Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-05-10 10:02:24
čj NPU-310/36623/2019
Listu: 11 Příloh: 0
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
KŠD LEGAL advokátní kancelář, s. r. o. 
Hvězdová 1716/2b 
140 00 Praha 4
L tk S j ú k i U l ,ií nabylo právní moci: 2 A M 6
za správnost:
V Praze dne 29. 4. 2019 
Č.j. MK 34413/2019 OPP 
Sp. zn. MK-S 11481/2017 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Kateřina Krčmářová/429
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
soubor „Hrnčířův mlýn“: který sestává ze stavby čp. 94 na st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2 
včetně historického technologického vybavení mlýna a pozemků st. p. č. 171/1 a st. p. č. 
171/2, vše k.ú. a obec České Meziříčí, Královehradecký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: společnost Tereos TTD, a. s. se sídlem 
Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice, IČ: 16193741, právně zastoupena:
KŠD LEGAL advokátní kancelář, s. r. o., se sídlem Hvězdová 1716/2b, 140 00
Praha 4.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy, jedna identifikační fotografie stavby mlýna, soupis historického 
technologického vybavení s 17 identifikačními fotografiemi.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 18. 9. 2017 podnět Společnosti ochránců památek 
ve východních Čechách na prohlášení tzv. bývalého Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí 
za kulturní památku s tímto odůvodněním:
„ Objekt mlýna architektonicky zřejmě vychází z principů lidového stavitelství. Lze se 
domnívat, že původní uspořádání objektu bylo založeno ještě na principu trojdílného 
vesnického domu. To však nelze přesně určit bez provedení stavebně-historického průzkumu. 
Objekt je dodnes dochován bez větších stavebních úprav. V objektu je  dle fotodokumentace 
zachováno téměř kompletní umělecké složení z 19. století, jako jsou mlecí stolíce, rovinný 
vysévač, hranolový vysévač, válcový koukolník, archaicky vypadající reforma na čištění 
a třídění krupice aj. Takto dochovaný celek mlýna s vybavením je  nejen pro obec, ale pro širší 
region (pomezí Rychnovská, Hradecka a Trutnovská) vzácným příkladem ukázky historie 
mlynářství. V samotné obci se zcela jistě s kostelem sv. Kateřiny jedná o historicky 
nejhodnotnější stavbu. Budova je bezesporu příkladem unikátní technické památky, která by 
mohla fungovat např. jako muzeum. Nabízí se rovněž možnost využití objektu jako 
společenského centra apod.
Na základě publikovaného usnesení zastupitelstva obce ze dne 28.6. 2017 jsem 
se dozvěděl o plánu vlastníka objektu společností Tereos TTD, a.s. o záměru demolice mlýna 
bez jakékoliv náhrady:
http://www.ceskemezirici.cz/web/dokumentv/souborv/Zastupitelstvo/2017/zapiš c 3 
2017.pdf Zástupci společnosti Tereos TTD, a.s. byli již  několikrát informováni mou osobou 
o historické hodnotě daného celku (mlýna a vybavení), nicméně bez pozitivního výsledku. 
Na posledním setkání se zástupci této společnosti dne 1.9. 2017 byl záměr vlastníka objektu, 
tedy demolice, opět potvrzen. Demolicí objektu by došlo k nenávratné ztrátě technické 
památky, která svým významem a hodnotou přesahuje lokální rámec. Dle našeho názoru 
objekt splňuje požadavky na prohlášení věci za kulturní památku dle zákona ě. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči § 2 odst. 1 v platném znění. “
V souvislosti s obdrženým podnětem požádalo Ministerstvo kultury Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově o vyhodnocení podnětu a případné 
podání řádného návrhu na prohlášení souboru tzv. Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí, 
za kulturní památku. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově 
dopisem ze dne 2. 11. 2017 podal návrh na prohlášení výše uvedené věci za kulturní památku, 
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Popis objektu včetně památkových hodnot dle Národního památkového ústavu, 
