Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

'?Oé>$fyL>
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-04-03 10:19:10
č i NPU-310/26296/2019
Listu: 1 Příloh: 6
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@,mkcr.cz
A-Consulting a.s. 
Bořeňovice 7 
256 01 Struhařov
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost:
V Praze dne 14. 12. 2018 
Č .j. MK 75187/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 9943/2018 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Kateřina Krčmářové
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
soubor "historický včelín", který sestává ze: stavby bez čp. na st. p. č. 87/3 a pozemku st. p. č. 
87/3, k. ú. Milíčeves, obec Slatiny, okr. Jičín, Královehradecký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: A-Consulting a.s., sídlem: Bořeňovice 7, 256 01 
Struhařov, IČ: 26211106.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy a jedna její identifikační fotografie.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 30. 8. 2018 podnět Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Josefově, na prohlášení historického včelína, st. p. č. 87/3, 
k.ú. Milíčeves, okr. Jičín, Královehradecký kraj, za kulturní památku. Ministerstvo tento
1
podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. Popis objektu včetně jeho 
památkových hodnot dle NPÚ ÚOP v Josefově:
„Popis:
Objekt historického včelína se nachází naproti hlavní vstupní brány bývalého zámku 
v Milíčevsi u průjezdní komunikace. Zděná stavba je  vystavěná na půdorysu tvaru podkovy 
(otevřeného písmene „ U"), střecha pultová, uprostřed střechy s hřebenovou vaznicí je  
nad střechou osmiboká věžička, zakončená jehlancovou stříškou. Vstup do objektu dřevěnými 
dveřmi zdobenými kazetami od západní strany, osazené v dřevěném orámování, obdélná okna 
se svislou a vodorovnou příčlí, dělena celkem do šesti tabulek. Okolo oken šambrány vytaženy 
ve štuku s podokenními parapety. Okna stavby jsou identická, stejných rozměrů i členění. 
Boční strany obloženy vodorovnými širokými prkny s vrchním přesahem. Nosné konstrukce 
jsou vyzděny a omítnuty, celá stavba je  osazena na opracovaných kamenných kvádrech. 
Vnitřní stěny jsou vystavěny z úlových segmentů a sesazeny bateriově do sekcí. Interiér stavby 
včelína tvoří tři široké lomené chodby, které jsou volně průchodné a každé chodbové rameno 
je  přístupné samostatným vstupem od jižní strany, ze zahrady. Prostřední chodba včelína se 
vstupem do sklípku, který je kryt dřevěným otevíratelným poklopem v podlaze stavby.
Současny stav:
Objekt není delší dobu využíván. Předchozím majitelem byla zajištěna oprava střechy 
včetně jehlancové věžičky, takže devastace stavby, tj. zatékání vody do objektu, prozatím 
nehrozí. Patrně drobné statické poruchy stavby.
Datace:
Stavba pochází z poslední čtvrti 19. století, stavitelem byl Ing. J. Krejcar.
Památková hodnota a zdůvodnění památkové ochrany:
Včelín byl součástí většího zemědělského hospodářství původního majitele Litochleba.
Z pamětní knihy obce Milíčeves 1907-1934 (fonf Archiv obce Milíčeves, 
neuspořádáno) lze toto období více doplnit a upřesnit. Pravděpodobným stavitelem včelína, 
vzhledem k uváděné dataci, mohl být majitel domu čp. 10 Jan Smolař, o kterém se záznamů 
pamětní knihy bezpečně víme, že mu r. 1874 vyhořel zmíněný dům čp. 10. Bohužel 
jednoznačně určit majitele usedlosti v období let 1842-1873 se s ohledem na torzovitost 
archiválií zjistit nepodařilo), viz Státní okresní archiv Jičín, č.j. SOAZ-JC/2015-433-2 z 14. 8. 
2015.
Na jeho zahradě kolem r. 1870 postaven Ing. Krejcarem včelín. Směrem k jižní straně, 
do polí, byl osazen 108 úly. V zadní části, ke komunikaci, byly místnosti sloužící ke stáčení 
medu, sklady včelařských pomůcek a materiálů nutných ke včelaření.
Po první světové válce koupil statek i se včelínem pan Vladimír Syrovátko, který byl 
sám nadšeným včelařem a chátrající včelín se snažil opravit, což se mu částečně podařilo. 
Do roku 1950 zde choval okolo 50 včelstev a včelín dosáhl největší prosperity. Kronikář obce 
