Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-06-13 10:18:29
NPU-310/47422/2018
List 1 4
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnatemkcr.cz
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 33088/2018 OPP Mgr. Kateřina Krčmářová / 429 1 6 . 5 . 2 0 1 8
MK-S 12286/2018 OPP
Věc: Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku - Újezd Svatého Kříže, areál 
statku, okr. Domažlice, Plzeňský kraj
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 12286/2017 
OPP, č. j. MK 33088/2018 OPP ve výše uvedené věci.
r
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
m i n i s t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Maia Strana 
IČ; 00023671 lil!
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 12286/2018 OPP, č. j. MK 33088/2018 OPP 
ze dne 16. 5. 2018.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
Městský úřad Domažlice, úsek památkové péče
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
M K C R X 0 0 C H  BVWV
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnatemkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: I-QJOJI
za správnost:
V Praze dne 16. 5. 2018 
Č .j.M K  33088/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 12286/2017 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, n e r u š í  prohlášení areálu 
zámku v Újezdu Svatého Kříže, okr. Bělá nad Radbuzou, Plzeňský kraj (rej. č. vÚSKP: 
29140/4-2252), za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo žádost vlastníka o zrušení prohlášení areálu zámku 
v Újezdu Svatého Kříže, okr. Bělá nad Radbuzou, Plzeňský kraj, za kulturní památku a to 
s následujícím odůvodněním:
„Areál Statku Újezd Svatého Kříže je prohlášen za kulturní památku. Důvodem 
pro toto prohlášení byla existence zámku Újezd Svatého Kříže. Tento zámek sloužil v době 
komunismu armádním účelům a zchátral. Stát jej v r. 1978 odstranil demolicí. Areál statku 
v dnešní době tvoří stáje a obytná budova. Většina budov je  v havarijním stavu. Vzhledem 
k tomu, že zámek již  neexistuje a ostatní hospodářské budovy nemají historickou hodnotu, 
chtěl bych požádat o zrušení prohlášení věci za kulturní památku. “
Od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, obdrželo 
Ministerstvo kultury dne 13. 11. 2017 k dotčené žádosti následující popis kulturní památky a 
vyjádření: „V souvislosti s žádostí o zrušení památkové ochrany bylo dne 01. 11. 2017 
provedeno místní šetření za účasti vlastníka památky. Bývalé panské sídlo je  situováno
v jihozápadní části bývalé chodské vsi s rozlehlou „ návsí". Památka dnes sestává z chlévů, 
obytné vily čp. 2, konírny, stodoly, domu čp. 84, parku, brány, ohradní zdi a místa po bývalém 
zámku. Celý areál nepravidelného vejčitého půdorysu ohrazen plnou zdí, převážně vyzděnou 
z lomového kamene, dnes fragmentárně dochovanou, nejlépe zachovaný je  západní úsek, 
na severní resp. severovýchodní straně prostá vjezdová brána, v jejímž okolí je zdivo cihelné 
dosud se zbytky hrubých omítek s hladkými lisénovými rámy. Kovaný nástavec brány uložen 
u objektu konírny, krycí desky pilířů uloženy v parku. Vedle vjezdu stávala patrně barokní 
čí pozdně barokní vrátnice s mansardovou střechou (zbořeno někdy v druhé pol. 20. stol.). 
Objekt zámku stával v severní části areálu, před ním je rybníček, snad pozůstatek fortifikace 
původní středověké či pozdně středověké tvrze, jejíž organismus byl obsažen v raně barokní 
stavbě zámečku. Dnes na místě zámku vodorovná plocha, okolí udržované. Jižně od zámku 
nesymetricky rozložené pozdně barokní hospodářské stavby. Vlevo konírna s navazující 
obytnou vilkou (celek na půdorysu písmene L) a naproti chlév se zřícenou obytnou částí, 
