Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

¦/Cp ffý
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-03-05 10:05:32
NPU-310/18367/2018
List 1 12
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafajmkcr.cz
Statutární město Brno 
Dominikánské náměstí 196/1 
602 00 Brno
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 66135/2017 OPP PhDr. Jiří Slavík / 463 2 6 . 1 . 2 0 1 8
Věc: Rozhodnutí o prohlášení nárožního pozdně klasicistního nájemního domu č. p. 1895, 
ulice Milady Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, 
město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 7727/2016 OPP, 
č. j. MK 66135/2017 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
MINISTERSTVO KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strarya 
IČ: QC023671 H
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 7727/2016 OPP, č. j. MK 66135/2017 OPP 
ze dne 26. 1.2018.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
l . Ministerstvo kultury
BOY SX
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 21.2.ZoAS
V Praze dne 26. 1. 2018 
Č.j. MK 66135/2017 OPP 
Sp. zn. MK-S 7727/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  
nárožní pozdně klasicistní nájemní dům č. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, nám. 28. října 
1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský 
kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Statutární město Brno, IČ: 44992785, se sídlem 
Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je orientační zákres umístění kulturní 
památky do kopie katastrální mapy a devět identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury zahájilo dopisem č. j. MK 40485/2016 OPP ze dne 14. 6. 2016 
správní řízení o prohlášení nárožního pozdně klasicistního nájemního domu č. p. 1895, ulice 
Milady Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, město Brno, 
okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku (původně rejstř. č. ÚSKP ČR: 
48537/7-7853, tzv. pozdní zápis kulturní památky ze dne 8. 2. 1989).
V obdrženém doporučujícím návrhu Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Brně, č. j. NPÚ-371/48464/2016 ze dne 8. 7. 2016 je k dotčené 
budově uvedeno následující: „[...] Trojkřídlý pavlačový dům je vystavěn na nároží ulice
1
Jihovýchodní fasáda směrem do ulice Milady Horákové má 10 os, přičemž ústřední 
osa s průjezdem je v patrech zdvojená a první osa od západu má v přízemí vstup. 
Severovýchodní fasáda na náměstí 28. října má os 21, ale přízemí zcela nekoresponduje 
s patry. První, třetí a pátá osa od jihu je  v patrech pravděpodobně druhotně zaslepená. 
V přízemí je  o jednu osu méně a nepravidelně se zde střídají vstupní a okenní otvory. 
Všechny otvory jsou pravoúhlé, pouze vjezd z ulice M. Horákové má segmentový záklenek.
Přízemí je členěno pásovou rustikou, kolem bývalých vstupních otvorů do jednotlivých 
obchodních prostor, jejichž pozice je částečně změněna, jsou jednoduché pilastry ukončené 
římsovitou hlavicí navazující na profilovanou římsu oddělující přízemí od 1. patra. Vjezd je  
zdoben jednoduchou šambránou, po stranách jsou nájezdové kameny. Okna v patře 
jsou opatřena pásovou profilovanou šambránou, jednoduchou římsovitou podokenní římsou a 
suprafenestrou vynesenou na volutových konzolkách. Uprostřed obdélného pole 
mezi suprafenestrou a šambránou je šestilistá květina v ozubeném kruhu. Dvě okna 
nad vjezdem jsou sdružena do jedné šambrány, podokenní i nadokenní římsy. Druhé patro je  
odděleno další jednoduše profilovanou kordonovou římsou. Okna jsou vložena do šambrán, 
tentokrát jednodušších než v prvním patře. Korunní římsa je vynesena na konzolkách, nároží 
je  zaoblené.
Všechny tři fasády ve dvoře mají v obou patrech pavlače. Jedno ze schodišť je 
umístěno v SZ fasádě (při rohu se sousední SV fasádou). Ve všech třech podlažích je vždy 
jedno rameno schodiště vedoucí dolů a jedno nahoru - v přízemí je tak možné vstoupit 
do sklepa, ve druhém patře na půdu. Schodiště je sklenuto segmentem, stejně jako jeho ústí 
na pavlače. Podobně je  řešeno druhé schodiště v SV fasádě (při rohu s JV fasádou). Vyjma 
otvorů na schody nahoru a dolů však obsahuje ještě třetí segmentově sklenutý otvor vedoucí 
do chodby (v přízemí zaslepený). Fasády jsou pravidelně členěny vstupními a okenními 
otvory, některé ze vstupů jsou segmentově zaklenuté.
Veškeré okenní i dveřní otvory na všech fasádách mají druhotné výplně z různých 
období. Převažují dřevěná dvojitá šestitabulková okna z poloviny 20. století, některé výplně 
jsou starší jiné mladší (včetně plastových výklopných, a to i na uliční fasádě). Pavlač je  
nesena novodobými železnými traverzami, zábradlí je  staré několik let. Schodiště z teraca 
zábradlí postrádá zcela. V interiéru je  objekt plochostropý, povrchy jsou z 2. poloviny 
20. století. Byty obývané sociálně nejslabší vrstvou jsou patrně částečně zdevastované.
Slohové a časové určení:
M ila d y  H orákové a  n ám ěstí 28. října. Je koncipován ja k o  tro jp o d la žn í se  sedlovou,
n ad  nárožím  zva lben ou  střechou.
Zástavba této části města vznikla až po vysušení Hutterova rybníka na říčce Ponávce. 
K tomu docházelo postupně od konce 18. století, definitivní zánik vodní plochy a založení 
parku na dnešním náměstí 28. října jsou spojeny až s koncem století následujícího. 
Na Doležalově situačním plánu města z roku 1858 je území zcela nezastavěno, katastrální 
plán z roku 1906 již ukazuje současnou podobu místa. Předmětný dům vznikl nepochybně 
v poslední čtvrtině 19. století jako bytový nájemní dům, a to ve stejné době jako jeho JZ 
soused, jehož historický vzhled je  již  setřen.
2
Pro toto časové období je typická střízlivá novorenesanční struktura fasád s jasně 
rozlišenými podlažími, na kterých se uplatňuje různá výzdoba. Objekt je řešen účelně a 
jednoduše, zcela v souladu se svou funkcí.
Z h o d n o cen í:
Svojí dlouhou fasádou velkoryse pojatý pavlačový dům má nezastupitelné místo 
v urbanismu východní části širšího centra města (bývalého předměstí). Uměřená, 
ale architektonicky jednotná fasáda je dominantou křižovatky a zajímavým příkladem bytové 
architektury určené pro méně majetné vrstvy městského obyvatelstva. Takto dochovaných 
budov na brněnských předměstích není mnoho a rychle mizí. Ochrana pouze v rámci 
ochranného pásma městské památkové rezervace se proto jeví jako zcela nedostatečná. 
Ačkoliv mají uliční fasády různorodé okenní otvory, stále navazují na původní předpokládaná 
šestitabulková okna zasazená v líci zdivá. Rovněž různými barevnými nátěry fragmentované 
obchodní přízemí je  jednoduše zrekonstruovatelné do jednotné příznivější podoby. [ ...]“
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. MMB/0327443/2016/KAnk ze dne 19. 9. 2016 
prohlášení předmětné budovy za kulturní památku rovněž doporučil, a to s následujícím 
odůvodněním: „Odbor památkové péče Magistrátu města Brna (MMB) obdržel žádost 
Ministerstva kultury ČR č. j. MK 53403/2016 OPP ze dne 19. 8. 2016, doručenou dne 24. 8. 
2016, o stanovisko k návrhu na prohlášení výše uvedené věci za kulturní památku a 
na základě skutečností známých Odboru památkové péče MMB z jeho úřední činnosti 
včetně posouzení stavu na místě samém dne 31. 8. 2016 konstatuje následující:
Dům Milady Horákové 19 /  nám. 28. října 1 se nachází na území ochranného pásma 
Městské památkové rezervace (MPR) Brno ustanoveném rozhodnutím Odboru kultury NVmB 
č. j. kult/402/90/sev. ze dne 6. 4. 1990.
Jedná se o trojkřídlý pavlačový dům v pohledově exponované nárožní pozici ulice 
Milady Horákové a náměstí 28. října, na pozemku pare. č. 3782, k. ú. Černá Pole, 
který navazuje na dvoukřídlý pavlačový dům Milady Horákové 17, na pozemku pare. č. 3781, 
k. ú. Černá Pole a tyto objekty spolu vytváří uzavřený pavlačový vnitroblok.
Předmětný dům Milady Horákové 19 /  nám. 28. října 1, je  typickým pavlačovým 
nájemním domem ze 2. poloviny 19. století s historizující uliční fasádou, který se zachoval 
vyjma rekonstrukce pavlačí a drobných úprav (výměna výplní otvorů, atd.) bez vážnějších 
zásahů do své stavebně historické podstaty. Doposud bylo předmětem památkového zájmu 
průčelí domu (rejstř. č. 48537/7-7853 Ústředního seznamu kulturních památek ČR).
Objekt dosud využívaný pro obytné účely je  v současné době částečně vyklizen a 
vykazuje dlouhodobější neúdržbu. Zůstává však dosud zachovaným dokladem předměstského 
pavlačového nájemního domu s malometrážními byty, které již  ovšem plnohodnotně nesplňují 
současné hygienické požadavky na bydlení. Zachování funkce bydlení si tedy nezbytně vyžádá 