Josef Zelinka st. v roce 1928 píše, že pan Vlád. Syrovátka z č. 10 nově upravil známý včelín 
na své zahradě, kde mají vzorně opatřených 108 včelstev. Hospodářství pak převzal jeho syn, 
který předal stavbu včelína do tehdy založeného zemědělského družstva v Milíčevsi. 
Zájem o využití včelína k dalšímu chovu včel však nebyl a ani potomek bývalého majitele 
v něm dále nehospodařil. Včelín od té doby zůstal prázdný, občas do něj zalétl roj některého 
z okolních včelařů.
Stavitel Ing. Krejcar v době výstavby využil všech dostupných znalostí, které byly 
spojeny v životem a chovem včel. Výstavbou rozměrného včelína, která se vyznačuje třemi 
křídly s relativně uzavřeným letovým prostorem orientovaným k jižní straně, bylo včelám 
umožněno téměř celodenní sluneční osvětlení.
Objekt včelína svou velikostí včetně jeho rozsáhlého zázemí patří mezi velmi neobvyklé 
stavby východních Čech. Včelařova tzv. „pozorovatelna", tj. věžička v hřebenu stavby
2
umožňovala sledování majitele o pastvě včel a výletech včelstvech v blízkém i vzdálenějším 
okolí. Po menších stavebních úpravách by stavba mohla plnit svou funkci i v dnešní době 
vč. ukázek chovu včel popř. prodeje včelích produktů.
Předmět ochrany:
Historický včelín vystavěný po roce 1870, stav. pare. č. 87/3. “
Součástí návrhu bylo také odborné zhodnocení objektu vypracované odborníkem 
v oblasti historických včelařských staveb a konstrukcí úlů Evženem Báchorem, které bylo 
zpracováno na základě prohlídky objektu na místě samém:
„ 1. Dne 8. 8. 2018 se uskutečnila prohlídka včelína v Milíčevsi za účasti pracovníka 
Národního památkového ústavu pana Viktora Blažka, místostarosty obce Milíčeves Lubomíra 
Tobiáše a Evžena Báchora, odborníka v oblasti historických včelařských staveb a konstrukcí 
úlů, za účelem záchrany včelína.
2. Popis stavby
Včelín je volně stojící kombinovaná zděná stavba s pilíři o půdorysu otevřeného „ U“. 
Stavba je  situována severo-jižně z důvodu orientace letu a chovu včel. Nosné konstrukce tvoří 
v severní části obvodové cihelné zdivo, osazené na opracovaných kamenných kvádrech, 
tvořících pevný základ stavby. Vnitřní stěny jsou vytvořeny z úlových těles bateriově 
sesazených do sekcí. Tím vzniklo ve vnitřním půdorysném prostoru stavby malé atrium. 
Čela úlů tak vytváří ozdobnou fasádu stěn včelínu vstupující do prostoru atria. Jsou zdobena 
tvarovanými letáky s česny a opatřeny různobarevnými nátěry a pořadovými čísly. Ve spodní 
části stěn atria jsou nainstalovány sklopné desky pro záchyt přilétajících včel, které se svým 
nákladem již nedolétly do česna příslušného úlu. Po krátkém odpočinku mohly tak dokončit 
svoji misi.
Vnitřní prostor včelína Noří navazující tři široké lomené chodby, vzájemně průchodné, 
poskytující dostatek místa pro obhospodařování včel. Každé chodbové rameno je  opatřeno 
vstupními dveřmi, umožňující přístup do letového prostoru atria.
Celá stavba je  kryta dřevěným krovem s bedněním a krytinou. Protože vnitřní stěny 
včelínu jsou tvořeny slaměnými úly, bylo nutné konstrukci krovu vynést do vnitřních rohových 
a středových pilířů a obvodových zdí. Tím vznikla pohledově zajímavá vnější konstrukce 
okapové části střechy, chránící slaměné stěny proti nepřízní počasí.
3. Historický vývoj včelínů, účel a jejich význam
Včelín ing, J. Krejcara v Miličevsi
Včelařova čítanka, František Wohnout, Praha 1909,obrJ72, str. 392
Zatím co počátkem devatenáctého století byla včelstva v celém světě převážně po celý 
rok volně rozestavená po krajině, v Evropě je z větší části dodnes dávána přednost umístění 
do včelínů. Mluví pro to důvody, jako delší životnost úlů, koncentrace včelstev na malém 
prostoru a částečně i nezávislost na počasí při práci se včelstvy. Kromě včelstev musí být 
v dobře projektovaném a vybaveném včelíně i dostatek místa pro jejich obhospodařování. 
Musí být zajištěn uzavírací prostor na uskladnění plástů potřebný při úlech přístupných 
zadem, pracovní stůl, dvě židle a na stěně regál s nářadím. Dále je nutná oddělená místnost 
