Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
N á ro d n í p a m á tk o v ý  ú s ta v
Do 2018-05-30 0 9 :50 :58
NPU-310/43072/2018
List 1 7
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz *V
Reks -  Nem s. r. o.
Na Střílně 1929/8 
Plzeň, Bolovec 
323 00
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 29122/2018 OPP Mgr. Kateřina Krčmářová / 429 2 6 .4 .2 0 1 8
MK-S 399/2017 OPP
Věc: Areál hospodářského dvora při zámku Nekmíř, sestávajícího z: chlévů 
s přístavbou, stodoly, pivovaru/lihovaru, hospodářský objektů a pozemku st. p. č. 2/2 
(vše rej. č. ÚSKP 25169/4-1463), k. ú. a obec Nekmíř, okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj - 
zrušení prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 399/2017 OPP, 
č. j. MK 29122/2018 OPP ve výše uvedené věci.
Ing. Mgr. Eva Trejbalová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
m i n i s t e r s t v o  kultury
Msllétskí náměstí 4 71/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
,C: 00023671 0
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 399/2017 OPP, č. j. MK 29122/2018 OPP ze 
dne 26.4.2018.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
Městský úřad Nýřany, odbor územního plánování
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost:......p.
V Praze dne 26.4.2018 
Č.j.M K 29122/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 399/2017 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, n e r u š í  prohlášení Areálu 
hospodářského dvora při zámku Nekmíř, sestávajícího z: chlévů s přístavbou, stodoly, 
pivovaru/lihovaru, hospodářských objektů a pozemku st. p. č. 2/2, k. ú. Nekmíř (součást 
kulturní památky rej. č. ÚSKP 25169/4-1463), k. ú. a obec Nekmíř, okres Plzeň-sever, 
Plzeňský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Reks -  Nem s. r. o., sídlem Na Střílně 1929/8, 
Plzeň, Bolovec, 323 00, IČ: 252 22 368.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo žádost vlastníka o zrušení prohlášení Hospodářského 
dvora při zámku Nekmíř, sestávajícího z: chlévů s přístavbou, stodoly, pivovaru/lihovaru, 
hospodářských objektů a pozemku st. p. č. 2/2 (součást kulturní památky rej. č. ÚSKP 
25169/4-1463), k. ú. a obec Nekmíř, okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj, za kulturní památku a 
to s následujícím odůvodněním:
„ [... ] jako noví majitelé zámku č.p. 1 na parc.p.č. st. 1, pozemku p.č. 3/1 a přilehlého 
hospodářského areálu na parcele st. 2/2 vše v k.ú. Nekmíř označených v evidenčním listu 
nemovité památky (číslo rejstříku ústředního seznamu 25169/4-1463) pod názvem “ Zámek 
čp. 1, areál “ žádáme o zrušení památkové ochrany u níže uvedených hospodářských objektů 
a ploch:
Jedná se o tyto objekty a vnější plochy:
1
1) objekt 2a: chlévy (na parc.p.č. st2/2 ) s přístavbou 01 rovněž na parc.p.č. st2/2 
(přístavba u severního vjezdu zbudovaná po r. 1945)
2) objekt 2b: stodola I (naparc.p.č. st2/2 )
3) objekt 2c: stodola II ( na parc.p.č. st2/2 )
4) objekt 2d: pivovar - lihovar ( na parc.p.č. st2/2 )
5) objekt 2e: hospodářský objekt (naparc.p.č. st2/2)
6) vnější plochy na parc.p.č. st.2/2
Poznámka:
a) označení objektů 2a,2b,2c,2d,2e resp označení přístaveb 01-05 odpovídá označení 
objektů v přiloženém situačním výkresu C03 Situace stavby
b) tato žádost se netýká objektu vlastního zámku č.p. 1 na parc.p.č. st.l
Důvodem naší žádosti je nutnost co nejdřívějšího zahájení zabezpečovacích prací a 
oprav, neboť objekty byly v minulých desetiletích prakticky bez údržby resp bez užívání, čímž 
u nich došlo ke značným škodám (zřícené střechy, popraskané stropy, trhliny ve zdech atd.). 
Rovněž vlivem stékání vody k patě staveb díky neexistenci podokapů a dešťových svodů a 
u objektu 2a - chlévy také vlivem stékání povrchové vody z přilehlé pozemní komunikace III. 
třídy č. 2043 na pare. p.č. 1336/2 jsou spodní partie obvodových zdí a podlahy poškozené 
vlivem zvýšené vlhkosti.
Naším úmyslem je areál zrekonstruovat a následně využívat jako provozní sklady 
pro skladování lehkých montážních přípravků a materiálu, lehké montážní techniky resp 
mechanizace a využívat k přípravným činnostem potřebným ke stavebně montážní činnosti pro 
účely provozování podnikatelských činností v energetice, zejména v oblasti VN a WN 
(výstavba elektrických přenosových tras VN a WN, trafostanic, rozvoden apod.).
Máme v úmyslu zrealizovat stavebně technické opravy a úpravy objektů, vnějších 
ploch a zařízení tak, aby bylo možné v areálu obnovit hospodářskou činnost odpovídající 
současným požadavkům z hlediska stavebně technického, ekonomického, ekologického, 
dopravního, z hlediska současné legislativy v oblasti pracovně právní, bezpečnosti práce a 
ochrany zdraví a také z hlediska mechanické odolnosti staveb a požární bezpečnosti staveb 
s ohledem na plánovaný účel užívání.
Opravu a rekonstrukci hospodářského dvora plánujeme, vzhledem k velké investiční 
náročnosti a značné devastaci areálu, provést v několika etapách. V 1. etapě prací se počítá se 
stavebně technickými opravami, úpravami a následným využitím těchto objektů:
01. parcela p.č. st.2/2 (hospodářský dvůr)
01.1. objekty památkově chráněné
1) objekt 2a: chlévy (na parc.p.č. st.2/2 ) s přístavbou na parc.p.č. st.2/2 ( přístavba 
k obj. 2 a situovaná na parc.p.č. st.2/2 u severního vjezdu do dvora zbudovaná po r. 1945)
2) objekt 2b: stodola I s přístavky 03 a 04 zanesenými v KN a přístavkem 05 
nezaneseným v KN
01.2. objekty bez památkové ochrany
1) přístavba na parc.p.č. st.2/1 (novodobá přístavba k severní straně objektu 2a 
situovaná mimo
areál před ohradní zdí) - stavba bude odstraněna
2) objekt 2f: chlév( zbudovaný ca v 60- tých létech 20. stol.) - stavba bude odstraněna
2
Plánované využití areálu hospodářského dvora předpokládá vnějších ploch v rozsahu 
