Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Do 2018-05-30 09:54:18
NPU-310/43074/2018
List 1 5
1001148391
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
ElitProfit, spol. s.r.o.
Nádražní 47/90 
150 00 Praha 5
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 26.3.2018
MK 62810/2017 OPP Dědková Olga Mgr. / 428 
MK-S 12692/2016 OPP
Věc: rozhodnutí ve věci žádosti o zrušení prohlášení zámku s parkem, obec Polní 
Voděrady, okres Kolín, Středočeský kraj, za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 62810/2017 OPP, sp. 
zn. MK-S 12692/2016 OPP, ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
„m.STERSTVO KUITUOT
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 62810/2017 OPP, sp. zn. MK-S 
12692/2016 OPP, ze dne 26. 3. 2018
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze 
Městský úřad Kolín, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče 
Vlastní
Ministerstvo kultury
M K C R X 0 0 B N A N N
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafa mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost: V Praze dne: 26. 3. 2018 
č.j.: MK 62810/2017 OPP 
sp. zn.: MK-S 12692/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče vydává 
toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury zamítá žádost, kterou podal vlastník (ElitProfit, spol. s.r.o., 
Nádražní 47/90, 150 00 Praha 5; IČ: 27447120), a podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, n e r u š í  p r o h l á š e n í  zámku s 
parkem, obec Polní Voděrady, okres Kolín, Středočeský kraj (rejstřík, číslo Ústředního
v
seznamu kulturních památek CR 49809/2-4368), za  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: ElitProfit, spol. s.r.o., Nádražní 47/90, 150 00 
Praha 5; IČ: 27447120.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury na základě žádosti, kterou podal vlastník (ElitProfit, spol. s.r.o.), 
zahájilo řízení o zrušení prohlášení zámku s parkem, obec Polní Voděrady, okres Kolín, 
Středočeský kraj (rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek ČR 49809/2- 
4368), za kulturní památku.
1
Jako důvod své žádosti žadatel uvedl: „Jedná se o stavební objekt na pozemku č. st. 
58, č. p. 1 - zámek, a č. p. 78/10 - park v k. ú. Polní Voděrady.
Původně barokní zámek ze 17. století byl přestavěn v 19. století a následně upravován 
v první polovině 20. století. Následně již  pouze chátral. Pokus o rekonstrukci zámku byl 
zahájen předchozím vlastníkem v 90. letech minulého století, kdy byl zámek zásadním 
způsobem poškozený, ale nebyl zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České 
republiky (do seznamu byl zapsán až 13. 11. 1998). Po přerušení prací bývalým majitelem na 
rekonstrukci zámku, docházelo neznámými pachateli k dalšímu ničení a odcizování převážné 
části stavebních prvků ze zámku i z jeho areálu což se dělo až do zahájení záchranných prací 
naší společností.
U zámku jako kulturní památky je  předmětem ochrany autenticita a důvěryhodnost 
objektu se všemi stavebními a uměleckořemeslnými detaily. Zámecká budova je  v hrubých 
rysech zachována avšak s obrovským úbytkem autenticity. Nenávratně zanikly dokumentační 
vrstvy sledující vývoj památky (nátěrové vrstvy, truhlářské výplně, iluzivní táflování sálů v 
interiérech, kovářské prvky,...), čímž se ze zámku stal běžný objekt se zajímavými stavebními 
konstrukcemi bez umělecko-řemeslné výbavy. Tato skutečnost je  zásadní pro naše rozhodnutí 
o podání žádosti na zrušení objektu jako nemovitou kulturní památku a jejího vyškrtnutí ze 
seznamu pod rejstř. č. 4980912-4368.
S ohledem na daný stav se naše společnost rozhodla objekt stavebně technicky 
zachránit a přiklonila se k provedení stavebních úprav za použití co nejvěrnějších 
napodobenin jednotlivých prvků, zachovat maximálně velikost, tvar i členění všech otvorů při 
využití moderních technologií odpovídajících současným možnostem, včetně hodnocení 
energetické náročnosti a požadavkům ochrany životního prostředí a snížení celkového 
zatížení zbytků původních konstrukcí zámku. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, Městský úřad Kolín, odbor výstavby - stavební úřad, který ve svém stanovisku ze dne 
