Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Došlo: 2019-02-26 10:02:40
<U: NPU-310/15807/2019
Listu: 1 Příloh: 7
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna(a),mkcr.cz
Vážený pan 
JUDr. Jan Nemanský
Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r. o. 
Těšnov 1/1059 
110 00 Praha 1
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 21. 11. 2017
MK 70331/2017 OPP Dvořáková Jana Ing. / 431
MK-S 13566/2016 OPP
Věc: řízení o prohlášení souboru „č.p. 4 Koloděje44, ulice K Jízdárně 4/11, Praha 9 -  
Koloděje, za kulturní památku - rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 70331/2017 OPP, 
spis. zn. MK-S 13566/2016 OPP, ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 70331/2017 OPP, spis. zn. MK-S 
13566/2016 OPP ze dne 21. 11. 2017
MINISTERSTVO KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
11811 Praha 1 — Malá Strana^ 
IČ: 00023671 ili!
Stejnopis rozhodnuti:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v hl. m. Praze
Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče
vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
P. O. BOX 74
118 11 Praha 1 - Malá Strana
telefon: 257 085 111 
fax: 257 322 181 
e-mail: posta@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost
M K C R X Z) 3 B R U B Z
V Praze dne 21. 11. 2017 
Č.j.:MK 70331/2017 OPP 
sp. zn. MK-S 13566/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
i.
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
určený ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů,
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, soubor „č.p. 4 Koloděje44, ulice K Jízdárně 4/11, Praha 9 -  Koloděje, 
který sestává z budovy č. p. 4 a ohradní zdi s branou na pozemku pare. č. 54 a pozemku 
pare. č. 54, k. ú. Koloděje, Hlavní město Praha, za kulturní památku.
Nedílnou součástí výroku I. tohoto rozhodnutí je zákres umístění této kulturní památky do 
kopie katastrální mapy, který je umístěn v příloze tohoto rozhodnutí.
II.
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče určený ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů,
n e p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů (dále jen památkový zákon), budovu bývalé zámecké jízdárny bez ě.p. 
na pozemku pare. č. 53, dále spojovací chodbu mezi oběma budovami, bez č.p. na 
pozemku pare. ě. 55 a pozemky pare. ě. 53 a 55, k. ú. Koloděje, Hlavní město Praha, za 
kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů (dále jen správní řád) je účastník řízení vlastník budovy a pozemku č. p. 
676, společnost Zámek Koloděje a.s., Jungmannova 28/17, 110 00 Praha 1 -  Nové Město, 
IČO 27448398. Zástupcem účastníka řízení je na základě plné moci JUDr. Jan Nemanský, 
advokát, zapsaný v seznamu České advokátní komory pod č. 10599, se sídlem: Advokátní 
kancelář Jansta, Kostka spol. s r. o., Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1.
1
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo podnět k prohlášení budovy č.p. 4 na pozemku pare. č. 
54 s přilehlou zámeckou jízdárnou bez č.p. na pozemku pare. č. 53 , k. ú. Koloděje, ulice 
K Jízdárně 4/11, Praha 9 -  Koloděje, za kulturní památku. K podnětu se připojil svým 
odborným stanoviskem Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze, 
v dopise ze dne 9. 12. 2016, č.j. NPÚ-311/85705/2016, který soubor doporučil prohlásit za 
kulturní památku v tomto rozsahu:
budova č. p. 4 na pozemku pare. č. 54,
budova bývalé zámeckéu jízdárny bez č.p. na pozemku pare. ě. 53, 
spojovací chodba mezi oběma budovami, bez č.p. na pozemku pare. č. 55, 
pozemků pare. ě. 53, 54 a 55 spolu s ohradní zdí s branou na pozemku pare. ě. 54, 
k. ú. Koloděje.
Ministerstvo podnět vyhodnotilo, shledalo ho důvodným, a na jeho základě zahájilo 
řízení o prohlášení výše uvedeného souboru za kulturní památku v rozsahu navrhovaném 
Národním památkovým ústavem.
Soubor je umístěn v historickém jádru dřívější obce Koloděje, nedaleko zámku, při 
ulici K Jízdárně, v místě s pásem zeleně se vzrostlými stromy. Vstupní brána a hlavní průčelí 
domu č. p. 4 je natočeno směrem k ulici, vedoucí k zámku. Na prostranství před hlavním 
průčelím č. p. 4 je umístěna barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která je kulturní památkou.
Dům čp. 4 na pravidelném obdélném půdorysu je přízemní s valbovou střechou. 
Vzhledem ke klesajícímu terénu má budova na straně orientované do ulice výrazně vyšší 
soklovou část. Zejména hlavní uliční a boční dvorní průčelí je pojato velmi reprezentativně 
s výraznou výzdobou. Okna (na uličním průčelí sdružená do dvojic) se segmentovým 
záklenkem mají profilované šambrány i podokenní a nadokenní římsy. Nad kordonovou 
římsou doprovázenou obloučkovým okrajovým motivem navazuje půdní polopatro 
s výraznými (zaslepenými) opět dekorativně pojatými šesticípými otvory s konkávně 
prohnutými stranami. Bohatě profilovanou korunní římsu doplňuje pás s čabrakovým 
motivem. Hlavním prvkem vertikálního členění průčelí jsou výrazně zdobené pilastry 
s dekorativními hlavicemi (resp. zde pilastry plní funkci nárožní bosované lizény). Pilastry 
jsou rovněž po stranách vstupu dvorního průčelí. Jednodušeji pojaté severovýchodní průčelí, 
orientované k pochozí terase, má plochu členěnou obdélnými rámci a v polopatře úzké 
štěrbinové otvory. K východnímu nároží budovy přiléhá drobný slepý úsek ohradní zdi. Dům 
není podsklepen. V přízemí mají některé místnosti vjihovýchodní části dispozice segmentové 
klenby do traverz, které jsou nyní patrné pouze v prostoru toalet, v místnosti býv. hostince 
jsou tyto klenby překryty sádrokartonovými podhledy. Ostatní prostory přízemí jsou 
plochostropé. Krov je dochován pravděpodobně z doby výstavby. Konstrukce krovu 
zohledňuje nadezdívku půdního polopatra. Vaznicový krov má charakter (stojaté) stolice se 
šikmými sloupky (resp. zjednodušené „variace“ ležaté stolice). Střední vaznice leží na 
šikmých sloupcích (vzpěrách), které jsou v patě opřeny o základ půdní nadezdívky. 
Vodorovná rozpěra se opírá do sloupků (vzpěr), krov je ztužen pásky mezi sloupkem 
(vzpěrou) a rozpěrou, pásky mezi sloupkem (vzpěrou) a střední vaznicí. Krov nemá 