územní odborné pracoviště v Josefově:
,, Situace:
Mlýn se nachází na Zlatém potoce po levé straně silniční komunikace asi 350 
východně od kostela směrem na Opočno v areálu cukrovaru. Mlýnský náhon byl zčásti 
zasypán a sveden pro potřeby cukrovaru k řepným odkalištím.
Dějiny:
Prvně je  mlýn v písemných pramenech připomínán k roku 1598 v urbáři opočenského 
panství. Mlýn je uváděn jako panský, nájemcem byl mlynář Pavel Snorař. Další zmínka je  
v urbáři z roku 1655 ...v té vsi jest mlejn jeho excelence o třech kolách moučných... mlynářem 
jest Václav Havlovský. V roce 1714 byl mlynářem Filip Matyáš, mlel na třech složeních. 
Po něm následoval František Matyáš, za něhož byl mlýn v roce 1740 obnoven. V letech 1744- 
1788 by nájemcem Václav Choceňský. Po něm Václav Král a od roku 1806 Jan Maršán. 
V roce 1812 nastupuje František Šefelín, který v roce 1848 mlýn od vrchnosti za 8 000 zlatých 
koupil. Roku 1862 od Františka Sefelína mlýn koupil Jan Hrnčíř ze Lhoty u Nahořan za 22
2
000 zlatých. Rod Hrnčířů byl posledním mlynářským rodem, který mlýn vlastnil. Od jejich 
potomků nedávno majitelé cukrovaru mlýn i s pozemky odkoupili kvůli zřízení nové příjezdové 
cesty do cukrovaru. Po Janu FImčířovi mlýn v letech 1893-1939 vlastnil a provozoval Karel 
Hrnčíř a po něm jako poslední Oldřich Hrnčíř. Za Hrnčířů došlo ke zlomovému momentu 
v technologickém vývoji mlýna. V roce 1872 bylo osazeno umělecké neboli amerikánské 
složení, které nahradilo starší, méně dokonalé složení obyčejné, zvané též české. Roku 1893 
byla pořízena mlecí válcová stolice. V roce 1903 byla místo vodních kol na spodní vodu 
instalována vodní Francisova turbína o výkonu 24 HP. Roku 1906 bylo pořízeno dynamo na 
osvětlení mlýna a okolních domů. Ve mlýně se mlelo až do 50. let 20. stol.
Popis mlýna:
Mlýn představuje zděnou patrovou stavbu obdélného půdorysu vzhledem 
ke komunikaci s podélnou orientací. Je zastřešen sedlovou střechou. Přízemí je  vyzděno 
z kamenného opukového zdivá. Patro je  cihelné, místy smíšené. Mlýnská budova má tradiční 
trojdílné půdorysné uspořádání. Mlýnskou severozápadní část objektu tvoří mlýnice, tedy 
prostor, v němž je osazeno mlýnské složení. Mlýnice je  třípodlažní, s trámovými stropy 
s prkennými záklopy, přístupná ze síně. V přízemí mlýnice se nachází transmise (podkolí) 
s ocelovým palečním kolem. Transmise zajišťovala přenos hnací síly ke strojům. Je zde také 
zachována mlýnská hranice, která dle zdobné profilace nepochybně náležela ještě k českému 
složení, které bylo v závěru 19. stol. nahrazeno složením uměleckým. V dalších podlažích 
mlýnice jsou z technologie uměleckého složení dále zachovány mlecí válcové stolice 
v litinových skříních, jahelka, rovinný vysévač, hranolový vysévač, koukolník, čtyřrámečková 
reforma archaického typu, vzduchový filtr a horní transmise (podstřeší). Přenos zrna a meliva 
zajišťovaly kapsové výtahy.
Vpravo síně se nachází obytná část pro mlynáře a jeho rodinu. Přízemí je  zčásti 
sklenuto valenou klenbou s pětibokými výsečemi, patro je  plochostropé. V interiéru 
se dochovaly zajímavé a na tehdejší dobu pokrokové prvky z období 1. V2 20. stol. (koupelna 
s historickými bateriemi, splachovací záchod s plechovou nádrží, skříňový mrazák apod.). 
Okna se dochovala vesměs dvojitá, v obytné části tříkřídlá v „ T “ členění z počátku 20. stol., 
v mlýnské části dvoukřídlá členěná do tabulek z konce 19. stol.
Krov je  vaznicové soustavy se šikmými stolicemi rozepřenými vzpěrami. Krytina je  
tašková, z bobrovek v režné podobě v šupinovém krytí na husté laťování. V zadní části uliční 
plochy střechy je  umístěn sedlový bedněný vikýř s šestitabulkovým dvoukřídlým segmentově 
ukončeným oknem, který byl osazen v souvislosti se změnou mlýnské technologie.
Kolmo k podélnému průčelí mlýna přiléhá menší z cihel vyzděný přístavek zřízený 
pro turbínu. Pod ním přímo protékal mlýnský náhon.
Fasáda je  jednoduchá, s hladkou vápennou omítkou bez výrazného tektonického 