dle níže uvedené tabulky 01:
Stávající užívání Návrh
Objekty s památkovou ochranou
objekt 2a: chlévy ( na parc.p.č. st2/2 ) s 
přístavbou na parc.p.č. st2/2 ( pnstavba k obj. 2a 
u severního vjezdu zbudovaná po r.
1945)
zastavěná plocha: 971,60 m2
Sklad 1
zastavěná plocha: 370,20 m2 
Příjem materiálu (střední část objektu ) 
zastavěná plocha: 180,20 m2 
Sklad 2
zastavěná plocha: 375,00 m2
Přístavek - parc.p.č. st2/2 - odstranění stavby
zastavěná plocha: 50,90 m2
objekt 2b: stodola 1
zastavěná plocha: 465,00 m2
Sklad 3
zastavěná plocha: 465,00 m2
přístavek 03 - zděný (ruiny) zastavěná plocha: 59,00 
m2 přístavek 04 - zděný (ruiny) zastavěná plocha: 
26,20 m2 přístavek 05:přístřešek-dřevěný 
(poškozen) zastavěná plocha: 53,55 m2
přístavek 03 - odstranění stavby zastavěná plocha: 
59,00 m2 přístavek 04 - odstranění stavby zastavěná 
plocha: 26,20 m2 přístavek 05 - odstranění stavby 
zastavěná plocha: 53,55 m2
Objekty bez památkové ochrany
objekt 2f: chlév (zbudovaný ca v 60- tých létech 
20. stol.)
zastavěná plocha: 252,00 m2
Objekt je bez památkové ochrany a bude odstraněn, 
na vzniklé ploše bude zřízena vnější skladová plocha - 
volná skládka materiálu
Na ploše dvora a ploše odstraněného chlévu (obj. 2 f bez památkové ochrany) máme 
záměr vytvořit zpevněnou manipulační plochu a zpevněné komunikace v provedení 
zajišťujícím průjezdnost areálu. Do areálu hospodářského dvora jsou uvažovány tři vjezdy, 
které jsou situovány v místě vjezdů stávajících.
Tato žádost o odstranění památkové ochrany není motivována tím, že by pak bylo 
naším záměrem areál přestavět bez ohledu na stavebně historické souvislosti. Naším záměrem 
naopak je  při renovaci areálu zachovat respektive zrekonstruovat architektonické dobově 
charakteristické stavební konstrukce na vnější obálce objektů.
Uvnitř objektů však chceme co možná nejdříve zrealizovat stavební úpravy a zařízení 
vytvářející podmínky pro využití objektů k výše uvedené podnikatelské činnosti, V objektu 2a- 
chlévy např. zřídit nákladní výtahovou plošinu a schodiště ve střední části objektu, zesílení 
stropů pro účel skladování také v podkroví, nové podlahy, uzavření objektů výplněmi otvorů, 
v objektu 2b zrekonstruovat střechu, provést novou podlahu a objekt uzavřít chybějící štítovou 
stěnou resp vraty. “
Od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, obdrželo 
Ministerstvo kultury dne 6. 4. 2017 k dotčené žádosti následující vyjádření nedoporučující 
zrušení prohlášení dotčeného areálu za kulturní památku:
„V souvislosti s žádostí o zrušení památkové ochrany bylo dne 15. 03. 2016 provedeno 
místní šetření. Hospodářský dvůr navazuje ze severozápadu na budovu zámku a sestává
3
z objektů bývalých stáji, stodoly I, stodoly II., bývalého pivovaru/lihovaru a hospodářského 
stavení. Objekty po obvodu vymezují rozlehlý prostor dvora. Severovýchodní stranu 
ohraničuje stavem bývalého chléva na protáhlém obdélném půdorysu. Jedná se o zděný 
objekt, orientovaný podélnou osou ve směru JV-SZ, ve střední čtyřosé patrové části na cca 
čtvercovém půdorysu, která má podobu mělce vystupujícího rizalitu ve štítové orientaci 
ke komunikaci. Na obou stranách rizalitu symetricky navazují dlouhá obdélná přízemní křídla 
s hospodářským polopatrem, krytá sedlovými střechami. Střechy původně pokryté 
keramickými pálenými taškami bobrovkami položenými na husté laťování, křídlo jižně 
od rizalitu později překryto deskami z vlnitého eternitu, v r. 2015 došlo k dílčí destrukci 
střechy při severní straně rizalitu, v současné době je  havarijní střešní konstrukce snesena 
v rozsahu rizalitu a severního křídla. Krovy byly prosté vaznicové opatřené stojatou stolicí 
podélného vázání. Demontované konstrukční prvky jsou silně napadeny biotickými škůdci a 
nejeví se být opětovně použitelné do nové konstrukce. Na nádvorní straně každého křídla 
bývaly ještě zděné sedlové nakládací vikýře, u střechy kryté eternitem zachovány jen jejich 
spodní části v půdní nadezdivce. Zdivo převážně cihelné omítané, ve spodních partiích 
smíšené, okna obdélná, většinou se segmentovými záklenky, v polopatře drobná větrací 
štěrbinová okénka. Fasády hladké, korunní římsa fabionová (S křídlo, u J  křídla římsa není). 
Při severním okraji dvorního průčelí (u vjezdu) novodobý obdélný přístavek s pultovou 
střechou (vlnitý eternit). Střední část plochostropá, s novodobým hurdiskovým stropem. 
V bočních křídlech segmentové klenby do traverz, podepřené v podélné ose průběžným 
ocelovým válcovaným nosníkem podporovaným sloupky. Severozápadní stranu dvora 
xymezuje mohutná stodola I. mezi jejíž severovýchodní nároží a severozápadní nároží chléva 
je  vložen úsek ohradní zdi s vjezdem. Jedná se o zděný průjezdný objekt se sedlovou střechou, 
nad obdélným půdorysem, orientovaný podélnou osou cca ve směru V-Z. Obvodové zdivo 
zvětši části z lomového kamene, horní partie obvodových stěn a východní štít vyzděné z cihel, 
při západním průčelí dozdívky z tvárnic. Západní průčelí včetně štítu bedněné na trámkové 
kostře. Při východním průčelí dvojice opěrných pilířů. Cca v ose tohoto štítového průčelí 
vstup do valené klenutého sklípku. Střecha sedlová, krytá keramickými pálenými taškami 
(bobrovky a drážkovky). V podélných průčelích pravoúhlé vjezdy, v jejichž ostění se vyskytují 
cihly a tvárnice. Při dvorním průčelí otevřený přístavek s pultovou střechou. Konstrukce 
krovu vaznicová s dlouhými sloupky založenými na patkách pří patě zdivá, ztužená kleštinami 
a s pozednicí na koruně cihelné nadezdívky. Střecha je  v současné době propadlá ve střední 
partii, nad severním vjezdem a bezprostředně hrozí zřícením. Stodola II. je  zděný obdélný 
objekt na západní straně hospodářského dvora (při jeho severozápadním koutu), navazující 
ze severu na lihovar, podélnou osou orientovaný cca ve směru S-J. Zdivo z lomového kamene 