související stavební úpravy.
V návaznosti na odborné vyhodnocení vypracované Národním památkovým ústavem 
územním odborným pracovištěm (NPÚ ÚOP) v Brně v rámci návrhu na prohlášení tohoto 
objektu za kidturní památku se Odbor památkové péče MMB s názorem NPÚ ÚOP v Brně
3
ztotožňuje s tím, že předmětný dům Milady Horákové 19 /  nám. 28. října 1, s pozemkem 
pare. č. 3782, k. ú. Černá Pole, vykazuje takové stavebně historické hodnoty, které opravňují 
jeho prohlášení za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, a proto Odbor památkové péče MMB prohlášení doporučuje. “
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. JMK 129102/2016 ze dne 30. 9. 2016, prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku rovněž doporučil: „[...] Předmětný objekt byl pro své mimořádné hodnoty 
(uliční průčelí) v minulosti zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek a doposud je  
jako kulturní památka v novém systému evidence památek (katalog památek), veden přesto, 
že Ministerstvo kultury svým rozhodnutím č. j. MK 40484/2016 OPP ze dne 14. 06. 2016 
konstatovalo dle ustanovení § 142 zákona č. 500/2004 sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, že dům není kulturní památkou. K tomuto kroku však nevedly věcné důvody, 
nýbrž formální nedostatky v zápisu za kulturní památku.
V uplynulém období v zásadě nedošlo k podstatným změnám či významné ztrátě těchto 
hodnot. Projevy degradace fasády, nesourodost barevnosti omítek a vstupů do přízemních 
obchodních prostor lze úspěšně rehabilitovat do původního stavu. Interiérové prostory nebyly 
při místním šetření zpřístupněny. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti využil a opakovaně vyjádřil svůj nesouhlas s prohlášením 
předmětného objektu za kulturní památku.
V dopise č. j. MMB/327443/2016 ze dne 19. 9. 2016 uvádí Statutární město Brno 
(primátor Ing. Petr Vokřál) z pozice účastníka řízení následující: dne 23. 8. 2016 
obdrželo statutární město Brno oznámení Ministerstva kultury ČR o zahájení řízení 
o prohlášení nárožního pozdně klasicistního nájemního domu č. p. 1895, ulice Milady 
Horákové 19, nám. 28. října, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, město Brno, okres 
Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
V roce 1987 došlo u výše uvedeného domu ke zpamátnění průčelí domu. Na žádost 
statutárního města Brna městské části Brno - střed vydalo Ministerstvo kultury ČR dne 14. 6. 
2016 rozhodnutí, že nárožní pozdně klasicistní nájemní dům č. p. 1895, Milady Horákové 19, 
není kulturní památka.
Výše uvedený nájemní dům je dlouhodobě v neudržovaném stavu. Většina bytů je  
v dezolátním stavu z důvodu dlouhodobého užívání bytů sociálně nepřizpůsobivými občany a 
není tedy již zachován jejich původní vzhled a podoba. Na domě bylo provedeno od doby 
zpamátnění průčelí velké množství druhotných zásahů - původní pavlač byla nahrazena novou 
pavlačovou konstrukcí (ocelové konzoly, betonová podlaha, nové zábradlí), kompletně byla 
vyměněna střešní krytina z důvodu zatékání do objektu za novodobou (plech), došlo k dozdění
4
či úplnému zazdění některých původních otvorů u vstupů do bytů, částečně byly vyměněny 
výplně okenních otvorů a dveří na pavlačích, část výplní je plastových.
Bytový odbor Magistrátu města Brna zahájil přípravu záměru realizace celkové 
rekonstrukce předmětného bytového domu a současně bude připravována i oprava vedlejšího 
bytového domu Milady Horákové 1958/17, který na dům Milady Horákové 1895/19 přímo 
navazuje a oba tyto objekty mají společný dvůr.
Záměrem Bytového odboru je oba objekty současně zrekonstruovat tak, aby tvořily 
jeden ucelený komplex z hlediska budoucího účelu využití jako bytový dům s pečovatelskou 
službou. Při rekonstrukci objektů je  v plánu spolupráce s Odborem památkové péče a 
zachování všech zajímavých a hodnotných prvků objektu, zejména fasády.
Urbanistická poloha okolí domu je  v současné době výrazně změněna oproti době 
výstavby. V okolí se nachází převážně novodobá zástavba (viz příloha č. 1 tohoto dopisu).
Dle § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči platí, že za kulturní 
památky prohlašuje ministerstvo kultury takové nemovité věci, které jsou zejm. významnými 
doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, jako projevy tvůrčích 
schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty 
revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo ty věci, které mají přímý vztah 
k významným osobnostem a historickým událostem. Žádná z těchto podmínek k prohlášení 
domu za kulturní památku není dle našeho názoru splněna.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem předmětná nemovitá věc nemá, dle názoru 
vlastníka, natolik významné hodnoty, pro které by měla být prohlášena za kulturní památku. 
Dům je relativně běžnou produkcí tehdejší doby a takových pavlačových domů, které jsou 
kulturními památkami, je ve městě Brně dostatek.
Z výše uvedených důvodů vlastník nemovité věci nesouhlasí s prohlášením nájemního 
domu č. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, za kulturní památku. “
K výše uvedenému vyjádření účastníka řízení, Statutárního města Brna, v dopise 
č. j. MMB/327443/2016 ze dne 19. 9. 2016 uvádí Ministerstvo kultury následující:
1. „Vroce 1987 došlo u výše uvedeného domu ke zpamátněníprůčelí domu. Na žádost 
statutárního města Brna městské části Brno - střed vydalo Ministerstvo kultury ČR dne 14. 6. 
2016 rozhodnutí, že nárožní pozdně klasicistní nájemní dům č. p. 1895, Milady Horákové 19, 
není kulturní památka. “
Předešlý zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, shledával památkou kulturní 
statek, případně soubor kulturních statků a věcí. V praxi takový výklad umožňoval, na rozdíl 
od současného zákona o státní památkové péči, specifikovat památkovou ochranu 
např. na průčelí objektu, kdy se ochrana vztahuje pouze na uliční fasádu, její architektonické 
rozvržení, případně na příslušné architektonizované střešní partie. Dne 1.1. 1988, s účinností 
nynějšího platného zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, sice de iure zanikly 
původní státní seznamy kulturních památek, staly se však ve smyslu přechodného ustanovení 
§ 42 současného zákona o státní památkové péči řádnou součástí nově vzniklého jednotného 
Ústředního seznamu kulturních památek.
5
Příslušnost v řízení posuzovaného nárožního pozdně klasicistního domu k tzv. pozdně 
zapsaným kulturním památkám (památková ochrana v tomto případě specifikována na průčelí, 
administrativní zápis učiněn dne 8. 2. 1989) nijak nezpochybňuje samotnou skutečnost, že byl 
dotčený objekt vybrán právě pro své památkové hodnoty rozhodnutím tehdejšího orgánu 
památkové péče ze dne 14. 12. 1987 k zaevidování do státních seznamů kulturních památek. 
Dále podotýkáme, že předmětem potažmo výsledkem zmíněného deklaratomího rozhodnutí 
Ministerstva kultury č. j. MK 40484/2016 OPP ze dne 14. 6. 2016 nebylo posuzování, 
nebo zpochybnění památkového významu dotčeného činžovního domu.
2. „ Výše uvedený nájemní dům je dlouhodobě v neudržovaném stavu. Většina bytů je 
v dezolátním stavu z důvodu dlouhodobého užívání bytů sociálně nepřizpůsobivými občany a 
není tedy již  zachován jejich původní vzhled a podoba. Na domě bylo provedeno od doby 
zpamátnění průčelí velké množství druhotných zásahů - původní pavlač byla nahrazena novou 
pavlačovou konstrukcí (ocelové konzoly, betonová podlaha, nové zábradlí), kompletně byla 
vyměněna střešní krytina z důvodu zatékání do objektu za novodobou (plech), došlo k dozdění 
či úplnému zazdění některých původních otvorů u vstupů do bytů, částečně byly vyměněny 
výplně okenních otvorů a dveří na pavlačích, část výplní je plastových. “
Pozdně klasicistní objekt, který je dlouhodobě v majetku Statutárního města Brna, 
představuje významnou ukázku typologicky nej starší dochované stavební vrstvy hromadného 
nájemního bydlení pavlačového charakteru na území moravské metropole. Vzhledem k tomu, 
že se od počátku jednalo o dům určený k ubytování brněnských dělnických rodin pracujících 
zejména v rámci zdejšího celoevropsky proslaveného textilního průmyslu, odpovídalo tomuto 
obytnému funkčnímu určení (a sociálnímu statusu tehdejších nájemců) také poměrně 
jednoduché dispoziční řešení interiéru s nenáročným vnitřním vybavením, 
u kterého pochopitelně nelze očekávat přítomnost umělecké výzdoby odpovídající například 
životnímu stylu a reprezentaci tehdejší měšťanské společnosti.
Byla-li účastníkem řízení v souvislosti s dlouhodobě neudržovaným, nikoliv však 
havarijním a neopravitelným stavem budovy připomenuta letitá degradace objektu způsobená 
