Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-06-28 09:30:08
NPU-310/51963/2018
List 1 1
1001163750
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
MAJORDOMUS, s.r.o. 
Cejl 497/30
602 00 Bmo - Zábrdovice
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 36160/2018 OPP PhDr. Jiří Slavík / 463 24.5.2018
Věc: Řízení o zrušení prohlášení budovy bývalého Dělnického domu s pozemky p. č. 53 a 
p. č. 54, vše k. ú. Zábrdovice, ulice Spolková 292/8, rejstř. č. ÚSKP CR: 100942, město 
Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku - rozhodnutí.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 13955/2017 OPP, 
č. j. MK 36160/2018 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
M IN ISTER STV O  KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
11811 Praha 1 - Malá Strana 
IČ: 0GQ23671 H l
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 13955/2017 OPP, č. j. MK 36160/2018 OPP 
ze dne 24. 5. 2018.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Bmě
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
M K C R X
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: Ih . G.  2® 18
V Praze dne 24. 5.2018 
Č.j.M K 36160/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 13955/2017 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, r u š í  prohlášení budovy 
bývalého Dělnického domu s pozemky p. č. 53 a p. č. 54, vše k. ú. Zábrdovice, ulice Spolková 
292/8, rejstř. č. ÚSKP ČR: 100942, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: společnost MAJORDOMUS, s.r.o., IČ: 61972177, 
se sídlem Cejl 497/30, 602 00 Brno -  Zábrdovice, právně zastoupená na základě plné moci
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 31. 10. 2017 žádost vlastníka, společnosti 
MAJORDOMUS, s.r.o., o zrušení prohlášení budovy bývalého Dělnického domu s pozemky 
p. č. 53 a p. č. 54, vše k. ú. Zábrdovice, ulice Spolková 292/8, rejstř. č. ÚSKP ČR: 100942, 
město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku: „[...] Na základě 
usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2004 č. j. 26 E 4273/99-193, kterým bylo 
rozhodnuto o udělení příklepu na vydražení nemovitých věcí, nabyla společnost 
MAJORDOMUS, s.r.o. do svého vlastnictví tyto nemovité věci:
- pozemek p. č. 53 zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr,
-pozemek p. č. 54 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce
1
Zábrdovice, č. p. 292, objekt k bydlení, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. 676 
pro katastrální území Zábrdovice, obec Brno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním 
úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno - město (dále též jen „ nemovité 
věci “).
Předmětná budova č. p. 292 výše specifikovaná je  budovou bývalého dělnického domu 
ve Spolkové ulici v Brně.
Teprve po nabytí nemovitých věcí na základě výše uvedeného usnesení Městského 
soudu v Brně se společnost MAJORDOMUS, s.r.o. dozvěděla, že předmětné nemovité věci 
byly podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči rozhodnutím Ministerstva 
kultury České republiky ze dne 9. 3. 2004, č. j. 13833/2003 prohlášeny za kulturní památku, a 
to na základě návrhu Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Brně 
ze dne 11. 8. 2003, sp. zn. 11313/2003/ga/OI.
Národní památkový ústav popisuje předmětnou budovu jako významnou 
monumentální funkcionalistickou stavbu, která byla zbudována dle projektu architekta 
Eduarda Góttlichera a která se významně podílela na historii společenského života 
industriálního Brna 1. poloviny 20. století. Objekt byl ceněn především pro svou bouřlivou 
historii spojenou s dělnickým hnutím a byl pojímán jako centrum lokálního dění s vazbami 
přesahujícími rámec regionu.
Tuto svou společenskou funkci však předmětná budova již dlouhodobě neplní, žádné 
společenské dění v této dlouhodobě neprobíhá, nekonají se žádné společenské akce, a to též 
s ohledem na statické problémy, kterými budova trpí již od roku 80. let minulého století. 
Na počátku 90. let minulého století byl v předmětné budově provozován pouze výčep 
či obdobné hostinské zařízení bez jakéhokoli kulturního podtextu, kdy v důsledku špatného 
hospodaření předchozího vlastníka bylo následně přistoupeno k jejímu prodeji v dražbě, 
kdy předmětné nemovité věci nabyla právě společnost MAJORDOMUS, s.r.o.
Špatný statický stav budovy byl postupem času prohlubován a v současné době 
se stavba nachází v naprosto havarijním stavu. Některé dílčí části stavby jsou již zřícené a 
lze říci, že se dochovala v podstatě jen hmota stavby. Tato devastace stavby nebyla 
způsobena jejím aktuálním majitelem, ale probíhá již po mnoho let, nelze odhlížet 
od skutečnosti, že budova byla ve špatném stavu již  v době, kdy byla za kulturní památku 
prohlášena (kdy v samotném rozhodnutí je uvedeno, že budova je ve značně zanedbaném 
stavebně technickém stavu). Na špatném stavu objektu se podepsalo také provozování klubů 
Harlem a TetraHydroClub, které zde po privatizaci objektu byly zřízeny a které mimo jiné 
pořádaly koncerty s vysokou návštěvností v již tehdy staticky velmi narušeném suterénu 
(vizpřiložený článek ze serveru www.mestohudby.cz z 3. 8. 2015), což stavebně technický stav 
budovy značně zhoršilo. Počátkem tohoto století se stavba navíc stala terčem nejrůznějších 
squatterů a vandalů, což stav budovy taktéž značně negativně poznamenalo. V tomto stavu 
pak společnost MAJORDOMUS, s.r.o. již předmětnou budovu do svého vlastnictví nabyla.
O havarijním stavu předmětné budovy svědčí mj. dva statické posudky Vysokého 
Učení Technického v Brně, katedry betonových konstrukcí, které byly zpracovány již  
vletech 1987 a 1988 a v nichž je  shodně konstatováno, že budova je  v havarijním stavu, 
jelikož byly poškozeny nejen nosné železobetonové konstrukce, ale vlivem podmáčení 
podloží došlo také k destabilizaci základů a porušení rozvodu tepla. V závěru posudků je
2
uvedeno, že lze zcela vyloučit úvahy o opravitelnosti a některé části nemovitosti jsou 
předurčeny k demolici.
Na základě těchto posudků byl již  před třiceti lety z důvodu bezpečnosti vysloven zákaz 
shromažďování osob v budově. Je samozřejmé, že s postupem času se stav budovy ještě více 
zhoršuje, kdy v současnosti je  stav budovy takový, že pobyt v ní nese značné riziko nebezpečí 
újmy na zdraví či majetku.
K této žádosti přikládám znalecký posudek z roku 2004 zpracovaný Ing. Jiřím 
Hermany, soudním znalcem, který rovněž objektivně hodnotí havarijní stav budovy a jejích 
konstrukcí a z něhož vyplývá, že je zcela nepochybné, že závady a poruchy zjištěné již  
před cca 20 roky s postupem času zaznamenaly rozvoj a současný stav konstrukcí je  
v podstatně horším stavu (jde zejména o pokračující korozi obnažené výztuže, zvyšující 
se stupeň karbonatace betonu, degradační procesy spojené s vlhkým zdivém se pak mohou 
sčítat s jeho promrzáním). Při jakémkoli budoucím využití objektu bude dle znalce nutné řešit 
statickou životnost stropních konstrukcí, bude třeba aplikovat sanační technologie a řešit 
otázku ochrany výztuže v důsledku karbonatace betonu, přičemž se jedná o nákladné, rozsáhlé 
a technologicky náročné úkony, obdobně náročným úkonem by byla též nezbytná sanace 
vlhkého zdivá. Závěry výše uvedeného posudku platí doposud a postupem času nabyly zjištěné 
závady na své závažnosti.
Havarijní stav nemovitých věcí dokládají též jejich aktuální fotografie, které rovněž 
přikládám.
Dále připojuji protokol o kontrolní prohlídce ze dne 19. 4. 2017 provedené 
oprávněnou úřední osobou Úřadu městské části města Brna, Brno sever, paní Hájkovou, 
z něhož mj. vyplývá zjištění, že zeď budovy na pozemku p. č. 53 hraničící s chodníkem na ulici 
Spolková je  cca 10 let ve stejném havarijním stavu.
V současnosti je objekt tak zdevastován, že se nezachovaly ani torzálně zajímavé 
detaily, které se zde před čtyřmi lety nacházely. Z kovových částí objektu se dochovaly pouze 
ty, které jsou zcela nedostupné, a v poslední době se začaly ztrácet dokonce i okenní výplně. 
Stavba je  dnes veřejností vnímána jako smetiště a nadále trpí útoky vandalů, které ničí a 
dehonestují poslední zbytky kulturní památky.
I přes veškeré nebezpečí, které vstup do stavby nese, je  objekt dále zneužíván třetími 
osobami, a to přesto, že se tomuto společnost MAJORDOMUS, s.r.o. snaží opakovaně 
zabránit, ať již nápisy zakazujícími vstup do budovy, jejím označením jako kulturní památky 
i zábranami. Navzdory tomu se objekt neustále stává terčem vandalismu a krádeží, což spolu 
s havarijním stavem objektu má za následek prohloubení ztráty jejích památkových hodnot.
Společnost MAJORDOMUS, s.r.o. si je plně vědoma stavu chátrajícího objektu, 
nicméně z důvodu zdlouhavého získávání stavebního povolení a následného nedostatku 
finančního kapitálu nebylo možné přestavbu nemovitosti doposud realizovat. Z důvodu 
nedostatku finančních prostředků k realizaci stavby (kdy tyto se nepodařilo získat ani 