doplněné cihelnými dozdívkami a přízedními polopilíři pod plnými vazbami krovu. Vjezd 
na východní straně obdélný. Vpravo od vjezdu patrný druhotně zazděný vjezd s cihelným 
stlačeným záklenkem, v něm proraženo kruhové okno. Střecha sedlová, krytina z betonových 
drážkových tašek, doplněná keramickými drážkovkami. Konstrukce krovu vaznicová opatřená 
stojatou stolici podélného vázání. Původně byly stodoly patrně propojeny, čímž bylo nároží 
dvora zcela uzavřeno, viz fragmenty zdivá v severozápadním nároží dvora, novodobě 
ukončené historické zdivo stodoly I. Na stodolu II. z jižní strany navazuje mohutný objekt 
bývalého pivovaru nad členitějším půdorysem, sestávající z rozdílných hmot, podélnou osou 
orientovaný ve směru JV-SZ. Jedná se o zděný (smíšené a cihelné zdivo, místy opracované 
kamenné kvádříky) omítaný patrový podsklepený objekt s dvojicí nadvýšených dvouosých 
rizalitů, završených trojúhelnými štíty. Okenní otvory pravoúhlé, některé se segmentovými 
záklenky, rozdílných formátů, místy kruhové okenní otvory. Severní část objektu má nově 
upravené fasády s novodobými okenními výplněmi. Ve střední části nadvýšený rizalit bývalé 
varny, zakončený vysokým cihelným válcovým komínem na hranolové omítané patce, v průčelí 
dochovány fragmenty fasády s nárožními lisénami, lisénovými rámci a mohutnou
4
profilovanou korunní římsou. Navazující části ze severu a jihu mají rovněž dochovány 
fragmenty fasád typických pro industriální architekturu s kordonovými a zubořezovými 
římsami. V jižní části vystupuje ještě nadvýšená hmota sladovního hvozdu zakončená 
cihelným válcovým párníkem. Střechy sedlové, o různých sklonech, krytina tašky bobrovky, 
nad severní částí patrně vlnitý eternit. Rozlehlé suterénní prostory a přízemí zaklenuty 
cihelnými plackovými klenbami do pasů, sbíhajících na hranolové zděné pilíře. 
Při jihovýchodní straně dvora, v těsném sousedství zámecké budovy, stojí ještě jeden 
hospodářský objekt vystavěný nad protáhlým obdélným půdorysem, podélnou osou 
orientovaný cca ve směru V-Z. Jedná se o zděné přízemní stavení sestávající ze tří částí, 
střechy sedlové, střední část pokrytá bobrovkami a východní drážkovkami. Západní část 
objektu je  novodobá - radikálně upravená v 2. pol. 20. stol., původně snad propojeno 
s budovou pivovaru. Západní vyšší část objektu je  vyzděna převážně z kamene, fasády hladké, 
korunní římsa profilovaná, okna obdélná, zčásti se segmentovými záklenky (východní okno na 
jižním průčelí v dřevěném rámu s mříží). Východní část je cihelná, asi o třetinu nižší, fasády 
v eklektickém duchu s bosovanými nárožními lisénami. Ve východním štítovém průčelí osový 
široký obdélný vjezd a po jeho stranách po jednom obdélném okně se segmentovým 
záklenkem, zdůrazněným pěticí vrcholových klenáků. V trojúhelném štítu, lemovaném 
plastickým zubořezem je dvojice obdobných oken a ve vrcholu kruhové okénko. Interiéry 
plochostropé, v západní části zcela novodobého charakteru, ve střední části odhalené 
povalové stropy a průhledy do krovu tvořeného prostou vaznicovou podélně vázanou 
soustavou se stojatou stolicí.
Všechny objekty jsou v kritickém stavu, dlouhodobě bez údržby, s haváriemi některých 
stavebních konstrukcí, celý zámecký areál je veden v seznamu Ohrožených památek CR. U 
objektu bývalých chlévů jsou v současné době sneseny střechy ze severního křídla a 
středového rizalitu, konstrukce střechy byla částečně zřícená a hrozila další destrukcí. 
Obvodové zdivo je patrně kontaminováno chemickými látkami, místy mechanicky narušené a 
degradované vlivem vlhkosti a dlouhodobého zatékání, omítky zčásti opadané či 
degradované. Strop severního křídla má místy silně degradované zdivo, ocelové konstrukce 
napadeny korozí, strop střední části novodobý (hurdis), závažně narušený, v podobném stavu 
je  i strop jižního křídla. Střecha jižního křídla zatím v původní stavební poloze, patrně 
ve velmi špatném stavebně technickém stavu a napadena biotickými škůdci. Stodola I. má 
propadlou střechu nad středovým průjezdem. Zbývající konstrukce má přerušenou podélnou 
vazbu, místy je silně narušena hnilobou - tam kde byla dlouhodobě narušena střešní krytina a 
hrozí zřícením. Zdivo je téměř bez omítek, místy narušeno povětrností a zatékáním, místy 
nevhodně doplněno novodobými tvárnicemi - u vjezdů a na západní straně. Stodola II. má 
dožívající krytinu, střešní plášť je narušený v severní části u štítu, kde dlouhodoběji zatéká. 
Konstrukce krovu nelze podrobně prohlédnout, jeví se být v poměrně dobrém stavu, ale tam, 
kde zatéká, je třeba předpokládat porušení konstrukčních prvků hnilobou. Zdivo vytvořeno 
dozděním starších kamenných zdí cihlami, omítky ve velkém rozsahu opadané či porušené 
v líci, vlastní zdivo místy degraduje. Pivovar je  v kritickém až havarijním stavu, část střech je  
zřícena, krytiny dožívající či dožilé, do objektů zatéká srážková voda a poškozuje stavební 
konstrukce a zdivo. Interiér stavby nebyl prohlédnut z důvodu obavy o vlastní bezpečnost. Při 
prohlídce v r. 2010 již bylo shledáno, že stavba je životu nebezpečná, některé části však byly 
prohlédnuty a byla zjištěna silná kontaminace dřevomorkou domácí (dřevěné konstrukce a 
zdivo), klenby v suterénu a přízemí měly opadané omítky, ale nevykazovaly statické poruchy, 
místy propadlé na západní straně u obvodového zdivá. Fasády závažně poškozené, ale stále 
ještě s čitelným členěním, zdivo místy silněji degradované. Výplně otvorů buď novodobé nebo 
dochovány ve fragmentech. Hospodářský objekt u zámku je rovněž ve velmi špatném stavu, 
krytiny dožívající, místy narušené. Vlivem zatékání na několika místech dochází k destrukci 
stropů vlivem hniloby. Budovy jsou vybydlené, vnější omítky narušené, opadané - zejména
5
