Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

m
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
N árodní pam átkový ústav  
Došlo: 2019-01-29 09:51:53
č j  NPU-310/7637/2019
Listu: 6 Příloh: 6
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
6-TZ. Zel* V Praze dne 22. 10.2018 
Č.j.M K 67618/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 4893/2018 OPP 
Vyřizuje: PhDr. Jiří Slavík
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  
soubor „židovské domy č. p. 1156/ č. o. 63 a č. p. 1152/ č. o. 67 (kondominium) ve Velkém 
Meziříčí“ na pozemcích p. č. 144, p. č. 145 a p. č. 146, vše k. ú. Velké Meziříčí, 
včetně pozemků p. č. 144, p. č. 145 a p. č. 146, vše k. ú. Velké Meziříčí, ulice Novosady, 
okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
1
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy a dvacet tři identifikačních fotografií 
kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 10. 11. 2017 návrh Národního památkového 
ústavu na prohlášení souboru „židovské domy 1156/63 a 1152/67 (kondominium) ve Velkém 
Meziříčí", s pozemky p. č. 144, p. č. 145 a p. č. 146, vše k. ú. Velké Meziříčí, 
ulice Novosady, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku. Ministerstvo 
tento podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Výše zmíněný doporučující návrh Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Telči, č. j. NPÚ-372/87675/2017 ze dne 7. 11. 2017 uvádí 
kpředmětnému souboru následující: „[...] Dvoupodlažní řadový dům čp. 1156 je situovaný 
přibližně uprostřed severovýchodní fronty ulice Novosady. Dům se složitým stavebním 
vývojem patří k nejstarší zástavbě bývalé židovské čtvrti formované souběžně s náměstím 
při pravém břehu řeky Oslavy. Objekt založený na hloubkové parcele orientované ve směru 
JZ - SV je  stavebně i dispozičně propojený se sousedním domem čp. 1152, s nímž v minulosti 
tvořil jeden celek. Organicky srostlý domovní komplex fungující na principu kondominia se 
nachází v jihovýchodní části ulice, kde bylo soustředěno správní a náboženské centrum 
židovské obce. Celé kondominium svým hmotovým a půdorysným řešením tvoří nedílnou 
součást urbanistické struktury historického jádra města a dotváří celkový charakter Městské 
památkové zóny. Hlavním nositelem památkových hodnot je dům 1156/63. Sousední dům 
1152/67je s ním organicky propojen a tvoří tak jeho nedílnou součást. Obě čísla popisná jsou 
v katastru nemovitostí společně evidována na všech třech parcelách.
Popis:
Dvojice funkčně propojených, částečně podsklepených dvoupodlažních domů 
s rozdílně řešenou uliční fasádou a okny v různé výškové úrovni z ulice působí jako dva zcela 
samostatné objekty. Fasádové členění jednotlivých domů přístupných ze společného průjezdu 
a společného chodbového traktu ale nerespektuje půdorysnou stopu parcelního členění a 
dispozice domů se vzájemně prolíná.
Exteriér domu 1156/63:
Částečně podsklepený dvoupodlažní dům vystavěný na hlubokém obdélném půdorysu 
je  krytý sedlovou střechou s okapovou orientací, sevřenou protipožárními štítovými stěnami. 
Fasáda obrácená do ulice je  hladká, trojosá, bez výraznějšího architektonického členění. 
Přízemí opatřené mírně předstupujícím teracovým soklem s dekorativním šanýrem je  
prolomeno v krajních osách dvěma novodobými obdélnými okny a ve střední ose pravoúhlými 
vstupními dveřmi zapuštěnými ve špaletě. Rozměrná okna výlohového typu osazená za lícem 
zdivá jsou dřevěná, dvojitá, s vnějším pevným rámem bez členění a vnitřním dvoukřídlým 
rámem bez tabulkového členění. Novodobé dveřní křídlo osazené za lícem zdivá je dřevěné a 
v celé výšce prosklené třemi obdélnými tabulemi nad sebou. Vstupní otvor z ulice chrání 
dvoukřídlá mřížová vrata připevněná k líci fasády. Patro je  rovněž trojosé, hladké, členěné 
pouze kamennými podokenními římsami s jednoduchou profilací a plasticky zvýrazněnou 
odstupňovanou korunní římsou. Na výšku obdélné okenní otvory vyplňují dvojitá dřevěná
2
čtyřkřídlá okna dělená do tvaru latinského kříže a osazená v líci zdivá, vnitřní jsou 
dvoukřídlá, dělená na šest tabulek. Sedlová střecha o nízkém sklonu je kryta eternitovými 
šablonami a v obou střešních rovinách prolomena vždy dvěma prosklenými střešními výlezy. 
Nad hřeben střechy vystupuje z dvorní strany mohutné omítané komínové těleso s plechovou 
hlavicí.
Za domem se rozkládá nevelký vnitřní dvůr determinovaný zástavbou sousedních 
budov a vysokou meziparcelní zdí z lomového kamene. Úzká prostora mezi domy je  do výše 
přízemí zastřešena v celé šíři lehkou dřevěnou konstrukcí krytou asfaltovými pásy. Dvorní 
průčelí je  hladké, bez členění, ukončené jednoduchou korunní římsou z cihel. Omítkové 
souvrství je zejména v úrovni prvního patra nesoudržné a místy opadané na zdivo. Přízemí je  
dvouosé, v levé krajní ose se nachází pravoúhlý vstupní otvor přístupný dvěma stupni. 
Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, v horní polovině prosklené, v dolní s kazetovými výplněmi. 
