Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

/fP-1 & W
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 47 l/l 
H8 l l  Praha l
Národní památkový ústav 
Došlo. 2019-05-07 10:06:42
čj NPU-310/35852/2019
Listu: 5 Příloh: 0
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
. H  3 JOMRozhodnutí nabylo právní moci: ./........ ;.........
za správnost:
V Praze dne: 15. 2.2019 
č .j.: MK 15604/2019 OPP 
sp. zn.: MK-S 13317/2017 OPP
GOLF CLUB PODĚBRADY z. s. 
Na Zálesí 530 
290 01 Poděbrady
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury zamítá žádost, kterou podal GOLF CLUB PODĚBRADY z. s., 
Na Zálesí 530, 290 01 Poděbrady, IČO: 49534050, a podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, n e r u š í  p r o h l á š e n í  2 ks 
příhradových kotvených anténních stožárů, na pozemku pare. č. 4696 a 4697/1, k. ú. 
Poděbrady, obce Poděbrady, okres Poděbrady, Středočeský kraj (rejstříkové číslo 
Ústředního seznamu kulturních památek ČR 101030), za  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: GOLF CLUB PODĚBRADY z. s., Na Zálesí 530, 
290 01 Poděbrady, IČO: 49534050.
1
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo žádost, kterou podal GOLF CLUB PODĚBRADY z. s., 
Na Zálesí 530, 290 01 Poděbrady, IČO: 49534050, o zrušení prohlášení 2 ks příhradových 
kotvených anténních stožárů, na pozemku pare. č. 4696 a 4697/1, k. ú. Poděbrady, obce 
Poděbrady, okres Poděbrady, Středočeský kraj (rejstříkové číslo Ústředního seznamu 
kulturních památek ČR 101030), za kulturní památku. Jako důvod žadatel uvedl: GOLF 
CLUB PODĚBRADY z.s., jako vlastník stavby - (2 ks přihradový kotvený anténní stožár) na 
pozemku par. č. 4696 a 4697/1 v k. ú. Poděbrady, tímto žádá Váš úřad o souhlasné stanovisko 
k vyjmutí z památkové péče výše jmenované stavby.
Stanovisko bude předloženo v řízení o odstranění stavby u příslušného stavebního
úřadu.
Hlavním důvodem vyjmutí a odstranění stavby je  havarijní stav obou stožárů. Stavba 
je momentálně provozována v režimu řízení rizik.
Konstrukce stožárů již  několikanásobně přesáhla obvyklou dobu životnosti obdobných 
konstrukcí (jedná se o dynamicky namáhanou konstrukci). A ani pravidelná údržba nedokáže 
zabránit postupující vnitřní korozi a dalšímu, nepřetržitému poškozování pevnosti konstrukce 
způsobované namáháním vnějších sil, což dokládá přiložená Zpráva o prohlídce stožárů.
Uvedení konstrukce stožárů do bezpečného provozuschopného stavu je  v současné 
době nemožné.
Je zřejmé, že ponechání stožárů v současném stavu představuje nepřiměřeně velké 
riziko ohrožení života, zdraví a majetku osob. Takovou zodpovědnost GOLF CLUB 
PODĚBRADY z.s. nemůže, ani nechce nadále přijímat. “
Součástí žádosti byla Zpráva o Výchozí prohlídce stožárů dle ČSN 73 2604, kterou 
v roce 2016 zpracoval EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, Praha 9. Účelem prohlídky bylo 
zmapování aktuálního stavu ocelové konstrukce a posouzení realizovatelnosti záměru o 
umístění velkoplošné reklamy mezi dříky stožárů.
Z této zprávy vyplývá následující:
• „Na konstrukci byla více než 25 let zcela zanedbána kontrola a údržba. 
Konstrukce již několikanásobně přesáhla obvyklou dobu životnosti obdobných 
konstrukcí - 30 let. Konstrukce dle výsledků statického posudku z r. 1986 
nevyhovuje i bez uvážení zjištěných korozních poškození. S ohledem na špatný 
stav protikorozní ochrany dochází k zásadním poškozením v některých částech 
konstrukce a konstrukčních detailech. Zejména stav kotvení tělesa stožáru do 
betonového bloku může být příčinou kolapsu konstrukce.
• Dle CSN 73 2604 kap. 7.2.3 se na tento typ konstrukce může uplatnit řízení 
rizik za provozu.
• Konstrukce nevyhovuje ze statického hlediska platným normám a předpisům, je  
výrazně korozně poškozena a její některé části jsou v téměř havarijním stavu. 
Konstrukci lze nadále provozovat pouze v režimu řízení rizik.
• Dále upozorňujeme, že uvést konstrukci do provozuschopného stavu bez řízení 
rizik by znamenalo vynaložit značné finanční prostředky v řádu několika 
milionů korun a v případě že tyto prostředky nebudou v dohledné době k 