středová část. Konstrukce krovu nebyla podrobněji prohlédnuta, ale v místech narušených 
stropů je  zjevné silné poškození hnilobou a napadení dřevokaznou houbou, v neexponovaných 
částech se jeví být krov v dobrém stavu.
Ves poprvé připomínána až v r. 1358, již tehdy zde byla tvrz, v druhé pol. 16. stol. 
upravená v renesančním duchu, obnovená po třicetileté válce (kdy byla vypálena) a upravená 
v barokním slohu. Ve východním křídle stávajícího objektu je unikátně dochovaná středověká 
tvrz. Počátky hospodářského dvora kladeny do 16. stol., patrně v souvislosti s přestavbou 
zámku. Současné stavby však patrně nejsou starší než barokní. Objekty tvořící stávající dvůr 
jsou zachyceny na Císařském povinném otisku mapy stabilního katastru z r. 1839. Budovy 
existovaly již  v první pol. 19. stol., ale na základě prohlídky na místě jsou patrně již barokního 
původu, jedná se o kamenné obvodové zdivo stodoly I, fragmenty kamenného zdivá stodoly 
li-, o snad i střední část hospodářského objektu. První zmínky o pivovaru pochází z poč. 
18. stol., ale patrně zde fungoval mnohem dříve. Stávající podoba pivovaru je  výsledkem 
přestaveb ve druhé pol. 19. stol. a na konci 19. stol. v duchu vyspělé průmyslové architektury, 
v interiéru stále dochovány barokní stavební konstrukce (sladovna s dvoulodním, plackami 
sklenutým humnem), provoz definitivně ukončen až v průběhu druhé světové války v r. 1942 
(někde uváděny roky 1940 či 1944). Stavební konstrukce chléva lze rámcově datovat až 
do druhé pol. 19. stol a první pol. 20. stol. s dílčími novodobými úpravami, nelze vyloučit, že 
části zdivá mohou být staršího původu. Do druhé pol. 19. stol. lze zařadit východní přístavbu 
hospodářského stavení u zámku a další dílčí úpravy. Do první pol. 20. stol. spadají stropy 
chléva, nástavba zdivá a krov stodoly 1. (snad až pol. 20. stol.), krov stodoly II (možná již  
konec 19. stol.). Do druhé pol. 20. stol. spadají dílčí úpravy prakticky všech staveb, výraznější 
přestavba či novostavba se dotkla západní části hospodářského stavení u zámku, zastropení 
střední části chléva ad. Jihozápadní a severozápadní kout hospodářského dvora dle mapy 
stabilního katastru byl zastavěn, na severu jsou dochované zbytky nárožního kamenného 
obvodového zdivá a stopy na stávajících zdech stodol, na jižní straně zástavba koutu dvora 
propojená s lihovarem již  zcela zanikla, asi v souvislosti s přestavbou západní částí 
hospodářského stavení či ještě o něco dříve. Památkově cenná je  především historická, 
funkční a především urbanistická vazba na významné šlechtické sídlo gotického původu. 
Památkově nejvýznamnější součástí celého areálu je  budova zámku, obsahující mimořádně 
cenné stavební konstrukce a prvky zejména z období gotiky a baroka. Hospodářský dvůr 
obsahuje vesměs stavební konstrukce a prvky, které představují běžnou stavební produkci 
druhé pol. 19 a první pol. 20. stol. Barokní konstrukce zastoupeny u stodol (zdivo či jeho 
fragmenty). Památkově nejcennější stavbou hospodářského dvora je  budova bývalého 
pivovaru obsahující velmi hodnotné barokní stavební konstrukce a hodnotné úpravy spadající 
do druhé pol. 19. stol. provedené v duchu kvalitní industriální architektury.
Návrh na zrušení prohlášení věci za kulturní památku podává nový vlastník objektů a 
žádost odůvodňuje nutností neprodleného zahájení zabezpečovacích prací a oprav, neboť 
objekty byly v minulých desetiletích bez údržby a jsou značně poškozené. Plánované využití 
areálu hospodářského dvora předpokládá postupnou renovaci objektů a úpravu vnějších 
ploch. Úmyslem vlastníka je  areál dvora zrekonstruovat a následně využívat jako sklady 
lehkých montážních přípravků, materiálu a lehké montážní techniky a k přípravě potřebné 
ke stavebně montážní činnosti pro účely provozování podnikání v oblasti energetiky (výstavba 
el přenosových tras, trafostanic, rozvoden apodj. Rekonstrukce budov je  kvůli velké 
investiční náročnosti plánována v několika etapách. Vlastník uvádí, že žádost o zrušení 
památkové ochrany není motivována snahou o přestavbu dvora bez ohledu na historické 
souvislosti. Naopak záměrem rekonstrukce je  zachovat charakter budov ve vnějším vzhledu a 
v interiéru realizovat stavební úpravy a zařízení vytvářející podmínky pro využití objektů. 
K odůvodnění žádosti o zrušení památkové ochrany uvádíme, že všechny budovy v areálu 
hospodářského dvora dospěly vlivem dlouhodobé neúdržby do stavu, kdy nevyhnutelně
6
vyžadují razantní stavební zásahy na úrovni rekonstrukce celých stavebních konstrukcí. 
Některé konstrukce jsou již nevratně poškozené a musí být demontovány a nahrazeny novými 
(zejména stropy a střechy). Vlastník již  zahájil první etapu nezbytných zajišťovacích prací. 
Byla odstraněna nevhodná novodobá přístavba stodoly I., snesen krov severního křídla a 
střešní části chléva (viz výše), v rámci této etapy by ještě měla být ubourána novodobá 
přístavba chléva a snesena střecha stodoly 1. Práce, prováděné v první etapě a zpracované 
v dokumentaci „studie záměru", Ing. Pozníček, 12/2016, byly odsouhlaseny závazným 
stanoviskem MělJ Nýřany č. j. OÚP/36122/2016 z 17. 01. 2017 na základě odborného 
vyjádření NPÚ ÚOP v Plzni č. j. NPÚ-341/100684/2016 z 11. 01. 2017. Celkový záměr 
vlastníka v kontextu se stavebně technickým stavem objektů není v zásadním rozporu se zájmy 
památkově péče. Snaha o nové využití a udržení budov ve vnějším vzhledu je jednoznačně 
vítána a v I. etapě obnovy vybraných budov i odsouhlasena orgány státní památkové péče. 
Hlavní hodnota dvora spočívá v jeho funkční a urbanistické vazbě na velmi cenné panské 
sídlo. Stávající hmotová a dispoziční skladba dvora vznikla patrně v období od r. 1705 
do poč. 19. stol., kdy panství držel významný šlechtický rod Vrtbu, a je  významným dokladem 