vrcholovou vaznici. Krokve jsou uloženy na střední vaznici a na spodní vaznici, která leží na 
koruně půdní nadezdívky.
Budova bývalé jízdárny se nachází severovýchodně od domu č. p. 4, se kterým je 
spojena úzkým krčkem. Jízdárna na pravidelném obdélném půdorysu je přízemní s vysokou 
soklovou partií. Střecha objektu je valbová. Poměrně jednoduše pojatá průčelí jsou členěna 
přízedními hranolovými pilíři na jednotlivá obdélná pole (na delších stranách 9 polí, na 
kratších stranách 4 pole.) Okna se segmentovým záklenkem mají jednoduché podokenní 
římsy. Korunní římsa má v kontrastu k relativně stroze pojatým fasádám bohatší profilaci. 
Budova je podsklepena pouze v severozápadní části půdorysu při uličním průčelí.
2
Prostory suterénu jsou zaklenuty valenými segmentovými klenbami. Největší část 
přízemí zaujímá velký plochostropý sál (pův. jízdárna). Stěny sálu jsou vertikálně členěny 
přístěnnými hranolovými pilíři. V severozápadní části dispozice přiléhá k sálu otevřené 
pódium s místnostmi provozního zázemí. Dřevěný krov budovy pochází z doby výstavby 
jízdárny z let 1940-1941 (krov nebyl v době zpracování tohoto návrhu zpřístupněn). Úzké 
přízemní spojovací křídlo mezi domem č. p. 4 a jízdárnou je novodobě upraveno, s částečně 
plechovou střechou. Jednoduché průčelí je přizpůsobeno přiléhajícím objektům. V prostoru 
mezi domem č. p. 4, jízdárnou a spojovacím krčkem je situovaná vyvýšená, převážně 
novodobě upravená venkovní terasa. Přístup na terasu vede schodištěm směrem od ulice.
K západnímu nároží domu č. p. 4 přiléhá kamenná ohradní zeď s bránou a brankou. 
Obdélná branka má novodobé dvoukřídlé dveře, k vyvýšenému vstupu vede krátké schodiště 
se zděným zábradlím. Hlavní brána, rovněž s novodobými vraty, má polokruhový záklenek. 
Plocha zdi s bránou a brankou je členěna jednoduchými lisénovými pásy. Korunní římsa má 
bohatou profilaci. V klenáku brány je pouze v omítce nově namalován nápis „LP/94“. 
Ohradní zeď je zachována především v západní části areálu, podél dvorního pozemku pare. 
č. 54. Část zdi směrem do ulice je omítnutá, zbývající části jsou bez omítek. Koruna zdivá je 
tvořena z pálených cihel. Plocha pozemků pare. č. 53, 54 a 55 tvoří celkový areál tohoto 
bývalého statku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze, ve svém 
návrhu mimo popis všech souboru uvádí k historii a památkové hodnotě areálu: „ Historie 
rozsáhlého hospodářského statku čp. 4 sahá v písemných pramenech až do 17. století, 
dochovaná zástavba však pochází pravděpodobně až z druhé poloviny 19. století (nynější 
půdorysy se nijak neshodují se situací na stabilním katastru z r. 1841). Ve stavebních 
archivech UMC Praha Koloděje a Praha 21 se nedochovaly žádné starší plány, pouze spisy 
k výstavbě jízdárny v letech 1940 - 1941 a další spisy a plány až poválečné. Od 40. let 19. 
století byl statek čp. 4 nazýván podle majitele jako Martinovský. Roku 1904 prodal 
F. Martinovský statek knížeti Janu z Lichtenštejna. V letech 1927-1937 byl majetkem rodiny 
Holekových. V roce 1937 koupil zámek i čp. 4 Antonín (Teny) Kumpera, generální ředitel 
Waltrových závodů v Jinonicích. Budova čp. 4 pochází pravděpodobně z druhé poloviny 19. 
století (s možnými úpravami počátkem 20. století a později), stejně jako přiléhající brána. 
Budova bývalé jízdárny vznikla jako novostavba v letech 1940-1941. Stavebníkem byl tehdejší 
majitel zámku ing. Kumpera. Budova byla stavěna jako zimní jízdárna. Autorství budov 
nebylo prozatím zjištěno. Staršího původu by teoreticky mohl být západní úsek ohradní zdi, 
který se pravděpodobně shoduje s hranicí pozemku zachyceného již na stabilním katastru. 
Vlastníkem objektu je Zámek Koloděje a.s. Majitel plánuje demolici celého areálu. 
V současné době nepodléhá dům čp. 4 s jízdárnou žádné památkové ochraně. Pouze socha sv. 
Jana Nepomuckého před budovou čp. 4 (přemístěna sem roku 1922 od domu čp. 45) je  
kulturní památkou (r. č. ÚSKP 41250/1-1984). Objekty jsou v současné době vyklizené, bez 
využití. Do počátku roku 2016 zde byla v provozu restaurace. Podle zástupce vlastníka je  
areál v havarijním stavu, poškozen zejména nadměrnou vlhkostí zdivá a napadením krovu. 
Prohlídka interiéru byla pracovníkům NPU UOP PR umožněna dne 23. 11. 2016. Na základě 
této prohlídky lze konstatovat, že míra poškození či napadení konstrukcí standardně 
zanedbaného domu rozhodně nedosahuje havarijního stavu, který by vyžadoval celkovou 
demolici. Rovněž posudek, který nechal zpracovat v listopadu 2016 vlastník objektu, sice 
konstatuje četná poškození (nadměrná vlhkost zdivá a podlah, degradující stav podlah, 
odvodnění střechy a svody poškozeny, aj.), ale celkový stav rovněž nehodnotí jako havarijní 
(např. prvky dřevěného krovu jsou z větší části v dobrém stavu).
Areál domu čp. 4 s bývalou jízdárnou představuje významnou složku historické 
zástavby starých Koloděj. Z pohledu památkové péče spočívá hodnota souboru především 
v podobě a uspořádání exteriéru a jeho zasazení v rámci obce. Budovy sice nedisponují 
nějakými výjimečnými či mimořádně dochovanými původními prvky vnitřních prostor (snad
3
s výjimkou krovu a segmentových kleneb z doby výstavby), ale zaujímají důležité místo 
v zástavbě Koloděj. Působivá uliční kulisa s výraznou historizující fasádou domu čp. 
4 s branou a s doplňující skromněji pojatou budovou jízdárny vhodně spoluutváří malebný 
prostor v bezprostředním sousedství zámku. Vedle již  prohlášených kulturních památek 
v Kolodějích (tj. areál zámku, kostel Povýšení Sv. Kříže, kamenný kříž, sochy sv. Floriána 
a sv. Jana Nepomuckého) lze z dalších významných staveb Koloděj zmínit především faru čp. 
43, býv. hostinec čp. 29 či býv. sýpku Panského dvora (býv. čp. 2, pare. č. 18/54; nyní 
radikálně modernizovaná, v roce 2003 MK rozhodlo o neprohlášení za kulturní památku). 
Vedle těchto uvedených staveb náleží areál čp. 4 s jízdárnou nepochybně k nejvýznamnějším 
budovám historického jádra Koloděj. Podoba a výzdoba fasády domu čp. 4 vyniká i ve 
srovnání s obdobnými objekty venkovského charakteru v celopražském měřítku.
Ačkoliv se z právního hlediska dosavadní záměry stavebních úprav objektů čp. 4 a čp. 177 