disposici, doporučujeme uvážit demolici konstrukce. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, Městský úřad Poděbrady, odbor správních činností, památková péče, který ve svém 
stanovisku ze dne 27. 11. 2017, č. j. 0067452/SC/2017/EMa, zn. 0062321/SC/2017/EMa, 
zrušení prohlášení předmětných stožárů za kulturní památku nedoporučil. Dále uvedl:
„Sdělujeme, že se jedná o rondokubistický areál z roku 1923 od pražského architekta
2
Božimíra Kozáka s dvojící původních stožárů. V té době byly považovány za nejmodernější 
krátkovlnné vysílače. Vysílače byly postaveny podle systému Telefunken známou odbornou 
firmou Křesl a spol. v Praze. Oba vysílače jsou technicky naprosto stejné. Budova č. p. 530 ve 
stylu art deco včetně interiéru a vstupní brány s dvěma stožáry (třetí menší demontován) se 
nachází na jihovýchodním okraji města v rozsáhlém areálu, který je  v současnosti využíván 
jako golfové hřiště. Rovněž tak i budova radiostanice. Uprostřed prostoru před hlavním 
severním průčelím budovy bývalé radiostanice dominuje první radiostožár, druhý stožár je  
umístěn jižně od budovy. Celý areál byl prohlášen za kulturní památku Ministerstvem kultury 
v roce 2004. Stožáry jsou vysoké 150 m, do roku 2000 mezi sebou nesly dlouhovlnnou anténu. 
První oficiální vysílání z Poděbrad se uskutečnilo 19. března 1923 vysílačem o výkonu 5 kW, 
umístěným v dřevěné boudě. Šlo o první radiotelegrafické spojení Československa se 
zahraničím s Paříží, Bernem a Bukureští. V roce 1926 byla dokončena v sousedství stavba 
budovy vlastní elektrárny se dvěma pomaloběžnými dieselovými motory a také vybudována 
primární linka 15 kV. Od roku 1936 stanice Rádio Poděbrady zajišťovala pravidelné noční 
vysílání pro severní Ameriku. Až do roku 1989 také sloužilo poděbradské středisko ke 
krátkovlnnému vysílání pro různé uživatele, např. Radioústřednu Praha, CTK, ministerstvo 
vnitra a ministerstvo národní obrany. Na dlouhovlnném vysílači byly přenášeny obrazy 
hydrometeorologických map.
Po roce 1989 byl provoz vysílače ukončen. V roce 2005 celý areál zakoupil Golf club 
Poděbrady z. s., který jej dodnes vlastní a využívá.
K zaslané žádosti o zrušení prohlášení byla přiložena dokumentace „ Zpráva o výchozí 
prohlídce stožárů dle ČSN 73 2604“ od Ing. Jindřicha Syrovátka, datované 28. 7. 2016. 
Dokumentace řeší stav ocelové konstrukce. Účelem provedené prohlídky bylo zmapování 
aktuálního stavu ocelové konstrukce a posouzení realizovatelnosti záměru o umístění 
velkoplošné reklamy mezi dříky stožárů. K měření korozních úbytků bylo použito 
ultrazvukového měřiče tloušťky materiálu KRAUTKRAMER DM4 DL. Na základě kontroly 
bylo zjištěno, že ocelová konstrukce nevyhovuje podmínkám spolehlivosti dle CSN EN 1990. 
Dle správního orgánu bylo a je  v silách vlastníka provést opravu a náležitou údržbu stožárů 
tak, aby stožáry byly v pořádku. K „ nevyhovujícím “ podmínkám není v souvislosti s citovanou 
normou nic konkrétního uvedeno.
Ze zdrojů regionálního deníku (Zdroj: (mj), Nymburský deník, 1.6.2006) bylo zjištěno, 
že „když Golfový klub v Poděbradech odkoupil od Českých radiokomunikací celý areál a 
přebírali od pracovníku Českých radiokomunikací stožáry ujistili tehdejšího prezidenta klubu, 
že zmiňované stožáry jsou v takovém stavu, že i kdyby se na ně nesáhlo, budou stát dalších 
šedesát let
Správní orgán památkové péče se domnívá, že výše uvedený stav, který uvádí 
dokumentace „havarijní" je  pouze způsoben zanedbanou údržbou vlastníka, což vyplývá i z 
dokumentace, ve které se uvádí, že více jak 25 let byla zcela zanedbána kontrola a údržba.
Z výše uvedené dokumentace vyplývá záměr vlastníka využít stožáry jako „ držáky “ na 
velkoplošnou reklamu. Jestliže posudek konstatuje „havarijní stav“ s ohledem na zatížení 
případnou velkoplošnou reklamou, nelze mít za to, že je  stav havarijní s hlediska další 
existence stožárů.
Správní orgán v této souvislosti konstatuje, že vlastník záměr před jeho realizací musí 
projednal se správním orgánem památkové péče, v souladu s § 14 odst. 1 zákona o památkové 
