Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

4Cb
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-06-06 09:13:11
č i  NPU-310/45005/2019
Listu: 6 Příloh: 0
1001332121
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Statutární město Hradec Králové 
Československé armády 408 
502 00 Hradec Králové
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost:
V Praze dne 24. 4. 2019 
Č .j. MK 32011/2019 OPP 
Sp. zn. MK-S 6035/2016 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Kateřina Krčmářová/429
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
soubor: „Škola č. p. 1140“, který sestává z budovy školy č. p. 1140 na pozemku st. p. č. 1264 
a pozemků st. p. č. 1264, p. p. č. 1365 a p. p. č. 854, vše k. ú. a obec Hradec Králové, okres 
Hradec Králové, Královéhradecký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Statutární město Hradec Králové, se sídlem: 
Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové, IČ: 00268810.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy a dvě její identifikační fotografie.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 9. 5. 2016 podnět vlastníka k prohlášení s tímto 
odůvodněním:
„Rada města Hradec Králové usnesením RM/2016/376 ze dne 12.04.2016 souhlasila 
s podáním na Ministerstvo kultury podnětu na prohlášení ě.p. 1140 (resp. 1139) v Hradci 
Králové za kulturní památku ve smyslu § 3 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
[...]Budova tvoří druhou symetrickou část architektonický návrhu areálu „městských” 
škol navržených architektem Josefem Gočárem již  v regulačním plánu z 20. let 20. stol.
1
• Školní objekt č.p. 1140 je  součástí areálu školních staveb, který mimo 
býv. státního reálného gymnázia (arch. Gočár, nyní Tylovo gymnázium - kulturní památka), 
tvoří býv. Masarykovy obecné a měšťanské školy (arch. Gočár- kulturní památka) a býv. 
mateřská škola (arch. Gočár, nyní školní jídelna - kulturní památka).
• Byla postavena podle návrhu architekta Václava Rohlíčka, který citlivě 
respektoval Gočárův urbanistický záměr a architektonický’ výraz celého areálu.
• Budova je postavena ve stylu české architektonické moderny, kombinující režné 
obklady a tvrdou kontrastující omítku, avšak technické provedení ovlivnila doba dokončení 
stavby.
• Budova obsahovala centrální šatny, tělocvičnu, ústřední místnost - aulu 
a učebny bohatě prosvětlené velkými okny.
• Fasády jsou s keramickým obkladem v kombinaci s plochami z umělého 
kamene.
Objekt je užíván pro školní účely a je průběžně udržovaný.
Zdroje:
• BENEŠOVA, Marie, Jan JAKL a František TOMAN. Salón republiky: moderní 
architektura Hradce Králové. Hradec Králové: Garamon, 2000. ISBN80-902593-7-5,
• LUKEŠ, Zdeněk a Yvonna FRIČOVÁ. Josef Gočár. Praha: Titanic, 2010. ISBN 
978-80-86652-44-3.
e) odůvodnění podání na prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku včetně 
uvedení hodnot věci nebo stavby.
• Školní objekt je  příkladem kvalitního architektonického řešení, které 
je  v souladu s regulačním plánem a koncepcí architekta Josefa Gočára.
• Architektonické řešení, dispoziční návrh a použité materiály tvoří jednotu 
se stavbami realizovanými na základě návrhů architekta Gočára.
• Objekt je zachován s vysokým počtem autentických prvků: konstrukce objektu, 
fasády, interiéry - chodby, schodiště a zábradlí, vnější i vnitřní okna a vstupní i vnitřní dveře, 
dřevěné obklady, detaily.
• Objekt je stále využíván jako školní budova.
• Prohlášení za kulturní památku se odstraní nevhodný stav, kdy část areálu 
je  kulturní památkou a část není.
• Školní budova arch. Rohlíčka se zachovanými interiérovými prvky je  dokladem 
vývoje 30 let od postavení obdobné budovy a v hrubém posouzení architektonicky 
a dispozičně „ totožné" budovy od postavení protější školní budovy arch. Gočára.
• Objekt je  publikován v literatuře.
• Statutární město Hradec Králové, které je vlastníkem objektu, doporučilo 
podat podnět na prohlášení za kulturní památku. “
Ministerstvo kultury požádalo Národní památkový ústavu, územního odborného 
pracoviště v Josefově, o posouzení výše uvedeného podnětu a v případě kladného stanoviska 
o zpracování řádného návrhu. Po obdržení kladného vyhodnocení od NPÚ ÚOP v Josefově 
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Popis objektu včetně jeho památkových hodnot dle NPÚ ÚOP v Josefově:
„ Situace:
Objekt se nachází v jižní oblasti pravobřežní labské kotliny v Hradci Králové. 
Nachází se ve vidlici ulic vybíhajících z náměstí Svobody, respektive ulicí V Lipkách 
a parkovou plochou na Tylově nábřeží. Je součástí školního komplexu budov postavených 
podle návrhu Josefa Gočára z větší části ve 20. letech 20. století. Ve východní části komplexu
2
stojí soubor budov gymnázia J. K. Tyla, jihozápadně od něj pak budovy Masarykových 
obecných a měšťanských škol. Jedná se o dvě provozně spojené budovy půdorysně ve tvaru U 
s prodlouženými podélnými křídly a stejným způsobem řešená navrhovaná školní budova, 
původně zamýšlená jako dívčí obecné a měšťanské školy. Oba tyto bloky spojuje na jižní 
straně „spojovací krček” někdejší mateřské školy s obloukovou terasou. Jednotlivé školní 
budovy obklopují z větší části uzavřený dvůr vyplněný sportovními plochami. V případě 
navrhovaného objektu se jedná o školní budovu na západní straně školního areálu - tato je  
dostavbou z 50. let 20. století postavenou podle původní Gočárovy architektonické 
i urbanistické koncepce. Stávající koncepce školního areálu je  v rámci plánované zástavby 
zakreslená již  v Gočárově regulačním plánu z roku 1926. Oproti původně navržené zástavbě 
se při dostavbě ustoupilo od ředitelské vily zamýšlené severně od navrhované budovy.
Popis:
Stavbu tvoří symetrická polootevřená bloková dispozice na jedné straně otevřená 
do atria se sportovištěm, v základním půdorysu ve tvaru písmene U s přilehlými kratšími 
křídly a vstupními portiky. Jádro hmoty budovy tvoří dvě paralelní čtyřpodlažní podélná 
křídla a jedno příčné křídlo. To je  půdorysně, hmotově i výškově akcentované střední 
trojpodlažní části s aulou a tělocvičnou, která je s podélnými křídly spojená nižšími a užšími 
spojovacími krčky.
Jihozápadní podélné křídlo je  podélně dvoutraktové. V místě styku s příčným křídlem 
je  v rozsahu 1/3 délky rozšířeno o výrazný široký obdélný rizalit obsahující hlavní schodiště 
a část hlavní haly. Na jihozápadní kratší straně je  křídlo ještě prodlouženo předstupujícím 
křidélkem, které je  v dolních dvou podlažích prodlouženo o další podélně obdélný trakt. 
Jihozápadní křídlo je  přístupné hlavním vstupem s výrazným předsazeným sloupovým 
portikem v jihozápadní části jižního průčelí. Vstupní úroveň se nachází v úrovni mezipatra 
mezi 1. a 2. podlažím. Severozápadní podélné křídlo je  řešeno rovněž jako podélný dvoutrakt. 
Před severozápadní uliční průčelí je  v jeho severozápadní čtvrtině předsazen výrazný široký 
obdélný rizalit odsazený o jednu okenní osu od západního nároží. Křídlo je  přístupné 
ze západní strany vstupem řešeným stejně jako v jihozápadním křídle, tj. v úrovni mezipatra 
mezi 1. a 2. podlažím s předsazeným sloupovým portikem. Střední příčné křídlo je ve střední 
části výrazně rozšířené do dvora. Tato část je  v 1. a 2. podlaží dvoutraktová s užším 
chodbovým traktem na uliční straně a převýšeným přes obě podlaží sahajícím prostorem 
tělocvičny v širokém nádvorním traktu, nad tělocvičnou se nachází aula.
V podélných traktech jsou v suterénu umístěny šatny, v přízemí a v patrech chodby 
s učebnami a kabinety. Ve spojovacích krčcích jsou ve všech podlažích umístěny prostory WC. 
Vnitřnímu prostoru dominují prostorné chodbové haly s otevřeným dvouramenným 
schodištěm situované v koutech v místě styku podélných křídel s příčným.
Ze střechy obou podélných křídel vystupují na jejich koncích nízké užší nástavby 
se schodištěm prodloužené střechami na pilířích.
Plocha všech uličních průčelí má keramický obklad cihlové barvy, který imituje režné 
cihlové zdivo. Toto řešení vychází z koncepce řešení starších školních budov z 20. let 
20. století. Fasády jsou členěny mělce vpadlými horizontálními okenními pásy se sdruženými 
výškově obdélnými okny různého členění a velikosti dle využití jednotlivých prostor 
(v chodbách dvoukřídlá šestitabulová, v učebnách osmikřídlá osmitabulová, v šatnách 
čtyřkřídlá osmitabulová, v hlavní chodbě a galerii velká osmitabulová). Vpadlé okenní pásy 
jsou ohraničené subtilními lizénami, okna oddělená zděnými pilířky. Horizontální okenní pásy 
a suterén jsou pohledově odlišené - akcentované tvrdou cementovou pemrlovanou omítkou. 
Jednotlivé okenní pásy mají průběžné deskové parapety, průčelí jsou završená deskovou 