z dotačních programů či jinak) pak společníci společnosti MAJORDOMUS, s.r.o. přistoupili 
k záměru převést své podíly ve společnosti na třetí subjekt, kdy v dohledné době dojde 
ke změně vlastnické struktury vlastníka nemovitých věcí. Nový vlastník společnosti 
MAJORDOMUS, s.r.o. pak má zájem na vyřešení stávajícího neudržitelného stavu 
nemovitých věcí.
3
Za účelem zpřístupnění kulturní památky veřejnosti či jinému využití by bylo nutné 
provést rozsáhlou rekonstrukci celého objektu. Odbornými společnostmi je odhadováno, 
že na sanaci betonových konstrukcí a rekonstrukci kanalizace by bylo třeba vynaložit částku 
30 - 50 mil. Kč. Tato částka však pokrývá pouze náklady na zabezpečení technického stavu 
budovy, nicméně již v této výši vysoce převyšuje tržní hodnotu celého objektu. V případě, 
že by se měl objekt stát opět využitelným, bylo by nutné celkovou částku ještě dále navýšit.
Je zřejmé, že bez rozsáhlé rekonstrukce není možné jakékoliv využití jak dotčené 
nemovitosti, tak i celé oblasti. Při nezbytné opravě by však musely být opraveny nejen velké 
části zdivá, ale také nosné konstrukce. Takováto obnova by nejenže vyžadovala ohromnou 
finanční investici, ale také by znamenala výrazné zásahy do památkové podstaty objektu. 
Ten by tak pozbyl svou historickou hodnotu a jednalo by se o stavbu, jež je  z větší části 
replikou bez potřebné míry autenticity. Takováto stavba by již nevykazovala žádné památkové 
hodnoty.
Zachování kulturní památky stavby je  možné například její důkladnou dokumentací 
či vizualizací její historické podoby. Společnost MAJORDOMUS, s.r.o. je připravena 
při zkulturnění celého objektu poskytovat veškerou nezbytnou součinnost za účelem uchování 
prvků kulturní památky, jako například klik a dalších dochovaných památkových prvků. 
Na území kulturní památky bude zachován její původní půdorys a nedojde k změně jejího 
určení, tj. hmota kulturní památky bude zachována. Historická hodnota a pieta místa pak 
může být vyjádřena pamětními deskami a jejich umístěním na objektu.
Společnost MAJORDOMUS, s.r.o. již v minulosti neúspěšně žádala o zrušení 
rozhodnutí o prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku, avšak s ohledem na vývoj stavu 
nemovitých věcí, jeho neustálé zhoršování, ničení nemovitých věcí třetími osobami a zjevné 
ztrátě kulturní hodnoty objektu, je  nucena přistoupit k učinění žádosti nové.
Prohlášení věci za kulturní památku může být zrušeno pouze v případě, 
pokud k takovému kroku existují mimořádně závažné důvody. Takovým důvodem je  například 
situace, kdy není možné kulturní památku zachovat vůbec pro její rozsáhlé poškození 
přírodními živly anebo je  sice možné j i  zachovat, ale pro její zachování musí být provedeny 
takové zásahy, které znamenají ztrátu její památkové hodnoty.
Společenský dům na ulici Spolková 8 je dnes chátrající a nebezpečný objekt 
nepřístupný veřejnosti zato zneužívaný squattery a vandaly, přičemž budovu není možné 
při zachování jejích památkových hodnot rekonstruovat či jinak zachovat. Ve svém současném 
stavu již tato není důstojným připomenutím historické či ideologické významnosti oblasti a 
neplní svou kulturní funkci. Z důvodů výše uvedených se domnívám, že v posuzovaném 
případě existují mimořádně závažné důvody dostatečné pro přehodnocení výše uvedeného 
rozhodnutí a pro jeho zrušení. [ ...]“
K dotčené žádosti vlastníka ze dne 31. 10. 2017 byl dále přiložen následující Znalecký 
posudek ve věci stavebně -  technického stavu objektu Spolková 8 — Brno zpracovaný dne 
19. 7. 2005 Ing. Jiřím Hermanym a vycházející z předešlých odborných posouzení nosných 
konstrukcí předmětného objektu Katedrou betonových konstrukcí a mostů VUT FAST v Brně 
z let 1987 a 1988: „[...] Posudek je  vypracován na základě požadavku objednatele z počátku 
února 2005. Účelem je zdokumentování a vyhodnocení stavu jednotlivých konstrukcí. [...] 
Předmětný objekt je  situován v řadové zástavbě na ulici Spolkové (dříve Marxová). 
V současné době je  z levé strany objektu proluka - dům byl zbořen po roce 1945 v důsledku
4
těžkých poškození při válečných událostech. Celý objekt zaujímá v uliční frontě délku cca 23 
m, do hloubky cca 71 m. Sestává ze dvou funkčně a stavebně odlišných částí a to uliční a 
dvorní. Součástí objektu je  přizemní stavba v zadní části pozemku.
Objekt je  již  dlouhodobě opuštěn, vyklízen a mimo provoz. Předmětem posudku jsou 
konstrukce střešních plášťů, stropní konstrukce, svislé konstrukce - zdivo, základy, výplně 
otvorů.
4. Nález
4.1 Uliční část
má půdorysné rozměry cca 23 x 13. Pochází z konce 19. století, původně určená 
k bydlení. Jedná se o zděný čtyřpodlažní objekt (1 podzemní a 3 nadzemní podlaží) střecha 
sedlová s taškovou krytinou. Původně sloužil bytovým účelům. V období po 1. světové válce 
byla navržena ve dvorní části pozemku dostavba společenských prostor a v této souvislosti 
byla uliční část objektu rekonstruována. V 1. NP byly zřízeny po obou stranách objektu 
2 chodby a to jedna pro vstup a druhá pro východ z kina a dále nové přístupové schodiště 
do vybudovaného mezipatra směrem k předsálí pro společenskou část. Mimo to byly v uliční 
části zřízeny restaurační prostory. Před vyklizením objektu sloužily prostory ve II. a III. NP 
ke komerčním a bytovým účelům.
Stropy jsou dřevěné, s obvyklou nepříjemnou pružností. Na pravé straně ve II. NP 
zjevně docházelo k dlouhodobému promáčení a stropní konstrukce je  zde ve zcela havarijním 
stavu. Projevuje se to totálním zdravotním narušením dřevěných prvků, což je patrno z chodby 
vlevo - snímky č. 4, 5 a 6. Na podlaze je  výrazná deprese - snímek č. 43. Zatékáním byly 
zasaženy i sousední místnosti (snímky č. 44 a 45) a lze s velkou mírou pravděpodobnosti 
očekávat poškození i stropu pod těmito místnostmi. Zatékání bylo zaznamenáno i v dalších 
místnostech - snímky č. 46 a 47. Na snímku č. 48 je zachyceno intenzivní promočení stěny 
schodiště. K zatékání dochází z přilehlé ploché střechy, přičemž je zde opět značné riziko 
destruktivního ovlivnění stropní konstrukce vedlejších WC. O promáčení stropů jsou již  
záznamy v (a3).
Po dohodě s objednatelem byly provedeny sondy v podezřelých místech z hlediska 
možného zdravotního poškození nosných dřevěných prvků stropů. Sondy byly proto provedeny 
ve 2. NP v místnostech sousedících s bývalou umývárnou, kde je  stropní konstrukce 
v naprosto havarijním stavu v důsledku totálního zdravotního poškození (viz. snímky 20, 21) - 
sondy S1 a S2. Dále pak ve 3. NP v místech kde bylo patrno zatékání (sonda S3 - kuchyň, 
sondy S4 a S5 - prostup rozvodů topení a zatékání po stěnách). Na půdě pak podél uliční 
obvodové zdi (stopy zatékání) - sondy S6 a S7 a v místě poškozené krytiny (sonda S8). Poloha 
sond je  vyznačena ve schématických půdorysech.
Geometrie konstrukce a skladba stropních konstrukcí je vyznačena v tabulce a stav je  
dokumentován snímky. Zjištěný zdravotní stav:
51 zhlaví nosných trámů jsou hloubkově zdravotně poškozena !
52 krajní trám totálně zdravotně poškozen, sousední trám - poškození houbou (snímek
č. 4)
53 bez poškození
S4, S5 lehké poškození zhlaví
5
S6, S7, S8 povrchové napadení tesaříkem krovovým
V suterénu se nacházejí cihelné klenby do ocelových válcovaných nosníků, 
u nichž se projevuje pokročilá koroze, opět již zmíněná v (a3).
Snímky z průzkumu stropních konstrukcí a krovu jsou v příloze posudku,
4.2 Dvorní část
Navazuje na část uliční a její půdorysné rozměry jsou cca 29 x 58 m. Skládá se jednak 
z propojení obou částí (půdorysné rozměry cca 23 x 12 m) a jednak z vlastních společenských 
prostor, které se skládají ze suterénu a nadzemních částí vybudovaných v nestejných 
výškových úrovních. Společenské prostory sestávaly z kina a horního společenského sálu a 
prostor příslušenství provozu.
Svislé nosné konstrukce jsou zděné, stropy převážně železobetonové, monolitické. 
Zastřešení je tvořeno plochými střechami v různých výškových úrovních.
Založení objektu je v různých výškových úrovních. Dle inženýrsko geologického 
průzkumu Geotestu z roku 1971 tvoří základové podloží sprašové zeminy tuhé a pevné 
konzistence. Tyto zeminy jsou eolitického původu (naváté) se značnou pórovitostí - na styku 
s vodou se sklonem ke kolapsu.
Okolo roku 1970 se na společenské části v prostoru pod kotelnou objevily ve zdivu 
trhliny a to v důsledku rozbřídání podloží vlivem poruchy kanalizace a zaplavení dna 
prostoru kotelny. Zda došlo k opravě kanalizace nelze z dostupných informací ověřit.
Nosný systém
Propojovací část:
Svislé konstrukce zděné, stropy železobetonové trámové. V prostoru pod spojovací 
chodbou do kinosálu ve velmi špatném stavu - silná koroze výztuže v důsledku značné vlhkosti 
prostředí (úniky páry). Nadzemní stropy pod plochou střechou se světlíky vykazují značné 
provlhání. Ocelová konstrukce světlíků je silně narušena korozí. Nosné zdivo je na řadě míst 