péči. Správní orgán rozhodně doporučuje využít jiných a efektivnějších možností pro reklamu. 
Správní orgán konstatuje, že ke stavbě stožárů bylo dne 10. 3. 2009 pod čj. 
1759/SKJ2009/EMa a dne 8. 4. 2016 pod čj. 0016683/SC/2016/JKr vydáno závazné 
stanovisko ve věci udržovacích prací na stožárech před budovou bývalý radiostanice v 
rozsahu kompletního ošetření. Dle kontroly ze dne 27. 11. 2017 k žádným opravám nedošlo.
3
Je zřejmé, že oprava a nátěr stožárů je  finančně náročná záležitost, a proto správní 
orgán dosud nepřikročil k sankčním krokům vůči vlastníku ve věci jejich neúdržby. Vlastník 
dosud nevyužil možnosti získat dotaci, inspirovat se zkušenostmi jiných vlastníků památek na 
získávání financí, což s ohledem na charakter objektu a jeho využívání by bylo přínosem pro 
danou památku.
Areál bývalé radiostanice je unikátním souborem technické památky přesahujícím 
svým významem hranice České republiky.
Výše uvedený soubor věcí je  výraznou dominantou města a svým architektonickým, 
uměleckým, technickým a historickým významem naplňuje kritéria kulturní památky. Areál 
radiostanic je  jedinou technickou památkou reprezentující architekturu daného okolí, řadící 
se k oblasti polabského kraje. Stožáry jsou stále viditelným dochovaným prvkem z tehdejšího 
celku technického zařízení radiostanice, a správní orgán spatřuje jeho jednoznačný význam 
pro zachování celistvosti objektu technické památky (budova, stožáry). Z hlediska udržení 
památkové hodnoty a k charakteru prostředí je tak zcela nepřípustné, aby byla zrušena 
památková ochrana 2 ks příhradových kotvených anténních stožárů na pozemcích pare. č. 
4696 a 4697/1 v kat. úz. Poděbrady, neboť se lze domnívat, že zrušení ochrany je cílem k 
následnému odstranění stožárů. To by byl nevratný krok, do budoucna snižující stávající 
jedinečnost a hodnotu technické památky.
Proto správní orgán památkové péče nedoporučuje žádosti vlastníka vyhovět, a 
památkovou ochranu stožárů nadále zachovat. “
Dle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se v řízení 
vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, který ve svém 
stanovisku ze dne 23. 11. 2017, č. j. 134563/2017/KUSK, sp. zn. SZ_134563/2017/KUSK, 
zrušení prohlášení předmětných stožárů za kulturní památku rovněž nedoporučil. Dále uvedl: 
„Areál se nachází ve východní části Poděbrad. Předmětem návrhu jsou dva ocelové 
příhradové stožáry. Stožáry jsou umístěné na ose hlavního průčelí budovy radiostanice. 
Severní stožár se nachází poblíž vstupní brány, jižní stožár se nachází za jižním průčelím 
budovy radiostanice. Stožáry jsou jištěné soustavou ocelových táhel.
V památkovém katalogu Národního památkového ústavu je  uveden popis památko\ých 
hodnot areálu: „Mimořádně kvalitní a hodnotná architektura od známého pražského arch. 
Bohumíra Kozáka reprezentuje zejména jeho rané období rondokubismu počátku 20. let 20. 
století. Původní stavba byla realizována stavební firmou Ing. Karla Herzána, která se 
podílela vedle dalších stavebních kanceláří na realizaci nedaleké budovy hydroelektrárny na 
Labi (Antonín Engel). Vedle původního exteriéru (rozšířeného zjednodušenou přístavbou ve 
40. letech 20. století) se zčásti dochoval bohatě dekorovaný interiér, vypovídající o vysoké 
uměleckořemeslné úrovni období první republiky. Budova státní vysílačky, vstupní dvě brány 
a severní a jižní stožár tvoří dominantu lázeňského města Poděbrad. Budova radiostanice ve 
stylu art deco včetně interiéru a vstupní brány: 2 stožáry (třetí menší demolován,) se nachází 
na jihovýchodním okraji města v rozlehlém areálu, který je  v současnosti využíván jako 
golfové hřiště... “
Předkladatel návrhu na zrušení památkové ochrany stožárů v žádosti, jako důvod ke 
zrušení památkové ochrany, uvádí: ,, ...Hlavním důvodem vyjmutí a odstranění stavby je  
havarijní stav obou stožárů. Stavba je  momentálně provozována v režimu řízení rizik. 
Konstrukce stožárů již  několikanásobně přesáhla obvyklou dobu životnosti obdobných 
konstrukcí (jedná se o dynamicky namáhanou konstrukci). A ani pravidelná údržba nedokáže 