korunní římsou s okapním nosem omítnutou rovněž pemrlovanou cementovou omítkou.
V jižní třetině jihozápadního křídla a v západním nároží objektu vystupují v úrovni 
suterénu a přízemí z průčelí sloupové vstupní portiky s plochou střechou.
3
Jednotlivá dvorní průčelí jsou hladce omítnutá a nabílená, členěná rovněž souvislými 
vpadlými horizontálními okenními pásy s okny různého členění dle funkce jednotlivých 
prostor. Střední část příčného křídla s tělocvičnou a aulou je  zvýrazněná lizénovým rizalitem 
z cementově pemrlované omítky. Hladce omítnuté a nabílené jsou i střešní nástavby. 
Střecha je  posypána drtí (na starším objektu je pochůzná - zde sloužila jako letní tělocvična).
Vnitřní prostory jsou vesměs hladce omítnuté a nabílené, důraz je  kladen zejména 
na jejich funkčnost. V hlavních komunikačních halách se schodišti jsou na stropech mělká 
zrcadla lemovaná hladkými pásy, schodišťové sloupy a poprsní zídky schodišťového zábradlí 
jsou zvýrazněné tvrdou cementovou pemrlovanou omítkou stejně jako okenní pásy 
ve fasádách. Zábradlí je  jednoduché svařené z železných trubek, ukotvené ke krycím dřevěným 
deskám. Stěny přilehlých chodeb v obou podélných křídlech i spojovacích krčcích středního 
křídla jsou členěné pravoúhlými nikami s okny a vstupy do učeben. Mezi vstupy do učeben 
jsou navíc prosklené vitríny s dřevěným obložením ostění, stejné vitríny jsou i ve stěnách 
jednotlivých učeben. Okna ve všech prostorách jsou všechna zdvojená, konstrukčně 
odpovídající době výstavby, původní. Dveře do učeben jsou většinou novodobé typové, 
v komunikačních prostorech a tělocvičně dřevěné prosklené, původní z doby výstavby. 
Podlahu chodeb pokrývá novodobá keramická dlažba, v učebnách většinou linoleum 
na starších vlýskách. Stěny a sloupy v aule a tělocvičně mají hladké lakované dřevěné deštění. 
Tělocvična je  otevřená do chodby, oba prostory oddělují pouze sloupy nesoucí přiznaný 
železobetonový žebrový strop a dřevěné lakované zábradlí z klížených latí.
Slohové, časové, autorské určení:
Budova vycházející z Gočárovy funkcionalistické koncepce inspirované režnou 
cihlovou architekturou, v exteriéru s neoklasicistními prvky. Původní architektonický návrh 
Josef Gočár (1925 -1926), prováděcí projekt Václav Rohlíček (1956 -1959).
Současné a plánované budoucí využití:
Objekt slouží stále svému účelu - základní škola. Jiné využití se v dohledné době 
nepředpokládá.
Současny stav:
Objekt je zachován poměrně autenticky. Hmota objektu se dochovala prakticky beze 
změn, dispozice prošla spíše drobnými účelovými úpravami, v měřítku celého objektu 
zanedbatelnými. Vnější plášť prošel v nedávné době opravou, původní charakteristika ale 
zůstala zachována. V původní nezměněně podobě je  i většina vnitřních konstrukcí a prvků 
(schodiště se zábradlím, vitríny, deštění stěn a sloupů, okna, dveře komunikačních prostor). 
Novodobé účelově vyměněné jsou podlahové krytiny (část z nich, zejména v učebnách, pouze 
zakrývá starší krytinu) a dveře ve většině učeben. V celkovém měřítku je míra autenticity 
zachování budovy poměrně vysoká.
Navrhovaný předmět ochrany:
škola čp. 1140 na pozemku st. parcely č. 1264 s pozemkem st. parcely č. 1264
Zdůvodnění památkové ochrany:
Objekt jako celek i v jednotlivých detailech, v architektonickém i urbanistickém řešení 
plně respektuje původní Gočárův návrh z 20. let 20. století. Realizované řešení dostavby se od 
původního návrhu prakticky neliší, projekt řešil pouze prováděcí konstrukční řešení stavby 
jako celku i jednotlivých stavebních detailů a prvků. Jejich konstrukce odpovídá době 
výstavby, architektonickým řešením ale odpovídají starším objektům areálu. Nejlépe je  
kontrast původního architektonického řešení s pozdějším konstrukčním viditelný na výplních 
okenních otvorů, které jsou při pohledu z exteriéru při srovnání se starší budovou těžko 
rozpoznatelné. Oproti starší budově jsou okna konstrukčně zjednodušená, ale členěním stejná, 
zdvojená. To platí například i o obkladech jednotlivých průčelí, vycházejících z původní 
koncepce režného cihlového zdivá. Srovnání starších školních budov z 20. let a dostavby 
z 50. let umožňuje příkladné srovnání vývoje stavebních konstrukcí v předválečném
4
a poválečném období. Konstrukční řešení ovlivnila doba dostavby objektu. Dostavba v plném 
