Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

M K C R X 0 0 C U A O I
doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D.
m inistr kultury
V Praze dne 23. srpna 2018 
Č.j.: MK 53737/2018 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 15. 11. 2017, který podaly Lesy České 
republiky, státní podnik, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 
Hradec Králové; (dále též „Lesy ČR“ nebo „podatel rozkladu44), přezkoumal rozhodnutí 
Ministerstva kultury č.j. MK 68552/2017 OPP, sp. zn. MK-S 10787/2016 OPP ze dne 30. 10. 
2017 (dále též „napadené rozhodnutí44), kterým byl podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 
20/1987 Sb.“), za kulturní památku prohlášen tzv. Červený most na p. p. č. 881 k. ú. Žernov a 
p. p. č. 1963/1 k. ú. Slatina nad Úpou, obec Žernov, okres Náchod, Královehradecký kraj 
(dále též „most44 nebo „objekt44). Ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu jsou 
účastníky řízení podatel rozkladu a Povodí Labe, státní podnik, se sídlem Víta Nejedlého 
951/8, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové.
Podle § 152 odst. 6 písm. a), § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu jsem 
na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
n á s l e d o v n ě :
rozkladem napadené rozhodnutí Ministerstva kultury 
č.j. MK 16642/2017 OPP ze dne 21. 3. 2017 
se  m ě n í  tak, že jeho výroková část zní následovně:
„Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  za kulturní památku podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění 
pozdějších předpisů, tzv. Červený most, který se nachází nad vodním tokem řeky Úpa, kdy 
její koryto je vedeno z části na p. p. č. 1963/1 v k. ú. Slatina nad Úpou a obci Slatina nad 
Úpou a z části na p. p. č. 881 v k.ú. Žernov u České Skalice a obci Žernov, okres Náchod, 
Královehradecký kraj, přičemž se jedná o mostní konstrukci v rámci existující účelové 
komunikace, která se nachází na p. p. č. 1680/3 v k.ú. Slatina nad Úpou a p. p. č. 582/3 v k.ú. 
Žernov u České Skalice, okres Náchod, Královehradecký kraj. V tomto řízení dle § 27 odst. 1 
písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou účastníky
1
řízení: Lesy České republiky, státní podnik, Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 
08 Hradec Králové; Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Slezské Předměstí, 
500 03 Hradec Králové. Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy.“
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem se jeho podatel domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ministerstvo kultury obdrželo podnět Ivana Češky a Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Josefově, na prohlášení tzv. Červeného mostu na p. p. ě. 
881 k. ú. Žernov a p. p. č. 1963/1 k. ú. Slatina nad Úpou, obec Žernov, okres Náchod, 
Královehradecký kraj, za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v 
uvedené věci zahájilo správní řízení.
Národní památkový ústav uvedl ve svém podnětu následující: „ Červený most přes 
řeku Úpu se nachází v Babiččině údolí nedaleko Ratibořic pod zříceninou hradu Rýzmburk. 
Most byl vystavěn jako spojnice v tzv. Panské cestě náhradou za původní brod dle vročení na 
kamenném pilíři v roce 1880 a nesl název „Prinz Franz Josef s Brucke“. Pro nový most se po 
čase ujalo nové pojmenování podle jeho charakteristické červené barvy. Jedná se o vzhledem 
k vodoteči kolmo orientovaný pevný dvoupolový most dřevěné nosné konstrukce se spodní 
kamennou stavbou. Spodní stavbu mostu tvoří nábřežní opěry a středový pilíř, které jsou 
vyzděné z opracovaných pískovcových kvádrů. Pilíř v řečišti řeky Úpy je oválného tvaru s 
klínem při patě návodní strany. Na boční straně jsou dva vtesané nápisy, kapitálou „PRINZ 
FRANZ JOSEFS BRŮCKE“ doplněný korunou a letopočet „1880“. Hlavní nosnou 
konstrukci vrchní stavby mostu mezi vnitřními poli mostu tvoří dvojitá věšadla, na jejichž 
věšácích jsou zavěšeny podvlaky podpírající celkem čtyři podélníky ze zazubených trámů. 
Podélníky jsou na středovém pilíři podložené kráčaty. Do podélníků jsou kotveny svislé 
sloupky zábradlí se zavětrováním ondřejskými kříži. Vrcholy sloupků a věšadel převyšují 
zábradlí a jsou zdobně zaobleny s odstupněním. Zábradlí pokračuje i na obou předmostích 
mostu. Spoje jsou čepované a ocelové s kovanými čtvercovými matkami. Dřevěné nosné 