17. 2. 2017, č. j. MUKOLIN/SU 113057/16-peh, zn. SU 25243/2016, zrušení prohlášení 
předmětného objektu s parkem za kulturní památku nedoporučil. Dále uvedl: „Přestože byly v 
minulých letech na objektu zámku provedeny rozsáhlé opravy, při kterých zaniklo značné 
množství historických prvků, došlo jimi sice k určitému snížení památkové hodnoty, ale nikoliv 
k poškození její památkové podstaty. Zámek je  v současné době v dobrém technickém stavu, 
základní hmota objektu zůstala nedotčena a objekt spolu se zámeckým parkem stále vykazuje 
značné památkové hodnoty. Dle našeho názoru není ke zrušení prohlášení zámku č. p. 1 s 
parkem v Polních Voděradech důvod. “
Dle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se v řízení 
vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, který ve svém 
stanovisku ze dne 15. 11. 2016, č. j. 155220/2016/KUSK, sp. zn. SZ_155220/2016/KUSK, 
zrušení prohlášení předmětného objektu s parkem a ohradní zdí s branami za kulturní památku 
rovněž nedoporučil. Dále uvedl: „Zámek se nachází ve východní části obce, kolem zámku je  
rozsáhlá zahrada založená v minulosti ve stylu anglického parku, ohrazená zdí s branami. 
Historie vzniku zámku není přesně doložena, v minulosti se v polních Voděradech nacházela 
tvrz. Tvrz sloužila majitelům do 40. let 17. století. Poté byla nahrazena novým zámkem, 
vystavěným západně od budov poplužního dvora, uprostřed rozsáhlého parku... Kolem zámku 
byl založen park, jehož rozsah ani způsob úpravy nejsou bohužel známy. Zámecká budova byla 
majiteli užívána následující dvě století. Před rokem 1841 byly poblíž ní vystavěny budovy 
nového poplužního dvora. K její úpravě přistoupil až Emerich z Eisensteinu koncem 19. století. 
Během secesní přestavby a modernizace zániku byla především přistavěna k západnímu průčelí 
stávajícího objektu nová budova téměř čtvercového půdorysu. Tato dostavba narušila symetrii
2
jižní fasády. V důsledku toho byla jižní fasáda přestavěna a byl dostavěn střední trojosý balkon. 
Na objektu byla provedena nová valbová střecha se střední věží. Nové fasády byly zvýrazněny 
pilastry, římsami a frontony. Původní valbová šindelová střecha byla nahrazena nízkou 
plechovou valbou s drobnou plechovou věžičkou. Před východním průčelím byl vystavěn 
romantizující malý pavilon. Rozsáhle byl přebudován také interiér, bylo zrušeno původní 
schodiště a nahrazeno novým, v přízemí byly vybourány klenby a nahrazeny no\ým stropem. 
Během další přestavby byly novými příčkami přerozděleny některé prostory přízemí. V interiéru 
byly upraveny především místnosti prvního patra, reprezentační velký sál byl zvýrazněn 
přístupem na balkon. Rodu z Eisensteinu patřil zámek do roku 1945, kdy byl zámek na základě 
Benešových dekretů zkonfiskován. Od roku 1948 sloužil zámek potřebám obecního úřadu a 
JZD Kadov, které zámek využívalo k bydlení a jako skladiště. V 70. letech 20. století byla 
odstraněna ozdobná věžička a zničeny původní fasády, přestala být prováděna údržba zámku, 
budova začala postupně chátrat.
Historie parku není příliš zdokumentována, je  však známo, že zdejší anglický park byl 
velkoryse a nákladně pojatý, byly zde osázeny cizokrajné dřeviny, v jižní části zahrady byl 
rybník. Jak uvádí na svých web. stránkách obec Polní Voděrady ze své historie: „ ... k založení 
rozšířeného parku byl povolán pan Tomaier z Prahy, známý to zahradní architekt. “ (Myšlen 
František Josef Thomayer (1856-1938), význačná osobnost zahradní architektury?)
Zámek byl navrácen v restituci. V roce 1998 byl rozhodnutím MK prohlášen za kulturní 
památku. Dlouho byla stavba barokního zámku považována za historické jádro stávající 
budovy. Na konci 90. let 20. století byl proveden archeologem Mgr. Radkem Tvrdíkem a 
historikem Mgr. Vladimírem Rišlinkem z Regionálního muzea Kolín průzkum, který nepotvrdil 
u současné budovy zámku výskyt barokního zdivá.
Předchozí vlastník započal s obnovou na konci 90. let 20. století, práce však nebyly 
dokončené a objekt tak nadále chátral. Zámek byl dlouhodobě neudržován, v roce 2006 byly 
vážně poškozené v důsledku neúdržby krov, krytina a stropy. V roce 2007 byl zámek zapsán do 
