Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

'fOé?
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Došlo: 2019-05-02 09:56:56
Č .j.: NPU-310/34482/2019
Listu: 8 Příloh: 0
1001312941
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@,mkcr.cz
V Praze dne: 23. 4. 2019 
Č.j.: MK 33420/2019 OPP 
Sp. zn.: MK-S 4397/2018 OPP 
Vyřizuje: Ing. M. Bezděková
MATEICIUC a.s.
Ke Koupališti 370/15 
742 35 Odry
Rozhodnutí nabylo právní moci:
.......
Z '
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení §2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
p r o h l a š u j e  z a  k u l t u r n í  p a m á t k u
soubor „bývalé továrny na zpracování hedvábí firmy Sebastian Waschka & Sohne v 
Odrách“, který sestává ze stavby č. p. 370 na pozemku pare. č. 1686 s přestavkem na 
pozemku pare. č. 1677/32, dále stavby komína bez č. p. na pozemku pare. č. 1677/32 a 
dále pozemku pare. č. 1686, vše v kat. území Odry, obec Odry, okres Nový Jičín, kraj 
Moravskoslezský; vyznačení polohy souboru v kopii katastrální mapy společně s 
fotodokumentací jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí, která je nedílnou součástí výroku. 
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení společnost MATEICIUC a.s., IC 60792825, se 
sídlem Ke Koupališti 370/15, 742 35 Odry.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury (dále též jen „ministerstvo") obdrželo 21.3.2018 od společnosti 
MATEICIUC a.s., se sídlem Ke Koupališti 370/15, 742 35 Odry, podnět k prohlášení za 
kulturní památku bývalé továrny na zpracování hedvábí firmy „Sebastian Waschka & Sohne" 
č. p. 370 na pozemku pare. č. 1686 s přestavkem na pozemku pare. č. 1677/32, která sestává 
ze dvou hal bývalých tkalcoven, kotelny včetně dvou kotlů, strojovny parního stroje a objektu 
pomocných provozů, dále komína na pozemku pare. č. 1677/32 a dále pozemku pare. č. 1686, 
vše v kat. území Odry, obec Odry, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský (dále též jen
Stránka 1 z(e) 15
„bývalá továrna na zpracování hedvábí“). Ministerstvo podnět vyhodnotilo, shledalo ho 
důvodným, a na jeho základě zahájilo řízení o prohlášení výše uvedeného souboru za kulturní 
památku.
V souladu s § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů (dále jen „zákon č. 20/1987 Sb.“) zaslal své vyjádření Krajský úřad 
Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče (dále jen „krajský úřad“), 
který dopisem č. j. MSK 76712/2018 ze dne 12.6.2018 a dále dopisem č. j. 
MSK 11788/2019 ze dne 21.1 .2019 prohlášení souboru bývalé továrny na zpracování 
hedvábí za kulturní památku doporučuje:
„ Předmětný soubor nemovitostí je  cenným dokladem industriální architektury, který 
respektuje historický vývoj průmyslové textilní výroby a tradice v Odrách. Architektonické 
řešení jednotlivých budov vychází z historizujícího tvarosloví a provozně-funkčního smyslu 
staveb (omítané fasády hlavní budovy s lizénovými rámy v přímém kontrastu s přistavěnými 
objekty těžkého provozu provedenými za použití režné neomítané cihly s dekorativními prvky 
korunních říms), který tento komplex budov řadí ke zdařilým stavebním počinům industriální 
architektury dané lokality. Správnímu orgánu je známo, že celý areál prošel v průběhu let 
stavebními změnami a postupnými opravami z důvodů neutěšeného stavebně-technického 
stavu či nároku vyžádaných pro potřeby změn výroby. Nicméně hodnoty dochovaných objektů 
spočívají zejména v jejím dispozičním a prostorovém uspořádání, které se významně podílejí 
na utváření urbanistické struktury předměstské zástavby, neboť areál s parkem zaujímá 