vlhké (zemní vlhkost, zatékání z poškozených klempířských prvků, v minulosti pak navíc úniky 
páry z poškozených rozvodů ústředního vytápění.
Společenská část:
Jedná se o značně členitý etážový zděný objekt, převážně se železobetonovými stropy. 
Keramické stropy byly zjištěny pouze nad stupňovitou chodbou východu z kina.
Podrobně jsou nosné konstrukce popsány v (a3). Pro účely posudku z této zprávy dále 
vyjímám následující: Společenská část Závodního klubu ROH ve dvoře vykazuje řadu 
závažných poruch, které se projevují jednak ve zdivu, ale hlavně pak ve vodorovných 
železobetonových konstrukcích. Celé dvorní průčelí (u proluky) a podpěrné zdivo v oblasti 
kolem kotelny v úrovni druhého a prvního podzemního podlaží, dále i mezipatra je  očividně 
postiženo nerovnoměrným sedáním (projevuje se trhlinami). Je způsobeno:
6
• dlouhodobým pronikáním povrchové vody do podzákladí z narušených dešťových 
odpadů a svodů a zřejmě i únikem splaškových vod a to z narušené kanalizace. Tento stav 
zřejmě trvá od r. cca 1970.
• infiltrací horké vody z kotelny do podzákladí - podlaha kotelny je  v současné době 
trvale zatopena
• únikem vody a páry z narušených rozvodů ústředního topení ve II. PP - zvláště 
v oblasti předsálí bývalého kinosálu
• určitou roli pro vznik nestejnoměrného sedání hraje i nestejná hloubka založení 
jednotlivých částí
Účinek nerovnoměrného sedání základů se nepříznivě projevil v první řadě 
na cihelném zdivu (stěny a pilíře), kde jsou patrny poruchy (trhliny), které místy dosahují 
havarijního stavu - zejména v oblasti verandy ve dvoře. Tento nepříznivý stav se neustále 
zhoršuje vlivem permanentního promáčení podloží v důsledku výše uvedených skutečností.
Nestejnoměrný pokles podpěrných konstrukcí vyvolal ve vodorovných 
železobetonových nosných konstrukcích kromě ohybových momentů i momenty kroutící. 
Tímto účinkem došlo k překročení přípustných hodnot hlavních napětí. Nejcitelněji byla 
zasažena oblast mezi bývalým kinosálem a verandou v úrovni II. NP, kde došlo k porušení 
železobetonového věnce a zdivá a rovněž k odtržení stropních železobetonových desek 
od žebírek v oblasti balkonu nad kinosálem. Rovněž nakroucení stropních železobetonových 
žebírek nad otevřenou verandou vyvolané jednostranným poklesem způsobilo odtržení krycí 
vrstvy podélné výztuže při spodním líci žebírek. Podle zjištění je  nosná výztuž těchto žebírek 
silně napadena korozí. Příčná výztuž (třmínky) je  v žebírkách rozmístěna po cca 500 mm 
což odporuje platným článkům ČSN 73 1201. Rovněž obalení podélných výztužných vložek 
v žebírku šířky 130 mm je nedostatečné v důsledku malých mezer (rovněž v rozporu s články 
CSN 73 1201). Dále došlo u železobetonového obvodového průvlaku (vynáší žebírkový strop 
nad verandou) v jeho uložení na cihelném zdivu k poruše, projevující se výrazně šikmými 
trhlinami. Z bezpečnostních důvodů je nutno tento průvlak v oblasti podepření provizorně 
podchytit. Také u příček v nadložním stropu nad šatnou ve II. NP (prostor verandy) 
se projevily trhliny, které svědčí o nestejném sedání jednotlivých částí objektu.
Účinek nestejnoměrného poklesu základů se přenesl i na primární nosné konstrukce 
pod hlavním sálem. Nejvíce byl takto postižen krajní železobetonový rám nad balkonem 
kinosálu. Poruchy se projevily zejména v horní části průřezu příčle. kde byly zjištěny skoro 
pravidelně rozmístěné trhlinky po celé délce. Mimo to se objevily i trhlinky smykové a 
v napojení příčle na sloup pak trhliny příčného tahu (sloup u verandy). I  další železobetonové 
průvlaky pod hlavním sálem směrem k tělocvičně) byly narušeny nerovnoměrným sedáním, 
ovšem v menší míře než příčel krajní (nad balkonem).
Obdobné poruchy na železobetonových vodorovných konstrukcích v důsledku 
nerovnoměrného sedání se projevily na průvlacích v oblasti předsálí bývalého kinosálu 
ve II. NP a dále i v oblasti projekční kabiny v 1. NP.
Železobetonové průvlaky stropu pod hlavním sálem, primárně narušené 
nerovnoměrným sedáním některých podpěrných zdí a pilířů byly mimo to dlouhodobě 
vystaveny značným dynamickým účinkům provozu v sále, takže postupně došlo k havarijnímu
7
narušení jak železobetonových průvlaků, tak i stropních železobetonových desek. Tyto stropní 
desky byly narušeny jednak v oblasti náběhů příčlí trhlinami až 2 mm šířky (probíhají 
ve směru pnutí desky) a dále po celé ploše soustavou trhlinek různých směrů.
Určitý podíl na narušení železobetonových vodorovných konstrukcí ve společenské 
části ZK ROH vykonala i koroze výztuže v důsledku nadměrné vlhkosti prostředí (zejména 
únik páry). Především se jedná o strop nad kotelnou a přilehlými prostorami, dále o žebírkový 
strop nad balkonem bývalého kina a nad verandou, o stropy nad předsálím kina, dále 
o překlady v průčelní dvorní zdi a konečně i keramobetonové stropy nad stupňovitou chodbou 
východu z kina. Také zdivo, zejména v podzemních částech objektu jeví známky značného 
provlhání.
Při průzkumu nosných konstrukcí balkonu v bývalém kinosále bylo zjištěno, že nosnou 
konstrukci tvoří keramobetonové stropy, které by teoreticky vyhověly pouze na klidové 
rovnoměrné normové nahodilé užitné zatížení 1,5 kN/m2. Pro balkony tohoto typu je  však 
nutné počítat nejméně s hodnotou 4,0 kN/m2 - tedy stávající konstrukce nevyhovuje platným 
předpisům. Také způsob uložení balkonu na ocelové sloupky se jeví jako nedostatečný 
(nebezpečí protlačení).
Z výsledků chemických a mechanicko fyzikálních zkoušek:
Při místním šetření byly na řadě vybraných míst nosných železobetonových konstrukcí 
odebrány vzorky betonu. Fenolftaleinovou zkouškou bylo prokázáno, že beton nosných 
vodorovných konstrukcí pod hlavním sálem (průvlaky, desky), pod předsálím (žebírka), 
pod šatnou (žebírka) je do značné hloubky zkarbonatován. Tato karbonatace je  místy 
takového stupně, že beton již  nemůže dostatečně chránit výztuž před účinky koroze. Havarijní 
koroze výztuže byla zjištěna zejména ve sklepech v oblasti kotelny - projevuje 
se odprýskáváním krycí vrstvy betonu a značným zeslabením výztužných vložek. Koroze 
výztuže, v menším měřítku než v předešlém případě, byla zjištěna v žebírkovén stropě 
nad verandou a nad balkonem kinosálu.
Karbonatace nebyla zjištěna pouze ve 2 odkrytých betonových sloupech (skryty 
pod omítkou mezi cihelným zdivém) v oblasti hlavního sálu.
Pevnost betonu vybraných konstrukčních prvků byla zjišťována orientačně pomocí 
špičákového tvrdoměru (cejch. prof. Cigánka) a pak dopřesňována pomocí Schmidtova 
kladívka typu N. Ze statistického vyhodnocení naměřených hodnot vyplývá, že se jedná 
o beton třídy 11 (Rm = 8,0 MPa). Tato pevnost byla zjišťována v rámové příčli a sloupu 
nad balkonem, dále žebírkový strop nad balkonem a nad verandou, žebrový strop 
nad tělocvičnou, strop nad šatnou a nad technickým kabinetem.
Výztuž pro nosné železobetonové konstrukce tvoří kruhová ocel obchodní jakosti E -
10216.
Z výsledků statického šetření profilujících železobetonových prvků:
Pro předpokládaná minimální užitná rovnoměrná normová zatížení dle ČSN 73 0035 
„Zatížení stavebních konstrukcí“ bylo po statickém přepočtu jednotlivých průřezů zjištěno:
8
Trámový strop nad tělocvičnou (pod jevištěm) - teoreticky přípustné normové zatížení 
pn = 4,57 kN/m2, což je  méně, než 5,00 kN/m2 pro jeviště - strop pro účely jeviště nevyhovuje
Stropní žebírko nad verandou - i když teoretické přípustné normové zatížení je vyšší 
než požadované, nevyhovuje průřez z důvodů nedostatečného obalení výztužných vložek, velké 
vzdálenosti třmínků a poškození žebírek přídavnými momenty v důsledku nerovnoměrného 
sednutí
Stropní žebírka nad kinosálem - stejný případ jako předchozí
Stropní žebírko pod hudebnou (nad šatnou) - teoreticky přípustné normové zatížení 
pn = 3,48 kN/m2, což je méně, než 4,00 kN/m2 pro jeviště - strop nevyhovuje, 
včetně nedostatečného obalení výztužných vložek
Stropní žebírko pod plochou střechou vyhovuje
Krajní rámový příčel nad balkonem kinosálu - teoreticky přípustné normové zatížení 
pn = 3,50 kN/m2, což je  méně, než 5,00 kN/m2 pro kinosál - strop nevyhovuje, + poškození 
přídavnými momenty od nerovnoměrného sedání
Závěry tohoto podrobného průzkumu z období před již skoro 20 roky lze shrnout:
Již v roce 1987 bylo konstatováno, že objekt se dostal do havarijního stavu, který byl 
primárně způsoben nerovnoměrným sedáním podloží. Tyto vlivy se projevily jednak na zdivu, 
tak na vodorovných železobetonových konstrukcích.
Základovou půdu tvoří tzv. kolapsibilní zeminy (sprašové hlíny), citlivé na změny 
vodního režimu, kdy při jejich promáčení dochází k rozbřídání a sedání konstrukcí. 
Tyto okolnosti nastaly poruchami na kanalizaci a dešťových svodech, včetně úniků horkých 
vod ze systému vytápění.
Vedle promáčení zdivá se ve zdivu projevují trhliny způsobené pohybem základů.
Rovněž v železobetonových konstrukcích došlo k poruchám, vyvolaných přídavnými 
