Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

75 
 
2.6 JIHLAVA – ŽELEZNIČNÍ MOST  
 
A. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: 
Název:      železniční most   
Číslo popisné:   bez č.p.   
Kraj:     Vysočina   
Okres:     Jihlava   
Obec:     Jihlava   
Katastrální území:  Jihlava  
Umístění:    49°24'24.089"N, 15°35'19.756"E   
Parcela:    6219/1, 6221/1  
Vlastník:    Česká republika 
 
76 
 
B. CHARAKTERISTIKA: 
Situace: 
 Kombinovaný železniční most je situovaný severně od historického jádra města Jihlavy mezi 
ulicemi Havlíčková a Pod Jánským kopečkem na železniční spojovací dráze mezi bývalými stanicemi 
Jihlava město a Jihlava severozápadní nádraží, kde překlenuje koryto řeky Jihlavy.  
 
Historie: 
 Snaha Jihlavy o průběh železnice přes město pramenila z několika faktorů. Jedním z nich byla 
nevyhovující silniční síť a navíc drahý a nedostatečný dovoz formanskými povozy.
1
 V letech 1740-
1750 byla přes Českomoravskou Vysočinu zbudována tzv. císařská silnice, která přestavovala jedinou 
komunikační tepnu celé Vysočiny. Navíc v Jihlavě po vytěžení stříbrných rud a po krizi v soukenictví 
nastal velký hospodářský úpadek. Ze všech těchto důvodů se snažilo město propojit Jihlavu železnicí 
s bohatšími městy a usnadnit tak nejen obchod, ale i přepravu surovin do průmyslových podniků. 
Železnice tak uspíšila rozvoj kapitalismu a zapříčinila příliv obyvatel z vesnic do továren.
2
 Obavu 
z výstavby železnice měli především formani a majitelé zájezdních hostinců.
3
 
 Na rozvoj železniční dopravy na našem území měl také vliv manifest o podpoře podnikání               
při stavbě drah, který vydal v roce 1866 císař František Josef I. Stavební boom v železniční dopravě, 
ochromila až hospodářská krize v roce 1873.
4
 Avšak do roku 1874 byla fakticky dobudována základní 
železniční síť. Naprostá většina těchto železnic byla vystavěna ze soukromých prostředků za podpory 
většinou státních garancí.
5
  
 První železniční trať procházející městem Jihlava byla tzv. Rakouská severozápadní dráha 
(Österreichische Nordwestbahn - ÖNWB) spojující Vídeň s Prahou, jejíž vyměřování započalo již 
v říjnu 1868. Dávno předtím však byly snahy o realizaci železnice. V roce 1836 vypracoval český 
zemský advokát dr. Wenzel Lichtner projekt železnice z Vídně do Prahy přes Jihlavu, který však 
realizován nebyl. V Jihlavě byl založen už roku 1839 železniční komitét pro zavedení železničního 
spojení Vídeň – Jihlava - Praha. Ale teprve z 60. let. 19. století pocházejí další projekty železnic přes 
město.6  
Stavbou a provozem železniční trati Rakouské severozápadní dráhy bylo v roce 1868 předběžnou 
koncesí pověřeno konsorcium (konsorcium Pardubicko-liberecké dráhy, knížete Thurn Taxise, 
                                                          
1
 ŠIMKA, Alois. První železnice na Vysočině. In Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 1956, 
č.I, s. 157-164. 
2
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník Vysočiny, 
oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
3
 ŠIMKA, Alois. První železnice na Vysočině. In Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 1956, 
č.I, s. 157-164. 
4
 KLIMEŠ, Vladimír. 100 let trati Jihlava – Veselí na Lužnicí 1887-1987. Veselí nad Lužnicí: ZP ČSVTS 
lokomotivního depa, 1987. 
5
 HLAVAČKA, Milan. Doprava silniční, železniční, vodní a letecká. In Technické památky v Čechách, na Moravě            
a ve Slezsku. I. díl. Praha: Libri, 2001, s. 28-29. 
6
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník Vysočiny, 
oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
77 
 