v jejímž štítu bývala datace do r. 1807. Z jihu nepravidelný dvůr uzavírá mohutná zděná 
stodola nad obdélným podélným půdorysem. U stodoly stojí bývalá kovárna, objekt 
v havarijním stavu a není součástí památkové ochrany. Západně od konírny stojí ještě obytný 
dům čp. 84, nejspíš dům zahradníka. Severně od něj stávalo obytné stavení s kolnou (zbořeno 
asi někdy ve druhé pol. 20. stol). Jižně od stodoly se rozkládá rozlehlý park s vzrostlými 
dřevinami. Konírna vystavěna nad půdorysem písmene L, zdivo zlomového kamene s malou 
příměsí cihel, cihelné zdivo v okolí otvorů a ve štítech (původně volutové štíty), střecha 
sedlová, pokrytá deskami z vlnitého eternitu. Ostění původních otvorů kamenná s uchy a 
lištou po obvodu, v ostěních místy dochovány provlékané mříže. V jižním štítu vstup 
do podkroví uzavřený skládanými dřevěnými dveřmi. V interiéru dochovány fragmenty 
historických podlah a velmi dobře dochované cihelné plackové klenby do pasů, zastropující 
trojlodní prostor s úzkou středovou chodbou a bočními stáními, u středové chodby 
meziklenebnípasy svedeny na kamenné hranolové pilíře. Na východní křídlo konírny navazuje 
zděné patrové obytné stavení nad obdélným půdorysem, se sedlovou střechou o menším 
sklonu, pokrytou novodobou živičnou krytinou. Okenní otvory na výšku obdélné, výplně 
novodobé, stejně jako omítky. Interiér částečně klenutý. Patrně se jedná o starší stavení 
(přízemí) přestavěné asi v první pol. 20. stol. (?), na západní straně bývala patrně nějaká 
pavláčka. Chlévy původně obsahovaly i obytnou část, která se však zřítila v závěru 20. stol. 
Jedná se o stavení vyzděné ze smíšeného zdivá, s dochovanými kamennými ostěními s uchy a 
lištou po obvodu, zakončené sedlovou polovalbovou střechou pokrytou bobrovkami. Na Jižní 
straně zděný pološtít, na severní straně pahýly zdivá, otisky kleneb a fragmenty omítek zřícené 
obytné části, v jejímž pološtítu bývalo vročení 1807. V interiéru dochovány některé historické 
podlahy a cihelné plackové klenby. Stodola uzavírající dvůr z jihu je  rozměrné zděné omítané 
stavení, vystavěné nad obdélným půdorysem (V-Z) obsahující ve východní části (odděleno 
požárním štítem) bývalou kočárovou. Střecha sedlová, nad stodolou pokrytá vlnitým plechem, 
nad kočárovnou eternitovými šablonami. Do kočárovny vedou tři vjezdy zakončené 
segmentovým obloukem, do stodoly pak dva vjezdy a několik novodobých oken. Ve zdivu vedle 
kočárovny patrné zaslepené otvory s kamenným ostěním. Z jižní strany k objektu přistavěna 
krmná chodba, protože objekt ve druhé pol. 20. stol. provizorně sloužil jako kravín. Podlaha 
betonová, zastřešení tvořeno pozoruhodným vaznicovým krovem s vrcholovou vaznicí. 
V kočárovně jednodušší vaznicový krov s vrcholovou vaznicí, v prostoru u stodoly trámový 
strop a dřevěné schodnicové schodiště do podkroví, vlevo pak cihelné segmentové klenbičky 
podpírané válcovaným průvlakem neseným válcovými sloupky. Stavení čp. 84 je  zděné 
omítané s polovalbovou střechou pokrytou eternitovými šablonami. Interiér plochostropý, se 
vstupní síní se schodištěm do podkroví, a s připojenými obytnými místnostmi. Na jižní straně 
zdivo nadvýšeno novodobou nástavbou.
2
Budovy vykazují více či méně špatný stavebně-technický stav s dílčími haváriemi 
stavebních konstrukcí. Prakticky všechny objekty (kromě vily čp. 2) tvořící rozsah památkové 
ochrany nutně vyžadují celkovou obnovu, zejména jsou nutné opravy střech, což představuje 
značné objemy stavebních prací. Nevyhovující stav areálu způsobilo užívání a neprovádění 
základní údržby ve druhé pol. 20. stol. Na poč. 90. I. 20. stol. byl areál zdevastovaný, 