Seznamu ohrožených nemovitých památek, vedeném Národním památkovým ústavem. Stávající 
vlastník, ElitProfit s. r. o., započal cca před dvěma roky s rozsáhlými stavebními pracemi k 
obnově zámku pro účely bydlení, při kterých však nedodržel řadu z požadavků, které byly 
stanoveny výkonným orgánem státní památkové péče a znehodnotil tak autenticitu objektu 
(především instalace nevhodného typu oken a jejich zasklení, instalace novodobých vstupních 
dveří namísto klasicistních dveří, použití plechové střešní krytiny v antracitové barvě, 
odstranění historických omítek, přezdění atikového štítu v nepůvodním tvaru, nahrazení 
štukových šambrán kamennými) podrobně viz. sdělení Národního památkového ústavu č. j. 
NPU-321/1936/2016 ze dne 15. 2. 2016. Místy byly provedené železobetonové stropní 
konstrukce, neboť původní zastropení bylo leckde propadlé, byl proveden kompletně nový krov 
včetně střešní krytiny. Nosné zdivo bylo většinou zachováno. V sousedství zámecké budovy byla 
vystavěna novodobá garáž pro čtyři stání. Jako nejzávažnější pochybení při obnově uvádí v 
tomto svém sdělení NPU právě instalaci plechové střešní krytiny a nevhodných oken. Některé 
práce byly provedeny vlastníkem bez závazného stanoviska státní památkové péče. Následně 
vlastník požádal o dodatečné povolení změny stavby „ rekonstrukce objektu - stavebních úprav 
a stavby garáží “. Ve věci proběhlo v nedávné době odvolací řízení vedené Odborem kultury a 
památkové péče KÚSK, č.j. 125285/2016/KUSK.
Vlastník nyní ve své žádosti o zrušení prohlášení za kulturní památku uvádí: „ Zámecká 
budova je  v hrubých rysech zachována, avšak s obrovským úbytkem autenticity. Nenávratně 
zanikly dokumentační vrstvy sledující vývoj památky (nátěrové vrstvy, truhlářské výplně, 
iluzivní táflování sálů v interiérech, kovářské prvky,...), čímž se ze zámku stal běžný objekt se 
zajímavými stavebními konstrukcemi bez umělecko-řemeslné výbavy. “ Dále uvádí: „S ohledem 
na daný stav se naše společnost rozhodla objekt stavebně technicky zachránit a přiklonila se k 
provedení stavebních úprav za použití co nejvěrnějších napodobenin jednotlivých prvků.
3
zachovat maximálně velikost, tvar i členění všech otvorů při využití moderních technologií 
odpovídajících současným možnostem, včetně hodnocení energetické náročnosti a požadavkům 
životního prostředí a snížení celkového zatížení zbytků původních konstrukcí zámku. “
V současnosti je stavba bývalého zámku kompletně obnovena. Byly realizovány rozsáhlé 
stavební práce spočívající především v provedení kompletně nového krovu a střešní krytiny, 
nových dělících příček, částečně nové stropní konstrukce, osazení nových oken a dveří, nových 
povrchových úprav fasády i interiéru. Ohradní zeď zámeckého parku byla v mnoha úsecích 
nahrazena novým zdivém a osazena novodobými vraty. I přes výrazné odstranění řady 
historických prvků stavby (původního krovu, instalace z památkového hlediska zcela 
nevhodných oken, odstranění výzdoby interiéru) je však zachována hlavní hmota objektu, 
spočívající v dochovaném obvodovém zdivu. Plechová krytina na objektu měla být dle 
odborného stanoviska NPU provedena z pálených cihel, avšak lze konstatovat, že použití 
plechové krytiny zde nemusí být z hlediska památkové péče zcela neadekvátní, neboť je  
doloženo, že plechová krytina (pásová) se na objektu historicky vyskytovala již na počátku 20. 
století, což dokládají tehdejší fotografie. Plech byl často používanou střešní krytinou již od 
konce 19. století a byl používán i u zámeckých a rezidenčních staveb. Plechová krytina na 
tomto objektu má tedy cca stoletou tradici. Diskutabilní je použitý nový typ plechu (tašky 
namísto pásů) a barevnost (antracit namísto dřívějšího cca červeného nátěru).
Do jihozápadní části pozemku parku p. č. st. 58 zasahuje (v blízkosti pozemku p. č. 
78/17) zřejmě sklepení bývalého pivovaru, do kterého zde byl vybudovaný nový vstup. 
Voděradský pivovar je nepřímo doložen od roku 1673. Kolem roku 1882 byl pivovar definitivně 
zrušen a následně byl využíván jako četnická stanice. Dle záznamů z roku 1938 začala stavba 
pivovaru chátrat a postupně zanikat. Historie pivovaru a zmapování jeho zbytků, především 