zabránit postupující vnitřní korozi a dalšímu nepřetržitému poškozování pevnosti konstrukce 
způsobované namáháním vnějších sil, což dokládá přiložená Zpráva o prohlídce stožárů. 
Uvedení konstrukce do bezpečného provozuschopného stavu je  v současné době nemožné. Je
4
zřejmé, že ponechání stožárů v současném stavu představuje nepřiměřeně velké riziko 
ohrožení života, zdraví a majetku osob .... “
Dále vlastník v žádosti předkládá Zprávu o výchozí prohlídce stožáru dle ČSN 73 
2604 (norma Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb), ze 
dne 28. 7. 2016, zpracovanou fy. EXCON, a. s., sídlem Sokolovská 187/203, Vysočany (Praha 
9), 190 00 Praha, ICO: 00506729, zpracovatel posudku Ing. Jindřich Syrovátka, autorizovaný 
inženýr pro obor zkoušení a diagnostika staveb, ČKAIT 0012857. Zpráva byla zpracována za 
účelem zmapování aktuálního stavu ocelové konstrukce a posouzení realizovatelnosti záměru 
o umístění velkoplošné reklamy mezi dříky stožárů. V posudku je popsán stav objektu z 
července 2016 a přiložena fotodokumentace z prohlídky, kde je  zdokumentované korozní 
poškození, deformace podlahového plechu, vybočení a deformace stožárů, roztřepení konců 
kotvících lan. V závěru je  konstatováno, že ocelová konstrukce nevyhovuje podmínkám 
spolehlivosti dle ČSN E N 1990 (pozn. Zásady navrhování konstrukcí).
Dále se je  ve zprávě uvedeno: „Na konstrukci byla více než 25 let zcela zanedbávána 
kontrola a údržba. Konstrukce již  několikanásobně přesáhla obvyklou dobu životnosti 
obdobných konstrukcí -3 0  let. Konstrukce dle výsledků statického posudku z roku 1986 
nevyhovuje i bez uvážení zjištěných korozních poškození. S ohledem na špatný stav 
protikorozní ochrany dochází k zásadním poškozením v některých částech konstrukce a 
konstrukčních detailech. Zejména kotvení tělesa stožáru do betonového bloku může být 
příčinou kolapsu konstrukce. Dle CSN 73 2604 (pozn. Ocelové konstrukce - Kontrola a 
údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb) kap. 7.2.3 se na tento typ 
konstrukce může uplatnit řízení rizik za provozu. “ Dále je  ve zprávě popsán způsob správy 
konstrukce v rámci stavu řízení rizik (pravidelně prohlídky lx  ročně, jednání při 
nepředvídatelné situaci s důsledkem nadměrné deformace konstrukce, zásahy do konstrukce, 
zajištění při nepředvídatelných klimatických podmínkách). Závěrem je doporučeno provedení 
další podrobné odborné prohlídky v červnu 2017. Doporučuje se zabezpečení konstrukce 
proti přístupu nepovolaných osob, zajištění statického posouzení, odstranění stávajícího 
systému PKO (pozn. protikorozní ochrana), provedení oprav dle přepočtu z roku 1986 
(zpracovaná dokumentace pro zesílení stožárů z roku 1986) a oprav dle statického posouzení. 
Dále se doporučuje zpracování předpisu pro řízení rizik provozu stožáru a provádění 
průběžného monitoringu u defektů. Zpracovatel posudku upozorňuje, že: „ uvést konstrukci 
do provozuschopného stavu bez řízení rizik by znamenalo vynaložit značné finanční 
prostředky v řádu několika miliónů korun a v případě, že nebudou tyto prostředky v dohledné 
době k dispozici, doporučujeme uvážit demolici konstrukce Zpracovatel zprávy stanovuje v 
závěru provedení další podrobné prohlídky na červenec 2017.
Areál je  kulturní památkou od roku 2004, ve zprávě fy. EXCON je uvedeno, že na 
konstrukci stožárů byla více jak 25 let, tedy cca od 90. let, zanedbávána kontrola a údržba. V 
současnosti je  dle běžné vizuální prohlídky (stav v listopadu 2017) patrná rozsáhlá povrchová 
koroze stožárů (patky, šrouby, příhradovina). Stav ve vyšších úsecích stožárů je  možné 
posoudit pouze za užití montážní plošiny atp.
Ze zprávy fy. EXCON (hodnotí stav z července 2016) nevyplývá nutnost okamžité 
demolice objektů stožárů. V současnosti je areál kulturní památky radiostanice a navazujícího 
golfového hřiště nadále v provozu a přístupný veřejnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o 
konstrukci mimořádných rozměrů a jejíž případná samovolná destrukce by mohla 
představovat ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ohrožení života a zdraví osob nebo 
