Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

106 //<r
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Do 2017-11-22 11:11:00
NPU-310/91711/2017
List 1 4
1001054543
Maltézské náměsti 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: enodatelna@mkcr.cz
Vodovody a kanalizace Hradec Králové a. s.
Víta Nejedlého 893 
500 03 Hradec Králové
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 66125/2017 OPP Mgr. Kateřina Krčmářové / 429 18. 10. 2017 
MK-S 6071/2016
Věc: Prohlášení KP: Vodojem bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, včetně pozemku st. p. ě. 
220, vše k. ú. Třebeš, obec Hradec Králové, okres Hradec Králové, Královehradecký 
kraj
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 6071/2016 
OPP, č. j. MK 66125/2017 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
MINISTERSTVO KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 ¦ - Malá Strana 
IČ: 00023671
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 6071/2016 OPP, č. j. MK 66125/2017 OPP 
ze dne 18. 10. 2017.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Josefově
Statutární město Hradec Králové, odbor památkové péče
Krajský úřad Královehradeckého kraje, oddělení kultury a památkové péče
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
V Praze dne 18. 10. 2017 
Č.j. MK 66125/2017 OPP 
Sp. zn. MK-S 6071/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů:
1. p r o h l a š u j e  Vodojem bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, včetně pozemku 
st. p. č. 220, vše k. ú. Třebeš, obec Hradec Králové, okres Hradec Králové, 
Královehradecký kraj, za kulturní památku.
2. n e p r o h l a š u j e  pozemek pare. č. 357/2, k, ú. Třebeš, obec Hradec 
Králové, okres Hradec Králové, Královehradecký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Vodovody a kanalizace Hradec Králové a. s., Víta 
Nejedlého 893, 500 03 Hradec Králové, IČO: 48172898.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět Magistrátu města Hradce Králové, na prohlášení 
vodojemu bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, pozemku pare. č. 357/2 s oplocením v Hradci 
Králové - Třebši, za kulturní památku.
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. 
K podnětu se dne 3. 4. 2017 vyjádřil Národní památkový ústav následovně:
1
„Situace:
Vodojem stojí na kopci sv. Jana v královéhradecké městské části Nový Hradec 
Králové, na rozmezí hranic katastrálního území Třebeš a Nový Hradec Králové. Stojí v mírně 
odlehlé poloze na částečně zalesněném návrší severozápadně od intravilánu Nového Hradce 
Králové a jihovýchodně od intravilánu městské části Třebeš. Stojí u spojnice mezi oběma 
uvedenými částmi města Hradec Králové, v jižní části oploceného parčíku, který se na severní 
straně směrem k Třebši mírně svažuje.
Popis:
Věžový vodojem
Z mírně vyvýšené kruhové trnože vybíhá dřík ve tvaru tubusu završený rozšířeným 
vodním rezervoárem. Na trnoži je terasa ohraničená železobetonovou opěrnou zídkou s 
přesazenými krycími deskami s pemrlovaným povrchem, na hranách s vodící stezkou. Po 
obvodu dříku obíhá terasu kolonáda ze sloupů kruhového průřezu s plochou střechou. Sloupy 
mají na povrchu tvrdou pemrlovanou omítku. Terasa je vydlážděná dlaždicemi z 
přebarveného tlačeného betonu. Na jižní straně terasy je  před vstupem do věže otevřené 
schodiště s opěrnými zídkami navazujícími na parapetní zeď terasy. Nosná část dříku je 
železobetonová, na líci vyzděná z režného cihlového zdivá. Fasáda dříku je vertikálně členěná 
čtyřmi okenními pásy, které běží přes celou jeho výšku. Okna jsou dvojitá s železnými rámy, 
původní. Na jižní straně terasy se nachází vstup do vodojemu s mírně prolomeným portálem z 
tvrdé pemrlované omítky s obvodovou stezkou, v nadpraží s udáním letopočtu výstavby 1936 - 
1937. Vstupní dveře jsou jednokřídlé železné, původní. Pod vodním rezervoárem je  dřík 
ukončen prstencem provedeným jako vyhlídková terasa. Parapetní zeď terasy je 
železobetonová, nová, původní byla kvůli dožití stržená při rekonstrukci v roce 1995. Podlaha 
vyhlídkové terasy je betonová, dřík má po jejím obvodu tvrdou cementovou omítku, stěny jsou 
členěny obdélnými okenními otvory. Výplně tvoří dvojitá okna s železnými rámy. 
Železobetonová konstrukce vodního rezervoáru je  omítnutá a natřená, členěná plastickými 
