Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

fo fr « /& "
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-05-31 09:56:20
č i NPU-310/43289/2019
Listu: 5 Příloh: 0
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost;
V Praze dne 14. 3.2019 
Č.j.M K 20097/2019 OPP 
Sp. zn. MK-S 3145/2018 OPP 
Vyřizuje Mgr. Kateřina Krčmářová/429
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
soubor: „fara čp. 43“, který sestává ze: stavby čp. 43 na st. p. č. 26, hospodářského stavení 
bez ěp. na st. p. č. 26, kovaného kříže na p. p. č. 76, pozemků st. p. č. 26 a p. p. č. 76, vše k. ú. 
a obec Železná Ruda, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Římskokatolická farnost Železná Ruda se sídlem 
Bašta 54, Sušice I, 34201 Sušice, IČ 66344247, právně zastoupena
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy a tři její identifikační fotografie.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 12. 4. 2018 podnět 
k prohlášení fary čp. 43 v Železné Rudě za kulturní památku. Následně byl osloven Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, aby daný podnět posoudil a případně 
zpracoval řádný návrh na prohlášení věci za kulturní památku. Národní památkový ústav se 
vyjádřil kladně a původní podnět rozšířil dále o hospodářský objekt a drobný sakrální objekt
1
kovaného kříže. Vzhledem k výše uvedenému pak Ministerstvo kultury zahájilo v uvedené 
věci správní řízení.
Popis navrženého souboru včetně jeho památkových hodnot dle NPÚ ÚOP v Plzni:
„ Popis věci:
Areál fary je  situován v centru městečka, na jižní straně Klostermannova náměstí 
v sousedství barokního kostela Panny Marie Pomocné (nemovitá kulturní památka r.č. ÚSKP 
38232/4-3520). Patrová farní budova na obdélném půdorysu, krytá mansardovou středou. 
Východně od fary stojí přízemní hospodářská stavení ve štítové orientaci do náměstí, 
se sedlovou střechou s valbami na jižní straně. Jižně od fary se rozkládá farní zahrada zhruba 
čtvercového půdorysu, vymezená novodobým oplocením. Ze zahrady je  fara přístupná 
jednoramenným kamenným schodištěm, vlevo od schodiště umístěný kovaný kříž 
na hranolovém kamenném podstavci (na zahradě pravděpodobně druhotně osazený, snad 
z místního hřbitova?).
1) fara
Fara je  zděná patrová omítaná budova na obdélném půdorysu s delší osou probíhající 
ve směru Z-V, o 5 x 3 osách, krytá mansardovou střechou s živičnou krytinou. Fasády člení 
nízký kamenný sokl (v severním průčelí hladce omítaný), hladce omítané nárožní lisény a 
obdélné rámy kolem oken a vstupních dveří (v severním a jižním průčelí); zbytek stěn pokrývá 
hrubě stříkaná omítka. Okna v obou podlažích shodně řešená - na výšku obdélná, dřevěná, 
dvojitá, dovnitř otviravá, dělená do šesti tabulek, osazená za lícem zdivá (stávající okenní a 
dveřní výplně zhruba z 90. let 20. století; původní okna byla dvojitá s vnějšími, ven otvíravými 
křídly v líci fasády). Severní vstupní průčelí o 5 rovnoměrně rozmístěných okenních osách, 
uprostřed v přízemi obdélný vstup s novodobými jednokřídlými dveřmi, chráněný pultovou 
oplechovanou stříškou. Do zahrady obrácené jižní průčelí řešeno obdobně - s obdélným 
vstupem ve střední ose, který je  s ohledem na svažitý terén přístupný jednoramenným 
schodištěm s kamennými stupni. Západní a východní průčelí jsou trojosá, zhruba shodně 
řešená - ve východním průčelí ve střední ose prolomen obdélný vstup, na západní straně je  
krajní pravé okno v přízemí zaslepeno. Střecha mansardová s dvojicí cihelných komínů 
v hřebeni střechy, krytina: bonský šindel, na jižní straně ve spodní rovině střechy čtveřice 
pultových vikýřů do podkroví.
Interiér: Za vstupem z náměstí plochostropá průběžná chodba, procházející středem 