netýkaly výkonů státní památkové péče, i v některých dřívějších písemných doporučeních OPP 
MHMP bylo upozorňováno na charakter historického domu (např. čj. OPP 2887/98 ze dne 
18. 5. 1998; vzhledem k charakteru historického objektu doporučeno provést případné 
zateplení zevnitř, aby nedošlo ke změně fasády včetně výzdobných detailů). “
Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 památkového 
zákona dopisem Ministerstva kultury ze dne 3. 1. 2017, č. j. MK 530/2017 a byl informován
0 svých právech a povinnostech v řízení.
Na žádost Ministerstva kultury zaslal své stanovisko na základě § 3 odst. 1 
památkového zákona Magistrát hlavního města Prahy, odbor památkové péče, v dopise ze 
dne 20. 1. 2017, ě. j. MHMP 100044/2017. V něm doporučil prohlásit předmětný soubor za 
kulturní památku pro jeho významné historické i architektonické hodnoty. Konkrétně uvádí: 
„Areál domu čp. 4 s bývalou jízdárnou představuje významnou složku historické zástavby 
starých Koloděj. Z pohledu památkové péče spočívá hodnota souboru především v podobě 
a uspořádání exteriéru a jeho zasazení v rámci obce. Budovy sice nedisponují nijakými 
výjimečnými či mimořádně dochovanými původními prvky vnitřních prostor (snad s výjimkou 
krovu a segmentových kleneb z doby výstavby), ale zaujímají důležité místo v zástavbě 
Koloděj. Působivá uliční kulisa s výraznou historizující fasádou domu čp. 4 s branou 
a s doplňující skromněji pojatou budovou jízdárny vhodně spoluutváří malebný prostor 
v bezprostředním sousedství zámku. Vedle již  prohlášených kulturních památek v Kolodějích 
(tj. areál zámku, kostel Povýšení sv. kříže, kamenný kříž, sochy sv. Floriána a sv. Jana 
Nepomuckého) lze z dalších významných staveb Koloděj zmínit především faru čp. 43, býv. 
hostinec čp. 29 či býv. sýpku Panského dvora (býv. čp. 2, pare. č. 18/54; nyní radikálně 
modernizovaná). Vedle těchto uvedených staveb náleží areál č.p. 4 s jízdárnou nepochybně 
k nejvýznamnějším budovám historického jádra Koloděj. Podoba a výzdoba fasády domu čp. 
4 vyniká i ve srovnání s obdobnými objekty venkovského charakteru v celopražském měřítku. 
Z hlediska památkové péče areál domu č. p. 4 s bývalou jízdárnou představuje historicky
1 architektonicky významnou stavbu v rámci obce Koloděje i v širším kontextu hlavního města 
Prahy. Jedná se o stavebně dobře dochovaný soubor objektu obytné architektury z druhé 
poloviny 19. století vhodně doplněný objektem jízdárny z let 1940-1940. Za nejhodnotnější lze 
označit především výzdobu historizujících fasád domu č.p. 4 a celkovou hmotu 
a urbanistickou situaci areálu v rámci historického jádra Koloděj v bezprostředním 
sousedství zámku. Také původní zimní jízdárna zpočátku 40. let 20. století je  poměrně 
neobvyklým a typologicky pozoruhodným prvkem historické zástavby pražského venkova/'
Účastník řízení byl poté v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu informován v dopise 
ze dne 27. 1. 2017, č. j. MK 7206/2017 OPP o tom, že již byly shromážděny všechny 
podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti využil,
4
dne 3. 2. 2017 a 10. 2. 2017 se se spisem seznámil zástupce prostřednictvím svých zástupců 
a zároveň v dopise ze dne 6. 2. 2017 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření. Své vyjádření 
zaslal v dopise ze dne 16. 3. 2017. V něm vyjadřuje svůj nesouhlas s prohlášením a uvádí řadu 
námitek. Především namítá, že stanoviska NPÚ a MHMP se textově shodují v části popisu 
souboru a zhodnocení nemovitostí a z této skutečnosti vyvozuje, že OPP MHMP rezignoval 
na vlastní posouzení a tedy nepostupoval v souladu se zákonem a ministerstvo by k němu při 
svém rozhodování nemělo přihlížet.
Dále namítá, že NPÚ při svém hodnocení vycházel „ toliko z dílčích aspektů dotčených 
nemovitostí a především neposuzoval kulturní hodnotu dotčených nemovitostí jako celku", 
neboť, jak stanovisko NPÚ připouští, interiéry budov nevykazují žádné významné hodnoty. 
Památková hodnoty je tedy vyvozována pouze na základě exteriéru nej starší budovy č. p. 
4 a z umístění souboru. Dále vyjadřuje svůj názor, že prohlášení souboru staveb musí být 
odůvodněno zcela mimořádnými kulturními hodnotami ve smyslu ust. § 2 odst.
1 památkového zákona a výjimečností alespoň některé ze staveb tvořící dotčený soubor 
staveb. Tento výklad zákona se nezakládá na pravdě, památková hodnota věcí ve smyslu § 2 
odst. 1 památkového zákona není podmíněna jejich výjimečností, či mimořádností, nýbrž 
významem památkových hodnot, které věc či soubor vykazuje. Účastník dále namítá špatný 
technický stav budov, který dokládá přiloženými posudky Ing. Procházky a spol. Flargo a.s. 
Dále doplňuje Stavebně-historický posudek Mgr. Krušinové a vyjádření k památkové 
hodnotě PhDr. Zachaře. Dále doplňuje vyjádření Městské ěásti Praha -  Koloděje a 
fotodokumentaci z února 2017. Doplněnými podklady a dalšími námitkami se podrobně 
zabýváme níže.
Ministerstvo kultury po seznámení se zaslanými podklady svolalo za účelem zjištění 
skutečného stavu souboru v exteriéru i interiérech usnesením ze dne 4. 5. 2017, č. j. 
MK32132/2017 OPP, ohledání věci. Ohledání proběhlo dne 24. 5. 2017, za účasti zástupců 
účastníka řízení, který přizval též Mgr. Alenu Krušinovou, autorku Stavebně-historického 
průzkumu, doplněného účastníkem. Byly zpřístupněny všechny požadované interiéry včetně 
krovu nad č. p. 4 a pořízena fotodokumentace.
Účastník řízení dodal své podání ze dne 26. 6. 2017, v němž ve dvou verzích -  
stručné a obsáhlejší -  uvedl především rekapitulaci dosavadního vývoje řízení. Poté byl 
v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu informován v dopise ze dne 18. 8. 2017, č. j. MK 
52928/2017 OPP o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl 
vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich 
doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti využil a dne 30. 8. 2017 se se spisem 
prostřednictvím svého zástupce seznámil. Následně ministerstvo obdrželo písemné vyjádření 
účastníka v dopise ze dne 14. 9. 2017. Vněm opětovně vyjadřuje účastník řízení svůj 
