kulturních památek nadále přetrvávají.11
6
Výše citované rozhodnutí Ministerstva kultury následně napadl účastník rozkladem ze 
dne 2. 2. 2017 (doplněn podáním ze dne 2. 3. 2017). Rozklad obsahuje následující 
odůvodnění:
„I. Účastník tímto namítá, že všechna nesouhlasná stanoviska, která byla de facto 
přejata a promítnuta jednak do rozhodnutí orgánu prvního stupně, jednak do jeho odůvodnění, 
jsou stanoviska nedoporučující. Tato nedoporučující stanoviska všechna vychází z různých 
listinných podkladů, map a odborných publikací, což nepochybně zvyšuje jejich hodnotu po 
stránce zjištění historického vývoje podoby dotčeného areálu. Ale současně jde o stanoviska 
vytvořená tzv. od stolu; postrádají konfrontaci těchto písemných dokumentů s aktuální situací 
na místě samém a jejich časová relevance je nutně omezena na data zhotovení podkladů, ze 
kterých tato stanoviska vychází -  tedy jsou minimálně o jednotky roků pozadu za stavem, 
který by měl být při rozhodování o zachování památkové ochrany zvažován. Jediné 
stanovisko založené na návštěvě dotčených pozemků (stanovisko příslušného orgánu 
památkové péče -  MÚ Slapanice) bylo současně jediným stanoviskem doporučujícím, do 
rozhodnutí ani jeho odůvodnění však promítnuto nebylo.
II. K památkové hodnotě dotčených nemovitých věcí a zámeckého areálu celkově, 
uvádí účastník řízení následující. Zámecký areál a zejména zámek samotný spěl k 
současnému stavu již od vyvlastnění po 2. světové válce, kdy jej jako hospodářský areál začal 
využívat místní zemědělský statek. Třebaže byl areál roku 1958 prohlášen kulturní památkou, 
tak k záchraně budov ani zahrad nebylo od té doby činěno ničeho, jak ze strany státu, tak ze 
strany obce. Roku 1990 byl celý areál navrácen dědicům pana Hochberga nicméně tito na 
něm neshledali nic hodnotného a areál prodali. Současný stav areálu pak málo připomíná 
indikační skicu stabilního katastru, na kterou odkazuje ve svém vyjádření NPÚ, ú.o.p. v Brně. 
Zámek, další stavby i (bývalý) park byly již v době přechodu jejich vlastnictví do rukou 
současného majitele v tak špatném stavu, že pokud je vůbec lze zachránit, tak pouze 
prostřednictvím příspěvků veřejných subjektů pokrývajících drtivou většinu případné 
investice. Návratnost této sumy je z hlediska soukromého investora tak nízká, že ani blízkost 
Brna na její faktické nevratnosti nic nezmění. Z hlediska památkového pak byl již v té době 
areál rozrušen do dílčích segmentů, které na sebe navazují hlavně geograficky, než funkčně a 
esteticky. K tomuto rozrušení došlo další výstavbou v areálu, přičemž všechny zmiňované 
budovy byly postaveny legálně a v souladu s obligatomími stanovisky dotčených orgánů. 
První segment tvoří samotný zámek a blízké budovy, ty jsou však nyní stavebně integrovány 
do zástavby obce, a to jednak budovou zdravotního střediska a obecního úřadu, který přiléhá 
k zámecké věži před východní fasádou zámku, na jižní a západní straně pak stojí hospodářské 
objekty a haly, které jednak uzavírají nádvoří zámku, jednak navazují na tyto prvně 
zmiňované. Při pohledu na leteckou mapu se zámek s okolními stavbami jeví jako součást 
obecní zástavby. Střední segment, ve kterém se dříve nacházela okrasná část zahrady, již má s 
dřívějším zámeckým areálem rovněž společného pramálo. Ohradní zámecká zeď byla v tomto 
úseku stržena a byla zde zbudována mateřská školka. Samotný okrasný park je nyní spíše 
lesíkem na okraji obce než krajinou zušlechťovanou člověkem. To samo o sobě nezmenšuje 
důvody, proč by třeba neměl být zachován pro budoucí generace jako důležitý kus zeleně a 
oddechová lokalita v obci, nicméně z památkového hlediska už podle účastníka řízení 
hodnotu nemá a z tohoto úhlu pohledu postrádá smysl i jeho ochrana. Severní segment je pak 
tvořen z jedné poloviny pozemky, jejichž památkovou ochranu navrhuje účastník řízení zrušit 
a z druhé poloviny zbylou částí bývalé užitkové části zámeckých zahrad, nyní kryté trvalým 
travním porostem. V této druhé polovině se nachází jeden z pavilonů, jehož památková 