konstrukce jsou natřeny výraznou červenou krycí barvou. Mostovka je dřevěná fošnová s 
dřevěnými hranolovými krajnicemi. Při opravě pravděpodobně někdy v poslední čtvrtině 20. 
stol. došlo k vložení ocelových traverz pod mostovku a oplechování vrchní části dřevěného 
zábradlí a věšadel. Došlo také k částečné výměně dřevěných prvků, nové jsou oproti 
původním tesaným pouze hraněné z katru. Současný stav věci: Most využívaný především 
turisty není v dobrém stavebně technickém stavu. Některé nosné dřevěné prvky jsou 
napadeny hnilobou. Způsob užívání: Most slouží pro cyklisty a pro pěší. Odůvodnění návrhu: 
Dvoupolový most z roku 1880 s nosnou dřevěnou věšadlovou konstrukcí a spodní kamennou 
stavbou je hodnotným dokladem mostního stavitelství závěru 19. stol. Kromě původního 
konstrukčního systému je most cenný i architektonicky s nízkými věšadly zapojenými do 
zábradlí se zavětrováním ondřejskými kříži. Most je také krajinotvomým prvkem malebného 
údolí pod rýzmburským altánem a podílí se na vnějším obrazu ochranného pásma národní 
kulturní památky Babiččino údolí. Rozsah ochrany: most na pozemku p. č. 881 v k. ú. Žernov 
u České Skalice a pozemku p. ě. 1963/1 v k. ů. Slatina nad Úpou.“
V řízení se dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. vyjádřil Městský úřad Náchod, úsek 
státní památkové péče, a to dopisem ze dne 2. 9. 2016, č.j. MUNAC 52085/2016, kterým
2
vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas s následujícím 
odůvodněním: „K Vámi zahájenému řízení o prohlášení za kulturní památku tzv. Červený 
most na p.p.č. 881 katastrální území Žernov u České Skalice a p.p.č. 1963/1, katastrální území 
Slatina nad Úpou, obec Žernov provedl Městský úřad, odbor výstavby fyzickou kontrolu 
umístění v souladu s podaným návrhem a souhlasí s prohlášením za kulturní památku. 
Červený most se nachází pod zříceninou hradu Rýzmburk, vystavěn byl v roce 1880. Jedná se 
o dvoupolový dřevěný most výrazné červené barvy s dřevěnou mostovkou přes řeku Úpu se 
spodní kamennou stavbou nacházející se v ochranném pásmu Národní kulturní památky 
Babiččino údolí v Ratibořicích. Most je hodnotným dokladem mostního stavitelství v 19. 
stol., krajinotvomým prvkem údolí pod Rýzmburským altánem a zároveň se podílí na vnějším 
obrazu ochranného pásma Národní kulturní památky Babiččino údolí v Ratibořicích.“
Dále se v řízení dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. vyjádřil Krajský úřad 
Královehradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, a to dopisem č.j. 
KUKHK-28769/RG/2016-2 ze dne 3. 10. 2016, prohlášení uvedené věci za kulturní památku 
doporučil, což odůvodnil takto: „Dvoupolový most je nedílnou součástí památky Babiččino 
údolí a to nejenom díky své funkci, ale hlavně kvůli původnímu konstrukčnímu systému a 
architektonickému ztvárnění. Podílí se na dotváření celkového vzhledu prostředí národní 
kulturní památky. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů 
a dotací, oddělení kultury a památkové péče, po pečlivém zvážení došel k závěru, že jsou 
splněny požadavky na prohlášení věci za kulturní památku, proto se rozhodl tento návrh 
doporučit/4
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. byl o podání návrhu písemně 
vyrozuměn vlastník věcí navržených na prohlášení za kulturní památku (Lesy ČR). Současně 
v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu bylo tomuto subjektu umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti využil a k návrhu prohlášení věci za kulturní památku se vyjádřil 
takto: „Dne 11.10. 2016 obdržela LS Rychnov vyrozumění o zahájení řízení ve věci 
prohlášení tzv. Červeného mostu k.ú. Žernov (Slatina nad Úpou), okres Náchod, 
Královéhradecký kraj, kulturní památkou pod značkou MK 63976/2016 OPP (Mk-S 
10787/2016 OPP). Jedná se o evidovaný majetek LČR, s.p. (viz příloha - evidenční list 
majetku), který slouží pro potřeby lesního hospodaření. Tento objekt se nachází v lokalitě 
spadající do Národní přírodní památky Babiččino údolí, což lokalitě a objektu poskytuje z 
našeho pohledu dostatečnou ochranu. Vyjadřujeme tedy nesouhlas s vyhlášením Červeného 
mostu za kulturní památku/4
Ministerstvo kultury pak na základě vyhodnocení výše uvedených podkladů vydalo 
rozkladem napadené rozhodnutí č.j. MK 68552/2017 OPP, sp. zn. MK-S 10787/2016 OPP ze 
dne 30. 10. 2017, kterým podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb. za kulturní památku 