Pravá krajní osa je  prolomena výškově obdélným okenním otvorem. Okno je dřevěné, dvojité, 
vnější okenní rám osazený za lícem zdivá má dvě křídla ven otevíravá, bez členění. Vnitřní 
okno je  širší, trojdílné, dělené na devět tabulek. Patro je  trojosé, proražené třemi identickými 
výškově obdélnými okenními otvory. Okna jsou dřevěná, dvojitá, dvoukřídlá, členěná na šest 
tabulek.
Exteriér domu 1152/67:
Dvoupodlažní dům hloubkového obdélného půdorysu je  krytý sedlovou střechou 
s okapovou orientací, sevřenou protipožárními štítovými stěnami. Uliční fasáda je klasicistní, 
s pozůstatky dekorativních prvků. Přízemí opatřené nízkým soklem je směrem do ulice 
prolomeno dvojicí vrat a pravoúhlými dveřmi vedoucími do samostatné místnosti na vlastní 
parcele č. 145. Dveře jsou uzavřeny dvoukřídlými kovovými mřížovými dveřmi. Půlkruhově 
zaklenutá dvoukřídlá vrata do průjezdu jsou uprostřed opatřena půlkruhově zaklenutou 
brankou. Horní část vrat členěná ve tvaru slunce je  prosklená. Brána je  po obou stranách 
opatřena kamennými nákolníky. Plechová pravoúhlá garážová vrata v pravé části domu jsou 
novodobá. Patro je  pětiosé, rozdělené na 3 a 2 okna. Pravoúhlá okna dělená do tvaru T jsou 
opatřena profilovanými šambránami a výraznými tvarovanými nadokenními římsami, ve dvou 
případech s květinovým dekorem. V horní části fasády pod odstupňovanou korunní římsou 
jsou patrné ozdobné hlavice pilastrů. Sedlová střecha o nízkém sklonu je oplechována a 
směrem do ulice opatřena dvěma tradičními drobnými vikýřovými okénky. Z obou střešních 
rovin vystupují komínová tělesa.
Za domem se rozkládá nevelký vnitřní dvůr spojený se sousedním domem a 
determinovaný zástavbou sousedních budov. Dvorní uskočené průčelí je hladké, bez členění, v 
pravé části ukončené jednoduchou korunní římsou z cihel. Fasádově sjednocené průčelí je  v 
přízemí prolomeno půlkruhově zaklenutým otvorem průjezdu, v patře je dvouosé. Pravoúhlá 
okna osazená do líce zdivá jsou členěna do tvaru T s horním větráním. Levá část dvorní 
fasády vystupuje o šíři jedné okenní osy. Pravoúhlé šestitabulkové okno v uskočené části je 
opatřeno mříží. Levá část je  v patře opatřena jedním pravoúhlým oknem děleným na šest 
tabulek. Vedle je prolomen pravoúhlý otvor uzavřený plnou dřevěnou výplní.
Interiér domu 1156/63:
Dispozičně se jedná o příčný trojtrakt s přiloženým podélným chodbovým traktem, 
který je již  obsažen ve hmotě sousedního domu čp. 1152 a je přístupný pouze z prostoru 
společného průjezdu. Přízemí objektu je  v důsledku novodobých stavebních úprav rozděleno
3
na přední část adaptovanou na fotografický ateliér, jenž má vlastní vstup z ulice, a na zadní 
část se dvěma pokoji orientovanými do dvora, které jsou přístupné z prostoru chodby. 
Obě části domu jsou nyní vzájemně neprůchozí, ačkoli v minulosti byly komunikačně 
propojeny, jak dokládají druhotně zazděné průchody patrné v zadním traktu.
Hlavními vstupními dveřmi umístěnými uprostřed dispozice se vchází do velké 
plochostropé místnosti zabírající celou půdorysnou šíři domu. Hned za vstupem se nachází 
novodobá příčka ve formě nízké zalamované zídky vymezené dvojicí čtyřbokých pilířů, 
jež vytváří částečně kryté zádveří. Velký obdélný prostor je  plochostropý s pozvolným 
fabionem se seříznutou hranou, která vytváří dojem štukového zrcadla. Přibližně v jedné 
třetině je strop podepřen průvlakem. Podlahu kryje nově položená keramická dlažba. 
V mezitraktové zdi jsou proraženy dva dveřní otvory vedoucí do zvýšené střední části domu. 
Výškový rozdíl podlah je překonán třemi stupni. V levé části dispozice středního traktu se 
nachází malá obdélná místnost (komora) bez přímého osvětlení zaklenutá stlačenou 
plackovou klenbou. Vstup umožňují pravoúhlé jednokřídlé dveře zapuštěné v nice 
s nepravidelným záklenkem. V pravé části dispozice středního traktu domu se nachází větší 
obdélná místnost (kancelář) zaklenutá plackovou klenbou. Místnost je  v jedné třetině 
předělena novodobou dřevěnou příčkou oddělující sociální zařízení. Do místnosti se vchází 
širokým vstupním otvorem se segmentovým nadpražím. Vedle vstupu je  proraženo menší 
přisvětlovací okno s půlkruhovým záklenkem. Podlahu tvoří novodobé keramické dlaždice. 
Z přední místnosti se dále vchází obdélným dveřním otvorem prolomeným v pravé obvodové 
zdi do prostoru chodby zasahující již do sousedního domu. Úzká chodbová spojka sklenutá 
stlačenou valenou klenbou ústí v přímém směru do prostoru průjezdu. Tyto dveře jsou 
v současné době neprůchozí, zapečetěné mříží. Z chodby je dále možné projít do hlubokého 
podschodišťového prostoru. V ose chodbového traktu se při ulici nachází drobná obdélná 
místnost uzavřená dvoukřídlými plechovými vraty, jejíž interiér nebyl zpřístupněn. 
Tato prostora je vlastnicky i parcelně vydělena z hmoty domu. Zadní trakt rozdělený střední 
nosnou zdí na dvě obytné místnosti je přístupný z hlavní schodišťové chodby sousedící 
