Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

mm
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Národní památkový ústav 
Do 2018-07-02 10:32:30
NPU-310/52865/2018
List 1 -i
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 21.5.2018
MK 34110/2018 OPP Dědková Olga Mgr. / 428
Věc; řízení o prohlášení hospodářských objektů usedlosti č. p. 5, obec Kozárovice, 
okres Příbram, Středočeský kraj, za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 34110/2018 OPP, 
sp. zn. MK-S 547/2018 OPP, ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
m i n i s t e r s t v o  k u l t u r y
M&ltézsfe! náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 — Malá Strana
IČ: 00023671 13
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 34110/2018 OPP, sp. zn. MK-S 547/2018 
OPP ze dne 21. 5.2018
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, odborné pracoviště středních Čech v Praze
Městský úřad Příbram, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, úsek památkové péče
Vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
lilii lili li
M K C R X 0 0 C H XQG
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@,mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost: ..íf.jtf;.
V Praze dne 21. 5. 2018 
č.j. MK 34110/2018 OPP 
sp. zn. MK-S 547/2018 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
péče
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor hospodářských 
objektů a pozemků usedlosti č. p. 5, obec Kozárovice, k. ú. Kozárovice, obec Kozárovice, 
okres Příbram, Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
Soubor tvoří:
• chlévy, na pozemku st. pare. č. 40/1, spolu s pozemkem st. pare. č. 40/1
• sýpka se stodolou a kolnou, na pozemku st. pare. č. 40/2, spolu s pozemkem st. 
pare. č. 40/2
• pozemek st. pare. č. 40/3 (bez stavby)
• pozemek pare. č. 50/1, včetně ohradní zdi
• pozemek pare. č. 51/5
Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku se nevztahuje na stavbu (obytný dům) na 
pozemku st. pare. č. 40/3 v k. ú. Kozárovice.
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště středních Čech v Praze, podnět k prohlášení souboru hospodářských 
objektů a pozemků usedlosti č. p. 5 (chlévy na pozemku st. pare. č. 40/1, spolu s pozemkem 
st. pare. č. 40/1; sýpka se stodolou a kolnou na pozemku st. pare. č. 40/2, spolu s pozemkem 
st. pare. č. 40/2; pozemek st. pare. č. 40/3 (bez stavby); ohradní zeď na pozemku pare. č. 50/1, 
spolu s pozemkem pare. č. 50/1; pozemek pare. č. 51/5), obec Kozárovice, k. ú. Kozárovice, 
obec Kozárovice, okres Příbram, Středočeský kraj, za kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, jako 
odůvodnění uvedl: „ Usedlost č. p. 5 je  důležitým dokladem historického a urbanistického 
vývoje Kozárovic. Jak bylo výše uvedeno, v 90. letech 20. století bylo jádro vesnice s 
původními domy a usedlostmi natolik dobře dochované, že se dokonce uvažovalo o jejím 
prohlášení za vesnickou památkovou zónu. Nacházely se zde (a stále nacházejí - byť v menším 
množství) pozdně klasicistní usedlosti, typické pro rozsáhlejší oblast severního Prácheňska 
(oblast mezi Otavou a Příbramskem). Dodnes však není v Kozárovicích a ani jejich širším 
okolí chráněn žádný z těchto venkovských objektů. V současné době tento typ zástavby z 
vesnic rychle mizí a stává se poměrně vzácným. Přesto, že památková hodnota areálu 
usedlosti č. p. 5 je  ochuzena o důležitou část - obytný dům, který značně poznamenaly 
adaptace 2. poloviny 20. století, zůstává komplex velmi cenným svědectvím této zástavby. K 
tomu lze dodat, že majitel spolupracuje s pracovníky Národního památkového ústavu, ÚOP 