prohlásilo tzv. Červený most na p. p. č. 881 k. ú. Žernov a p. p. č. 1963/1 k. ú. Slatina nad 
Úpou, obec Žernov, okres Náchod, Královehradecký kraj, a to s následujícím odůvodněním:
„Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že Červený most na p. p. č. 881 k. ú. Žernov a p.p.č. 1963/1 k. ú. Slatina nad 
Úpou, obec Žernov, okres Náchod, Královehradecký kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 
odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
pro prohlášení věci za kulturní památku. Památkově cenný je původní konstrukční systém 
Červeného mostu s vahadlovou konstrukcí přecházející v zábradlí, dokládající úroveň 
stavitelství mostních konstrukcí na konci 19. století. Kromě toho je tato technická stavba
3
nedílnou součástí památky Babiččino údolí jako funkční krajinotvomý prvek, který se svým 
architektonickým ztvárněním podílí na celkovém vzhledu prostředí národní kulturní 
památky."
Ministerstvo kultury dále v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedlo k výše 
citovanému vyjádření Lesů ČR, s.p. následující: „Ministerstvo kultury nesouhlasí s názorem 
Lesů České republiky, status kulturní památky zajišťuje státní dohled a ochranu typologicky 
jiným předmětům a objektům než status národní přírodní památky, který je zaměřen na 
ochranu krajiny - její flóry, fauny a nerostného bohatství. Zájmem státní památkové péče je 
ochrana movitých a nemovitých předmětů, které jsou dokladem tvůrčích schopností a práce 
člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, 
umělecké, vědecké a technické"
Výše citované rozhodnutí Ministerstva kultury následně napadly Lesy ČR rozkladem 
ze dne 15. 11. 2017, kterým se domáhají zrušení napadeného rozhodnutí. Rozklad obsahuje 
následující okruhy námitky (jejich číslování bylo doplněno správním orgánem):
1) „Ve výroku rozhodnutí je uvedeno, že se prohlašuje tzv. Červený most za kulturní 
památku. Jeden z mostů nad řekou Úpou má místní název Červený most a je nedílnou 
součástí lesní dopravní sítě pod názvem lesní cesta „Údolní Úpská", která je zařazena do 
kategorie 2L a slouží k dopravě pro obhospodařování cca 100 ha komplexu státních lesů v 
údolí řeky Úpy, včetně odvozu vytěžené dřevní hmoty do místa zpracování. Jedná se o lesní 
cestu v délce více jak 3 km, která na svém jižním konci ústí na asfaltovou lesní cestu „Bílý 
kopec Skalka" a to v místě rozcestníku Pohodlí. Na této cestě je i tzv. Bílý most, který v 
současné době prochází totální rekonstrukcí. Tato lesní dopravní síť slouží i pro ostatní 
majitele lesních pozemků v údolí kolem řeky Úpy a napojuje se na státní silnici Slatina nad 
Úpou-Čemá Hora (111. tř. č. 3044). Most není solitérním krajinným prvkem ani lávkou pro 
pěší či cyklisty, jak uvádí popis národního památkového ústavu (dále jen „NPÚ") převzatý do 
odůvodnění rozhodnutí. Po důkladné mostní prohlídce v roce 2016 však z důvodu kritického 
stavu dřevěné nosné konstrukce, která ovlivnila jeho zatížitelnost, musel být most uzavřen pro 
motorovou dopravu. Lesy ČR na základě tohoto posudku jsou postaveny před úkol zajistit 
projektovou dokumentaci na jeho celkovou rekonstrukci s tím, že musí dojít k odstranění 
stávající dřevěné nosné konstrukce, která je neopravitelná a dodatečně vloženou ocelovou 
konstrukci (ocelový rošt vyztužení mostovky a odlehčení hlavních dřevěných nosníků) je 
třeba vyřešit tak, aby most mohl sloužit pro lesní dopravu. Přitom samozřejmě bude třeba 
respektovat všechny povinnosti týkající se výstavby a provozu lesních cest a mostů, které jsou 
jejich součástí a jsou stanovené obecně závaznými právními předpisy na úseku výstavby 
dopravní infrastruktury pro obhospodařování lesa. Obdobně již Lesy ČR postupují i v případě 
Bílého mostu. Tento je v blízkosti areálu Babiččina údolí, na rozdíl od Červeného mostu, 
který se nachází přes 3 km dál na sever proti proudu řeky Úpy, v lesnaté části krajiny a nemá 
ani vizuální ani historickou souvislost s areálem Babiččina údolí. Lesy ČR, resp. jejich právní 
předchůdci prováděli opravy a další stavebně technické zásahy na Červeném mostě již v 
minulosti a to vždy s cílem jeho technického přizpůsobení potřebám lesní dopravy s cílem 
zajistit obhospodařování lesních komplexů v údolí řeky Úpy. O tom se však odůvodnění 
rozhodnutí pouze zmiňuje, když byl použit popis národního památkového ústavu: „Při opravě 