významnou polohu při hlavní komunikaci při vjezdu do města z jihozápadní části. Zároveň se 
v daném průmyslovém komplexu zachovala řada hodnotných konstrukcí a původních zařízení 
(jako například parní kotle Tischbein z roku 1893 a 1896, včetně kolejí pro dovoz paliva a 
odvoz škváry, části konzol původní transmise, původní klenuté stropy nebo dřevěný arkýř na 
jižní straně hlavní budovy). “
Krajský úřad se dále vyjadřuje k továrnímu komínu:
„Na základě šetření bylo zjištěno, že se jedná o volně stojící cca 30 metrů vysoký cihelný 
komín bývalé továrny na zpracování hedvábí „ Waschka & Sóhne “. Řešený komín je  
hodnotným dokladem postupně rostlého industriálního areálu na zpracování hedvábí, který 
společně s dalšími budovami a technologickým zařízením tvoří navzájem architektonicky, 
technicky a funkčně propojený celek, respektive představuje jednu z významných a 
neoddělitelných součástí tohoto výrobního průmyslového provozu. Předmětná stavba se 
zároveň do dnešní doby dochovala převážně v původním a v dobrém stavebně-technickém 
stavu, jenž svědčí o tehdejší kvalitě technického stavitelství a konstrukčním zpracování těchto 
výškových objektů odvádějících kouř, kdy svým hmotovým, architektonickým a urbanistickým 
řešením v prostoru představuje tato stavba výraznou dominantu, která spoluvytváří celkový 
industriální charakter a estetické kvality tohoto místa.
Na základě výše uvedeného se domníváme, že navrhovaná továrna na zpracování hedvábí 
„Sebastian Waschka & Sóhne “ společně se stavbou komína v areálu bývalé továrny v obci 
Odry splňuje podmínky ustanovení § 2 památkového zákona pro prohlášení věcí za kulturní 
památku. “
Na základě §3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. zaslal své vyjádření Městský úřad Odry, 
odbor kultury a školství (dále jen „městský úřad“), který dopisem č .j. MěÚO/25167/2018 
ze dne 3. 12.2018 a dále dopisem č .j. MěÚO/02747/2019 ze dne 8 .2 .2019 prohlášení 
souboru bývalé továrny na zpracování hedvábí za kulturní památku doporučuje:
„ Výše uvedená stavba bývalé továrny na zpracování hedvábí „ Sebastian Waschka & Sóhne “ 
je významným dokladem kvalitní průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století, která je  
dochovaná v poměrně autentickém stavu, tj. včetně původní hmoty, architektonického 
tvarosloví pláště i konstrukcí. Ojedinělé je  pro tovární provoz točité dřevěné schodiště
Stránka 2 z 15
spojující 1. a 2. nadzemní podlaží a dochované vybavení kotelny, které tvoří dva parní kotle 
z roku 1893 a 1906. I  když nejsou funkční, jde o významný doklad energetického provozu 
textilní továrny na přelomu 19. a 20. století. S ohledem na současný stupeň poznání stavebně 
historického vývoje předmětného objektu lze konstatovat, že k památkovým hodnotám objektu 
patří zejména architektonické řešení objektu, hmota a půdorys, dispoziční řešení, dochované 
historické konstrukce, dobové technologie, autenticita, vizuální působení a jeho začlenění do 
urbanistické struktury a historického prostředí města Oder.
Ke stavbě továrního komínu se městský úřad vyjadřuje:
„[...] uvedená stavba komína tvoří ucelený a poměrně v autentickém stavu dochovaný 
jedinečný soubor energetického zázemí textilní továrny „ Sebastian Waschka & Sóhne který 
je  významným dokladem kvalitní průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století. “
K podnětu se vyjádřil Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
(dále jen „památkový ústav“) dopisem č. j. NPU-381/78332/2018 ze dne 31. 10. 2018:
„Památkové hodnoty vykazují objekty vzniklé mezi lety 1838 -  1906:
1) S o u b o r  b u d o v  tvo řen ý  p ů v o d n í to v á rn í bu dovou , h a la m i býva lých  tka lcoven  (h a la  I  a 
h a la  II), k o te ln o u  (vče tn ě  ko tlů ), b ýva lou  s tro jo vn o u  p a rn íh o  s tro je  a  o b jek ty  p o m o c n ý ch  
p ro v o zů  s p o ze m k e m  p a re . č. 1686  a  n a  p o ze m k u  p a re . č. 1677 /32 , k. ú. O dry; soubor 
budov na jednotném parcelním čísle je  tvořen srostlicí továrních objektů pocházejících 
z několika stavebních etap. Tvoří jej (řazeno dle data založení, nikoli podle památkové 
hodnoty):
la) Původní tovární budova (včetně jižního křídla)
Původně dvoupodlažní budova soukenické manufaktury, vystavěná v letech 1838 -  
1939, byla v roce 1880 zvýšena o jedno nadzemní podlaží. Podélná stavba (na 
půdorysu cca 45 x 14 m) z cihelného zdivá, krytá sedlovou střechou. Krov je  dřevěný, 
krytý původně břidlicí, dnes betonovými taškami. Přízemí dělí asi v jedné třetině délky 
průjezd, který je  zároveň hlavní příčnou komunikační osou. Severně od něj je  umístěn 
výrobní sál, ze kterého byla vydělena menší provozní místnost (sklad, stolárna). Ve 
2. nadzemním podlaží se v severní části nacházel výrobní sál (dnes zmenšený 
vestavbou sociálního zázemí), v jižní obytné místnosti. Ve 3. nadzemním podlaží byl 
umístěn výrobní prostor a kanceláře.
Vnitřní konstrukce jsou převážně dřevěné. Stropy pracovních sálů jsou neseny 
dřevěnými průvlaky a v podélné ose jsou podepřeny jednou řadou dřevěných sloupů. 
První nadzemní podlaží jižně od průjezdu je  zaklenuté. Při jižní straně průjezdu je  
situováno původní dřevěné schodiště, na které navazuje ve 2. nadzemním podlaží 
mladší dřevěné točité schodiště ke třetímu, dodatečně nadstavenému patru. Okenní 
otvory jsou zaklenuté, okna obdélná v dřevěných rámech. V interiéru jsou zčásti 
dochovány původní výplně dveří. Fasády jsou omítané. Jednotlivá průčelí propojují 
horizontály patrových říms. Západní podélná a jižní štítová strana je  dále členěna 
v úrovni přízemí slepými arkádami a ve vyšších podlažích lizénovými rámy. Uliční 
průčelí (podélná západní strana) dotváří dvojice mělkých rizalitů (v jižním je  situován 
hlavní vstup). Pravidelný rytmus okenních os je  narušen rozšířením oken v rizalitech 
v úrovni 2. nadzemního podlaží o dvě boční křídla. Na jižní štítové straně orientované 
k zahradě je  ve 2. nadzemním podlaží předsazena dřevěná veranda navazující na
Stránka 3 z 15
soukromé prostory bývalého bytu majitelů (původně přístupná také kovovým 
venkovním schodištěm).
Při rekonstrukci budovy v 90. letech 20. století byly sanovány narušené dřevěné 
konstrukce (prvkovou výměnou dožilých částí [...] v průběhu rekonstrukce). Podle 
dochovaných interiérových dveří byly vytvořeny kopie, které byly osazeny tam, kde se 
původní dveřní výplně nedochovaly. Ze shodné doby pocházejí současná okna 
s dřevěnými rámy a dřevěná vstupní vrata. Jejich členění bylo odvozeno z dobových 
fotografií. Podobně bylo postupováno při opravě fasády. Její členění odpovídá 
původnímu, výběr barevnosti byl náhodný.
Při jižním nároží východní podélné strany přiléhá k původní tovární budově kolmé 
křídlo o třech nadzemních podlažích. V přízemí se nacházel byt domovníka, v patře 
prádelna. Budova byla dvakrát významně upravena. Nejprve byla ve 2. polovině 
20. století snesena původní sedlová střecha a nahrazena střechou plochou, na fasádu 
aplikovány břízolitové omítky atd. Tyto druhotné úpravy byly při rekonstrukci 
v 90. letech 20. století odstraněny, budova zvýšena na dnešní tři podlaží a zakryta 