barokního symetrického dispozičního řešení. Z barokních konstrukcí se vesměs dochovalo jen 
obvodové zdivo, ve větší míře stavební konstrukce pivovaru, krovy a stropy spadají vesměs 
do pozdějšího období 19. a 20. stol. Přestože podstatná část historických konstrukcí musí být 
odstraněna, základní památková hodnota dvora může být zachována a její zachování není 
v rozporu se záměrem vlastníka. Záměrem památkové péče je  udržet informaci o urbanistické 
a hmotové skladbě, funkční návaznosti na zámek a podobě vnějšího vzhledu i za cenu ztrát 
některých historických stavebních konstrukcí. Tato snaha je  motivována kromě památkové 
hodnoty i faktem, že celá řada historických zemědělských dvorů pomalu zaniká, za všechny 
např. nedaleký hospodářský dvůr v Kokořově, který rovněž spadal do kategorie barokních 
symetricky koncipovaných dvorů, stavěných za Vrtbů. Návrh na zrušení památkové ochrany 
projednávala na svém jednání dne 20. 03. 2017 Regionální hodnotitelská komise při NPÚ 
ÚOP v Plzni, která zrušení památkové ochrany nedoporučila s následujícím zdůvodněním: 
„Rozlehlý uzavřený hospodářský dvůr přiléhající k zámecké budově tvoří chlévy, dvojice 
stodol a bývalý lihovar. Všechny objekty jsou dlouhodobě neudržované, zámecký areál byl 
dlouhodobě nabízen k prodeji a je  zařazen na Seznam ohrožených památek. Nový vlastník 
komplex zakoupil nedávno, jeho záměrem je zachování a rekonstrukce všech hospodářských 
objektů a jejich následné využití jako skladovací prostory; památkové péči předložil studii na 
využití části budov hospodářského dvora, v letošním roce bylo v této věci vydáno závazné 
stanovisko, které není v rozporu se záměrem vlastníka. Hodnotný komplex hospodářských 
budov je významnou a nedílnou součástí historicky rozlehlého sídla, původně středověké 
tvrze. Zachování hospodářského dvora v předpolí zámku má značný historický i urbanistický 
význam. Komise návrh na zrušení památkové ochrany nedoporučuje. Studie na rekonstrukci 
části hospodářského dvora byla již kladně a nekonfliktně projednána s vlastníkem a ukazuje 
na opravitelnost a využitelnost areálu. "
Zvýše uvedených důvodů zrušení památkové ochrany nedoporučujeme. Případným 
zrušením památkové ochrany by byl navíc vlastník připraven o možnost čerpání státních 
dotací na některé historické stavební konstrukce, které není nutné zcela odstranit a ještě 
existuje možnost jejich opravy či rehabilitace. “
Městský úřad Nýřany, odbor územního plánování, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 24. 3. 2017, č. j. OÚP/8162/2017, vyjádřil se 
zrušením prohlášení předmětné věci za kulturní památku částečný souhlas, a to s následujícím 
odůvodněním:
7
„Na základě provedených prohlídek (tyto se uskutečnily v průběhu 09/2016 - 
02/2017) doporučujeme zrušení prohlášení výše uvedených objektů, avšak bez pozemku st. p. 
č. 2/2, k. ú. Nekmíř z následujících důvodů:
Celý areál je  dlouhodobě neudržovaný a v minulých letech se původní vlastník 
opakovaně pokoušel areál prodat. Jeho prodej se podařil až v září 2016. Nynější vlastník 
zamýšlí areál využívat jako sklady pro potřeby firmy. Při uvedených prohlídkách bylo 
shledáno, že objekty jsou z důvodu dlouhodobé neúdržby ve špatném stavebně technickém 
stavu, některé konstrukce jsou staticky narušeny a rovněž byly změněny vnitřní dispozice 
(v době užívání areálu JZD). Celkový stav objektů lze charakterizovat jako havarijní (zřícené 
střechy a stropy) a po jejich celkovém vyhodnocení konstatujeme, že vykazují minimální 
památkovou hodnotu, pro kterou by měly být chráněny, z tohoto důvodu doporučujeme 
zrušení prohlášení.
Vzhledem k tomu, že pozemek st. p. č. 2/2 bezprostředně navazuje na zámek, 
doporučujeme u tohoto pozemku prohlášení nerušit, aby bylo možné v případě budoucí 
výstavby j i  projednat dle památkového zákona. “
Ministerstvo kultury nesouhlasí s konstatováním, že předmětné hospodářské budovy 
vykazují minimální památkové hodnoty. Areál bývalého panského hospodářského dvora při 
zámku Nekmíř je vysoce hodnotný z hlediska historického, architektonického a především 
urbanistického, jakožto nedílná kompoziční součást významného šlechtického sídla a 
urbanistického rozvržení obce. Nadále jsou zde zachovány hodnotné historické konstrukce 
především zdí a kleneb, místy s dochovanými pozůstatky starších stavebních fází pozdně 
středověkého, či raně novověkého původu. Celý komplex je ústředním dějištěm bohaté místní 
historie, kterou dodnes dokumentuje a manifestuje dochovaná architektura barokně 
přestavěné goticko-renesanční tvrze, bývalého zámeckého parku a navazujícího 
hospodářského zázemí. Zároveň také Ministerstvo kultury zdůrazňuje, že se předmětná 
kulturní památka nalézá na území s archeologickými nálezy (UAN) kategorie II., které je 
evidováno pod názvem „Zámek, bývalá tvrz v Nekmíři" a pořadovým číslem SAS 11-44- 
05/2. Střešní konstrukce a krytina je sice na většině objektů ve špatném či havarijním stavu, 
ale jejich náhrada formou kopie je přípustná. Na mnoha obdobných kulturních památkách 
bylo z důvodu neutěšeného stavebně -  technického stavu nutné narušené krovy a dožilou 
střešní krytinu zcela obnovit, aniž by však došlo ke snížení památkové hodnoty celku. 
Dosavadní citlivý postup rekonstrukčních prací nového vlastníka, směřující k opětovnému 
smysluplnému využití rozsáhlého zdevastovaného areálu, je tomu vzorným příkladem a 
zaslouží si tak maximální možnou podporu, spolupráci a pochopení ze strany státní 
památkové péče (možnosti dispozičních úprav interiéru bývalých hospodářských a výrobních 
objektů na základě závazného stanoviska).
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
ve svém vyjádření č.j. KPP/901/17 ze dne 23. 3. 2017, zrušení prohlášení uvedené věci za 
kulturní památku také částečně doporučil.