nesouhlas s prohlášením souboru a své stanovisko opírá o tyto zaslané podklady:
1) Znalecký posudek Ing. Procházky z 22. 11. 2016 (ve spise pod č. 16A),
2) Ekonomické posouzení společností Flargo a.s. z 22. 11. 2016 (ve spise pod 
č. 6A),
3) Stanovisko Městské ěásti Koloděje ze dne 6. 2. 2017 (ve spise pod č. 16A),
4) Posudek Mgr. Aleny Krušinové ze dne 6. 3. 2017 (ve spise pod č. 16 A a 17B)
5) Posudek PhDr. Mgr. Michaela Zachaře ze dne 8. 3. 2017 (ve spise pod č. 16A),
6) Fotografie z února 2017 (ve spise pod č. 16A).
Posudek Mgr. Aleny Krušinové se zabývá stavebně historickým a architektonickým 
stavem souboru. Posudek uvádí: „ Objekt (čp. 4 -  pozn. MK) v interiéru nevykazuje žádné 
hodnotné prvky. Z exteriéru je  třeba zmínit štukovou výzdobu fasád objektu a to 
severozápadní a jihozápadní, na zbývajících dvou, tj. na straně jihovýchodní 
a severovýchodní jsou fasády řešeny jednoduchou formou. Budova prošla stavebními
5
úpravami zpočátku 20. století a rovněž později. V roce 1958 byl přistavěn spojovací krček 
mezi jízdárnou a objektem čp. 4. V souvislosti s využitím sousední budovy bývalé jízdárny od 
roku 1955 jako kulturní dům, bylo v objektu čp. 4 zřízeno zázemí se sociálkami a výčep, pro 
provoz restaurace byl objekt nově upraven v letech 1990 a později. V objektu jsou vyměněna 
všechna okna za novodobá, z původní výbavy interiéru se nedochovaly ani původní dlažby, 
dveře a další hodnotné prvky, které by připomínaly dobu výstavby objektu. Dobový je 
vaznicový krov. Přiléhající brána a vstupní schodiště, vedoucí do dvora objektu čp. 4, jsou 
dotčeny rovněž úpravami nejen z počátku 20. století, ale i pozdějšími zásahy. (...) Novostavba 
jízdárny z let 1940-41 sloužila svému účelu velmi krátce, stavebník ing. Kumpera (tehdejší 
majitel zámku, ředitel Waltrových závodů) j i  nechal postavit jako zimní jízdárnu. Již v roce 
1955 byla přestavěna na kulturní dům a v roce 1958 propojena s čp. 4 již  výše zmíněným 
spojovacím krčkem. Roku 1990 byl zateplen a rekonstruován strop budovy, která nadále 
sloužila jako restaurace a společenský sál až do počátku roku 2016, společně s objektem 
čp. 4, kde bylo zázemí restaurace. I když pomineme velmi špatný technický stav objektu (viz. 
Znalecký posudek Ing. L. Procházky a prohlídka na místě samém), samotná budova jízdárny 
nevykazuje po stránce umělecko historické a architektonické žádné atributy, které by 
jakýmkoliv způsobem posílily její výjimečnost a hodnotu. Jediným aspektem, který zde hraje 
roli, je  daná lokalita, historické jádro obce. K. ú. Koloděje nejsou vyhlášeny za památkovou 
zónu. Stavební úpravy, související se změnou původní funkce budovy, budovu nejen poškodily, 
ale vedly k devalvaci jejího původního historického charakteru. Pomyslná památková hodnota 
těchto staveb je  určena zvykově malebnou siluetou, utvářející zažitý obraz místa. Silueta místa 
může být respektována i bez uvalení jmenovité památkové ochrany. “
Posudek PhDr. Mgr. Michaela Zachaře je velmi stručný, cit. zde jeho závěr, který 
tvoří druhou polovinu textu a zčásti téměř doslova opakuje věty posudku MgA. Krušinové: 
„ Usuzuji, že pomyslná památková hodnota tohoto objektu je dána zvykově malebnou siluetou 
utvářející zažitý obraz místa. (...) Silueta místa jako jediný ospravedlnitelný a smysluplný fakt 
může být respektována i bez vnucení jmenovité památkové ochrany. Na základě znalosti místa, 
seznámení s aktuálními podklady k nemovitosti a komparace s fondem nemovitých kulturních 
památek v České republice nejsem přesvědčen, že uvedený objekt splňuje podmínky pro 
prohlášení za nemovitou kulturní památku. “
Znalecký posudek Ing. Procházky se týká technického stavu budov. Posudek shledal 
napadení krovu tesaříkem krovovým, napadení dřevěných podlah jízdárny (uložených na 
zemině) hnilobou a dřevokaznou houbou, vzlínání vlhkosti ve zdivu, promáčení zdivá 
podzemní části pod částečně podsklepenou jízdárnou. Další závady se týkají oplechování 
a lokální destrukce omítky způsobené zatékáním. Dále drobné diagonální trhliny v parapetu 
č. p. 4 a lokální výskyt plísní v nevětraných a od zemní vlhkosti neizolovaných budovách 
i drobným zatékáním střechou, způsobeným dlouhodobě zanedbanou údržbou. Posudek 
prokázal vážné lokální závady, celkový stav objektu neoznačuje za havarijní. Doporučené 
sanační práce se týkají jen části hmoty -  především dřevěných prvků. V závěru doporučuje 
posudek porovnat náklady na sanace s náklady na demolici objektů. Pro účely tohoto řízení 
bereme zjištěné závady (krov, podlahy, zemní vlhkost) na vědomí.
Ekonomické posouzení společností Flargo a.s. je velice stručné, bez výpočtu i bez 
jakéhokoli rozpočtového podkladu pouze hrubě odhaduje cenu sanačních prací, navržených 
v posudku Ing. Procházky. Vedle nahozené ceny sanačních prací se rovněž nahrubo odhadnuté 
náklady na zbourání budov jeví finančně výhodné.
Stanovisko Městské části Koloděje uvádí, že „lze nepochybně zmínit, že se jedná 
o součást zástavby původní obce Koloděje “ a že ke zhoršení technického stavu budov přispěla 
významnou měrou dlouhodobě zanedbaná údržba. Dále stanovisko uvádí, že původní 
charakter budov byl v průběhu let narušen a do značné míry znehodnocen neodbornými 
stavebními úpravami. V kontextu jiných kulturních památek této městské části, především 
zámku Koloděje a kostela Povýšení sv. Kříže se nejedná o významný historický či kulturní 
prvek a vedle jiných staveb původní historické zástavby „ ničím nevybočují ani nevynikají“.
6
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Především na základě ohledání věci ministerstvo ověřilo, že 
technický stav budov není havarijní a i po přestavbě interiérů pro účely kulturní využití zůstal 
exterier dochován s vysokou mírou autenticity. Ke stanovisku Městské části Koloděje 
uvádíme, že je stanoviskem laickým, které zcela opomíjí urbanistické hodnoty souboru -  tedy 
exteriér, vysokou výtvarnou kvalitu zpracování fasád uličního a dvorního průčelí č. p. 4 (jaká 
se v obci neopakuje). Dále opomíjí kvalitu hmotové kompozice souboru, uplatňující se 
v návaznosti na ulici, vedoucí k hlavní bráně zámku. Toto stanovisko se opírá pouze