dispozice, ústící do zahrady. Z chodby jsou přístupné nárožní plochostropé místnosti přízemí, 
z nichž pak vedou vstupy do navazujících menších místností při bočních průčelích. 
Všechny místnosti jsou plochostropé, vstupy do místností z chodby jsou umístěné v hlubokých 
špaletách se segmentovými záklenky, dveře novodobé (z 90. let 20. století). Do JV části 
dispozice byly v 90. letech 20. století vloženy příčky a zřízena sociální zařízení. Ve střední 
části chodby vpravo vstup se segmentovým záklenkem ústící na schodiště do patra. 
Vpravo od něj vstup do sklepa, situovaného pod SZ částí domu, zaklenutého kamennou 
valenou klenbou. Vstupní dveře do sklepa kazetové, pravděpodobně ještě barokní se slohovým 
kováním (esovitě stáčené závěsy a krabicový zámek). Podlaha v chodbě s novodobou dlažbou, 
v levé části chodby proti schodišti částečným obnažením omítek odhaleno kamenné zdivo.
Do patra vede dvouramenné schodiště, ústící do plochostropé chodby. Dispozice patra 
řešena shodně jako v přízemí, chodba i místnosti plochostropé. V místnosti při JZ nároží 
zachováno původní pravděpodobně ještě barokní dřevěné obložení dveří s vykrajovanými 
zrcadly a kovovými dveřními závěsy, pod mladší výmalbou jsou zde patrné zbytky původní 
dekorativní výzdoby stěn. Ve dvou místnostech patra se dochovaly fabionové stropy 
s plasticky rámovanými nástropními zrcadly. Původní prkenné podlahy jsou překryty línem. 
Dveře novodobé.
Z patra vede dvouramenné schodiště do podkroví, prostor nad schodištěm opatřený 
žebrovým stropem. Ve spodní části podkroví zřízena půdní vestavba. Konstrukce krovu
2
hambalková opatřená ležatou stolicí barokního typu. Spoje převážně čepové jištěné dřevěnými 
kolíky. Tesařské značky netypické vytvořené vyseknutím půlkruhovým dlátem. Pod mírně 
zapuštěným čepem pásků na sloupcích provedena dekorativní profilace. Většina konstrukce, 
zejména její patní partie je skryta pod novodobou půdní vestavbou.
2) hospodářské stavení
Přízemní hospodářský objekt situovaný východně od fary ve štítové orientaci do 
náměstí. Přízemní budova na obdélném půdorysu s delší stranou probíhající ve směru S-J, 
krytá sedlovou střechou s drobnou polovalbou na severní straně a se třemi nestejně velkými 
k terénu protaženými valbami na jižní straně; krytina: eternitové šablony. Severní část 
hospodářského objektu je zděná z lomového kamene, neomítaná, s výjimkou dvorní západní 
strany s obdélným vstupem, přízemí bez okenních otvorů; severní štít obrácený do náměstí 
kryjí vodorovně skládaná prkna, uprostřed štítu velké dvoukřídlé okno. Na koruně zdivá ještě 
osazen roubený věnec. Navazující jižní část objektu je  bedněná ze svisle kladených 
překládaných prken. V západním dvorním průčelí dvojice vstupů s jednoduchými dveřmi, nad 
nimi vodorovný úzký pás oken o osmi tabulkách.
V levém okraji jižní části hospodářského stavení vloženo dřevěné schodiště 
do podkroví, v podkroví zřízena půdní vestavba. Konstrukce bedněné části je sloupová, 
značně archaického typu. Nosný skelet tvoří nárožní sloupky, nesoucí zdvojené podélné 
vaznice a vazné trámy. Sloupky s vaznicemi oboustranně zavětrované zdvojeným páskem. 
Ve středu vazného trámu sloupek nesoucí vrcholovou vaznici, oboustranně zavětrovaný 
vzpěrou se vstřícným plátem. Dřevo tesané, spoje čepové a rybinové s ozubem jištěné 
dřevěným kolíkem či mírně rybinové s ozubem a segmentovým probráním. Vrcholová vaznice 
zavětrována v podélném směru pásky. Konstrukce střechy je  zvětší části zakrytá půdní 
vestavbou. Jižní část byla někdy později přistavěna - rozšířena.
3) kovaný kříž
Vlevo od schodiště před jižním průčelím fary stojí kovaný kříž zasazený do prostého 