s průjezdem. Dřevěnými jednokřídlými dveřmi se vchází do úzké valené zaklenuté předsíňky, 
jejíž větší část je zastavěna vysokým schodem, pod nímž je veden vstup do sklepa. Předsíňka 
se do prostoru síně otevírá velkým půlkruhovým obloukem. Síň tvoří obdélná místnost 
zaklenutá valenou klenbou se styčnými výsečemi, jež jsou na hranách vytaženy nízkými 
hřebínky (zachováno pouze u jednoho páru výsečí). Do rohu místnosti byla koncem minulého 
století vložena zděná vestavba sociálního zařízení. V rámci započaté rekonstrukce byla také 
odstraněna většina historických omítek a odhalené zdivo nahozeno špricem. Ve východní 
obvodové zdi jsou prolomeny pravoúhlé dvoukřídlé dveře směřující na dvůr. V protější 
mezitraktové zdi se nachází zaslepený průchod se segmentovým nadpražím. Vstup do vedlejší 
zadní světnice umožňují dřevěné dvoukřídlé dveře. Podlahové krytiny jsou odstraněny. Zadní 
světnice obdélného půdorysu je  rovněž sklenuta valenou klenbou se styčnými trojbokými 
výsečemi, jež jsou na hranách vytaženy do hřebínků tvořících křížení. Náběhy kleneb jsou 
při střední zdi svedeny do přízedních pilířů. V mezitraktové zdi je vyhloubena segmentově 
zaklenutá nika, vedle níž je patrný druhotně zazděný otvor, bývalý průchod do komory a celé 
přední části domu. Podlaha je prkenná, překrytá linoleem, v části je  položena cementová 
dlažba.
První patro odpovídá v základním rozvrhu trojtraktové dispozici přízemí. V patře se 
nachází jedna bytová jednotka, která je přístupná pouze z prostoru chodbového traktu 
sousedního domu. Ze společného průjezdu je veden nástup na strmé schodiště o třinácti 
kamenných stupních, které stoupá do úzké vstupní síně zaklenuté dvěma poli plackové klenby 
předělené pasem. Podlaha je kryta cementovými dlaždicemi. Ze síně se vchází do jednotlivých
4
bytových prostor, z nichž dva náleží vedlejšímu domu čp. 1152. Po levé straně schodiště je  
umístěn pravoúhlý vstupní otvor do prvního bytu domu čp. 1152 orientovaného do dvora. 
Dveřní křídlo je novodobé, zasazené do dřevěné zárubně. Ve směru schodiště je síň přibližně 
v jedné třetině délky přepažena vloženou dřevěnou zástěnou s dvoukřídlými dveřmi a 
proskleným nadsvětlíkem, která vytváří zádveří druhého bytu domu čp. 1152 orientovaného 
do ulice. Po pravé straně schodiště jsou prolomeny dva pravoúhlé vstupní otvory vedoucí 
do bytové jednotky domu čp. 1156. Prvními dveřmi situovanými blíže schodišti se vstupuje 
do úzké chodbičky se schody na půdu. Dveře přístupné jedním kamenným stupněm jsou 
dřevěné, dvoukřídlé, členěné kazetami. Druhý dveřní otvor přístupný dvěma stupni umožňuje 
vstup do velkého sálového prostoru v předním traktu budovy. Dveře jsou dřevěné, dvojité, 
osazené v dřevěné zárubni s deštěním členěným z každé strany dvojicí kazet. Vnější výplň tvoří 
dvoukřídlé svlakové dveře s kovanými závěsy a krabicovým zámkem. Vnitřní interiérové dveře 
jsou dřevěné, dvoukřídlé, členěné kazetami. Velký přední sál prosvětlený třemi okny 
orientovanými do ulice zabírá celou půdorysnou šíři domu. Obdélná plochostropá místnost je  
překryta typlovým stropem s omítnutým rákosovým podhledem. Přechod mezi stěnami a 
stropem je řešen pozvolným fabionem s podseknutým náběhem, který je tak opticky odsazen 
od stěny. Sondážním průzkumem byla zjištěna celoplošná florální šablonová výmalba stěn a 
dekorativní výmalba stropu s geometrickými vzory. Podlaha je prkenná z dřevěných fošen. 
V mezitraktové zdi jsou proraženy dva vstupní otvory vedoucí do střední partie domu. V levé 
části dispozice se nachází menší obdélná místnost (předsálí) zaklenutá plackovou klenbou 
podepřenou z jedné strany valeným pasem. Předsálí se do prostoru sálu otevírá širokým 
obdélným vstupem bez výplně, který je  ukončen dřevěným profilovaným překladem se 
segmentovým proskleným nadsvětlíkem s laťováním ve tvaru slunce. Podlaha je dřevěná 
s podélně kladenými prkny. V pravé části dispozice se vchází obdélným vstupním otvorem 
do menší čtvercové místnosti (kuchyně). Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, v horní polovině 
prosklené, v dolní polovině členěné kazetovou výplní. Vedle dveří je  prolomen podávači 
či přisvětlovací okenní otvor vyplněný dřevěným rámem se dvěma křídly dělenými příčlí 
do dvou tabulí a horním výklopným půlkruhovým křídlem členěným ve tvaru slunce. Prostor 
kuchyně je  zaklenutý nepravidelnou plackovou klenbou a segmentově klenutou částí, jež může 
být pozůstatkem dymníku. V rohu místnosti se nachází mohutné komínové těleso s pecí a 
zděným základem po kachlových kamnech. Podlaha je prkenná, složená z dřevěných fošen. 
Kuchyň po pravé straně sousedí se schodišťovým prostorem na půdu, jenž je  přístupný 
obdélným dveřním otvorem a dále průchozí dvoukřídlými dveřmi na vstupní síň. Úzká 
chodbička je  sklenutá stoupající valenou klenbou, podlahu tvoří cementové dlaždice. Příkré 
jednoramenné schodiště vedoucí do krovu je  dřevěné s prvním kamenným stupněm. Zadní 