pravděpodobně někdy v poslední čtvrtině 20. století došlo k vložení ocelových traverz pod 
mostovku a oplechování vrchní části dřevěného zábradlí a věšadel. Došlo také k částečné 
výměně dřevěných prvků, nově jsou oproti původním tesaným pouze hraněné z katru." Lesy 
ČR toto považují pouze za povšechný až laický popis toho, jak bylo již v minulosti do mostní 
konstrukce zasaženo. Když při poslední rekonstrukci došlo mimo jiné k výrazným
4
technickým zásahům, tj. např. k výměně dosavadní nevyhovující štěrkové vozovky na 
zkorodovaných ocelových štětovnicích za dřevěnou a to s cílem, aby most mohl sloužit 
nákladní automobilové dopravě.41
2) „Plynutím času tak došlo k tomu, že se současné provedení mostní konstrukce liší 
od toho, co bylo výsledkem mostního stavitelství v 19. století. Rozhodně nemůže být Červený 
most posuzován za krajinotvomý prvek údolí, když jako most má zejména plnit úkol 
nezbytného prvku dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti lesnaté části krajiny nad 
územím tzv. Babiččina údolí. A právě tomu, aby tento most mohl plnit svoji fúnkci ve 20. 
století, byl postupně upravován a opravován a musí k tomu dojít i ve 21. století.14
3) „Lesy ČR jsou toho názoru, že rozkladem napadené rozhodnutí včetně jemu 
předcházejícího řízení nesplňuje požadavky a nároky na ně kladené v souladu se základními 
zásadami správní řízení. Správní rozhodnutí tak musí vycházet ze stavu věci, o němž nejsou 
důvodné pochybnosti. V rozhodnutí je však tvrzeno: „Most je hodnotným dokladem mostního 
stavitelství v 19. stol.44 Již zde není uvedeno a to ani náznakem, jak nebo na základě čeho, byl 
porovnán stav mostu v době výstavby (pravděpodobně na konci 19. století) se současným 
stavem. Z odůvodnění rozhodnutí není jasné např. to, jak mohl odbor regionálního rozvoje, 
grantů a dotací (KrU Královehradeckého kraje) „po pečlivém zvážení44 dojít k závěru, že jsou 
splněny požadavky na prohlášení věci za kulturní památku. Tento odbor přitom vůbec není 
garantem památkové péče a ve vyjádření, které je citované v odůvodnění ani nijak neobjasnil, 
čím most naplňuje předpoklady pro prohlášení kulturní památkou. NPU i Městský úřad 
Náchod, úsek státní památkové péče shodně používají argumentaci, že Červený most je 
„(krajinotvomým) prvkem malebného údolí pod Rýzmburským altánem a podílí se na 
vnějším obrazu ochranného pásma národní kulturní památky Babiččino údolí". Je sympatické, 
že se orgány činné v oblasti ochrany památek takto vzácně shodují, ale tyto své závěry vůbec 
nezdůvodnily a Lesy ČR je tak mají za naprosto prázdnou proklamaci bez jakéhokoliv 
odůvodnění či odkazu na rozhodující skutečnosti. Domnívají se, že malebnost údolí pod 
Rýzmburským altánem je irelevantní skutečností pro posouzení toho, zda určitá movitá či 
nemovitá věc má požívat ochranu kulturní památky. Nadále trvají na tom, že k zachování 
malebnosti údolí dostatečně slouží ochrana z titulu existující národní přírodní památky.44
4) „Správní orgán je při rozhodnutí ve věci povinen zjistit všechny okolnosti důležité 
pro ochranu veřejného zájmu a musí dbát na to, aby přijaté řešení v konkrétním případě bylo 
v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, popř. veřejnému 
zájmu konkurujícímu památkové ochraně. K nesouhlasu Lesů ČR s prohlášením Červeného 
mostu za kulturní památku bylo bez dalšího pouze uvedeno: „Zájem státní památkové péče je 
ochrana movitých a nemovitých předmětů, které jsou dokladem tvůrčích schopností a práce 
člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, 
umělecké, vědecké a technické “.
5) „Lesy ČR tak mají rozhodnutí Ministerstva za chybné, když při svém rozhodování 
pouze opsal ne zcela souvislá vyjádření dotázaných orgánů, které obsahují chyby vycházející 
z nedostatečného posouzení rozhodných skutečností. Vůbec se nezabýval tím, že by 
Jakkoliv" posoudil to, zda se v současné době (po více jak jednom století) jedná opravdu o 
původní dílo mostního stavitelství 19. století. Červený most, tak jak se v současné době 
nachází v terénu, má možná svůj původ v práci našich předků koncem 19. století, což ale 
dokládá pouze vyrytý letopočet na středovém pilíři „188044. Zhola nic však nedokládá 
hodnověrnost tvrzení, že se jedná o autentickou stavbu konce 19. století. Což je v rozporu s 
tvrzením, že v případě této stavby se jedná o významný doklad historického vývoje, životního
5