kamenného hranolového podstavce. Dřík a ramena kříže z tepaných hladkých prutů doplňují 
proti sobě postavené závitnice s vloženými drobnými květy, které zdobí také ramena a dřík. 
Ramena jsou zakončena palmetami. Ve středu kříže postava Krista, zhotovená z plechu, nad 
ní růžice s úhlopříčně vybíhajícími paprsky a nápisový štítek bez textu. Pod Kristem 
připevněna kovová schránka s dvířky. Ve vrcholu kříže postava Boha Otce na plechu.
Slohové a časové určení:
V obci stojí již  od roku 1732 barokní kostel Panny Marie Pomocné s mohutnou 
cibulovou bání. Fara v Železné Rudě zřízena v roce 1776 z podnětu sklářského podnikatele 
Jana Jiřího Hafenbrándla. Obec byla zpočátku přivtělena řezenskému biskupství a kostel byl 
do roku 1809 obsazován cisterciáky z bavorského kláštera Gotteszell. Objekt fary je zachycen 
na mapě Stabilního katastru z roku 1837 ve stávajícím půdorysném řešení spolu se sousedící 
hospodářskou budovou, oba objekty jsou zakresleny jako stavby nespalné. Stávající vzhled 
fary je  výsledkem zásadní přestavby barokního objektu během 19. století a následných úprav 
v první pol. 20. století. Další stavební úpravy byly provedeny ve 2. polovině 20. století - v 70. 
letech zřízeno podkroví, v 90. letech postupná rekonstrukce tehdy značně zdevastovaného 
objektu (např. nové dveřní a okenní výplně, nová střešní krytina, nové sociální zařízení 
s vestavbou nových příček, nová dlažba ve vstupní chodbě, nové podlahy v podkroví). 
Hospodářské stavení obsahuje nosnou konstrukci značně archaického typu. Kříž na zahradě 
barokní patrně z 18. století, snad původně z místního hřbitova.
Současné využití: objekt sloužil jako sídlo faráře zhruba do 80. let 20. století, 
v současnosti využíván jako tzv. farní domov k ubytování rekreantů
Současny stav: Objekt v celkem dobrém stavebně-technickém stavu bez statických 
poruch, vyžadující průběžnou údržbu. V současnosti třeba řešit především odvlhčení zdivá, 
nefunkční svody a dožívající střešní krytinu.
3
Zdůvodnění památkové ochrany:
Kvalitní příklad původem barokní církevní stavby z poslední čtvrtiny 18. století, 
výrazně upravené během 19. a dále během 20. století. Objekt je  dochován v původní hmotě a 
dispozičním uspořádání, v interiéru najdeme řadu dobových umělecko-řemeslných prvků 
(barokní dveře do sklepa včetně původního kování, barokní obložení dveří a dvojice 
fabionových stropů v patře, patrné dochování původní výmalby v patře). Součástí farního 
areálu je  rovněž autenticky dochovaná hospodářská budova, obsahující nosnou konstrukci 
značně archaického typu. Fara s hospodářským zázemím je  jedním z mála objektů v Železné 
Rudě dosud dokládající původní vzhled zástavby městečka, které bylo výrazně 
zmodernizováno v poválečném a především v porevolučním období. Areál je  situován v centru 
města v malebné poloze v sousedství barokního kostela Panny Marie Pomocné. 
V zahradě umístěný kříž je  kvalitní ukázkou barokní kovářské práce. “
Městský úřad Klatovy, odbor školství, kultury a cestovního ruchu, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 27. 8. 2018,
č. j. OSKCR/769/2018/Kodešová., vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku 
souhlas, a to s následujícím odůvodněním: „[...jFara s hospodářským objektem a pamětním 
křížem jsou kvalitním příkladem původem barokní církevní stavby z poslední čtvrtiny 
18. století, výrazně upravené během 19. a 20. století. Objekt je  dochován v původní hmotě a 
dispozičním uspořádání. V interiéru se nachází řada umělecko - řemeslných prvků (barokní 
dveře do sklepa, původní kování, barokní obložení). Součástí farního areálu je  rovněž 
autenticky dochovaná hospodářská budova, obsahující nosnou konstrukci archaického typu. 
