Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D.
ministr kultury
M K C R X 0 0 O Q M N A
V Praze dne 5. června 2019 
Č.j.rMK 26038/2019 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 1. 8. 2018, který podal Úřad pro zastupování 
státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Nové Město, Praha 2, územní 
pracoviště Brno, odbor odloučené pracoviště Žďár nad Sázavou, Dr. Drože 1686/26, 591 01, 
Žďár nad Sázavou (dále též „podatel rozkladu", „účastník řízení"), přezkoumal rozkladem 
napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 44604/2018 OPP, sp. zn. MK-S 8169/2017 
OPP ze dne 25. 6. 2018, kterým byl podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb„ o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“ nebo 
„památkový zákon"), prohlášen za kulturní památku silniční most císařské silnice u Petrávče 
(tzv. Vysoký most, Loupežnický most) na pozemcích parcelní č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/5, 
vše k. ú. Petráveč, původní rejstř. č. USKP ČR: 23309/7-7163 (pozdní zápis kulturní 
památky), okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina (dále též „most", „objekt" nebo 
„nemovitost").
Ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) správního řáduje účastníkem řízení podatel rozkladu.
Podle § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 správního řádu jsem na základě návrhu rozkladové 
komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
n á s l e d o v n ě :  
rozklad s e  z a m í t á
a rozkladem napadené rozhodnutí Ministerstva kultury 
s e  p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem se jeho podatel domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ministerstvo kultury obdrželo dne 10. 7. 2017 návrh Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Telči, na prohlášení silničního mostu císařské silnice
1
u Petrávče (tzv. Vysoký most, Loupežnický most) za kulturní památku. Ministerstvo tento 
podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Ve výše zmíněném návrhu Národního památkového ústavu, č. j. NPU-372/53014/2017 
ze dne 4. 7. 2017 je k předmětnému objektu uvedeno: „[...] Architektonicky náročně řešená 
impozantní mostní stavba představující vysoce hodnotnou technickou památku a současně 
doklad hospodářského rozmachu a utváření kulturní krajiny našich zemí byla do státního 
seznamu kulturních památek zapsána na základě rozhodnutí odboru kultury Okresního 
národního výboru ve Zďáře nad Sázavou ze dne 17. prosince 1987. Na základě správního 
řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 správního řádu bylo zjištěno, že dotčený objekt 
evidovaný pod rejstříkovým číslem ÚSKP ČR 23309/7-7163 byl do státního seznamu 
nemovitých kulturních památek fyzicky zapsán až 17. února 1988, tedy v době platnosti 
současného zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Rozhodnutím č. j. MK 
41924/2017 OPP ze dne 26. června 2017 bylo proto oznámeno, že od nabytí právní moci 
tohoto rozhodnutí nebude most kulturní památkou.
Mohutný silniční most, který byl od konce roku 1987 považován za kulturní památku, 
představuje pozoruhodné mostní dílo, které si památkovou ochranu zasluhuje. [...] Cca 10 
metrů vysoký zděný most překlenuje jedním široce rozkročeným obloukem strmě zaříznuté 
údolí Radslavického potoka. Archivolta mostního oblouku je vyzděna z kamenných kvádrů, 
nadezdívku ukončenou římsou tvoří cihly. Parapetní zídky mostu chybí. Nízké parapety 
ukončené hranolovými sloupky, které vyrůstají z mohutných půlválcových pilířů, jsou 
částečně dochovány na náběhových rampách. Horní mostovka, pokrytá zeminou a porostlá 
vegetací, je opatřena vloženým kamenným korytem pro odvod vody. Dlouhé náběhové rampy 
mostu s násypy jsou v horní části zdobeny arkaturou. U vlastního mostu jsou zajištěny 
šikmými, břeh obepínajícími opěrnými zdmi z lomového kamene.