bývalými problematickými nájemci, nebo některé nevhodné mladší úpravy (zejména 
v interiéru), je třeba zdůraznit, že památková podstata domu, dokládající urbanistický vývoj 
a architektonickou podobu dřívějších brněnských předměstí je nadále dobře zachována a 
navíc soustředěna především na jeho exteriér s jemným pozdně klasicistním tvaroslovím 
fasády a nápadně zřetězeným rytmem okenních os aplikovaným na nebývalé monumentálně 
rozložité dvoupatrové nárožní průčelí. Vzhled charakteristických dvorních pavlačí sice 
narušilo dodatečné vložení novodobých podpěrných konzolí a výměna původního kovaného 
zábradlí, tyto úpravy jsou však, stejně jako v případě druhotně osazených okenních a dveřních 
výplní, zazdívek, nebo nevhodně zvoleného druhu střešní krytiny, reverzibilní povahy a 
úspěšně rehabilitovatelné. Od počátku jednoduše řešený interiér domu (viz výše) nadále 
obsahuje všechny stěžejní prvky a historické stavební konstrukce (nosné zdi, klenby 
a záklenky, schodové stupně, místy dochované úseky s historickou dlažbou a dřevěnými 
dveřmi rámové konstrukce s profilovanou kazetovou výplní, mladší dřevěná okna navazující 
ovšem na původní klasicistní osazení v líci fasády včetně šestitabulkového členění, sedlový 
krov). Povaha objektu vlastníkovi neznemožňuje realizovat rozsáhlejší, ale k památkovým 
hodnotám domu citlivé stavební úpravy interiéru (např. změny dispozic jednotlivých 
bytových jednotek, vestavby současným požadavkům vyhovujícího sociálního zařízení, 
zobytnění podkroví, bezbariérové úpravy, atd.), provedené v souladu se závazným 
stanoviskem orgánu památkové péče.
6
3. „Bytový odbor Magistrátu města Brna zahájil přípravu záměru realizace celkové 
rekonstrukce předmětného bytového domu a současně bude připravována i oprava vedlejšího 
bytového domu Milady Horákové 1958/17, který na dům Milady Horákové 1895/19 přímo 
navazuje a oba tyto objekty mají společný dvůr.
Záměrem Bytového odboru je oba objekty současně zrekonstruovat tak. aby tvořily 
jeden ucelený komplex z hlediska budoucího účelu využití jako bytový dům s pečovatelskou 
službou. Při rekonstrukci objektů je  v plánu spolupráce s Odborem památkové péče a 
zachování všech zajímavých a hodnotných prvků objektu, zejména fasády. “
Prohlášení pozdně klasicistního nájemního domu č. p. 1895, ulice Milady Horákové 
19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, za kulturní památku, 
vlastníkovi neznemožňuje provést, při zachování stávajících památkových kvalit dotčeného 
dvoupatrového nárožního objektu, celkovou rekonstrukci na obytný dům s pečovatelskou 
službou. Příprava tohoto záměru Odborem investičním a správy bytových domů Úřadu 
městské části Brno -  střed ostatně započala ještě v době, kdy se na budovu vztahovala 
památková ochrana.
4. „ Urbanistická poloha okolí domu je  v současné době výrazně změněna oproti době 
výstavby. V okolí se nachází převážně novodobá zástavba (viz příloha č. 1 tohoto dopisu).
Dle § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.. o státní památkové péči platí, že za kulturní 
památky prohlašuje ministerstvo kultury takové nemovité věci, které jsou zejm. významnými 
doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, jako projevy tvůrčích 
schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty 
revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo ty věci, které mají přímý vztah 
k významným osobnostem a historickým událostem. Žádná z těchto podmínek k prohlášení 
domu za kulturní památku není dle našeho názoru splněna.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem předmětná nemovitá věc nemá, dle názoru 
vlastníka, natolik významné hodnoty, pro které by měla být prohlášena za kulturní památku. 
Dům je relativně běžnou produkcí tehdejší doby a takových pavlačových domů, které jsou 
kulturními památkami, je  ve městě Brně dostatek. “
Právě skutečnost, že je posuzovaný pozdně klasicistní pavlačový dům jednou 
z nej starších a posledních celistvě dochovaných staveb dokládajících architektonickou podobu 
dřívějších brněnských předměstí a dokumentujících jejich systematickou urbanizaci v průběhu 
19. století, má pro stavební dějiny a zachování architektonické rozmanitosti stavebního fondu 
města Brna a městské čtvrti Černá Pole zásadní význam. Dům je navíc díky svému nevšedně 
rozložitému dvoupatrovému nárožnímu průčelí dodnes pohledově velmi exponovanou a 
typologicky cennou dominantou uličního křížení páteřní městské třídy. Na přítomnosti 
památkových hodnot ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, se ve svých stanoviscích jednoznačně shodla jak územní 
odborná složka památkové péče, oba příslušné orgány památkové péče, tak i odborná Komise 
Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní 
památku (!).
Závěrem podotýkáme, že právě typologicky nej starší dochované stavební ukázky 
nájemního dělnického bydlení pavlačového charakteru, nedílně spjaté s architektonickou
7
působivostí bývalých předměstí a s obecně uznávanou a veřejně zdůrazňovanou slavnou 
industriální minulostí města Brna, představují v současnosti, vedle historických industriálních 
areálů, jeden z nejohroženějších a nejrychleji mizejících fenoménů patřících k jedinečnému a 
nenahraditelnému segmentu kulturního, architektonického a urbanistického dědictví moravské 
metropole. Domníváme se, že Statutární město Brno, jako významný kulturní a osvětový 
činitel a vlastník, člen dobrovolného zájmového Sdružení historických sídel Čech, Moravy a 
Slezska, by mělo jít v tomto smyslu příkladem soukromému sektoru, zvláště pak v souvislosti 
se zahájeným procesem tzv. znovuprohlašování pozdních zápisů kulturních památek, 
které představují palčivý problém na poli ochrany kulturního dědictví především ve městě 
Brně, jehož unikátní a bohatý památkový fond 19. a první poloviny 20. století je v současnosti 
celoplošně ohrožen.
V dopise Statutárního města Brna, Odboru investičního a správy bytových domů 
Úřadu Městské části Brno -  střed, č. j. MCBS/2016/0144370/STEM ze dne 8. 9. 2016 
jekpředmětnému pozdně klasicistnímu nárožnímu domu uvedeno: „[...] Žádost o zrušení 
prohlášení věci za kulturní památku byla podána na základě nutnosti provedení kompletní 
rekonstrukce objektu Milady Horákové 19 v Brně z důvodu jejího velice špatného technického 
stavu a také z důvodu, že se v interiéru nenachází žádné původní konstrukce, které by bylo 
možno zachovat. V uplynulých desetiletích byl dům kompletně „ vybydlen “ méně 
přizpůsobivými občany. Památkově chráněno je průčelí tohoto objektu, které již  bylo 
v důsledku dlouhodobého působení erozí značně poničeno a jeho obnova do původní podoby 
by byla značně projekčně, technologicky a finančně náročná.
V současné době Magistrát města Brna připravuje záměr kompletní rekonstrukce 
objektu za účelem jeho využití jako domu s pečovatelskou službou. V případě, že by byla 
rozšířena památková ochrana i na interiér domu nebylo by možné plánovanou rekonstrukci 
provést s ohledem na technické požadavky daného záměru.
V souladu s námi podanou žádostí uvedenou v příloze č. 1 a plánovaným záměrem 
Magistrátu města Brna, i nadále trváme na celkovém zrušení stávající památkové ochrany 
průčelí na výše uvedeném objektu. V případě zamítnutí žádosti uvedené v příloze č. 1 Vás 
žádáme o ponechání stávajícího rozsahu ochrany, tedy pouze průčelí domu. “
Kvýše uvedenému vyjádření Statutárního města Brna, Odboru investičního a 
správy bytových domů Úřadu Městské části Brno -  střed, 
č. j. MCBS/2016/0144370/STEM ze dne 8. 9. 2016 uvádí Ministerstvo kultury 
následující: Prohlášení pozdně klasicistního nájemního domu č. p. 1895, ulice Milady 
Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, za kulturní památku, 
vlastníkovi neznemožňuje provést, při zachování stávajících památkových kvalit dotčeného 
dvoupatrového nárožního objektu, celkovou rekonstrukci na obytný dům s pečovatelskou 
službou (např. ve venkovském prostředí jsou domy s pečovatelskou službou běžně situovány 
v památkově chráněných zámeckých objektech, bývalých hospodářských dvorech, atd.). 
Příprava tohoto záměru Odborem investičním a správy bytových domů Úřadu městské části 
Brno -  střed ostatně započala ještě v době, kdy se na budovu vztahovala památková ochrana 
(rejstř. č. ÚSKP ČR: 48537/7-7853, tzv. pozdní zápis kulturní památky ze dne 8. 2. 1989). 
Vzhledem k povaze objektu lze v souladu se závazným stanoviskem orgánu památkové péče 
realizovat i rozsáhlejší, ale k památkovým hodnotám domu citlivé stavební úpravy interiéru
8