způsobu a prostředí společnosti od nej starších dob do současnosti, jako projev tvůrčích 
schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, 
historické, umělecké, vědecké a technické, jak stanoví ust. § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Další argumentace o významném 
krajinném prvku či o tom, že se jedná o součást památky Babiččina údolí, je Lesy CR 
považována za účelové argumenty mající funkci zastřít nedostatečné posouzení naplnění 
podmínek pro vyhlášení kulturní památky.“
6) “Lesy ČR mají výrok předmětného rozhodnutí v části označením předmětu ochrany 
institutem kulturní památky za neurčitý až matoucí. Ministerstvo kultury dle názoru Lesů ČR 
nedostatečně a chybně identifikoval předmět ochrany, protože ve výroku rozhodnutí je u p. p. 
č. 881 je uvedeno k. ú. Žernov. Toto katastrální území se však nachází v okrese Semily (č. k. 
ú. 796549). A obec (městys) Žernov se nenachází na k. ú. Slatina nad Úpou. Ve skutečnosti se 
mostní konstrukce nachází nad vodním tokem řeky Úpa, kdy její koryto je vedeno z části na 
p. p. č. 1963/1 v k. ú. Slatina nad Úpou a obci Slatina nad Úpou a z části na p. p. č. 881 v k. ú. 
Žernov u České Skalice a obci Žernov. S ohledem na nepřesnost současných mapových 
podkladů a problematiku identifikace staveb mostních konstrukcí lze říci, že se jedná spíše o 
mostní konstrukci existující účelové komunikace, která se nachází na p. p. č. 1680/3 v k. ú. 
Slatina nad Úpou a p. p. č. 582/3 v k. ú. Žernov u České Skalice.“
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí 
Ministerstva kultury, jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady a na 
základě jejich řádného vyhodnocení dospělo k závěru, který v napadeném rozhodnutí 
dostatečně odůvodnilo, že předmětný most splňuje zákonem č. 20/1987 Sb. předepsané 
podmínky pro prohlášení za kulturní památku, neboť jde o příklad památkově cenného 
původního konstrukčního systému s vahadlovou konstrukcí přecházející v zábradlí. Tento 
most dokládá úroveň stavitelství mostních konstrukcí na konci 19. století. Kromě toho je tato 
technická stavba nedílnou součástí národní kulturní památky Babiččino údolí jako funkční 
krajinotvomý prvek, který se svým architektonickým ztvárněním podílí na celkovém vzhledu 
prostředí této národní kulturní památky.
Dále zdůrazňuji, že prohlásit předmětný most za kulturní památku shodně doporučily 
všechny dotčené orgány státní památkové péče ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., 
tj. Krajský úřad Královehradeckého kraje a Městský úřad Náchod. Prohlásit most za kulturní 
památku doporučila rovněž odborná organizace státní památkové péče ve smyslu § 32 odst. 2 
písm. e) zákona č. 20/1987 Sb., tj. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v 
Josefově. S odbornou argumentací a závěry těchto orgánů a institucí se ztotožňuji.
K jednotlivým námitkám uplatněným v rozkladu uvádím následující:
Ohledně námitek v bodě 1) rozkladu uvádím, že NPÚ jako odborná organizace státní 
památkové péče pouze popsala vzhled a stav mostu, jinou funkci popisová část návrhu na 
prohlášení za kulturní památku nemá. Popis uvádí jen ty skutečnosti, které mají vliv na 
památkové hodnoty objektu.
K námitkám v bodě 2) rozkladu uvádím, že i v průběhu existence mostu byla jeho 
funkčnost zajištěna při současném zachování jeho celkového vzhledu a základních konstrukcí.
6
Zachování funkčnosti mostu je možné i v ochranném režimu kulturní památky, přičemž 
zejména u dřevěných staveb dochází k průběžné výměně dožilých a poškozených prvků, které 
mají přirozeně časově omezené zachování své únosnosti a dalších svých užitných vlastností, a 
to zvláště u mechanicky namáhaných staveb jako jsou mosty.
Připomínám, že ochranný režim kulturní památky sám o sobě bez dalšího 
nezkomplikuje běžnou údržbu, ani nezabrání operativnímu řešení náhlých havarijních situací. 
Povinnost zajistit dobrý stavební stav vyplývá i ze stavebního zákona, a to bez ohledu na to, 
zda objekt je či není kulturní památkou. Památková ochrana není na překážku rekonstrukce 
ani odstraňování stavebních závad. K běžné údržbě provozně-technického charakteru není 
zapotřebí závazného stanoviska orgánu památkové péče. Dodávám, že ani tato závazná 
stanoviska by však neměla být na překážku zajištění bezpečného a ekonomicky udržitelného 
provozu předmětného mostu, neboť z ustálené judikatury ve věci závazných stanovisek na 