středních Cech i s nezávislými poradci v oblasti památkové péče, má zájem na komplexní 
obnově areálu a v místě obytného domu plánuje na pozemku st. pare. č. 40/3 novostavbu, 
která bude slučitelná se zájmy památkové péče.
Nejhodnotnějším prvkem hospodářských budov usedlosti č. p. 5 je  patrová klasicistní 
sýpka s dochovanými historickými konstrukcemi. Na ni navazující kolna se stodolou dotváří 
obraz hospodářské stavby, stejně jako protější klasicistní chlévy. Tento, v přízemí klenutý, 
objekt je  zajímavý také pro svůj netypický krov z počátku 20. století.
Hospodářské objekty č. p. 5 jsou autenticky dochované - mají „in situ“ zachovány 
některé z původních architektonických prvků, jako jsou okna a dveře; další historické prvky 
jsou uloženy ve skladovacích prostorách usedlosti a je možné je restaurovat a druhotně 
využít. “
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo a zahájilo správní řízení o prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku.
V řízení se vyjádřil Městský úřad Příbram, odbor Stavební úřad a územní plánování, 
Památková péče, který ve svém stanovisku ze dne 29. 1. 2018, č. j. MeUPB 09458/2018, sp. 
zn. SZ MeUPB/06493/2018/SÚÚP/Job, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku 
doporučil s odůvodněním: „Předmětná hospodářská usedlost má výrazné památkové hodnoty 
a je důležitým dokladem historického a urbanistického vývoje Kozárovic. Hospodářské 
objekty jsou autenticky dochované, mají zachovány některé z původních architektonických 
prvků, jako jsou okna a dveře, a nejsou zasaženy žádnými závažnějšími stavebními úpravami
2
či přestavbami. Nejhodnotnější z hospodářských budov je  klasicistní sýpka s dochovanými 
historickými konstrukcemi. Stavby jsou cenným dokladem venkovské zástavby, jež v 
současnosti z vesnic rychle mizí a stává se vzácným. “
V řízení se dále vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a 
památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 28. 2. 2018, č. j. 010469/2018/KUSK, sp. 
zn. SZ_010469/2018/KUSK, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku rovněž 
doporučil. Dále uvedl: „ Usedlost se nachází jižně od návsi obce Kozárovice. Dle historických 
mapových podkladů (indikační skicy a císařské otisky stab. katastru) lze počátky usedlosti 
datovat nejdříve do období let 1824-43. Původně tvořila usedlost zřejmě celek se severně 
sousedícím č. p. 4. Objekty byly původně dřevěné. Jediná kamenná stavba se nacházela 
uprostřed areálu usedlosti č. p. 5. V jejím místě se nachází sklípek s valenou klenbou, který je  
součástí stodoly. Sklípek lze datovat do přelomu 18. a 19. století. V indikační skice je  
zachycena stávající dispozice areálu. Další zděné stavby, které vznikaly postupně, lze datovat 
do let 1840-71. '
Areál prošel dílčími stavebními úpravami ve 2. pol. 20. století, kdy sloužil také ke 
skladovacím účelům, garážování atp. Přesto je dochován s velkou mírou autenticity, vyžaduje 
však stavební obnovu. V současnosti probíhá příprava projektu na obnovu a přestavbu areálu 
pro bydlení a skladovací účely, obytný dům má být nahrazen novostavbou. Záměr je  
konzultován již  nyní s NPU-UOPSČ.
Přední odborník v oblasti lidové architektury, Ing. arch. Jan Pešta uvádí ve své 
odborné publikaci Encyklopedie českých vesnic, v popisu Kozárovic: „ V Kozárovicích se 
zachoval početný soubor hodnotné pozdně klasicistní zástavby (charakteristické pro široké 
pásmo mezi Příbramí a Pískem), z doby kolem poloviny 19. století. ... Kozárovice se přes dílčí 
narušení dochovaly jako cenný příklad středočeské vesnice z kopcovité oblasti středního 
Povltaví, s řadou památkově hodnotných staveb lidové architektury... Proto byla vesnice v 90. 