trakt domu s mírně zvýšenou úrovní podlahy je  rozdělený střední nosnou zdí na dvě obytné 
místnosti, které jsou vzájemně propojené dřevěnými jednokřídlými dveřmi. Větší pokoj 
umístěný v levé části dispozice je přístupný z prostoru předsálí. Vstup předložený jedním 
dřevěným stupněm umožňují dřevěné jednokřídlé dveře s prosklenou horní polovinou. 
Obdélná místnost prosvětlená dvěma okny orientovanými směrem do dvora je  zaklenuta 
dvěma poli plackové klenby předělenými pasem. Sondážním průzkumem byla zjištěna 
ornamentální rostlinná výmalba v patě meziklenebního pasu a na líci klenby. Podlaha je  
prkenná, složená z podélně kladených dřevěných fošen. Do menšího sousedního pokoje 
situovaného v pravé části dispozice se vchází z prostoru kuchyně. Pravoúhlé vstupní dveře 
předložené jedním dřevěným stupněm jsou dřevěné, jednokřídlé, z jedné poloviny prosklené. 
Obytná místnost obdélníkového půdorysu je  osvětlována jedním okenním otvorem 
orientovaným do dvora. Prostor je rovněž zaklenutý dvěma poli plackové klenby předělené 
pasem. Stratigrafická sonda v této místnosti odhalila pouze řadu monochromních nátěrů. 
Podlaha je kryta dřevěnými prkny, lokálně překrytými linoleem.
5
Podkroví je řešeno jako jednoprostorové, jehož středem prostupuje mohutné komínové 
těleso. Přístup do krovu umožňuje dřevěné schodišťové rameno přisazené k JV štítové zdi, 
na které se nastupuje z úzkého schodišťového prostoru sousedícího s kuchyní a vstupní síní. 
Prostor je  osvětlován čtyřmi prosklenými výlezovými otvory (po dvou na každé straně střešní 
roviny). Krov sedlové střechy je vaznicové soustavy podepřené šikmými sloupky 
s diagonálními vzpěrami začepovanými do vazných trámů. Krov postrádající vrcholovou 
vaznici má sedm vazeb, z nichž dvě krajní jsou plné (1. a 7.). Vazný trám u sedmé krajní vazby 
je kvůli vyústění schodiště přerušen a výměnou sveden do páté vazby, která je  jako jediná 
ztužena hambalkem podepřeným svislými sloupky. V jalových vazbách jsou krokve 
začepovány do kráčat spojených výměnou. Nášlapnou vrstvu tvoří podlahová prkna 
připevněna na polštářích.
Sklep vyhloubený pod zadním dílem domu je přístupný po jednoramenném schodišti 
z prostoru společného průjezdu. Pravoúhlý vstupní otvor s kamenným ostěním je mírně 
zapuštěný pod úroveň podlahy a vsazený do špalety se segmentovým záklenkem. Průchod 
uzavírají dvoukřídlé svlakové dveře. Vstupní rameno se schodištěm o pěti kamenných stupních 
je přisazeno k SV obvodové zdi a zaklenuto stoupající segmentovou klenbou. Prostorná 
sklepní místnost přibližně čtvercového půdorysu je zaklenuta dvěma cihlovými valenými 
klenbami s výsečemi dosedajícími na střední pilíř. Obvodové stěny jsou mezi oblouky 
opatřeny dodatečnou vyzdívkou ze smíšeného zdivá. V SV zdi je pod vrcholem zadní klenby 
prolomen obdélný nakládací otvor s rovným překladem, který směřuje šikmo vzhůru a ústí 
do dvora. Podlahu tvoří dusaná hlína s příměsí drobných valounů.
Interiér domu 1152/67:
Interiér domu nebyl v rámci průzkumu objektu spojeného se sondážním průzkumem 
maleb domu 1156/63 důkladně prozkoumán. Zpřístupněna byla pouze jedna bytová jednotka 
v patře směrem do dvora. Ostatní byty a prostory nebyly navštíveny. Hlavním nositelem 
památkových hodnot je  sousední dům 1156/63.
Přízemím domu probíhá přímý průjezd sklenutý pěti poli klenby. Z průjezdu 
společného pro oba domy vede 6 dveřních otvorů, 4 po levé straně směrem k domu 1156/63 a 
2 po pravé straně. První dveře po levé straně jsou novodobé a vedou do drobné obdélné 
místnosti, jejíž interiér nebyl zpřístupněn. Tato prostora je  vlastnicky i parcelně vydělena 
z hmoty domu. Naproti nim jsou umístěny kazetové dveře vedoucí do přední části domu. 
Prostor nebyl prozkoumán. Dveře po levé straně v druhém poli klenby průjezdu jsou dřevěné 
dvoukřídlé a zapečetěné mříží. Tyto v současnosti neprůchozí dveře vedou do úzké chodbové 
spojky k fotoateliéru sousedního domu. Ve čtvrtém poli klenby průjezdu jsou po levé straně 
umístěny dřevěné svlakové dveře umožňující nástup na strmé schodiště do společného 
chodbového traktu patra. Dveře jsou opatřeny malým pravoúhlým okénkem. Naproti nim jsou 
umístěny dřevěné svlakové dveře vedoucí do prostoru domu 1152/67, který nebyl prozkoumán. 
V pátém poli klenby je  po levé straně vstup do sklepa pod zadní částí domu 1156/63. 
Mírně zapuštěné dřevěné dveře v kamenném ostění jsou dvoukřídlé, svlakové.
První patro přístupné po strmém schodišti ze společného průjezdu se vyznačuje 
chodbovým traktem, z něhož vedou vstupy do jednotlivých bytových prostor. Proti schodišti je 
chodba přepažena vloženou dřevěnou zástěnou s dvoukřídlými dveřmi a proskleným 
nadsvětlíkem. Zástěna vytváří zádveří bytu domu 1152/67 orientovaného do ulice, který nebyl 
prozkoumán. Po pravé straně chodby směrem od schodiště se nachází bytová jednotka domu 
1156/63. Po levé straně je  umístěn pravoúhlý vstupní otvor do bytu domu 1152/67
6