(např. změny dispozic jednotlivých bytových jednotek, vestavby současným požadavkům 
vyhovujícího sociálního zařízení, zobytnění podkroví, bezbariérové úpravy, atd.).
Posuzovaný objekt sice v současnosti vykazuje známky dlouhodobé neúdržby a 
devastace bývalými problematickými nájemci, dům je však nadále, včetně dekorativního 
tvarosloví uliční fasády, dobře opravitelný a přizpůsobitelný novému využití. Nelze také 
souhlasit s tvrzením, že se v interiéru nenachází žádné původní konstrukce, které by bylo 
možno zachovat. Od počátku jednoduše řešený interiér domu (viz s. 6) nadále obsahuje 
všechny stěžejní prvky a historické stavební konstrukce (nosné zdi, klenby a záklenky, 
schodové stupně, místy dochované úseky s historickou dlažbou a dřevěnými dveřmi rámové 
konstrukce s profilovanou kazetovou výplní, mladší dřevěná okna navazující ovšem 
na původní klasicistní osazení v líci fasády včetně šestitabulkového členění, sedlový krov).
Dále podotýkáme, že současný zákon o státní památkové péči, neumožňuje 
specifikovat památkovou ochranu kulturní památky např. na uliční průčelí objektu, jako tomu 
bylo v případě předešlého zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který shledával 
památkou kulturní statek, případně soubor kulturních statků a věcí. Posuzovaný pozdně 
klasicistní nájemní dům se nenachází na území s plošnou památkovou ochranou (památková 
rezervace, nebo památková zóna).
V dopise č. j. MMB/188942/201 [7] ze dne 3. 5. 2017 uvádí Statutární město Brno 
(primátor Ing. Petr Vokřál) z pozice účastníka řízení následující: „ [...] Jako vlastník nemovité 
věci se ke shromážděným podkladům vyjadřujeme následovně:
Dle našeho názoru předmětná nemovitost nesplňuje základní požadavek na to, 
aby mohla být prohlášena za kulturní památku. Dle § 2 odst. 1 zákona o státní památkové 
péči platí, že „ Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České 
republiky (dále jen “ministersko kultury “) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce 
člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, 
umělecké, vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem
Ze shromážděných podkladů nijak nevyplývá, že by předmětná nemovitost byla 
významným dokladem historického vývoje, životního způsobu nebo prostředí společnosti 
nebo že by měla přímý vztah k nějaké historické události nebo významné osobnosti. 
Již ze samotného návrhu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště 
v Brně, vyplývá, že je  „zajímavým příkladem bytové architektury pro méně majetné vrstvy 
městského obyvatelstva". Na území města Brna se nachází množství jiných budov, které jsou 
z architektonického či urbanistického pohledu zajímavé, a přesto nejsou kulturními 
památkami. Samotná skutečnost, že podobné budovy postupně mizí nebo jsou přestavovány, 
nemůže být důvodem pro to, aby jedna z nich byla nově prohlášena za kulturní památku. 
Jistě lze připustit, že běžná stavební produkce doby mizí, neboť současné standardy bydlení 
jsou (pro všechny sociální skupiny) jiné než ve druhé polovině 19. století a na přelomu 19. a 
20. století. 1 pokud by tento dům zbyl jako poslední ze zajímavé, avšak běžné produkce dřívější 
doby, tato skutečnost ho sama o sobě nečiní nijak výjimečným. Ze shromážděných podkladů
9
vůbec nevyplývá, z jakých důvodů je dům Milady Horákové 19 ve vztahu k ostatním dosud 
zachovaným podobným domům výjimečný, že právě tento, a nikoliv jiný dům má být prohlášen 
za kulturní památku.
Rovněž platí, že ve městě Brně je  již  nyní množství nájemních pavlačových domů, 
které jsou prohlášeny za kulturní památku (např. Bratislavská 71, Mendlovo nám. 9 aj.). 
Dle našeho názoru je  tedy na místě, aby ze spisové dokumentace k prohlášení právě této 
budovy vyplývalo, v čem je  tento dům oproti stávajícím kulturním památkám výjimečný, 
jedinečný, že se má rovněž stát kulturní památkou. Jsme přesvědčeni, že konstrukce § 2 
zákona o státní památkové péči nemá sloužit k prohlašování každé zajímavé budovy, nýbrž jen 
těch, které jsou skutečně něčím výjimečné (např. zvoleným architektonickým řešením, 
použitými materiály apod.). V samotném městě Brně bylo v minulosti jako kulturní památka 
zapsáno značné množství fasád budov, které nejsou od ostatních kulturních památek téměř 
odliší telné.
Konstatování Národního památkového ústavu o tom, že budova je  zajímavá 
z urbanistického pohledu, je  v rozporu se skutečností. Jistě je  možné přisvědčit tomu, 
že v době svého vzniku předmětný dům vhodně dotvářel jedno z nároží křižovatky stávajících 
ulic Milady Horákové, Příkop a nám. 28. října. Jak vyplývá z aktuálních fotografií, 
které přikládáme k tomuto vyjádření, všechna ostatní nároží byla historicky již  zcela 
přetvořena. Nároží orientované do ulice Příkop je nyní zcela nezastavěné (původní budova 
byla odstraněna) a na obou protějších nárožích orientovaných do ulice Milady Horákové 
se nacházejí budovy vystavěné v duchu funkcionalismu. Dům Milady Horákové 19 (společně 
se sousedním domem č. or. 17) tvoří spíše zdevastovaný relikt v modernizované okolní 
zástavbě a je  v rozporu se stávajícím urbanismem dané lokality.
V minulosti bylo předmětem památkové ochrany pouze průčelí domu, tedy pouze jeho 
zdobná část. Celý dům nikdy nebyl kulturní památkou, neboť jako celek nevykazoval 
památkové hodnoty. Žádný z orgánů státní památkové péče v minulosti ve svých vyjádřeních 
či stanoviscích nekonstatoval, že jakákoliv jiná část domu by byla památkově hodnotná. 
Dle našeho názoru nemůže být probíhající správní řízení o prohlášení celého domu 
za kulturní památku vedeno snahou o nápravu chyby Národního památkového ústavu 
při zápisu jedné části budovy (průčelí) do Státního seznamu kulturních památek. 
Takové řešení by bylo zcela zjevně účelové a protiprávní - nelze napravit ztrátu kulturní 
památky (domněle památkově hodnotného průčelí) tím, že bude nově jako památka prohlášen 
celý dům i s pozemkem, o jehož kulturně - historických hodnotách není ve shromážděných 
podkladech žádná zmínka.
Pokud jde o zhodnocení stavebně - technického stavu domu, v textové části návrhu 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, č. j.: NPÚ - 
371/48464/2016 ze dne 8. 7. 2016 na prohlášení předmětného domu je  mimo jiné uvedeno, 
že veškeré okenní i dveřní otvory na všech fasádách mají druhotné výplně z různých období - 
včetně plastových výklopných a to i na uliční fasádě. Pavlač je  nesena novodobými železnými 
traverzami, zábradlí je  staré několik let. Byty obývané sociálně nej slabší vrstvou jsou patrně 
částečně zdevastované.
K výše uvedenému uvádíme, že v současné době probíhá v objektu stavebně technický 
a statický průzkum. Prozatím nejsou průzkumné práce zcela dokončeny, ale již nyní je  
zhotovitelem průzkumu potvrzeno, že objekt je ve velmi špatném a místy v havarijním stavu.
10
Za účelem provedení průzkumu byly zpřístupněny všechny prostory a byty v objektu a 
bylo zjištěno, že většina vnitřních prostor domu je úplně zdevastovaná z důvodu 
dlouhodobého užívání sociálně nejslabší vrstvou obyvatel a není zachován jejich původní 
vzhled a podoba (viz fotodokumentace). Od doby zpamátnění průčelí bylo na objektu 
provedeno velké množství druhotných zásahů.
Ve vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru regionálního rozvoje 
čj.: JMK 129102/2016 ze dne 30. 9. 2016 je  mimo jiné uvedeno, že bylo provedeno místní 
šetření, ovšem s tím, že nebyly zpřístupněny interiérové prostory. Dle názoru vlastníka 
nemovitosti je velmi důležitým faktorem pro objektivní posouzení, zda objekt prohlásit 
či neprohlásit za kulturní památku, také aktuální stav a podoba všech vnitřních prostor a 
bytových jednotek v objektu, nikoli pouze posouzení vnějšího pláště budovy. Žádný 
ze zástupců orgánů státní památkové péče vnitřní prostory domu neshlédl, nelze tedy hovořit 
o tom, že by byl v řízení spolehlivě zjištěn stávající stav nemovitosti.
Záměr vlastníka nemovité věci:
O bjekt j e  narušen i z  h lediska sta tiky  - značné sed á n í roh ové  části dom u, výskyt velkého
m n ožstv í p o d zem n í vo d y  v zá k la d o vé  sp á ře , vzlín án í vlhkosti vysoko n a d  úroveň terénu atd.
V souvislosti se snahou prohlásit budovu Milady Horákové 1895/19 s pozemkem 
za kulturní památku, považujeme za důležité informovat Ministerstvo kultury ČR o záměru 
města Brna s touto nemovitostí. Dům byl odňat ze svěřeného majetku městské části Brno - 
střed kvůli špatnému stavebně technickému stavu. Z tohoto důvodu zahájil Bytový odbor 
Magistrátu města Brna přípravu záměru realizace celkové rekonstrukce současně s opravou 