Františka Altgrafa ze Salm-Reiffersscheidten a Bedřicha Schwarze). Dne 1. června 1868 byl podepsán 
zákon o stavbě dráhy rakouským císařem Františkem Josefem I.7 Koncese na Rakouskou 
severozápadní dráhu vyšla 20. 10. 1868 v říšské sbírce zákonů a nařízení.8 Stavbu celé základní sítě                
a první provoz na trati řídilo prozatímní ředitelství ÖNWB a teprve dne 26. 3. 1870 byla založena plně 
samostatná c.k. privilegovaná společnost Rakouská severozápadní dráha. Od 1909 spadá zestátněná 
ÖNWB pod Rakouské státní dráhy.9 
Výstavba trati byla rozdělena na dvanáct úseků, které byly svěřeny pod dohled přiděleným 
vrchním inženýrům. Úsek, probíhající přes Jihlavu, prováděla firma Jan Link a Josef Meyer 
(Link&Meyer). Slavnostní výkop na tomto úseku byl proveden mezi Polnou a Štokami v katastru obce 
Dobronín 10. 6. 1869. Při výstavbě muselo dojít také k regulaci řeky Jihlavy, kterou trať sledovala              
po jejím pravém břehu. V dubnu 1870 byla detailně vyměřena trať z Luk na jihlavské severozápadní 
nádraží a v témže roce byla započata výstavba nádražní budovy. Architektem všech normalizovaných 
budov ÖNWB byl stavební inženýr Carl Schlimp. Dvoupatrová přijímací budova severozápadního 
nádraží byla vystavěna z režných cihel podle individuálního plánu, avšak vycházející z podmínek 
provozu. Velikostí se řadila mezi největší budovy na trati.10 Vzhledem k tomu, že se stanice nacházela 
daleko od města, nařídilo ministerstvo obchodu koncesionářům Rakouské severozápadní dráhy zřídit 
příjezdovou silnici do města, která byla v krátkém čase postavena.11  
Stavba Rakouské severozápadní dráhy si vyžádala vybudování řady mostů, viaduktů a dalších 
objektů. Příkladem je příhradový most s kamennými podpěrami v Heleníně, který byl postaven podle 
projektu inženýra asistenta Wenzela Czuby, který projektovat mosty a propusti ÖNWB, postavené            
v roce 1871.12 
První zkušební vlak přijel do Jihlavy již 21. prosince 1870, ale k zahájení pravidelného provozu 
došlo až od 25. 1. 1871.13 Důvodem byla nedokončená technická zařízení nutná k provozu trati.              
                                                          
7
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník Vysočiny, 
oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
8
 ŠIMKA, Alois. První železnice na Vysočině. In Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 1956, 
č.I, s. 157-164. 
9
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník Vysočiny, 
oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
10
 Tamtéž. 
11
 ŠIMKA, Alois. První železnice na Vysočině. In Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 1956, 
č.I, s. 157-164. 
12
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
13
 ŠIMKA, Alois. První železnice na Vysočině. In Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 1956, 
č.I, s. 157-164. 
78 
 