letech vybrána k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, nakonec však byl návrh, z 
kapacitních důvodů, stažen. “ Klasicistní sýpku u usedlosti č. p. 5 jmenuje Ing. arch. Jan Pešta 
jako mimořádně cennou.
Stavby areálu usedlosti č. p. 5, spolu s pozemky jsou dokladem historického vývoje 
území nejen v rámci obce Kozárovice, ale prezentují také výstavbu hospodářských usedlostí 
na Příbramsku. Prostorové uspořádání staveb na pozemcích, představuje rovněž významnou 
památkovou hodnotu, je významným dokladem formy uspořádání historické zástavby obce. 
Přestože areál prošel i novodobými úpravami, je  dle vyhodnocení NPU dosud zachována 
řada částí, které vykazují památkové hodnoty. Největší míru autenticity vykazují hospodářské 
budovy. Obec Kozárovice se nachází v Oblasti krajinného rázu Příbramsko (viz. „Studie 
vyhodnocení krajinného rázu na části území Středočeského kraje“, zpracovatel Atelier V, 
Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.) a představuje lokalitu s cennou lidovou architekturou - 
Region Lidové architektury (RLA) Rožmitálsko - Březnicko, jejíž součástí je i navrhovaný 
areál bývalé usedlosti. V Kozárovicích, byt‘ byly kdysi vyhodnoceny k prohlášení za VPZ, 
nemá dosud žádný z dochovaných objektů lidové architektury statut kulturní památky. “
Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dopisem Ministerstva kultury ze 
dne 9. 3. 2018, pod č. j. MK 17159/2018 OPP, a byl informován o svých právech 
a povinnostech v řízení. Tímto dopisem byl rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro 
rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně 
navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě.
Účastník řízení této možnosti nevyužil.
3
r
Popis souboru dle NPU:
Sýpka se stodolou a kolnou:
Budova na obdélném půdorysu lemující dvůr na severu je orientovaná podélnou osou 
ve směru západ-východ; sýpka je situována v západní třetině a stodola s kolnou ve zbývající 
východní části.
Sýpka: patrová stavba na obdélném půdorysu, vystavěná ze smíšeného zdivá s velkou 
převahou kamene. Jednoduché fasády, jejichž omítka je z velké části degradovaná, člení 
pouze mohutná profilovaná korunní římsa a okenní a dveřní otvory. Stavbu ukončuje sedlová 
střecha s kovovým křížkem ve vrcholu západního štítu, krytá dvouřadými taškami 
bobrovkami. Členění severní, západní a jižní stěny je dvouosé. K východnímu štítovému 
průčelí přiléhá nižší stodola.
Vstup do hlavního prostoru patrové sýpky je veden pravoúhlým průchodem s 
dřevěným ostěním. Provozní (stavebně oddělený) prostor v levé části přízemí sýpky uzavírají 
prkenné posuvné dveře zavěšené na kovovém pojezdu. Sýpku na přízemí a patro rozděluje 
klasická sýpková konstrukce s trámovými stropy s prkny kladenými na sraz. Místnost přízemí 
ve dvou třetinách délky rozděluje dřevěná příčka. Do patra vystupuje strmé jednoramenné 
žebříkové schodiště při severní straně, podobné schodiště při západní stěně zpřístupňuje 
podkroví. Strop je v patře podepřen hranolovými sloupky. Prostor osvětlují podélně obdélná 
okna, která mají v patře segmentově překlenuté špalety a částečně dochované vnitřní dřevěné 
okenice. Okna jsou chráněna mřížkami - v patře s pravoúhle dělenou osnovou, v podkroví z 
nasekávaného hrubého kovaného pásu.
Střechu nese původní krov s postranními svislými stolicemi.
Stodola s kolnou: přízemní vysoká neprůjezdná stavba je vystavěná z kamenného 
zdivá nad obdélným půdorysem. Sedlovou střechu kryjí částečně etemitové šablony a 
částečně (nad levým přístřeškem pro stroje) novodobé střešní tašky. Fasády byly původně 
hladce omítané, dnes jsou z velké části degradované. Levou západní část (přiléhající k sýpce) 