jako pracovna, kde se dá vytáčet med. Včely do ní nesmí mít přístup.
Včelín Ing. Krejcara byl postaven přibližně v letech 1860. Jedná se o a Zachovalou 
velmi pevnou a zdařilou stavbu Berlepschova typu, který vycházel z původních historických 
konstrukcí slezského kněze Dr. Jana Dzierzona (žil v letech 1811 -1906, nejvýznamnější český 
včelař). Baron Berlepsch (narozen 28. 6.1815 v Seebachu, Durynsko) byl po Dzierzonovi 
nej slavnější německý včelař. Jako první začal stavět velké prostorné včelíny pro osazení 
velkého množství včelích úlů.
Ing. J. Krejcar koncipoval stavbu tak, aby splňovala požadavky chovu včel a aby mohl 
umístit do jejího vnitřku velké množství včelích úlů. Celkem je zde osazeno 108 úlů.
3
Použil zdobné slaměné úly „Stojany “ Oettlova typu. Tyto úly sesadil do tří sloupců po třech 
úlech těsně vedle sebe a ve čtyřech řadách nad sebou. Tím vytvořil vnější stěnu včelínu, 
oddělující prostor atria od vnitřního prostoru. Spodní úly, tvořící první řadu, bylo nutné 
vyztužit proti zborcení přidáním dřevěných desek na boční stěny. Ostatní úly ponechal 
původní celoslaměnné.
Pro snadnou obsluhu úlů i ve vyšších patrech byla k dispozici pojízdná lávka, se 
kterou bylo možné přejíždět do jednotlivých sekcí včelínu.
Budova včelínu byla ozdobena romantickou věžičkou s okénky, sloužící jako včelařova 
pozorovatelna letu včel. Tím včelař získával potřebné aktuální informace o pastvě. 
Následně tak mohl určit rostliny, které se ve směru letu nacházely a druh získaného medu. 
Kolem zděných stěn uvnitř včelínu byly umístěny pracovní stoly a stojany pro nářadí a plásty.
Hlavním účelem stavby včelína bylo umístění většího počtu včelstev do malého 
a chráněného prostoru a také za účelem získání většího množství medu. Při projektu 
a konstrukci stavby vycházel Ing. Krejcar z potřeb včel a jejich zákonitostí. Proto mohla 
vzniknout velmi impozantní a účelově významná stavba, která dokáže plnit svůj úkol i dnes.
4. Styl a konstrukce stavby
Jedná se o romantickou účelovou zemědělskou stavbu s vnitřním atriem, uzavřeném 
ze tří stran úlovými zdobnými stěnami. V přední části je kamenná zídka s přesně otesaných 
kamenných kvádrů, s pilíři se zábradlím a vstupním schodištěm. Stavba včelína je  situována 
do terénu tak, aby zajišťovala celodenní dráhu slunce se svitem do jejího středu.
5. Význam stavby z hlediska chovu včel
Při stavbě včelínu bylo využito všech dostupných znalostí o životě včel a jejich 
zákonitostech. Tím vznikla velmi významná stavba, zajišťující příjemné prostředí pro včely i 
včelaře.
Svým dvouramenným půdorysným tvarem zajistil včelám uzavřený letový prostor 
bez působení větru, který unáší včely do prostoru bez jejich návratu. Včelstvo tak přichází 
o včely létavky, zajišťující přínos potravy. Dále tato koncepce umožňuje celodenní sluneční 
svit, který je  pro včely velmi důležitý. Slunce jednak podává včelám informaci o venkovní 
teplotě okolí a dále včelám umožňuje přesnou orientaci v terénu. Včela je  vybavena dvěma 
typy očí. Složené, umístěné na bocích hlavy a jednoduché, které jsou situovány do čelního 
středu hlavy. Těmito jednoduchýma očima včela vidí slunce, i když je  pod mrakem. 
Před výletem si včela nastaví azimut letu podle slunce, aby si zajistila bezpečný návrat domů.
Dalším významným faktorem stavby je  úlová sestava tvořící vnitřní stěnu včelína. 
Takto uspořádané úly jsou dobře větratelné a suché. Velmi dobře reagují na změnu 
venkovních teplot, což vytváří včelám příjemné prostředí po celý rok.
Vnitřní chodbové prostory pak umožňují včelaři nerušeně pracovat v jednotlivých 
úlech, aniž by ublížil včelám, či vytvářel prostředí pro včelí loupeže. Další nezvratnou 
výhodou je možnost samostatného uzavírání jednotlivých úlů dřevěnými dvířky a jejich vnitřní 
prostory pomocí skleněných okének.
Dále díky silné obvodové severní stěně se vnitřní prostor včelína nepřehřívá.
Velmi důležitá je  přístavba samostatné podsklepené místnosti ve střední části včelína, 
která umožňuje včelaři nerušeně zpracovávat včelí produkty, především vytáčet med.