sedlovými střechami. Zároveň bylo členění fasád přizpůsobeno původní tovární 
budově uplatněním obdobného typu oken a protažením patrových říms.
Při severovýchodním nároží původní tovární budovy byl přistavěn nákladní výtah. Při 
severní štítové straně navazuje na původní tovární budovu bývalá strojovna parního 
stroje a při severovýchodním nároží přístřešek vestavěný mezi původní tovární 
budovu, pomocný objekt přiléhající ke kotelně na východní straně a halu tkalcovny 
z roku 1882.
lb) Bývalá tkalcovna z roku 1882 (hala 1, přestavěná po požáru) [pozn. ministerstva: ke 
dni vydání tohoto rozhodnutí přestávek (přesah půdorysu) haly I na pozemek pare. 
č. 1677/32 v kat. území Odry není zobrazen v platné katastrální mapě]
Objekt na členitém, přibližně podélném půdoryse, krytý nízkou sedlovou střechou. 
Obvodový plášť je  zděný. Původní hala s příčně orientovanými šedovými střechami 
byla po požáru částečně přestavěna. Šedové střechy nebyly obnoveny a hala byla 
zastřešena sedlovou střechou. Krov kryje podhled. Krytina je  plechová. Okenní otvory 
jsou obdélné. Na severní straně byla k objektu přistavěna hala druhé tkalcovny z roku 
1904, na západní straně na ni navazuje přístřešek vestavěný mezi původní tovární 
budovu, pomocný objekt přiléhající ke kotelně na východní straně a halu tkalcovny 
z roku 1882.
lc) Bývalá tkalcovna z roku 1904 (hala II)
Dvoulodní hala na obdélném půdorysu, krytá šedovými střechami s okny 
orientovanými k severu. Krov je  dřevěný, nesený válcovými profily na litinových 
sloupech. Plášť je  zděný z cihelného zdivá na kamenné podezdívce, neomítaný. Na 
jižní straně přiléhá budova ke starší hale tkalcovny, přestavěné po požáru. Fasáda 
v tvarosloví průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století využívá lizén, lizénových 
rámů a zubořezů. Původní okenní otvory uzavřené segmentovým zaklenutím jsou 
dochovány v severní fasádě. Osazeny jsou okny v dřevěných rámech, jejichž členění 
bylo při poslední rekonstrukci odvozeno od dobových fotografií (v současné době 
rámy dožívají a majitel plánuje jejich výměnu [...]). Ve východním průčelí byly okenní 
otvory přeformátovány a nahrazeny okny trojkřídlými. Jižní podélnou stranou je
Stránka 4 z 15
budova přistavěna k bývalé tkalcovně z roku 1882 a na západní straně k ní částečně 
přiléhá objekt pomocných provozů, původně dílna.
Id) Kotelna (včetně dvou kotlů) s přilehlými objekty bývalé strojovny parního stroje a 
pomocných provozů
Halová budova kotelny s nižšími (přízemními) objekty přiléhajícími na straně 
východní, západní a jižní (bývalá strojovna parního stroje). Jde o zděné objekty kryté 
sedlovou střechou (kotelna) a plochými střechami (strojovna parního stroje atd.). 
Prostor objektu na východní straně kotelny je prosvětlen střešním světlíkem. Krov 
kotelny je dřevěný s ocelovými táhly, krytina plechová. Plášť zděný z cihelného zdivá 
na kamenné podezdívce, neomítaný. Fasáda v tvarosloví průmyslové architektury 
přelomu 19. a 20. století využívá lizén, říms a zubořezů. Původní okenní a dveřní 
otvory uzavřené segmentovým zaklenutím jsou dochovány v západní a severní fasádě. 
Osazeny jsou okny v dřevěných rámech, jejich členění bylo při poslední rekonstrukci 
odvozeno z dobových fotografií. Kotelna prošla stavebním vývojem, který se uzavřel 
roku 1906 po instalaci druhého kotle. Objekty po jejím obvodu vznikaly postupně 
v poměrně jednotném stavebním a architektonickém pojetí. Nedílnou součástí kotelny 
jsou dva parní kotle typu Tischbein. Starší z nich, pocházející z roku 1893, byl vyroben 
brněnskou firmou E. Krackhardt. Roku 1906 byl výkon kotelny zvýšen instalací nového 
