Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-06-04 10:41:35
NPU-310/44383/2018
List 1 3
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 26271/2018 OPP Mgr. Alena Pavlůsková / 435 11. 4.  2018
Věc: Žádost o zrušení prohlášení domu č.p. 313 v obci Raspenava za kulturní památku - 
rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 2684/2015 OPP, 
č. j. MK 26271/2018 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
m in is t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
IČ: 00023671 lili
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 2684/2015 OPP, č. j. MK 26271/2018 OPP 
ze dne 11.4. 2018.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci
Městský úřad Frýdlant, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@,mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: á .........Á .Ě fČ
za správnost:
V Praze dne 11. 4. 2018 
Č.j.M K 26271/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 2684/2015 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, r u š í  prohlášení domu 
č.p. 313 na pozemku parc.č. 1503 vk.ú. Raspenava, okr. Liberec (rejstř. č. ÚSKP 28452/5- 
4437), za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, jsou účastníky řízení:
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 6. 3. 2015 žádost o zrušení
prohlášení domu č.p. 313 na pozemku parc.č. 1503 v k.ú. Raspenava, za kulturní památku.
Městský úřad Frýdlant, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 30. 4. 2015, č. j. PDMUFT/2015, vyjádřil se 
zrušením prohlášení předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím 
odůvodněním: „ Vlastnící objektu požádali již  v roce 2010 o zrušení prohlášeni domu čp. 313 
v Raspenavě za kulturní památku. V řízení v roce 2010 správní orgán nesouhlasil se zrušením 
prohlášení objektu s odkazem na hodnotný klasicistní krov. V následujících letech na základě 
doporučení správního orgánu a odborné organizace, Národního památkového ústavu, 
ú.o.p. v Liberci, došlo k vypracování podrobné projektové dokumentace k opravě krovu. 
Dokumentaci pod názvem. „RASPENAVA- HEJN1CKA Č.P. 313- OPRAVA KROVU A 
VÝMĚNA STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚvypracoval Martin Volejník v lednu 2012. Při zaměřování 
předmětného krovu, a po odstranění podlahových nášlapných vrstev, bylo zjištěno, že stav 
krovu a stropních konstrukci je velmi špatný, a že je  výrazně na mnoha místech napaden 
dřevokazným hmyzem a dřevokaznou houbou, či plně podlehl destrukci. Proto ještě v průběhu 
zpracování dokumentace, bylo provedeno podrobné posouzení stavu dřevěných konstrukcí. 
Výsledkem těchto prací byl elaborát ing. Josefa Rubeka. A právě výsledky průzkumu, závěry 
projektanta k opravě krovu na objektu vedli správní orgán ke změně názorů na kvalitu a 
historickou hodnotu krovu.
1
V elaborátu Ing. Rubka je  uvedeno následující, cituji: ,,Při průzkumu bylo zjištěno, 
že nejvíce je poškozený starší krov nad východním křídlem, kdy stav řady prvků je z hlediska 
poškození biologickými škůdci poměrně nepříznivý. Konstrukce krovu je výrazně poškozená 
dřevokazným hmyzem (především tesařík), přičemž škůdce je velmi pravděpodobně 
v některých prvcích stále aktivně přítomný. Stupeň poškození prvků je  různý, nejvíce 
poškozené jsou prvky v patní části krovu, kde některé vazné trámy jsou již destruované. 
Ve vzdušné částí jsou prvky většinou poškozené pouze v malém rozsahu, závažné je však 
poškození vrcholové části, kde v důsledku zatékání došlo k hnilobnému poškození a následně 
k napadení horní vaznice a některých hambalků dřevokazným hmyzem. Vlivem zatékání došlo 
v patní části krovu (pozednice, vazné trámy) také k rozvoji dřevokazných hub, včetně 
nebezpečné dřevomorky domácí “, konec citace.