6. Typy úlů, jejích konstrukce a použití
Jedná se o zdobné slaměné dvouprostorové zadem přístupné úly „Český Stojan“ 
Oettlova typu o rozměrech plástu 39x30cm. Konstrukce slaměného úlu tvoří dutý stojatý 
kvádr o vnějších rozměrech 77x 43x 60, dělený na dva vnitřní prostory mateří dřevěnou 
mřížkou na plodiště a medník. Přední část úlu je opatřena dvěma ozdobnými letáky s Česny. 
Zadní část je  uzavřena odnímatelnými dřevěnými dvířky, umožňující vstup do vnitřku úlu. 
Za těmito dvířky jsou osazena skleněná okénka, uzavírající samostatně jednotlivé vnitřní 
prostory. Plásty jsou uspořádány na teplou stavbu. To znamená, že jsou plásty uloženy čelně
4
svou plochou k česnu, aby nemohl vnikal studený vzduch do jednotlivých uliček mezi plásty. 
Použitý materiál je  ručně sekaná ječná sláma, která se lisuje pomocí vidlicových přípravků 
do desek o síle cca 7cm a následně se v několika řadách prošívaly. Z takto vzniklých desek 
se sestavil úl různých tvarů a velikostí. Sláma má dobré izolační vlastnosti, je  pevná a dobře 
odolává povětrnostním vlivům. Úly takto vyrobeny jsou oproti dřevěným levné a snadno 
dostupné.
J.N.Oettl 1801-1866, farář v Dolanech, významný chovatel včel, který velmi 
publikoval, vydal několik včelařských knih a psal i vlastni včelařský časopis. Pro včelaře 
zhotovoval levné praktické slaměné úly tzv. „ Prince které byly ve velké oblibě.
7. Společenský význam včelína
Význam této stavby byl především společenský. Je to obraz společenského zařazení, 
umu, dovednosti a vážnosti. To ostatně finančně náročná stavba sama potvrzovala a dodnes 
potvrzuje.
Ve své době byl včelař považován za významného a váženého člověka, který byl 
vzdělaný, skromný a dobrosrdečný.
Stavbou uvedeného včelína byla obec společensky významně povýšena a vážena. 
Zemědělcům se zvýšila užitkovost polí a místní obyvatelé získali možnost koupě kvalitního 
medu ze své oblasti.
Chovatel a majitel včelína se rázem stal váženým občanem a také často Členem 
zastupitelstva obce.
Takto koncipovaná stavba včelína skýtala možnost společenskému setkávání obyvatel 
v její blízkosti při významných oslavách obce, přičemž měli možnost ochutnat pravou 
medovinu, med a medové pečivo.
Dále včelín sloužil k setkávání včelařů a členů spolku, čímž v obci vytvářeli 
společenský život a především vzdělanost o přírodě a jejich zákonitostech.
Nedílnou součástí spolkového života bylo zpracování včelích produktů, například 
výroba svíček ze včelího vosku, pečení a zdobení medových perníků apod.
8. Záchrana a využití včelína
Stavba milíčevského včelína je  svou mimořádností považována veřejností za důstojný 
odkaz našich předků. Téměř nepoškozená stavba přežila bez větší úhony několik válek 
(1866 Prusko-Rakouské, I. sv. a II. sv.), socializaci vesnic i současnost. Jde o svědka 
minulosti s přítomným „ Geniem loci “s významem specifické atmosféry místní oblasti.
Záchranou včelína pro nastupující generace by tak mohlo vzniknout malé muzeum 
medu a včelařství, což by bylo významným odkazem a ukázkou života určité doby v obci a celé 
společnosti. Proto je  nutné vrátit včelínu své poslání a vytvořit důstojný Stánek pro vzdělávání 
a poznání.
Ve svém pátrání o vzniku milíčevského včelína jsem se zaměřil na dobovou včelařskou 
literaturu, především na časopisy Český včelař, roč. 1900 -1943, Včelařské rozhledy, roč. X, 
zr. 1939, časopis Brněnská včela, r.1901 -1904, a publikace Pokrokový včelař, roč. 1922 - 
1925, Včelař začátečník- Václav Jaks, r.1934. Význam včelařství vůbec a pro zemědělství 
zvlášť- Václav Pokorný, r. 1928, Praktický včelař - Jan Datel, r. 1886, Rozumové včelařství- 
Vojtěch Lešetický, r. 1871 a nenalezl jsem žádnou informaci o existenci včelína. Pouze malá 
informace o existenci včelína je uvedena v učebnici „ Včelařova čítanka František Wohnout, 
Praha 1909. “
Městský úřad Jičín, oddělení památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové 
péče, ve svém dopise ze dne 2. 10. 2018, č. j. MuJC/2018/24662/PP/ZeV/3, vyjádřil 