horizontálními pásy. Rezervoár je  završen malou válcovou lucernou, na jeho střeše se nachází 
druhá vyhlídková terasa. Taje ohraničená železným tyčovým zábradlím s drátěným pletivem. 
Lucerna je omítnutá tvrdou cementovou omítkou, její hmota je  členěná pouze obdélnými 
okenními otvory. Okna v lucerně jsou jednoduchá, s železnými rámy členěnými do kříže, 
rovněž původní. Na střeše vodojemu jsou umístěny antény, které jsou součástí informačního a 
řídicího systému Vodárenské soustavy Východní Čechy, tj. součástí systému veřejného 
zásobení vodou. Antény jsou novodobé.
V interiéru stoupá po obvodu dříku od vstupu na terasu pod rezervoárem visuté 
železobetonové schodiště s železným trubkovým zábradlím. Ve schodišťovém zrcadle stoupají 
tři železná vodovodní potrubí - nátokové, odtokově a \ýtokové pro účel čištění rezervoáru. Z 
podesty u východu na vyhlídkovou terasu vede užší, rovněž visuté, železobetonové schodiště. 
Toto schodiště stoupá dutým válcem ve středu rezervoáru.
Celková výška vodárenské věže je  38, m, objem 320 m3.
Oplocení
Na severní, východní a západní straně sestává z hranolových železobetonových 
sloupků, mezi nimiž je  nízký sokl z železobetonových pasů. Na trnech zaražených ve sloupcích 
jsou zavěšeny jednotlivé plotové dílce. Ty sestávají z nosného rámu z železných tyčí plného 
kruhového průřezu a drátěného pletiva. Na východní a západní straně oplocení kaskádovitě 
klesá souběžně s terénem.
Na jižní straně jsou jednotlivé plotové dílce svařené ze dvou obdélných rámů z tyčí 
plného kruhového průřezu vyplněných drátěným pletivem a přivařeným k obdélnému 
trubkovému rámu. Na hlavní ose zahrady a vstupu do vodojemu je  jednokřídlá branka, v 
jihovýchodním koutě parčíku dvoukřídlá vjezdová brána.
Slohové, časové, autorské určení:
2
1936 - 1937, projekt Bohuslav Drahoš, realizace stavby firma Bratří Capoušků. 
Rekonstrukce 1995.
Současné a plánované budoucí využití:
Objekt stále slouží svému původnímu účelu - k veřejnému zásobení pitnou vodou. Jeho 
funkce je  akumulační a tlaková, vyrovnává disproporci mezi spotřebou a zásobou. 
Příležitostně je také zpřístupňován veřejnosti.
Současny stav:
Objekt se nachází v dobrém stavu, je pravidelně udržován. V roce 1995 prošel 
generální rekonstrukcí, při níž došlo k dílčím výměnám dožilých konstrukcí. V této době se 
vyměnila dlažba na přístupové terase, stupně hlavního přístupového schodiště na tuto terasu 
a parapetní zeď vyhlídkové terasy pod rezervoárem. Omítnuté části vodojemu se natřely, 
režné cihlové zdivo tubusu se vymylo a napustilo penetrací.
Parčík je  udržovaný. Na oplocení se projevuje přirozené stárnutí materiálu - zašlý 
nátěr, lokálně odpadlá betonová slupka sloupků s obnaženou výztuží, patky porostlé mechem.
Navrhovaný předmět ochrany:
- věžový vodojem na pozemku st. parcely č. 220 oplocení na pozemku parcely 
č. 357/2
- pozemek st. parcely č. 220 a pozemek parcely č. 357/2
Zdůvodnění památkové ochrany:
Významná technická památka vodního hospodářství z třicátých let 20. století. 
Vzhledem k tomu, že slouží s menším množstvím úprav svému účelu dodnes, se ukázala jako 
nadčasová. Stavba je pojednána ve strohém materiálovém pojetí, které odpovídá účelu jejího 
využití. Nejedná se však o strohou technickou stavbu, ale o stavbu, na níž se kromě 
technických požadavků uplatnily i dobové principy moderní architektury přímo navazující na 
moderní rozvoj a architekturu Hradce Králové. S tím přímo souvisí i použití stavebního 
materiálu, který se zde s architekturou prolíná. Na vodojemu jsou patrné funkcionalistické 
vlivy s prvky moderního klasicismu, který se projevuje zejména v zastřešené sloupové 
kolonádě. Na režném zdivu dříku je  pak patrný vliv královéhradecké režné cihlové 
architektury, která se ve městě uplatňovala již od středověku. V moderní době na ní pak na 
svých stavbách ve městě navázali Kotěra s Gočárem. Střízlivým a účelným architektonickým 
doplňkem jsou vertikální okenní pásy a prstenec s vyhlídkovým ochozem pod rozšířenou 
nádrží. Ani ta není pojednána ryze funkčně, její jednoduchá hmota je  výrazně oživená 
plastickými horizontálními pásy. Ačkoliv se jedná o technickou stavbu méně známého 
projektanta vodohospodářských staveb, vliv moderní architektury je  zde silně patrný a z 