prakticky bez využití (využívána byla pouze stodola a kovárna) a sloužil jako odkladiště 
zemědělské techniky a ojetých pneumatik, v současné době je  využívaný k zemědělské činnosti 
a k bydlení. V nejlepším stavebně technickém stavu je  dnes obytná vilka čp. 2, objekt byl 
postupně opravený a slouží k bydlení. Navazující konírna je  ve stabilizovaném stavu, krytiny 
sice nevhodné, ale patrně funkční, omítky ve velkém rozsahu opadané až na zdivo, které místy 
degraduje působením povětrnosti. Vnitřní omítky narušené vlhkostí, lokálně mechanicky či 
zatékáním. Statické poruchy závažnějšího charakteru nezjištěny. Chlévy se zřícenou obytnou 
částí mají dožívající a narušený střešní plášť, lokálně zatéká a je pravděpodobné poškození 
dřevěných konstrukcí dřevokaznými škůdci. Omítky a zdivo v podobném stavu jako u konírny. 
Stodola má již nevyhovující střešní krytinu, místy více či méně narušené konstrukce krovů, 
u kočárovny střešní plášť dožilý, krov závažně narušen působením hniloby a hrozí zřícením. 
Objekt čp. 84 dlouhodobě neudržovaný, značně zanesený odpadem po předchozích 
obyvatelích. Ohrazení plnou kamennou zdí více či méně destruované, v téměř v celém rozsahu 
narušeno v koruně, poškozené povětrnosti a místy zcela rozvalené. Park jižně od stodoly je  
dlouhodobě bez údržby, značně zarostlý nálety a vyžaduje odborné posouzení a následné 
zásahy. Jinak okolí budov bylo postupně rehabilitované a udržované.
Ves zmiňována od poč. 14. stol., majiteli bývali drobní šlechtici. Jednalo se 
o chodskou ves spadající manskou službou pod Přimdu. Od konce 15. stol. až do r. 1678 
panství patřilo Lamingenům, patrně ještě za jejich držení byla provedena raně barokní 
přestavba. Později panství vlastnili Cukrové z Tamfeldu a Kočové z Dobrše. Ve druhé 
pol. 19. stol. na zámku u barona Kristiána Koce opakovaně pobývali a tvořili členové 
významné malířské rodiny Mánesů. Rod Koců vlastnil panství až do r. 1945, kdy jim byl 
majetek zabaven. Areál převzal stát (byla zde pohraniční stráž a státní statek), demolice 
vlastního zámku provedena v r. 1978. Dochované budovy tvořící dnes hospodářský dvůr jsou 
barokního, resp. pozdně barokního původu a jejich původ lze patrně rámcově ztotožnit 
s datací na štítu zřícené části chléva, tzn. do r. 1807, s pozdějšími úpravami asi v průběhu 
19. stol. a zejména v druhé pol. 20. stol.
Návrh na zrušení prohlášení věci za kulturní památku podává vlastník památky 
s odůvodněním: „Areál Statku Újezd Svatého Kříže je prohlášen za kulturní památku. 
Důvodem pro toto prohlášení byla existence zámku Újezd Svatého Kříže. Tento zámek sloužil 
v době komunismu armádním účelům a zchátral. Stát JeJ v r. 1978 odstranil demolicí. 
Areál statku v dnešní době tvoří stáje a obytná budova. Většina budov Je v havarijním stavu. 
Vzhledem k tomu, že zámek již neexistuje a ostatní hospodářské budovy nemají historickou 
hodnotu, chtěl bych požádat o zrušení prohlášení věci za kulturní památku. "
K výše uvedenému sdělujeme, že areál zámku byl skutečně do státního seznamu 
kulturních památek zapsán v době, kdy ještě existovala budova zámku a areál byl celistvější 
(ještě stála vrátnice a obytná budova s kolnou). Důvodem pro zápis byla mimo jiné celistvost 
historického areálu bývalého panského sídla, která byla v průběhu druhé pol. 20. stol. 
závažně a nevratně narušena, zejména demolicí zchátralého zámku. Domníváme se však, 
že zbytky zdejšího panského sídla stále mají památkovou a vypovídací hodnotu. Stávající stav 
areálu se v podstatě shoduje se situací zachycenou na mapě tzv. stabilního katastru, resp. 
stavby tvořící hospodářský dvůr navazující na bývalý zámek jsou stále zachovány. Dochované 