vedlejšího bytového domu Milady Horákové 1958/17 za účelem vytvoření jednoho uceleného 
komplexu - z hlediska budoucího účelu využití jako bytový dům s pečovatelskou službou. 
Zamýšlená celková rekonstrukce domu si vyžádá zásadní úpravy spojené 
zejm. s bezbariérovým přístupem - tj. zřízení výtahů, stavební úpravy pavlačí, schodišťových 
prostorů, jednotlivých bytů apod. Záměrem vlastníka je  rovněž rozšířit počet jednotek 
v budově nástavbou, tak, aby byl dům výškově sjednocen s okolní zástavbou. S výjimkou 
nezbytné výměny oken se žádná ze zásadních úprav netýká dříve chráněné fasády.
Opakovaně zdůrazňujeme, že dle § 2 odst. 1 zákona o státní památkové péči platí, 
že za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury takové nemovité věci, které jsou 
zejm. významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, 
jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, 
pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo ty věci, 
které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Žádná z těchto 
podmínek k prohlášení domu za kulturní památku není dle našeho názoru splněna.
Předmětná nemovitá věc (tj. dům Milady Horákové 19 i s pozemkem, 
na němž se nachází) nemá, dle našeho názoru, natolik významné hodnoty, pro které by měla 
být prohlášena za kulturní památku, a ze spisové dokumentace to nelze mít za osvědčené.
Z výše uvedených důvodů trváme na svém nesouhlasném stanovisku s prohlášením 
nájemního domu č. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, za kulturní památku. “
11
K výše uvedenému vyjádření účastníka řízení, Statutárního města Brna, v dopise 
č. j. MMB/188942/201[7] ze dne 3. 5. 2017 uvádí Ministerstvo kultury následující:
1. „Dle našeho názoru předmětná nemovitost nesplňuje základní požadavek na to, 
aby mohla být prohlášena za kulturní památku. Dle § 2 odst. 1 zákona o státní památkové 
péči platí, že „ Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České 
republiky (dále jen “ministerstvo kultury “) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce 
člověka z nej různějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, 
umělecké, vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem
K této námitce si dovolujeme důrazně připomenout, že v případě provedeného 
posouzení architektonického, urbanistického a historického významu pozdně klasicistního 
nájemního domu ě. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem 
p. ě. 3782, k. ú. Černá Pole, se na přítomnosti památkových hodnot a oprávněnosti památkové 
ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
věznění pozdějších předpisů, zcela jednoznačně shodla jak odborná složka památkové péče 
(Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně), oba příslušné orgány 
památkové péče (Krajský úřad Jihomoravského kraje a Magistrát města Brna), tak i odborná 
Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní 
památku, složená ze všeobecně vážených a uznávaných osobností oboru.
2. „Ze shromážděných podkladů nijak nevyplývá, že by předmětná nemovitost byla 
významným dokladem historického vývoje, životního způsobu nebo prostředí společnosti 
nebo že by měla přímý vztah k nějaké historické události nebo významné osobnosti. 
Již ze samotného návrhu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště 
v Brně, vyplývá, že je  „zajímavým příkladem bytové architektury pro méně majetné vrstvy 
městského obyvatelstva". Na území města Brna se nachází množství jiných budov, které jsou 
z architektonického či urbanistického pohledu zajímavé, a přesto nejsou kulturními 
památkami. Samotná skutečnost, že podobné budovy postupně mizí nebo jsou přestavovány, 
nemůže být důvodem pro to, aby jedna z nich byla nově prohlášena za kulturní památku. 
Jistě lze připustit, že běžná stavební produkce doby mizí, neboť současné standardy bydlení 
jsou (pro všechny sociální skupiny) jiné než ve druhé polovině 19. století a na přelomu 19. a 
20. století. I pokud by tento dům zbyl jako poslední ze zajímavé, avšak běžné produkce dřívější 
doby, tato skutečnost ho sama o sobě nečiní nijak výjimečným. Ze shromážděných podkladů 
vůbec nevyplývá, z jakých důvodů je dům Milady Jíorákové 19 ve vztahu k ostatním dosud 
zachovaným podobným domům výjimečný, že právě tento, a nikoliv jiný dům má být prohlášen 
za kulturní památku.
Rovněž platí, že ve městě Brně je  již nyní množství nájemních pavlačových domů, 
které jsou prohlášeny za kulturní památku (např. Bratislavská 71, Mendlovo nám. 9 aj.). 
Dle našeho názoru je tedy na místě, aby ze spisové dokumentace k prohlášení právě této 
budovy vyplývalo, v čem je tento dům oproti stávajícím kulturním památkám výjimečný, 
jedinečný, že se má rovněž stát kulturní památkou. Jsme přesvědčeni, že konstrukce § 2 
zákona o státní památkové péči nemá sloužit k prohlašování každé zajímavé budovy, nýbrž jen 
těch, které jsou skutečně něčím výjimečné (např. zvoleným architektonickým řešením,
12
použitými materiály apod.). V samotném městě Brně bylo v minulosti jako kulturní památka 
zapsáno značné množství fasád budov, které nejsou od ostatních kulturních památek téměř 
odlišitelné. “
Ministerstvo kultury zásadně nesouhlasí s tvrzením, že by ze shromážděných 
textových a obrazových podkladů nevyplývala odůvodněnost prohlášení předmětného 
nárožního domu za kulturní památku. Ministerstvo si v dané věci vyžádalo v souladu 
s platnou legislativou všechny potřebné podklady a odborná vyjádření, do nichž bylo 
účastníkovi řízení umožněno nahlédnout, pořídit si z nich kopie a vznést případné 
připomínky. Rozhodl-li se účastník řízení relativizovat i samotnou sémantickou stránku 
doporučujícího odborného návrhu Národního památkového ústavu, pak mimo předmět řízení 
uvádíme, že význam slova „zajímavý “ je v dotčeném textu zcela zjevně použit ve smyslu 
„pozoruhodný, interesantní, pamětihodný, význačný, významný “, a že užité slovo „zajímavý “ 
rozhodně není synonymem ke slovům „normální, běžný, v š e d n íNadto obecně podotýkáme, 
že Ministerstvo kultury nezodpovídá za zvolené větné formulace, způsob písemného 
vyjadřování, nebo užívané pojmosloví, obsažené v obdržených podkladech samostatně a 
nezávisle činných orgánů a institucí, respektive v původních textech podnětů, návrhů, 
stanovisek a vyjádření citovaných v ministerském rozhodnutí. Opětovně především 
připomínáme, že se na přítomnosti památkových hodnot a oprávněnosti památkové ochrany 
ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění 
pozdějších předpisů, zcela jednoznačně shodla jak odborná složka památkové péče (Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně), oba příslušné orgány památkové péče 
(Krajský úřad Jihomoravského kraje a Magistrát města Brna), tak i odborná Komise 
Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní 
památku, složená ze všeobecně vážených a uznávaných osobností oboru.
Dále připomínáme, že příslušnost v řízení posuzovaného domu k tzv. pozdně 
zapsaným kulturním památkám (sic!), ani vydané deklaratomí rozhodnutí Ministerstva kultury 
ě. j. MK 40484/2016 OPP ze dne 14.6. 2016, nijak nezpochybňují samotnou skutečnost, 
že byl dotčený nárožní objekt shledán památkově významným a hodnotným již rozhodnutím 
tehdejšího orgánu památkové péče ze dne 14. 12. 1987.
Pozdně klasicistní objekt představuje významnou ukázku typologicky nejstarší 
dochované stavební vrstvy hromadného nájemního bydlení pavlačového charakteru na území 
moravské metropole. Výjimečně rozlehlý dvoupatrový nárožní dům, který je jedním 
z posledních celistvě dochovaných staveb dokládajících architektonickou podobu dřívějších 
brněnských předměstí a dokumentujících jejich systematickou urbanizaci v průběhu 
19. století, má pro stavební dějiny a zachování architektonické rozmanitosti stavebního fondu 
města Brna a městské čtvrti Černá Pole zásadní význam. Dům je navíc díky svému nevšedně 
rozložitému dvoupatrovému nárožnímu průčelí dodnes pohledově velmi exponovanou a 
typologicky cennou dominantou uličního křížení páteřní městské třídy.
Zdánlivě prosté dekorativní rozvržení uliční fasády a okenních os je právě jedním 
z charakteristických znaků inženýrsky uměřeného klasicismu, který formálně analyticky 
předcházel pozdějším, mnohem zdobnějším a zpravidla vyšším průčelím převážně 
neorenesančních činžovních domů v okolí. Vzhledem k tomu, že se v případě posuzovaného 
pavlačového domu od počátku jednalo o objekt určený k ubytování brněnských dělnických 
rodin pracujících zejména v rámci zdejšího celoevropsky proslaveného textilního průmyslu, 
odpovídalo tomuto obytnému funkčnímu určení (a sociálnímu statusu tehdejších nájemců) 