hlediska památkových hodnot řadí vodojem do kategorie nadprůměrných. To dokládá mimo 
jiné i zařazení vodojemu do většiny publikací o moderním Hradci Králové. Zároveň se jedná o 
významnou pohledovou dominantu.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště v Josefově, prohlášení vodojemu za kulturní památku v souladu s autorem podnětu 
doporučuje. “
Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 6. 6. 2017, č. j. MMHK/101148/2017 PP/Fal, 
doporučil prohlášení předmětné věci za kulturní památku, a to s následujícím odůvodněním:
„ Objekt věžového vodojemu je významnou technickou památkou v Hradci Králové a 
kvalitním architektonickým a technickým řešením. Objekt je  umístěn v dominantní poloze na 
kopci sv. Jana. Objekt je  zachován s vysokým počtem autentických prvků: konstrukce objektu, 
fasády, interiéry - schodiště se zábradlím, okna, dveře, zábradlí, část oplocení. Objekt je stále 
využíván k původnímu účelu a je  po rekonstrukci z roku 1995, při které byly zachovány
3
autentické prvky. Nová technologie, která je  novodobá, má zanedbatelný vliv na památkové 
hodnoty - je  skrytá. Objekt je publikován v literatuře. Statutární město Hradec Králové, které 
je  akcionářem společnosti vlastnící věžový vodojem, doporučilo podat podnět na prohlášení 
za kulturní památku (viz usnesení RM/2016/376 ze dne 12.04.2016).
Na základě výše uvedeného odbor památkové péče. Magistrátu města Hradec Králové 
doporučuje prohlášení věci: Vodojem bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, včetně pozemku st. p. 
č. 220 a p. p. č. 357/2 a oplocení na pozemku p. p. č. 357/2, vše k. ú. Třebeš, obec Hradec 
Králové, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj za kidturní památku. “
Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, 
oddělení kultury a památkové péče, ve svém vyjádření č. j. KUKHK-14679/RG/2017-6 
ze dne 23. 5. 2017, prohlášení uvedené věci za kulturní památku doporučil.
„ Historický vývoj zásobování vodou na našem území je velmi bohatý. Jeho nedílnou 
součástí jsou nesporně vodárenské věže, přičemž první z nich byly budovány na přelomu 
období gotiky a renesance. Od počátku se pak jednalo o stavby, které vedle toho, že plnily 
svou základní funkci (tj. gravitační čerpání vody), svým architektonickým ztvárněním 
reagovaly na aktuální trendy dané doby. Vedle technického zdokonalování se tak měnila i 
podoba těchto staveb. Předmětný vodojem lze typově zařadit k věžovým vodojemům vzniklým 
v období tzv. 1. republiky (1918 -1938). V tomto období se již  běžně používaly železobetonové 
konstrukce a zdobné prvky uplatňované na těchto stavbách v minulosti byly nahrazovány 
soudobými trendy směřujícími k jednoduchosti a geometrické čistotě tvarů Díky technickým 
možnostem uvedeného období se jednotlivé stavby věžových vodojemů staly výraznými 
dominantami uplatňujícími se v krajině. Takovou dominantou nesporně je i věžový vodojem v 
Hradci Králové - Třebši.
Vodojem vznikl v letech 1936 - 1937 (datace vzniku stavby je  uvedena nad vstupními 
dveřmi do budovy) podle návrhu Bohuslava Drahoše, specialisty na vodohospodářské stavby 
z Vysokého Mýta, a stavbu provedla místní firma bratři Capouškové. Voda do nádrže se 
zpočátku čerpala ze studní ve Staré Třebši. V současné době je  čerpána voda ze sousedních 
podzemních vodojemů. Vodojem byl opravován v roce 1995 a stále slouží svému účelu. 
Příležitostně je zpřístupňován veřejnosti.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, 
oddělení kultury a památkové péče, provedl obhlídku předmětného vodojemu. Objekt je  v 
dobrém stavebně technickém stavu, vlastník zabezpečuje jeho pravidelnou údržbu. Převážná 
část jednotlivých prvků je  originální z doby výstavby budovy. V rámci poslední výše zmíněné 
opravy byly provedeny pouze dílčí výměny dožilých částí, mimo jiné byl proveden nový povrch 
terasy před vstupem. Omítnuté části vodojemu jsou opatřeny nátěrem ve světlém odstínu, 
cihlové části byly během obnovy penetrovány (detailní popis všech navrhovaných věcí i jejich 
aktuálního stavu - viz Návrh na prohlášení nemovité věci za kulturní památku, vypracoval: 
Mgr. Miloš Buroň, datum: březen 2017.).
Předmětný věžový vodojem je technickou stavbou, která je však v souladu s dobovými 