členění. Na mlýnské části je při koruně zachován zubořez. Hlavní vstup z uličního průčelí je  
ve zdobně provedeném pískovcovém profilovaném ostění se zelenou polychromií. 
Na odvráceném průčelí je  velmi pěkně provedená bedněná pavlač se sluncovým motivem.
Stavební dějiny:
Bez podrobnějšího průzkumu lze dosavadní stavebně historický vývoj shrnout 
následujícím způsobem. Přízemí vyzděné z opukového lomového zdivá bude pravděpodobně 
pocházet z poloviny 18. stol. Této době odpovídá i provedení valené klenby s pětibokými 
výsečemi v obytné části mlýna. Tuto stavební akci lze vztáhnout k písemné zmínce o obnově 
mlýna v roce 1740 za mlynáře Františka Matyáše. Nelze však úplně vyloučit variantu, že mlýn 
nebyl obnoven kompletně, ale že z předchozí stavby mohla nějaká část objektu zůstat 
zachována. Z poloviny 18. stol. pochází zřejmě i mlýnská hranice, která je  pozůstatkem 
původního českého mlýnského složení. Mlýn byl patrně již  od 1/4 18. stol. koncipován jako 
patrový, neboť dle písemných pramenů měl tři mlýnská kola, z nichž jedno sahalo až do patra. 
Další stavební změny proběhly určitě v souvislosti se změnou mlýnské technologie z českého 
složení na umělecké v 70. letech 19. stol. Dochovaná technologie pochází z konce
3
19. a počátku 20. stol. Konstrukce střechy s již  vaznicovým krovem odpovídá přelomu
19. a 20. stol. Na počátku 20. stol. byl v souvislosti s instalací Francisovy turbíny přistavěn 
turbinový přístavek, ten nahradil krytou lednici dřevěné konstrukce s vantroky, která je patrná 
na mapě stabilního katastru ze 40. let 19. stol.
Současny stav věci: Objekt mlýna je  ve špatném stavebně technickém, nikoli však 
neřešitelném stavu. Statické problémy naznačují trhliny v čelním štítovém průčelí. 
Je dlouhodobě zanedbána průběžně prováděná údržba.
Způsob užívání: Mlýn je  v současnosti bez využití. Vlastník má v plánu jej kompletně 
odstranit, technologii případně uložit v Muzeu cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města 
Dobrovice, které provozuje. V obci vzniká aktivita, která má zájem o dlouhodobý pronájem 
mlýna, provedení jeho obnovy včetně pořádání kulturních akcí a otevření expozice mlynářství. 
Vlastník: Tereos TTD, a. s., Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice 
Památkové hodnoty: Jedná se o autenticky dochovanou velmi hodnotnou 
vodotechnickou stavbu z poloviny 18. stol. Na prvním místě je  třeba zmínit výbornou a téměř 
kompletní dochovanost technologického vybavení uměleckého složení z konce 19. a počátku
20. stol., tzn. vyráběného již průmyslově a umožňujícího důkladnější přípravu zrna před 
mletím a lepší třídění meliva. Starší typ technologie, tzv. české složení, které zde bylo 
nepochybně osazeno dříve, dokládá mlýnská hranice se zdobnou profilací. Mlýn má také 
vysokou urbanistickou a architektonickou hodnotu podpořenou klasicistním vstupním 
pískovcovým portálem a bedněnou pavlačí se sluncovým motivem z přelomu 19. a 20. stol. 
Je významným dokladem stavebně historického vývoje obce a technologického vývoje 
mlynářství. “
Městský úřad Dobruška, odbor rozvoje města, jako příslušný správní orgán památkové 
péče, ve svém dopise ze dne 29. 1. 2018, č. j.MUD 4899/2017 OM/PS, vyjádřil 
s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním: 
„[¦¦¦] Zástupce památkové péče MU Dobruška se po konzultaci se zástupci památkové 
péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje dohodl na uskutečnění prohlídky dotčené 
nemovitosti na místě samém včetně prohlídky interiéru. Prohlídka objektu zástupci obou 
úřadů vč. zástupce NPU, ú.o.p. v Josefově byla uskutečněna dne 24. 11. 2017 za doprovodu 
zástupců vlastníka objektu firmy Tereos TTD, a.s. Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice. 
Provedena byla obhlídka exteriéru, přízemí, patra, půdního prostoru vč. dřevěné pavlače 
a provedena fotodokumentace. Zástupce památkové péče MÚ Dobruška si potvrdil přítomnost 