Správní orgán byl několikrát přítomen při rozkrývání doposud nepřístupých částí 
krovu a stropních souvrství, pozednic ato již  v době přípravných pracích projektanta, stav 
krovu je tudíž správnímu orgánu dobře znám. Krov objektu je  v současné době vážně 
poškozen zatékáním, způsobeným nevhodně provedenou výměnou pálené střešní krytiny 
v 90. letech 20. století, a následným působením dřevokazných hub a hmyzu. V současnosti je  
v krovu rozsáhle aktivní tesařík krovový, prohlubující jeho devastaci. Ta dospěla do takového 
stádia, že bylo nutné přistoupit k vystěhování bytových jednotek ve 2. NP již  v roce 2012 
(ihned po zjištění aktuálního stavu při zaměřovačích pracech projektanta - výrazné průhyby 
stropních trámů, jejich celkový rozpad vlivem působení tesaříka krovového).
Z projektové dokumentace zpracované panem Volejníkem dále vyplynuly tyto zásadní 
skutečnosti: Uvádím přesnou citaci z dokumentace: „K zásadnímu poškození objektu došlo 
při výměně střešní krytiny před cca 20 lety. Po snesení dožilé azbestocementové krytiny, byl 
před pokládkou nové krytiny (taška bobrovka) krov celoplošně zabedněn prkny ti. 24 mm, 
na které byla položena pojistná podstřešní fólie z asfaltové lepenky. Přímo na lepenku byly 
přibity latě, aniž byly podloženy kontralatěmi. Proto v případě, kdy dojde k zatečení 
do krytiny, nemá voda možnost stéct k okapové hraně a hromadí se na latích a lokálně zatéká 
skrz lepenku do krovu. Další nevýhodou tohoto řešení bylo, že není možná kontrola krytiny 
z půdního prostoru a při jejím poškození je  nutné tašky měnit pouze ze střešního pláště 
(tj. z exteriéru)", konec citace. Tento stav se děje každým rokem několikrát, při větších 
větrech, s tím, že se vlastně neví, kam stékají vodní srážky, a v kterém místě dochází k dalšímu 
poškozováni krovové konstrukce. Krov nebyl při výměně střešní krytiny před 20 lety 
prohlédnut, natož navazující prvky stropních konstrukcí. A právě špatně provedená výměna 
krytiny při použití nevhodné skladby, neprovedená oprava poškozeného krovu, který je  (a byl i 
před výměnou střešní krytiony) v havarijním stavu díky masivnímu napadení dřevokazným 
hmyzem (aktivní tesařík) a dřevokaznou houbou (dřevomorka domácí), jsou příčinou velmi 
špatného stavu střešní konstrukce, krovu a stropních trámů.
Součástí PD i je provedený průzkum krovu a popis defektů. Zde jsou uvedeny 
následující skutečnosti, cituji:,, V rámci pozdějších úprav byl krov podepřen dvěma podélnými 
stolicemi stejné konstrukce, kdy na vazné trámy byla položena prahová vaznice, do které byly 
čepované sloupky vynášející střední vaznici podpírající spodní hambálky. Celá konstrukce 
byla v podélném směru zavětrována pásky. Pravděpodobným důvodem tohoto opatření byla 
snaha snížit namáhání v patě krovu, kde jsou krokve čepované do zhlaví vazných trámů. 
Začepování krokve je pravděpodobně provedeno blízko konce vazného trámu, kdy hrozilo 
jeho odtržení a po vyjetí krokve deformace celého krovu. Tato situace mohla také vzniknout 
dodatečnou úpravou korunní římsy, kdy bylo nutné zkrátit zhlaví vazných trámů. Při jedné 
z přestaveb objektu došlo také k nadezdění pozednic, kdy vazné (stropní) trámy byly 
pohledové s tím, že až později bylo provedeno stávající podbití z prken a omítnutí. Mladší 
konstrukce krovu západního křídla (na jednom z trámů zachována datace 1824) má 
vaznicovou konstrukci s ležatými stolicemi v plných vazbách. V místě nároží střechy je
2
umístěn sloup věšadla vyvěšující masivní dřevěný průvlak, který vynáší vazné (stropní) 
trámy, ‘ konec citace. Z výše uvedeného správní orgán dovozuje, že původní krov nebyl 
správně tesařsky navržen či proveden, později došlo k jeho destrukci a bylo nutné provést 
další tesařský zásah, který by tyto poruchy eliminoval a krov zajistil (tudíž proklamované 