trendy architektonicky originálně řešena. Je tak dokladem toho, že i běžné vodohospodářské 
stavby představovaly v daném období důstojnou výzvu pro architekty i projektanty k tomu, 
aby volili nové postupy a nápady. Vodojem v Hradci Králové - Třebši svým řešením navazuje 
na to, co je  pro hradeckou architekturu typické. Zároveň je však stále plně funkční technickou 
stavbou sloužící svému původnímu účelu. Mimo to nelze pominout ani jeho roli jako 
významné krajinné dominanty. Dle názoru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odbor 
regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, je daný věžový 
vodojem nesporně hodnotnou stavbou reprezentující kvalitní produkci dané doby.
Jak je uvedeno výše, je  pozemek s vodojemem oplocen, přičemž toto oplocení bylo 
vystavěno, s ohledem na způsob jeho provedení, pravděpodobně ve stejné době jako vlastní
4
vodojem. Nicméně, na rozdíl od předmětné stavby věžového vodojemu, má Krajský úřad 
Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a 
památkové péče, v případě tohoto oplocení určité pochybnosti o tom, zda toto oplocení 
splňuje požadavky kladené na věci, které jsou kulturními památkami. Krajský úřad 
Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a 
památkové péče, má za to, že jde o běžnou dobovou produkci a jeho význam spočívá pouze v 
tom, že vymezuje pozemek, na kterém se nachází uvedená stavba.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 
odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, k závěru, že 
předmětný vodojem (avšak bez oplocení pozemku, na kterém se nachází)» obec Hradec 
Králové, část obce Třebeš, splňuje požadavky kladené na věci, které jsou kulturními 
památkami ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
v platném znění, a proto doporučuje prohlášení uvedené věci za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí navržených 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník požádal o prodloužení lhůty k seznámení dopisem ze dne 11.7. 2017. Žádosti bylo 
vyhověno a lhůta byla prodloužena do 3. 8. 2017. Ve svém vyjádření ze dne 25. 7. 2017 
vlastník uplatnil tyto námitky: „Naše společnost je  jeho vlastníkem, přičemž jej v roce 2005 
dlouhodobě pronajala společnosti Královéhradecká provozní, a.s., která je provozovatelem 
veřejného vodovodu a kanalizace v našem vlastnictví na území okresu Hradec Králové. 
Vodojem je součástí Vodárenské soustavy východní Čechy, která zásobuje pitnou vodou cca 
500 tisíc obyvatel Královéhradeckého a Pardubického kraje a je  provozován v souladu se 
zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Slouží pro 
zajištění potřebného množství vody a tlaku v síti veřejného vodovodu v místní části 
Statutárního města Hradec Králové - Nový Hradec Králové. Je zásobníkem pitné vody pro 5,5 
tisíce obyvatel. Je nezbytné, aby jeho vodohospodářská funkce, která je  prioritní, existovala 
po celou dobu jeho životnosti, tj. nejméně dalších sto let. V případě, že by statut kulturní 
památky tento požadavek jakkoliv omezil, s prohlášením vodojemu za kulturní památku 
bychom nesouhlasili.
S prohlášením pozemku p. č. 357/2 a jeho oplocením za kulturní památku 
nesouhlasíme.
Přikláníme se k názoru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, vyjádřeného v jeho 
stanovisku KUKHK - 14679/RG/2017-6 ze dne 23. 5. 2017, že oplocení nesplňuje požadavky 
kladené na věci, které jsou kulturními památkami. Jsme toho názoru, že jak pozemek p. č. 
357/2 v k. ú. Třebeš, tak samotné oplocení nesplňuje podmínky zákona č. 20/1987 Sb., odst. 
(1), písm. a), tzn., že není významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a 
prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Není projevem tvůrčích schopností a 
práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, nemá hodnotu revoluční, historickou, 
uměleckou, vědeckou ani technickou. Co se týče kvality oplocení, jde o běžnou dobovou 
produkci s jediným významem, vymezit daný pozemek. Nelze zjistit datum, kdy bylo oplocení 
postaveno, neexistují žádné dokumenty, na základě kterých by bylo možné prokázat rok jeho 
výstavby. Oplocení je umístěno na jiném pozemku, než věžový vodojem, a je  tedy naprosto 
zřejmé, že není jeho součástí.
Kvalita a technický' stav oplocení pozemku p. č. 357/2, k.ú. Třebeš již  neplní současné 