s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním: 
„Stavba historického včelína se nachází v zahradě v blízkosti komunikace procházející přes 
sídlo Milíčeves, téměř naproti hlavní vstupní bráně do areálu zámku v Milíčevsi.
5
Samostatně stojící zděná a omítaná stavba vystavěná na půdorysu do tvaru písmene 
„ U" má sedlovou asymetricky řešenou střechu s nízkým sklonem a plechovkovou krytinou, 
uprostřed střechy Je situována osmiboká věžička s okny zakončená jehlanovou střechou. 
Vstup do objektu je  ze západní strany dřevěnými dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce 
s dřevěnými kazetami, dveře jsou osazeny do jednoduše profilované dřevěné obložky. Okna 
jsou jednoduchá obdélná členěná poutcem v jejich horní třetině; okna jsou šesti tabulková, 
skla jsou tmelena. Kolem oken jsou vytaženy šambrány ve štuku s podokenními parapety. 
Sambrány oken směřující severně jsou dále opatřeny jednoduchým klenákem. Fasády objektu 
jsou dále opatřeny nárožní bosáží a ustupujícím rámovým pilastrem. Jižní průčelí západního 
a východního křídla stavby jsou obloženy vodorovnými šikmými prkny s vrchním přesahem, 
v horní části je dřevěné bednění kladeno svisle se spodní hranou jednotlivých prken do tvaru 
špičky. Vnitřní průčelí jsou vystavěny z úlových segmentů a sesazeny bateriově do sekcí; úly 
jsou opatřeny různobarevnými nátěry a pořadovými čísly. Sokl stavby je  z pískovcových 
opracovaných kvádrů. V přední části, tj. před atriem stavby, se nachází kamenná zídka se 
sloupky a vstupním schodištěm.
Interiér stavby tvoří tři široké lomené chodby, které jsou volně průchozí. Každé 
chodbové rameno je  přístupné samostatným vstupem od jižní strany ze zahrady, tj. z atria. 
V prostřední chodbě stavby včelína je vstup do sklípku, který je  kryt dřevěným otevíratelným 
poklopem v podlaze. Zděné konstrukce jsou zevnitř omítané; podlahy jsou dřevěné.
Stavba včelína byla součástí zemědělského hospodářství původního majitele 
Litochleba. Rozměrná stavba včelína byla postavena přibližně kolem roku 1870 
Ing. Krejcarem. Jedná se o Zachovalou a velmi zdařilou stavbu Berlepschova typu. 
Stavba byla koncipována tak, aby splňovala požadavky chovu včel a mohlo zde být umístěno 
velké množství včelích úlů. Stavba se vyznačuje třemi křídly a relativně uzavřeným letovým 
prostorem. Na předmětné stavbě je celkem osazeno 108 úlů „Stojany" Oettlova typu. Úly byly 
sesazeny do tří sloupců po třech úlech těsně vedle sebe a ve čtyřech řadách nad sebou. 
Na střeše objektu se dále nachází věžička tzv. „pozorovatelna”, která umožňovala sledování 
včel. V zadní části objektu, tj. směrem ke komunikaci, byly situovány místnosti sloužící ke 
stáčení medu, sklady včelařských pomůcek a materiálů nutných ke včelaření. Po první světové 
válce byl statek včetně včelína zakoupen nadšeným včelařem, panem Vladimírem Syrovátkem, 
který se snažit včelín opravit. Do roku 1950 se zde chovalo kolem 50 včelstev a včelín dosáhl 
největší prosperity. Dále hospodářství převzal jeho syn, který stavbu včelína předal 
do zemědělského družstva v Milíčevsi. Zájem o využití včelína k dalšímu chovu včel už nebyl, 
a to ani ze strany potomka bývalého majitele. Od té doby stavba včelína zůstala prázdná (viz 
rovněž Návrh na prohlášení věci za kulturní památku č.j. NPU- 362/65565/2018 - PhDr. 
Viktor Blažek, datum: 17. 8. 2018; viz odborné posouzení BÁCHOR, Evžen. Včelín Ing. J. 
Krejcara Milíčeves. Pardubice).
Stavba včelína pocházející z poslední čtvrtiny 19. století je  dlouhou dobu nevyužívána. 
Stavba vykazuje drobné statické poruchy. Předchozí vlastník nemovitosti provedl opravu 
střechy včetně jehlancovité věžičky, a tím bylo zamezeno zatékání vody do objektu, která by jej 
poškozovala (viz rovněž Návrh na prohlášení věci za kulturní památku č. j. NPU- 
362/65565/2018 - PhDr. Viktor Blažek, datum: 17. 8. 2018).
Nejen svou velikostí je  tato předmětná nemovitost neobvyklá stavba východních Čech. 
Jedná se o unikátní a hodnotnou ukázku účelové zemědělské stavby. Za unikátní lze označit 