ochrana již byla zrušena. Z tří stran tohoto třetího segmentu je ještě Zachovalá zmiňovaná 
ohradní zeď a v severovýchodní části pozemku, jehož památkovou ochranu navrhuje účastník 
jeho majitel zrušit, přiléhá pozemek s památkově chráněným pavilonem. I pokud pak
7
navrhovatel odhlédne od změn, které sice provedl v souladu s vydaným rozhodnutím 
stavebního úřadu, ale bez stanoviska orgánu památkové péče, nemá podle jeho názoru tento 
prostor tak významnou památkovou hodnotu, aby to ospravedlňovalo jeho památkovou 
ochranu en bloc. Pozemky, které navrhovatel navrhuje vyjmout z památkové ochrany, 
funkčně ani esteticky nenavazují na dříve existující zámecký areál a jeho součástí je činí 
prostý fakt, že leží za dochovanou částí ohradní zdi, nikoliv jejich památková hodnota. 
Majitel dotčených pozemků připouští, že památkovou hodnotu by optikou orgánů památkové 
péče mohla mít dochovaná ohradní zeď tvořící hranici pozemku na severní a východní straně 
a zámecký altán, který s dotčenými pozemky sousedí. Potom, ale z pohledu účastníka řízení 
dává smysl památkově chránit pouze tyto objekty a zrušení památkové ochrany pozemků 
vázat na splnění podmínek zaručujících další neznehodnocování dotčených památek, ve 
smyslu § 8 odst. 3 zákona o státní památkové péči.
III. Majitel dotčených pozemků dále předkládá, že vyvíjí poměrně značné úsilí o 
zachování památkově hodnotných částí areálu, jak už ostatně uváděl v předchozím podání: za 
pomocí dotačních fondů na péči o památky nyní pracuje na obnově sýpky, výhledově 
předpokládá opravu zámku. Jestliže ale stanoviska dotčených orgánů de facto počítají s 
obnovou zámeckého areálu v jeho rozsahu z poloviny minulého století, tak musí navrhovatel 
namítnout, že se jedná o sny odtržené od reality. Devastace areálu v období minulého režimu, 
necitelné stavební zásahy, nezájem přechozích vlastníků a konečně i pokračující rozvoj obce 
do samotného areálu se na památce podepsal natolik, že již není možné obnovit návaznost 
jednotlivých segmentů bývalého zámeckého areálu, ani jejich historickou funkci. Taková 
obnova by si vyžádala nepoměrně větší zásah do existujících práv dalších osob, de facto nové 
zásahy do krajiny, aby byla umožněna rekonstrukce dnes již neexistujících částí areálu a v 
neposlední řadě výstavbu nové obecní infrastruktury, neboť ta stávající by musela tomuto 
posunu zpět v čase ustoupit. Cena takové obnovy by nepoměrně přesahovala jakoukoliv 
ekonomickou rentabilitu (to ostatně platí i o současné péči o areál, a v zásadě to vyplývá z 
podstaty památkové péče), ale pravděpodobně i ochotu příslušných správců rozpočtů takovou 
obnovu dotovat. Za takové situace je pak vlastník stanoviskem dotčených orgánů pobízen k 
obnově památky v rozsahu, který je prakticky velmi obtížně dosažitelný a zcela určitě 
nefinancovatelný. Místo toho účastník řízení podává, že se podle svých sil snaží pečovat o 
existující památky v dané lokalitě a plánuje v tomto úsilí i pokračovat. Když je mu pak 
posléze bráněno využít část tohoto svého majetku, část, která podle jeho názoru nenese 
žádnou hmatatelnou historickou hodnotu, k soukromým účelům (byť v sobě obsahují i další 
rozvoj obce), cítí se pak vcelku pochopitelně trestán za to, že vůbec nějakou snahu vyvíjí. 
Zvlášť za situace, kdy zpravodajstvím pravidelně prosakují informace o osobách, které se 
památkové ochrany svého majetku zbavují jeho úmyslným necháním napospas času a zhusta i 
aktivní snahou, aby zchátral co nejdříve.
IV. Závěrem účastník řízení shrnuje, že má za to, že dotčené pozemky jsou součástí 
označené kulturní památky spíše ze setrvačnosti a virtuálně, než že by i v kontextu zámeckých 
staveb měly nějakou památkovou hodnotu. S ohledem na to ještě doplňuje, že právo nabízí 
také další možnosti, jak zajistit památkovou ochranu cenných staveb v areálu, než držením 
památkové ochrany i nad souvisejícími pozemky. Z těchto všech důvodů má za to, že 
památková ochrana dotčených pozemků není případná, neboť u dvou dotčených pozemků se 
nejedná o památky. Vzhledem ke všemu výše uvedenému účastník řízení navrhuje, aby 