hodnota krovu je  nyní sporná).
Projekt pana Volejníka předpokládá rozsáhlé výměny, zásahy do krovu a stropních 
konstrukcí, bez kterých nebude moci plnit svou statickou funkci. Z těchto důvodů se správní 
orgán domnívá, že by rozsáhlou opravou s nutným doplněním novodobých prvků a doplněním 
prvků stabilizujících původní špatně tesařsky navržený krov došlo ke ztrátě památkové 
hodnoty objektu, která dle našich původních zjištění (důvod nesouhlasu se zrušením 
prohlášení z roku 2010) spočívá především v konstrukci krovu.) („Nejhodnotnější stavební 
konstrukci objektu představuje masivní, náročně provedený hambalkový krov... “ 
(Soupis nemovitých kulturních památek, okres Liberec Lu-Z, Liberec 2014, s. 99)).
Objekt prošel v 60. letech 20. století radikální přestavbou, která měla za následek 
výrazný úbytek památkových hodnot (rozsáhlé výměně původních konstrukcí a jejich 
nahrazení novodobými materiály - otvory, výplně, omítky, střešní krytina). Přestavbou byla 
též výrazně narušena a zásadně změněna vnitřní dispozice objektu. Na domě se nedochovaly 
hodnotné architektonické prvky ani uměleckořemeslné detaily. Výplně okenních i dveřních 
otvorů (s výjimkou hlavního vstupu), podlahy, stropní konstrukce, schodiště, zábradlí 
atd. pocházejí z období přestavby v 60. letech.
Ve věci posouzení kulturně historické hodnoty objektu čp. 313 v Raspenavě oproti 
roku 2010 vyvstaly nové a pro správní orgán zásadní skutečnosti, které vedou k přehodnocení 
původního stanoviska.
V současné době, na základě výše uvedených skutečnosti se správní orgán domnívá, 
že vzhledem ke špatnému technickému stavu krovu a stropních konstrukcí, kdy nezbytná 
obnova a vnesení novodobých prvků pro zajištění původně špatně zvolené krovové konstrukce 
a její následné destrukce, by z této památky vytvořily z větší části repliku, v důsledku by to 
znamenalo ztrátu památkové hodnoty kulturní památky. Toto lze říci i o případné rehabilitaci 
vnějšího pláště. Muselo by dojít k výměně výplní okenních otvorů a souvisejících změn 
velikostí otvorů, dále k navrácení ozdobných architektonických prvků fasády. Opět by se 
jednalo o tak výrazné zásahy, které by spíš vytvořily repliku.
V 60. letech 20. století došlo v této nemovitosti k výrazné úpravě vnitřních prostor 
objektu. V této době došlo také ke zjednodušení fasády, která byla opatřena břízolitovou 
omítkou, což spolu s vybouráním disproporčních okenních otvorů výrazně narušilo původní 
vzhled objekt. Tyto úpravy minimalizovaly památkové hodnoty objektu, pro které byl objekt 
prohlášen.
Dle závěrů obsažených v posuzované projektové dokumentaci, která zásadně změnila 
náhled památkové péče na stav a památkové hodnoty krovu, kdy byla původní konstrukce 
krovu v minulosti již  opravována z důvodů defektů, se správní orgán domnívá, že by bylo 
vhodné před případným sejmutím památkové ochrany nechat vypracovat operativní průzkum 
a dokumentaci tohoto krovu, tak aby tyto informace byly plně podchyceny a 
zadokumentovány. “
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
ve svém vyjádření č.j. KULK 28377/2015 ze dne 27. 4. 2015, se zrušením prohlášení uvedené 
věci za kulturní památku nesouhlasil. „Dotčená kulturní památka č. p. 313 se nachází na 
pozemku p. Č. 1503 v k. ú. Raspenava, okres Liberec a v Ústředním seznamu kulturních 
památek je označena pod č. 28452/5-4437, venkovský dům s restaurací, bývalá rychta. 
Původně se jednalo o klasicistní stavbu, která v průběhu 60. let 20. století prošla výraznou 
proměnou.
3
Zděný patrový dům v půdorysu řešeném do písmene L se sedlovou střechou s volskými 
oky patří k dominantám obce Raspenava. Dům se pohledově uplatňuje při hlavní silničním 