0 zchátralý vzhled budov, způsobený dlouhodobě zanedbanou údržbou a znehodnocení jejich 
původní podoby přestavbou na kulturní centrum obce. Pro účely tohoto řízení nepřináší žádná 
podstatná fakta či odborný pohled a nemá tedy žádnou důkazní hodnotu -  obdobně jako 
podnět občanů, kteří iniciovali toto řízení. Doplňujeme, že tvrzení posudku, že v kontextu 
jiných kulturních památek městské části Koloděje se nejedná o významný historický či 
kulturní prvek a vedle jiných staveb původní historické zástavby předmětný soubor ničím 
nevyniká ani nevybočuje, se nezakládá na pravdě. Odborná pracovnice Ministerstva kultury -  
ministerský rada v oboru památkové péče, pověřená vedením tohoto řízení, toto tvrzení 
prověřila přímo na místě -  podrobněji viz. níže. Po důkladné pěší prohlídce této městské části 
konstatuje, že budova bývalého statku č. p. 4 spolu s vjezdovou branou nemá na území 
městské části Koloděje obdobu. V obci se sice dochovalo více podobně starých či starších 
staveb, nedosahují však výtvarných kvalit (viz níže) ani autenticity předmětného souboru.
Ke znaleckému posudku Ing. Procházky -  znalce v oboru stavebnictví, uvádíme, že 
byl doplněm pouze v neověřené kopii, jako příloha posudku společnosti Flargo. Přesto se jím 
ministerstvo zabývalo podrobně, neboť se týká technického stavu budov souboru. Předmětem 
tohoto řízení je stanovení památkové hodnoty souboru. Obecně lze říci, že do památkové 
hodnoty staveb se promítá i jejich technický stav, neboť repliky staveb nemají autenticitu 
stavby původní, a tedy ani její památkovou hodnotu. V tomto případě shledané technické 
závady byly v průběhu ohledání věci ministerstvem ověřeny. Jde o závady dílčí, které jsou 
opravitelné. Po prostudování posudku a po ohledání souboru ministerstvo konstatuje, že Ing. 
Procházkou navržené sanační práce (odvlhčení staveb, provedení izolací proti vodě a výměna 
dožilých dřevěných konstrukcí včetně krovu) nesnižují zásadním způsobem památkovou 
hodnotu souboru.
Závěrem Ing. Procházka doporučuje porovnat náklady na sanační práce s náklady na 
demolici staveb. Tímto porovnáním se zabývá posudek společností Flargo a.s., který, jak již 
uvádíme výše, pouze velice nahrubo odhaduje cenu sanačních prací, vedle níž rovněž nahrubo 
odhadnuté náklady na zbourání budov se jeví finančně výhodné. Tento posudek ovšem 
porovnává neporovnatelné -  zatímco na konci sanačních prací je funkční modernizovaný 
areál, na konci demolice je holý pozemek bez staveb. Aby bylo možné skutečně porovnat 
náklady na opravu s náklady na demolici porovnat, musely by k demolici být připočteny
1 náklady na znovuvybudování staveb v objemu těch zbořených. Pro řízení o prohlášení 
souboru za kulturní památku nemá tento posudek žádnou výpovědní hodnotu.
Posudek PhDr. Mgr. Zachaře se odborným posouzením souboru podloženým 
argumenty nezabývá. Uvádí kategorická tvrzení, která nejsou ničím podložena. Např. 
vyjadřuje předpoklad, že hodnotícím kritériem pro prohlášení stavby za kulturní památku je 
její výjimečnost. Jde o obecně rozšířený omyl, žádné kritérium výjimečnosti památkovou 
hodnotu neurčuje. Památková hodnota není odvislá od eventuální výjimečnosti věci, stavby či 
souboru věcí, nejde o rekordy. § 2 odst 1 a) památkového zákona, podle něhož je věc za 
kulturní památku prohlašována, nehovoří o výjimečnosti věci, nýbrž o jejím významu: „které 
jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od 
nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka
7
z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, 
vědecké a technické Významnost může být určena i typičností té které stavby v rámci 
určitého regionu či typologického zařazení stavby či jejím doložením konkrétního 
historického období. I opakování určitého charakteristického typu tedy může založit 
významnost té které památky (např. lidové stavitelství, industriální architektura, technické 
památky atd.). Vždy tedy je nutné kvalifikovaně vážit významnost předmětu řízení
0 prohlášení věci za kulturní památku ve všech souvislostech -  v kontextu místa, doby atd. 
Stanovisko, pořízené účastníkem řízení, k 8. 3. 2017 se nezabývá konkrétní specifikací 
památkové hodnoty předmětného souboru pro účely tohoto řízení, k ní pouze uvádí úsudek 
autora, že je dána „zvykově malebnou siluetou utvářející zažitý obraz místa“. Nezabývá se 
urbanistickými vztahy v místě, ani odbornou analýzou kontextu daného konkrétního místa. 
Pouze obecně uvádí postulát, že „Stavba je zasazena do prostředí, utváří kontext, to ovšem 
může jiná stavba též. “ Následující věta neobjasňuje význam předešlé, je zcela matoucí: 
„ Z tohoto úhlu pohledu nelze pokládat stávající dům za jediný možný k naplnění hodnot 
plošné památkové ochrany, která navíc de iure neexistuje. “ K tomu ministerstvo dodává, že 
předmětem tohoto řízení není řešení plošné památkové ochrany v daném místě, nýbrž 
posouzení památkové hodnoty předmětného souboru. K tomuto tématu ovšem posudek PhDr. 
Mgr. Zachaře žádná relevantní fakta ani důkazy pro svá tvrzení neuvádí, a proto je pro účely 
tohoto řízení zcela nepřesvědčivý.
Zbývajícími podklady tohoto řízení tedy jsou: odborné stanovisko NPÚ, stanovisko 
OPP MHMP a posudek Mgr. Krušinové, podrobně citované výše.
Stanovisko Mgr. Krušinové nepřináší nové poznatky ohledně souboru. Potvrzuje 
poznatky NPÚ ohledně datace staveb a sledu stavebních úprav a změn využití. Závěrem 
uvádí, že stavební úpravy budovu nejen poškodily, ale vedly k devalvaci jejího původního 
historického charakteru. S tímto závěrem nelze souhlasit, neboť ministerstvo shledalo, že 
nevhodné stavební úpravy jsou reverzibilní a č. p. 4 s ohradní zdí a branou nadále vykazuje 
významnou památkovou hodnotu. Podrobněji viz. níže.
Po prostudování veškerých shromážděných podkladů a detailním seznámení se se 
souborem i jeho okolím přímo na místě, ministerstvo dospělo k těmto závěrům: budova č. p. 4 
spolu s branou je kvalitním dokladem historické zástavby kolodějského předzámčí 2. poloviny 
19. století s vysokou výtvarnou kvalitou exteriéru. Ačkoli nevhodné stavební úpravy interiéru 