orientovaného do dvora. Novodobé dveře jsou vsazeny do dřevěné zárubně. Nevelká bytová 
jednotka situovaná v prostoru nad průjezdem se vyznačuje drobným zádveřím volně 
průchozím do zaklenuté kuchyně. V prostoru zádveří proti vstupním dveřím do bytu se nachází 
dveře ukrývající schodiště na půdu. Nízký podschodišťový prostor je přístupný z kuchyně. 
Příčka prolomená dvojicí segmentově zaklenutých vstupních otvorů odděluje kuchyň 
od světnice, do které je nově vložená sociální buňka. Plochostropá světnice má přechod mezi 
stěnami a stropem řešený pozvolným fabionem, který je patrný i v sociální buňce. Celou 
bytovou jednotku osvětluje dvojice do dvora orientovaných oken umístěných ve světnici.
Slohové, časové, autorské určení:
Bývalý židovský dům založený na hloubkově orientované středověké parcele patří 
k nej starší předměstské zástavbě, která se formovala na pravém břehu řeky Oslavy souběžně 
s hlavním náměstím. Stavební vývoj objektu je značně složitý a v některých fázích nejasný. 
Vzhledem k charakteru okolní zástavby by měl dům obsahovat goticko-renesanční jádro, 
které však nebylo povrchovým průzkumem prokázáno. Pouze v hypotetické rovině lze 
předpokládat, že nejstarší jádro by mohlo být zachováno ve hmotě obvodových zdí. Většími 
stavebními úpravami objekt prošel patrně v 1. polovině 17. století. V tomto období 
pravděpodobně došlo k vyhloubení a zaklenutí suterénu a zároveň k zaklenutí dvou obytných 
místností v zadním traktu přízemí. Klenby by ale mohly mít i renesanční původ. Zřejmě až 
v 18. století získal objekt současnou interiérovou dispozici a byl stavebně sloučen se 
sousedním domem. Tuto situaci zachycuje indikační skica stabilního katastru z roku 1835. 
S pozdně barokními úpravami patrně souvisí plackové klenby v zadním traktu prvního patra, 
na kterých byla sondážním průzkumem zjištěna ornamentální rostlinná výmalba. Klasicistní 
stavební fáze datovaná přibližně mezi roky 1820 až 1840 se týkala úprav interiéru, 
tehdy vznikl reprezentativní sál v prvním patře domu opatřený dveřními a okenními výplněmi 
se sluncovým motivem a vyzdobený florální šablonovou výmalbou stěn a dekorativní 
výmalbou stropu. Z 1. poloviny 19. století pochází také většina výplní stavebních otvorů a 
podlahových krytin. Lze předpokládat, že klasicistní úpravou prošlo také uliční průčelí, 
které však u domu zaniklo při úpravě fasády ve 20. až 40. letech 20. století (u domu 1156/63 
zcela, u sousedního domu 1152/67 částečně). Přibližně na přelomu 19. a 20. století byl objekt 
znovu rozdělen na dva samostatné domy, jejichž dispoziční provázanost ovšem zůstala 
zachována. Poslední stavební úpravy pocházející z 2. poloviny 20. století jsou spojené 
s úpravou interiérových prostor v přízemí (vestavba sociálního zařízení v zadní síni, zazdění 
vstupních otvorů) a pozdější adaptací přední části domu na provoz fotografického ateliéru.
Současný stav:
Podloží severozápadní štítové stěny domu 1156/63 v minulosti ovlivnila demolice 
sousední zástavby a rovněž výstavba energetických sítí. Následkem toho dochází k poklesu 
této stěny a s tím spojeným statickým poruchám. Exteriér objektu je vizuálně zanedbaný, 
vnější omítkové vrstvy nesou stopy degradace. Uliční fasáda má relativně nové omítnutí, 
na kterém se již objevují vlasové trhliny a zřetelné vlhkostní mapy v úrovni korunní římsy. 
Dvorní průčelí má silně poškozené a nesoudržné omítky, které se odlupují a zejména v horní 
partii jsou opadané až na podkladní cihelné zdivo. Korunní římsa je místy destruovaná. Sklep 
se nachází v dobrém stavebně-technickém stavu. Zdivo obvodových stěn i kleneb je suché, bez 
viditelných statických poruch. Přízemí objektu je rovněž staticky v pořádku. Přední část je  
po nedávné rekonstrukci pravidelně udržována. Zadní díl domu je částečně znehodnocen 
započatou rekonstrukcí, v jejímž rámci došlo k nevhodné vestavbě sociálního zařízení, 
druhotnému zazdění otvorů, odstranění podlahových krytin a odstranění větší části
7
historických omítek, přičemž odhalené zdivo bylo nahozeno cementovým postřikem. V patře se 
projevují vážnější statické poruchy vyvolané nešetrným zásahem do podloží objektu, 
které byly částečně stabilizovány v 90. letech minulého století stažením kleneb a klenebních 
pasů ocelovými táhly. Severozápadní štítová zeď se mírně odklání od svislé osy, díky čemuž 
dochází k netěsnosti střešního pláště a následnému zatékání do krovu. Rovněž zdivo 
obvodových stěn se začíná v horní partii rozestupovat, což má za následek horizontální 
utržení stropních konstrukcí. Trámy typlového stropu nad předním sálem jsou napadeny 
hnilobou, na podhledu a jihozápadní (uliční) stěně jsou patrné silné stopy zavlhčení 
s destrukcí omítkových vrstev. Klenbou v předsálí prochází dvě výraznější trhliny s přechodem 
do svislých stěn. Klenby v zadní části nesou menší praskliny, jež by neměly být staticky 
závažné. Omítky kleneb jsou v lícní vrstvě lokálně rozrušeny vlhkostí a místy opadané 