rozsahu respektuje Gočárovo vcelku strohé, a přitom účelné a působivé architektonické 
řešení, zejména kombinaci cihlového zdivá, byť na líci nahrazeného obkladem, s monolitickým 
železobetonem a tvrdou pemrlovanou omítkou. Realizace tohoto konstrukčního řešení 
usnadňuje i užitou typizaci výplňových prvků. Tato typizace se na navrhované budově může 
jevit jako památkově nehodnotná, je však nutné vzít v potaz, že se uplatňuje již  na starší 
Gočárově stavbě a je záměrem jednoduchého, a zároveň účelného a působivého 
architektonického řešení. Jeho součástí je i zdánlivě zjednodušené řešení dvorních fasád, 
jehož světlé plochy mají za účel zefektivnit odraz světla do interiéru s učebnami.
Navržený objekt je přímou součástí uceleného komplexu školních budov. Jako takový 
jej nelze hodnotit pouze jako solitér školní budovy z 50. let 20. století, ale především jako 
součást rozlehlého, a na svou dobu vcelku ojedinělého, komplexu školních budov. 
Jako součást školního komplexu plní důležitou roli i v rámci širších urbanistických vztahů 
vycházejících z návrhu Josefa Gočára. Stejně jako v případě architektonického řešení 
samotné budovy je  nutné zdůraznit respekt Gočárova principu i v rámci širších urbanistických 
vztahů. Případné nerealizování dostavby školního areálu by znamenalo nezanedbatelný zásah 
do urbanistického konceptu dané části Hradce Králové, opěvovaného jako „salon republiky". 
Z hlediska hmoty i dispozice se jedná o zrcadlový protějšek staršího objektu chlapeckých škol 
postavených v letech 1926 -1928, a tím o přímou a nedělitelnou součást celého školského 
komplexu. Hmota, dispozice i architektonické řešení objektu se v téměř plném rozsahu shodují 
se starší budovou, v rámci hrubé stavby jsou použité i stejné stavební technologie. 
Časový odstup mezi oběma objekty je patrný spíše ve finálních a výplňových prvcích, jak již  
bylo uvedeno. Časový odstup mezi stavbou obou školních budov i mateřské školy dokládá 
silný vliv Gočárovské tradice v Hradci Králové. Ačkoliv mohla být dostavba ovlivněna 
probíhající vlnou socialistického realismu a typové výstavby, zůstala původní Gočárova 
koncepce zachována. Jejím nepřímým dokladem je  i zástavba sousedního sídliště Labská 
Kotlina i. V širších urbanistických souvislostech se tak dostavba školního komplexu stává 
předělem mezi předválečnou a poválečnou zástavbou pravobřežní labské kotliny, která 
vychází z již zmíněné starší urbanistické koncepce, zejména Gočárova regulačního plánu 
města z roku 1926. Na něm je tato zástavba zakreslená jako plánovaná.
Koncept rozlehlého školského bloku byl již ve své době, tehdy ještě nedokončený, 
hodnocen jako výstavný a účelný. Vyzdvihována byla zejména účelnost a výstavnost stavby 
a kromě architektonických hodnot například i dostatečné přirozené osvětlení jednotlivých 
učeben, či dokonalé zacházení s hmotami členícími rozsáhlý prostor zeleného pásu nábřeží 
Labe. Hmotové a dispoziční uspořádání je  zvoleno podle moderních celoevropských dobových 
požadavků na stavbu školních budov, vzhledem k časovému rozestupu mezi zahájením 
a dokončením stavby komplexu se ukazuje i jako nadčasové. Veškerá dobová hodnocení platí 
i pro dostavbu. Budova je pozitivně hodnocená i v současné domácí odborné literatuře
0 moderní architektuře.
Stejně jako původní Gočárův koncept je ale nutné ocenit i význam projektu Václava 
Rohlíčka, jehož úloha vypořádat se s koncepcí předchůdce silně zvučného jména 
pravděpodobně nebyla vůbec jednoduchá, ztížená i dobou vzniku projektu.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově vnímá objekt jako 
velmi významný architektonický i urbanistický komponent dané části Hradce Králové 
a potažmo i města jako celku, i jako silný vliv doznívání Gočárovské tradice respektující 
původní koncept z 20. let 20. století. Možné přehlížení dostavby jako nového mladšího prvku 
bez památkové hodnoty považujeme za zcestné. Prohlášení budovy za kulturní památku 
se proto doporučuje. Prohlášení objektu za kulturní památku by bylo vhodné i z hlediska 
komplexní památkové ochrany celého areálu, dosud památkově chráněného pouze částečně,
1 jeho plánované obnovy. “
5
Vzhledem k tomu, že Městský úřad Hradec Králové, jako vlastník sám navrhl 
předmětný soubor na prohlášení za kulturní památku a ve své žádosti již  popsal důvody a 