Při místním šetření dne 11. 10. 2016, zaměřeného zejména na technický stav mostu, 
bylo zjištěno, že se jeho stav za posledních cca 7 let příliš nezměnil. U mostu stále dochází 
k destrukci cihelných líců, na oblouku je viditelná trhlina mezi armaturou hrany oblouku 
a cihelným zdivém kápí. Došlo také k narušení arkatury mostu, lomové zdivo je relativně 
nedávno přespárované nevhodnou cementovou maltou. Celý most zarůstá hustou vegetací, 
která prorůstá i do samotné konstrukce mostu. Stav mostu sice není dobrý, ale rozhodně 
bychom jej neoznačovali za „život ohrožující14. Nutno také podotknout, že technický stav 
způsobený zanedbanou údržbou nemůže být důvodem ke zrušení prohlášení věci za kulturní 
památku. Případná rekonstrukce mostu bude sice velmi náročná, nedomníváme se však, že 
bude znamenat ztrátu historické hodnoty. Naopak jsme přesvědčeni, že gró působivé 
konstrukce a technologického řešení této vynikající ukázky stavitelského umění a výjimečné 
technické památky dopravní architektury zůstane zachováno. Na mostě zatím nejsou patrné 
žádné vážné statické trhliny, paty oblouku jsou bezpečně zapřeny, oblouk se nerozevírá 
a klenba drží. Je ale nezbytně nutné přistoupit co nejdříve k jeho opravě. Musí se vyřešit 
zejména odvod vody z mostovky a odstranění dřevin, které zapříčiňují postupnou degradaci 
mostu. Poškozené líce se musí začistit a dozdít, přespárovat a případně omítnout.
Podle vyjádření města má během několika let dojít k uzavření skládky v blízkosti 
mostu. Záměrem města je rovněž vést po mostě cyklostezku na Velkou Bíteš a Měřín. Tím by 
se tomuto objektu mohlo dostat důstojného využití jako turisticky atraktivní zastávky 
a zejména by to znamenalo zachování této technické památky mostního stavitelství. [...]
Vznik mostu je nejasný. Most měl být údajně zbudován stavitelem Antonínem Vlachem 
v roce 1593 jako součást staré zemské cesty, po povodni v roce 1740 měl most projít 
rozsáhlou opravou. Někteří badatelé však dávají jeho vznik až do souvislosti s budováním tzv. 
císařské silnice za vlády Marie Terezie v 18. století. Ačkoli je v některých pramenech uváděn 
jako most renesanční, v současně dochované podobě se jedná o most klasicistního tvarosloví 
z 18. století.
2
Architektonicky náročně řešená impozantní mostní stavba představuje vysoce 
hodnotnou technickou památku a současně doklad hospodářského rozmachu a s ním 
souvisejícího utváření kulturní krajiny našich zemí. Mohutný most lidově zvaný Loupežnický 
či Vysoký byl součástí staré zemské cesty a v minulosti byl považován za nejvyšší most 
u nás. Zajímavostí je unikátní kombinace kamene a cihel. V porovnání s jinými renesančními 
(např. Brandýs nad Labem, Stříbro, Litovel, Stará Hlína) a klasicistními mosty (např. Ledeč 
nad Sázavou, Bělá nad Radbuzou, Veltrusy) je most v Petrávči pozoruhodný svou výškou. 
Mezi klasicistními mosty vyčnívá svým architektonickým řešením, neboť ostatní podobné 
mostní stavby využívají spíše jednodušších forem (mohutné pilíře, atika s jednoduchou 
římsou apod.).
Jedná se o jednoobloukový most na staré cestě k Jabloňovu a svou výškou 11 metrů se 
odlišoval od mostů v okolí. [...] Ve druhé polovině 18. století byl most začleněn do nově 
budované císařské silnice. Pro potřeby dopravy sloužil spolehlivě celé 19. století. Když se 
však začaly používat ve větší míře automobily, byla zatáčka u Vysokého mostu častým 
místem nehod. Proto byla v roce 1937 povolena stavba nového železobetonového mostu 
o několik metrů dál a napřímení přilehlého úseku silnice. Stavba byla ukončena v období 
Protektorátu a most přestal sloužit veřejnosti. [...]