úseku státní památkové péče vyplývá, že Nej vyšší správní soud setrvale odmítá v oblasti 
památkové ochrany neproporcionální praxi orgánů státní památkové péče. Nejvyšší správní 
soud má tak za to, že správní orgán musí při rozhodování na úseku státní památkové péče 
vždy velmi pečlivě vážit, zda omezení vlastnického práva, kterým je i závazné stanovení, 
jakým způsobem vlastník památkově chráněné nemovitosti smí, či naopak nesmí, tuto 
nemovitost opravit, upravit či přebudovat, je proporcionální veřejnému zájmu na zachování 
památkové hodnoty dané nemovitosti či lokality, v níž se nachází. Test proporcionality v 
užším smyslu může v určitých případech vést k tomu, že zájem na zachování původních 
prvků kulturní památky bude muset ustoupit jiným zájmům, například nebude-li bez 
stavebních úprav nemovitá kulturní památka provozovatelná s ohledem na současné standardy 
bydlení či jiné způsoby užívání nemovitostí (zde mostní konstrukce a s tím související 
zajištění její bezpečnosti a udržitelnosti), tedy i se zohledněním ekonomických nákladů na 
stavební úpravy a ekonomické udržitelnosti běžného fungování nemovitosti. Je věcí státu, 
chce-li, aby vlastník byl povinen strpět i v užším smyslu neproporcionální omezení, aby tato 
omezení svojí dotační politikou (§16 zákona č. 20/1987 Sb.) kompenzoval anebo jejich 
nepříznivé ekonomické důsledky přinejmenším ve významné míře zmírnil. Orgán státní 
památkové péče tedy bude muset při vydávání závazného stanoviska dle § 14 zákona č. 
20/1987 Sb. dostatečně zohlednit též specifika tohoto případu, která se týkají respektování 
konkurujícího veřejného zájmu na řádném zajištění provozu tohoto mostu, jakož i zájmu na 
ekonomické udržitelnosti tohoto provozu. Je v zájmu státní památkové péče, aby předmětný 
most i nadále sloužil svému původnímu účelu, neboť tím bude zajištěna jeho údržba i další 
životaschopnost jako kulturní památky.
Lze tedy shrnout, že test proporcionality je zcela na místě v případě vydávání 
závazných stanovisek dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb. k úpravám kulturní památky, neboť v 
rámci řízení o prohlášení věci za kulturní památku nelze předem kvalifikovaně odhadnout a 
vymezit všechny možné budoucí situace, které si vyžádají úpravy kulturní památky a závazně 
předjímat, jak mají být posouzeny. Budoucí úpravy je tedy nutno posuzovat individuálně na 
základě řádně zjištěného skutkového stavu dle aktuálních a úplných podkladů (např. 
projektové dokumentace stavebních úprav) a následně o jejich přípustnosti rozhodnout v 
řádně odůvodněném závazném stanovisku. Řízení o prohlášení věci za kulturní památku proto 
nemůže suplovat řízení o vydání závazného stanoviska k případné rekonstrukci mostu a 
závazně předjímat jeho výsledek. Nicméně mám za to, že ustálená judikatura Nejvyššího 
správního soudu svědčí o tom, že tento soud považuje za akceptovatelný pouze 
proporcionální postup orgánu státní památkové péče při vydávání závazného stanoviska dle § 
14 zákona č. 20/1987 Sb., kterým jsou účinně eliminovány případné negativní dopady
7
Co se týče námitek v bodě 3) rozkladu, uvádím, že shoda vzhledu byla porovnána s 
dobovými analogiemi a pohlednicemi. Jedna z pohlednic byla součástí návrhu a tedy i spisu. 
V podstatných náležitostech však vyjádření dotčených orgánů památkové péče svědčí o 
existenci dostatečných památkových hodnot mostu, které jsou podmínkou pro prohlášení věci 
za kulturní památku. Na tento celkový závěr nemají vliv namítané faktické nepřesnosti 
obsažené v předmětných vyjádřeních.
Ohledně námitek v bodě 4) rozkladu uvádím, že Lesy ČR vyjádřily svůj nesouhlas s 
odůvodněním, že se most „nachází v lokalitě spadající do Národní přírodní památky 
Babiččino údolí, což lokalitě a objektu poskytuje z našeho pohledu dostatečnou ochranu'\ 
Připomínám, že k této námitce je v napadeném rozhodnutí uvedeno: „Ministerstvo kultury 
nesouhlasí s názorem Lesů České republiky, status kulturní památky zajištuje státní dohled a 
ochranu typologicky jiným předmětům a objektům než status národní přírodní památky, který 
je zaměřen na ochranu krajiny — její flóry, fauny a nerostného bohatství. Zájmem státní 
památkové péče je ochrana movitých a nemovitých předmětů, které jsou dokladem tvůrčích 
schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, 
historické, umělecké, vědecké a technické.11 Mám tak za to, že tato námitka je v napadeném 