až na zdivo. Krov se v důsledku nadměrného působení vlhkosti nachází ve velmi špatném 
až havarijním technickém stavu. Vlivem netěsnosti střešního pláště do krovové konstrukce 
dlouhodobě zatéká. Rada dřevěných prvků je  silně napadena hnilobou, zejména v místě 
uložení vazných trámů na pozednici. Některé prvky jsou zlámány a z důvodu statiky 
provizorně podepřeny a staženy táhly.
C. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU 
Navrhovaný předmět ochrany:
Židovský dům čp. 1152 a 1156, ul. Novosady 63 a 67, s pozemky p. č. 144, 145 a 146, 
k. ú. Velké Meziříčí.
Zdůvodnění památkové ochrany:
Srostlice dvou dvoupodlažních domů nacházející se v řadové uliční zástavbě tvoří 
svým hmotovým a půdorysným řešením nedílnou součást uceleného urbanistického organismu 
bývalé židovské čtvrti, jež po staletí formovala podobu historického předměstí a dodnes utváří 
neobyčejný charakter městské památkové zóny. Domy jsou situovány ve východní části 
tehdejší hlavní židovské ulice (nynější ulice Novosady), kde bylo také soustředěno správní a 
náboženské centrum židovské obce. Objekt se složitým stavebním vývojem sahajícím 
přinejmenším do období renesance představuje hodnotný doklad způsobu života a uměleckého 
projevu židovské komunity. Zajímavým a pro židovské obydlí typickým jevem je  funkční a 
stavební provázanost obou domů, které dodnes sdílí společný vstup i dispoziční schéma. 
Přestože vnější podobu domů negativně ovlivnily stavební úpravy v 1. polovině 20. století, 
hmota a dispoziční rozvržení zejména u domu 1156/63, které je  hlavním nositelem 
památkových hodnot celého kondominia, zůstalo zachováno v mimořádně autentickém stavu, 
včetně vnitřních prostor s množstvím historických konstrukcí a řemeslných prvků 
pocházejících převážně z období baroka a klasicismu. Mezi nejhodnotnější konstrukce patří 
druhově různorodé klenby užité v suterénu, přízemí i patře, typlový strop nad předním sálem, 
hlavní kamenné schodiště, vestavěné niky či mohutné komínové těleso s pecí. V domě 
se dochovala také řada autentických řemeslných prvků a materiálů pocházejících převážně 
z 1. poloviny 19. století (většina dveřních výplní s dřevěnými zárubněmi, kováním a 
krabicovými zámky, okenní výplně s kováním, nadsvětlík se sluncovým motivem, podlahové 
krytiny a sondážním průzkumem zjištěná cenná interiérová výmalba na stěnách a stropu 
v předním sále, stěnách a klenbách v zadní ložnici a na hřebíncích klenby v přízemí). 
Velkorysé architektonické a výtvarné pojetí domu svědčí o výjimečném postavení, jež židovská 
komunita v dějinách Velkého Meziříčí zastávala. “
8
Městský úřad Velké Meziříčí, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní 
orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. VÝST/37039/2018-volfo/l2498/2018 ze dne 
9.5.2018 prohlášení předmětného souboru „židovské domy 1156/63 a 1152/67 
(kondominium) ve Velkém Meziříčí“, s pozemky p. č. 144, p. č. 145 a p. č. 146, 
vše k. ú. Velké Meziříčí, ulice Novosady, za kulturní památku rovněž doporučil, 
a to s následujícím odůvodněním: „ [...] Domy jsou součástí zástavby hlavní ulice židovského 
ghetta, které bylo pro vysokou urbanistickou, historickou, architektonickou a sociologickou 
hodnotu zařazeno do Městské památkové zóny. Většina domů v této lokalitě je  památkově 
hodnotných, přesto pouze pět domů je prohlášeno za kulturní památku. Případné prohlášení, 
a následná obnova navržených domů, může být pozitivním příkladem pro další vlastníky v této 
lokalitě.
Využití: Prostory v přední části přízemí domu č. p. 1156 jsou využívány jako 
fotoateliér se samostatným vstupem z ulice, zadní část přízemí a patro je delší dobu 
neobydleno. Dům č. p. 1152 slouží pro bydlení.
Domy, přinejmenším renesančního původu, představují život a umělecký projev 
židovského obyvatelstva. Dům č. p. 1156 je  hlavním nositelem památkových hodnot, 
avšak dům č. p. 1152 je jeho nedílnou součástí. Jedná se o dvoupodlažní domy 
na obdélníkovém půdorysu se sedlovou střechou, které v minulosti tvořily jeden celek. 
Jsou stavebně i funkčně propojeny a mají společný vstup. K domům náleží malý dvorek 
přístupný ja kž  průjezdu, takž jednotlivých domů.
Dům č. p. 1156 vyžaduje celkovou obnovu, především střešní konstrukce je ve velmi 
špatném stavu, a korekci některých novodobých úprav a prvků spojených především s úpravou 
části přízemí na fotoateliér. Dům č. p. 1152 nebyl navštíven, ale je předpokládán lepší stav, 
neboť je  trvale obydlen.
Průčelí domu č. p. 1156 je  tříosé, v rámci adaptace přední části přízemí na fotoateliér 
(v 2. pol. 20. století) byla okna v přízemí nahrazena vstupními dveřmi, po stranách s výkladci. 
Fasáda hladká, z klasicistního členění zbyly pouze tesané profilované parapetní římsy. Střešní 
krytina eternit. Dům byl dochován v autentickém stavu s velkým množstvím historických 
konstrukcí a řemeslných prvků. Mezi nej hodnotnější konstrukce a prvky patří například 