památkové hodnoty předmětných věcí, vyžádalo si Ministerstvo kultury od Městského úřadu 
Hradec Králové, odbor památkové péče, doplnění stanoviska ve věci prohlášení také p. p. č. 
854, k. ú. a obec Hradec Králové. Tato parcela byla částečně zapsána jako součást kulturní 
památky „základní škola č.d. 690; 692 rejstř. č. v ÚSKP 25821/6-542. Městský úřadu Hradec 
Králové, odbor památkové péče sek  tomu vyjádřil ve svém dopise ze dne 20. 9. 2018, 
č.j. MMHK/169350/2018 P/Fal:
„[...]Dotčená nemovitost postavená podle návrhu architekta Václava Rohlíčka 
v letech 1956 - 1959 tvoří druhou část architektonický návrhu areálu škol architekta Josefa 
Gočára a citlivě respektuje Gočárův urbanistický záměr a architektonický výraz celého areálu 
a tvoří nej hodnotnější soubor staveb moderní architektury 1. pol. 20. stol. v Hradci Králové 
a v České republice. Proto doporučujeme prohlášení této nemovitosti za kulturní památku.
K Vašemu návrhu prohlásit celý pozemek pare. č. st. 854 v katastrálním území Hradec 
Králové jako součást této kulturní památky, upozorňujeme, že je  již  součástí kulturní památky 
zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 25821/6-542. 
V podnětu Statutárního města Hradec Králové č.j. MMHKJ083990/2016/PP/Fal ze dne 
04.05.2016 na prohlášení věci za kulturní památku, byla navrhována k prohlášení za kulturní 
památku jen část pozemku pare. č. st. 854 v katastrálním území Hradec Králové, neboť takto 
Národní památkový ústav vymezil památkovou ochranu v Plánu ochrany, tj. jen na části 
pozemku pare. č. st. 854 v katastrálním území Hradec Králové, která měla památkovou 
ochranu před jeho sloučení se sousedním pozemkem a Statutární město Hradec Králové toto 
vymezení památkové ochrany v Plánu ochrany pouze převzalo. Podle našeho názoru není 
důvodné pozemek pare. č. st. 854 v katastrálním území Hradec Králové prohlašovat jako 
součást další kulturní památky.
K úvaze předkládáme, aby jako součást kulturní památky byl prohlášen pozemek 
pare. č. 1365 v katastrálním území Hradec Králové, tj. nezastavěný pozemek sousedící 
s č.p. 1140, neboť se ukazuje, že možnosti památkové ochrany plošně chráněného území, 
v tomto případě památkové zóny, jsou stále vice oslabovány a současně pojem „prostředí 
kulturní památky" zmíněný v zákoně o státní památkové péči je  ve většině případů, pro svůj 
neurčitý význam, nevyužitelný. Tento nezastavěný pozemek sousedící s č.p. 1140, jednoznačně 
tvoři prostředí kulturní památky, a to nikoliv ve smyslu zákona o státní památkové péči, ale 
v obecném významu. “
Jelikož současná legislativa neumožňuje prohlášení části pozemku za kulturní 
památku, rozhodlo Ministerstvo kultury prohlášení pozemku p. p. ě. 854, k. ú. Hradec 
Králové dát do souladu se současnou platnou právní úpravou. Aby byla zajištěna práva 
účastníka řízení byla do řízení o prohlášení věci za kulturní památku zahrnuta také celá 
parcela č. 854, k.ú. Hradec Králové. Ministerstvo kultury také vyhovuje žádosti o doplnění 
pozemku pare. č. 1365, k.ú. Hradec Králové do řízení o prohlášení souboru „Škola č. p. 
1140“, za kulturní památku.
Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č.j. KUKHK-24794/KP/2018-4 ze dne 23. 8. 2018, prohlášení uvedené věci 
za kulturní památku doporučil s odůvodněním:
„Předmětná budova školy je  součástí komplexu škol situovaného na pravém labském 
břehu a budovaného v souladu s urbanistickou koncepcí dané části města od poloviny 20. let 
20. století. Vedle budovy Rašínova gymnázia zde v uvedeném období začal vyrůstat také areál
6
obecných, měšťanských a mateřských škol. Autorem vítězného návrhu byl architekt Josef 
Gočár (1880 -1945), který byl rovněž tvůrcem regulačního plánu Labské kotliny.
Vítězný návrh na výstavbu areálu obecných, měšťanských a mateřských škol počítal 
s uzavřeným, symetricky pojatým souborem budov obklopujících plochu určenou pro sport a 
odpočinek (v návrhu bylo počítáno i s bazénem). Provozní řešení areálu prozrazuje 
architektovu inspiraci ze studijního pobytu v Holandsku, kde se seznámil s tamním hnutím 
usilujícím o reformu výuky, především s tzv. „open-air schools “ snažícími se o co největší 
propojení školních budov s okolním prostředím. Jako jedny z prvních u nás jsou tak ploché 