Fara s hospodářským objektem je  jedním z mála objektů v Železné Rudě dokládající původní 
vzhled zástavby města. Areál je  situován v centru města vtěsná blízkosti barokního kostela. 
V zahradě umístěný kříž, který je kvalitní ukázkou barokní kovářské práce. “
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu ve 
svém vyjádření č.j. PK-KPP/2788/18 ze dne 8. 11. 2018, prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku doporučil s vyjádřením:
„[...jNezpochybnitelné kulturněhistorické hodnoty areálu spočívají především v jeho 
stáří (budova fary byla postavena zřejmě ještě v poslední čtvrtině 18. století), základní hmotě 
a celkovém vzhledu, vhodně se uplatňujícím v historickém centru Železné Rudy, jež 
v uplynulých desetiletích postupně ztrácí svůj někdejší ráz. I  přes novodobé adaptace budovy 
fary a kolny lze areál jako celek charakterizovat jako významný doklad historického vývoje, 
životního způsobu a prostředí společnosti z období od konce 18. století do první poloviny 
20. století.
Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že areál fary č. p. 43 v Železné Rudě, 
v okrese Klatovy, splňuje kritéria kulturní památky dle § 2 odst. 1 památkového zákona, a 
z toho důvodu doporučujeme jeho prohlášení za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn právní zástupce vlastníka 
věcí navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se 
před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Administrátor farnosti této možnosti využil a k podkladům řízení se vyjádřil 
takto:
„Rád bych tímto reagoval na probíhající řízení Ministerstva kultury ČR týkající se 
převodu železnorudské fary na kulturní památku.
4
Důkladně jsme prostudovali všechny dostupné podklady a na jejich základě 
s převodem jednoznačně nesouhlasíme z následujících důvodů:
1. Fara, jak je uvedeno i v protokolech, byla mnohokrát přestavěna a uvedené 
fragmenty památkové hodnoty (barokní dveře do sklepa s původním kováním, barokní 
obložení dveří, dvojice fabionových stropů v patře a části původní výmalby) nejsou 
dostatečným důvodem k převodu celé nemovitosti/areálu.
2. Komentář se zdaleka nezakládá na pravdě, ale pouze na jejích
dohadech. Obnova objektu je  v uvažovaném plánu, ovšem nikoli tak, aby se jakkoli měnil 
charakter nemovitosti. Uvažuje se o zkvalitnění stávajícího zařízení, a to při zachování 
totožného rázu nemovitosti, rozhodně nejsou záměrem "necitelné zásahy” a prosazování 
jakéhosi dravého "podnikatelského záměru", jak se domnívá
3. Převodem nemovitost na kulturní památku nedojde k její záchraně, jak se 
domnívá, naopak se tímto krokem výrazně zpomalí obnova celé nemovitosti,
která se z toho důvodu nadále nebude moci využívat jako farní dům, bude postupně chátrat, 
čímž nakonec pozbyde smyslu i samotná výzva
K výše uvedenému Ministerstvo kultury uvádí, že objekt nedisponuje pouze dílčími 
hodnotnými prvky. Objekt fary se dochoval v původní hmotě s mnohými původními 
historickými konstrukcemi zahrnující mimo jiné i barokní krov. Navíc je nutné na objekt fary 
nahlížet v celém urbanistickém kontextu, jelikož celý soubor významně dotváří prostředí 
kulturní památky kostela Panny Marie Pomocné (nemovitá kulturní památka r. č. USKP 
38232/4-3520), se kterým je historicky neodmyslitelně spjat.
Ostatní námitky vlastníka jsou pro řízení o prohlášení věci za kulturní památku 
bezpředmětné. Ministerstvo kultury hodnotí současný stav objektů nikoli budoucí. Způsob 
využití objektu je zcela v režii vlastníka, v rozporu s památkovou péčí není ani jeho užití 
k původním účelům, ani k zcela novým. Mnohé fary prohlášené za kulturní památku 