památkových hodnot jak hmoty a dispozice objektu samého, tak i hodnoty dochovaného 
strojního zařízení, jako dokladu mlynářského řemesla. Podle optického průzkumu se jeví krov 
sice s velkými rozestupy krokví, ale celkově působí jako jeden kompaktní celek. 
Dochované hodnoty jsou zástupcem památkové péče MU Dobruška vnímány v jednotlivých 
konstrukcích mlýna a ve strojové výbavě. Na druhou stranu z pohledu ryze stavařského se 
zástupce pam. péče MU Dobruška zabýval otázkou, do jaké míry je  budova technicky stabilní 
a zda by z pohledu statického bylo reálné budovu opravit a hlavně, pokud by se stala 
památkou, zda by při celkové obnově nebylo nutné měnit velké množství starých prvků (nový 
krov, krytina, zda to snese zdivo) a tím by se vlastně ony hodnoty snížily. Statické posouzení 
z května 2017, které bylo součástí dokumentace pro stavební řízení k demolici objektu starého 
mlýna čp. 94, zak. č. 820-1727, hodnotilo totiž střechu budovy v havarijním stavu, a dále 
uvádí, že dřevěná konstrukce krovu je silně degradovaná a vykazuje velké deformace, střecha 
hrozí zřícením. Poruchy byly podle posudku shledány i na zdivu budovy atd. 
Zástupce památkové péče MU Dobruška obdržel od MU Opočno, odboru výstavby dne 29. 11. 
2017 kopii tohoto statického posouzení a poté i v papírové verzi výše uvedenou dokumentaci. 
Dokumentaci obdržel jako zápůjčku NPU, ú.o.p. v Josefově a statické posouzení bylo 
přeposláno na vědomí zástupcům Krajského úřadu, NPÚ, ú.o.p. v Josefově i navrhovateli.
4
Na místě schůzky mezi zúčastněnými zástupci obou úřadů a poté i telefonicky bylo 
s navrhovatelem dohodnuto pro objektivní posouzení technického stavu objektu nechat 
si zpracovat nově a nezávislé statické posouzení objektu mlýna. Navrhovatel si v následujících 
dnech zajistil uskutečnění prohlídky objektu s přítomností zástupců navrhovatele, statika 
a archeologa Dr. Bohumíra Dragouna, ředitele Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel 
v Deštném v Orlických horách, jehož stanovisko obdržel MlJ Dobruška, odbor rozvoje města 
dne 8. 12. 2017. Ve stanovisku uvádí: „Na základě místního šetření a prohlídky interiéru 
tzv. Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí lze konstatovat, že objekt je  navzdory dlouholeté 
absence péče z hlediska stavebního ve velmi dobrém stavu. Není zde patrné zatékání střechou, 
a pokud tomu tak bylo, byly závady odstraněny. 1 interiéry jsou suché, zachované v konceptu 
prvé poloviny 20. století. Za povšimnutí stojí Zachovalé ústřední topení i koupelny. 
Největší hodnota mlýna však spočívá v zachovale technologii. Jsou zde Zachovalé jednotlivé 
stolice a stroje. Z našeho pohledu považujeme tento objekt za hodný zařazení do seznamu 
kulturních památek Ve stejném smyslu a s vnímáním památkových hodnot a nástinem využití 
objektu se navrhovatel vyjadřuje i ve svém stanovisku k situaci tzv. Hrnčířova mlýna 
v Českém Meziříčí ze dne 4. 12. 2017. Nové posouzení objektu z pohledu statického k mlýnu 
čp. 94 bylo objednáno navrhovatelem. Materiál obsahující textovou, obrazovou a výpočetní 
část zpracoval Ing. Jiří Starý, autorizovaný inženýr pro pozemní_ stavby, statiku dynamiku 
staveb, zak. č. 218, datum zprac. leden 2018. Materiál obdržel MÚ Dobruška, odbor rozvoje 
města dne 18. 1. 2018. Posouzení se zabývá stavem starého mlýna, upraveného při přestavbě, 
dále stavem konstrukcí, nehodnotí stav zbytků mlecího systému. Výtahem z posudku uvádíme, 
že podkladem pro posouzení byl průzkum objektu, zaměření a inženýrsko-geologický průzkum. 
Dále je  posuzován stav a poruchy nosných konstrukcí. Základové prostředí je  hodnoceno jako 
poměrně stabilní. Ploché klenby v obytných částech mlýna jsou odděleny od obvodových zdí 
trhlinami. Krovy je nutné posoudit jak stavebně, tak staticky. Většina okenních otvorů má 
trhliny v nadpraží. Závěrem je konstatováno, že většinu poruch lze odstranit zednickou 
a tesařskou údržbou, zpevněním konstrukcí, opravením tesařských konstrukcí a stažením 
