Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-11-1910:11:33
NPU-310/91571/2018
List 3 0
1001232117
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne: 17. 10. 2018 
Č .j.:M K  66617/2018 OPP 
Sp. zn.: MK-S 5429/2018 OPP 
Vyřizuje: Ing. Marcela Bezděková, 1. 524
/j 4 8
, hodnutí nabylo právní m oci:.....................
J )  L (to vaJ \L¦ správnost:......P...........L2,
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle § 8 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury, jako příslušný orgán státní památkové péče, rozhodlo ve věci
žádosti
v řízení o zrušení prohlášení souboru venkovské usedlosti č. p. 114 
v obci Široká Niva, okres Bruntál, kraj Moravskoslezský, jehož je jediným vlastníkem a který 
je evidován v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým č. 
51307/8-4055, za kulturní památku, takto:
Ministerstvo kultury v tomto správním řízení podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, žádosti nevyhovuje a
n e r u š í
prohlášení souboru venkovské usedlosti č. p. 114 v obci Široká Niva, který sestává z obytné 
budovy č. p. 114 na pozemku pare. č. st. 53/2, stodoly bez č. p. na pozemku pare. č. st. 53/2 a 
pozemku pare. č. st. 53/2, katastrální území Markvartice u Široké Nivy, obec Široká Niva, 
okres Bruntál, kraj Moravskoslezský, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury (dále též jen „ministerstvo14) obdrželo dne 4. 5. 2018 písemnou 
žádost od vlastníka uvedené věci
o zrušení prohlášení budovy Široká Niva č. p. 114 na pozemku
1
pare. č. st. 53/2, a pozemku pare. č. st. 53/2, kat. území Markvartice u Široké Nivy, obec 
Široká Niva, okres Bruntál, kraj Moravskoslezský (dále jen „budova s pozemkem'1), za 
kulturní památku. Jako důvod uvedl: „Předmětný objekt nebyl nikdy evidovaný jako kulturní 
památka. Až jsme zažádali o toto prohlášení my. Důvodem byla propagace ve veřejných 
sdělovacích prostředcích a poskytnutí finanční podpory na rekonstrukci památkově 
chráněných objektů. 1 přes všechny splněné kroky jsme se žádné finanční podpory nedočkali. 
Nyní jsme už oba s v důchodu a nejsme schopni financovat
rekonstrukci objektu dle náročných požadavků na udržování kulturní památky. V době řízení o 
prohlášení Okresní úřad Bruntál nedoporučil prohlásit tento objekt za kulturní památku. “ 
Součástí dopisu byla příloha s kopií rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky ze dne 
18. 3. 2002, č. j. 11292/1993, o prohlášení budovy s pozemkem za kulturní památku. V něm 
se uvádí: „Podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se k podanému 
návrhu vyjádřil Okresní úřad Bruntál, referát regionálního rozvoje, odborným stanoviskem z 
21. 12. 1993, v němž souhlasí s prohlášením. Dopisem ze dne 29. 11. 1999, zaslal okresní 
úřad na žádost Ministerstva kultury CR současné odborné stanovisko, v němž nesouhlasí 
s prohlášením uvedené věci za kulturní památku kvůli nedávné částečné přestavbě. “
Na žádost ministerstva zaslal své odborné stanovisko Národní památkový ústav, 
územní odborné pracoviště v Ostravě (dále jen „památkový ústav11), v dopise ze dne 
24. 8. 2018, č. j. NPÚ-381/38594/2018, zrušení památkové ochrany nedoporučuje. V popisu 
kulturní památky uvádí:
„ Usedlost je  situována při místní komunikaci v roztroušené zástavbě na okraji obce. 
Tvoří j i  zděný venkovský dům a kamenná stodola. Kolmou pozicí vůči okapovému průčelí 
domu vymezuje stodola prostor dvojstranného dvora se zahradou. Areál je  oplocen 
novodobým drátěným plotem.
Zděný přízemní venkovský dům obdélného půdorysu je  okapově orientován k cestě. 
Střecha sedlová s polovalbami, krytá asfaltovým šindelem, podlomenice štítů oplechovány. 
Omítané průčelí členěné soklem a průběžnou profilovanou korunní římsou. Vstupní (SZ) 
okapové průčelí čtyřosé, druhou osu vlevo tvoří mělký rizalit s hlavním vstupem do domu. 
Vstup vložen do mělké, segmentem završené niky. Nadpraží přímé, upravené (zevnitř 
segmentový záklenek), dveře novodobé. Okna v celém domě novodobá, dřevěná, jednokřídlá. 
Štítová průčelí s podlomenicemi, symetricky rozvržená, v přízemí členěná třemi osami, ve štítu 