tvoří malá (od jihu otevřená) kolna. Do jihozápadního nároží stodoly je situován nad terén 
vystupující malý sklenutý sklípek s cihlovou dlažbou; do něj vede samostatný obdélný vstup 
v západní části jižního průčelí. Vstup do stodoly se středním mlatem a dvěma postranními 
pemami vede velkým obdélným vjezdem s posuvnými dřevěnými vraty. Zbývající fasády 
jsou hladké, nečleněné. Východní průčelí ukončuje prkenný štít pokrytý etemitovými 
šablonami. Střechu nese stolicový krov s vaznými trámy přesahujícími vnější okraj koruny 
zdivá stodoly.
Chlévy:
Budova na obdélném půdorysu lemující dvůr na jihu je orientovaná podélnou osou ve 
směru západ-východ. Chlévy zaujímají východní polovinu celkové stavby.
Chlévy jsou přízemní budovou obdélného půdorysu s úložným prostorem v podkroví, 
přimykající se západní stěnou k obytnému domu. Strmou sedlovou střechu kryjí etemitové 
šablony. Chlévy jsou vystavěny ze smíšeného zdivá s převažujícím podílem kamene a 
rozděleny na tři vnitřní stavebně oddělené části. Dvorní fasáda je omítnuta hladkou omítkou. 
Základní členění sestává s bílého soklu, nárožních lizén a vysokého pásu vydělujícího 
podstřeší. Vstup do jižní místnosti vede obdélným portálem s kamenným ostěním bez 
profilace a s letopočtem 1871 vytesaným v nadpraží. Prostor je osvětlen středně velkým 
vpadlým oknem se segmentovým záklenkem. Střední místnost je přístupná dřevěnými 
dvoukřídlými širokými vraty z 2. poloviny 20. století, vsazenými do druhotně rozšířeného 
otvoru. Severní prostor zpřístupňují dřevěné jednokřídlé dveře s prosklenou horní výplní z 
2. poloviny 20. století a osvětluje jej dvoukřídlé obdélné okno v druhotně prolomeném (či 
rozšířeném) otvoru. Všechny místnosti chlévů jsou sklenuty valenou klenbou s
4
nepravidelnými výsečemi s vytaženými hřebínky. Chlévy byly větrány pěti drobnými otvory, 
dnes zaslepenými, v jižním průčelí obráceném do zahrady. V podstřeší je rozsáhlý prostor pro 
seno, přístupný dřevěnými dvířky v nadezdívce dvorní fasády. Prostor větrají dvě drobná 
obdélná okénka ve štítu.
Původně kryla chlévy nižší polovalbová střecha. Po dodatečném zvýšení obvodového 
zdivá obdržel chlév atypický krov sedlové střechy, v němž hřebenovou vaznici podepírají 
střídavě umístěné vzpěry osazené pod korunou zdivá.
Ohradní zeď:
Fragmentámě dochovaná kamenná ohradní zeď lemuje ze západní strany pozemek 
zahrady. Lomový kámen je vyskládán nasucho, nepravidelně do výše cca 0,80 - 1,0 metru.
Během hodnocení Ministerstvo kultury pečlivě zvážilo všechny výše uvedené 
podklady a stanoviska a rozhodlo o prohlášení souboru hospodářských budov a pozemků 
usedlosti č. p. 5 v obci Kozárovice za kulturní památku.
V řízení bylo zjištěno, že předmětné hospodářské objekty pocházejí ze 40. -  70. let 
19. století. V uvedeném období byly dřevěné objekty usedlosti postupně přestavovány do 
stávající zděné podoby. Nej starší a zároveň nej hodnotnější stavbou ze souboru je kamenná 
pozdně klasicistní sýpka se stodolou, která byla do své nynější podoby postavena před rokem 
1843. Do její hmoty byl včleněn starší valené klenutý sklípek, jehož vznik lze zařadit 
pravděpodobně již do přelomu 18. a 19. století. Nejmladší stavbou souboru jsou chlévy s 
letopočet 1871 vyrytým v nadpraží.
Památková hodnota všech hospodářských objektů je navýšena skutečností, že se do 
současnosti dochovaly v autentické podobě bez výraznějších stavebních úprav či přestaveb. V 
objektech se dodnes nacházejí některé z původních architektonických prvků (např. okna či 
dveře).
Nedílnou součástí areálu je rovněž kamenná ohradní zeď lemující zahradu dnešní 
usedlosti č. p. 5, která pochází přibližně z doby kolem roku 1800. Zeď je dochovaná v 