statickými veličinami od poklesu podpor. Na nosné konstrukce rovněž negativně působily 
dlouhodobé dynamické účinky provozu.
Dalším typem poruch je  koroze výztuže, která dosahuje v oblasti kotelny havarijního
stavu.
U mnoha stropů je prokázána nevyhovující únosnost, na které se podílí kromě 
nedostatečného vyztužení i prohřešky v podobě nedostatečného obalení výztužných prutů, 
vzdálenosti třmínků. Dále pak koroze výztuže a celkově vysoký stupeň karbonatace betonu.
Již tehdy byla doporučena výluka provozu pod hlavním sálem a podepření žel. bet. 
průvlaku nad otevřenou verandou.
Byla doporučena následující opatření:
Revize a výměna venkovní a vnitřní kanalizace, oprava dešťových okapů a svodů.
9
Rekonstrukce teplovodního topení
Stabilizace základového podloží, injektáže zdivá a zesílení stropů pomocí stříkaného 
betonu nebo pomocí ocelových prvků.
Stav střešního pláště dostatečně výmluvným způsobem dokumentují snímky (8, 9, 10, 
11, 13, 14, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25), které nepotřebují komentář. Charakteristický 
stav oken pak např. snímky 12, 13, 15, 19.
4.3 Dvorní přístavek
Je přízemní s pultovou střechou. Konstrukci tvoří dřevěná kostra opláštěná heraklitem 
a omítnutá. Objekt je zcela zchátralý, rozpadá se, střecha je částečně zřícená. Snímky č. 27, 
28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35.
5. Posudek
Je zcela nepochybné, že závady a poruchy, zjištěné již před cca 20 roky s postupem 
času zaznamenaly rozvoj a že současný stav konstrukcí je  v podstatně horším stavu. Negativně 
na stav všech konstrukcí působí to, že objekt byl a je  dlouhou dobu mimo provoz. Jedná se 
zejména o pokračující korozi obnažené výztuže, zvyšující se stupeň karbonatace betonu. 
Degradačníprocesy spojené s vlhkým zdivém se mohou sčítat s jeho promrzáním.
5.1 Uliční část
Při rekonstrukci objektu bude nutné prověřit plošně stav dřevěných nosných 
konstrukcí, neboť kromě již prokázaných oblastí s totálním zdravotním narušením existují 
další podezřelé části. U konstrukce krovu je třeba kromě nezbytného chemického ošetření 
počítat se sanací poškozených uzlů. Výměna krytiny a klempířských prvků je nezbytná. [...] 
Fyzický stav oken zcela vylučuje úvahy o jejich nějaké možné opravitelnosti.
5.2 Dvorní část
Stav střešního pláště plochých střech, tedy krytiny a klempířských prvků je  ve zcela 
havarijním stavu a oprava by neměla být odkládána. O oknech platí stejné jako u uliční části.
Ať již  bude budoucí využití objektu jakékoliv, bude nutné řešit statickou životnost 
stropních konstrukcí. V částech s obnaženou a korozí napadenou výztuží bude třeba aplikovat 
sanační technologie. Celkově pak řešit otázku ochrany výztuže v důsledku karbonatace 
betonu, tedy ztráty jeho schopnosti chránit výztuž před korozí. Opět se bude jednat o 
nákladné, rozsáhlé a technologicky náročné úkony. Obdobně náročným úkonem budou 
sanace vlhkého zdivá.
5.3 Dvorní přístavek
Jeho stav jej předurčuje k demolici. [ ...]“
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, ve svém stanovisku 
č. j. NPU-371/88015/2017 ze dne 21. 11. 2017 v souvislosti s řízením o zrušení prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku konstatuje následující: „ Obdrželi jsme Váš dopis
10
č. j. MK 70353/2017 OPP ze dne 6. 11. 2017 ve věci řízení o zrušení prohlášení výše 
uvedené stavby a pozemků za kulturní památku obsahující žádost o naše stanovisko 
k uvedenému návrhu a dále o případné sdělení dalších důležitých skutečností, pokud jsou 
známy, významných pro řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku. V dopise nás 
rovněž žádáte o sdělení, jaká byla učiněna opatření k ochraně kulturní památky ze strany 
státní památkové péče. Po šetření na místě samém Vám sdělujeme následující:
Výše uvedený areál Dělnického domu byl prohlášen za kulturní památku 
Ministerském kultury ČR (dále MK) dne 9. 3. 2004 na základě návrhu Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně (dále NPÚ v Brně), podaného 
dne 11. 8. 2003. Předmětný areál zahrnoval starší historizující budovu Dělnického domu 
zbudovanou roku 1897 při uliční čáře ulice Spolková s organicky navazující monumentální 
funkcionalistickou dvorní vestavbou z roku 1929, dále pozemek současné proluky, 
na němž stála v době prohlášení (dnes již  zbořená) východně navazující uliční součást 
komplexu Dělnického domu, a konečně dvůr se zahradou a tanečním parketem a přístřešek 
kuželny.
Vlastník areálu, společnost Majordomus, s.r.o., podal brzy po prohlášeni 
předmětného areálu za kulturní památku protinávrh žádající zrušení památkové ochrany 
s odůvodněním akcentujícím zejména špatný, až havarijní stavebně - technický stav budov 
vinou dlouhodobé absence údržby a pro vlastníka neúnosné finanční náklady spojené 
s obnovou této kulturní památky. Návrh na zrušení prohlášení za kulturní památku MK 
dne 5. 6. 2007 zamítlo (mimo jiné i na základě negativního stanoviska NPÚ v Brně z 8. 11. 
2005); MK uvedlo, že k prohlášení předmětné věci za kulturní památku došlo především 
z důvodů mimořádné kulturně - historické, urbanistické i architektonické hodnoty komplexu 
Dělnického domu, vlastník se v době, kdy mu byla poskytnuta příležitost, neodvolal, a ve věci 
poukázání na narušenou stavebně - technickou situaci památkově chráněného objektu 
vlastníka upozornilo na více možných finančních kompenzací za omezení jeho vlastnických 
práv.
V následujících letech 2007 - 2009 byl řešen dosud nerealizovaný návrh na přestavbu 
komplexu Dělnického domu; dle tohoto projektu by mladšími adaptacemi značně pozměněný 
uliční objekt z roku 1897 byl až na funkcionalisticky upravené 1 NP nahrazen novostavbou a 
naopak mimořádně architektonicky hodnotná funkcionalistická dvorní stavba od architekta 
Eduarda Góttlichera z konce 20. let 20. století by byla památkově obnovena. Projektová 
dokumentace předmětného návrhu byla NPÚ v Brně akceptována ve vyjádření ze dne 7. 7. 
2009 (pro modifikovaný projekt vyjádřením ze dne 28. 11. 2012) sloužícím jako podklad 
pro vydání závazného stanoviska odboru památkové péče Magistrátu Města Brna.
Roku 2012 byl areál Dělnického domu na Spolkové ulici pro naprosto havarijní stav 
zařazen mezi nejohroženější nemovité památky ČR. V tomto roce provedená zjištění 
pracovníků NPÚ v Brně konstatovala progresivní devastaci stavby, v rámci níž byty 
zlikvidovány i před relativně nedlouhou dobou zachycené torzálně dochované detaily 
výzdoby a vybavení komplexu, který se postupně mění v ruinu.
Žel, v současnosti již budova památkové hodnoty de facto ztratila. Aktuální havarijní 
stav stavebního komplexu bývalého Dělnického domu připomínajícího ruinu 
již neumožňuje uvažovat o záchraně kulturní památky se zachováním jejích kulturních 
hodnot. Již v odborném vyjádřeni NPÚ, ÚOP v Brně (ze dne 28. 11. 2012) je  konstatováno:
11
Objekt je  naprosto zdevastován, části stavby jsou zřícené a uvedené cenné detaily jsou 
odcizeny nebo rozbity.
Současně je alarmující, že ze strany vlastníka nebyla dlouhodobě učiněna žádná 
nutná stavební opatření pro zachování památkového objektu (alespoň konzervace daného 
torzálního stavu), a rovněž nebyly důsledně provedeny potřebné kroky vůči vlastníkovi 
či nebyla zajištěna jiná nápravná opatření ze strany orsánů státní památkové péče či 
stavebního úřadu.
Jde, žel, o jeden z příkladů neúčinnosti systému státní památkové péče (dále SPP) 
v její stávající podobě, kdy dochází k téměř úplnému zániku chráněných hodnot bez účinné 
(zákonné) intervence výkonných složek SPP v prospěch jejich zachování.
NPU v Brně si dobře uvědomuje zanikající historickou i architektonickou hodnotu 
areálu Dělnického domu ve Spolkové ulici, nástroje k záchraně tohoto segmentu kulturního 
dědictví nejen našeho státu ale, žel, k dispozici nemá. “
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. MMB/0456116/2017/K/mk ze dne 7. 12. 2017 
se zrušením prohlášení předmětného souboru za kulturní památku nesouhlasí, 
a to s následujícím odůvodněním: „[...] Předmětná nemovitost Spolková 8 v Brně, tj. budova 
bývalého Dělnického domu č. p. 292, s pozemky pare. č. 53 a 54, k. ú. Zábrdovice, je  kulturní 
památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, rejstř. č. ÚSKP ČR 100942. Prohlášena za kulturní památku byla v roce 2004 
na návrh Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště (NPÚ ÚOP) 
v Brně. Odbor památkové péče MMB v rámci řízení vedeném Ministerstvem kultury ČR 
vyjádřil ve svém stanovisku čj. OPP/43570/03/Re/d ze dne 24. 9. 2003 souhlas s prohlášením 
za kulturní památku.
Dělnický dum byl budován postupně. Původní budova v historizujícím pojetí pochází 
z roku 1897 a je  orientovaná podélně při ulici Spolková, na ni organicky navázala rozsáhlá 
vestavba ve vnitrobloku postavená ve funkcionalistickém stylu v roce 1929 podle projektu 
architekta Góttlichera. Část uliční zástavby z roku 1897je již zbořena, na jejím místě je dnes 