zvířat, bezpečnosti, zájmů státní památkové péče, sousední stavby, popřípadě jiných vznik 
škod či ztrát, doporučujeme zpracování aktuálního znaleckého posudku se zhodnocením stavu 
a statické únosnosti konstrukcí stožárů a táhel (např. Znalecký ústav na Fakultě stavební 
ČVUT v Praze, Znalecký ústav Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební). Z hlediska
5
významu stožárů, jakožto technické památky, doporučujeme odborné posouzení Národním 
technickým muzeem.
Z ustanovení § 9 odst. 1 zákona o státní památkové péči vyplývá povinnost vlastníka 
kulturní památky na vlastní náklady pečovat o její zachování, udržovat j i  v dobrém stavu a 
chránit ji. K zajištění péče o památku je možné žádat o finanční podporu z dotačních 
programů. (Ani havarijní stav objektu není dle výkladu k zákonu o státní památkové péči, § 8 
Zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku mimořádně závažným důvodem ke 
zrušení památkové ochrany - v případě staveb je  zpravidla řešitelný provedením nutných 
zabezpečovacích prací, které stavební úřad nařídí, viz. odborná publikace Zákon o státní 
památkové péči. Komentář, autoři: Stanislav Malý, Jiří Varhaník, nakladatel: Wolters Kluwer 
(ASPI), 2011, aktualizace 2014.). V zájmu památkové péče, v souladu s ust. § 1 odst. 2 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je ochrana kulturních 
památek. Je třeba preferovat hledání řešení k obnově kulturní památky.
Ve smyslu ust. § 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, lze konstatovat, že dochovaná konstrukce stožárů je  i nadále významnou součástí 
kulturní památky radiostanice, která kvalitou architektonického řešení, vysokou mírou 
autenticity a právě dochovanými částmi původního technologického vybavení, představuje 
mimořádnou památkovou hodnotu, přesahující svojí jedinečností nejenom rámec 
Středočeského kraje, ale i České republiky. “
Ministerstvo kultury rovněž obdrželo stanovisko Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště středních Čech v Praze, ze dne 27. 11. 2017, č. j. NPÚ- 
321/85361/2017, který zrušení prohlášení předmětných stožárů za kulturní památku také 
nedoporučil. Dále uvedl: „Areál radiotelegrafní stanice v Poděbradech byl vybudován v letech 
1921-1924 jako prestižní zakázka Ministerstva pošt a telegrafů. Stanice umístěná v polích 
jihovýchodně od města sloužila především jako dlouhovlnný vysílač pro styk s cizinou, jehož 
parametry představovaly technologickou špičku své doby. Díky státnímu zájmu byl areál 
několikrát modernizován a doplňován o nové stavby i technologie. Původní funkci sloužil až do 
třetí čtvrtiny 20. století, kdy se s rozvojem radiového provozu přes družice staly zdejší 
technologie zastaralými a koncem století došlo k jejich demontáži. Od roku 1999 je  v areálu 
sídlo golfového klubu a reprezentativní rondokubistický objekt bývalé radiostanice od arch. 
Bohumíra Kozáka slouží jako jeho administrativní a ubytovací zázemí. V roce 2004 byl areál 
prohlášen za kulturní památku (č. j. MK 18651/2003) v rozsahu: budova bývalé radiostanice 
čp. 530, vstupní zděná brána, dvojice stožárů a pozemky pare. č. st. 4694 a 4695 v k. ú. 
Poděbrady.
Dvojice stožárů, které jsou předmětem žádosti, stojí na ose areálu v rozestupu 250 m 
severně a jižně od hlavní budovy. Jedná se o nosiče dlouhovlnné lodní antény vztyčené v roce 
1922 firmou Radioslavia z Prahy. Stožáry vysoké 150 m mají ocelovou příhradovou konstrukci 
založenou na 9 železobetonových pilotech a kotvenou ocelovými lany do čtyř směrů. 
Konstrukce je  montovaná bez svárů. Stožáry mají čtvercový půdorys, v němž je  umístěn 
přístupový žebřík s devíti manipulačními podestami. Vrcholy obou konstrukcí lemuje lávka se 
zábradlím. Mezi stožáry byla původně zavěšena anténa trojúhelníkového profilu, snesená z 
bezpečnostních důvodů v roce 2000 (v době prohlášení za kulturní památku se zde již  
nenacházela). Poslední oprava stožárů proběhla v letech 1989-1991, kdy došlo k jejich 
překotvení (tj. kompletní výměně ocelových lan). Požadované zesílení konstrukcí však nebylo 