dvěma, vždy s postranními půlkruhovými větracími otvory do podkroví. Dvorní průčelí tříosé, 
na konci 20. století k němu přistavěna dřevěná pavlač na nosných železných prvcích. 
Dispozice domu trojdílná s průchozí síní, v bočních traktech vždy po dvou místnostech. Síň u 
vstupu zaklenuta plackou. Zdí s širokým prostupem završeným převýšeným segmentovým 
obloukem oddělen bývalý prostor černé kuchyně, zaklenutý stoupající segmentovou klenbou. 
Původní komínový otvor zazděn plochou segmentovou klenbičkou. Zadní část síně uzavřena 
segmentovou valenou klenbou. V přední části síně po obou stranách vstup do světnic, osazené 
kovovými zárubněmi a novodobými dveřmi (zevnitř mají vstupy segmentové záklenky). Vlevo 
od hlavních dveří dochována litinová výlevka. V zadní části síně po levé straně obezděný 
schodišťový prostor, vpravo pravoúhlý vstup (zevnitř segmentový záklenek) do další obytné 
místnosti. Tento vstup osazen dvojími dveřmi, z nichž vnitřní jsou historické dřevěné rámové, 
členěné do kříže, zavěšené na vnějších krátkých kovových závěsech, opatřené původním 
kováním. V místnosti dochována poškozená pokojová kachlová kamna zdobená secesní 
ornamentikou. Okna v celém přízemí (kromě koupelny) vložena do segmentově uzavřených, 
mírně rozevřených špalet, sahajících až kpodlaze. Podlahy v obytných místnostech prkenné, 
v síni betonová mazanina, v místě odstraněného topeniště bývalé černé kuchyně podlaha 
cihelná. Jizby plochostropé, stropy trámové se záklopem a podbitím, s omítkou na rákosu. 
V jihozápadní místnosti podhled odstraněn, stropní konstrukce odkryty.
2
Dum z velké části podsklepen. Vstup do sklepa ze síně po schodišti s novodobými 
dřevěnými stupni. Zdivo sklepů kamenné, v horní partii a při zdění kleneb použity cihly. 
Prostor pod jihozápadní částí domu, původně používaný jako chlév, zaklenut segmentově do 
dvou cihelných klenebních pásů půlelipsového tvaru oddělených meziklenebním pasem. Tento 
pas na konci 20. století ze statických důvodů podepřen cihelným pilířem. Z chléva vstup na 
dvůr, druhotně upravený, osazený novodobými dveřmi. Vedle vstupu malé příčné obdélné 
okno, zevnitř se segmentovým záklenkem. Segmentovými klenbami je  zaklenuta také úzká 
chodbička vedoucí do malého sklepa, situovaného pod středním traktem domu, zaklenutého 
dvojicí segmentových kleneb opět podpíraných meziklenebním pasem. Pod severovýchodním 
traktem domu situován další sklepní prostor, omítaný, zaklenutý dvěma plackami 
s meziklenebním pasem. V bývalém chlévě podlaha cihelná, zčásti betonová. v ostatních 
částech suterénu udusaná hlína.
Ze zadní části síně výstup po podklenutém schodišti s dřevěnými stupni do podkroví. 
Krov se dvěma stojatými stolicemi. Ve střední části podkroví komínové těleso trychtýřového 
tvaru. Při obou štítech obytné plochostropé místnosti s prkennými podlahami. V ostatních 
částech podkroví podlaha cihlová. Pokoje přístupné dřevěnými rámovými dveřmi se zčásti 
dochovaným kováním (zapuštěné závěsy s kulovými konci, klika a klíč. štítek typu „Elegant1'). 
Vjedné místnosti zachován kachlový sporák.
Objekt slouží dlouhodobě k rekreačním účelům.
Součástí kulturní památky -  usedlosti č. p. 114, rejstříkové číslo USKP 51307/8-4055, 
je  kamenná, příčně průjezdná stodola, završená sedlovou střechou se čtvrtvalbovou krytou 
břidlicí. Obvodové zdivo stodoly na okapových stranách ukončeno stupňovitou cihlovou 
římsou. Cihelným páskem lemovány linie dříve omítaných štítů. Jihovýchodní štít prolomen 
obdélným otvorem, druhotně osazeným dřevěným kastlíkovým oknem. Do severozápadního 
štítu směřuje novodobý můstek vedoucí z obytného domu. Výplně vstupů na vnějším průčelí 
novodobé. Krov hambálkový se stojatými stolicemi. “
Následně se památkový ústav k žádosti o zrušení památkové ochrany vyjadřuje takto:
„ Dle dispozice, funkčního rozvrhu a dochovaných stavebních konstrukcí je  zřejmé, že 
usedlost byla postavena v 19. stoletíj...]. Na počátku 20. století byly provedeny dílčí 
modernizace a opravy: výměna střešní krytiny domu, výměna zárubní, dveří a oken, sanace 