Most v k. ú. Petráveč situovaný v těsné blízkosti silnice 11/602 (Stará brněnská silnice) 
a dopravní tepny Dl je významným objektem i v kontextu dějin komunikací na území České 
republiky. Historický, dnes nevyužívaný most nedaleko Velkého Meziříčí dokládá, že 
všechny významné trasy spojující Čechy s Moravou byly vždy vedeny napříč touto oblastí. 
Most by mohl naleznout využití jako součást naučné stezky a přispět k větší turistické 
atraktivitě regionu. Samotné město Velké Meziříčí jej již zařadilo mezi turistické cíle. Sejmutí 
památkové ochrany by naopak zcela jistě vedlo k destrukci památky. [...]“.
Městský úřad Velké Meziříčí, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. VÝST/30163/2017 -  volfo /4551/2017 ze dne 28. 7. 
2017 prohlášení silničního mostu bývalé císařské silnice u Petrávče za kulturní památku 
rovněž doporučil, a to s následujícím odůvodněním: „[...] Jedná se o zděný renesanční 
jednoobloukový most s pilíři zpevněnými mohutnými polosloupy s toskánskými hlavicemi. 
Most postavil stavitel Antonín Vlach v roce 1593 a byl součástí staré zemské cesty spojující 
Jihlavu a Brno. Zajímavá nosná konstrukce kombinuje dva stavební materiály (cihlu a kámen) 
a vytváří tak architektonicky velmi působivý objekt. Výška mostu je l i m a  délka 27 m. [...]
[...] Most vnímáme jako významnou součást historie Meziříčská a nesporně patří pro 
své architektonické a historické hodnoty mezi nejvýznamnější stavby. Je dokladem vývoje 
stavitelství mostů.
Most se nachází v uzavřeném areálu skládky komunálního odpadu. V horizontu 
několika let je počítáno s uzavřením skládky, její rekultivací a následného zpřístupnění tohoto 
prostoru veřejnosti (jako turistického cíle). Neprohlášení mostu za kulturní památku by 
bezesporu vedlo kjeho další destrukci a následně nevratnému poškození. [...]“
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření č. j. KUJI 
55093/2017 -  OKPP 420/2017 ze dne 27. 7. 2017 prohlášení uvedeného objektu za kulturní 
památku rovněž doporučil: „[...] Most byl až do rozhodnutí MK ČR o neplatnosti zápisu 
mostu do seznamu kulturních památek (tzv. pozdní zápis) č. j. MK 41924/2017 OPP ze dne 
26. 6. 2017 pokládán za kulturní památku a v USKP ČR byl evidován pod rejstříkovým 
číslem 23309/7-7163.
[...] Jednoobloukový deset metrů vysoký, architektonicky náročně řešený 
monumentální most překlenuje strmě zaříznuté údolí. Most, lidově nazývaný podle jména 
lokality, Loupežnický, byl v minulosti považován za jeden z nej vyšších mostů, proto byl 
známý i jako Vysoký most. Původní silnice vedoucí přes Loupežnický most přestala
3
vyhovovat vzrůstajícímu dopravnímu ruchu, a proto bylo ještě před druhou světovou válkou 
rozhodnuto o vybudování nové komunikace o několik set metrů severněji (most se přestal 
užívat v roce 1937). Materiál jednotlivých částí mostní stavby se liší. Archivolta mostního 
oblouku je vyzděna z kamenných kvádrů, kdežto nadezdívku ukončenou profilovanou římsou 
tvoří cihly.
Dílo je hodnotným dokladem vývoje mostního stavitelství. Toto odvětví stavitelství se 
u nás velice prudce rozvíjelo zejména v souvislosti s mohutným rozmachem infrastruktury 
v českých zemích na konci 18. století. Od poloviny 20. století začaly být mostní konstrukce 
vzhledem k nárůstu dopravy prudce modernizovány a je fakt, že tyto technické stavby 
zanikají úplně (ustupují rozšiřujícím se moderním komunikacím) nebo jsou technicky 
upravovány pro potřeby neustále se zvyšujícího silničního provozu, čím ztrácejí svoji 
historickou a památkovou hodnotu.