ministr kultury vydal po přezkoumání věci rozhodnutí o rozkladu, kterým se: - mění 
rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 1925/2017 OPP ze dne 10. 1.2017 tak, že se žádosti 
účastníka vyhovuje a prohlášení pozemků p. č. 31/1 a p. č. 31/3 v katastrálním území 
Troubsko, Jihomoravský kraj, za kulturní památku se ruší; nebo - ruší rozhodnutí Ministerstva 
kultury č.j. MK 1925/2017 OPP ze dne 10. 1.2017 s tím, že věc se mu vrací k dalšímu řízení,
8
ve kterém přihlédne k současnému stavu kulturní památky, a při rozhodnutí samotném i v 
jeho odůvodnění vezme v potaz další možnosti zajištění veřejného zájmu na památkové péči v 
předmětné lokalitě.“
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozklady napadené rozhodnutí 
Ministerstva kultury, jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že z napadeného rozhodnutí a příslušného správního spisu vyplývá, že 
Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 
20/1987 Sb. Dospěl jsem k závěru, že na základě řádného vyhodnocení těchto podkladů a s 
přihlédnutím k argumentaci účastníka dospělo Ministerstvo kultury k závěru, který v 
napadeném rozhodnutí dostatečně odůvodnilo, že ve smyslu § 8 zákona č. 20/1987 Sb. nebyl 
prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení předmětných pozemků za 
kulturní památku, neboť stále vykazují znaky kulturní památky dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb. jako součást předmětného zámeckého areálu. Konkrétně bylo prokázáno, že 
předmětné pozemky jsou součástí dodnes dobře zřetelného a v budoucnu alespoň náznakově 
rehabilitovatelného původního pozdně barokního symetrického kompozičního řešení, 
respektive gradace užitkových - zahradních a okrasných -  parkových ploch troubského 
panského sídla, vycházejícího ze základního pravoúhlého půdorysného rozvržení pozemků a 
cest do tvaru rovnoramenného kříže (přehledně zachyceno např. na indikační skice stabilního 
katastru z roku 1825, nebo na archivních leteckých fotografiích). V ulici Polní je v rámci 
zámecké zdi ohrazující pozemky bývalých sadů stále dochována původní severní vjezdová 
brána do areálu (vjezd je v současnosti zazděn), dokumentující existenci osového 
komunikačního propojení ovocných sadů a centrálně situovaného přírodně krajinářského 
parku ve směru k zámku a jeho hospodářskému dvoru. Předmětné ohradní zdi nyní zároveň 
zabraňují výraznějšímu pohledovému uplatnění novostavby s tenisovými kurty, jež byla na 
památkově chráněných pozemcích postavena bez závazného stanoviska výkonného orgánu 
státní památkové péče.
Lze tedy shrnout, že za rozhodující považuji skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že 
i nadále trvají důvody, pro byl celý areál zámku prohlášen za kulturní památku. Stručně 
řečeno, hodnota zámeckého areálu spočívá v trojdílné kompozici, kdy nejjižnější část tvoří 
zámek, ve střední je dodnes v zásadě existující zámecký park a v severní části bývaly sady. 
Dodnes je areál ohrazen zdí a v nárožích zdůrazněn pavilónovými stavbami, což u 
venkovských sídel není zdaleka běžné. Provedené stavební a terénní intervence sice hodnotu 
areálu narušují, ale jsou v delším časovém výhledu reverzibilní. Původní dispozice celku je 
však nadále čitelná. Bez nyní řešených pozemků by tato prostorová ucelenost areálu byla 
zcela narušena.
Podotýkám, že předmětné pozemky i nadále materiálně tvoří součást zámeckého 
areálu a vykazují znaky kulturní památky dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., a to 
navzdory skutečnosti, že na těchto pozemcích, které jsou součástí kulturní památky, byly 
vlastníkem realizovány novostavby v rozporu s § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., když byly 
postaveny bez vyrozumění příslušných úseků státní památkové péče a tudíž i bez zákonem 
stanoveného závazného stanoviska výkonného orgánu památkové péče -  Městského úřadu 
Slapanice. Právě existencí těchto nových objektů je nyní stejným vlastníkem zdůvodňována 