v současnosti slouží k rekreaci a ubytování osob, čemuž předcházela citlivá rekonstrukce za 
dohledu orgánů památkové péče. V Plzeňském kraji je možné uvést jako příklad zdařilé 
rekonstrukce far v Ošelíně v Mojsově Stráži. Ministerstvo kultury dále nevidí žádný důvod, 
proč by prohlášení objektu fary za kulturní památku mělo být v rozporu s obnovou objektu a 
jeho využíváním jako farní dům.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor: „fara čp. 43“, který sestává z: stavby čp. 43 na st. p. č. 26, 
hospodářského stavení bez čp. na st. p. č. 26, kovaného kříže na p. p. č. 76, pozemků st. p. č. 
26 a p. p. č. 76, vše k. ú. a obec Železná Ruda, Plzeňský kraj, splňuje podmínky ustanovení § 
2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se jedná o významný doklad historického 
vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti.
Soubor sestává z objektu fary, hospodářské stavby, kovaného kříže a pozemků, 
na nichž jsou objekty umístěny. Celý sakrální barokní areál se výrazně uplatňuje v intravilánu 
obce Železná Ruda a tvoří její historické centrum. Urbanistická hodnota je zde zcela zásadní. 
Soubor tvoří společně s barokním kostelem Panny Marie Pomocné nedělitelný historický a 
funkční celek.
Farní budovy byly po kostele a rychtě nej důležitějším objektem obce, čemuž také 
odpovídalo jejich architektonické pojetí. Často se jednalo jen o jednu z mála staveb 
postavených z nespalného materiálu, obvykle zakončenou mansardovou střechou, tak jako je 
tomu i v tomto případě. Pro obyvatele byly fary místem, kde se odehrávaly a úředně 
zaznamenávaly nej důležitější okamžiky jejich životů. Domlouvaly se zde křtiny, ohlášky a 
pohřby, vedly se zde matriky. Kromě úřadovny a bytu faráře se ve farách obvykle také 
nacházely ubytovací prostory a to nejen pro církevní hodnostáře, kteří podnikali inspekční
5
cesty po jednotlivých farnostech, ale také pro poutníky. Z těchto důvodů bylo také nutné 
zajistit ustájení koní a píce, k čemuž sloužili stáje, stodoly a další hospodářská stavení.
Stavba fary čp. 43 ač během 19. a 20. století prošla stavebními zásahy, si nadále 
zachovala své hlavní architektonické kvality a mnohé historické konstrukce a prvky (barokní 
dřevěné obložení dveří, kazetové dveře ve vstupu do sklepa, historické kování, fabionové 
stropy v patře, patrné fragmenty původní bohaté výmalby interiérů, prkenné podlahy, aj.).
V celém kontextu je zcela zásadní zachování původní hmoty, mimořádně hodnotný je barokní 
krov s netradičními tesařskými značkami nesoucí mansardovou střechu.
Východně od farní budovy se nachází přízemní hospodářské stavení vyzděné částečně 
z lomového kamene a částečně opatřené bedněním. Konstrukce jsou původní, dřevěné části 
jsou ručně tesané čepované na rybinu s ozubem. Objekt především z památkového hlediska 
vhodně a historicky dotváří prostředí hlavní budovy fary a kostela Panny Marie Pomocné.
Na jižní straně od fary se rozkládá zahrada s kovaným křížem na kamenném 
hranolovém podstavci, který se nachází vlevo od schodiště vedoucím ze zadního průčelí fary. 
Drobný sakrální objekt patrně z 18. století byl nejspíš původně umístěn na hřbitově, nicméně 
vhodně doplňuje celý komplex církevních staveb. Sám o sobě je kříž ukázkou kvalitní 
umělecko-řemeslné kovářské práce.
I přes některé nevhodné stavební úpravy (např. půdní vestavby) se jedná o mimořádně 
hodnotný soubor staveb z poslední čtvrtiny 18. století, který tvoří s kostelem Panny Marie 
Pomocné nedělitelný celek a působivý urbanistický prvek v historickém centru. 
Je pravděpodobné, že během zapsání kulturní památky kostela Panny Marie Pomocné došlo 
k opomenutí výše zmíněného souboru. Jelikož tento je jeho neodmyslitelnou součástí.