budovy jsou v různé míře postiženy utilitárními úpravami provedenými ve druhé pol. 20. stol., 
ale většina budov obsahuje hodnotné původní stavební konstrukce a prvky. Jedná se zejména 
o kvalitní plackové klenby v chlévě, dále pak hodnotný trojlodní prostor konírny sklenutý
3
rovněž plackami, svedenými ve střední části na dvě řady kamenných pilířků, hodnotná jsou 
také kamenná ostění vstupů a oken s převlékanými mřížemi či stopami po nich, místy 
zachovány historické podlahy. Objekty chléva a konírny jsou nejméně dotčené degradujícími 
úpravami. Více poškozená je stodola, která sekundárně sloužila k ustájení dobytka, a proto 
kní byla ve druhé pol. 20. stol. přistavěna krmná chodba a byly vybetonovány podlahy. 
Součást stavby sloužící jako kočárovna byla upravována patrně někdy kolem roku 1900 a je  
možné j i  označit za víceméně autenticky dochovanou, ale střecha je  v havarijním stavu. Krov 
stodoly je hodnotná vaznicová konstrukce pocházející nejspíš z konce 19. stol., samotná 
stavba stodoly je  patrně staršího - asi barokního založení. Domek čp. 84 pochází zřejmě až ze 
závěru 19. stol., je poměrně dobře dochovaný, ale dlouhodoběji neudržovaný a znehodnocený 
předchozími obyvateli nevhodným užíváním. Obytná vila je celkově zmodernizována, jedná se 
patrně o objekt složitějšího vývoje, vycházející pravděpodobně z pozdně barokního půdorysu, 
ale byl stavebně upraven asi v průběhu 19. stol. a stávající hmotu získal patrně až v první 
pol. 20. stol. (?). Pozůstatek panského sídla stále považujeme za stavebně-historicky hodnotný 
areál, jehož kořeny sahají až do středověku, s vazbou na specifickou historickou úlohu 
Chodska, na regionálně významné šlechtické rody (např. na jeden z našich starých 
šlechtických rodů Kocú z Dobrše) a na malířskou rodinu Mánesů. Přestože budova zámku 
byla zbořena, považujeme zbytek areálu za doklad přítomnosti panského sídla, které sehrává 
významnou úlohu i v urbanismu celé vsi. Stavební pozůstatky areálu venkovského zámečku 
stále obsahují k\>alitní historické konstrukce, jedná se zejména o konírnu, chlévy a stodolu, 
hodnota obytné vily navazující na konírnu spočívá již pouze ve hmotě a dům čp. 84 
představuje běžnou stavební produkci asi z druhé pol. 19. stol. Žádost o zrušení památkové 
ochrany na svém zasedání dne 06. 11. 2017 posoudila Regionální hodnotitelská komise NPÚ 
úop v Plzni a zrušení památkové ochrany nedoporučila. Zvýše uvedených důvodů se zrušením 
památkové ochrany nesouhlasíme. “
Městský úřad Domažlice, úsek památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 14. 11. 2017, č. j. MeDO-73431/2017-Hin, vyjádřil 
se zrušením prohlášení předmětné věci za kulturní památku souhlas vyjma budovy stavby 
chlévů na st. p; č. 85, a to s následujícím odůvodněním: „[...] Dne 01.11.2017provedl MěÚ 
Domažlice - ÚPP prohlídku celého areálu. Po prohlídce dospěl MěÚ Domažlice - ÚPP 
k následujícím závěrům. U hlavní budovy zámku došlo v roce 1978 rozhodnutím MK ČSR, 
č.j.: 11799/78-V1/1, ze dne 09.02.1978, k sejmutí památkové ochrany a ve stejném roce i k 
jeho odstřelení. Tím zanikla nejvýznamnější část chráněného areálu. V současné době se 
většina staveb nachází ve stavu, kdy bezprostředně nehrozí jejich ztráta, vyjma části stodoly.
V dobrém stavu je  objekt obytné vilky, který však přestavbou exteriéru ztratil veškeré 
kulturně-historické hodnoty, a to i přesto, že v interiéru zůstal poměrně dobře zachován. 
Hospodářské budovy se nyní nacházejí ve stavu, který odpovídá dlouhodobému užívání budov 
bývalými státními statky. Stavebně-technický stav není dobrý zejména u východní části 