prostoru černé kuchyně, přístavba komunikačních prvků na dvorním průčelí. Po prohlášení za 
kulturní památku byla v jedné ze světnic přízemí provedena vestavba koupelny a WC a zřízen 
spojovací můstek vedoucí od pavlače do patra stodoly (obojí bez vědomí orgánů památkové 
péče). Výše jmenované modernizační úpravy se z hlediska památkové péče jeví jako poněkud 
necitlivé k autenticitě historického objektu, zásadně však nenarušily hlavní památkové 
hodnoty, které usedlost měla v době prohlášení za kulturní památku a které byly zmíněny 
v rozhodnutí MKČR o prohlášení (původní dispozice a konstrukční řešení).
Z aktuálně provedené prohlídky domu vyplývá, že je potřeba vyměnit dožilou střešní 
krytinu domu, přes kterou místy zatéká do podkroví, což se projevuje rovněž na omítce stropů 
půdních vestaveb. Na krokvích jsou stopy po aktivitě dřevokazného hmyzu. Špatný je stav 
dřevěných prvků novodobé pavlače přistavěné na dvorním průčelí. Totéž platí pro navazující 
můstek vedoucí do stodoly. Dožívá rovněž břidlicová krytina na střeše stodoly. Žádná 
z uvedených závad však prozatím bezprostředně neohrožuje existenci objektů.
Na základě terénního průzkumu lze konstatovat, že se v Markvarticích u Široké Nivy 
dosud nachází z hlediska stavu dochování exteriéru několik cenných historických objektů 
lidové architektury. Usedlost č. p. 114 se stodolou a pozemkem pare. č. 53/2 st. je  však v obci 
jediným památkově chráněným areálem.
Hlavním důvodem, který vlastník v žádosti o zrušení prohlášení uvedl, je finanční 
neschopnost realizovat rekonstrukci objektu dle náročných požadavků na udržování kulturní 
památky.
3
Změna vlastnictví (prodej) nemovité kulturní památky, o níž se vlastník domníval, že 
není zákonem povolena, by mohla pro dotčenou usedlost znamenat změnu v prognóze 
uchování jejich historických hodnot. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Městský úřad Bruntál, odbor výstavby a územního plánování (dále 
„městský úřad“). Stanoviskem ze dne 18. 6. 2018, č. j. MUBR/41380-18/neš souhlasí a 
doporučuje zrušení prohlášení budovy a pozemku za nemovitou kulturní památku 
s odůvodněním:
„Jedná se o usedlost, sestávající z obytného stavení, pozemku pare. č. st. 53/2 a 
stodoly. Zděný dům má trojdílnou dispozici s průchozí síní, která je u vstupu zaklenuta českou 
plackou. Za ní následuje prostor černé kuchyně zaklenutý segmentovou klenbou, v přední 
části sině jsou po obou stranách dveře do jizeb, v zadní části po levé straně obezděný prostor 
schodiště, vpravo dveře do další místnosti. Jizba vlevo s další navazující místností má 
prkennou podlahu a omítaný strop, pravá přední místnost byla vlastníkem přestavěna na 
koupelnu s WC, pravá zadní jizba disponuje trámovým stropem a prkennou podlahou. Objekt 
je  z velké části podsklepen. Jihovýchodně od obytného objektu je situována průjezdná 
kamenná stodola se čtvrtvalbovou střechou krytou břidlicí. Usedlost byla prohlášena na 
návrh vlastníka za kidturní památku rozhodnutím Ministerstva kultury ČR ze dne 18 3 2002 
č. j. 11292/1993.
Při prohlídce dne 13. 6. 2018 byla zjištěna řada nevhodných zásahů do objektů 
(výměna oken, výměna střešní krytiny, vestavba koupelny a WC, znehodnocení prostoru černé 
kuchyně), stav objektu je relativně stabilizován, vyjma některých částí podlah, střešní krytiny 
a vnějších dřevěných konstrukcí. Vzhledem k počtu nevhodných a znehodnocujících zásahů do 
objektu a k faktu, že vlastník, ani s případnou podporou finančního příspěvku na obnovu 
z dotačních programů Ministerstva kultury ČR, popř. krajského úřadu, nemá prostředky na 
uvedení objektu do původního stavu, orgán památkové péče doporučuje zrušení prohlášení 
objektu za nemovitou kulturní památku. “
Dále se v řízení vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor památkové péče (dále jen 
„krajský úřad“), v dopise ze dne 19. 9. 2018, č. j. MSK 131426/2018, kde nedoporučuje 
zrušení prohlášení budovy a pozemku za nemovitou kulturní památku s odůvodněním:
„Návrh na zrušení prohlášení předmětné venkovské usedlosti v obci Široká Niva za 
kulturní památku není v tomto případ opodstatněný, jelikož se soubor tvořený přízemním 