Most v Petrávči je jedním z mála dochovaných mostů, které nebyly výrazněji 
upravovány. I když stavebně-technický stav mostu není dokonalý, doposud v žádném případě 
nedošlo k nevratnému poškození stavby, která je i nadále nositelem všech památkových 
hodnot, pro které byla zapsána jako kulturní památka (i když se jednalo o tzv. pozdní zápis).
Předmětný most je nejen kvalitním dokladem historického vývoje mostního stavitelství, 
ale také je odrazem tvůrčích schopností člověka v určitém období a reflektuje jeho estetické 
vnímání a vkus. [...]“.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. byli o podání návrhu písemně 
vyrozuměni vlastníci věcí navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu jim bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastníci této možnosti nevyužili.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů vydalo Ministerstvo kultury 
rozkladem napadené rozhodnutí č.j. MK 44604/2018 OPP, v němž dospělo k následujícímu 
závěru: „Vysoký zděný jednoobloukový most u Petrávče nedaleko Velkého Meziříčí 
překlenující v trase bývalé zemské cesty, pozdější císařské silnice, strmě zaříznutou rokli 
Radslavického potoka, představuje významnou a po architektonické a typologické stránce 
zcela jedinečnou technickou památku starého mostního stavitelství, která nemá na území 
Cech, Moravy a Slezska adekvátního srovnání. V minulosti tento objekt patřil mezi naše 
nejvyšší klenuté silniční mosty, hodnotný je tak též z hlediska vývoje pozemních dopravních 
komunikací a dějin lokálního a dálkového cestování. Jeho zmenšený model je prezentován 
v rámci sbírek Muzea Velké Meziříčí, dříve Muzea silnic a dálnic.
[...] Přestože byla původní stavební konstrukce za uplynulá staletí několikrát 
opravována a obnovována, není vyloučeno, že dochované mladší úpravy z 18. století, 
případně z první poloviny 19. století, do značné míry vycházely ze starší renesanční podoby 
mostu (motiv masivních vyzdívaných polosloupů po obou stranách mostního oblouku, 
uplatnění zřetězených krakorců -  konzol vynášejících postranní parapetní zídky náběhových 
úseků mostovky). Praktickou technickou součástí stavby jsou dodnes kamenná koryta pro 
odvod dešťové vody z povrchu mostovky. Zachování starobylého mostu na postupně stále 
frekventovanější silnici umožnila v roce 1937 nově zbudovaná dopravní přeložka, 
v současnosti se plánuje důstojné začlenění nevyužívaného mostu do trasy turistické 
cyklostezky Velké Meziříčí -  Velká Bíteš. Posuzovaný most je v postupně rehabilitované 
lokalitě výraznou krajinotvomou dominantou. Špatný stavebně -  technický stav objektu, 
zapříčiněný letitými nevyjasněnými spory v záležitosti vlastnictví kulturní památky a spojený 
s naprostou absencí alespoň základní údržby, neznemožňuje provedení památkově citlivé 
rekonstrukce této unikátní ukázky historického mostního stavitelství, ani jeho nové 
smysluplné využití. V této souvislosti správní orgán podotýká, že prohlášení věci za kulturní
4
památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože 
zákon o státní památkové péči nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování a údržbu 
kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na plánovanou 
opravu a obnovu, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí 
od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Dne 1. 8. 2018 podal jeden z účastníků řízení, Úřad pro zastupování státu ve věcech 
majetkových (dále jen ,,ÚZSVM“), proti tomuto rozhodnutí rozklad, kterým se domáhá 
zrušení rozhodnutí. Rozklad obsahuje následující námitky:
„1) Most se nachází v polouzavřeném, špatně přístupném areálu městské skládky 
odpadů, která patří městu Velké Meziříčí a je umístěna také částečně na pozemcích pare. 
č. 606/5 a 581 v k. ú. Petráveč. Samotná mostní konstrukce je rovněž velmi špatně přístupná. 
Z důvodu umístění v areálu skládky a zejména z důvodu nevyřešeného vlastnictví, kdy žádný 
ze subjektů neměl o most zájem a o vlastnictví musel rozhodnout až soud, nebyla tato stavba 
dlouhodobě, minimálně od roku 1945 udržována. Vzhledem ke stáří mostu a jeho 
neudržovatelnosti dochází k postupné destabilizaci mostu. Jeho případná rekonstrukce by tedy 
byla velice náročná a nákladná, byť dle odůvodnění uvedeného rozhodnutí jsou dány určité 
možnosti kompenzací, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky.