žádost o zrušení prohlášení předmětných pozemků za kulturní památku, když příslušný 
stavební úřad vydal své rozhodnutí ve věci novostavby bez zákonem vyžadovaného 
závazného stanoviska orgánu státní památkové péče.
9
K jednotlivým námitkám a tvrzením obsaženým v rozkladu uvádím následující:
Ohledně námitky, že všechna nesouhlasná stanoviska byla dle názoru účastníka 
vytvořená tzv. od stolu a že jediné doporučující stanovisko (MU Slapanice), které bylo 
založeno na návštěvě dotčených pozemků, však dle názoru účastníka nebylo promítnuto do 
rozhodnutí ani jeho odůvodnění, uvádím, že v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. 
si Ministerstvo kultury v dané věci vyžádalo všechny tímto ustanovením požadované 
podklady a odborná vyjádření, do nichž pak bylo účastníkovi umožněno nahlédnout, pořídit si 
z nich kopie a vznést k nim námitky. Účastník této možnosti využil a některé z těchto 
podkladů napadl ve svém vyjádření ze dne 27. 8. 2016, přičemž Ministerstvo kultury se 
s těmito námitkami podrobně vypořádalo v rozkladem napadeném rozhodnutí, jak bylo 
citováno výše. Ministerstvo kultury pak v tomto případě řádně a zevrubně zhodnotilo všechny 
předložené důkazy, a to jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a teprve na jejich základě 
rozhodlo o nezrušení prohlášení předmětných pozemků zámeckého areálu v Troubsku za 
kulturní památku.
Rozkladem zmíněné citování obdržených stanovisek NPÚ, KÚ, ORP -  úseků státní 
památkové péče, je zcela standardní součástí odůvodnění správních rozhodnutí, kdy je nutno 
rekapitulovat průběh správního řízení, včetně obsahu shromážděných podkladů. Tato 
v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. vyžádaná stanoviska jsou důležitým 
odborným podkladem v řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku. Od vlastního 
textu rozhodnutí jsou tyto citace záměrně odlišeny uvozovkami a kurzívou. Stanovisko 
Městského úřadu Slapanice je v napadeném rozhodnutí citováno a v dalším odstavci je 
Ministerstvem kultury řádně vypořádáno a vyvráceno prostřednictvím podrobné argumentace 
(viz str. 5 napadeného rozhodnutí). Nelze tedy akceptovat námitku rozkladu, že vyjádření MÚ 
Slapanice nebylo promítnuto do rozhodnutí ani jeho odůvodnění -  naopak v napadeném 
rozhodnutí bylo ocitováno a následně řádně vypořádáno.
Dále uvádím, že v řízení byl řádně zjištěn skutečný stav věci, přičemž ve správním 
spise jsou obsaženy fotografie a dohledané archivní podklady, z nichž je dostatečně zřejmá 
historická i současná urbanistická provázanost dotčených pozemků k zámeckému areálu, ale 
také stav a míra zásahů provedených na kulturní památce. Účastník ani v rámci rozkladu 
nepředložil žádné konkrétní důkazy, kterými by tyto Ministerstvem kultury shromážděné 
podklady vyvrátil.
K námitce, že špatný stavebně technický stav areálu byl zaviněn jeho předchozími 
vlastníky a účastník na tom nenese vinu, uvádím, že účastník zakoupil předmětný zámecký 
areál dobrovolně a s vědomím, že se jedná o nemovitosti, které jsou kulturní památkou. 
V době koupě mu byl rovněž znám dlouhodobě zanedbávaný stav celého památkově 
hodnotného souboru. Pokud účastník po realizaci koupě snad nalezl nějaké skryté vady 
areálu, pak je to věcí soukromoprávního vztahu mezi prodávajícím a kupujícím.
Ohledně námitek, že četnými nevhodnými zásahy došlo k narušení ucelenosti a 
historické autenticity zámeckého areálu, uvádím, že hodnoty, pro které se staly dotčené 
pozemky nedílnou součástí kulturní památky „Zámecký areál Troubsko“, rejstř. č. ÚSKP ČR: 
32053/7-1054, přes veškeré negativní zásahy, nadále přetrvávají. Nyní řešené pozemky 
bývalého zámeckého ovocného sadu jsou logickou historickou a urbanistickou součástí 
dodnes dobře zřetelného a v budoucnu alespoň náznakově rehabilitovatelného původního 
pozdně barokního symetrického kompozičního řešení, respektive gradace užitkových - 
zahradních a okrasných -  parkových ploch troubského panského sídla, vycházejícího ze 
základního pravoúhlého půdorysného rozvržení pozemků a cest do tvaru rovnoramenného 