Způsob jakým bude vlastník v budoucnu s kulturní památkou nakládat, není 
předmětem řízení prohlášení věci za kulturní památku. Mnohé kulturní památky je možné 
rekonstruovat a vhodně adaptovat k novým způsobům využití. Pokud je zamýšlena citlivá 
rekonstrukce fary za účelem zvýšení komfortu rekreantů, není toto v rozporu s památkovou 
péčí. Vzhledem ktomu, že fary byly původně stavěny mimo jiné také pro účely ubytování 
pocestných a návštěvy církevních hodnostářů, je současné i zamýšlené budoucí využití velmi 
blízké původnímu. Mnohé fary prohlášené za kulturní památku v současnosti slouží k rekreaci 
a ubytování osob, čemuž předcházela citlivá rekonstrukce za dohledu orgánů památkové péče.
V Plzeňském kraji je možné uvést jako příklad zdařilé rekonstrukce far v Ošelíně či 
v Mojsově Stráži. V této souvislosti Ministerstvo kultury podotýká, že prohlášení věci 
za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, 
protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, 
vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných 
konzultací, čerpání dotací na plánovanou opravu, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány 
povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky 
překračuje obvyklé náklady.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí
6
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Plzni
Městský úřad Klatovy, odbor školství, kultury a cestovního ruchu
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
7
Zákres umístění kulturní památky soubor: „fara čp. 43“ který sestává ze: stavby čp. 43 na st. 
p. č. 26, hospodářského stavení bez čp. na st. p. č. 26, kovaného kříže na p. p. č. 76, pozemků 
st. p. č. 26 a p. p. č. 76, vše k. ú. a obec Železná Ruda, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, nedílná 
součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 20097/2019 OPP ze dne 14.3.2019.
0 10 20 30
pozemky kulturní památky
stavby kulturní památky
1 fara čp. 43
2 hospodářské stavení
3 kovaný kříž
8
Tři identifikační fotografie kulturní památky soubor: „fara čp. 43“, který sestává ze: stavby 
čp. 43 na st. p. č. 26, hospodářského stavení bez čp. na st. p. č. 26, kovaného kříže na p. p. č. 
76, pozemků st. p. č. 26 a p. p. č. 76, vše k. ú. a obec Železná Ruda, okr. Klatovy, Plzeňský 
kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 20097/2019 OPP ze dne 
14.3.2019.
1. fara čp. 43
2. hospodářské stavení
9
3 kovaný kříž
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0550703.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Železná Ruda, fara. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7810591 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

14.03.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 19770379

Bližší specifikace:

Název	fara
Číslo ÚSKP	106375
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 21501090

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 20097//2019 OPP
Datum nabytí právní moci	03.05.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	19770379 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1882854

Název objektu:

Část obce: Železná Ruda

Č. dom.: č.p. 43

Ulice: Klostermannovo náměstí

Č. or.:

Kat. území: Železná Ruda

Obec: Železná Ruda

ORP: Klatovy

Okres: Klatovy

fara (právní stav 19770379)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19382

Název lokality: Železná Ruda

Reálný typ: město

Kat. území: Železná Ruda

Obec: Železná Ruda

ORP: Klatovy

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

fara (právní stav 19770379)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 75

Název hist. regionu: Nýrsko

fara (právní stav 19770379)

Ke stažení Náhled Žádost o užití