mlýna v úrovni stropních konstrukcí. Je dáno doporučení k provedení stavebně-historického 
průzkumu, aby stabilizace poškozených nosných konstrukcí byla v souladu se závěry SHP.
Po prostudování dostupných materiálů, jednotlivých stanovisek a posudků dospěl 
zástupce památkové péče MU Dobruška k závěru, že se ztotožňuje se závěry výsledků 
ve stanovisku archeologa Dr. Bohumíra Dragouna, posudku statika Ing. Jiřího Starého, 
ve zpracovaném návrhu NPČJ, ú.o.p. v Josefově a s návrhem na využití objektu, jak jej 
předkládá navrhovatel, tj. Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 
z.s. Jednotlivé, v současnosti, poškozené konstrukce jsou výsledkem dlouhodobé absence 
oprav a předpokladem je, že objekt a jeho poškozené prvky bude možné opravit 
se zachováním materiálových a stavebně- technických hodnot mlýna. Proti navrhovanému 
předmětu ochrany bývalého Hmčířůva mlýna v ul. Osvobození čp. 94, na pozemku pare. č. st. 
171/1 a 171/2 v k.ú. České Meziříčí proto nemáme připomínky. “
Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č.j. KUKHK-34453/KP/2017-4 ze dne 14. 12. 2017, prohlášení uvedené věci 
za kulturní památku doporučil s vyjádřením:
„[...] Na základě vlastních zjištění na místě samém Krajský úřad Královéhradeckého 
kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, považuje stavebně 
technický stav předmětného bývalého Hrnčířova mlýna za špatný, avšak nikoliv 
za neřešitelný. Na rozdíl od statického posouzení, považuje za zachranitelné i konstrukce 
trámových stropů v mlýnské části a jako opravitelná se jeví i konstrukce krovu, který byl 
evidentně dimenzován již  na stávající skládanou pálenou krytinu (původní krytinou byl 
pravděpodobně dle dochovaných podkladů štípaný šindel). Krajský úřad Královéhradeckého 
kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, měl zároveň možnost
5
seznámit s posouzením vypracovaným ředitelem Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel 
v Deštném v Orlických horách Mgr. Bohumírem Dragounem pro Společnost ochránců 
památek ve východních Čechách, která podala podnět k zahájení řízení ve věci prohlášení 
daného objektu za kulturní památku. Dle tohoto posouzení je  objekt bývalého mlýna navzdory 
dlouholetému zanedbávání pravidelné péče z hlediska stavebního v dobrém stavu. Mimo to 
má Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče, informace o tom, ze uvedená Společnost ochránců památek ve východních 
Čechách si také zadala zpracování vlastního statického posouzení předmětné stavby bývalého 
mlýna. Toto posouzení však dosud není k dispozici.
Dle názoru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové 
péče, oddělení památkové péče, je  předmětný mlýn hodnotnou stavbou dokládající rozvoj 
mlynářství vdané oblasti. Pozitivní skutečností je především dochované vybavení mlýna 
v interiéru mlýnské části, které názorně ilustruje pro konec 19. století typický přechod 
k modernějším technologickým postupům, neboť je  zde doloženo jak starší české složení, tak 
již  progresivnější složení umělecké. Doposud sice neexistuje podrobný stavebně historický 
průzkum budovy, ale ze zjištění učiněných na místě samém je  patrné, že nejstarší část stavby 
lze nesporně zařadit do poloviny 18. století. V souvislosti s vývojem mlýnské technologie 
a rovněž se vzrůstajícími nároky na bydlení pak došlo v průběhu dalšího vývoje k úpravám 
budovy. Zachovány jsou především úpravy klasicistní a pozdější. Vedle již výše zmíněných 
hodnot souvisejících s technologickým vybavením mlýna, tak nelze pominout ani 
architektonické a urbanistické hodnoty daného objektu, včetně dochovaných konstrukci 
a výplní otvorů. K dalším hodnotám pak patří i dochované prvky vybavení v interiéru obytné 
části (viz výše). Konečně pak je nutno zmínit historickou hodnotu bývalého Hrnčířova mlýna, 
jehož vývoj je  úzce spojen nejen s vývojem daného sídla, ale s vývojem celého opočenského 