proluka (pozemek pare. č. 53), v rámci zbylé části uličního traktu na pozemku pare. č. 54, 
k. ú. Zábrdovice, byl v souvislosti s výstavbou nového objektu v roce 1929 proveden v úrovni 
přízemí nástup pro zpřístupnění objektu ve vnitrobloku z ulice. V prostoru dvora byl 
pod vzrostlými stromy umístěn taneční parket z teraca s místem pro kapelu vymezený 
zábradlím a dále podélný přístřešek - kuželkárna, uzavírající prostor dvora.
Již v době prohlášení za kulturní památku byl objekt Dělnického domu vyklizen a 
nacházel se v havarijním stavu, což dokládá znalecký posudek vypracovaný ve věci jeho 
stavebně technického stavu Ing. Jiřím Hermanym v roce 2004. Uvedený posudek se odvolává 
na dřívější průzkumy, dle kterých se objekt dostal do havarijního stavu již  v roce 1987 (sedání 
podloží, narušení statiky, konstrukcí, atd.).
Ke zhoršování stavebně technického stavu a devastaci objektu dále docházelo 
absencí jakékoliv stavební údržby a zabezpečení tohoto rozsáhlého komplexu, což postupně 
vedlo ke ztrátám na jeho stavebně historických hodnotách. K základním udržovacím pracím 
bylo Odborem památkové péče MMB na základě žádosti vlastníka nemovitosti vydáno dne 
4. 7. 2005 závazné stanovisko č. j. OPP/24349/05/Re/r. Udržovací práce v předpokládaném
12
rozsahu provedeny nebyly, což bylo Odborem památkové péče MMB zjištěno na místě 
samém dne 3. 11. 2005 a následných místních šetřeních, investor však zahájil projekční 
přípravu na celkovou revitalizaci, přestavbu a nové polyfunkční využití komplexu Dělnického 
domu, které předcházela architektonická studie. Záměr byl předpokládán provést ve dvou 
etapách, přičemž I. etapa zahrnuje stavební řešení uliční části, a to přístavbou a nadstavbou 
objektu pro bydlení, komerci a parkování, 11. etapa by pak navazovala rekonstrukcí objektu 
ve vnitrobloku pro sportovní využití.
K I. etapě bylo v rámci územního řízení vydáno v souladu s odborným vyjádřením 
Národního památkového ústavu ÚOP v Brně závazné stanovisko Odboru památkové péče 
MMB č. j. MMB/0125955/2009/SZ/zs dne 17. 7. 2009, jednalo se o umístění a architektonicko 
- objemové řešení nástavby a přístavby uličního objektu Spolková 8 na základě dokumentace 
pro územní řízení „Změna stavby přístavbou - Spolková 8/292“, vypracované v květnu 2009 
Mg. A. Svatoplukem Sládečkem, New Work, s.r.o., Vranovská 102, Brno.
V rámci stavebního řízení bylo k 1. etapě vydáno v souladu s odborným vyjádřením 
NPÚ ÚOP v Brně navazující závazné stanovisko č. j. MMB/0375266/2012/SZ/zs dne 2. 1. 
2013, jehož předmětem je  nástavba a přístavba uličního objektu Spolková 8 včetně přípojek 
inženýrských sítí, zpevněných ploch a sjezdu na místní komunikaci na základě dokumentace 
pro stavební řízení „Změna stavby - Spolková 8/292 -  I. etapa“, vypracované v říjnu 2012 
Mg. A. Svatoplukem Sládečkem a Ing. arch. Ondřejem Bartuškem, New Work, s.r.o., 
Vranovská 102, Brno.
V současné době jsou na pozemku pare. č. 54, k. ú. Zábrdovice, dvě budovy propojené 
krčkem, tj. uliční trakt a funkcionalistický objekt se sálem ve vnitrobloku. Projektová 
dokumentace I. etapy zachovává z původní uliční části pouze vstupní chodbu se schodištěm 
a spojovací „krček “ jako komunikační nástup z ulice Spolkové do předsálí dělnického 
domu ve vnitrobloku. Uliční trakt navržený současnými architektonickými prostředky 
dostavuje celou uliční část včetně vyplnění stávající proluky na pozemku pare. č. 53, 
k. ú. Zábrdovice. Objemové řešení nové uliční zástavby reaguje na svažitost terénu třemi 
výškovými úrovněmi a navazuje tak na výšky sousedních domů v ulici.
Dle aktuálního sdělení příslušného stavebního úřadu je  k výše uvedené I. etapě 
stavby v platnosti územní rozhodnutí a stavební povolení. Pod čj. MCB Sev /001405/17
r  v
ze dne 10. 1. 2017 bylo UMC Brno - sever, Odborem stavebním, vydáno rozhodnutí 
o prodloužení platnosti stavebního povolení do 1. 3. 2019.
Odbor památkové péče MMB provedl v dubnu a listopadu 2017 prohlídky nemovitosti; 
objekt byl vlastníkem zpřístupněn zástupcům Odboru památkové péče MMB i NPÚ ÚOP 
v Brně. Při prohlídkách nemovitosti bylo zjištěno, že objekt je ve své hmotě zachován, 
vykazuje statické narušení a známky postupující devastace (mj. vlivem vandalismu a drobné 
majetkové kriminality). Vzhledem k absenci řádné údržby kulturní památky zahájil Odbor 
památkové péče MMB v říjnu 2017 správní řízení dle ust. §10  zákona o státní památkové 
péči, jehož předmětem je  vlastníkovi kulturní památky uložit povinnosti, které by v nezbytné 
míře zabezpečily ochranu kulturní památky. Toto správní řízení dosud nebylo skončeno.
Budova Dělnického domu se významně zapsala do historie kulturního a společenského 
života průmyslového města Brna 1. poloviny 20. století, jako centrum lokálního dění 
s vazbami, přesahujícími rámec regionu. Nositelem architektonických a urbanistických 
hodnot budovy je  funkcionalistická dvorní vestavba z roku 1929, která je  ojedinělá svou
13
velkorysou koncepcí a cenným dokladem moderní meziválečné architektury v Brně. 
S poukazem na vydaná výše uvedená stanoviska zůstává názor Odboru památkové péče 
MMB i nadále konstantní tak, jak vyplývá z výše uvedených skutečností. “
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. JMK 160974/2017 ze dne 11. 12. 2017 zrušení prohlášení uvedeného souboru 
za kulturní památku nedoporučil: „[...] Kulturní památka je  tvořena starší historizující 
budovou z 19. století (jejíž nej cennější prvek - vstupní portál - v současnosti chybí), 
monumentální funkcionalistickou přístavbou v dvorní části od Eduarda Góttlichera 
(s kinosálem, hlavním společenským sálem, tělocvičnou a zázemím) a pozemkem se zpevněnou 
plochou a kuželkárnou. Soubor má význam nejen pro své sepjetí s historií dělnického hnutí, 
ale je  kulturní památkou i pro nadprůměrnou výtvarnou hodnotu funkcionalistické přístavby a 
celkové pojetí komplexu v rámci obytné zástavby Zábrdovic.
Nelze než konstatovat, že v současné době se památka nachází v dezolátním stavu. 
Je však třeba upozornit na skutečnost, že byla relativně nedávno za kulturní památku 
prohlášena již jako nevyužívaný objekt ve značně neutěšeném stavu, a to právě pro své výše 
uvedené hodnoty.
Veškerá další poškození kulturní památky od doby jejího prohlášení tedy nelze než 
připsat k tíži vlastníka, který o ni nepečoval v souladu se zákonem, jak mu to ukládá 
zejména $ 9 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 
V současnosti jsou oproti stavu v době prohlášení za kulturní památku odstraněny 
nebo značně poškozeny výtvarné prvky v interiéru funkcionalistické přístavby, z oken jsou 
vyjímána kování, neboť prakticky veškeré další kovové části v objektu již neexistují, jeviště 
hlavního sálu prošlo požárem. Ponechání objektu napospas sběračům kovů a dalším živlům 
tedy zcela popírá důvod, proč byl dělnicky dům za památku prohlášen.
Připuštěním možnosti zrušení prohlášení dělnického domu za kulturní památku by tak 
bylo nebezpečným precedentem. Vlastník by si mohl vymoci toto zrušení pouhou konstantní 
nepéčí o kulturní památku a bez jakékoliv snahy o její záchranu. Vzhledem k výše uvedenému 
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, nedoporučuje zrušení 
prohlášení bývalého Dělnického domu v ulici Spolková v Brně, za kulturní památku. “
Dne 11. 1. 2018 byly Ministerstvu kultury předány účastníkem řízení -  společností 
MAJORDOMUS, s.r.o. (Robert Konrád, Robert Trenz), v rámci nahlédnutí do spisu, 
následující doplňující dokumenty: vyjádření Prof. Ing. Arch. Vladimíra Šlapety, DrSc. 
ze dne 3. 11. 2017, dále vyjádření Ateliéru RAW s.r.o. (Doc. Ing. Arch. Tomáš Rusín, 
Doc. Ing. Arch. Ivan Wahla) ze dne 23. 10. 2017, dále statický posudek Ing. Ivy Ručné ze dne 
5. 12. 2017, dále předběžný stavebně technický průzkum společnosti Průzkumy staveb s.r.o. 
(Ing. Dušan Šponer, Ing. Bronislav Šlapanský, Ing. Lukáš Ravčuk) ze dne 9. 1. 2018 a dále 
posouzení statické bezpečnosti objektu od společnosti Hermany -  stavební spol. sr.o. 
(Ing. Jiří Hermany) ze dne 23. 8. 2014.
Vlastníkem předložené Stanovisko k budově bývalého Dělnického domu, Brno -  
Zábrdovice č. p. 292 ze dne 3. 11. 2017 od Prof. Ing. Arch. Vladimíra Šlapety, DrSc.:
„Bývalý Dělnický dům je přístupný ze Spolkové ulice a posuzovaná část je situována 
ve dvorním traktu na pozemku č. 54 vnitrobloku. Jde o funkcionalistickou stavbu z roku 1929, 
vzniklou přestavbou a přístavbou původní stavby z roku 1897 do Spolkové ulice a přestavěné 
na kino roku 1911. Autorem této funkcionalistické stavby byl architekt Eduard Góttlicher.
14
Jde o dvou až třípodlažní stavbu, jejíž architektonický výraz odrážel původní společenské 
funkce /kinosál, taneční sál, tělocvična a restaurace/.
V suterénu byl umístěn kinosál /cca 230 m2/  s příslušenstvím, v přízemí je situována 
vstupní chodba od Spolkové ulice, foyer, sociální zařízení, provozní místnosti, prostory 
schodišť a tělocvična /208 m2/  s nářaďovnou v zadní části dispozice, přístupná ze dvora. 