také poměrně jednoduché dispoziční řešení interiéru s nenáročným vnitřním vybavením,
13
u kterého pochopitelně nelze očekávat přítomnost umělecké výzdoby odpovídající například 
životnímu stylu a reprezentaci tehdejší měšťanské společnosti. Je třeba si v této souvislosti 
uvědomit, že kulturní památkou se ze zákona nestávají pouze stavby ryze exkluzivní povahy, 
ale také památkově hodnotné objekty kdysi typické pro určitý region, místo, sociální vrstvu, 
lidskou činnost, etnikum, kult, a jež se s odstupem času stávají významnými a 
nenahraditelnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti 
od nejstarších dob do současnosti (např. lidové stavitelství na venkově, panské sýpky 
a hospodářské dvory, činžovní domy, objekty individuálního bydlení, venkovské kapličky, 
křížky, boží muka, smírčí kříže, synagogy, mnohdy typizované vojenské a železniční stavby, 
technické a industriální památky, atd.).
Ministerstvo kultury je poněkud znepokojeno zvoleným způsobem argumentace 
Statutárního města Brna, člena dobrovolného zájmového Sdružení historických sídel Čech, 
Moravy a Slezska, „že běžná stavební produkce doby mizí, neboť současné standardy bydlení 
jsou (pro všechny sociální skupiny) jiné než ve druhé polovině 19. století a na přelomu 19. a 
20. století. I  pokud by tento dům zbyl jako poslední ze zajímavé, avšak běžné produkce dřívější 
doby, tato skutečnost ho sama o sobě nečiní nijak výjimečným která by v doslovném 
uplatnění v praxi znamenala naprostou rezignaci ve věci památkové ochrany nezaměnitelného 
charakteru Brna, druhého největšího města České republiky a jedinečného genia loci jeho 
plošně nechráněných etablovaných historických městských čtvrtí z 19. a první poloviny 
20. století, tedy cestu k odborně neregulovanému stavebnímu spekulantství v rámci budoucího 
architektonického a urbanistického rozvoje moravské metropole a úplnou rezignaci zájmu 
Statutárního města Brna na kultivaci a ochraně jedinečných památkových hodnot, 
které se zcela klíčovým způsobem podílí v jednotlivostech i souborech na utváření identity a 
historické kontinuity místa, zdravého sebevědomí a sounáležitosti občanů se svým městem, 
na rozvoji atraktivity sídla pro turistický ruch a na důstojném udržování a rozšiřování hodnot 
zděděných po předchozích generacích.
Domníváme se, že Statutární město Brno, jako významný kulturní a osvětový činitel a 
vlastník, by mělo jít v tomto smyslu příkladem soukromému sektoru, zvláště pak v souvislosti 
se zahájeným procesem tzv. znovuprohlašování pozdních zápisů kulturních památek, 
které představují palčivý problém na poli ochrany kulturního dědictví především ve městě 
Brně, jehož unikátní a bohatý památkový fond 19. a první poloviny 20. století je v současnosti 
celoplošně ohrožen (k tzv. pozdně zapsaným kulturním památkám mimochodem náleží též 
Statutárním městem Brnem zmíněný nárožní nájemní dům Bratislavská 265/71, Přadlácká 1, 
rejstř. č. USKP ČR: 48586/7-7902 -  památková ochrana specifikována na průčelí domu).
Argument, „že běžná stavební produkce doby mizí, neboť současné standardy bydlení 
jsou (pro všechny sociální skupiny) jiné než ve druhé polovině 19. století a na přelomu 19. a 
20. století“ navíc považujeme za ryze účelový, neboť status kulturní památky rozhodně 
nebrání v ohleduplném přizpůsobování památkově chráněných objektů současným 
podmínkám bydlení a hygienickým nárokům, a to i v případě budov mnohem starších, 
dispozičně komplikovanějších a rozměrově výrazně menších (např. renesanční, barokní a 
klasicistní měšťanské domy na úzké středověké parcelaci). Je obecně známo, že stylové 
městské bydlení v kvalitně zrekonstruovaných historických domech je naopak vyhledávaným 
fenoménem náročnějších středních a vyšších vrstev společnosti, městské inteligence, 
studentstva a zahraniční klientely.
3. „Konstatování Národního památkového ústavu o tom, že budova je  zajímavá 
z urbanistického pohledu, je  v rozporu se skutečností. Jistě je možné přisvědčit tomu.
14
že v době svého vzniku předmětný dům vhodně dotvářel jedno z nároží křižovatky stávajících 
ulic Milady Horákové, Příkop a nám. 28. října. Jak vyplývá z aktuálních fotografií, 
které přikládáme k tomuto vyjádření, všechna ostatní nároží byla historicky již zcela 
přetvořena. Nároží orientované do ulice Příkop je nyní zcela nezastavěné (původní budova 
byla odstraněna) a na obou protějších nárožích orientovaných do ulice Milady Horákové 
se nacházejí budovy vystavěné v duchu funkcionalismu. Dům Milady Horákové 19 (společně 
se sousedním domem č. or. 17) tvoří spíše zdevastovaný relikt v modernizované okolní 
zástavbě a je  v rozporu se stávajícím urbanismem dané lokality. “
Posuzovaný objekt a památkově významná přilehlá městská čtvrť Černá Pole a 
Zábrdovice, nacházející se mimo nevelké plošně chráněné území městské památkové 
rezervace, jsou Odboru památkové péče Ministerstva kultury známy nejen z předložených 
podkladů a fotodokumentace vlastníka a odborné instituce státní památkové péče, ale také 
z vlastní obhlídky dotčené lokality, která je v posledním desetiletí nechvalně charakterizována 
téměř naprostou stavební deregulací spojenou s četnými demolicemi jedinečné industriální 
architektury a nejstarší stavební vrstvy obytných domů z přelomu 18. a 19. století (!), 
radikálními přestavbami a nástavbami, chaotizací střešní krajiny, banálním zateplováním 
hodnotných fasád a výškově předimenzovanými novostavbami. Nezájmem o tyto hodnoty 
dochází v rámci bezesporu potřebné revitalizace předmětných čtvrtí k nevratným ztrátám 
na památkovém fondu města, k úbytku jeho architektonické rozmanitosti, genia loci a 
k celkové stavební a stylové unifikaci, přičemž se jedná o stěžejní lokality širšího městského 
centra, jejichž potenciál je kvalitativně mnohem vyšší než realizované proměny.
Ministerstvo kultury se naprosto shoduje s obdrženým odborným stanoviskem 
Národního památkového ústavu, s příslušnými orgány památkové péče (Krajský úřad 
Jihomoravského kraje a Magistrát města Brna), i odborným vyjádřením Komise Ministerstva 
kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a považuje 
architektonický, urbanistický a historický význam pozdně klasicistního nájemního domu 
č. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá 
Pole, za řádně prokázaný a zdůvodněný. Urbanistické hodnoty výrazně podlouhlého 
dvoupatrového nárožního objektu jsou dobře patrné a nadále přetrvávají, při srovnání s rokem 
1987 (rozhodnutí o zápisu kulturní památky) navíc zůstává urbanistický kontext místa 
prakticky nezměněný.
Pozdně klasicistní objekt představuje významnou ukázku typologicky nejstarší 
dochované stavební vrstvy hromadného nájemního bydlení pavlačového charakteru na území 
moravské metropole. Výjimečně rozlehlý dvoupatrový nárožní dům, který je jedním 
z posledních celistvě dochovaných staveb dokládajících architektonickou podobu dřívějších 
brněnských předměstí a dokumentujících jejich systematickou urbanizaci v průběhu 
19. století, má pro stavební dějiny a zachování architektonické rozmanitosti stavebního fondu 
města Brna a městské čtvrti Černá Pole zásadní význam. Dům je navíc díky svému nevšedně 
rozložitému dvoupatrovému nárožnímu průčelí dodnes pohledově velmi exponovanou a 
typologicky cennou dominantou uličního křížení páteřní městské třídy.
4. „ V minulosti bylo předmětem památkové ochrany pouze průčelí domu, tedy pouze 
jeho zdobná část. Celý dům nikdy nebyl kulturní památkou, neboť jako celek nevykazoval 
památkové hodnoty. Žádný z orgánů státní památkové péče v minulosti ve svých vyjádřeních 
či stanoviscích nekonstatoval, že jakákoliv jiná část domu by byla památkově hodnotná. 
Dle našeho názoru nemůže být probíhající správní řízení o prohlášení celého domu 
za kulturní památku vedeno snahou o nápravu chyby Národního památkového ústavu
15
při zápisu jedné části budovy (průčelí) do Státního seznamu kulturních památek. 
Takové řešení by bylo zcela zjevně účelové a protiprávní - nelze napravit ztrátu kulturní 
památky (domněle památkově hodnotného průčelí) tím, že bude nově jako památka prohlášen 
celý dům i s pozemkem, o jehož kulturně - historických hodnotách není ve shromážděných 
podkladech žádná zmínka. “
Předešlý zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, shledával památkou kulturní 
statek, případně soubor kulturních statků a věcí. V praxi takový výklad umožňoval, na rozdíl 
od současného zákona o státní památkové péči, specifikovat památkovou ochranu 
např. na průčelí objektu, kdy se ochrana vztahuje pouze na uliční fasádu, její architektonické 