panství.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 
odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, k závěru, že předmětný bývalý 
Hrnčířův mlýn, obec České Meziříčí, splňuje požadavky kladené na věci, které Jsou kulturními 
památkami ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
v platném znění, a proto doporučuje prohlášení uvedené věci za kulturní památku.
Dne 27. 3. 2019 Ministerstvo kultury také obdrželo doplnění návrhu na prohlášení 
mlýna v Českém Meziříčí od NPÚ ÚOP v Josefově, kde je zdokumentováno a popsáno 
technologické vybavení mlýna. Toto doplnění je součástí příloh, které jsou nedílnou součástí 
výroku tohoto rozhodnutí.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn zástupce vlastníka 
věcí navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se 
před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastník této možnosti využil, s podklady řízení se přišel seznámit dne 22. 11. 
2017 a také dne 10. 4. 2019. Zástupce vlastníka se rozhodl k podkladům, které Ministerstvo 
kultury během řízení shromáždilo, nevyjádřit.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor „Hrnčířův mlýn“: který sestává ze stavby ěp. 94 na st. p. č. 171/1 
a st. p. č. 171/2 včetně historického technologického vybavení mlýna a pozemků st. p. č. 
171/1 a st. p. č. 171/2, vše k.ú. a obec České Meziříčí, Královehradecký kraj, splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
6
ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se jedná 
o významný historický doklad vývoje mlynářského řemesla.
V písemných pramenech je mlýn poprvé zmíněn již roku 1598 v urbáři opočenského 
panství. Za pachtýře France Matyáše byla roku 1740 postavena současná stavba, v roce 1862 
koupil mlýn Jan Hrnčíř z Nahořan a jeho potomci jej vlastnili až do doby nedávné, přičemž se 
v mlýně se mlelo až do 50. let 20. století. Původně zde bylo instalováno tzv. české složení 
poháněné třemi mlýnskými koly, dále zde byla jahelka na výrobu jáhel a holendr na výrobu 
krup. Od 70. let 19. století probíhala modernizace technologického vybavení (osazení 
amerikánského složení), která byla dovršena instalací Francisovy turbíny a dynama pro 
výrobu elektrické energie.
Objekt mlýna se nachází v intravilánu obce České Meziříčí u hlavní silnice, původně 
byl orientován ve směru toku dnes již zaniklého náhonu. Jedná se o jednoduchou patrovou 
stavbu obdélného půdorysu, na niž navazuje cihelná přístavba vystavěná nad původním 
náhonem, kde byla umístěna turbína. Přízemí mlýna je vyzděno z opuky, patra jsou převážně 
z cihelného zdivá. Je zde zachována původní tradiční trojdílná dispozice: mlýnice, síň, obytná 
část. V mlýnici je zachováno rozsáhlé technologické historické vybavení: hranice mlýna, 
transmise, kamenné složení s násypkou, mlýnské mlecí stolice se zásobníky, míchačka, 
pytlovací lávka se šesti spádovými rameny, kapsové výtahy, rovinný vysévač, čtyřrámečková 
reforma na čištění a třídění krupice, hranolový a rovinný vysévač.
Stavba se dochovala ve vysoké míře autenticity, kromě výše jmenovaného 
technologického vybavení je stavba dochovaná s řadou cenných konstrukcí a prvků (přízemí 
zaklenuto valenou klenbou s pětibokými výsečemi, okenní a dveřní výplně, zdobné klasicistní 
ostění hlavního vstupu s pozůstatky zelené polychromie, bedněná pavlač se sluncovým 
motivem.
Současný stav objektu není bez závad, nej závažnější jsou především trhliny ve zdivu. 
Stavebně technický stav objektu byl posouzen pracovníky orgánů památkové péče, statikem a 
archeologem Dr. Bohumírem Dragounem: „Na základě místního šetření a prohlídky interiéru 
tzv. Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí lze konstatovat, že objekt je  navzdory dlouholeté 
absenci péče z hlediska stavebního ve velmi dobrém stavu. Není zde patrné zatékání střechou, 
a pokud tomu tak bylo, byly závady odstraněny. I  interiéry jsou suché, zachované v konceptu 