kotle ze železáren v Sobotíně a Štěpánově (Zoeptauer & Stefanauer Actien - 
Gesellschaft). Kotle byly využívány do roku 1994 (pro ústřední vytápění), nyní jsou 
mimo provoz. Parní stroj a dynamo, které tvořily vybavení strojovny, se nedochovaly. 
Budova bývalé strojovny parního stroje přiléhá na jižní straně k původní tovární 
budově, na východní straně navazuje na objekty přístřešek vestavěný mezi původní 
tovární budovu, pomocný objekt přiléhající ke kotelně na východní straně a halu 
tkalcovny z roku 1882.
Památkové hodnoty jednotlivých částí souboru nejsou rovnocenné a jsou determinovány 
především mírou druhotných stavebních zásahů. V případě původní tovární budovy je  
třeba vyzdvihnout hodnoty typologické a autenticity dochované původní konstrukce, 
v případě tkalcovny z roku 1904 a spojení kotelny, bývalé strojovny parního stroje a 
pomocných provozů hodnoty technické (v případě kotelny), typologické a architektonické 
[...]. Naopak jižní křídlo původní tovární budovy (několikrát významně stavebně upravené) 
a tkalcovna z roku 1882 (zcela přestavěná po požáru) památkové hodnoty nevykazují a 
součástí souboru jsou pro funkční a stavební propojení s výše uvedenými objekty. 
Památková hodnota původní tovární budovy leží především v rovině typologické a 
v autenticitě původních konstrukcí. Jde o zástupce textilních továrních budov hojně 
užívaných v průběhu 19. století: silný zděný plášť doplňující dřevěné stropy. Zatímco 
v bavlnářství byl tento nosný systém opouštěn ve prospěch kovových skeletů, v dalších 
textilních odvětvích (vinařství, hedvábnictví) se udržel ještě v průběhu celého 19. století. 
S rostoucími nároky na zatížení byly ale v mnoha případech původní dřevěné stropy 
odstraněny a do pláště byly vloženy kovové nebo železobetonové skelety. V případě 
původní tovární budovy firmy Waschka & Sóhne k takovému zásahu nedošlo a konstrukce 
byly zachovány v autentickém stavu. Při poslední rekonstrukci v 90. letech 20. století bylo 
k původním prvkům přistoupeno s respektem: části konstrukce byly jednotlivě posouzeny a 
byla provedena pouze prvková výměna narušených a dožilých částí. Výjimečné je  pro 
tovární provoz točité dřevěné schodiště, zejména jeho starší část spojující 1. a 2. nadzemní 
podlaží.
Stránka 5 z 15
Bývalá tkalcovna z roku 1904 a spojení kotelny, bývalé strojovny parního stroje a 
pomocných provozů jsou příkladem kvalitní průmyslové architektury přelomu 19. a 
20. století dochované v poměrně autentickém stavu, tj. včetně původní hmoty, konstrukcí i 
architektonického tvarosloví pláště. Těžiště památkové hodnoty energetické centrály 
spočívá ve vybavení kotelny, které tvoří dva dochované parní kotle typu Tischbein z roku 
1893 a 1906.
2) Komín na pozemku pare. č. 1677/32, L ú. Odry [pozn. ministerstva: ke dni vydání tohoto 
rozhodnutí komín není zobrazen v platné katastrální mapě]
Komín kruhového průřezu zděný z cihelného zdivá na čtvercovém soklu. Sokl i koruna 
komína jsou plasticky členěny římsou, v případě soklu stupňovitou. Nevyužívaný, 
udržovaný. Kvalitní průmyslová architektura přelomu 19. a 20. století dochovaná 
v poměrně autentickém stavu. Jeho výstavba souvisela se zvýšením výkonu kotelny a 
instalací nového kotle Tischbein v roce 1906. Spolu s kotelnou vytváří ucelený a jedinečně 
dochovaný soubor energetického zázemí textilní továrny přelomu 19. a 20. století. 
Pohledová dominanta jižního okraje města.
Rozvoj města Oder byl v průběhu 18., 19. a 1. poloviny 20. století úzce spojen s textilní 