ze 2. pol. 20. století zčásti setřely původní podobu interiérů, jsou reverzibilní povahy (např. 
novodobě vložené příčky, dlažby a obložení stěn). Vyměněna byla i okna, ovšem dodrženo 
jejich původní členění. I pokud se potvrdí nutnost vyměnit krov a střešní krytinu, stavba si 
stále uchovává dostatečnou míru autenticity a výpovědi o památkových kvalitách objektu. 
Základní rozvržení původní dispozice je pod úpravami stále patrné, neboť nej hodnotnější části 
budovy zůstaly uchovány (hmotová kompozice budovy s vjezdovou branou, nosné stěny 
s původním dispozičním rozvrhem, charakteristické segmentové záklenky oken a dveří, 
původní valená klenba (nynější WC), schodiště na půdu atd. Především však je třeba věnovat 
pozornost výtvarně kvalitnímu rozvržení fasád budovy s nevšedními architektonickými 
detaily, které působivě kombinují pozdně klasicistní výzdobné prvky s romanticky 
zlidovělými barokizujícími motivy (čabraková kordonová římsa, rokajové vpadliny dodatečně 
zazděných půdních okének, bosované pilastry s hlavicemi, profilovaná korunní římsa
1 tvarosloví vjezdové brány). Právě zvolené tvarosloví napomáhá přibližnému 
chronologickému zařazení fasády objektu do období 60. let 19. století. Objekt spolu s branou 
je velmi cenným dokladem prolínání prvků tradičního venkovského stavitelství s prvky 
„vyššího“ slohu městské architektury své doby, a to ještě před nástupem přísného historismu 
do venkovského prostředí.
Právě pro tyto vysoce kvalitní výtvarné formy se budova spolu s branou významně 
uplatňuje v prostředí obce Koloděje, v těsném sousedství areálu zámku, s nímž j e v  přímém 
pohledovém vztahu. Pravděpodobně právě tyto kvality byly důvodem k druhotnému umístění
8
barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, původně stojící před protějším domem č. p. 45, před 
průěelí statku č.p. 4. Socha vhodně doplňuje výtvarnou kompozici tohoto místa, které tvoří 
důstojné prostředí hlavnímu vstupu do areálu zámku Koloděje. Právě výše popsané výtvarné 
kvality důstojně reprezentují význam tohoto urbanisticky vysoce exponovaného místa -  při 
ulici, která spojuje zámek Koloděje s budovou Úřadu Městské části Koloděje, soubor „č. p. 4 
Koloděje" se nalézá uprostřed obou objektů. Jak již zmiňujeme výše, tento soubor v prostředí 
obce Koloděje nemá obdobu. Dochovaná zaklenutá vjezdová brána usedlosti je dnes jedinou 
v prostředí obce, která od konce 19. století vzhledem k blízkosti hlavního města změnila 
charakter ze zemědělské a řemeslnické (koláři) na rezidenční, kde dnes dominuje zástavba 
rodiných domů a vilek a původní venkovské chalupy byly přestavěny. Ohradní zeď s branou 
vymezuje areál bývalého statku od sousedního parčíku před hlavním vstupem do zámku, je 
tedy funkčně důležitou součástí souboru. Pohledově se uplatňuje od vstupu do zámku a svou 
příslušností k souboru se podílí na doložení původní zemědělské zástavby obce. Památková 
hodnota pozemku pare. č. 54 je dána památkovou hodnotou budovy č. p. 4 a ohradní zdi 
s branou, které jsou součástí tohoto pozemku. Hospodářská stavba bez č. p., která na tomto 
pozemku rovněž stojí se na památkové hodnotě nepodílí.
Budova bývalé zimní jízdárny z let 1940 -  41 spolu se spojujícím krčkem mezi č. p. 4 
a jízdárnou z roku 1958 sice vykazuje jisté architektonické kvality (kontextuální začlenění 
poměrně velkého objemu do prostředí tradiční lidové architektury), tyto kvality však nejsou 
dostatečně významné pro předmětný soubor. Vzhledem k datu vzniku je její historická 
hodnota nízká, nereprezentuje architekturu své doby. Není nezbytnou součástí původního 
areálu zemědělské usedlosti -  je spíše dokladem proměn jeho pozdějšího využití. S ohledem 
na špatný technický stav této budovy (podmáčené zdi včetně sklepa a dožilé dřevěné prvky) 
nepovažujeme za vhodné do prohlášeného souboru zahrnou i tyto dva užitkové objekty, neboť 
nevykazují významnou architektonickou či historickou hodnotu ani nejsou dokladem 
původního zemědělského osídlení obce. Pouze dokládají způsob života majitelů zdejšího 
panského sídla v polovině 20. století, což není historicky natolok vzácné, aby zakládalo 
vysokou památkovou hodnotu těchto objektů. S ohledem na proporcionalitu mezi veřejným 
zájmem na ochraně kulturního dědictví a omezením vlastnického práva se proto ministerstvo 
přiklonilo k závěru, bývalou jízdárnu a spojující krček, které nevykazují příliš vysokou 
památkovou hodnotu, z prohlášeného souboru vyjmout.
K námitkám účastníka řízení, soustředěným v dopisech ze dne 19. 9. a 20. 3. 2017 
uvádíme, že třemi z předložených posudků se ministerstvo již zabývalo podrobně výše.
K námitce účastníka, týkající se výkladu ust. § 2 památkového zákona (čl. II. str. 2 
podání ze dne 19. 9. 2017) odkazujeme na výše popsané památkové hodnoty předmětného 
souboru, rozhodně nejde o pouhé stáří souboru či pouhé umístění souboru, jak účastník 
namítá, nýbrž o prokázanou památkovou hodnotu souboru. Námitka týkající se tvrzeného 
havarijního stavu či příliš nákladných oprav není podložena důkazy, neboť havarijní stav 
nebyl prokázán a opravy byly v doplněném posudku odhadnuty bez jakéhokoli výpočtu či 
specifikace položek.
K námitce účastníka na str. 4 podání, opírající se o stanovisko MČ Koloděje uvádíme, 
že toto stanovisko se ve svých tvrzeních nezakládá na pravdě (viz. výše). Účastník uvádí, že 
se na MČ Koloděje obrátil, neboť zákon o státní památkové péči předpokládá dvě obligatomí 
stanoviska, krajského úřadu a úřadu obce s rozšířenou působností. Na území hl. m. Prahy 
vykonává působnost krajského úřadu i úřadu obce s rozš. působností magistrát, jde tedy pouze 
o jediné obligatomí stanovisko. Účastník sděluje, že právě proto požádal o stanovisko ÚMČ 
Koloděje. Stanovisko ÚMČ je však v tomto případě zcela neodborné, jak je doloženo výše. 
Obce s rozšířenou působností vykonávají na úseku státní správy i oblast památkové péče, 
které se věnují k tomu vyškolení pracovníci. ÚMČ však na svém území nezajišťuje úsek státní 
památkové péče a žádné vyškolené pracovníky v tomto oboru nemá k dispozici. Jde tedy
9
o stanovisko ryze laické, které nepřináší žádná relevantní fakta, jak je podrobně vypořádáno 