klenby různého druhu, komínové těleso s pecí, dveřní a okenní výplně i cenná interiérová 
výmalba, která byla odhalena v loňském roce.
Průčelí domu č. p. 1152 je  pětiosé, v patře s pozůstatky barokně klasicistního pojetí, 
okna jsou rámovaná profilovanými šambránami, nad okny štukové zdobení, pilastry 
se zdobenými hlavicemi, přízemí hladké. Vstup do objektů je  polokruhově zaklenutým 
portálem s okosenou hranou z 16. století. Dveře (doložené na fotografii z poloviny 30. let 
20. stol.) vpravo od portálu byly nahrazeny novodobými plechovými vraty. Střešní krytina je  
plechová s dvěma vikýři. V patře jsou osazena eurookna.
Za velmi pozitivní považujeme i skutečnost, že v tomto případě vlastníci objektu s jeho 
prohlášením za kulturní památku souhlasí.
S ohledem na výše uvedené, odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu 
Velké Meziříčí doporučuje prohlášení židovských domů č. p. 1156 a 1152 (kondominium) 
na ulici Novosady ve Velkém Meziříčí, okres Ždár nad Sázavou, kraj Vysočina za kulturní 
památku. “
9
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUJI 45033/2018 -  OKPP 315/2018 ze dne 13. 6. 2018 prohlášení uvedeného souboru 
za kulturní památku rovněž doporučil: „[...] Židovská obec ve Velkém Meziříčí byla jedinou 
komunitou tohoto typu na území nynějšího okresu Žďár nad Sázavou, v okolních městech 
(V. Bíteš, Žďár n. Sázavou, Bystřice n. Pernštejnem) existovaly pouze malé náboženské 
skupinky. Ve Velkém Meziříčí se postupem času vyprofilovala část města jako židovské ghetto 
s několika synagogami a hřbitovem. Centrální osou židovského města byla ulice nazývaná 
nyní Novosady. Na této ulici se nachází i kondominium domů č. p. 1152 a 1156, 
které je  předmětem tohoto řízení. Základ výstavby ghetta je sice goticko-renesanční, 
ale poznamenaný několika velkými požáry, domy tedy byly posléze několikrát stavebně 
upravovány. Každý ze stavebních slohů zanechal na objektech svoji stopu, nejvýrazněji 
klasicismus.
Přes docela masivní demolici na konci 80. let 20. století, která postihla zejména 
východní část ulice Novosady v těsném sousedství navržených objektů, si židovské ghetto 
ve Velkém Meziříčí doposud zachovalo urbanisticko-architektonickou hodnotu a je  vedle 
historického centra kolem náměstí právoplatnou součástí MPZ Velké Meziříčí. Židovské 
ghetto ve Velkém Meziříčí patří spolu s ghetty v Třebíči, Polné, Jemnici či G. Jeníkově 
k nejlépe dochovaným židovským čtvrtím na území kraje.
Specifické společenské podmínky a omezení života v ghettu se promítaly do stísněného 
a spletitého uspořádání vnitřních dispozic jednotlivých domů s odlišným majetkovým 
vlastnictvím a stály za vznikem typické architektonicky komplikované „židovské architektury". 
Příkladem toho typu architektury jsou také zmíněné objekty, které zůstaly funkčně i stavebně 
provázané až do současnosti.
Kondominium domů č. p. 1152 a 1156 se na hodnotách ghetta podílí nejen 
urbanisticky, ale i svými výraznými solitérními hodnotami, které spočívají ve vysokém stupni 
zachování historických stavebních konstrukcí i uměleckých detailů, jako je  dochované vnitřní 
dispoziční schéma, zachované klenby, v hojné míře dochované dřevěné truhlářské prvky 
(okna, dveře vč. krabicových zámků, zárubně), kamenná schodiště, dlažby, niky, výjimečné je 
také dochované topeniště. Operativním průzkumem, který v roce 2017 vykonali pracovníci 
NPU UOP v Telči, byla zjištěna rozsáhlejší iluzivní výmalba několika místností.
Vzhledem ke všemu výše uvedenému doporučuje krajský úřad prohlášení židovských 
domů 1156/63 a 1152/67 na ulici Novosady (kondominium) ve Velkém Meziříčí, s pozemky 
p. č. 144, 145, 146, vše k. ú. Velké Meziříčí, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina 
za kulturní památku jako hodnotný doklad vývoje bydlení obyvatel židovského ghetta. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci souboru 
navrženého na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
10
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Pozoruhodná srostlice dvou bývalých židovských měšťanských 
domů 1156/63 a 1152/67 v ulici Novosady, po stavební stránce ovlivněná existencí 
tzv. familiantských zákonů, představuje památkově vysoce hodnotný a pro dotčenou lokalitu 
charakteristický příklad původní ústřední zástavby dřívějšího velkomeziříčského židovského 
města. U obou střešním hřebenem podélně orientovaných patrových domů situovaných 
na hloubkových středověkých parcelách dodnes převažuje přítomnost historických konstrukcí 
a prvků barokního a klasicistního stáří, přičemž vlastní stavební jádro těchto objektů je 
v některých jeho částech s velkou pravděpodobností pozdně renesanční. Funkčně vzájemně 
prorostlé obytné domy (kondominium) se vyznačují komplikovanou víceúrovňovou vertikální 
dispozicí s četnými malebnými zákoutími, záklenky, nepravidelně taženými vnitřními 
omítkami a autentickými řemeslnými detaily, společně vytvářejícími nejenom neopakovatelný 