Na poslední úsek trati vyjel dne 26. března 1871 směrem do Třebíče zkušební vlak a pravidelně zde 
vlaky jezdí od 23. 4. 1871.14  
 Druhá z tratí, vedoucí přes Jihlavu byla tzv. Českomoravská transverzální dráha. První návrh            
na státní trať byl podán již roku 1872 a následně byl 25. 11. 1883 schválen Františkem Josefem I. 
zákon o stavbě transverzální dráhy česko-moravské.15 Na základě tohoto zákona podepsal císař          
28. 2. 1884 souhlas se započetím stavby Českomoravské transverzální dráhy a tedy i trati Jihlava - 
Kostelec/Cejle - Horní Cerekev - Jindřichův Hradec - Veselí. Realizace úseku Jihlava – Veselí podle 
projektu ing. Moritze Fuchse byla zadána firmě Osvald Životský - Josef Hrabě - J. Kovařík - Josef 
Nezdara a brněnské firmě Bratři Redlichové a Berger, která měla zkušenosti ze stavby amberské trati 
v Alpách, do té doby nejobtížnější v Evropě. První firma měla postavit jedenáct úseků, druhá z nich 
zbývající dva.16 Firma Bratři Redlichové a Berger zahájila stavbu 15. 12. 1885, druhá firma o několik 
dní později, 21. 12. 1885. Úsek Českomoravské transverzální dráhy z Jihlavy do Veselí s provozní 
délkou 92,93 km byl oficiálně otevřen 3. 11. 1887, i když původní otevření trati bylo plánované                
na počátek října.17 Avšak teprve 26. 10. 1887 byla provedena závěrečná zkouška mostu přes řeku 
Jihlavu a následujícího dne technická přejímka celé trati.18 
 Na základě požadavků města bylo nové nádraží umístěno v relativní blízko od tehdejšího města 
nad tzv. Kmínovou loukou mezi Pražskou a Starohorskou silnicí.19 Stavba nádraží a příjezdové 
komunikace k němu, kterou prováděla firma Johann Zischka, byla dokončena v říjnu 1887.  Nádražní 
budova byla vystavěna podle unifikovaných plánů Generální inspekce a kolaudována 10. 10. 1887. 
Stanice se pro svoji blízkost od města stala nákladovým nádražím a byla postupně vybavena celou sítí 
skladišť, uhelnou skládkou a stáčírnami nafty a petroleje. Toto nádraží mělo pro město a jeho okolí 
hospodářský i ekonomický význam. Avšak pro stanici Jihlava severozápadní nádraží to znamenalo 
pokles nakládky a přepravy nákladu, neboť státní dráhy, jež provozovaly novou trať a nádraží Jihlava 
město, měly výhodnější nákladní tarif.20  
                                                          
14
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
15
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
16
 KLIMEŠ, Vladimír. 100 let trati Jihlava – Veselí na Lužnicí 1887-1987. Veselí nad Lužnicí: ZP ČSVTS 
lokomotivního depa, 1987. 
17
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
18
 KLIMEŠ, Vladimír. 100 let trati Jihlava – Veselí na Lužnicí 1887-1987. Veselí nad Lužnicí: ZP ČSVTS 
lokomotivního depa, 1987. 
19
 Tamtéž. 
20
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
79 
 
 Mezi stanicemi Jihlava město a Jihlava severozápadní nádraží byla vystavěna do června 1887 
spojovací dráha, kde byla doprava zpočátku zajišťována tzv. omnibusy.21 Stavba spojovací dráhy si 
vyžádala vybudování řady mostů a viaduktů. Od městského nádraží vedla přes železný most o délce 
14m nad říšskou silnicí (později Pražská ulice) a dále k jednokolejnému kombinovanému kamennému 
mostu s horní ocelovou mostovkou o celkové délce 164,85 m. Dalším mostem na trase spojovací 
dráhy byl železný příhradový most délky 13.3m. Nakonec se těsně před stanicí Jihlava severozápadní 
nádraží nacházel kamenný viadukt s osmi klenutými oblouky o rozpětí 10m a výšce 20m.22 
 
Popis: 
 Základní kámen kombinovaného mostu byl položen 6. 4. 1886. Základy čtyř pilířů mostu byly 
vybetonovány v červenci 1886. Stavbu realizovali italští kameníci a zedníci z hrubě opracovaného 
lomového kamene. První zkušební vlak se štěrkem projel po mostě 29. 8. 1887 a dne 26. 10. 1887 
byla provedena závěrečná zkouška mostu.23  
 Celková délka jednokolejného kombinovaného kamenného mostu s horní ocelovou mostovkou 
činní 164.85m. Mostní dílo je tvořeno devíti kamennými oblouky o rozpětí 9m a železnou konstrukcí 
o délce 50m a výšce 17m nad hladinou řeky Jihlavy.24 
 Jižní část mostu sestává ze sedmi kamenných půlkruhově klenutých mostních oblouků.                     
Na poslední z nich dosedá ocelová příhradová konstrukce, která převádí železniční svršek přes koryto 
řeky Jihlavy a po překonání říčního koryta opět ocelová konstrukce dosedá na jeden z dvojice 
kamenných mostních oblouků. Současná příhradová konstrukce je odlišná od té původní zobrazené 
na starých vyobrazeních. Původní příhradová konstrukce byla tvořena osmnácti obdélnými rámy 
s hustě umístěným úhlopříčným zpevňovacími díly. Dnešní příhrady jsou již jednodušší s dále od sebe 
umístěnými úhlopříčnými zpevňovacími částmi. Dle sdělení Správy železniční dopravní cesty byla 
ocelová konstrukce mostu vyměněna za novou v roce 1972. Nosná ocelová příhradová konstrukce je 
tvořena soustavou nýtovaných podélníků a příčníků.25 
 