realizováno. V roce 1997 byl na jižním stožáru dočasně umístěn GSM vysílač. Od té doby jsou 
však oba stožáry zcela bez využití a téměř bez údržby (údajně probíhá pouze nejnutnější 
promazávání kotvících lan; udržovací práce, uvedené v závazných stanoviscích z let 2009 a 
2015, vydaných MÚ Poděbrady, nebyly nikdy realizovány; vlastník nikdy nevyužil možnosti 
zažádat o příspěvek na opravy z fondů na obnovu kulturních památek). Výrazně zanedbaný stav
6
konstrukcí potvrdila i odborná prohlídka stožárů v červenci 2016, kterou nechal vlastník 
provést kvůli záměru „umístění velkoplošné reklamy mezi dříky stožárů“ (Zpráva o Výchozí 
prohlídce stožárů dle ČSN 73 2604, Excon, N553T001, 28. 7. 2016).
Stožáry představují mimořádně důležitou součást areálu bývalé radiostanice, na jejíž 
umístění měly přímý vliv. Písčitá půda s vysokou hladinou spodní vody, nevhodná pro stavbu 
budov, byla vybrána záměrně kvůli lepšímu uzemnění vysílače, který nesly. Vzhledem k tomu, že 
z areálu byly ještě před prohlášením za památku odstraněny veškeré technologie, představují 
stožáry poslední doklad jeho původní funkce. Význam těchto technických staveb navíc dokládá 
to, že byly ve své době nejvyšší na našem území a dnes se jedná o jediné chráněné památky 
tohoto typu v USKP i o unikát v evropském měřítku. Časově srovnatelné exempláře se totiž 
dochovaly v celé Evropě pouze při vysílací stanici v jihošvédském Grimetonu z roku 1924, 
zapsané již řadu let na světovém seznamu UNESCO (v této věci zároveň přikládáme vyjádření 
Národního technického muzea, z něhož jsou patrné další podstatné skutečnosti v rámci vývoje 
radiotechniky během 20. století). Kromě významu historického mají stožáry důležitou funkci i z 
hlediska urbanistického, neboť se jedná o výškovou dominantu viditelnou ze širokého okolí. 
Jejich případným odstraněním by tak byl výrazně ochuzen nejen celý soubor bývalé 
radiostanice, jak byl uveden v prohlášení za kulturní památku, ale zároveň Poděbradsko 
obecně. Z uvedených důvodů proto se zrušením ochrany rozhodně nesouhlasíme. “
Přílohou výše citovaného stanoviska Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště středních Čech v Praze, bylo vyjádření Národního technického muzea 
(vypracované dne 3. 12. 2017 Ing. Janem Mikešem, PhD., vedoucím oddělení elektrotechniky, 
akustiky a informatiky NTM), které uvádí:
„ Stanovisko k významu anténních stožárů radiostanice v Poděbradech:
Radiotechnika se ve 20. letech 20. století stala základním komunikačním systémem, 
který byl přijat v krátkém časovém sledu ve všech jednotlivých evropských zemích, nevyjímaje 
Československo. Naše rozhlasové vysílání začalo 18. května 1923, což bylo jedno z prvních dat 
pravidelných přenosů ve střední Evropě.
Již v letech 1921 byly zahájeny projektové práce na stavbě budoucí radiotechnické 
stanice v Poděbradech, která měla zprvu výkon pouhých 5 kW a byla postavena v provizorním 
dřevěném domku. Československo výrazně spolupracovalo v oblasti radiotechniky s 
francouzskými firmami, především se Société Francaise Radioélectrique z Paříže (SFR), která 
také zajistila technické vybavení popisovaného objektu, ale nechyběly i komponenty od 
Františka Křižíka, aj. Pozdější dynamický rozvoj podnítil stavbu i dvou 150 m vysokých 
stožárů, každý o váze 105 t, vzdálených 250 m, které musely být vlivem podloží postaveny na 
hlubokých betonových pilotech. Tyto stožáry jsou ve světě unikátní záležitostí a v takovémto 
provedení ojediněle dochované. Původní projekt počítal s radiotelegrafickou komunikací Praha 
New-York.
V polovině 30. let začínají velké evropské země - například Sovětský svaz, Německo, 
Velká Británie vysílat v celoevropském nebo světovém měřítku na krátkých vlnách. A hlavně z 
Německa a ze Sovětského svazu se do zahraničí šíří propaganda, na kterou bylo nutné 
reagovat.
Na základě rozhodnutí ministerstva zahraničí v čele s Eduardem Benešem byl v roce 
1935 zakoupen vysílač Marconi za 1,5 milionu československých korun. Montáž krátkovlnných 
vysílačů a antén byla zahájena v roce 1935 v radiotelegrafické stanici v Poděbradech, která 