rozvržení, případně na příslušné architektonizované střešní partie. Dne 1.1. 1988, s účinností 
nynějšího platného zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, sice de iure zanikly 
původní státní seznamy kulturních památek, staly se však ve smyslu přechodného ustanovení 
§ 42 současného zákona o státní památkové péči řádnou součástí nově vzniklého jednotného 
Ústředního seznamu kulturních památek. Nynější zákon prohlašování části stavby za kulturní 
památku neumožňuje.
Příslušnost v řízení posuzovaného nárožního pozdně klasicistního domu k tzv. pozdně 
zapsaným kulturním památkám (památková ochrana v tomto případě specifikována na průčelí, 
administrativní zápis učiněn dne 8. 2. 1989) nijak nezpochybňuje samotnou skutečnost, že byl 
dotčený objekt vybrán právě pro své památkové hodnoty rozhodnutím tehdejšího orgánu 
památkové péče ze dne 14. 12. 1987 k zaevidování do státních seznamů kulturních památek. 
Dále podotýkáme, že předmětem potažmo výsledkem zmíněného deklaratomího rozhodnutí 
Ministerstva kultury č. j. MK 40484/2016 OPP ze dne 14. 6. 2016 nebylo posuzování, 
nebo zpochybnění památkového významu dotčeného činžovního domu.
Tvrzení, že „celý dům nikdy nebyl kulturní památkou, neboť jako celek nevykazoval 
památkové hodnoty “ považujeme za ryze účelové, neboť předmětné řízení prokázalo opak. 
Na přítomnosti památkových hodnot a oprávněnosti památkové ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 
písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
se zcela jednoznačně shodla jak odborná složka památkové péče (Národní památkový ústav, 
územní odborné pracoviště v Brně), oba příslušné orgány památkové péče (Krajský úřad 
Jihomoravského kraje a Magistrát města Brna), tak i odborná Komise Ministerstva kultury 
pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku, složená 
ze všeobecně vážených a uznávaných osobností oboru. Pro pochopení dobových souvislostí 
dále podotýkáme, že dnes rozsáhlý odborný výzkum, obecné docenění a rostoucí zájem široké 
veřejnosti o architekturu a urbanismus 19. století byl v osmdesátých letech 20. století, 
tedy v době rozhodování o zápisu, teprve na svém badatelském počátku.
Od doby výstavby jednoduše řešený interiér domu (viz výše) nadále obsahuje všechny 
stěžejní prvky a historické stavební konstrukce (nosné zdi, klenby a záklenky, schodové 
stupně, místy dochované úseky s historickou dlažbou a dřevěnými dveřmi rámové konstrukce 
s profilovanou kazetovou výplní, mladší dřevěná okna navazující ovšem na původní 
klasicistní osazení v líci fasády včetně šestitabulkového členění, sedlový krov). Památková 
podstata domu, dokládající urbanistický vývoj a architektonickou podobu dřívějších 
brněnských předměstí je nadále dobře zachována a navíc soustředěna především na jeho 
uliční a dvorní exteriér s jemným pozdně klasicistním tvaroslovím fasády a nápadně 
zřetězeným rytmem okenních os aplikovaným na nebývalé monumentálně rozložité 
dvoupatrové nárožní průčelí. Pozemek vnitřního dvora je nedílnou součástí architektonické a 
urbanistické kompozice. Povaha objektu vlastníkovi neznemožňuje realizovat rozsáhlejší,
16
ale k památkovým hodnotám domu citlivé stavební úpravy interiéru (např. změny dispozic 
jednotlivých bytových jednotek, vestavby současným požadavkům vyhovujícího sociálního 
zařízení, zobytnění podkroví, bezbariérové úpravy, atd.), provedené v souladu se závazným 
stanoviskem orgánu památkové péče. Prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči 
nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost 
bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na plánovanou opravu a obnovu, atd.). 
Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, 
jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
5. „Pokud jde o zhodnocení stavebně - technického stavu domu, v textové části návrhu 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, č. j . : NPÚ - 
371/48464/2016 ze dne 8. 7. 2016 na prohlášení předmětného domu je  mimo jiné uvedeno, 
že veškeré okenní i dveřní otvory na všech fasádách mají druhotné výplně z různých období - 
včetně plastových výklopných a to i na uliční fasádě. Pavlač je nesena novodobými železnými 
traverzami, zábradlí je staré několik let. Byty obývané sociálně nejslabší vrstvou jsou patrně 
částečně zdevastované.
K výše uvedenému uvádíme, že v současné době probíhá v objektu stavebně technický 
a statický průzkum. Prozatím nejsou průzkumné práce zcela dokončeny, ale již nyní je  
zhotovitelem průzkumu potvrzeno, že objekt je  ve velmi špatném a místy v havarijním stavu. 
Objekt je  narušen i z hlediska statiky - značné sedání rohové části domu, výskyt velkého 
množství podzemní vody v základové spáře, vzlínání vlhkosti vysoko nad úroveň terénu atd.
Za účelem provedení průzkumu byly zpřístupněny všechny prostory a byty v objektu a 
bylo zjištěno, že většina vnitřních prostor domu je úplně zdevastovaná z důvodu 
dlouhodobého užívání sociálně nejslabší vrstvou obyvatel a není zachován jejich původní 
vzhled a podoba (viz fotodokumentace). Od doby zpamátnění průčelí bylo na objektu 
provedeno velké množství druhotných zásahů.
Ve vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru regionálního rozvoje 
čj.: JMK 129102/2016 ze dne 30. 9. 2016 je mimo jiné uvedeno, že bylo provedeno místní 
šetření, ovšem s tím, že nebyly zpřístupněny interiérové prostory. Dle názoru vlastníka 
nemovitosti je  velmi důležitým faktorem pro objektivní posouzení, zda objekt prohlásit 
či neprohlásit za kulturní památku, také aktuální stav a podoba všech vnitřních prostor a 
bytových jednotek v objektu, nikoli pouze posouzení vnějšího pláště budovy. Žádný 
ze zástupců orgánů státní památkové péče vnitřní prostory domu neshlédl, nelze tedy hovořit 
o tom, že by byl v řízení spolehlivě zjištěn stávající stav nemovitosti.
V souvislosti se snahou prohlásit budovu Milady Horákové 1895/19 s pozemkem 
za kulturní památku, považujeme za důležité informovat Ministerstvo kultury CR o záměru 
města Brna s touto nemovitostí. Dům byl odňat ze svěřeného majetku městské části Brno - 
střed kvůli špatnému stavebně technickému stavu. Z tohoto důvodu zahájil Bytový odbor 
Magistrátu města Brna přípravu záměru realizace celkové rekonstrukce současně s opravou 
vedlejšího bytového domu Milady Horákové 1958/17 za účelem vytvoření jednoho uceleného 
komplexu - z hlediska budoucího účelu využití jako bytový dům s pečovatelskou službou. 
Zamýšlená celková rekonstrukce domu si vyžádá zásadní úpravy spojené 
zejm. s bezbariérovým přístupem - tj. zřízení výtahů, stavební úpravy pavlačí, schodišťových 
prostorů, jednotlivých bytů apod. Záměrem vlastníka je rovněž rozšířit počet jednotek
17
v budově nástavbou, tak, aby byl dům výškově sjednocen s okolní zástavbou. S výjimkou 
nezbytné výměny oken se žádná ze zásadních úprav netýká dříve chráněné fasády.
Opakovaně zdůrazňujeme, že dle § 2 odst. 1 zákona o státní památkové péči platí, 
že za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury takové nemovité věci, které jsou 
zejm. významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, 
jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, 
pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo ty věci, 
které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Žádná z těchto 
podmínek k prohlášení domu za kulturní památku není dle našeho názoru splněna.
Předmětná nemovitá věc (tj. dům Milady Horákové 19 i s pozemkem, na němž se 
nachází) nemá, dle našeho názoru, natolik významné hodnoty, pro které by měla být 
prohlášena za kulturní památku, a ze spisové dokumentace to nelze mít za osvědčené.
Z výše uvedených důvodů trváme na svém nesouhlasném stanovisku s prohlášením 
nájemního domu č. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, za kulturní památku. “
Posuzovaný objekt sice v současnosti vykazuje známky dlouhodobé neúdržby a 
devastace bývalými problematickými nájemci, což je dostatečně zřejmé z předložených 
podkladů a pořízené fotodokumentace exteriéru a interiéru, dvoupatrový dům jako celek je 
však nadále, včetně dekorativního tvarosloví uliění fasády a pavlačového dvorního průčelí, 
dobře opravitelný a přizpůsobitelný novému využití, o čemž mimo jiné názorně svědčí také 
deklarovaný záměr vlastníka zvýšit památkově hodnotnou stavbu o další dvě patra (!).
Byla-li účastníkem řízení připomenuta letitá degradace objektu, nebo některé 
nevhodné mladší úpravy (reflektované ostatně ve všech obdržených stanoviscích), je třeba 
zdůraznit, že památková podstata pozdně klasicistního nárožního domu, dokládající 