zděným obytným domem s pozemkem a kamennou stodolou v současné době nachází ve své 
podstatě v takovém stavu, jako v době jeho prohlášení za kulturní památku (ze dne 
18. 3. 2002). Tento venkovský soubor staveb stále představuje svým architektonickým 
provedením, hmotovým uspořádáním a autentickým stavebním řešením kvalitní doklad zděné 
vesnické usedlosti z 19. století, která využívá a reprezentuje tradiční architektonické formy a 
tvarosloví jesenické lidové zástavby se Zachovalými dispozicemi a původní konstrukční prvky. 
Přičemž je  nezbytné konstatovat, že stavebně technický stav venkovské usedlosti se v průběhu 
let výrazněji nezměnil, její památkové hodnoty, pro které byla prohlášena za kulturní 
památku, neustále přetrvávají a lze je  charakterizovat a definovat totožným způsobem jako 
v době prohlášení [...]. Na základě výše uvedeného se domníváme, že vdaném případě 
nenastala u předmětné venkovské usedlosti č. p. 114 v obci Široká Niva, situace [...], že se 
jedná o mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení výše uvedeného souboru 
nemovitých věcí za kulturní památku. “
Účastník řízení byl v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
informován v dopise ze dne 25. 9. 2018 pod zn. MK 60215/2018 OPP, o tom, že již byly 
shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke
4
způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této 
možnosti využil dne 10. 10. 2018. O jednání na Ministerstvu kultury byl sepsán téhož dne 
protokol, v němž vlastník předmětných nemovitostí společně s
uvedli: „ Uvítali bychom vyhovění naší žádosti o zrušení prohlášení naší 
kulturní památky. “
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Konstatovalo ve shodě se stanovisky památkového ústavu a 
krajského úřadu, že soubor výše uvedených nemovitostí nadále vykazuje památkovou 
hodnotu, pro kterou byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Důkazem je 
fotodokumentace zr. 2018, poskytnutá památkovým ústavem jako příloha stanoviska. Jak 
uvádí vyjádření památkového ústavu i krajského úřadu, technický stav výše uvedených 
nemovitostí je stabilizovaný, od doby prohlášení se zásadně nezhoršil. Objekt je využíván 
k rekreačním účelům. Opravy střešní krytiny, na něž upozorňuje památkový ústav, náleží 
k běžné údržbě každé stavby, nejen kulturní památky. Žadatel neuvádí, proč neuspěl se 
žádostí o finanční podporu. Doporučujeme, aby se opět seznámil s aktuálními možnostmi 
dotačních programů. V této souvislosti poukazujeme, jak uvádí i stanovisko krajského úřadu, 
na nález Ústavního soudu České republiky (ÚS 35/94) ze dne 23. 6. 1994:
„Omezení vlastníka kulturní památky jsou v zákoně (zákon o státní památkové péči) 
kompenzována řadou ustanovení která za ně poskytují náhradu. Tato náhrada spočívá 
především v tom, že v případě obnovy kulturní památky se poskytuje bezplatná odborná 
pomoc a poskytují se podklady a informace podle § 14 odst. 7 citovaného zákona. Dále -  na 
žádost vlastníka -  může příslušný okresní úřad [dnes příslušná obec nebo příslušný kraj, 
poznámka vydavatele], případně Ministerstvo kultury pro údržbu či uchování kulturní 
památky poskytnout příspěvek na zvýšené náklady (§ 16). Formulace zákona i vyhlášky 
používají podmíněného vyjadřování „příspěvek lze poskytnout “, resp. „může být poskytnut“. 
Přitom je třeba zvážit, že se tento příspěvek poskytuje na žádost, jež musí být odůvodněna a 
musí splňovat určité předpoklady. Lze proto mít za to, že neodůvodněné žádosti nebo 
neopodstatněným nárokům nemusí být vyhověno. Proto nelze fakultativní způsob vyjadřování 
obou norem apriorně chápat jako popření ochoty státu poskytnout náhradu za nucené 
omezení vlastnického práva vůbec. Z uvedených skutečností vyplývá, že prohlášení za kulturní 
památku není zákonem pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady. 
Vzhledem k povaze kulturní památky je  však vlastník současně vázán čl. 11 odst. 3 Listiny 
základních práv a svobod, který stanoví, že vlastnictví zavazuje a že ho nesmí být zneužito na 
újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Obecným 