stodoly. Většina budov postrádá významné kulturně-historické hodnoty, které se vždy 
zachovaly pouze ve zlomcích a představují je různorodé konstrukční prvky, jakým je  například 
velmi kvalitní krov stodoly, konstrukční systém kleneb u konírny přiléhající k obytné vile a 
další více či méně drobné konstrukce. V intaktní podobě se dochovala pouze budova chlévů na 
pozemku st. pare. č. 85, která představuje ojedinělý prvek barokní hospodářské budovy.
V současné době MěÚ Domažlice - ÚPP nedisponuje dostatečnými odbornými znalostmi 
v odvětví památkové dendrologie a botaniky, aby mohl řádně posoudit dochované kulturně- 
historické hodnoty bývalého zámeckého parku, a proto k této části areálu nepřikládá MěÚ 
Domažlice - ÚPP žádné závěry.
Po provedené prohlídce areálu kulturní památky dospěl MěÚ Domažlice - ÚPP 
k závěru, že celý areál nenese již  dále takové kulturně-historické hodnoty, které je možné
4
obecně spojovat s kulturními památkami. Představuje zajímavou lokalitu s nepochybným 
geniem loci a zajímavou historií, ale dle názoru výkonného orgánu státní památkové péče 
nepředstavuje areál kulturní památku jakožto jednotný celek. Největší ztrátu utrpěl areál 
v roce 1978, kdy byla odstraněna hlavní budova zámku a areál, který dříve představoval 
zámek s hospodářským zázemím, se umenšil na pouhé hospodářské zázemí. MěU Domažlice - 
UPP z tohoto důvodu doporučuje přistoupit k sejmutí ochrany areálu dle zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění posledních úprav.
MěU Domažlice - UPP dále dává Ministerstvu kultury ČR ke zvážení, zda-li by nebylo 
vhodné ponechat památkovou ochranu budově bývalých chlévů na pozemku st. pare. č. 85, 
která jako jediná je nositelem výrazných kulturně-historických hodnot a představuje ojediněle 
dochovaný barokní hospodářský objekt, který svým významem přesahuje lokalitu, kde se 
nachází. “
Ministerstvo kultury se nedomnívá, že by většina budov postrádala významné 
kultumě-historické hodnoty. Stavby samotné ač poznamenané utilitárními úpravami si 
do současnosti zachovaly své hlavní výrazové prostředky z doby výstavby v druhé polovině 
18. století (půdorys, materiál, rozložení okenních a dveřních otvorů, kamenná ostění 
s původním dobovým tvarem a profilací, klenby, krovy atd.). Hospodářské budovy ani při 
jiných zámcích nedisponují bohatou architekturou, jejich vypovídající hodnota je především 
v představení způsobu hospodaření a života šlechty v minulosti, kdy byl chod jejich 
domácnosti na těchto provozech v podstatě závislý a bez nich by nebyl možný. Přesto se i 
v tomto případě o stavby kvalitní stavební produkce, které obsahují mimo jiné náročné 
konstrukce a kamenické prvky, které dokládají dobovou stavitelskou zručnost a úroveň.
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
ve svém vyjádření č. j. KPP/3608/17 ze dne 16. 11. 2017, zrušení prohlášení uvedené věci za 
kulturní památku doporučil. „[...] Ačkoli předmětná kulturní památka, v současné době 
reprezentující již jen pozůstatky někdejšího hospodářského zázemí zámku, vykazuje nadále 
nespornou historickou a urbanistickou hodnotu, z památkového hlediska zahrnuje pouze 
několik ojediněle zachovaných stavebních konstrukcí - klenby chlévů, žlaby v konírně nebo 
krov stodoly.
S ohledem k zjevnému zániku převážné míry památkových hodnot někdejšího areálu 
zámku, pro které byl v roce 1963 zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek, 
se přikláníme k názoru, že tento jako celek již  nenaplňuje kritéria kulturní památky dle § 2 
odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k výše uvedenému KPP konstatuje, že existuje mimořádně závažný důvod 