urbanistický vývoj a architektonickou podobu dřívějších brněnských předměstí je nadále 
dobře zachována a navíc soustředěna především na jeho exteriér s jemným pozdně 
klasicistním tvaroslovím fasády a nápadně zřetězeným rytmem okenních os aplikovaným 
na nebývalé monumentálně rozložité dvoupatrové nárožní průčelí. Vzhled charakteristických 
dvorních pavlačí sice narušilo dodatečné vložení novodobých podpěrných konzolí a výměna 
původního kovaného zábradlí, tyto úpravy jsou však, stejně jako v případě druhotně 
osazených okenních a dveřních výplní, zazdívek, nebo nevhodně zvoleného druhu střešní 
krytiny, reverzibilní povahy a úspěšně rehabilitovatelné. Od počátku jednoduše řešený interiér 
domu (viz výše) nadále obsahuje všechny stěžejní prvky a historické stavební konstrukce 
(nosné zdi, klenby a záklenky, schodové stupně, místy dochované úseky s historickou dlažbou 
a dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s profilovanou kazetovou výplní, mladší dřevěná 
okna navazující ovšem na původní klasicistní osazení v líci fasády včetně šestitabulkového 
členění, sedlový krov). Povaha objektu vlastníkovi neznemožňuje realizovat rozsáhlejší, 
ale k památkovým hodnotám domu citlivé stavební úpravy interiéru (např. změny dispozic 
jednotlivých bytových jednotek, vestavby současným požadavkům vyhovujícího sociálního 
zařízení, zobytnění podkroví, bezbariérové úpravy, atd.), provedené v souladu se závazným 
stanoviskem orgánu památkové péče.
Závěrem tedy konstatujeme, že prohlášení pozdně klasicistního nájemního domu 
č. p. 1895, ulice Milady Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá 
Pole, za kulturní památku, vlastníkovi neznemožňuje provést, při zachování stávajících 
památkových kvalit dotčeného dvoupatrového nárožního objektu, celkovou rekonstrukci
18
na obytný dům s pečovatelskou službou (např. ve venkovském prostředí jsou domy 
s pečovatelskou službou běžně situovány v památkově chráněných zámeckých objektech, 
bývalých hospodářských dvorech, atd.). Příprava tohoto záměru Odborem investičním a 
správy bytových domů Úřadu městské části Brno -  střed ostatně započala ještě v době, 
kdy se na budovu vztahovala památková ochrana nárožního průčelí (v tomto případě 
tzv. pozdní zápis kulturní památky ze dne 8. 2. 1989, rejstř. č. ÚSKP ČR: 48537/7-7853).
Na svém 12. jednání ze dne 24. 2. 2017 posoudila architektonické a urbanistické 
hodnoty předmětného pavlačového domu odborná Komise Ministerstva kultury 
pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku,
přičemž prohlášení objektu za kulturní památku jednohlasně doporučila, a to s následujícím 
odůvodněním: „[...] Komise konstatuje, že památkové hodnoty, pro které byl dům 
v osmdesátých letech minulého století zapsán do státních seznamů, nadále trvají. 
Komise jednoznačně trvá na jeho památkové ochraně. Jde o velmi hodnotný pozdně 
klasicistní pavlačový dům dochovaný ve velmi autentické podobě. Svými rozměry a 
dispozičním řešením se řadí k nejmonumentálnějším stavbám tohoto typu v Brně. 
Jeho hodnotu dále zvyšuje urbanistický kontext v těsné blízkosti brněnského centra a 
v nárožní poloze v rámci jedné z hlavních ulic města. “
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Pozdně klasicistní objekt představuje významnou ukázku 
typologicky nej starší dochované stavební vrstvy hromadného nájemního bydlení pavlačového 
charakteru na území moravské metropole. Výjimečně rozlehlý dvoupatrový nárožní dům, 
který je jedním z posledních celistvě dochovaných staveb dokládajících architektonickou 
podobu dřívějších brněnských předměstí a dokumentujících jejich systematickou urbanizaci 
v průběhu 19. století, má pro stavební dějiny a zachování architektonické rozmanitosti 
stavebního fondu města Brna a městské čtvrti Černá Pole zásadní význam. Dům je navíc díky 
svému nevšedně rozložitému dvoupatrovému nárožnímu průčelí dodnes pohledově velmi 
exponovanou a typologicky cennou dominantou uličního křížení páteřní městské třídy.
Zdánlivě prosté dekorativní rozvržení uliční fasády a okenních os je jedním 
z charakteristických znaků inženýrsky uměřeného klasicismu, který formálně analyticky 
předcházel pozdějším, mnohem zdobnějším a zpravidla vyšším průčelím převážně 
neorenesančních činžovních domů v okolí. Vzhledem k tomu, že se v případě posuzovaného 
pavlačového domu od počátku jednalo o objekt určený k ubytování brněnských dělnických 
rodin pracujících zejména v rámci zdejšího celoevropsky proslaveného textilního průmyslu, 
odpovídalo tomuto obytnému funkčnímu určení (a sociálnímu statusu tehdejších nájemců) 
také poměrně jednoduché dispoziční řešení interiéru s nenáročným vnitřním vybavením, 
u kterého pochopitelně nelze očekávat přítomnost umělecké výzdoby odpovídající například 
životnímu stylu a reprezentaci tehdejší měšťanské společnosti.
Byla-li účastníkem řízení v souvislosti s dlouhodobě neudržovaným, nikoliv však 
havarijním a neopravitelným stavem budovy připomenuta letitá degradace objektu způsobená 
bývalými problematickými nájemci, nebo některé nevhodné mladší úpravy (zejména 
v interiéru), je třeba zdůraznit, že památková podstata domu, dokládající urbanistický vývoj 
a architektonickou podobu dřívějších brněnských předměstí je nadále dobře zachována a 
navíc soustředěna především na jeho exteriér s jemným pozdně klasicistním tvaroslovím 
fasády (konec 50. let -  70. léta 19. století) a nápadně zřetězeným rytmem okenních os
19
aplikovaným na nebývalé monumentálně rozložité dvoupatrové nárožní průčelí. Vzhled 
charakteristických dvorních pavlačí sice narušilo dodatečné vložení novodobých podpěrných 
konzolí a výměna původního kovaného zábradlí, tyto úpravy jsou však, stejně jako v případě 
druhotně osazených okenních a dveřních výplní, zazdívek, nebo nevhodně zvoleného druhu 
střešní krytiny, reverzibilní povahy a úspěšně rehabilitovatelné. Od počátku jednoduše 
řešený interiér domu nadále obsahuje všechny stěžejní prvky a historické stavební konstrukce 
(nosné zdi, klenby a záklenky, schodové stupně, místy dochované úseky s historickou dlažbou 
a dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s profilovanou kazetovou výplní, mladší dřevěná 
okna navazující ovšem na původní klasicistní osazení v líci fasády včetně šestitabulkového 
členění, sedlový krov). Pozemek vnitřního dvora je nedílnou součástí architektonické a 
urbanistické kompozice.
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, historické a jako projev tvůrčích 
schopností a práce člověka dotčený nárožní pozdně klasicistní nájemní dům č. p. 1895, ulice 
Milady Horákové 19, nám. 28. října 1, s pozemkem p. č. 3782, k. ú. Černá Pole, město Brno, 
okres Brno - město, Jihomoravský kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) 
zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení 
věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
2 0
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást
rozhodnutí č. j. MK 66135/2017 OPP ze dne 26.1. 2018.
21
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66135/2017 OPP ze dne 26.1. 2018, obr. 1 - 3.
22
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66135/2017 OPP ze dne 26.1. 2018, obr. 4-7.
23
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 66135/2017 OPP ze dne 26.1. 2018, obr. 8 - 9.
24

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0540716.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brno - Brno-město; Černá Pole, činžovní dům. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

21426816 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.01.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 16186753

Bližší specifikace:

Název	činžovní dům
Číslo ÚSKP	106164
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 19225242

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 66135/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	22.02.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	16186753 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 500747

Název objektu:

Část obce: Černá Pole

Č. dom.: č.p. 1895

Ulice: Milady Horákové

Č. or.: 19

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

činžovní dům (právní stav 16186753)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1080

Název lokality: Brno

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

činžovní dům (právní stav 16186753)

Kód CZ: 56527

Název lokality: Lužánky (B)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

činžovní dům (právní stav 16186753)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

činžovní dům (právní stav 16186753)

Ke stažení Náhled Poslat žádost