sklepení je  zpracováno na stránkách web. obce Polní Voděrady. Pivovar, resp. jeho zbytky 
neměl statut kulturní památky, přesto však nelze opominout, že zbytky jeho sklepení, o kterých 
dosud není doložen žádný podrobnější průzkum památkové péče, mohou vykazovat, byť jen ke 
svému stáří, památkové hodnoty. Určení rozsahu sklepení, stavu a jeho přesnější datace je tedy 
otázkou odborného průzkumu památkové péče.
Z ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státní památkové péči vyplývá povinnost vlastníka 
kulturní památky na vlastní náklady pečovat o její zachování, udržovat j i  v dobrém stavu a 
chránit ji. Jak vlastník uvádí, citace viz. výše, objekt se rozhodl zachránit. Dle sdělení NPU 
však nebyly naplněny veškeré požadavky památkové péče na stavební práce. Lze však 
konstatovat, že i přes některé z památkového hlediska nevhodné zásahy, realizoval stávající 
vlastník rozsáhlou obnovu do té doby zdevastované kulturní památky, která představuje 
historickou stavební a architektonickou dominantu obce Polní Voděrady a zasloužil se tak o její 
záchranu před zánikem, který stavbě v důsledku dlouhodobé devastace hrozil. Současně nalezl 
vhodné nové využití této kulturní památky, které je  v souladu s jejím původním účelem jako 
obytného rezidenčního objektu, rovněž území parku slouží svému původnímu účelu, byl zde 
vystavěn pouze nový objekt garáží, který byl nutný k provozním účelům objektu a svoji hmotou 
a umístěním nikterak významně nenarušuje rozsáhlé území parku. Zámek byl pro svůj 
historický a památkový význam v minulosti zapsán do seznamu kulturních památek. Celý areál 
zámku je nadále významným dokladem stavebního a historického vývoje obce Polní Voděrady a 
spolu s kostelem Navštívení P. Marie představuje zámek jediné dvě dochované památkové 
stavební dominanty obce (bývalý zdejší barokní pivovar, který byl součástí panství, zanikl 
stejně tak i další hospodářské budovy panství). V zájmu památkové péče, v souladu s ust. § 1 
odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je  
zachování a ochrana kulturních památek. “
Ministerstvo kultury rovněž obdrželo stanovisko Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště středních Čech v Praze, ze dne 2. 11. 2016, č. j. NPÚ-
4
321/81482/2016, který se zrušením prohlášení předmětného objektu s parkem za kulturní 
památku nesouhlasil. Dále uvedl: „ Objekt s rejstříkovým číslem ÚSKP 49809/2-4368 byl sice v 
letech 2014-2015 výrazně dotčen stavebními úpravami, ale jeho celkový vzhled a urbanistická 
pozice v rámci lokality stále vykazují výrazné památkové hodnoty. Zánik řady historických a 
uměleckořemeslných stavebních prvků, který je uveden jako důvod žádosti, vedl pouze ke 
snížení autenticity kulturní památky, ale nikoliv k poškození její památkové podstaty.
Areál zámku Polní Voděrady leží na severovýchodním okraji obce v rozlehlém 
anglickém parku, vymezeném kamennou ohradní zdí. Sestává z patrové budovy zámku, parku, 
ohradní zdi s branami a pozemků pare. č. st. 58 a pare. č. p. 78/1. Zámek obdélného půdorysu, 
krytý valbovou střechou, se nachází v jihovýchodní části areálu, s hlavním průčelím obráceným 
k jihu. Krajinářský park se rozkládá severozápadně a jižně od zámku. Na východní straně, 
mimo plochu kulturní památky, přiléhá k areálu zámku rozsáhlý hospodářský dvůr.
Nej starším známým předchůdcem zámku byla renesanční tvrz ze 70. let 16. století, k níž 
náležel poplužní dvůr, ležící jižně od dnešního zámku (pravděpodobně se jedná o objekt ev. 
č. 1, stojící mimo plochu památky). V polovině 17. století se stal vlastníkem tvrze tehdejší 
hejtman kouřimského kraje Jan Burian Slavíkovec ze Slavíkova, který nechal celý areál v letech 
1642-1675 přestavět v duchu raného baroka a kolem dvora nechal založit zámecký park. Z této 
etapy pochází větší, východní polovina stávajícího zámku, což dokládá historický plán uložený 
v muzeu v Českém Brodě. Podle poznatků Mgr. Vladimíra Ryšlinka se jednalo o patrovou 
budovu se sedmiosým jižním průčelím. Objekt s charakterem panského domu či letohrádku měl 
v přízemí hospodářské prostory a v patře obytné místnosti. Budova tvořila severní stranu 