patřila ministerstvu pošt a telegrafů. Stanice, v Poděbradech známá jako „Rádiovka ", byla 
vybudována v roce 1923. V roce 1936 byla dokončena instalace dvou vysílačů Marconi a 
vysílače SWB9/30. Vysílač SWB9/30 měl výkon 34 kW, pracoval na vlnových délkách 13 až 100 
m, a právě ten se začal od 31. srpna 1936 využívat pro rozhlasové vysílání.
7
Vysílalo se živě, denně od jedné do čtvrté hodiny ranní. V tomto intervalu byly podmínky 
pro vysílání za oceán nejpříznivější. Vysílání se postupně rozšiřuje až v období mnichovské 
krize v září 1938 na 22 hodin denně. Navíc těsně před válkou se rozšiřuje nejen hodinový 
rozsah vysílání, ale také seznam jazyků: přibývá italština, portugalština, srbochorvatština a 
rumunština. Hlavní cíle vysílání do zahraničí z Poděbrad shrnul v roce 1936 tehdejší ministr 
pošt a telegrafů Alois Tučný: „Poděbradský rozhlasový vysílač bude doplňkem československé 
všeobecné rozhlasové sítě a jeho vysílání bude tedy opatřovat rozhlasová společnost 
Radiojournal. Je samozřejmé, že stanice bude užívat hojnou měrou - podobně jako je  tomu u 
cizích krátkovlnných vysílání - státně propagačních zpráv a informací pro cizinu v hlavních 
světových jazycích, jakož i vysílání zvláštních pořadů pro zahraniční Čechy a Slováky usedlé v 
zemích, kde naše rozhlasové stanice není slyšet. Poslání nové krátkovlnné stanice bude i jinak 
významné - otevře naší kultuře, zejména naší hudbě, nové brány do světa a umožní, abychom v 
ušlechtilém závodění s jinými evropskými státy ukázali, do jaké míry dovedeme přispívat k 
rozkvětu všelidské vzdělanosti. “
Radiové vysílače v Poděbradech jsou velmi důležitou technickou památkou České 
republiky. Celý areál má nejenom technický, společenský a historický význam, ale je  i 
dokladem velmi vhodně zvoleného architektonického ztvárnění, které podtrhuje technický 
význam uvedeného zařízení. Budovy byly projektovány v rondokubistickém stylu architektem 
Bohumírem Kozákem a již samotné stožáry byly integrovány do areálu tak, aby architektonický 
význam podtrhly. Na velmi vhodnou volbu lokality, technických komponent, rozmístění, 
geometrie zastavění včetně stožárových antén poukazuje i fakt, že může být areál po dosloužení 
k technickým účelům využit pro mnoho dalších společenských aktivit. Technická unikátnost tkví 
i v detailech, jako je  odolnost objektu vůči četným záplavám, nebo vyrovnání se s nestabilním 
pískovcovým podložím. Hluboký význam místa definují i společenské souvislosti, které mají více 
než technický přesah v dějinách československého státu.
Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava krátkovlnné vysílání z éteru sice úplně 
nezmizelo, ale německá okupační správa ho povolila pouze v češtině. Z původních dvaceti tak 
zbyly pouhé dvě hodiny vysílání. Hudbu tehdy doplňovaly oficiální zprávy. Podobně jako 
ostatní média byl i rozhlas zneužíván nacistickou propagandou. Po roce 1948 se již 
programová skladba nevrátila do předválečných kolejí, ale stala se silně ideologicky 
zaměřenou vlivem nového programového vedení. Od 8. ledna 1954 až do 16. prosince 1988 
sloužil vysílač k tzv. radioobraně pro rušení krátkovlnného vysílání Hlasu Ameriky (VOA) a 
Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
Celý areál jeví jako velmi unikátní a důležitá technická památka, která byla také jako 
celek prohlášena za nemovitou kulturní památku pod číslem 101030. Z tohoto pohledu i z 
hlediska citací v literatuře je  nesporné, že význam místa i zbývajících technických prvků (včetně 
stožárů postavených ve 30. letech 20. století) je  vysoká a nenahraditelná. Proto 
nedoporučujeme snesení uvedených stožárů, ale jejich nezbytnou opravu podléhající 
památkové péči, aby areál kulturní památky nebyl nikterak narušen. “
Dopisem ze dne 16. 4. 2018, č. j. 75340/2017 OPP, bylo účastníkovi řízení v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury 
v průběhu řízení shromáždilo. Zástupce účastníka řízení se na Ministerstvu kultury s podklady 
osobně seznámil dne 26. 4. 2018.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené podklady jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o nezrušení prohlášení 2 ks příhradových kotvených 