především zachování úlů, věžičky tzv. „pozorovatelny" i vnitřní členění, kdy se jedná 
o autenticky pojednané prvky a detaily, jejich provedení je  originální. Stavba koncipovaná 
podle potřeb včel dala tedy vzniknout velmi impozantní a účelové stavbě, která by po určitých 
stavebních úpravách mohla plnit svou funkci i dnes. Téměř nepoškozená stavba přežila více 
než sto let a je dokladem stavebního vývoje a funkce sídla.
6
Samotná stavba neměla ve své době funkci jen včelína s možností zpracování včelích 
produktů, ale skýtala možnost i společenských setkání obyvatel při slavnostech, setkání 
včelařů a členů spolku, které vytvářeli společenský život (viz odborné posouzení BACHOR, 
Evžen. Včel/n Ing. J. Krejcara Milíčeves. Pardubice). Stavba se tak významně podílela 
na společenském životě obce a jeho rozvoji. Z hlediska architektonického je hodnota 
předmětného objektu v kontextu nejen zástavby intravilánu sídla rovněž nezpochybnitelná 
architektonická i kulturně historická hodnota tohoto objektu je  mimořádná a může přesahovat 
i regionální rámec.
Po zvážení všech výše uvedených skutečností dospěl Městský úřad Jičín, oddělení 
památkové péče, k závěru, že předmětná stavba historického včelína nacházejícího se v obci 
Milíčeves, splňuje požadavky kladené na věci, které jsou kulturními památkami ve smyslu 
zákona o státní památkové péči. “
Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č.j. KUKHK-27042/KP/2018-3 ze dne 17. 9. 2018, prohlášení uvedené věci 
za kulturní památku doporučil s odůvodněním:
„Předmětná stavba včelína se nachází v intravilánu obce v oplocené zahradě 
v blízkosti komunikace procházející sídlem a jižně od areálu zámku v Milíčevsi.
Jedná se o zděnou stavbu s centrální částí, na kterou navazují dvě boční křídla. Stavba 
je  zastřešena sedlovou střechou o velmi nízkém sklonu a centrální části pak dominuje 
osmiboká věžička prosvětlená okénky zasklenými barevnými skly a zakončená jehlancovou 
stříškou s makovicí a hrotnicí. Střešní krytinou je plech. Stavba je částečně podsklepená. 
Severní průčelí objektu jsou omítaná a nachází se zde také vstup do interiéru, který je  
prosvětlen jednoduchými šestitabulkovými okny s křídly osazenými v líci fasády. 
Výplně otvorů jsou vyrobeny ze dřeva a pocházejí z doby výstavby objektu. Boční stěny stavby 
jsou opatřeny dřevěným obložením a jižní průčelí je tvořeno čely úlů. V interiéru stavby 
se nacházejí vzájemně průchodné chodby, které umožňují přístup k úlovým tělesům. 
Jedná se o slaměné dvouprostoré úly Oettlova typu sesazené do tří sloupců po třech úlech 
vedle sebe a ve čtyřech řadách nad sebou. Celkem obsahuje včelín 108 úlů. Úly jsou uzavřeny 
odnímatelnými dřevěnými dvířky na zadní straně.
Včelín byl postaven pravděpodobně v poslední čtvrtině 19. století jako nedílná součást 
zemědělské usedlosti. Stavebníkem byl zřejmě tehdejší majitel usedlosti č. p. 10, část obce 
Milíčeves, obec Slatiny, pan Litochleb. Stavitelem pak byl Ing. J. Krejcar. Ve 20. letech 
20. století se stal majitelem statku s předmětným včelínem volyňský Cech pan Vladimír 
Syrovátko, který byl nadšeným včelařem. Včelín poté využíval i jeho syn, a to až do 50. let 
20. století, kdy statek se včelínem předal do nově vznikajícího JZD v Milíčevsi. 
Jednotné zemědělské družstvo však již včelín nevyužívalo a stavba chátrala. 
Jeden z posledních vlastníků včelína však zajistil opravu střechy a věžičky, takže do objektu 
v současnosti nezatéká (podrobný popis včelína, včetně jeho stávajícího stavebně technického 
stavu - viz „Návrh na prohlášení věci za kulturní památku, obec Slatiny, m. část Milíčeves, 
historický včelín, stav. pare. č. 87/3, k. ú. Milíčeves, okres Jičín, Královéhradecký kraj", který 
vypracoval PhDr. Viktor Blažek, datum: 8/2018, a odborné posouzení stavby „ Včelín Ing. 
J. Krejcara Milíčeves", který vypracoval Evžen Báchor, datum zpracování neuvedeno).
Královéhradecký kraj, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, 
prověřil aktuální fond kulturních památek evidovaných v ÚSKP ČR a zjistil, že v současné 