výše.
K námitkám účastníka, opírajícím se o posudek Mgr. Krušinové uvádíme, že 
ministerstvo neshledalo jediným hodnotným prvkem venkovní výzdobu fasád č.p. 4. Shledané 
hodnoty jsou podrobně uvedeny výše. Výměna okenních výplní, výměna podlah či nevhodné 
přepříčkování nesnižují zásadním způdobem památkovou hodnotu objektu. Lze vyjmenovat 
celou řadu kulturních památek, v nichž se původní podlahy, okna či omítky nedochovaly. Tyto 
změny oproti původnímu stavu jsou reverzibilní, což Mgr. Krušinová nezvažuje. Ani výměna 
krovu doporučená Ing. Procházkou na základě výskytu napadení tesaříkem krovovým 
nesnižuje zásadním způsobem památkovou hodnotu objektu (námitka účastníka na str. 4 
podání ze dne 20. 3. 2017). Znalecký posudek Ing. Procházky ovšem nedokládá nutnost 
skutečné výměny krovu, samotné napadení tesaříkem krovovým lze ošetřit i jinými cestami, 
nežli výměnou krovu, záleží na míře napadení. To by bylo možné zjistit pouze detailním 
odborným posudkem, který by se zabýval mírou napadení a způsoby sanace. Rovněž přitížení 
krovu nepůvodní krytinou z pálených tašek lze řešit různými způsoby -  jak výměnou krytiny 
za lehčí, tak zesílením konstrukce krovu. Není úkolem tohoto řízení detailně zkoumat 
technický stav té které části objektu, pro účely tohoto řízení postačí, vychází-li ministerstvo 
z předpokladu, že krov je napaden silně a jeho výměna je nutná. Lze jen konstatovat, že ani 
případná výměna krovu nesnižuje památkovou hodnotu objektu natolik, že byl pozbyl svého 
významu.
Námitka účastníka (str. 5 podání z 19. 9. 2017 a str. 3 podání ze dne 20. 3. 2017), 
opírající se o posudek PhDr. Mgr. Zachaře, týkající se domnělých kritérií pro prohlášení již 
byla vypořádána výše. K námitce, že návrh se opírá o pouhou „malebnost11 či lokaci uvádíme, 
že samotná malebnost (tedy výtvarná kvalita) či umístění nějakého objektu nesnižuje jeho 
památkovou hodnotu, doplňujeme, že pro prohlášení věci za kulturní památku opravdu 
nestačí, vždy musí být přítomna i hodnota historická či další hodnoty, specifikované v § 2 
památkového zákona. V tomto případě jde o o hodnoty historické a umělecké. Dodáváme, že 
architektura spolu s urbanismem je oborem výtvarného umění. Doložené výtvarné a historické 
památkové hodnoty předmětného souboru jsou náležitě popsány výše. Jak již bylo výše 
vypořádáno, opakujeme, že § 2 odst. 1 památkového zákona nepředepisuje nalézat 
památkovou hodnotu ve výjimečnosti či mimořádnosti, nýbrž ve významu vzhledem 
k zákonem vyjmenonovaným hodnotám.
S námitkou účastníka, že původní záměr účastníka odstranit dotčené nemovitosti by 
neměl mít na rozhodnutí ministerstva žádný vliv (podání ze dne 20. 3. 2016, str. 4) lze jen 
souhlasit, ministerstvo se původním záměrem vlastníka zbourat všechny stavby souboru 
nezabývalo.
Námitka účastníka, opírající se o stanovisko NPÚ (str. 5 podání z 19. 9. 2017), 
předpokládá, že pokud budova nedisponuje nějakými výjimečnými či mimořádně 
dochovanými původními prvky vnitřních prostor, nelze ji prohlásit za kulturní památku. Tato 
dedukce se nezakládá na pravdě. Jak bylo konstatováno výše, v interiéru č. p. 4 je stále patrný 
základní dispoziční rozvrh, daný nosnými stěnami objektu, a nevhodné stavební úpravy jsou 
reverzibilní. Dále doplňujeme, že lze uvést řadu příkladů kulturních památek, u nichž se žádné 
hodnotné prvky v interiéru nedochovaly, novodobé nevhodné zásahy byly odstraněny 
a nahrazeny vhodnými materiály, byly vyměněny i stropy či krovy. Posouzením 
proporcionality veřejného zájmu a míry omezení vlastníka se ministerstvo zabývalo, přihlédlo 
k němu, když ze souboru vyjmulo objekt jízdárny ve špatném technickém stavu a spojujícího 
krčku (viz. výše). V podání ze dne 20. 3. 2017 účastník uvádí, že NPÚ vycházel toliko 
z dochovaných fragmentů vnější fasády domu č. p. 4, tedy pouze z památkové hodnoty 
exteriéru historické části domu č. p. 4 a z lokace dotčených nemovitostí a neposuzoval soubor 
jako celek. Ktéto námitce uvádíme, že urbanistické hodnoty předmětného souboru nelze 
redukovat na pouhou „lokaci11, neboť sestávají ze vzájemných urbanistických vztahů a vazeb. 
Odkazujeme zde na předešlý odstavec, především na fakt, že architektura spolu s urbanismem
10
je oborem výtvarného umění. Dále, že předmětný soubor, uvedený ve výrokové části I. je 
jedním z posledních dokladů dřívějšího zemědělského osídlení obce Koloděje, jeho vjezdová 
brána je poslední vjezdovou branou v obci. Zároveň lze říci, že je na rozdíl od ve stanovisku 
NPU uvedených architektonicky hodnotných staveb (zámek, kostel, fara, zájezdní hostinec) 
jedním z posledních dokladů lidové architektury v obci. Dále uvádíme, že hodnocení 
ministerstva nevychází pouze ze shromážděných podkladů, nýbrž i ze seznámení se se všemi 
částmi souboru přímo na místě a vlastní odborné zkušenosti. Není tedy pouhým příklonem 
k tomu či onomu stanovisku, nýbrž ověřením a zvážením všech předložených tvrzení.
Účastník dále namítá, že dle citované zprávy veřejného ochránce práv ve věci 
prohlášení pivovaru ve V. M. (podání účastníka ze dne 20. 3. 2017) by měla být vysoká 
pravděpodobnost nahrazení původních konstrukcí stavby novodobými důvodem pro odmítnutí 
památkové ochrany. Tento případ však nelze s tímto řízením srovnávat, neboť šlo o rozsáhlý 
pivovar, kde bylo prokázáno masivní napadení dřevomorkou domácí, která, jak známo, 
přetrvává i ve zdivu a omítkách. U budovy č. p. 4 nebyla dřevomorka domácí nalezena 
a jedinými hodnotnými prvky, u nichž se uvažuje o výměně, je konstrukce krovu, což není 
natolik zásadní pro památkovou hodnotu objektu. Je řada kulturních památek, které mají krov 
vyměněn, aniž by jejich památková hodnota zásadně utrpěla. Objekt č. p. 4 v interiéru žádné 
další původní dřevěné prvky neobsahuje, doporučení veřejného ochránce práv tedy na něj 
nelze vztáhnout. Následující námitka účastníka odkazuje na rozhodnutí ministerstva 
v obdobném případě ze dne 29. 8. 2012, č. j. MK 55069/2012 OPP, kdy nevhodné stavební 
úpravy degradovaly objekt a zbývající urbanisticko-historické hodnoty nepostačovaly 