historické podobě, v místě se významně pohledově uplatňuje a spoluutváří tak zdejší 
historické prostředí.
Památková ochrana se nevztahuje na obytný dům (přiléhající k chlévům), který byl ve 
2. polovině 20. století poškozen nevhodnými stavebními úpravami, po kterých se z původní 
historické budovy zachovalo více méně jen obvodové zdivo s druhotně prolomenými 
okenními i dveřními otvory. Za kulturní památku Ministerstvo kultury prohlašuje pouze 
pozemek st. pare. č. 40/3 v k. ú. Kozárovice (na kterém obytný dům stojí), který je nedílnou a 
původní součástí historického areálu.
Navzdory novodobých úpravám obytného domu zůstala do současnosti zachována 
historická dispozice celé usedlosti. Zároveň Ministerstvo kultury konstatuje, že usedlost má 
význačnou urbanistickou hodnotu a to s ohledem na její důležité umístění v rámci obce 
(usedlost je situována v nejlépe a nejcelistvěji dochované části jižně od návsi a představuje 
jako celek nenahraditelnou urbanistickou hodnotu Kozárovic).
Památkově cennou součástí areálu jsou i pozemky pare. č. 50/1 a pare. č. 51/5 v k. ú. 
Kozárovice - zahrada a dvůr, kolem něhož jsou jednotlivé stavby rozmístěny. Oba tyto 
pozemky jsou s hospodářskými objekty usedlosti historicky spjaty a tvoří s ním jeden nedílný 
celek, jelikož v minulosti byly nezbytné pro řádné hospodářské fungování usedlosti.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že památková hodnota všech hospodářských 
staveb usedlosti spočívá nejen v jejich stáří, autentickém vzhledu, ale i v jejich prostorovém 
uspořádání na pozemcích, které dokládá historický a stavební vývoj celého areálu v 19. 
století.
5
Hospodářské budovy usedlosti č. p. 5, které jsou dokladem vzhledu hospodářských 
částí usedlostí na Příbramsku v 19. století, svým umístěním, historickou, architektonickou i 
urbanistickou hodnotou a zachovanými konstrukcemi i stavebními detaily splňují podmínky 
pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
6
Příloha č. 1: soubor hospodářských objektů a pozemků usedlosti č. p. 5, obec
Kozárovice, k. ú. Kozárovice, obec Kozárovice, okres Příbram, Středočeský 
kraj - kopie katastrální mapy s vyznačením umístění věci; nedílná součást 
tohoto rozhodnutí
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0540807.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Kozárovice, hospodářské budovy usedlosti čp. 5. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5889687 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

21.05.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 18054771

Bližší specifikace:

Název	hospodářské budovy usedlosti čp. 5
Číslo ÚSKP	106211
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20114504

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 34110/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	13.06.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	18054771 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 303794

Název objektu: sýpka

Část obce: Kozárovice

Č. dom.: č.p. 5

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kozárovice

Obec: Kozárovice

ORP: Příbram

Okres: Příbram

hospodářské budovy usedlosti č… (právní stav 18054771)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 24448

Název lokality: Horní Kozárovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Kozárovice

Obec: Kozárovice

ORP: Příbram

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

hospodářské budovy usedlosti č… (právní stav 18054771)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 261

Název hist. regionu: Mirovice

hospodářské budovy usedlosti č… (právní stav 18054771)

Ke stažení Náhled Žádost o užití