obdélného dvora, který je patrný i na otisku mapy stabilního katastru z roku 1841. Počátkem 
19. století statek Polní Voděrady získal pražský měšťan Václav Novotný, který nechal zámeček 
upravit v klasicistním duchu. Chybělo zde však zázemí, takže objekt mohl být obýván pouze 
sezónně. V roce 1861 se zámeček i dvůr dostaly do vlastnictví rakouského sklářského 
podnikatele Václava Ignáce rytíře z Eisensteinu, který je  upravil jako své rodové sídlo. Jak je  
patrné na plánu z roku 1862 (uloženém v SOkA Kolín), k zámku bylo tehdy přistavěno širší 
západní křídlo a celá stavba dostala jednotné neorenesanční fasády. Na reambulované 
indikační skice stabilního katastru jsou patrné i tehdejší změny přilehlého hospodářského 
dvora, kde došlo ke zboření budov na východní a jihovýchodní straně a k vybudování nového 
hospodářského dvora východně od zámku (mimo plochu kulturní památky). Koncem 19. století 
byl zámecký park upraven podle projektu renomovaného zahradního architekta Františka 
Josefa Thomayera (1856-1938). Poslední úpravy za Eisensteinů zde proběhly počátkem 20. 
století, kdy byl k jižnímu průčelí přistavěn sloupový portikus nesoucí balkon. V roce 1941 se 
majitel zámku Karel Eisenstein přihlásil k německé národnosti. Po skončení války byla rodina 
internována a zámek zestátněn.
V letech 1946-1984 patřil zámek obci, která jej využívala k bydlení a výrazně 
zanedbávala jeho údržbu. Park byl otevřen pro veřejnost a v jeho jižní části bylo vybudováno 
fotbalové hřiště. V 90. letech se areál dostal do soukromého vlastnictví, ale zůstával opuštěný a 
zámek chátral. Vědomí historické hodnoty areálu vedlo v roce 1997 zástupce referátu kultury 
okresního úřadu Kolín k podání návrhu na prohlášení za kulturní památku. Ministerstvo 
kultury následně areál 13. 11. 1998 za památku prohlásilo, a to v rozsahu: zámek - objekt 
zámku, park, ohradní zeď a pozemky pare. č. st. 58 a pare. č. p. 7811. Přístup vlastníků však 
ani tato skutečnost nezměnila, takže chátrání pokračovalo a v roce 2007 byl zámek dokonce 
zařazen mezi nej ohroženější památky středočeského kraje. Ze strany NPU STC probíhala 
průběžná fotografická dokumentace a archeologické oddělení regionálního muzea v Kolíně zde 
provedlo v roce 2001 výzkum, jímž se podařilo potvrdit barokní původ zámku (Radek Tvrdík: 
Polní Voděrady. Nálezová zpráva zhotovená na základě výsledků archeologického výzkumu z 
roku 2001. Regionální muzeum Kolín, 2002). Přestože závazné stanovisko k celkové 
rekonstrukci zámku vydal Okresní úřad Kolín pro firmu AZ Projekt již v roce 2001 (čj.kult.:
5
35152/2000/Schw), chátrání areálu pokračovalo až do léta 2014. Následná rekonstrukce 
proběhla v řadě detailů v rozporu se schváleným projektem a v rámci stavby nebyly provedeny 
ani průzkumy omítek (viz protokol o ústním jednání z 21. 1. 2015 a odborné vyjádření čj. NPÚ- 
321/14314/2015 ze 17. 3. 2015). Přes dílčí výhrady byl však objekt zámku obnoven do 
historické podoby, která podstatně dotváří prostředí obce a ve spojení s monumentálním 
hospodářským dvorem v sousedství představuje stále cenný doklad historické stavební 
produkce v regionu a významný urbanistický prvek. Zámecký park byl rovněž uveden do 
dobrého stavu. Z uvedených důvodů proto považujeme zrušení prohlášení kulturní památky za 
bezpředmětné, neboť areál zámku vykazuje i přes značnou ztrátu autenticity stále vysoké 
památkové hodnoty. Nesouhlasíme tedy rozhodně s tvrzením vlastníka, že se „ze zámku stal 
běžný objekt což dokládáme i přiloženou fotografickou dokumentací aktuálního stavu 
památky. “
V řízení se dále vyjádřila Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí o zrušení prohlášení nemovitých věcí 
za kulturní památku, která dne 24. 2. 2017 konstatovala: „Komise konstatuje, že při nedávné 
rekonstrukci došlo k řadě zásahů z hlediska památkové péče nevhodných, nicméně podstatné 
znaky památkové hodnoty budovy zámku i celého areálu nadále existují. Těžiště hodnoty 
kulturní památky komise shledává zejména v dochovaném obvodovém zdivu, které má 
renesanční a barokní původ a v klenbách v přízemí zachován zůstal rovněž rozvrh fasád a 