rozhodnutí řádně vypořádána.
K námitkám v bodě 5) rozkladu uvádím, že jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, 
Ministerstvo kultury považuje za původní konstrukční systém s vahadlovou konstrukcí. Opírá 
se při tom zejména o znalosti dobových analogií. Vzhled mostu pak, dle veřejně dostupných 
vyobrazení, pochází nejpozději z přelomu 19. a 20. století. Mám tak za to, že je důvodný 
závěr, že v případě tohoto mostu se jedná o významný doklad historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projev tvůrčích 
schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, 
historické, umělecké, vědecké a technické, jak stanoví § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 
Sb., a to mimo jiné s ohledem na skutečnost, že je nedílnou součástí památky Babiččino údolí, 
který se svým architektonickým ztvárněním podílí na celkovém vzhledu prostředí národní 
kulturní památky.
K námitce v bodě 6) rozkladu uvádím, že tato námitka je důvodná, neboť předmětný 
most se nachází nad vodním tokem řeky Úpa, kdy její koryto je vedeno z části na p. p. č. 
1963/1 v k. ú. Slatina nad Úpou a obci Slatina nad Úpou a z části na p. p. č. 881 v k. ú. 
Žernov u České Skalice a obci Žernov, přičemž se jedná o mostní konstrukci v rámci 
existující účelové komunikace, která se nachází na p. p. č. 1680/3 v k. ú. Slatina nad Úpou a 
p. p. č. 582/3 v k. ú. Žernov u České Skalice. Proto jsem v rámci tohoto rozhodnutí o rozkladu 
změnil výrok rozkladem napadeného rozhodnutí, a to v rozsahu vymezení přesné identifikace 
místa, kde se předmětný most nachází tak, aby nemohly vzniknout žádné pochybnosti o tom, 
že se jedná právě o tzv. Červený most.
Nicméně s ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí 
bylo vydáno v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. a správním řádem vtom smyslu, že ani 
námitkami v rozkladu nebyla vyvrácena prokázaná skutečnost, že předmětný most vykazuje 
památkové hodnoty vymezené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., což je podmínkou 
pro prohlášení věci za kulturní památku. Mám tak za to, že předmětný most byl důvodně a 
oprávněně prohlášen za kulturní památku.
památkové ochrany do konkurujících veřejných zájmů a rovněž do soukromých práv
vlastníků dotčených věcí na jejich využití.
8
K. projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Za správnost vyhotovení: doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., v. r.
JUDr. Petr Strupek, v. r. ministr kultury
otisk úředního razítka
Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové;
Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové.
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1
Národní památkový ústav, ú.o.p. v Josefově, Okružní 418, Josefov, 551 02 Jaroměř
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, úsek státní památkové péče,
Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové
Městský úřad Náchod, úsek státní památkové péče, Masarykovo nám. 40, 547 01 Náchod
9
Zimbra vackova.renata@npu.cz
RE: Rozhodnutí čj. MK53737/2018 OLP- nabytí právní moci
Pá, 07 Zář, 2018 14:54 
3 přílohy
Dobrý den,
rozhodnutí č.j. MK 53737/2018 OLP ze dne 22.8.2018 
(ve věci tzv. Červeného mostu) nabylo právní moci 
dne 27. 8. 2018.
S pozdravem
JU D r. Petr Strupek
ta jem ník rozkladové komise
M in isterstvo ku ltury 
odbor leg is la tivn í a právní
T +420 257 085 318 
E petr.strupek@mkcr.cz
W www.mkcr.cz: tw itte r.com /m inku ltu rv: facebook.com/ministerstvokulturvcr
A kancelář (office) M ilady Horákové 139, 160 41, Praha 6
A sídlo (official) Maltézské náměstí 1, 118 11, Praha 1
1 9  1 8
i n nJL  ImI U
2 0 18
sm trt
Od : Strupek Petr < Petr.Strupek@mkcr.cz>
Předm ět: RE: Rozhodnutí čj. MK53737/2018 OLP- nabytí právní moci 
Komu : Vacková Renata <vackova.renata@npu.cz>
From: Vacková Renata [mailto:vackova.renata@npu.cz]
Sent: Friday, September 07, 2018 2:11 PM 
To: Strupek Petr
Subject: Rozhodnutí čj. MK53737/2018 OLP- nabytí právní moci 
Dobrý den,
v souvislosti s vedením ÚSKP prosím o informaci kdy Rozhodnutí č j. MK 53737/2018 OLP ze dne 22.8.2018 
(Žernov) nabylo právní moci.
Děkuji a přeji hezký den.
Renata Vacková
oddělení evidence nemovitých památek
Národní památkový ústav
generální ředitelství
Valdštejnské nám. 3/162
118 01 Praha 1 - Malá Strana
tel: + 420 257 010 123
e - mail:vackova.renata@npu.cz
www.npu.cz