V patře následuje taneční sál /cca 420 m2/  se schodišťovými prostorami a provozními 
místnostmi. V ustouplém nejvyšším podlaží jsou pak zbylé provozní místnosti.
Objekt představoval příklad standardní dobové funkcionalistické architektury 
průměrné úrovně, provedené ze železobetonové konstrukce, dřevěnými okny a šedou 
břízolitovou omítkou a s rovnou střechou.
Objekt byl využíván do roku 2003, avšak teprve poté, když bylo od využívání upuštěno, 
dne 9. 3. 2004 byl prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
V současné době je  ovšem ochrana tohoto objektu krajně diskutabilní. Objekt se 
nachází ve zcela devastovaném stavu a to jak v exteriéru, tak i v interiérech. Zdevastována 
je  elektroinstalace a rozvod vody, vážně poškozeny jsou veškeré konstrukce stavby, 
zámečnické a truhlářské detaily, vnitřní obklady a zařízení buď většinou zcela chybí anebo se 
dochovalo v naprosto devastovaném stavu.
Brno má řadu mnohem významnějších památek funkcionalismu obdobného 
typologického druhu /např. Sokolovna Brno I, tělocvičny řady brněnských škol apod.f 
dochovaných ve velmi dobrém stavu, které také velmi dobře reprezentují onu vývojovou 
epochu.
Popis stavby v památkovém katalogu NPU uvádí, že přes značné opotřebení stavba 
obsahuje množství zajímavých detailů, „jakými jsou vitráže, kamenné dlažby, schodišťové 
stupně, původní teracové podlahy, madla zábradlí, strojovna vzduchotechniky a další 
vzduchotechnická zařízení, vesměs intaktní dřevěné výplně'', dále dřevěná parketová podlaha, 
vybavení provaziště. Toto tvrzení však neodpovídá dnešní dochované skutečnosti. Tyto detaily 
buď již neexistují anebo jsou zachovány jejich fragmenty ve zcela devastovaném stavu.
Protože zásadní příčiny, proč byla tato stavba prohlášena za památku, evidentně 
pominuly, nevidím důvod, proč by měla být nadále uváděna v seznamu památkově chráněných 
objektů a doporučuji její vyškrtnutí. “
Vlastníkem předložené Zhodnocení stavu objektu Spolková 8 v Brně ze dne 23. 10. 
2017 od Ateliéru RAW s.r.o. (Doc. Ing. Arch. Tomáš Rusín, Doc. Ing. Arch. Ivan 
Wahla): „ Objekt Spolková 8 vykazuje znaky naprosté a zásadní devastace, jdoucí až do jeho 
stavební podstaty. Komplex nebyl předchozími vlastníky udržován po dobu posledních cca 30- 
ti let, což se podepsalo fatálně na stavu jeho stavební substance. Absentují zde například 
veškeré intaktní kovové části tzn. veškerá kování, kliky nebo zábradlí. Tyto byly nejspíše 
v minulých letech cíleně demontovány a prodány do sběrných surovin. Vzhledem 
k dlouhodobému zatékání v některých prostorách scházejí zcela stropní omítky a podlahy, 
konstrukce je často obnažena až na výztuž a je nezbytné provést statický průzkum, zdali takto 
poškozené konstrukce nevykazují havarijní stav. Veškeré dřevěné výplně otvorů schází 
nebo jsou zcela zničené a například zbývající okenní rámy jsou vzhledem k vysoké míře
15
devastace zcela nerepasovatelné. V poslední době objekt dvakrát vyhořel, přičemž požár 
pódiové části sálu měl výrazné zničující účinky na sál a střechu sálu.
Úvahy o rekonstrukci a obnově původního provozu - tedy kulturního sálu, kina a 
tělocvičny jsou ekonomicky zcela nereálné, pokud by se provozovatelem takového komplexu 
nestal státní nebo městský subjekt a taková nabídka neexistuje. Případná přestavba objektu 
na bytový dům sebou ponese zásadní zásahy do konstrukce a tvaru objektu. Bude nutné 
přebourat a vložit nová patra, výrazně upravit hmoty domu a probourat zcela nová okna 
respektující nové přepatrování objektu. Bude nezbytné provést stavebně technické zhodnocení 
konstrukcí a u obvodového pláště realizovat jeho masivní nahrazení, případně zateplení. 
Objekt bude také nutné opatřit zcela novou střechou.
Na základě výše uvedených faktů je  možné konstatovat neudržitelnost existence 
stávajícího objektu a vhodnost jeho nahrazení novým domem, umožňujícím rozumné využití 
takto získaného pozemku pro bytovou výstavbu, která vnese do zdevastovaného prostředí 
novou udržitelnou a kvalitativní hodnotu. “
Vlastníkem předložené Posouzení nosných konstrukcí dvorního traktu Dělnický dům 
Spolková 8, Brno ze dne 5. 12. 2017 od Ing. Ivy Ručné, autorizované inženýrky v oboru 
statika a dynamika staveb: „[...] Posuzovaná část objektu je  umístěna ve dvorním traktu 
domu Brno, Spolková 8. Jedná se o funkcionalistickou stavbu z roku 1929, která je  k datu 
místního šetření dlouhodobě neužívaná a neudržovaná. Objekt byl v minulosti využíván 
převážně ke kulturním účelům - kinosál, taneční sál, tělocvična, hudební studio, restaurace. 
Stavba je  vedena jako nemovitá kulturní památka. [...] Společenská část budovy je provedena 
s rámovou železobetonovou konstrukcí s cihelnými vyzdívkami a převážně železobetonovými 
stropy, které na mnoha místech opět mají obnaženou a zkorodovanou výztuž. Nad chodbou 
východu z kina je stropní konstrukce tvořena obnaženými a zčásti zkorodovanými ocelovými 
nosníky s keramickými vložkami. [...] Již tehdy byla doporučena výluka provozu pod hlavním 
sálem a podepření železobetonového průvlaku nad otevřenou verandou. Dále byla navržena 
opatření pro zajištění poruch a odstranění jejich příčin.
Zda byly alespoň některé z navržených úprav realizovány, nelze dnes poznat. Stávající 
stav odpovídá dalším 29-ti létům bez údržby. Svody opraveny nebyly, velká část oken je  bez 
zasklení, nad hlavním sálem byly ukradeny konstrukce světlíku, takže zatékání do objektu 
se značně zvýšilo a tím i všechny poruchy výše uvedené. Došlo ke zřícení vnitřního schodiště a 
přilehlých částí stropu !
Navíc v prostorách hlavního sálu došlo k požáru, který negativně ovlivnil kvalitu 
žb. konstrukcí. Při požáru bývá beton porušen mikrotrhlínami na ohřívaném povrchu. Prudká 
expanze páry způsobuje odprýsknutí horní vrstvy betonu. Pevnost betonu se snižuje v rozsahu 
15 -  40 %. Ohřátím obnažené výztuže začíná její degradace a ztráta základních 
mechanických vlastností a pevnosti oceli.
Dalším aspektem je celkové posouzení mechanické odolnosti a stability. Posuzování 
stávajících konstrukcí se v současné době provádí podle normy ČSN ISO 13822 Zásady 
navrhování konstrukcí - Hodnocení existujících konstrukcí. Tato norma požaduje, 
aby stávající konstrukce byly posouzeny podle současně platných norem pro navrhování a 
zatížení. (Sice povoluje posouzení konstrukce na základě dřívější uspokojivé způsobilosti, 
ale tento způsob posouzení v daném případě nelze použít, protože je určen pro neporušené 
konstrukce.) Tzn. žb. konstrukce musí odpovídat požadavkům ČSN EN 1992 Navrhování
16
betonových konstrukcí, která požaduje větší krytí výztuže než dříve používané normy. Z toho 
vyplývá, že i v místech, kde výztuž není obnažena, konstrukce nevyhovuje. Pro využití 
i nepoškozených, únosných prvků konstrukce (snad některé sloupy) by bylo nutné zesílit jejich 
průřez obetonováním celého jejich povrchu.
Závěr: Nosná konstrukce budovy je  v havarijním stavu. Situace je  tak vážná, 
že by mohlo dojít i ke zřícení některých konstrukcí.
Pro posouzení využitelnosti jejich jednotlivých částí by musel být proveden podrobný 
průzkum se zjištěním únosností jednotlivých stavebních prvků na základě skutečných 
materiálových charakteristik získaných na základě laboratorních zkoušek odebraných vzorků. 
Vzhledem k závěrům dřívějších posudků a nárůstu degradace za posledních 29 let od doby 
vzniku posudků, jsem přesvědčena, že použitelnost konstrukce by se ukázala jako minimální a 
navíc za vynaložení neúměrných nákladů. “
Vlastníkem předložená Zpráva o provedení předběžného stavebně technického 
průzkumu dvorní přístavby bývalého Dělnického domu na Spolkové ulici 8/292 v Brně -  
Zábrdovicích ze dne 9. 1. 2018 od společnosti Průzkumy staveb s.r.o. (Ing. Dušan Sponer,
Ing. Bronislav Slapanský, Ing. Lukáš Ravčuk): „[...] Na základě požadavku objednatele 
byl proveden předběžný stavebně technický průzkum (dále jen PřSTP) dvorní 
funkcionalistické přístavby bývalého Dělnického domu na ulici Spolková 8/292 z důvodu 
zjištění stavu stavebních konstrukcí a možnosti jejich zachování a rekonstrukce.
Na základě důkladné vizuální prohlídky byly popsány zjištěné vady a poruchy, 
pořízena fotodokumentace a navržen případný další postup průzkumných prací a možnosti 
sanace stávajících konstrukcí. \ . ..]
• Vzhledem k havarijnímu stavu kanalizace v objektu a protékání dešťové vody 
přes porušené střešní pláště a následně přes celý objekt až do suterénu, došlo již  místy 
k podmáčení základů, jejich následnému poklesu a ke vzniku trhlin na nosném zdivu.
• Pod základy stále zatéká, lze očekávat, že se situace bude rychle zhoršovat a trhliny 
se mohou objevit u svislých nosných konstrukcí i na dalších místech. Pokud základy 
podmáčeny nejsou, při daném zatížení zatím většinou plní svoji funkci a lze je  i nadále 
využívat. Pokud by však došlo k jejich přitížení např. nadstavbou, bylo by nutné zjistit jejich 