tvaroslovného členění. Změny, které byly v tvarosloví fasád provedeny oproti původnímu stavu 
jsou z větší části reverzibilní a totéž platí o dalších nevhodných úpravách (okenní konstrukce, 
krytina, ...). Komise přihlíží i k havarijnímu stavu objektu před započetím stavebních prací, 
který sám o sobě znemožňoval zachování některých prvků v jejich autentické hmotové 
substanci. Vysokou míru autenticity si stále uchovává zámecký park, ve kterém jsou stále 
patrné úpravy zahradního architekta Thomayera. Totéž platí o celkové urbanistické situaci 
areálu včetně jeho vymezení. “
Dopisem ze dne 27. 2. 2017, č. j. 15416/2017 OPP, bylo účastníkovi řízení v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury 
v průběhu řízení shromáždilo.
Zástupce účastníka řízení se osobně na Ministerstvu kultury seznámil se 
shromážděnými podklady dne 6. 3. 2017. Do protokolu uvedl: „Seznámil jsem se s podklady k 
rozhodnutí. Zjistil jsem že, zhodnocení památkových hodnot předmětné stavby uvedené ve 
stanovisku MÚ Kolín ze dne 17. 2. 2017, Č. j. MUKOL1N/SU 113057/16-peh, je  v rozporu se 
závazným stanoviskem téhož úřadu ze dne 25. 5. 2016, č. j. MUKOLIN/SU 108689/15-peh. 
Totéž platí o vyjádřeních Národního památkového ústavu č. j. NPÚ-321/1936/2016 a NPÚ- 
321/81482/2016. Žádám o vysvětlení uvedených rozporů. “
Na základě námitky zástupce účastníka řízení Ministerstvo kultury vyzvalo Městský 
úřad Kolín a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, k 
vyjádření se k výše uvedené námitce a k jmenovaným stanoviskům.
Městský úřad Kolín, odbor výstavby - stavební úřad, se k námitce vyjádřil v dopise ze 
dne 17. 7. 2017, č. j. MUKOLIN/SU 60504/17-peh, zn. SU 16193/2017, ve kterém uvedl: „Z
vaší žádosti vyplývá, že účastník řízení jako zástupce vlastníka, při nahlížení
do spisu uvedl, že naše zhodnocení památkových hodnot výše uvedené stavby uvedené ve 
stanovisku MÚ Kolín ze dne 17. 2. 2017, č. j. MUKOLIN/SU 113057/16-peh je  v rozporu s 
naším závazným stanoviskem ze dne 25. 5. 2016, č. j. MUKOLIN/SU 108689/15-peh. Z vaší 
žádosti ovšem nevyplývá, jaký konkrétní rozpor je  myšlen. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 25.
6
5. 2016, č. j. MUKOLIN/SU 108689/15-peh je  konstatováno, že podmínka č. 2 původního 
rozhodnutí Okresního úřadu v Kolíně ze dne 5. 2. 2001, č. j. 35152/200Schw, kdy měla být nová 
okna kopiemi tehdy stávajících původních oken, tj. dřevěná, dvojitá s otvíráním ven a dovnitř a 
dále pak podmínka č. 3, téhož rozhodnutí, kdy měl být rozsah výměny stávajících dveřních 
křídel a zárubní posouzen na místě, přičemž v původní projektové dokumentaci byly klasicistní 
vstupní dveře s motivem slunce určené k repasi, nebyly dodrženy. Dále pak bylo v odůvodnění 
rozhodnutí konstatováno, že osazení navržených výplní nemůže být akceptováno, protože nejsou 
kopií ani replikou historických oken a dveří, ale pouhou napodobeninou, a jejich osazením 
došlo k výrazné ztrátě autenticity, přestože zámecká budova, jako nemovitá kulturní památka 
zůstala ve své podstatě zachována!
Zástupce vlastníka se pravděpodobně ve své žádosti o zrušení
prohlášení objektu zámku č. p. I v  Polních Voděradech opírá o větu v odůvodnění uvedeného 
rozhodnutí, že „Nenávratně a cíleně zanikly dokumentační vrstvy sledující vývoj památky 
(omítkové a nátěrové vrstvy, truhlářské výplně, iluzivní táflování sálů v interiérech...), čímž se 
ze zámku stal běžný historický objekt ze zajímavými stavebními konstrukcemi bez umělecko - 
řemeslné výbavy. “ Tato věta byla ovšem vytržena z kontextu
celého odůvodnění a na základě tohoto konstatování, na které ovšem navazovala řada 
odůvodnění, že zámek je stále cennou budovou, hodnou statusu kulturní památky, postavil svůj 
návrh na zrušení prohlášení zámku č. p. 1 v Polních Voděradech za kulturní památku.
Správní orgán ovšem v odůvodnění rozhodnutí ze dne 25. 5. 2016 dále uvedl, že zánik 
autentických prvků souvisí pouze s dotčenou stavbou, avšak zásadněji vnímá provedení 
nevhodné střešní krytiny a okenních výplní, které má z legislativního pohledu dopad i na další 
objekty stejné památkové ochrany na území České republiky. Z tohoto důvodu správní orgán 