době jsou samostatně evidovány pouze dva včelíny, z nichž jeden se nachází 
v Moravskoslezském kraji (část obce Chlebovice, obec Frýdek-Místek) a další v Jihočeském 
kraji (obec Budkov). Dalších několik včelínů je součástí v ÚSKP ČR evidovaných areálů 
kulturních památek (venkovská usedlost, zámek, soubor lidových staveb). V rámci
1
Královéhradeckého kraje je  evidován pouze jeden včelín, který je  součástí kulturní památky 
venkovská usedlost č. p. 8, část obce Stidla, obec Střevač.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče, porovnal nyní posuzovanou stavbu včelína v Milíčevsi s včelíny, které jsou 
již  součástí památkového fondu. Na základě tohoto porovnání, má za to, že srovnatelný typ 
historického včelína není doposud v rámci kulturních památek evidovaných v USKP CR 
zastoupen. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče, je toho názoru, že předmětný včelín v Milíčevsi je  kvalitní a výjimečně 
dochovanou ukázkou rozvoje včelařství a stavby úlů a včelínů na přelomu 19. a 20. století 
u nás. V této době se přechází od chovu včelstev v samostatně stojících úlech v otevřené 
krajině k jejich chovu ve včelínech obsahujících větší množství jednotlivých úlů. 
Včelín v Milíčevsi je  příkladem poměrně nákladné stavby umožňující nejen intenzivnější chov 
více včelstev, ale nabízející také odpovídající zázemí pro včelaře a pro zpracování včelích 
produktů. Architektonické řešení stavby není v žádném případě samoúčelné, ale je  zcela 
podřízeno jejímu využití, a to včetně centrální věžičky, která není jen zdobným završením 
stavby, ale je především pozorovatelnou umožňující včelařovi získávat aktuální informace 
o směrech letu včel. Rovněž severojižní orientace a půdorysné řešení objektu není náhodné. 
Účelem je zajistit včelstvům co nejvíce slunce a chránit je  při vzletech před negativním 
působením větru. Vnitřní prostory jsou pak navrženy tak, aby mimo jiné umožňovaly 
dostatečné větrání úlů (více viz již  výše zmíněné odborné posouzení stavby vypracované 
Evženem Báchorem). Včelín v Milíčevsi je tak nesporně významným dokladem historie 
včelařství u nás. Zároveň je  však daná stavba také svědectvím o vývoji daného místa a 
o životě jeho obyvatel.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 
odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, k závěru, že předmětný historický 
včelín, část obce Miiíčeves, obec Slatiny, splňuje požadavky kladené na věci, které jsou 
kulturními památkami ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, v platném znění, a proto doporučuje prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že "historický včelín", který sestává ze: stavby bez čp. na st. p. č. 87/3 a 
pozemku st. p. č. 87/3, k.ú. Miiíčeves, obec Slatiny, okr. Jičín, Královehradecký kraj, splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se jedná o 
unikátní doklad vývoje včelařství na území České republiky. Ministerstvo kultury 
se ztotožňuje s názorem Národního památkového ústavu, územní odb. pracoviště v Josefově, 
Krajského úřadu Královehradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče a Městského 
úřadu Jičín, oddělení památkové péče.
Včelín byl vystaven v poslední čtvrtině 19. století podle návrhu Ing. Krejcara jako 
součást usedlosti č. p. 10. vintravilánu obce Miiíčeves v oplocené zahradě jižně od zámku. 
Stavba otevřeného půdorysu písmene „U“ reagovala na rozšiřující se trend výstavby 
soustředěných včelínů pod jednou střechou. V rámci návrhu a realizace samé byly
8
zužitkovány zkušenosti a znalosti včelařského chovu a zpracování včelích produktů, vznikla 
tak jedinečná účelová stavba. Jedná se o zděný objekt s pultovou střechou a osmibokou 
věžičkou umístěnou v centrální části stavby, která kromě toho, že dotváří architekturu stavby, 
slouží především jako pozorovatelna pro včelaře. Nejdůležitější částí stavby jsou slaměné úly, 
jejichž sestavení tvoří celé jižní průčelí stavby, jižní strana byla zvolena zcela úmyslně 
pro potřeby včelstev. Půdorys stavby vytváří chráněný prostor před úly proti unášení včel 