2) Je však nutno uvést, že v možnostech získat finanční podporu z národních, 
evropských či nadnárodních zdrojů je mezi ÚZSVM a NPÚ zásadní rozdíl, spočívající 
ve statusu obou organizací. Zatímco ÚZSVM je organizační složkou státu a financování jeho 
činnosti se striktně řídí zákonem o rozpočtových pravidlech, který mu v ustanovení § 45 dle 
výkladu Ministerstva financí neumožňuje získat prostředky z národních dotačních titulů, je 
NPÚ příspěvkovou organizací Ministerstva kultury zřízenou jako odborná organizace státní 
památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb., a proto na opravy, údržbu a provozování 
národních kulturních památek může plně využívat také národní dotační tituly poskytované 
zejména ze strany svého zřizovatele, jakož i tzv. fondy Evropského hospodářského prostoru 
(tj. norské, švýcarské, lichtenštejnské a islandské fondy).
3) Tento most byl, jak vyplývá z výše uvedeného, již dříve veden jako kulturní památka. 
Z tohoto důvodu po rozhodnutí Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou č.j. 12 C 56/2008- 
330 ze dne 7. 5. 2014, změněného rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 54 Co 735/2014- 
360 ze dne 4. 12. 2014 (dovolání zamítnuto usnesením Nejvyššího soudu č.j. 28 Cdo 
4816/2015-392 ze dne 19. 4. 2016), jímž bylo určeno, že Česká republika je vlastníkem 
a ÚZSVM příslušným hospodařit s uvedeným majetkem, požádal ÚZSVM v souladu s § 18 
odst. 2 vyhlášky č. 62/2001 Sb. podáním č. j.: UZSVM/BZR/4565/2016-BZRM-Kom ze dne 
2. 6. 2016 Ministerstvo kultury o určení organizační složky příslušné k převzetí nemovité 
věci. Ministerstvo kultury k této žádosti dopisem č. j. MK 46137/2016 OPP ze dne 9. 8. 2016 
sdělilo, že Ministerstvo kultury ani NPÚ jako odborná organizace státní památkové péče 
Ministerstvem kultury zřízená, nemají zájem o převod výše uvedeného majetku.
4) V návaznosti na výše uvedené skutečnosti i s přihlédnutím k tomu, že žádná 
z institucí, do jejichž gesce správa památek spadá, neměla o převzetí mostu zájem a Úřad pro 
zastupování státu ve věcech majetkových, odbor Odloučené pracoviště Zďár nad Sázavou 
není speciální institucí ve vztahu ke kulturním památkám, nedisponuje odborníky na danou 
oblast, nedisponuje ani prostředky na případnou opravu a současně má snížené možnosti 
k získání finanční podpory, a rovněž s ohledem na takový stav mostu, který dává důvodný 
předpoklad, že jeho případnou rekonstrukci nebude možno provést bez ztráty historické 
hodnoty, domníváme se, že jsou dány důvody pro to, aby silniční most v k. ú. Petráveč nebyl 
prohlášen za kulturní památku.
5
Pokud však i přes uvedené skutečnosti nebude podanému rozkladu vyhověno, 
domníváme se, že by bylo vhodné, aby si uvedený objekt převzalo do své příslušnosti 
hospodařit Ministerstvo kultury, event. jím zřízená odborná instituce.'1.
V souladu s § 152 správního řádu jsem přezkoumal rozkladem napadené rozhodnutí 
Ministerstva kultury, jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady 
a na základě jejich řádného vyhodnocení dospělo k závěru, který v napadeném rozhodnutí 
dostatečně odůvodnilo. Dotčený silniční most císařské silnice u Petrávče (tzv. Vysoký most, 
Loupežnický most) je významný pro své hodnoty architektonické, historické, technické, 
krajinotvomé a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka.