kříže (přehledně zachyceno např. na indikační skice stabilního katastru z roku 1825, nebo na
10
archivních leteckých fotografiích). V ulici Polní je v rámci zámecké zdi ohrazující pozemky 
bývalých sadů stále dochována původní severní vjezdová brána do areálu (vjezd je v 
současnosti zazděn), dokumentující existenci osového komunikačního propojení ovocných 
sadů a centrálně situovaného přírodně krajinářského parku ve směru k zámku a jeho 
hospodářskému dvoru. Předmětné ohradní zdi nyní zároveň zabraňují výraznějšímu 
pohledovému uplatnění novostavby s tenisovými kurty, jež byla na památkově chráněných 
pozemcích postavena bez závazného stanoviska výkonného orgánu státní památkové péče -  
Městského úřadu Slapanice. Účastník v rámci rozkladu zpochybňuje rovněž památkové 
hodnoty přilehlého zámeckého parku, jenž ovšem není předmětem tohoto řízení. Nicméně 
postupné „ukrajování44 jednotlivých součástí souboru by totiž nakonec mohlo vést k 
definitivnímu zániku všech charakteristických urbanistických a historických provázaností 
dotčeného zámeckého areálu.
Závěrem ubezpečuji účastníka, že památkově citlivá revitalizace zámeckého parku a 
alespoň částečná rehabilitace bývalých zámeckých sadů (z pohledu památkové praxe běžný 
akt obnovy) nevylučuje možnost jejich společenského, relaxačního, nebo sportovního 
využívání, spojeného např. s novou a k památce ohleduplnou funkční náplní zámeckých 
budov (dojezdová blízkost města Brna).
Na základě výše uvedeného jsem proto dospěl k závěru, že rozkladem napadené 
rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. a správním řádem, přičemž ani 
námitkami v rozkladu nebyla vyvrácena prokázaná skutečnost, že předmětné pozemky ve 
smyslu § 8 zákona č. 20/1987 Sb. svým charakterem a podstatou stále vykazují v dostatečné 
míře památkové hodnoty vymezené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., když jsou i 
nadále součástí předmětného zámeckého areálu. Mám tak za to, že prohlášení předmětných 
pozemků za kulturní památku důvodně a oprávněně nebylo zrušeno. Proto mi nezbylo než 
rozklad zamítnout a potvrdit rozkladem napadené rozhodnutí.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Mgr. Daniel Herman, v. r. 
otisk úředního razítka ministr kultury
Za správnost vyhotovení:
JUDr. Petr Strupek, v. r.
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 
Národní památkový ústav, ú.o,p. v Brně, nám. Svobody 8, 601 54 Bmo 
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor památkové péče, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Bmo 
Městský úřad Slapanice, úsek státní památkové péče Masarykovo nám. 100/7, 664 51 Slapanice
11

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0540185.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Troubsko, zámek. Rozhodnutí podle § 152 správního řádu - rozklad - pozemky p. č. 31/1 a p. č. 31/3.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9756023 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Herman Daniel; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

01.11.2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 143607

Bližší specifikace:

Název	zámek
Číslo ÚSKP	32053/7-1054
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 18070853

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury o zrušení části kulturní památky
Číslo	MK 68958/2017 OLP
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	143607 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1102276

Název objektu:

Část obce: Troubsko

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Zámecká

Č. or.: 6

Kat. území: Troubsko

Obec: Troubsko

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

zámek (právní stav 143607)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16580

Název lokality: Troubsko

Reálný typ: ves

Kat. území: Troubsko

Obec: Troubsko

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

zámek (právní stav 143607)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 330

Název hist. regionu: Brno-venkov

zámek (právní stav 143607)

Ke stažení Náhled Poslat žádost