větrem. Čela úlů vytváří ozdobnou fasádu stěn včelínů, samotné jsou dekorovány 
tvarovanými letáky s česny a opatřeny různobarevnými nátěry a pořadovými čísly. Vnitřní 
prostor včelína tvoří navazující tři široké lomené chodby, vzájemně průchodné, poskytující 
dostatek místa pro obhospodařování úlů. Každé chodbové rameno je opatřeno vstupními 
dveřmi, umožňující přístup do letového prostoru atria.
Z pohledu architektonického a technického se jedná o unikátní a velmi zdařilou 
stavbu, která se dochovala ve své autentické podobě s absencí narušujících novodobých 
zásahů, které by ji poškozovaly. Vznikla tak komfortní stavba jak pro včely, tak i pro včelaře. 
V současné době není žádná takto architektonicky řešená stavba včelína prohlášena 
za kulturní památku, včelíny chráněné státem jsou součástí venkovských usedlostí či řešené 
jiným způsobem. Unikátní je také množství 108 úlů, které stavbu tvoří. Svým řemeslným 
vypracováním je dokladem hodnotné umělecko-řemeslné práce, umu, odborných znalostí a 
estetického cítění lidí žijících v 19. století.
Milíčevský včelín kromě svých hodnot architektonických dokumentuje další dílčí 
způsob obživy lidí vl9. století. Včelařství je jednou z nejstarších doplňkových zemědělských 
činností, které se lidé věnovali. Včelař zásoboval obec množstvím produktů, z nichž mnohé 
byly léčivé a také chutné (med, medovina, vosk, propolis, mateří kašička aj.) Vlastník 
takového množství úlů byl bezpochyby přínosnou a významnou osobností obce. Muselo 
se také jednat o člověka pečlivého, se smyslem pro zodpovědnost a organizaci práce.
V neposlední řadě také stavba zdejšího včelína urbanisticky dotváří intravilán obce a 
hodnotný historický areál zámku (kulturní památka od 3. 5. 1958), který se nachází v těsné 
blízkosti.
Svým charakterem, památkovou hodnotou a historickou podstatou splňuje podmínky 
pro prohlášení věci za kulturní památku podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky.
9
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Josefově
Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Městský úřad Jičín, oddělení památkové péče
vlastní
10
Zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy: soubor "historický včelín", který 
sestává ze: stavby bez čp. na st. p. č. 87/3 a pozemku st. p. č. 87/3, k.ú. Milíčeves, obec 
Slatiny, okr. Jičín, Královehradecký kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva 
kultury č.j. MK 75187/2018 OPP ze dne 14.12.2018.
11
Identifikační fotografie kulturní památky soubor "historický včelín", který sestává ze: stavby 
bez čp. na st. p. č. 87/3 a pozemku st. p. č. 87/3, k.ú. Milíčeves, obec Slatiny, okr. Jičín, 
Královehradecký kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
75187/2018 OPP ze dne 14.12.2018.
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0549151.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Slatiny - Milíčeves, včelín. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9764093 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

14.12.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 21010875

Bližší specifikace:

Název	včelín
Číslo ÚSKP	106346
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 21010855

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 75187/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	18.01.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	21010875 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 301343

Název objektu: včelín

Část obce: Milíčeves

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Milíčeves

Obec: Slatiny

ORP: Jičín

Okres: Jičín

včelín (právní stav 21010875)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 26017

Název lokality: Velká Milíčeves

Reálný typ: ves

Kat. území: Milíčeves

Obec: Slatiny

ORP: Jičín

Okres: Jičín

Kraj: Královéhradecký kraj

včelín (právní stav 21010875)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 223

Název hist. regionu: Jičín

včelín (právní stav 21010875)

Ke stažení Náhled Poslat žádost