,,[...] Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského 
kraje (dále jen ,,KPP ) ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů a na základě dostupných podkladů doporučuje zrušení 
prohlášení hospodářského dvora areálu zámku č. p. 1 v Nekmíři za kulturní památku v 
rozsahu následujících staveb na pozemku p. č. st. 2/2 v k. ú. Nekmíř: a) chlévy, b) stodola l ,  
c) stodola 11., d) pivovar-lihovar, e) hospodářský objekt.
Odůvodnění:
KPP byla dne 07. 03. 2017 doručena Vaše žádost o vyjádření k návrhu na zrušení 
prohlášení hospodářského dvora areálu zámku č. p. 1 v Nekmíři za kulturní památku
8
v rozsahu: a) chlévy, b) stodola I., c) stodola II., d) pivovar-lihovar, e) hospodářský objekt, 
včetně pozemku p. č. st. 2/2 v k. ú. Nekmíř, obec Nekmíř, část obce Nekmíř, okres Plzeň-sever, 
vedeného v ÚSKP ČR pod rej. č. 25169/4-1463.
Žádost o zrušení prohlášení výše uvedeného hospodářského dvora včetně pozemku p. 
č. st. 2/2 v k. ú. Nekmíř podal jejich vlastník, Reks - Nem s.r.o., Plzeň 1, Bolevec, se sídlem 
Na Střílně 1929/8, IČO: 25222368, z důvodu značně narušeného stavebnětechnického stavu 
budov, u nichž je nezbytné zahájení zabezpečovacích prací a provedení navazujících oprav.
Na základě prohlídky hospodářského dvora areálu zámku č. p. 1 v Nekmíři 
uskutečněné dne 15. 03. 2017 za účasti zástupců památkové péče (včetně KPP), vlastníka 
kulturní památky i projektanta a po prostudování dostupných podkladů bylo zjištěno 
následující:
Rozlehlý hospodářský dvůr, založený v mírně svažitém terénu na přibližně 
lichoběžníkovém půdorysu před severozápadním průčelím zámku, s obvodovou zástavbou, je  
ve svém koncepčním rozvrhu doložen mapou stabilního katastru z roku 1839. Ačkoli je  původ 
dvora nepochybně starší, jeho dochovaná podoba je  v zásadě výsledkem stavebních úprav 
provedených v období přibližně od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století, která byla 
následně narušena četnými, ryze účelovými zásahy ve 2. polovině 20. století, kdy dvůr sloužil 
jako zázemí zemědělského družstva.
Dle sdělení údajů o památkové ochraně a evidenci, obdržené od NPU GR v červnu 
2016, byl zámek č. p. 1 se svými částmi (zámek, ohradní zeď, zahrada, hospodářské budovy - 
chlévy, stodoly I. a II., pivovar-lihovar, hospodářský objekt, pozemky p. č. st. 1, 2/2 a pozemky 
p. č. 3/1, 1334/5 v k. ú. Nekmíř) zapsán podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 
do státního seznamu nemovitých kulturních památek Západočeského kraje pod pořadovým 
číslem rejstříku 1463 dne 18. 02. 1964. Ve smyslu § 42, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisuje proto kulturní památkou. V současné době je  
veden v ÚSKP ČR pod rej. č. 28195/4-1339. Předmětná kulturní památka se nenachází 
v žádném památkově chráněném území (památkové rezervaci, zóně nebo ochranném pásmu), 
nalézá se však na území s archeologickými nálezy (UAN) kategorie II., které je evidováno pod 
názvem „Zámek, bývalá tvrz v Nekmíři" a pořadovým číslem SAS 11-44- 05/2.
Z prohlídky hospodářského dvora vyplývá, že památkově chráněné budovy situované 
na pozemku p. č. st. 2/2 v k. ú. Nekmíř (v dané souvislosti upozorňujeme, že část 
hospodářského objektu se nachází na pozemku p. č. st. 1 v k. ú. Nekmíř) jsou v různé míře 
závažným způsobem narušené v uspořádání vnitřní dispozice, v úpravě vnějších průčelí, 
v případě stodoly I. navíc v minulosti došlo ke změně její půdorysné a hmotové skladby. Díky 
dlouhodobé absenci jakékoli údržby lze celkový stavebnětechnický stav budov hodnotit jako 
havarijní - u objektu pivovaru-lihovaru došlo ke zřícení části zastřešení i stropních 
konstrukcí, rovněž se zřítila část střechy stodoly I., u objektu chlévů došlo v nedávné době ke 
snesení destruovaných střech nad jejich severní a střední částí. Obnovu primárního využití 
budov jejich současný vlastník nepředpokládá, jejich zachování a opravu však ano.
KPP se domnívá, že ačkoli nelze zpochybnit hodnotu stáří předmětných budov 
hospodářského dvora (na základě vizuální prohlídky lze za nejstarší považovat 
pravděpodobně objekt chlévů a obvodové zdivo stodol), nejsou tyto samy o sobě, především 
po provedení novodobých zásahů do jejich konstrukčního řešení spojených s odstraněním 
autentických prvků, nositeli významných historických, uměleckých či technických kvalit. 
Vzhledem k vypovídací schopnosti dispozičního uspořádání hospodářského dvora v prostoru 
severozápadního předpolí zámku, přímé návaznosti na pozemek p. č. st. 1 v k. ů. Nekmíř 
(včetně pohledových vazeb na zámek, především na jeho působivé, arkádami prolomené, 
dvorní trakty) a zároveň s ohledem na okolnost, že se nachází na území s archeologickými 
nálezy, doporučujeme, aby pozemek p. č. st. 2/2 v k ú. Nekmíř zůstal nadále kulturní 
památkou - jako součást areálu zámku č. p. 1, především z toho důvodu, aby k případné
9
budoucí stavební činnosti na zmíněném pozemku bylo nadále nutné vydání závazného 
stanoviska příslušného orgánu státní památkové péče, a byla tak zajištěna ochrana zámku 
jako architektonického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně architektonického dědictví 
Evropy (č. 73/2000 Sb. m. s.).
S ohledem na výše uvedené KPP konstatuje, že existuje závažný důvod pro zrušení 
prohlášení hospodářského dvora areálu zámku č. p. 1 v Nekmíři za kulturní památku 
v rozsahu: a) chlévy, b) stodola I , c) stodola II., d) pivovar-lihovar, e) hospodářský objekt, za 
kulturní památku podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, pro ztrátu podstatné části jeho památkových hodnot, nikoli však 
pozemku p. č. st. 2/2 v k. ú. Nekmíř. “
Ministerstvo kultury s odkazem na vypořádání stanoviska MěÚ Nýřany, odbor 
územního plánování, dále doplňuje, že hospodářské stavby prohlášené za kulturní památky 