neakceptoval provedení plechové střešní krytiny imitující pálenou tašku ani osazení 
jednoduchých oken neodpovídajících profilací a členění se zasklením izolačním trojsklem. V 
těchto dvou případech lze ale přeložením střešní krytiny (která taktéž nebyla položena dle 
původní PD) za odpovídající druh a provedením okenních a dveřních otvorů dle podmínek výše 
uvedeného rozhodnutí Okresního úřadu Kolín ze dne 5. 2. 2001, č. j. kult.: 35152/2000/Schw, 
alespoň částečně autenticitu této kulturní památce navrátit (viz. výše). Přestože okna 
dochovaná na objektu ještě v srpnu roku 2014, ze kterých bylo možné vyhotovit výkresy nových 
oken a stanovit jejich barevnost, byla po jejich odstranění odvezena na skládku, je  možné 
profilaci okenních rámů odvodit z fotek a soudobých výplní z jiných objektů. Stejně tak vstupní 
dveře s motivem slunce lze alespoň dle dochovaných fotografií v koordinaci se zástupci NPU a 
správního organu nahradit alespoň replikou.
Proto i ve svém vyjádření ze dne 17. 2. 2017, ě. j. MUKOLIN/SU 113057/16-peh 
vnímáme vyjmutí zámku č. p. 1 v Polních Voděradech za bezpředmětné. “
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, se 
k námitce vyjádřil v dopise ze dne 13. 6. 2017, č. j. NPÚ-321/44698/2017, ve kterém uvedl: 
„Na základě Vaší písemné žádosti Vám zasílám vyjádření k námitce účastníka řízení. Podle 
našeho názoru však nejsou zhodnocení památkových hodnot v uvedených vyjádřeních našeho 
pracoviště v rozporu.
V odborném vyjádření č. j. NPÚ-321/1936/2016 ze dne 15. 2. 2016, je uvedeno, že 
„zámecká budova jako nemovitá kulturní památka je po rekonstrukci ve své podstatě 
zachována avšak s velkým úbytkem autenticity. Nenávratně a cíleně zanikly dokumentační 
vrstvy sledující vývoj památky (omítkové a nátěrové vrstvy, truhlářské výplně, iluzivní táflování 
sálů v interiérech...), čímž se ze zámku stal běžný historický objekt se zajímavými stavebnými 
konstrukcemi bez uměleckořemeslné výbavy. “
Ve stanovisku k žádosti o zrušení prohlášení věci za kulturní památku č. j. NPU- 
321/81482/2016 ze dne 2. 11. 2016 je uvedeno, že „objekt s rejstříkovým číslem ÚSKP
1
49809/2-4368 byl sice v letech 2014-2015 výrazně dotčen stavebními úpravami, ale jeho 
celkový vzhled a urbanistická pozice v rámci lokality stále xykazují výrazné památkové 
hodnoty. Zánik řady historických a uměleckořemeslných stavebních prvků, který je  uveden jako 
důvod žádosti, vedl pouze ke snížení autenticity kulturní památky, ale nikoliv k poškození její 
památkové podstaty. Z uvedených důvodů proto považujeme zrušení prohlášení kulturní 
památky za bezpředmětné, neboť areál zámku vykazuje i přes značnou ztrátu autenticity stále 
vysoké památkové hodnoty. “
Vlastník ve své žádosti o zrušení prohlášení věci za kulturní památku ze dne 19. 9. 2016, 
adresované MK ČR, upravil naši výše zvýrazněnou definici, neboť zde uvádí, že „ze zámku se 
stal běžný objekt Toto zavádějící posouvání významu vnímáme jako zcela tendenční, neboť 
předmětná kulturní památka byla, přes všechny naše výhrady, vlastníkem obnovena tak, aby 
působila jednoznačně jako historický objekt. “
Dopisem ze dne 18. 8. 2017, č. j. 50932/2017 OPP, bylo účastníkovi řízení v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
opět umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo 
kultury v průběhu řízení shromáždilo.
Zástupce účastníka řízení se osobně na Ministerstvu kultury seznámil se 
shromážděnými podklady dne 15. 8. 2017. Do protokolu uvedl: „Podklady bereme na vědomí. “
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené podklady jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o nezrušení prohlášení zámku s parkem v obci Polní 
Voděrady za kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. V dané věci nebyl 
prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku.
Ze shromážděných podkladů vyplývá, že zámecká v jádře barokní budova byla 
postavena v polovině 17. století na místě starší renesanční tvrze ze 16. století. Během 19. a na 
počátku 20. století byl zámek upraven do podoby dvojpodlažního objektu se středním rizalitem 
a předstupujícím balkonem, který je napojen na velký sál v patře. Zámek je obklopen přírodně 