anténních stožárů (na pozemku pare. č. 4696 a 4697/1) v k. ú. Poděbrady za kulturní památku, 
jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
8
Podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, může Ministerstvo kultury z mimořádně závažných důvodů zrušit prohlášení věci či 
stavby za kulturní památku. Ministerstvo kultury konstatuje, že v tomto řízení mimořádně 
závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku prokázán nebyl.
V řízení bylo zjištěno, že se oba předmětné stožáry nachází ve zhoršeném stavebně- 
technickém stavu, který je však evidentně důsledkem zanedbání péče o kulturní památku ze 
strany vlastníků. Stožáry byly prohlášeny za kulturní památku v roce 2004 jako součást areálu 
bývalé radiostanice, který je unikátním souborem přesahujícím svým významem hranice České 
republiky. Ze shromážděných podkladů vyplývá, že veškeré skutečnosti, které vedly k 
prohlášení těchto stožárů za kulturní památku, i přes jejich zhoršený stavebně-technický stav 
stále trvají. Stožáry dosud vykazují výjimečnou historickou a technickou hodnotu. Zároveň 
Ministerstvo kultury konstatuje, že jsou rovněž důležitým a zdaleka viditelným krajinotvomým 
a orientačním bodem.
Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že další existence těchto stožárů se zachováním 
jejich autenticity a památkových hodnot v takovém rozsahu, aby je bylo možné považovat za 
kulturní památku, je stále možná. Výše uváděné destrukce hodnotných historických konstrukcí 
je možné opravit.
Ministerstvo kultury shledalo, že předmětné stožáry jsou stále nositelem významných 
památkových hodnot a vykazují znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 
citovaného zákona č. 20/1987 Sb. Proto Ministerstvo kultury jejich prohlášení za kulturní 
památku neruší. Aktuální zhoršený stavebně-technický stav nesnižuje jejich památkovou 
hodnotu natolik zásadně, aby mohlo být zrušeno jejich prohlášení za kulturní památku.
Ministerstvo kultury závěrem uvádí, že prohlášení za kulturní památku není pojato jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči 
nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní 
památky. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, 
jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 
1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
/'/(ty
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Městský úřad Poděbrady, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče
Vlastní
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0548360.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Poděbrady - Poděbrady I; Poděbrady III, radiostanice. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8673333 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

15.02.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 26629057

Bližší specifikace:

Název	radiostanice
Číslo ÚSKP	101030
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 21224212

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení KP
Číslo	MK 15604/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	19.03.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	26629057 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 81122

Název objektu: radiostanice

Část obce: Poděbrady III

Č. dom.: č.p. 530

Ulice: Na zálesí

Č. or.:

Kat. území: Poděbrady

Obec: Poděbrady

ORP: Poděbrady

Okres: Nymburk

radiostanice (právní stav 26629057)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12407

Název lokality: Poděbrady

Reálný typ: město

Kat. území: Poděbrady

Obec: Poděbrady

ORP: Poděbrady

Okres: Nymburk

Kraj: Středočeský kraj

radiostanice (právní stav 26629057)

Kód CZ: 12410

Název lokality: Kostelní Předměstí

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Poděbrady

Obec: Poděbrady

ORP: Poděbrady

Okres: Nymburk

Kraj: Středočeský kraj

radiostanice (právní stav 26629057)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 221

Název hist. regionu: Poděbrady

radiostanice (právní stav 26629057)

Ke stažení Náhled Poslat žádost