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0540858.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Žernov, Červený most. Rozhodnutí podle § 152 správního řádu - rozklad.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8684834 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Staněk Antonín;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

23.08.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 20348666

Bližší specifikace:

Název	Červený most
Číslo ÚSKP	106237
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20348647

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury o nezrušení prohlášení kulturní památkou
Číslo	MK 53737/2018 OLP
Datum nabytí právní moci	27.08.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	20348666 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 289180

Název objektu: Červený most

Část obce: Rýzmburk

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žernov u České Skalice

Obec: Žernov

ORP: Náchod

Okres: Náchod

Červený most (právní stav 20348666)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 14077

Název lokality: Rýzmburk

Reálný typ: víska

Kat. území: Žernov u České Skalice

Obec: Žernov

ORP: Náchod

Okres: Náchod

Kraj: Královéhradecký kraj

Červený most (právní stav 20348666)

Kód CZ: 14641

Název lokality: Slatina nad Úpou

Reálný typ: ves

Kat. území: Slatina nad Úpou

Obec: Slatina nad Úpou

ORP: Náchod

Okres: Náchod

Kraj: Královéhradecký kraj

Červený most (právní stav 20348666)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 224

Název hist. regionu: Česká Skalice

Červený most (právní stav 20348666)

Ke stažení Náhled Poslat žádost