střechy budov koncipovány jako obytné. Josef Gočár svým návrhem zároveň reagoval také 
na v této době se prosazující snahu pedagogů definovat zásady pro výstavbu „ vzorové" školy, 
která by splňovala nároky kladené na moderní výuku, neboť školní budova by již  neměla být 
pouze reprezentativní monumentální stavbou, ale především účelnou stavbou vyhovující 
školní práci, „všechny ostatní zřetele jsou méně významné" (viz LABOUTKA, Karel: Stavba 
a zařízení školy. Pokus o vzornou budovu národní školy. Praha 1947, s. 15.). Důraz byl 
kladen zvláště na hygienicko-zdravotní potřeby, tedy na osvětlení učeben, jejich větrání, ale 
i na vhodně zvolený materiál podlah, který by omezil usazování prachu a nebyl náročný 
na údržbu (upřednostňovaly se parkety a linolea). Zároveň bylo požadováno, aby nové školní 
budovy zahrnovaly prostory určené pro šatny tak, aby se žáci mohli po vstupu do školy 
přezouvat. V souvislosti s těmito požadavky vzniklo také několik variant dispozičního řešení 
školních budov. Nejrozšířenějším typem se stal dvoutraktový typ. Zde chodba probíhá 
souběžně s učebnami a výhodou tohoto typu dispozice je  tudíž možnost orientovat učebny tak, 
aby vyhovovaly výše uvedeným hygienicko-zdravotním potřebám. Právě tento typ dispozice je  
uplatněn i u předmětných budov obecných a měšťanských škol na Tylově nábřeží. Jednoduché 
kubické hmoty budov mají typickou povrchovou úpravu fasád z režného zdivá a jedinými 
výraznými prvky jsou předsazené čtvercové pilířové otevřené vstupní předsíně (podrobný 
popis - viz „ Návrh na prohlášení nemovité věci za kulturní památku, vypracoval: Mgr. Miloš 
Buroň, datum: říjen 2016 - únor 2017").
V letech 1927 - 1928 byla vystavěna pouze severovýchodní část budov obecných 
a měšťanských škol, včetně na ni navazující budovy mateřské školy. Tyto stavby jsou již  
kulturními památkami evidovanými v USKP ČR pod číslem rejstříku 25821/6-542 („základní 
škola", budova č. p. 690 na pozemku pare. č. st. 852, k. ú. Hradec Králové, a budova č. p. 692 
na pozemku pare. č. st. 854, k. ú. Hradec Králové) a pod číslem 28248/6-543 („mateřská 
škola", budova č. p. 691 na pozemku pare. č. st. 853, k. ú. Hradec Králové). Předmětná 
budova č. p. 1140 uzavírající komplex na jihozápadní straně byla v souladu s původním 
Gočárovým návrhem dostavěna až vletech 1956 - 1959. „Její zevní tvářnost však citlivě 
respektuje Gočárův původní urbanistický záměr, a kvalitně tak završuje působivé území 
hradeckého školního areálu v Zálabí" (viz PANOCH, Pavel: Hradec Králové - průvodce 
po architektonických památkách od středověku do současnosti. Praha 2015, s. 218.). Autorem 
uvedené dostavby byl hradecký architekt Václav Rohlíček (1914 - 1989), který v letech 1949 - 
1989 působil ve Stavoprojektu Hradec Králové. Věnoval se územně plánovací činností, ale 
s jeho jménem je spojena i celá řada realizací na území města. Vedle zmiňované dostavby 
areálu obecných a měšťanských škol, je  to například sídliště Orlická kotlina nebo sídliště 
Malšovice - jih. Navrhoval rovněž rekonstrukce objektů v historickém jádru Hradce Králové.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče, provedl za účasti zástupce vlastníka obhlídku předmětné budovy č. p. 1140, 
a to za účelem zjištění jejích hodnot a také jejího aktuálního stavebně technického stavu. 
V současné době probíhají v interiéru budovy stavební úpravy, které by měly být dokončeny 
ještě před zahájením školního roku. Jedná se především o vestavbu výtahu a dále pak 
o modernizaci některých odborných učeben. V poměrně nedávné době byla také obnovena 
část fasády budovy. V minulosti pak došlo v interiéru budovy například k úpravám podlah
7
ve třídách a k výměně vstupních dveří do tříd. Přes tyto realizované či probíhající zásahy má 
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové 
péče, za to, že míra dochování původních konstrukcí je  v dané budově stále vysoká. 
Jedná se především o výplně okenních otvorů, část dveří v interiéru a také vstupní dveře 
do budovy. Opominout nelze ani vestavěné skříně v jednotlivých třídách či na chodbách. 
Zachována zůstala i část původních podlah (v některých případech jsou původní podlahy 
překryty novodobými krytinami z PVC). Základní hmota budovy i její dispozice jsou rovněž 
beze změn.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče, je na základě výše uvedeného toho názoru, že předmětná budova, přestože 