Slohové, časové, autorské určení: 
 Dílo z let 1886 – 1887, stavební práce – brněnská firma bratři Redlichové a Berger.  
 
 
                                                          
21
 KLIMEŠ, Vladimír. 100 let trati Jihlava – Veselí na Lužnicí 1887-1987. Veselí nad Lužnicí: ZP ČSVTS 
lokomotivního depa, 1987. 
22
 HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
23
 Tamtéž. 
24
 Tamtéž. 
25
 Sděleno Ing. Václavem Tománym e-mailem dne 3. ledna 2008. 
80 
 
C. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU 
Navrhovaný předmět ochrany 
 Mostní dílo tvořené devíti kamennými oblouky a ocelovou příhradovou konstrukcí na pozemcích 
parc. č. 6219/1 a 6221/1 v k.ú. Jihlava.  
 
Zdůvodnění památkové ochrany 
 Historicky i technicky hodnotná stavba z let 1886-1887. Přestože došlo k výměně původní 
ocelové příhradové konstrukce za novou obdobného členění, celkový vzhled mostu narušen nebyl. 
Důvodem návrhu na památkovou ochranu je především jedinečnost železničního mostu 
Českomoravské transversální dráhy, jehož konstrukce je tvořena kombinací kamenných mostních 
oblouků a střední ocelové příhradové konstrukce.  
 
 
D. LITERATURA PRAMENY: 
HARNUŠKOVÁ, Petra. Historie železniční dopravy v Jihlavě v letech 1871-1918. In Vlastivědný sborník 
Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 2006, č.XIV, s. 107-133. 
HLAVAČKA, Milan. Doprava silniční, železniční, vodní a letecká. In Technické památky v Čechách,             
na Moravě a ve Slezsku. I. díl. Praha: Libri, 2001, s. 28-29. 
HONS, Josef. Železnice českomoravské vrchoviny. In Z dějin železniční dopravy. Praha 1991. 
JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002, s. 196. 
KLIMEŠ, Vladimír. 100 let trati Jihlava – Veselí na Lužnicí 1887-1987. Veselí nad Lužnicí: ZP ČSVTS 
lokomotivního depa, 1987.  
KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl II. Praha: Libri, 1997, s. 161-
162.  
ŠIMKA, Alois. První železnice na Vysočině. In Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl společenských věd, r. 
1956, č.I, s. 157-164. 
Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H-O . Praha: Libri, 2002, s. 161-162.  
 
 
D. AUTORIZACE 
Jméno: text Mgr. Petra Flokovičová, archivní průzkum Mgr. Pavel Macků 
Datum zpracování: říjen 2011 
 
 
 
 
 