tahu na obec Hejnice a dotváří urbanistický celek obce. Je dokladem místního stavitelství, 
odkazuje na každodennost zdejších obyvatel a zároveň pocestných, protože sloužil jako 
hostinec. Změny provedené v průběhu oprav v 60. letech 20. století, při nichž došlo k výměně 
střešní krytiny, osazení nových okenních a dveřních výplní a odstranění zdobných prvků 
fasády, jsou dočasné a je možné se navrátit k podobě evokující původní stavu. Nejcennějším a 
hodnotným prvkem domu nadále zůstává krov. Ačkoliv je krov vlivem zatékání v důsledku 
špatně provedeného laťování bez podložení kontralatěmi během zmíněných oprav ve špatném 
technickém stavu a je  napadený dřevokazným hmyzem a dřevokaznými houbami, dokládá 
historii objektu a lze z něho například vyvodit, že východní křídlo je starší než západní 
datované k roku 1824, přičemž právě východní část je  nejvíce napadena. Plánované opravy 
krovu včetně nutných výměn provedené dle závazného stanoviska příslušné obce s rozšířenou 
působností a v souladu se zákonem č. 20/1 987 Sb. nebudou mít za následek ztrátu kulturně- 
historické hodnoty domu, ale díky citlivému přístupu bude krov dokumentující stavební vývoj 
domu zachován i pro následující generace.
Ačkoliv současný stav objektu nese výrazné zásahy z 60. let 20. století, není stavebně- 
technický stav budovy důvodem ke zrušení prohlášení za kulturní památku, proto krajský úřad 
s podnětem na zrušení prohlášení dotčeného domu za kulturní památku opakovaně 
nesouhlasí, viz stanovisko č.j. KULK 70773/2010 ze dne 16. listopadu 2010. Předmětný dům 
je  nadále významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti a naplňuje tak podstatu kulturní památky dle § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči. “
Dále se ke zrušení prohlášení vyjádřil Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště v Liberci: „Objekt čp. 313 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek 
rozhodnutím školské a kulturní komise ONV ŠKK ONV Liberec 26. 11. 1964 Čj. 63/64 a 
v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je registrován pod číslem rejstříku 28452/5- 
4437.
Někdejší rychtu s hostincem nalezneme v místní části obce Raspenava Lužci (dříve 
samostatná obec), situovanou při hlavní komunikaci, severně od řeky Smědé. Dům čp. 313 je 
zděná rozlehlá patrová stavba situovaná na půdorysu písmene L s valbovou střechou krytou 
pálenými taškami bobrovkami. Západní křídlo s hostincem situované podél hlavní komunikaci 
navazuje na starší východní křídlo adaptované na byty. Jednotlivá průčelí jsou opatřena 
tzv. břízolitovou omítkou okrové barevnosti doplněné vodorovnými červenými pásy, které 
zdůrazňují okenní otvory v přízemí a v patře. Fasády bez plastických prvků člení pouze 
průběžná korunní římsa zdobená zubořezem. Okenní otvory jsou osazeny velkoformátovými 
dvoj až tříkřídlými okny z druhé poloviny 20. století. Podobně i většina dveřních výplní 
pochází ze shodného období. Pouze při vstupu do provozovny nalezneme dřevořezbou 
zdobené dveře z počátku 20. století.
Interiéry domu byly po havárii stropů v 60. letech 20. století upraveny a ve starší části 
objektu vytvořeny bytové jednotky. V místě hostinského sálu situovaném v západním křídle 
objektu je dochována část zaklenutí. Rovněž v přízemních prostorách východního křídla 
nalezneme upravené prostory někdejší maštale s poli valených kleneb zaklenutých na středové 
žulové sloupy. Náročně provedený, intaktně dochovaný krov se skládá v zásadě ze dvou částí. 
Krov východního křídla je hambalkový se středovým podélným ztužením. Při přípravě 
projektu na rekonstrukci bylo zjištěno, že krov byl ukončen zděnými štíty, později nahrazenými 
vloženými konstrukcemi valbového ukončení střechy. Mladší klasicistní konstrukce západního 