zájmem je  nepochybně i ochrana kulturních památek. “
Dále poukazujeme obdobně jako krajský úřad na rozsudek Nej vyššího správního 
soudu (5 A 48/2002 - 40) ze dne 12. 5. 2004:
„ Ochrana kulturních památek je  ve všech kulturních státech spojena s určitým omezením 
volné dispozice s majetkem. Zákon umožňuje kompenzaci omezení vlastnického práva 
vlastníka kulturní památky. Státní a jiné dotace či příspěvky nemohou být chápány jako jakási 
paušální náhrada za omezení vlastnického práva, nýbrž jako příspěvek na skutečné a 
prokazatelné náklady, které v důsledku tohoto omezení, zejména v důsledku zvláštních nároků 
na údržbu kulturní památky vlastníku vznikají. Z uvedených skutečností vyplývá, že prohlášení 
za kulturní památku není zákonem pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez 
náhrady. “
Provedené stavební úpravy, k nimž (jak vyplývá ze stanoviska památkového ústavu) 
nebylo vydáno závazné stanovisko městského úřadu, nesnižují památkovou hodnotu souboru.
Stanovisko městského úřadu nerozlišuje stav v době vzniku objektu od stavu v r. 2002, 
kdy byl soubor prohlášen za kulturní památku. Stavební úpravy obytné budovy po prohlášení 
(vestavba koupelny a WC, spojovací mostek mezi obytnou budovou a stodolou) nesnižují
5
významně památkovou hodnotu souboru shledanou ke dni prohlášení. Stanovisko městského 
úřadu vychází z mylného předpokladu, že stavebními úpravami je vlastník povinen uvést 
objekt do původního stavu. Sociální zázemí objektu je však běžným standardem i u kulturních 
památek. Zákon ukládá vlastníku kulturní památky pouze postupovat při stavebních úpravách 
v souladu se závazným stanoviskem, které vydává obec s rozšířenou působností -  viz. § 14 
odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Na okraj dodáváme, že v případě, že by vlastník uvažoval o prodeji výše uvedených 
nemovitostí (jak naznačuje stanovisko památkového ústavu), upozorňujeme na povinnost 
vlastníka dle § 7 odst. 4 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, oznámit 
památkovému ústavu změnu vlastnictví kulturní památky do třiceti dnů ode dne, kdy k takové 
změně došlo.
Z výše uvedených důvodů dospělo ministerstvo kultury k závěru, že soubor nadále 
vykazuje památkovou hodnotu. Jeho stav je opravitelný a v souladu se zachováním 
památkových hodnot. Nebyl shledán mimořádně závažný důvod pro zrušení. Rozhodlo proto 
prohlášení předmětného souboru za kulturní památku nezrušit, neboť objektivně nadále 
vykazuje hodnoty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor památkové péče 
Městský úřad Bruntál, odbor výstavby a územního plánování 
vlastní
6

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0541725.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Široká Niva, venkovská usedlost. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5386599 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Bezděková Marcela; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

17.10.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 121499

Bližší specifikace:

Název	venkovská usedlost
Číslo ÚSKP	51307/8-4055
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20553870

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení KP
Číslo	MK 66617/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	09.11.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	121499 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2053299

Název objektu:

Část obce: Široká Niva

Č. dom.: č.p. 114

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Markvartice u Široké Nivy

Obec: Široká Niva

ORP: Bruntál

Okres: Bruntál

venkovská usedlost (právní stav 121499)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9262

Název lokality: Markvartice

Reálný typ: ves

Kat. území: Markvartice u Široké Nivy

Obec: Široká Niva

ORP: Bruntál

Okres: Bruntál

Kraj: Moravskoslezský kraj

venkovská usedlost (právní stav 121499)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 7

Název hist. regionu: Bruntál

venkovská usedlost (právní stav 121499)

Ke stažení Náhled Poslat žádost