bývají nositeli výrazných uměleckých kvalit jen zřídka, jejich památková hodnota spočívá 
velice často především v architektonickém — typologickém, urbanistickém — kompozičním a 
historickém hledisku, kdy architektonicky a funkčně (historicky) doplňují hlavní šlechtické 
sídlo, jsou jeho přidanou hodnotou, o kterou u mnoha jiných šlechtických sídel postupně 
památkový fond plošně přichází. Hlavní hodnota komplexu je dána jeho celistvostí (vazba na 
panské sídlo je v tomto případě pohledově velmi intenzivní), a to i přes výrazně zhoršený, ale 
rehabilitovatelný stavebně technický stav objektů. Druhotné utilitární zásahy z druhé poloviny 
20. století jsou odstranitelné na základě závazného stanoviska. Dosavadní citlivý postup 
rekonstrukčních prací nového vlastníka, směřující k opětovnému smysluplnému využití 
rozsáhlého zdevastovaného areálu, si zaslouží maximální možnou podporu, spolupráci a 
pochopení ze strany státní památkové péče (možnosti dispozičních úprav interiéru bývalých 
hospodářských a výrobních objektů na základě závazného stanoviska).
Dne 16. 2. 2018 se sešla Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých 
věcí za kulturní památku, složená z předních odborníků a praktiků z oblasti památkové péče, 
která ve svém stanovisku se zrušením prohlášení za kulturní památku předmětného areálu 
nesouhlasí, a to s následujícím odůvodněním:
„Komise nedoporučuje zrušení hospodářské části areálu zámku v Nekmíři za kulturní 
památku. Představuje velmi cenný komplex budov, který zásadním způsobem dotváří vlastní 
zámek a spolu s ním tvoří klíčovou součást urbanistické struktury vesnice. Míra dochování je  
ovlivněna špatným technickým stavem velké části budov, to ale nesnižuje hodnotu hmotové 
kompozice celku zámeckého areálu. “
Dne 27. 2. 2018 Ministerstvo kultury uskutečnilo ohledání věci na místě s tím, že byl 
zjištěn aktuální stav budov i urbanistické začlenění v rámci zámku, obce a krajiny a pořízena 
podrobná fotodokumentace. Jednání se zúčastnil také pracovník NPÚ.
Účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním 
rozhodnutí, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení nashromáždilo, podle § 36 odst. 3 
zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zmocněnec vlastníka se 
seznámil s podklady řízení před vydáním rozhodnutí, avšak vlastník se k nim již nevyjádřil, 
ani je nedoplnil.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i 
ve vzájemných souvislostech a rozhodlo ne zrušit prohlášení areálu hospodářského dvora při 
zámku Nekmíř, sestávajícího z: chlévů s přístavbou, stodoly, pivovaru/lihovaru,
10
hospodářských objektů a pozemku st. p. č. 2/2 (vše rej. č. ÚSKP 25169/4-1463), k. ú. a obec 
Nekmíř, okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
Areál hospodářského dvora je součástí renesančně-barokního zámku vystaveného na 
místě gotické středověké tvrze ze 14. století, o který byl zámek rozšířen pravděpodobně 
v 16. století, tehdy byla hlavní zámecká budova přestavována. Neobvyklé je kompoziční 
uspořádání budov, kdy se nejzajímavěji pojednané průčelí s přízemní klenutou arkádou 
otevírá právě směrem k hospodářskému dvoru. Stávající podoba hospodářského dvora je 
zachycena již na Císařském povinném otisku mapy stabilního katastru z roku 1839. Dle 
dochované architektury a stavebních konstrukcí je většina hospodářských staveb v jádru 
barokního a klasicistního původu, s pozdějšími hodnotnými úpravami z druhé poloviny 19. 
století. První zmínka o pivovaru je z počátku 18. století, současná podoba je pak výsledkem 
zmíněné přestavby z druhé poloviny 19. století, která reagovala na měnící se výrobní 
technologie. V roce 1948 byl areál včetně zámku majitelům zabaven a využíván místním JZD, 
tak byla započata postupná devastace objektů, která pokračovala i ve 21. století (paintballové 
hřiště).
Ministerstvo kultury se přiklání k názoru NPÚ, Regionální hodnotitelské komise 
při NPÚ ÚOP v Plzni a Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení 
nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých věcí 
za kulturní památku (dále jen Komise Ministerstva kultury) pro nezrušení památkové ochrany 
vlastníkem navržených objektů a to především pro důvody, které ve svém vyjádření popsal 
NPÚ: „Záměrem památkové péče je udržet informaci o urbanistické a hmotové skladbě, 
funkční návaznosti na zámek a podobě vnějšího vzhledu i za cenu ztrát některých historických 
stavebních konstrukcí. Tato snaha je motivována kromě památkové hodnoty i faktem, že celá 
řada historických zemědělských dvorů pomalu zaniká, za všechny např. nedaleký hospodářský 
dvůr v Kokořově, který rovněž spadal do kategorie barokních symetricky koncipovaných 
dvorů, stavěných za Vrtbů. “ a Komise Ministerstva kultury: „ Komise nedoporučuje zrušení 
hospodářské části areálu zámku v Nekmíři za kulturní památku. Představuje velmi cenný 
komplex budov, který zásadním způsobem dotváří vlastní zámek a spolu s ním tvoří klíčovou 
součást urbanistické struktury vesnice. Míra dochování je ovlivněna špatným technickým 
stavem velké části budov, to ale nesnižuje hodnotu hmotové kompozice celku zámeckého 
areálu. “
Zároveň také Ministerstvo kultury zdůrazňuje, že předmětná kulturní památka se 
nalézá na území s archeologickými nálezy (UAN) kategorie II., které je evidováno 
pod názvem „Zámek, bývalá tvrz v Nekmíři" a pořadovým číslem SAS 11-44- 05/2.
Současný nový vlastník již započal stavební práce dle svých plánů (viz žádost 
o zrušení památkové ochrany areálu) za dohledu orgánů státní památkové péče. Velká část 
prací proběhla během roku 2017 na objektu původních chlévů. V rámci ohledání věci na 
místě, kterou vykonali pracovníci Ministerstva kultury dne 27. 2. 2018, byl shledán průběh 
obnovy tohoto objektu jako velmi citlivý. Nedošlo k žádnému předimenzování nových 