požadavky ochrany objektů veřejného zásobení pitnou vodou. Technické parametry oplocení 
nemohou čelit případnému vniku cizích osob do areálu vodojemu za účelem poškození našeho
5
majetku nebo znečištění pitné vody. Naše společnost má v úmyslu v nejblišší době provést 
rekonstrukci oplocení za účelem zvýšení ochrany věžového vodojemu a zásobníku pitné vody a 
má obavy, že pokud by za kulturní památku bylo prohlášeno i oplocení a bylo by tak 
zabráněno realizaci nového, nebylo by možné zabezpečit objekt před úmyslným ohrožením 
kvality dodávané vody. “
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že vodojem bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, včetně pozemku st. p. č. 220, 
vše v k.ú. Třebeš pro svoje hodnoty architektonické splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro 
prohlášení věci za kulturní památku, s následujícím odůvodněním.
Vodárenské věže nejsou jen technickými stavbami, ale odráží se na nich také soudobé 
architektonické trendy. Stavba vodojemu v Hradci Králové -  Třebši s funkcionalistickými a 
moderně klasicizujícími prvky z let 1936-1937 citlivě navazuje na tradiční cihlovou stavební 
produkci města Hradce Králové, doplňuje jakožto vertikální stavba jeho panorama, která tvoří 
dominantu periférie obce. Velmi dobrý stavebnětechnický stav umožňuje, že je stále funkční a 
nadále slouží svému původnímu účelu (akumulace vody a její distribuce v městské části Nový 
Hradec Králové). Dokumentuje tak do dnešních dní část vývoje historie vodního 
hospodářství, které je základem existence každé civilizace. Trvalá funkčnost je také dokladem 
nadčasovosti této stavby. Vodárenská věž v Hradci Králové -  Třebši je svědectvím také 
stavitelské a technické úrovně od 30. let 20. století. Stavba stále disponuje řadou původních 
funkčních a dekorativních prvků, jakými jsou např. konstrukce objektu, fasády, interiéry - 
schodiště se zábradlím, dvojitá okna s železnými rámy, dveře či okna lucerny.
Ministerstvo kultury dále rozhodlo, že oplocení na p. p. ě. 357/2, vše v k. ú. Třebeš, 
obec Hradec Králové nesplňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní 
památku, jelikož se jedná o běžnou dobovou produkci bez architektonické nebo funkční 
návaznosti na stavbu vodojemu.
K obavám vlastníka o případném ohrožení funkčnosti vodárenské věže v důsledku 
požadavků památkové péče podotýkáme, že zachování funkčnosti je plně v zájmu památkové 
péče a je i jedním z důvodů pro prohlášení vodojemu za kulturní památku.
6
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
Zákres umístění kulturní památky Vodojem bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, nedílná součást 
výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 66125/2017 OPP ze dne 18.10.2017.
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0540501.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Hradec Králové, vodojem. Rozhodnutí:
- o prohlášení za KP - Vodojem bez č. p. na pozemku st. p. č. 220, včetně pozemku st. p. č. 220, vše k. ú. Třebeš,
- o neprohlášení za KP - pozemek parc. č. 357/2, k, ú. Třebeš.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6456915 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

18.10.2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 18224367

Bližší specifikace:

Název	vodojem
Číslo ÚSKP	106115
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 18224356

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 66125/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	14.11.2017
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	18224367 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 301463

Název objektu: vodojem věžový

Část obce: Třebeš

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Třebeš

Obec: Hradec Králové

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

vodojem (právní stav 18224367)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6998

Název lokality: Kopec Svatého Jana

Reálný typ: ves

Kat. území: Třebeš

Obec: Hradec Králové

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

Kraj: Královéhradecký kraj

vodojem (právní stav 18224367)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 231

Název hist. regionu: Hradec Králové

vodojem (právní stav 18224367)

Ke stažení Náhled Žádost o užití