byla realizována až v 50. letech 20. století, je nedílnou součástí jednotně koncipovaného 
areálu obecných a měšťanských škol, jehož původní koncepci respektuje a ctí. 
Lze konstatovat, že teprve realizací této budovy byla urbanisticko-architektonická koncepce 
celého areálu zcela naplněna. V této souvislosti je třeba zdůraznit kvality architekta uvedené 
dostavby, který dokázal definovat již existující hodnoty a vstoupil svým počinem do daného 
území, aby ho odpovídajícím způsobem završil, a tím i dále zhodnotil. Respektování 
původního řešení dispozice interiéru i u předmětné dostavované budovy zároveň dokládá 
nadčasovost zásad vytvořených pro výstavbu moderních školních budov již  ve 20. letech 
20. století. Konečně o stálé platnosti těchto pravidel svědčí i skutečnost, že budova stále slouží 
svému původnímu účelu, aniž by vyvstala potřeba zásadně j i  upravovat.
Na základě vlastních doposud učiněných zjištění a všech shromážděných podkladů je 
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové 
péče, přesvědčen, že předmětná budova č. p. 1140, Tylovo nábřeží, obec Hradec Králové, 
vykazuje stejné hodnoty jako již  výše zmíněné budovy č. p. 690, č. p. 691 a č. p. 692, a splňuje 
tak požadavky kladené na věci, které jsou kulturními památkami ve smyslu příslušných 
ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor: „Škola č. p. 1140“, který sestává z budovy školy č. p. 1140 na 
pozemku st. p. č. 1264 a pozemků st. p. č. 1264, p. p. č. 1365 a p. p. č. 854, vše k. ú. a obec 
Hradec Králové, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, splňuje podmínky ustanovení 
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se jedná o významný doklad 
historického vývoje architektury školních budov, u nichž byla funkce a účelnost stavby 
nadřazena vnějšímu architektonickému výrazu.
Školní objekt č.p. 1140 je součástí školního komplexu budov vystavěných ve 20. 
letech 20. století, který tvoří býv. Masarykovy obecné a měšťanské školy (kulturní památka) a 
býv. mateřská škola nyní jídelna (kulturní památka). Celý areál stejně tak jako regulační plán 
Labské kotliny navrhl architekt Josef Gočár. Předmětná stavba byla realizována podle 
původní funkcionalistické koncepce architektem Václavem Rohlíčkem v letech 1956-1959.
Předmětná budova č. p. 1140 uzavírající komplex na jihozápadní straně je nedělitelnou 
součástí celého školního komplexu, dostavbou vznikla symetrická polouzavřená bloková 
dispozice s atriem, sloužícím jako sportoviště. Architektura novostavby respektuje a navazuje
8
na původní architektonické řešení nejen v dispozici ale také výrazově. Škola čp. 1140 se 
dochovala ve své původní hmotě a dispozici a to včetně mnohých původních 
architektonických prvků a konstrukčních řešení (fasády, schodiště a zábradlí, dveřní a okenní 
výplně, dřevěné obklady, vitríny aj.). Budova nadále slouží svému původnímu účelu, některé 
prvky a konstrukce tak bylo nutné v souvislosti s vysokým zatížením a dožitím některých 
materiálů vyměnit, či z důvodu zvýšených hygienických a bezpečnostních norem nahradit 
(např. položení linolea na podlahy), tyto úpravy ovšem výrazně nepoškodily hlavní 
památkové hodnoty stavby, která se i tak dochovala ve vysoké míře autenticity.
Ministerstvo kultury u této stavby shledává dvě hlavní památkové hodnoty. První je 
původní koncepce navržená architektem Josefem Gočárem, který v návaznosti na regulační 
plán této oblasti zasadil rozsáhlý školní komplex do příjemného prostředí. Stavby byly 
navrženy tak, aby odpovídaly moderním nárokům na výuku a hygienu. V návrhu bylo 
počítáno se šatnami, ve všech podlažích jsou umístěny toalety, prostorné chodby umožňují 
přesuny velkého množství dětí o přestávkách. Učebny jsou prosvětlený četnými velkými 
okny. Součástí areálu je také sportoviště a původně navržené a dimenzované ploché střechy, 
které byly také zamýšleny jako neotřelá alternativa pro tělesnou výchovu na čerstvém 
vzduchu v letních měsících. I přes podřízení výrazu stavby svému účelu se však jedná o také o 
esteticky působivý objekt, který pracuje s jednotlivými výškově rozdílnými kubickými 
hmotami a rytmizací v podobě střídání materiálů a členění. Hlavní vstupy jsou 
architektonicky zvýrazněny portikem.