prvé poloviny 20. století. Za povšimnutí stojí Zachovalé ústřední topení i koupelny. Největší 
hodnota mlýna však spočívá v Zachovalé technologii. Jsou zde Zachovalé jednotlivé stolice a 
stroje. Z našeho pohledu považujeme tento objekt za hodný zařazení do seznamu kulturních 
památek“. Statické posouzení vypracoval Ing. Jiří Starý, který závěrem uvádí, že většinu 
poruch lze odstranit zednickou a tesařskou údržbou, zpevněním konstrukcí, opravením 
tesařských konstrukcí a stažením mlýna v úrovni stropních konstrukcí.
Kromě uchované technologie dokumentující vývoj mlynářského řemesla nelze také 
opominout hodnotu historickou a urbanistickou, kterou tento objekt pro obec představuje.
Pro výše popsané hodnoty historické, technické a urbanistické jako významný doklad 
historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti splňuje soubor „Hrnčířův 
mlýn“: který sestává ze stavby čp. 94 na st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2 včetně historického 
technologického vybavení mlýna a pozemků st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2, vše k.ú. a obec 
České Meziříčí, Královehradecký kraj, podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
7
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Josefově
Městský úřad Dobruška, odbor rozvoje města Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor 
kultury a památkové péče
8
Zákres umístění kulturní památky soubor „Hrnčířův mlýn“: který sestává ze stavby čp. 
94 na st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2 včetně historického technologického vybavení mlýna 
a pozemků st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2, vše k.ú. a obec České Meziříčí, 
Královehradecký kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
34413/2019 OPP ze dne 29.4.2019.
pozemek - kulturní památka 
stavba mlýna - kulturní památka
9
Identifikační fotografie kulturní památky soubor „Hrnčířův mlýn“: který sestává ze 
stavby čp. 94 na st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2 včetně historického technologického 
vybavení mlýna a pozemků st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2, vše k.ú. a obec České Meziříčí, 
Královehradecký kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
34413/2019 OPP ze dne 29. 4. 2019.
10
Soupis technologického vybavení včetně fotografické dokumentace souboru „Hrnčířův 
mlvn“: který sestává ze stavby čp. 94 na st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2 včetně 
historického technologického vybavení mlýna a pozemků st. p. č. 171/1 a st. p. č. 171/2, 
vše k.ú. a obec České Meziříčí, Královehradecký kraj, nedílná součást výroku 
rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 34413/2019 OPP ze dne 29.4.2019.
Soupis technologického vybavení včetně fotodokumentace a jeho umístění ve mlýně 
vypracoval Mgr. Tlučhoř, NPÚ ÚOP v Josefově.
1. Hranice mlýna
2. Spodní transmise
3. Kamenné složení (mlecí, šrotovací)
4. 3 mlýnské mlecí stolice se zásobníky
5. Pytlovací lávka
6. 5 kapsových (korečkových) výtahů
7. Reforma na třídění a čištění krupice
8. Hranolový vysévač
9. Rovinný vysévač
10. Míchačka
11. Horní transmise
12. Válcový koukolník
11
1) hranice mlýna
Přízemí mlýnice, podél návodní zdi.
Nejstarší dochovaná součást technologie patřící ještě k českému (obyčejnému) složení. 
Tesařská rámová konstrukce původně nesoucí mlecí podlahu s mlecími kameny. Skládá se z 
čelních a zadních dubových sloupů s profilovanými patkami spojených vodorovnými trámy 
zvanými svory, ty jsou propojeny vodorovnými trámy, z nichž krajní do mlýnic se nazývá 
přední moučník, při návodní zdi je zadní moučník. Hranice nesla až tři česká složení, na konci 
19. stol. byla dvě česká složení nahrazena válcovými mlecími stolicemi.
Časové zařazení - přelom 18. a 19. stol.
12
13
2) spodní transmise
Přízemí mlýnice, podél návodní zdi, pod hranicí.
Kovová z několika dílů spojená hřídel s řemenicemi zajišťující přenos hnací síly od motoru k 