tvar, kvalitu betonu, únosnost základové spáry, základy přepočítat a případně zesílit 
(toto by bylo poměrně složité řešení).
Svislé nosné konstrukce:
• Svislé nosné konstrukce jsou převážně provedeny z cihelného zdivá (cihly plné pálené 
na maltu pravděpodobně vápennou nebo nastavovanou). Pilíře v tanečním sále jsou 
železobetonové.
• Svislá izolace zdivá, které je pod terénem, je  již „strávená') křehká, rozpadá se a 
neplní svoji funkci, foto č. 16. V obdobném stavu jsou i izolace vodorovné. Proto se na mnoha 
místech na zdivu objevují vlhkostní mapy a odpadají omítky nejen na obvodovém zdivu, 
ale i na zdivu vnitřním, foto č. 17, 18.
17
• Na mnoha místech je nosné i nenosné zdivo výrazně poškozené a oslabené v důsledku 
dlouhodobého zatékání z porušených dešťových svodů, které mnohde ústí přímo na fasádu 
nebo i zcela chybí, zatéká i přes porušenou střešní krytinu do interiérů, foto č. 19 - 26, 69.
• Na několika místech již došlo v důsledku poklesu základů a zdivá i ke vzniku šikmých 
trhlin, foto č. 23.
• Na mnoha místech ze zdivá vyrůstá již vzrostlá vegetace, která ho výrazně narušuje, 
foto č. 23, 25, 31, 65, 71.
• Na mnoha místech je  zdivo mechanicky poškozené, vybourané, oslabené rozvody 
instalací, průrazy, dodatečně vysekanými otvory atd.,foto č. 27 - 31.
• Nejhorší je  situace v místech vybouraných nosných zdí v části 1. PP (u venkovního 
vstupu do 1. PP) a v části 1. NP (u bývalého schodiště). V prvním případě již  dochází 
k vypadávání stropních ŽB PZD panelů ze stropů nebo k jejich lámání (foto č. 37, 38) 
V druhém případě zůstaly ocelové nosníky „ levitovat “ ve vzduchu a hrozí zde jejich zřícení 
i s částí stropních konstrukcí (foto č. 32) !!! Obě tato místa je  nutno označit jako HA VAR1JNÍ 
STA V, neboť zde hrozí zřícení konstrukcí a zranění či usmrcení osob !!!
• Na mnoha místech jsou korozí napadeny a výrazně oslabeny nadedveřní překlady 
z ocelových profúů, mnohde již  byly našimi spoluobčany překlady i zcizeny (vytrženy 
ze zdivá), takže zde hrozí zřícení částí zdivá, foto č. 1 2 - 1 6 .  V jednom případě došlo 
pod ŽB překladem k podsekání zdivá, foto č. 36. 1 tato místa je nutno označit jako 
HAVARIJNÍ STAV !!!
• ŽB nosné pilíře sice nevykazují statické poruchy, jsou však očividně provedeny 
z nekvalitního betonu, který se povrchově „sprašuje“, jeho zabarvení svědčí o tom, že bylo 
použito málo cementu.
• V celém objektu jsou již  z exteriéru i interiéru „ strávené “ či zcela zničené omítky, 
odpadávají a neplní již svoji funkci, na mnoha místech již  zcela chybí, foto č. O - 36.
• Při rekonstrukci objektu by bylo nutno provést důkladné očištění fasád i interiérů 
od zbytků omítek, na mnoha místech i vyspravení zdivá, místy i jeho přezdění, dozdění, 
odsolení. Následně by bylo nutno provést sanaci zdivá z hlediska vlhkosti, obnovení 
nefunkčních hydroizolací, to by si mimo jiné vyžádalo celkové odkopání okolních terénů, 
což by mohlo být ze strany sousedních objektů značně problematické. Mnoho překladů by bylo 
nutno provést nově. Nově by bylo nutno provést i všechny omítky. Opravu zdivá v místě trhlin 
a výraznějšího poškození by bylo nutno konzultovat se statikem.
• V rámci podrobného stavebně technického průzkumu (dále jen STP) by bylo nutno 
provést průzkum vlhkosti a zasolení zdivá, zjistit jeho pevnosti. Zjištění pevnosti 
doporučujeme provést i u ŽB pilířů.
Stropy:
• V objektu jsou provedeny různé stropní konstrukce - ŽB monolitické stropy nad sály, 
ŽB žebírkové stropy s rovným podhledem z prken a rákosové omítky, ŽB žebírkové stropy 
s keramickými vložkami, stropy z ŽB PZD panelů, stropy z ocelových nosníků a ŽB desek atd.
18
• Po vybourání jedné nosné zdi v místech venkovního vstupu do 1. PP dochází 
k vypadávání stropních ŽB PZD panelů ze stropu nebo k jejich lámání (foto č. 37, 38). 
Toto místo je nutno označit jako HAVARIJNÍ STAV, neboť zde hrozí úplné zřícení stropních 
konstrukcí a zranění či usmrcení osob !!!
• Totéž platí i u stropů v okolí bývalého vnitřního schodiště, které bylo vybouráno 
i s nosnou zdí, na které byly položeny stropní konstrukce, foto č. 32 !!! I toto místo je  nutno 
označit jako HA VARIJNI STA V !!!
• U stropů nad sály nejsou na ŽB konstrukcích patrny viditelné vady a poruchy. 
Bohužel ale byla část těchto stropů v místě jeviště tanečního sálu (jak horní, tak i dolní strop) 
zasažena požárem, který stropy zajisté poškodil, foto č. 6, 7, 39. Vysoké teploty při požáru 
způsobují jednak snížení pevnosti oceli v tahu, jednak její oddělení od cementového tmele, 
odpadávání krycích vrstev betonu, v betonu vznikají trhlinky, které způsobují snížení jeho 
pevnosti v tlaku atd.
• Opravdu většina ZB monolitických stropních konstrukcí provedených jako žebírkové 
stropy s podhledem je ve velice špatném stavu v důsledku vlhkého prostředí v kombinaci 
s nekvalitním betonem a malými krycími vrstvami výztuže. To vedlo k tomu, že jsou na mnoha 
místech odpadané krycí betonové vrstvy a obnažená výztuž výrazně koroduje (některé pruty 
jsou již téměř úplně přerušené), místy jsou u těchto konstrukcí již  patrny i trhliny, foto č. 40 - 
48.
• ŽB žebírkové stropy s keramickými vložkami jsou na mnoha místech (cca 30 % 
celkové plochy) protečené dešťovou vodou a v důsledku mrazů jsou porušené - tvarovky se 
lámou a rozpadají, některé již  zcela vypadly, foto č. 50 - 56. Vizuální prohlídkou nelze zjistit, 
zda nejsou poškozeny uvnitř skladby ještě další keramické prvky, což je velice pravděpodobné.
• Zjištění pevnosti betonu v tlaku nebylo v rámci tohoto PřSTP prováděno, dle našich 
zkušeností s obdobím výstavby funkcionalistických staveb lze ale předpokládat nízkou kvalitu 
betonu - malé zhutnění betonové směsi, použití říčního zahliněného kameniva, malý obsah 
cementu, malé krytí výztuže atd.
• Ocelové válcované I profily použité ve stropních konstrukcích jsou na mnoha místech 
výrazně napadeny a oslabeny hloubkovou korozí, foto č. 58 - 60.
• Vjednom místě jsou ocelové nosníky ve stropě poškozeny i požárem, foto č. 61.
• Většinu stropních konstrukcí v objektu by bylo nutno provést zcela nově nebo je  
výrazněji zesílit a sanovat. U částí stropů, které jsou v lepším stavu, by bylo nutno provést 
důkladnější STP a následné posouzení statikem.
Střechy:
• Střechy nad objektem jsou většinou ploché. Nosné konstrukce střech i jejich vady a 
poruchy byly popsány výše. Střešní krytina je provedena z asfaltových pásů. Tepelnou izolaci 
lze předpokládat pouze ze škvárových násypů, škvárobetonu, v lepším případě z korkových 
desek, tak, jak se to provádělo v době výstavby.
19
• Střešní krytina je provedena z asfaltových pásů, které jsou již  zteřelé, zvlněné, 
popraskané, vyrůstá z nich i vzrostlá vegetace, jsou zanesené humusem a zbytky po stavební 
činnosti, jsou nedostatečně vyspádované, neplní již svoji funkci, zatéká přes ně do interiérů, 
foto č. 62 - 69.
• Ucpané jsou i dešťové vtoky, dešťová voda po deštích zůstává stát na některých 
střechách, foto č. 68, 70.
• Zcela chybí horní část světlíků, vzniklými otvory tak zatéká do interiérů, foto č. 63.
• Zanesené humusem a zarostlé vegetací jsou i pochozí terasy, foto č. 64, 71.
• Rozpadá se větrací kanál v hřebeni střechy nad sálem, foto č. 72.
• Vzhledem k výše uvedenému bude nutné střešní pláště v celé ploše zcela odstranit a 
provést nově.
Ostatní konstrukce:
• Ve velmi špatném až dezolátním stavu jsou i vnitřní schodiště - mají poškozené 
nášlapné vrstvy, chybí u nich zábradlí, jsou zavalena stavební sutí, ocelové nosníky jsou 
napadeny korozí atd., foto č. 73.
• Všechna okna a dveře, pokud ještě zůstaly, jsou v absolutně dezolátním stavu, jsou 
nepoužitelná a není u nich již  většinou možná ani repase - mají strávené nátěry, některá 
jsou vyhnilá, deformovaná, rozbitá, chybí jejich části, některá chybí úplně včetně rámů atd., 
foto č. 75 - 80.
• Podlahy (nášlapné vrstvy) již většinou zcela chybí nebo jsou v dezolátním stavu - 
mechanicky poškozené, vyhnilé v důsledku zatékání, zničené požárem atd.
• Ve velmi špatném až dezolátním stavu jsou i klempířské a zámečnické výrobky, 
které na objektu náhodou ještě zbyly.
• Dešťové žlaby a svody většinou chybí nebo jsou v dezolátním stavu.
• Na střeše není bleskosvod.
• V dezolátním stavu jsou všechny rozvody instalací.
• Výplně otvorů bude nutno v celém rozsahu provést nově.
• Nově bude nutno provést dešťové žlaby, svody a odvést srážkovou vodu 
do kanalizace.
• Všechny klempířské a zámečnické výrobky bude nutno provést nově.
• Všechny podlahy provést nově.
20
• Provést opravy všech schodišť. Je velice pravděpodobné, že některá bude nutno 
provést i zcela nově.
• V celém rozsahu provést nově rozvody všech instalací.
• Nově bude nutno provést okolní povrchy (chodníky, vozovky, okapové chodníky) a 
důkladně je  vyspádovat směrem od objektu.
5.0 Závěr:
Na základě výše uvedených zjištěných skutečností konstatujeme, že stav objektu je  
velice špatný, místy i HA VARIJNI!!!