konstrukcí ani jiným úpravám, které by dehonestovaly stávající památkové hodnoty. Na 
objektu stodoly I. byla snesena střešní krytina včetně krovu (značná část konstrukce byla již 
zřícena), v současné době jsou zde ponechány pouze obvodové zdi z pečlivě skládaného 
lomového kamene. Do ostatních staveb v době místního šetření vlastník stavebně nezasahoval 
a jejich technický stav odpovídá popisu od NPÚ. Dosavadní citlivý postup rekonstrukčních 
prací nového vlastníka, směřující k opětovnému smysluplnému využití rozsáhlého 
zdevastovaného areálu, si zaslouží maximální možnou podporu, spolupráci a pochopení ze 
strany státní památkové péče (možnosti dispozičních úprav interiéru bývalých hospodářských 
a výrobních objektů na základě závazného stanoviska).
Dále bylo během uskutečněného místního šetření dne 27. 2. 2018 shledáno, že stav 
zejména konstrukcí krovů a střešních krytin objektů stodoly II., pivovaru a hospodářského
11
objektu je dožilý až havarijní. Krov stodoly II není z památkového hlediska výjimečnou 
konstrukcí, jeho náhrada za krov nové konstrukce, stejného tvaru a výšky střešního hřebene je 
na základě závazného stanoviska možná. Krovy pivovaru a hospodářského objektu nebylo 
možné prohlédnout, jejich technický stav z ohledání exteriéru (případně dokumentovaný 
následným poškozením stropní konstrukce - např. novodobá část hospodářského objektu) je 
taktéž značně neuspokojivý - zasažení hnilobou, pravděpodobně i dřevokaznou houbou. 
Ministerstvo kultury je toho názoru, že areál hospodářského dvora při zámku v Nekmíři je 
cenný především pro své architektonicko -  typologické, urbanisticko -  kompoziční a 
historické hodnoty, klíčové je zachování rozmístění budov, charakteristické architektonické 
podoby a zachování koncepce uzavřeného dvora. Dochována je zde řada historických 
stavebních konstrukcí, které dokumentují složitý a vrstevnatý historický vývoj celého 
komplexu i jednotlivých staveb, určují jejich půdorys a rozmístění. Některé obvodové zdivo 
ze skládaného lomového kamene nese stopy výrazně starších vývojových fází (zazděný 
okenní otvor s kamenným ostěním v SZ zdi stodoly II -  pozdně středověký či raně novověký 
prvek) a pro celkové poznání areálu a jeho hodnot, by bylo vhodné (i vzhledem k probíhající 
obnově areálu) vyhotovit podrobný stavebně historický průzkum. V dobrém stavu jsou také 
plackové klenby s pasy s viditelným precizním kladením cihel, které se sbíhají do pilířů ze 
štuků (v přízemí dochována také část omítky s původní výmalbou) a vřetenové schodiště 
v objektu pivovaru. Dodnes je stavba pivovaru čitelná (dochován např. pohledově dominantní 
sladovní hvozd, ale i exteriérové pojednání fasády ve fragmentech). Starší část budovy 
hospodářského objektu (pravděpodobně ranně barokního původu) vystavěná poblíž 
samotného zámku vykazuje poměrně dobrý stavebně technický stav, cenné jsou především 
obvodové zdi, uchované původní okenní a dveřní otvory a prvky záklopového stropu. Interiér 
sklepů nepopiratelně tvoří další architektonicky hodnotnou část tohoto komplexu.
Ministerstvo kultury si je vědomo, že celkový stav areálu včetně zámecké budovy 
vlivem dlouhodobé neúdržby a nevhodného využití (nezapříčiněného současným vlastníkem) 
dospěl do situace, kdy je nutné pro jeho celkovou obnovu přistoupit k výraznějším zásahům a 
také celkové obnově především střešních konstrukcí. Není v zájmu památkové péče, aby 
v tomto konkrétním případě příliš rigidními požadavky bylo fakticky zabráněno rekonstrukci 
památkově hodnotných objektů, neboť důsledkem takto nekompromisního přístupu může být 
rezignace vlastníka na pokračování v obnově této kulturní památky. Zároveň Ministerstvo 
kultury zdůrazňuje, že nejlépe chráněné památky jsou ty, které jsou využívané a průběžně 
udržované a není proti zásadám památkové péče je vhodně a citlivě adaptovat pro nové účely. 
V této souvislosti Ministerstvo kultury podotýká, že prohlášení věci za kulturní památku není 
pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní 
památkové péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, vázaných na zachování a 
údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na 
plánovanou opravu, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí 
od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí
12
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Ing. Mgr. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
13

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0541470.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Nekmíř, zámek. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP - hospodářský dvůr.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

12261223 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.04.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 136271

Bližší specifikace:

Název	zámek
Číslo ÚSKP	25169/4-1463
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 19992919

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení části KP
Číslo	MK 29122/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	26.05.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	136271 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1596082

Název objektu:

Část obce: Nekmíř

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Nekmíř

Obec: Nekmíř

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

zámek (právní stav 136271)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 10392

Název lokality: Nekmíř

Reálný typ: ves

Kat. území: Nekmíř

Obec: Nekmíř

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

zámek (právní stav 136271)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 80

Název hist. regionu: Plzeň

zámek (právní stav 136271)

Ke stažení Náhled Poslat žádost