krajinářským parkem ohrazeným zdí s branami a byl prohlášený za kulturní památku v roce 
1998 jako hodnotný příklad menšího panského sídla.
V řízení bylo zjištěno, že se zámek v současné době nachází v dobrém stavebně- 
technickém stavu, který je výsledkem rozsáhlých stavebních úprav provedených v nedávných 
letech. Žadatel jako důvod podání své žádosti uvedl, že provedené stavební úpravy zničily 
důležité historické stavební prvky objektu a výrazně tak snížily jeho autenticitu. Ministerstvo 
kultury se však domnívá, že novodobé stavební zásahy nesnížily celkovou památkovou 
hodnotu zámecké stavby natolik zásadně, aby mohlo být zrušeno její prohlášení za kulturní 
památku. Úpravy byly sice výrazné (podrobněji jsou popsány výše ve všech vyjádřeních), 
nicméně zůstalo nedotčeno obvodové zdivo stavby s renesančním a barokním původem, klenby 
v přízemí, rozvrh fasád i tvaroslovné členění. Zámek si z větší části stále uchovává svůj 
historický architektonický výraz. Ministerstvo kultury konstatuje, že změny, které byly 
provedeny v tvarosloví fasád oproti původnímu stavu, ale i další nevhodné úpravy, jsou z větší 
části vratné. Zánik některých původních historických a uměleckořemeslných stavebních prvků 
(a jejich nahrazení novodobými materiály) vedl pouze ke snížení autenticity kulturní památky, 
ale nepoškodil její celkovou památkovou podstatu a hodnotu.
Rovněž ohradní zeď zámeckého parku, která byla v některých úsecích nahrazena 
novým zdivém a osazena novodobými vraty, i navzdory těmto stavebním úpravám stále 
vykazuje význačné památkové hodnoty, pro které nemůže být zrušeno její prohlášení za 
kulturní památku.
8
Ve vysoké míře autentičnosti se do současné doby dochoval zámecký park, ve kterém 
jsou pořád patrné úpravy renomovaného zahradního architekta Františka Josefa Thomayera z 
konce 19. století.
Stávající architektonická hodnota zámecké budovy je navýšena důležitou urbanistickou 
pozicí celého areálu v rámci obce Polní Voděrady a skutečností, že tento zámecký areál je 
významným dokladem historického a stavebního vývoje obce a spolu s monumentálním 
hospodářským dvorem v sousedství a kostelem Navštívení Panny Marie představuje její 
historické stavební dominanty.
Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětný zámecký areál je stále nositelem 
významných architektonických, urbanistických a historických hodnot a vykazuje znaky 
kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb. Proto 
Ministerstvo kultury jeho prohlášení za kulturní památku neruší.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 
1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona 
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž 
stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se 
adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
/
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkove.péčfc Ministerstva kultury
/ <h" Č :i
9

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0541707.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Polní Voděrady, zámek. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8519134 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.03.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 162860

Bližší specifikace:

Název	zámek
Číslo ÚSKP	49809/2-4368
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 19992745

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení KP
Číslo	MK 62810/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	20.04.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	162860 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 920237

Název objektu: zámek

Část obce: Polní Voděrady

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Polní Voděrady

Obec: Polní Voděrady

ORP: Kolín

Okres: Kolín

zámek (právní stav 162860)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12722

Název lokality: Polní Voděrady

Reálný typ: ves

Kat. území: Polní Voděrady

Obec: Polní Voděrady

ORP: Kolín

Okres: Kolín

Kraj: Středočeský kraj

zámek (právní stav 162860)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 212

Název hist. regionu: Kouřim

zámek (právní stav 162860)

Ke stažení Náhled Poslat žádost