pro zrušení prohlášení areálu zámku v Bělé nad Radbuzou, v části obce Újezd Svatého Kříže, 
za kulturní památku podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, pro podstatnou ztrátu jeho památkových hodnot. “
Podle Ministerstva kultury nedošlo k zániku většiny památkových hodnot. 
Areál zámku v Újezdu Svatého Kříže si nadále uchoval výraznou vypovídající hodnotu. 
Zajímavá a ne příliš obvyklá je rozvolněná kompozice hospodářských budov. Stavby samotné 
ač poznamenané utilitárními úpravami si do současnosti zachovaly své hlavní výrazové 
prostředky zdoby výstavby v druhé polovině 18. století. Zámecký areál je nadále čitelný 
nejen díky půdorysnému vymezení ohradní zdí, ale také díky tomu, že nebyl poznamenán 
novodobou výstavbou. V samotné obci pak tento areál představuje historicky významný 
urbanistický prvek, který zaujímá rozsáhlé území.
Žádost o zrušení prohlášení původního areálu zámku Újezd Svatého Kříže byla 
předložena k posouzení dne 16. 2. 2018 Komisi Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých
5
věcí za kulturní památku, která nedoporučila zrušení památkové ochrany tohoto souboru 
s odůvodněním:
„Komise nedoporučuje zrušení prohlášení areálu, neboť i po zboření zámku v roce 
1978 si celek zachoval památkovou hodnotu. Většina staveb se dochovala v autentické podobě 
z 18. až 19. století a v některých z nich jsou velmi kvalitní klenby a náročně provedené 
kamenické detaily. Areál je jasně vymezen zdí, jejíž průběh uchovává v urbanistické 
struktuře sídla stopu staršího feudálního areálu. Areál bývalého zámku s parkem je  spolu 
s protějším areálem kostela nejvýznamnější součástí historické urbanistické struktury vesnice. 
Na tuto kulturní památku je  zároveň potřeba nahlížet i jako na místo potenciálních 
archeologických nálezů. “
Účastníku řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním 
rozhodnutí, protože podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, vlastník této možnosti nevyužil.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i 
ve vzájemných souvislostech a rozhodlo nezrušit prohlášení areálu zámku v Újezdu Svatého 
Kříže, okr. Bělá nad Radbuzou, Plzeňský kraj (rej. č. v ÚSKP: 29140/4-2252) za kulturní 
památku, protože v dané věci nebyl prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení 
prohlášení za kulturní památku.
Vlastník zažádal o zrušení památkové ochrany předmětných objektů a pozemků 
s odůvodněním, že již nestojí zámecká budova, ostatní hospodářské budovy nemají 
historickou hodnotu a většina z nich je v havarijním stavu. Je nesporné, že celý areál utrpěl 
velkou ztrátu jak po stránce historické, tak i urbanistické tím, že byl zchátralý zámek v roce 
1978 zbourán. Přesto byla tehdy památková ochrana sejmuta pouze z budovy, u níž byla 
zamýšlena demolice, nikoli z celého souboru a to zcela záměrně, jelikož i v této podobě 
disponuje zámecký areál s hospodářskými stavbami, parkem, ohradní zdí a branou výraznými 
památkovými hodnotami. Objektům v současné době nehrozí bezprostřední zřícení, jejich 
stav je poznamenán pouze nevhodným využíváním a neprováděním základní údržby. Některé 
dožilé či poškozené konstrukce (střešní krytina, krov aj.) je  možné se závazným stanoviskem 
příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností opravit či vhodně nahradit.
Zástavba hospodářského dvora se v zásadě shoduje se situací zachycenou na mapě 
stabilního katastru, konstrukce a stavební prvky odpovídají době výstavby v druhé polovině 
18. století a úpravě na počátku 19. století. Stavby samotné ač poznamenané utilitárními 
úpravami si do současnosti zachovaly své hlavní výrazové prostředky z doby výstavby 