výrobou. V 18. století se zde rozvinula cechovní (řemeslná) výroba soukenická a plátenická. 
V polovině 19. století, kdy Odry patřily k největším slezským producentům vlněného zboží 
(zaujímaly třetí místo za Bilskem a Krnovem), byly položeny základy později nejvýznamnější 
hedvábné výroby. V továrně firmy Waschka & Sóhne se obě tyto tradice spojují. Hlavní 
tovární budovu nechal vystavět na konci 30. let 19. století významný soukenický podnikatel 
Josef Kasimir Gerlich. V polovině 19. století j i  získal vídeňský podnikatel v hedvábnické 
výrobě Sebastián Waschka. Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století zde byly vyráběny 
kloboučnické plyše, hedvábné kloboučnické pásky, později též polohedvábné tkaniny a od 
80. let 19. století také módní hedvábné zboží. Textilní výrobě sloužil areál do roku 1938. 
Postupně rostlý tovární areál s typově pestrou skladbou objektů. Nejstarší fázi výstavby 
reprezentuje konstrukčně poměrně autenticky dochovaná původní tovární budova z let 1838 -  
1839, zvýšená v roce 1880. Její památková hodnota leží především v rovině typologické a 
v autenticitě jejích původních konstrukcí. Byla vybudována pro provoz ruční tkalcovny sukna 
a vlněného zboží. Rozšiřování provozu firmy si sice vyžádalo nadstavbu třetího podlaží, ale 
při respektování a zopakování původních konstrukčních systémů. Následný rozvoj firmy byl 
spojen s výstavbou nových halových objektů a původní konstrukce tak byly ušetřeny, stejně 
jako původní dřevěné točité schodiště. Druhou hodnotnou stavební fázi zastupují objekty 
spojené s rozvojem firmy na přelomu 19. a 20. století: tkalcovna z roku 1904 a kotelna 
s přilehlými objekty a komínem z roku 1906. Jde o objekty z režného cihelného zdivá, 
dochované v poměrně autentickém stavu, tj. včetně původní hmoty, konstrukcí i tvarosloví 
pláště, který využívá architektonický jazyk charakteristický pro průmyslovou architekturu 
přelomu 19. a 20. století.
Technická hodnota spočívá v dochované energetické centrále, kterou tvoří kotelna se dvěma 
parními kotli Tischbein z roku 1893 a 1906, a komín vystavěný v souvislosti s instalací 
mladšího kotle. Nejde o původní vybavení z roku 1869, kdy byl do provozu uveden první parní 
stroj. Jejich vybudování si vyžádal rozvoj firmy a růst výroby na přelomu 19. a 20. století, se 
kterým souvisely zvyšující se nároky na výkon parního stroje (v roce 1900 disponovala firma 
143 listovými a žakárovými tkalcovskými stavy a čtyřmi stavy pro tkaní plyšů a vyráběla 
ročně 150 000 m hladkých a 120 000 m vzorovaných látek). Přestože vybavení není funkční, 
jde o významný doklad energetického zázemí textilní továrny na přelomu minulého 19. a 
20. století. Podobný soubor není v rámci regionu (a kraje) zřejmě nikde dochován. “
Stránka 6 z 15
Účastník řízení, společnost MATEICIUC a.s., IČ 60792825, byl o zahájení řízení 
vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. dopisem Ministerstva kultury ze dne
29.3 .2019, č. j. MK 27050/2019 OPP a byl informován o svých právech a povinnostech 
v řízení. V souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, věznění pozdějších 
předpisů, byl týmž dopisem informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady 
pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně 
navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti nevyužil.
Ministerstvo kultury mělo při posouzení kromě výše uvedených vyjádření k dispozici i 
obsáhlou přílohu podnětu společnosti MATEICIUC a.s. s doloženou historií vzniku továrny 
s dobovou i současnou fotodokumentací.
Ministerstvo konstatovalo, že bývalá továrna na zpracování hedvábí v Odrách je nedílnou 