křídla je ztužena dvojící ležatých stolic. Tato část je datována rytou datací 1827.
4
První zmínky o rychtáři v Lužci pocházejí z let 1574, kdy je v této funkci jmenován 
Gregor Bóhnisch. V 17. století vlastnila rychtu rodina Neumannových, v letech 1737—1770 
rodina Wildnerových. Poté, co se v úřadě vystřídaly rodiny Hausmannových a Kratzerových, 
získává úřad roku 1807 Franz Neumann, jehož syn Josef je i posledním rychtářem. Od roku 
1872 patřil objekt rychty s hostincem a hospodářskými budovami továrnické rodině 
Richterových. Současná podoba domu pochází z první poloviny 19. století, kdy byl dům 
výrazně přestavěn a rozšířen o západní křídlo (datace krovu 1827). V rámci těchto stavebních 
úprav byl vzhled domu sjednocen klasicistně řešenými omítkami. Tomuto časovému období 
odpovídá i charakter části dochovaných stavebních konstrukcí, tedy především krov 
západního křídla a zřejmě i zaklenutí části přízemních prostor. Bez podrobnějšího průzkumu 
sice nelze relevantně určit podobu předchozího objektu, ale prozatím je zřejmé, že jej lze 
identifikovat s dochovanou východní částí krovu, který je oproti dřívějším předpokladům 
výrazně starší.
Rozsáhlejší změny objektu byly realizovány až v 60. letech 20. století. Tehdy byla 
obytná část domu upravena na nájemní byty. V rámci těchto úprav došlo i k řadě utilitárních 
a znehodnocujících zásahů. Z vnějšího pohledu byl dům opatřen zjednodušující břízolitovou 
fasádou a osazen neproporčními okny. Úpravy interiérů překryly většinu historických detailů 
a materiálů. V letech 1999—2000 byly tehdejším vlastníkem na střechu vráceny pálené tašky 
bobrovky. Položení nové krytiny se však ukázalo jako problematické, protože nevhodný postup 
způsobil rozsáhlé zatékání, které se výrazně spolupodílelo na degradaci konstrukce krovu.
Roku 2010 byla současnými majiteli podána na Ministerstvo kultury žádost na zrušení
prohlášení věci za kulturní památku. Odůvodnění žádosti vycházelo z celkové ztráty 
vzhledu i charakteru objektu mladšími stavebními zásahy. Na tento popud bylo NPÚ, ÚOP 
v Liberci vydáno nesouhlasné stanovisko čj. 353/k 4248/2010 ze dne 10. 12. 2010. 
Nesouhlasné stanovisko bylo podložené historickou funkcí objektu (rychta) a jeho výrazným 
uplatněním v historické zástavbě. Dále bylo poukázáno na ojediněle náročně provedenou 
konstrukci krovu.
V roce 2015 byla majiteli podána nová žádost, zdůvodněná novými skutečnostmi, 
které vyšly najevo během projektu rekonstrukce krovu a posouzení jeho stavu z hlediska 
poškození biologickými škůdci. Krov objektu je vážně poškozen zatékáním způsobeným 
nevhodným položením krytiny v 90. letech 20. století a dlouhodobým destruktivním působením 
dřevokazných hub a hmyzu. Devastace dospěla do takového stádia, že bylo nutné přistoupit 
k vystěhování bytových jednotek ve 2. NP. Projekt rekonstrukce krovu předpokládá nutné 
rozsáhlé výměny a zásahy do krovu, bez kterých nebude možné zajistit jeho statiku. Přestože 
projektem navržený postup oprav je z památkového hlediska adekvátní, otázkou zůstává, zda 
rozsáhlé výměny významně nepoznamenají autenticitu a tím i reálné památkové hodnoty 
konstrukce. Tento postup je však nad finanční možnosti majitele, který vzniklou havárii chce 
řešit výměnou většiny krovu za novodobou konstrukci, která se jeví z památkového hlediska 
jako nepřijatelná.
Regionální komise pro posuzování návrhů na prohlášení a zrušení prohlášení věci 
za kulturní památku odsouhlasila možnost sejmutí památkové ochrany objektu, avšak 
s nutností podmínit ji  provedením standardního stavebně historického průzkumu objektu.
Otázka sejmutí památkové ochrany v tomto případě není jednoduchá a odpověď na ni 
jednoznačná. Na jedné straně je  zde pro dané místo historicky významný objekt, který byl 