v druhé polovině 18. století (půdorys, materiál, rozložení okenních a dveřních otvorů, 
kamenná ostění s původním dobovým tvarem a profilací, klenby, krovy, podlahy atd.). 
Hospodářské budovy ani při jiných zámcích nedisponují bohatou architekturou, jejich 
vypovídající hodnota je především v představení způsobu hospodaření a života šlechty 
v minulosti. I přesto, že se jednalo o ryze funkční stavby, jsou tyto dokladem kvalitní stavební 
produkce, která představuje dobovou stavitelskou zručnost a úroveň.
V samotné obci pak tento areál nesporně představuje spolu s kostelem Nalezení 
svatého Kříže historicky významný urbanistický celek.
Ministerstvo kultury také podotýká, že prohlášení věci za kulturní památku není pojato 
jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové 
péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, vázaných na zachování a údržbu 
kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na plánovanou 
opravu, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše 
nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
6
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
A
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
L ^ r 2 -
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
M K C F IX 2IZ C L R 8 C
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Dle rozdělovníku
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/1 inka V Praze dne: 12.6.2018
MK 41172/2018 OPP Krčmářové Kateřina Mgr./429 
MK-S 12286/2017 OPP
Věc: Újezd Svatého Kříže, areál zámku, okr. Domažlice, Plzeňský kraj 
- oprava nabytí právní moci
Ministerstvo kultury dne 16. 5. 2018 vydalo rozhodnutí č. j. MK 33088/2018 OPP, 
kterým rozhodlo nezrušit prohlášení areálu zámku v Újezdě Svatého Kříže 
(rej. č. v ÚSKP: 29140/4-2252). Toto rozhodnutí Vám bylo dne 11. 6. 2018 odesláno 
s chybným vyznačením nabytím právní moci.
O správném datu nabytí právní moci tohoto rozhodnutí Vás Ministerstvo kultury bude 
informovat.
S pozdravem,
Mgr. Ing. Eva Trej bálová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Rozdělovník:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
Městský úřad Domažlice, úsek památkové péče
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Na vědomí: 
vlastní

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0541495.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Bělá nad Radbuzou - Újezd Svatého Kříže, zámek, s omezením: bez zámecké budovy. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7209815 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

16.05.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 140495

Bližší specifikace:

Název	areál zámku
Číslo ÚSKP	29140/4-2252
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20039716

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení KP
Číslo	MK 33088/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	11.06.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	140495 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 36360

Název objektu: konírna

Část obce: Újezd Svatého Kříže

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Újezd Svatého Kříže

Obec: Bělá nad Radbuzou

ORP: Domažlice

Okres: Domažlice

areál zámku (právní stav 140495)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 17021

Název lokality: Újezd Svatého Kříže

Reálný typ: býv. městečko

Kat. území: Újezd Svatého Kříže

Obec: Bělá nad Radbuzou

ORP: Domažlice

Okres: Domažlice

Kraj: Plzeňský kraj

areál zámku (právní stav 140495)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 29

Název hist. regionu: Hostouň

areál zámku (právní stav 140495)

Ke stažení Náhled Žádost o užití