 
81 
 
F. PŘÍLOHY: 
F.1 SEZNAM PŘÍLOH 
1. Jihlava, železniční most - zákres mostu, 1850-1890 (zdroj: Státní okresní archiv Jihlava, fond Archiv 
města Jihlava, Městská správa Jihlava, Hospodářská registratura, inv. č. 495, 1850-1890, 
Transverzálka v Jihlavě) 
2. Jihlava, železniční most - součastná katastrální mapa s vyznačením mostu (zdroj: 
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) 
3. Jihlava, železniční most - vyobrazení z doby výstavby, 1887 (zdroj: Muzeum Vysočiny Jihlava) 
4. Jihlava, železniční most - vyobrazení z doby výstavby, 1887 (zdroj: Muzeum Vysočiny Jihlava) 
5. Jihlava, železniční most - vyobrazení z doby výstavby, 1887 (zdroj: Muzeum Vysočiny Jihlava) 
6. Jihlava, železniční most - dobové vyobrazení, nedatováno (zdroj: Muzeum Vysočiny Jihlava) 
7. Jihlava, železniční most - pohlednice s vyobrazením mostu, 1901 (zdroj:www.fotohistorie.cz) 
8. Jihlava, železniční most - celkový pohled na kombinovaný most (autor: Petra Flokovičová) 
9. Jihlava, železniční most - celkový pohled na kombinovaný most (autor: Petra Flokovičová) 
10. Jihlava, železniční most - jižní mostní oblouky (autor: Petra Flokovičová) 
11. Jihlava, železniční most - příhradová část mostu (autor: Petra Flokovičová) 
12. Jihlava, železniční most - detail napojení kamenné a ocelové části mostu (autor: Petra 
Flokovičová) 
13. Jihlava, železniční most - detail napojení kamenné a ocelové části mostu (autor: Petra 
Flokovičová) 
14. Jihlava, železniční most - detail napojení kamenné a ocelové části mostu (autor: Petra 
Flokovičová) 
15. Jihlava, železniční most - detail příhradové konstrukce mostu (autor: Petra Flokovičová) 
82 
 
F. 2 PŘÍLOHY 
 
1. Jihlava, železniční most - zákres mostu, 1850-1890 
 
 
 
2. Jihlava, železniční most - součastná katastrální mapa s vyznačením mostu 
83 
 
    
3. Jihlava, železniční most - vyobrazení z doby  4. Jihlava, železniční most - vyobrazení z doby 
     výstavby, 1887                  výstavby, 1887 
      
5. Jihlava, železniční most - vyobrazení z doby     6. Jihlava, železniční most - dobové vyobrazení, 
     výstavby, 1887           nedatováno 
84 
 
 
7. Jihlava, železniční most - pohlednice  
s vyobrazením mostu, 1901 
    
8. Jihlava, železniční most - celkový pohled       9. Jihlava, železniční most - celkový pohled 
     na kombinovaný most              na kombinovaný most 
85 
 
    
10. Jihlava, železniční most - jižní mostní oblouky   11. Jihlava, železniční most - příhradová část  
              mostu 
    
12. Jihlava, železniční most - detail napojení        13. Jihlava, železniční most - detail napojení 
       kamenné a ocelové části                kamenné a ocelové části 
86 
 
    
14. Jihlava, železniční most - detail napojení      15. Jihlava, železniční most - detail příhradové 
       kamenné a ocelové části        konstrukce mostu

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva
Bližší specifikace:	průzkum a dokumentace industriálního dědictví

Jméno souboru:

S0097192.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Minář Ivan

Popis dokumentu:

Jihlava, železniční most - evidenční list katalogové dokumentace výzkumného úkolu č. 401 (industriální dědictví)

Název pracoviště:

ÚOP středních Čech

Velikost dokumentu (v bytech):

2168455 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Macků Pavel; Machová Petra;

Klíčová slova:

Výzkum a vývoj;

Uživ. klíčová slova:

Datum vzniku:

2011

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 19819723

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1999996656
Název	železniční most
Číslo ÚSKP
ID právního stavu	35589991 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 124699

Název objektu: železniční most

Část obce: Jihlava

Č. dom.:

Ulice: Pod Jánským Kopečkem

Č. or.:

Kat. území: Jihlava

Obec: Jihlava

ORP: Jihlava

Okres: Jihlava

železniční most (prvek 19819723)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6013

Název lokality: Jihlava

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Jihlava

Obec: Jihlava

ORP: Jihlava

Okres: Jihlava

Kraj: Kraj Vysočina

železniční most (prvek 19819723)

Kód CZ: 26648

Název lokality: Špitálské Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Jihlava

Obec: Jihlava

ORP: Jihlava

Okres: Jihlava

Kraj: Kraj Vysočina

železniční most (prvek 19819723)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 366

Název hist. regionu: Jihlava

železniční most (prvek 19819723)

Ke stažení Náhled Poslat žádost