součástí vývoje hedvábnictví v Rakousku-Uhersku v polovině 19. století. Na Moravu a 
Slezsko s levnější pracovní silou byla převáděna textilní výroba z Rakouska z důvodu 
zaplavení trhu lacinějšími výrobky po uvolnění obchodu se zeměmi s rozvinutější 
průmyslovou výrobou. Až do počátku 20. století byly převážně v tomto regionu zhotovovány 
textilie z tradičních přírodních materiálů původu rostlinného (len, konopí, bavlna) nebo 
živočišného (vlna, hedvábí).
V Odrách přízemní budovu s ručními stavy na výrobu sukna z roku 1839 noví vlastníci z 
Vídně postupně přebudovali v průběhu několika desetiletí na prosperující tkalcovnu, která 
průběžnou modernizací výroby a specializací produkce z dovezených surovin z Evropy a Asie 
mohla konkurovat i zavedené zahraniční konkurenci. Z hlediska památkové hodnoty jsou 
nej významnější nej starší výrobní prostory vybudované do roku 1906 společně s dochovaným 
původním vybavením. Stavebně typologicky navazují (s časovým odstupem oproti 
zahraničním průmyslově vyspělejším oblastem) na tovární objekty, ve kterých se u nosných 
konstrukcí začal využívat vedle dřevěných nosných konstrukcí i kov. Charakteristické jsou 
pro ně půdorysně jednoduché budovy s masivními zděnými obvodovými zdmi na kamenné 
podezdívce a trámovými stropy s dřevěnými průvlaky podepřenými v podélné ose objektu 
kovovými (litinovými) sloupy.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech. Konstatovalo ve shodě s vyjádřeními krajského úřadu, městského úřadu a 
památkového ústavu, že jde o cenný příklad kvalitní průmyslové architektury přelomu 19. a 
20. století dochované v poměrně autentickém stavu. Proto bývalá továrna na zpracování 
hedvábí splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 
odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát
Stránka 7 z 15
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
í]
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019:
1. detail kopie výřezu katastrální mapy
2. detail kopie výřezu katastrální mapy s vyznačením provozoven a komína
3. fotodokumentace bývalé továrny na zpracování hedvábí v Odrách
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Městský úřad Odry, odbor kultury a školství
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče 
vlastní
Stránka 8 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
1. detail kopie výřezu katastrální mapy 
zdroj: https.V/nahlizenidokn.cuzk.cz/
2. detail kopie výřezu katastrální mapy s vyznačením provozoven a komína 
zdroj: https.V/nahlizenidokn.cuzk.cz/ a NPÚ ÚOP v Ostravě (červený zákres)
la  -  původní tovární budova s jižním křídlem
lb  -  bývalá tkalcovna z r. 1882 (hala I), přestavěná po požáru
lc  -  bývalá tkalcovna z r. 1904 (hala II)
ld  -  kotelna včetně 2 kotlů s přilehlými objekty strojovny parního stroje a pomocných 
provozů 
2 -  komín
Stránka 9 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
3. severozápadní pohled na bývalou továrnu na zpracování hedvábí v Odrách (bez datace) 
zdroj: archiv společnosti MATEICIUC a.s.
4. pohled od východu na bývalou továrnu na zpracování hedvábí v Odrách (bez datace) 
zdroj: archiv společnosti MATEICIUC a.s.
Stránka 10 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
5. celkový pohled od SZ: zleva komín (2), bývalá tkalcovna z r . 1904 (lc), kotelna 
s přilehlými objekty bývalé strojovny parního stroje a pomocných provozů (ld), původní 
tovární budova (la) 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
6. původní tovární budova (la), detail schodiště 1. NP 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