k prohlášení za kulturní památku. Nahlédnutím do spisové služby ministerstva bylo shledáno, 
že o obdobný případ ani v nejmenším nejde, neboť předmětem řízení v onom případu byla 
budova bývalé přádelny ve Frýdku -  Místku, tedy typologicky zcela odlišný objekt, jehož 
interiér i exteriér žádné hodnotné původní prvky nevykazoval (břízolitová fasáda, betonové 
obložení litinových sloupů atd.) a jeho urbanistický význam na průmyslové periferii 
v blízkosti nádraží rovněž nebyl vysoký, významné výtvarné kvality zde tedy nebyly 
prokázány, proto ministerstvo objekt za kulturní památku neprohlásilo. Citujme celou větu, 
z níž účastník vytrhuje jen část, neboť z ní je zřejmá naprostá odlišnost obou případů: „ Objekt 
přádelny je  sice umístěn nedaleko železničního nádraží ve Frýdku-Místku, kde spolu 
s ostatními textilkami odkazuje na původní podobu místní zástavby, nicméně jeho zbývající 
urbanisticko-historické hodnoty nepostačují k prohlášení za kulturní památku. “ 
U předmětného souboru (uvedeného v části I. výroku tohoto rozhodnutí) jde o bývalý statek, 
jehož exteriér si uchoval vysoce kultivované a architektonicky hodnotné výtvarné formy 
a urbanisticky se významně uplatňuje v centru obce, v přímé pohledové vazbě se zámkem, 
kdy dominuje vysoká architektonická a urbanistická kvalita tohoto příkladu lidové 
architektury jako významná výtvarná hodnota.
Účastník dále namítá (str. 3 podání ze dne 20. 3. 2017), že stanovisko OPP MHMP 
nemůže být relevantním podkladem pro rozhodnutí ministerstva, neboť magistrát s drobnými 
úpravami předložil stanovisko NPÚ, a proto by k němu ministerstvo nemělo přihlížet. Popis 
souboru se jistě v mnohém překrývá, popis se ovšem netýká hodnocení, které stanovisko OPP 
MHMP uvádí ve čtyřech větách v závěru svého dopisu, citovaného výše. Z těchto čtyř vět se 
dvě skutečně překrývají se stanoviskem Regionální komise, která je poradním orgánem 
Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Hl. m. Praze a na němž se shodlo všech 10 členů 
této komise. Komise doporučuje či nedoporučuje řediteli Národního památkového ústavu, 
ú. o. p. v hl. m. Praze, prohlásit či neprohlásit tu kterou věc za kulturní památku, ředitel NPÚ 
se jejím doporučením řídí. Má tedy zásadní vliv na odborné stanovisko NPÚ. Za účelem vyšší 
míry objektivity je v této komisi řada členů, kteří nejsou zaměstnanci NPÚ, mezi nimi je 
i zástupce OPP MHMP. Vidíme tedy shodu obou stanovisek nikoli jako slabinu stanoviska 
MHMP, nýbrž jako potvrzení kvalit souboru, neboť se na jeho návrhu již v regionální komisi 
shodli zástupci obou institucí. Dále máme oběma stanovisky za potvrzené, že jde vskutku
11
o ojediněle kvalitní doklad lidové architektury ve srovnání s obdobnými objekty venkovského 
charakteru v celopražském měřítku.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že soubor „č. p, 4 
Koloděje44, uvedený ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí, je pro svoje architektonické 
a urbanistické kvality významným dokladem lidové architektury 2. pol. 19. století v prostředí 
původně zemědělské a řemeslnické obce v okolí Hlavního města Prahy, která je zároveň 
tradičním šlechtickým sídlem. Soubor je rovněž cenným dokladem původního zemědělského 
osídlení obce, která se od počátku 20. století přeměnila na rezidenční příměstské sídlo 
a pozbyla svůj zemědělský a řemeslný charakter. Proto splňuje podmínky pro prohlášení věci 
za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Dále Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že budova bývalé zámecké jízdárny se 
spojovacím krčkem a pozemky pare. č. 53 a 55, k. ú. Koloděje, uvedené ve výrokové části 
II. tohoto rozhodnutí, nejsou významnými doklady architektury své doby ani se významně 
urbanisticky neuplatňují. Proto nesplňují podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku 
ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péěi, ve znění 
pozdějších předpisů.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, 
považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto 
rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše 
uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
V příloze: zákres kulturní památky do kopie katastrální mapy
12
Příloha: zákres kulturní památky - souboru „č.p. 4 Koloděje“, ulice K Jízdárně 4/11, 
Praha 9 -  Koloděje, který sestává z budovy č. p. 4 a ohradní zdi s branou na pozemku 
pare. č. 54 a pozemku pare. č. 54, k. ú. Koloděje, Hlavní město Praha. Nedílná součást 
výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 70331/2017 OPP ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 
MK-S 13566/2016 OPP. Žlutě značeny stavby, modře obrys souboru.
13

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0544274.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Praha - Koloděje, dům. Rozhodnutí:
- o prohlášení za KP: budova č. p. 4 a ohradní zeď s branou,
- o neprohlášení za KP: budova bývalé zámecké jízdárny bez č.p. a spojovací chodba mezi oběma budovami, bez č.p..

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

12888414 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dvořáková Jana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

21.11.2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 19451844

Bližší specifikace:

Název	dům
Číslo ÚSKP	106327
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20830631

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení a neprohlášení za KP
Číslo	MK 70331/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	30.01.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	19451844 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 610717

Název objektu:

Část obce: Koloděje

Č. dom.: č.p. 4

Ulice: K jízdárně

Č. or.:

Kat. území: Koloděje

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

dům (právní stav 19451844)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6883

Název lokality: Koloděje

Reálný typ: ves

Kat. území: Koloděje

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

dům (právní stav 19451844)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

dům (právní stav 19451844)

Ke stažení Náhled Poslat žádost