hodnotný i po architektonické stránce. Postupnými zásahy však docházelo k degradaci 
původních stavebních prvků a konstrukcí a tím snižování jeho památkových hodnot. Nyní je 
v ohrožení i nejhodnotnější část domu - krov. Jeho poničení je  na tolik rozsáhlé, že i jeho 
památkově korektní oprava bude znamenat z větší části nahrazení novým. Otázkou tedy 
zůstává, zda je setrvání objektu v Ústředním seznamu kulturních památek CR obhajitelné. 
Vzhledem k jeho vysoké hodnotě historické by však objekt měl být každopádně vnímán jako
5
„památka místního významu “ a pro obec zůstat jedním ze zásadních objektů, neboť zde byla 
rychta dříve samostatné vsi Lužec. “
Účastníku řízení nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním 
rozhodnutí, protože podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, nemusí správní orgán tento úkon činit, pokud se žádosti navrhovatele 
vyhovuje v plném rozsahu.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i 
ve vzájemných souvislostech a rozhodlo zrušit prohlášení domu č.p. 313 na pozemku 
parc.č. 1503 v k.ú. Raspenava za kulturní památku, protože v dané věci byl prokázán 
mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku. Ministerstvo kultury 
především dospělo k názoru, že provedené stavební úpravy připravily budovu o značnou část 
architektonických prvků a hmoty stavby tím nenávratně zničily značnou část její památkové 
hodnoty. Aktuální stav krovu, jakožto pozůstatku jedné z posledních dochovaných 
autentických konstrukcí si vyžaduje opravy takového rozsahu, že i jeho památková hodnota 
prakticky zanikne. Vzhledem k uvedenému dům č.p. 313 na pozemku parc.č. 1503 
v k.ú. Raspenava, již nemá znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 
citovaného zákona č. 20/1987 Sb.
Dopisem č. j. MK 39998/2015 OPP ze dne 2. 7. 2015 byla vlastníkům věci uložena 
v souladu s ustanovením § 8 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
v platném znění, podmínka zrušení prohlášení: provedení standardního stavebně historického 
průzkumu.
Dne 18. 8. 2017 obdrželo Ministerstvo kultury dopis NPÚ ÚOP v Liberci ze dne 17. 8. 
2017, č. j. NPU-353/54459/2015, o tom, že výše uvedené podmínky byly splněny.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje mmistr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
6

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0541493.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Raspenava, venkovský dům s restaurací. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6031426 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Pavlůsková Alena;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

11.04.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 139762

Bližší specifikace:

Název	venkovský dům s restaurací
Číslo ÚSKP	28452/5-4437
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 19960265

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o zrušení prohlášení KP
Číslo	MK 26271/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	11.05.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	139762 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 133165

Název objektu:

Část obce: Raspenava

Č. dom.: č.p. 313

Ulice: Hejnická

Č. or.:

Kat. území: Raspenava

Obec: Raspenava

ORP: Frýdlant

Okres: Liberec

venkovský dům s restaurací (právní stav 139762)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 8923

Název lokality: Lužec

Reálný typ: ves

Kat. území: Raspenava

Obec: Raspenava

ORP: Frýdlant

Okres: Liberec

Kraj: Liberecký kraj

venkovský dům s restaurací (právní stav 139762)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 146

Název hist. regionu: Frýdlant

venkovský dům s restaurací (právní stav 139762)

Ke stažení Náhled Poslat žádost