7. původní tovární budova (la), veranda u bývalého bytu ve 2. NP na jižní štítové straně 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
Stránka 11 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
8. pohled od SZ: bývalá tkalcovna z r . 1904 (lc), vlevo komín (2), kotelna s přilehlými 
objekty bývalé strojovny parního stroje a pomocných provozů (ld) 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
9. bývalá tkalcovna z roku 1904 (lc), detail kamenné podezdívky 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
10. pohled od severu: komín (2), bývalá tkalcovna z roku 1904 (lc), kotelna s přilehlými 
objekty bývalé strojovny parního stroje a pomocných provozů (ld), v pozadí bývalá 
tovární budova (la) 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
Stránka 12 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
11. krov kotelny (ld)
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
12. kotelna (ld), kotel z r. 1906 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
Stránka 13 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j . M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
13. kotelna (ld), kotel Tischbein z r. 1906, výrobce Sobotínsko-Štěpánovská akciová 
společnost (vlevo) a kotel Tischbein z r. 1893, výrobce E. Krackhardt, Brno 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
14. kotelna (ld), štítek kotle z r. 1906, výrobce Sobotínsko-Štěpánovská akciová společnost, 
a štítek zkušební a pojišťovací společnosti na parním kotli 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
Stránka 14 z 15
Příloha -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. M K  33420/2019 OPP ze dne 23. 4. 2019
15. kotelna (ld), detail označení výrobce kotle z roku 1893 E. Krackhardt, Brno 
zdroj: NPÚ ÚOP v Ostravě
Stránka 15 z 15

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0549166.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Odry, soubor bývalé továrny na zpracování hedvábí firmy Sebastian Waschka a Söhne. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

11085472 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Bezděková Marcela; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

23.04.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 20475210

Bližší specifikace:

Název	soubor bývalé továrny na zpracování hedvábí firmy Sebastian Waschka a Söhne
Číslo ÚSKP	106364
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 21194316

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 33420/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	24.04.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	20475210 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2062325

Název objektu:

Část obce: Odry

Č. dom.: č.p. 370

Ulice: Ke koupališti

Č. or.: 15

Kat. území: Odry

Obec: Odry

ORP: Odry

Okres: Nový Jičín

soubor bývalé továrny na zprac… (právní stav 20475210)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 11278

Název lokality: Odry

Reálný typ: město

Kat. území: Odry

Obec: Odry

ORP: Odry

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský kraj

soubor bývalé továrny na zprac… (právní stav 20475210)

Kód CZ: 27006

Název lokality: Dolní Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Odry

Obec: Odry

ORP: Odry

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský kraj

soubor bývalé továrny na zprac… (právní stav 20475210)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 76

Název hist. regionu: Odry

soubor bývalé továrny na zprac… (právní stav 20475210)

Ke stažení Náhled Poslat žádost