genius loci tohoto archaického židovského dvojdomu, ale také jedinečnou hmatatelnou 
upomínku na kdysi bohatě pulzující každodenní život zaniklé velkomeziříčské komunity. 
Mimořádnou autenticitou vynikají zejména interiérové dveře svlakové a rámové konstrukce 
s kazetovými výplněmi, včetně kování, jejich dřevěné obložky, kamenná ostění, kamenné a 
dřevěné schodové stupně, historické dlažby, podlahy z masivních širokých prken, 
četné okenní výplně s vícetabulkovým členěním a dobovým kováním, pozůstatky původního 
kuchyňského zázemí, mohutné zděné komínové těleso, nejrůznější typy klenebních soustav, 
včetně nápadné hřebínkové klenby pozdně renesančního charakteru, odstupněné fabionové 
okraje omítaných stropních podhledů, nebo rozsáhlé úseky původních vnitřních omítek, 
skrývající ve starších vrstvách průzkumem doložené cenné dekorativní výmalby stěn, stropů a 
kleneb.
Nej hodnotnější řešení uličního průčelí dnes z obou posuzovaných měšťanských domů 
vykazuje objekt č. p. 1152 s dochovanými pozůstatky architektonického tvarosloví 
syntetizujícího prvky zlidovělého pozdního baroka a klasicismu, a dále s půlkruhově 
zaklenutým, patrně renesančním kamenným portálem průjezdu s nápadně okosenou vnitřní 
hranou. Architektonické rozvržení hlavní fasády funkčně navazujícího domu č. p. 1156 bylo 
v průběhu 20. století, až na kamenné podokenní římsy po odstraněných štukových 
šambránách prvního patra, celoplošně nevhodně zjednodušeno. Památkový význam 
pohledově exponovaných objektů by si v budoucnu zasloužil případnou rehabilitaci 
a odbornou rekonstrukci obou průčelí, a to na základě fragmentů in šitu, archivních fotografií 
a materiálů a formálních analogií doložených ze slohově obdobných měšťanských objektů.
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, uměleckořemeslné, kultuměhistorické a 
jako projev tvůrčích schopností a práce člověka dotčený soubor „židovské domy č. p. 1156/ 
č. o. 63 a č. p. 1152/ č. o. 67 (kondominium) ve Velkém Meziříčí44 na pozemcích p. č. 144, 
p. č. 145 a p. č. 146, vše k. ú. Velké Meziříčí, s pozemky p. č. 144, p. č. 145 a p. č. 146, vše 
k. ú. Velké Meziříčí, ulice Novosady, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen,
11
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči 
Městský úřad Velké Meziříčí, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče
12
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást
rozhodnutí č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018.
13
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 1 - 2.
14
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 3 - 4.
15
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 5 - 6.
16
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 7 - 8.
17
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 9.
18
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22. 10. 2018, obr. 10-11.
19
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 12 -13.
20
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 14 -15.
21
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 16 -17.
22
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 18.
23
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 19.
24
Dvacet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67618/2018 OPP ze dne 22.10. 2018, obr. 20 - 23.
25

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0543743.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Velké Meziříčí, židovské domy. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

20128777 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

22.10.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 18134807

Bližší specifikace:

Název	židovské domy
Číslo ÚSKP	106321
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20695595

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 67618/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	06.12.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	18134807 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 303074

Název objektu: židovský dům

Část obce: Velké Meziříčí

Č. dom.: č.p. 1156

Ulice: Novosady

Č. or.: 63

Kat. území: Velké Meziříčí

Obec: Velké Meziříčí

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

židovské domy (právní stav 18134807)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 17480

Název lokality: Velké Meziříčí

Reálný typ: město

Kat. území: Velké Meziříčí

Obec: Velké Meziříčí

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

Kraj: Kraj Vysočina

židovské domy (právní stav 18134807)

Kód CZ: 22882

Název lokality: Dalimilova Ulice

Reálný typ: býv. městská čtvrť židovská

Kat. území: Velké Meziříčí

Obec: Velké Meziříčí

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

Kraj: Kraj Vysočina

židovské domy (právní stav 18134807)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 339

Název hist. regionu: Velké Meziříčí

židovské domy (právní stav 18134807)

Ke stažení Náhled Poslat žádost