V podstatě lze říci, že z objektu lze zachovat jen základové konstrukce, zdivo (u něj 
bude nutno provést opravdu náročnou sanaci vlhkosti, opravit u něj mnoho porušených míst, 
stabilizovat trhliny atd.) a možná cca V2 stropních konstrukcí (i u těchto ponechaných bude 
nutno provést náročnou sanaci či zesílení) !!!
Všechny ostatní stavební konstrukce, včetně rozvodů instalací, pokud by měl být objekt 
zachován, bude nutno provést zcela nově lil “
Vlastníkem předložený Odborný posudek ve věci statické bezpečnosti objektu 
Spolková 8 - Brno [uličního traktu] ze dne 23. 8. 2014 od společnosti Hermany -  stavební
spol. s r.o. (Ing. Jiří Hermany): ,, [...] Posudek je  vypracován v souvislosti s destrukcí části 
schodiště a stropu v uličním traktu a následnými obavami vlastníka objektu, zda případné 
opakující se obdobné poruchy mohou narušit statickou stabilitu nosného uličního zdivá a tím 
ohrozit bezpečnost provozu na ulici Spolkové. [...] Jedná se o dlouhodobě opuštěný objekt. 
Je silně zdevastován v důsledku neoprávněného vstupu cizích osob spojeného s demontáží 
jinak a dále využitelných a odnositelných prvků. Jedním z důsledků toho je lokální zatékání.
Zřícená část schodiště mezi 1. a 2. NP se nachází ve dvorním traktu uliční části. 
K zřícení dle všech známek došlo v důsledku destrukce spodku schodišťové zdi. Horní 
část této zdi je v současné době stabilizována vytvořením přirozené klenby ve zdivu.
Zřícená část dřevěného stropu se nachází v 1. NP v prostorách uličních traktu. 
Příčinou je zatékání a uhnití zhlaví trámů.
4. Posudek:
Oblast schodiště se nachází uvnitř objektu, dostatečně daleko od obvodové a uliční 
zdi. Případné další pokračování destrukce (velmi málo pravděpodobné) nemůže mít nějaký 
negativní vliv na bezpečnost v ulici Spolková.
V uličním traktu je sice reálné riziko zřícení stropů v dalších patrech, ale opět 
i v tomto případě není ohrožena bezpečnost v ulici Spolková. Cihelné zdivo obvodové zdi, 
provázané s příčným zdivém má dostatečnou tuhost a schopnost zachytit případné vodorovné 
účinky od pádu dřevěných trámů. “
Účastníkovi řízení nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním 
rozhodnutí, protože podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
21
pozdějších předpisů, nemusí správní orgán tento úkon činit, pokud se žádosti navrhovatele 
vyhovuje v plném rozsahu.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy, včetně podrobné 
fotodokumentace, jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo zrušit prohlášení 
budovy bývalého Dělnického domu s pozemky p. č. 53 a p. č. 54, vše k. ú. Zábrdovice, ulice 
Spolková 292/8, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku, 
neboť byl v dané věci prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní 
památku.
Zcela zdevastovaná kultumi památka Dělnický dům s rejstř. č. ÚSKP ČR: 100942 
je tvořena stavební srostlicí skládající se z původního dvoupatrového obytného domu z roku 
1897 s bývalým pohostinstvím v přízemí a dále z navazující monumentálně koncipované 
dvorní přístavby s polyfunkčním kulturně společenským určením, jež byla vystavěna v roce 
1929 podle návrhu brněnského modernistického architekta Eduarda Gottlichera. Součástí 
souboru je dále stavební proluka při ulici Spolková a pozemek dvora - bývalé zahradní 
restaurace s venkovním posezením a tanečním parketem s terrazzovým povrchem a pódiem, 
s okrasnou sadovou úpravou kolem a podélným pultovým přístřeškem kuželkámy 
(v současnosti vše zničeno). Od osmdesátých let 20. století postupně chátrající areál byl 
komerčně využíván do roku 2003, od té doby je opuštěný a bez jakékoliv, byť jen základní 
údržby. V roce 2007 Ministerstvo kultury nevyhovělo současnému vlastníkovi v jeho žádosti 
o zrušení prohlášení stále ještě památkově rehabilitovatelného areálu za kulturní památku.
Přes nepochybný význam předmětné kulturní památky jakožto historicky i funkčně 
uceleného souboru spočívala stěžejní památková hodnota architektonická, urbanistická, 
uměleckořemeslná a kultuměhistorická především v rozsáhlém objektu Gottlicherovy 
funkcionalistické přístavby s působivě komponovanou gradací objemů exteriéru a výrazně 
členitou víceúrovňovou vnitřní dispozicí. Ještě v roce 2004, respektive v roce 2007 vynikal 
interiér této budovy množstvím architektonických, uměleckořemeslných a dobových 
technických detailů (např. funkcionalistická a moderně dekorativistická svítidla, štukové 
prvky, vitráže, luxfery, kamenné a keramické glazované obklady, terrazzové a parketové 
podlahy, truhlářské, pasířské a zámečnické práce, strojovna vzduchotechniky, technické 
vybavení provaziště). Vzhledem k tomu, že byla dlouhodobě zanedbaná stavba ponechána 
od roku 2004 celých třináct let napospas vlivům počasí (zatékání, podmáčení, mrazovým 
destrukcím), zlodějům a vandalům, jsou v současnosti veškeré autentické části objektu buď 
rozkradeny, nebo nevratně znehodnoceny. Některé prostory nesou stopy po úmyslně 
založeném požáru. Budova -  kulturní památka se tak do dnešních dnů dochovala prakticky 
pouze v holé hmotě, přičemž stávající stavební konstrukce vykazují vážná statická narušení, 
místy jsou dokonce zřícené. Pokročilost celkové devastace se již v tomto případě neslučuje 
s reálnými možnostmi památkově citlivé obnovy.
V této souvislosti se Ministerstvu kultury jeví jako značně znepokojující skutečnost, 
proč nebyla na vlastníkovi příslušnými orgány státní památkové péče (a stavebním úřadem) 
včas a důsledně vyžadována alespoň základní pravidelná údržba kulturní památky, 
včetně zajištění trvalého zabezpečení objektu proti násilnému vnikání a pohybu cizích osob, 
a proč nedošlo v průběhu dotčených třinácti let k důvodnému zahájení přestupkového řízení 
ve smyslu § 35 zákona č. 20/1987 Sb„ o státní památkové péči, v souvislosti s nepečováním 
vlastníka o zachování kulturní památky a nedodržením závazného stanoviska Magistrátu 
města Brna, úseku státní památkové péče. Jako z památkového hlediska diskutabilní vnímáme
22
též všemi stanovisky umožněnou demolici hlavního dvoupatrového uličního křídla z roku 
1897 (v platnosti územní rozhodnutí a stavební povolení), jehož v současnosti zpurizovaná 
neorenesanční fasáda s modemisticky akcentovaným vstupem byla dle archivních podkladů 
rehabilitovatelná, a které bylo sice méně hodnotnou, ale přesto nedílnou součástí 
ministerstvem prohlášeného souboru s přímou historickou vazbou na nejrůznější osvětové 
aktivity sociálnědemokratického hnutí v industriálním Brně spojené v počátcích činnosti 
Dělnického domu - Arbeiterheimu zejména s osobností Josefa Hybeše (1850 -  1921). 
Právě zde Hýbeš v roce 1901 založil první klub esperantistů v českých zemích, respektive 
v tehdejší Rakousko - uherské monarchii. V roce 1924 se v Dělnickém domě ustavila brněnská 
odnož levicové umělecké skupiny Devětsil. Podotýkáme, že památková ochrana souboru 
nebyla pojata jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon 
o státní památkové péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, vázaných 
na zachování a údržbu kulturní památky. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, 
zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje 
obvyklé náklady. Dále upozorňujeme, že původní vlastník, od kterého společnost 
MAJORDOMUS, s.r.o. v roce 2004 dotčenou nemovitost nabyla, měl nového majitele 
informovat o statusu souboru coby kulturní památky. Společnost měla v takovém případě 
právo na základě nově zjištěných skutečností od koupě zanedbaného areálu odstoupit.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
23

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0540863.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brno, Dělnický dům. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

18866253 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

24.05.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 878408813

Bližší specifikace:

Název	Dělnický dům
Číslo ÚSKP	100942
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20128882

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o zrušení prohlášení KP
Číslo	MK 36160/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	23.06.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	878408813 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 105298

Název objektu: Dělnický dům

Část obce: Zábrdovice

Č. dom.: č.p. 292

Ulice: Spolková

Č. or.: 8

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Dělnický dům (právní stav 878408813)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1080

Název lokality: Brno

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Dělnický dům (právní stav 878408813)

Kód CZ: 56512

Název lokality: Horní Cejl (S)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Dělnický dům (právní stav 878408813)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

Dělnický dům (právní stav 878408813)

Ke stažení Náhled Poslat žádost