jednotlivým strojům. Vedena je po podlaze a upevněná je na z cihel zděných pilířcích.
14
3) kamenné složení (mlecí, šrotovací)
První patro mlýnice, mlecí podlaha, při návodní zdi na hranici spolu s válcovými stolicemi. 
Kamenné složení v dřevěném lubu s násypkou. Uvnitř lubu jsou dva kameny běhoun a ležák. 
Lub nebyl odmontován; může se jednat o buď francouzský křemenec případně jinou náhradu, 
nebo pískovec. Jedná se o řemeslně vyráběnou technologii. Časové zařazení - první polovina 
19. stol.
15
4) 3 mlýnské mlecí stolice se zásobníky
První patro mlýnice, mlecí podlaha, v řadě za sebou při návodní zdi na hranici spolu 
kamenným složením.
Jedná se o průmyslově vyráběné výrobky sloužící již k dokonalejšímu mletí obilí (výrobci 
Josef Prokop a Synové, Pardubice; Amme, Giesecke und Konegen Braunschweig; Josef 
Kohout, Praha Smíchov. Dvě stolice jsou v litinových skříních, jedna v dřevěné skříni. Jedna 
stolice párová (2 páry mlecích válců), zbylé dvě jednoduché (jeden pár válců).
Časové zařazení - konec 19. stol.
16
17
5) pytlovací lávka
První patro mlýnice. V dřevěném materiálovém provedení s celkem 6 spádovými rameny.
6) 5 kapsových (korečkových) výtahů
Procházejí z přízemí mlýnice přes první patro do prostoru krovu. Sloužily pro přepravu 
produktu vertikálním směrem. V dřevěném potrubí jsou umístěny plechové kapsy připevněné 
na nekonečném textilním pásu. Kapsy nabírají a vynášejí melivo.
18
7) reforma na třídění a čištění krupice
Krov mlýnice. Jednoduchá archaická čtyřrámečková reforma. Stroj na čištění a třídění krupic 
pomocí prosévání za současného působení proudu vzduchu na melivo, které se nacházelo v 
sítech.
8) hranolový vysévaě
První patro mlýnice. Hranolový vysévaě v dřevěné skříni. Zařízení sloužící k čištění obilí. 
V dřevěné skříni se nachází moták v podobě rámu potaženého tkaninou nebo síťovinou různé 
hustoty.
19
9) rovinný vysévač
Krov mlýnice. Skládá se z většího počtu nízkých rámů nad sebou potažených síty s 
nejhrubšími otvory nahoře a nejemnějšími dole. Pod každým sítem se nachází pevné dno, po 
němž se dopravovalo prosáté melivo k výpadu nebo do dalšího síta pomocí kartáčů 
pohybujících se po oválné dráze. Rovinný vysévač je zavěšený na ocelových lánech.
20
10) míchačka
Patro mlýnice.
11) horní transmise (podstřeší)
Krov mlýnice, podél návodní zdi.
Kovová hřídel s řemenicemi zajišťující přenos hnací síly od motoru k jednotlivým strojům. 
Vedena je v horní části prostoru krovu.
21
12) válcový koukolník
Krov mlýnice. Plechový válcový koukolník sloužil před mletím z obilí k odstraňování 
menších elementů, než je standardní velikost zrna.
22

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0549168.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

České Meziříčí, Hrnčířův mlýn. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

15748378 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

29.04.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 21197589

Bližší specifikace:

Název	Hrnčířův mlýn
Číslo ÚSKP	106366
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 21197548

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 34413/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	02.05.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	21197589 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1951808

Název objektu:

Část obce: České Meziříčí

Č. dom.: č.p. 94

Ulice: Osvobození

Č. or.:

Kat. území: České Meziříčí

Obec: České Meziříčí

ORP: Dobruška

Okres: Rychnov nad Kněžnou

Hrnčířův mlýn (právní stav 21197589)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 2054

Název lokality: České Meziříčí

Reálný typ: ves

Kat. území: České Meziříčí

Obec: České Meziříčí

ORP: Dobruška

Okres: Rychnov nad Kněžnou

Kraj: Královéhradecký kraj

Hrnčířův mlýn (právní stav 21197589)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 229

Název hist. regionu: Opočno

Hrnčířův mlýn (právní stav 21197589)

Ke stažení Náhled Poslat žádost