Druhou významnou hodnotou je vstup architekta Václava Rohlíčka do rozestavěného 
projektu, který respektoval architektonický výraz celého areálu (kontrast režných 
keramických obkladů a tvrdé jednobarevné omítky) i původní dispozici. Respekt a úcta na 
místo novátorského a autorského přístupu, tak dal vzniknout ucelenému komplexu 
nadstandartního architektonického ztvárnění, který dosud plně slouží svému původnímu účelu 
a zároveň tvoří významnou součást urbanistických hodnot Tylova nábřeží.
Pozemky tvoří nedělitelnou část kulturní památky, na pozemku p. č. 854, k. ú. Hradec 
králové jsou umístěny stavby již prohlášené za kulturní památku a také sportoviště, které je 
také součástí původní architektonické koncepce. V minulosti již  došlo k prohlášení části 
tohoto pozemku za kulturní památku, toto prohlášení věci za kulturní památku dává vše do 
souladu se současnou legislativou, aby v budoucnu nebyly pochybnosti o památkové ochraně 
tohoto pozemku. Pozemky st. p. č. 1264 a p. p. č. 1365 jsou součástí celého školního areálu a 
tvoří nezpochybnitelnou součást a prostředí kulturní památky.
Pro výše uvedené hodnoty jako projev tvůrčích schopností a práce člověka splňuje 
soubor: „Škola č. p. 1140“, který sestává z budovy školy č. p. 1140 na pozemku st. p. č. 1264 
a pozemků st. p. č. 1264, p. p. ě. 1365 a p. p. č. 854, vše k. ú. a obec Hradec Králové, okres 
Hradec Králové, Královéhradecký kraj, podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za 
kulturní památku
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona ě. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí
9
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Josefově
Městský úřad Hradec Králové, odbor památkové péče
Krajský úřad Královehradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
10
Zákres umístění kulturní památky soubor: „Škola č. p. 1140“, který sestává z budovy školy č. 
p. 1140 na pozemku st. p. č. 1264 a pozemků st. p. č. 1264, p. p. č. 1365 a p. p. č. 854, vše k. 
ú. a obec Hradec Králové, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, nedílná součást 
výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č j. MK 32011/2019 OPP ze dne 24.4.2019.
stavba školy čp. 1140 - kulturní památka 
pozemky prohlášené za kulturní památku
11
Dvě identifikační fotografie kulturní památky soubor: „Škola č. p. 1140“, který sestává z 
budovy školy č. p. 1140 na pozemku st. p. č. 1264 a pozemků st. p. č. 1264, p. p. č. 1365 a p. 
p. č. 854, vše k. ú. a obec Hradec Králové, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, 
nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 32011/2019 OPP ze dne 
24.4.2019.
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0550709.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Hradec Králové, škola. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

11077621 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krčmářová Kateřina; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

24.04.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22007246

Bližší specifikace:

Název	škola
Číslo ÚSKP	106378
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22007226

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 32011//2019 OPP
Datum nabytí právní moci	14.05.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22007246 Načítám data z navázané aplikace... , 136958 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1939808

Název objektu:

Část obce: Hradec Králové

Č. dom.: č.p. 1140

Ulice: Tylovo nábřeží

Č. or.: 20

Kat. území: Hradec Králové

Obec: Hradec Králové

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

škola (právní stav 22007246)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4751

Název lokality: Hradec Králové

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Hradec Králové

Obec: Hradec Králové

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

Kraj: Královéhradecký kraj

škola (právní stav 22007246)

Kód CZ: 51170

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Hradec Králové

Obec: Hradec Králové

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

Kraj: Královéhradecký kraj

škola (právní stav 22007246)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 231

Název hist. regionu: Hradec Králové

škola (právní stav 22007246)

Ke stažení Náhled Poslat žádost