Na tomto závěru se ostatně shodly všechny dotčené orgány a organizace státní 
památkové péče, tj. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad 
(Městský úřad Velké Meziříčí a Krajský úřad Kraje Vysočina) a příslušné pracoviště 
Národního památkového ústavu. Tyto orgány a organizace se vyjádřily, že s návrhem 
na prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku souhlasí a prohlášení významné 
a po architektonické a typologické stránce jedinečné technické památky starého mostního 
stavitelství jednoznačně doporučily. S jejich odbornými závěry se tak plně ztotožňuji.
K jednotlivým bodům rozkladu uvádím následující:
K bodu 1 rozkladu uvádím, že špatná přístupnost k mostu, který je v současnosti 
obklopen skládkou, je pouze dočasná, neboť okolní skládka -  jak je ostatně uvedeno 
ve vyjádřeních příslušných orgánů památkové péče -  je nyní v útlumu. V nejbližších letech 
má dojít k jejímu uzavření a následně k rozsáhlé revitalizaci a rekultivaci tohoto turisticky 
atraktivního místa. Výhledově by lokalitou měla procházet nová cyklotrasa a s historickým 
mostem se v tomto smyslu počítá jako s významnou a veřejností využívanou dominantou 
celorepublikového významu.
Nadto opravitelnost historického mostu se stavebními konstrukcemi pozdně 
renesančního, barokního a klasicistního původu je zřejmá, neboť obdobným způsobem 
a tradičními postupy jsou běžně (a bez ztráty historické hodnoty) opravovány i jiné 
památkově chráněné starobylé mosty. Odborně provedená oprava tak zajišťuje zachování 
všech shledaných památkových hodnot. Most navíc není a v budoucnu nebude zatěžkáván 
běžným silničním provozem a velkou zátěž nemůže pro stávající nosnost mostu představovat 
ani předpokládaná cyklotrasa.
K bodu 2 rozkladu sděluji, že příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky podle 
§ 16 zákona o státní památkové péči není dotací ve smyslu rozpočtových pravidel, ale jde 
o další výdaj stanovený zvláštním zákonem [srov. § 7 odst. 1 písm. u) zákona č. 218/2000 
Sb.], tj. příspěvek podle § 16 zákona č. 20/1987 Sb. ÚZSVM tak není jako organizační složka 
státu vyloučen z možnosti žádat prostřednictvím Ministerstva kultury o finanční podporu 
z programu na obnovu kulturních památek, kterým je Program záchrany architektonického 
dědictví, podle něhož o příspěvek na obnovu kulturní památky může podat žádost vlastník, 
kterým je v případě mostu stát [srov. usnesení Vlády ČR ze dne 22. 2. 1995, č. 110]. Žádost 
o dotaci na opravu mostu navíc může být, ve spolupráci s druhým účastníkem řízení, podána 
též prostřednictvím Obce Petráveč.
K bodu 3 rozkladu pouze konstatuji, že Ministerstvo kultury je sice podle § 26 zákona 
č. 20/1987 Sb. ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky, což však neznamená, 
že by mělo bez dalšího hospodařit se všemi prohlášenými kulturními památkami. ÚZSVM se
6
nabízí možnost spolupracovat na záchraně mostu s Městem Velké Meziříčí, které -  jak je 
ostatně uvedeno v jeho vyjádření -  v horizontu několika let počítá s uzavřením skládky, její 
rekultivací a následným zpřístupněním tohoto prostoru veřejnosti.
K bodu 4 rozkladu pouze sděluji, že v souvislosti s nakládáním s mostem jako s kulturní 
památkou není nezbytné, aby ÚZSVM jako složka příslušná hospodařit s dotčeným objektem 
disponovala odborníky na památkovou péči či byla speciální institucí vůči kulturním 
památkám. Co se týče finančních prostředků na opravu, tak -  jak již bylo řečeno výše -  také 
ÚZSVM může požádat o finanční příspěvek na opravu této nemovitosti z Programu záchrany 
architektonického dědictví. Jak ostatně plyne z vyjádření Národního památkového ústavu, 
i přes neuspokojivý stav mostu není provedení památkově citlivé rekonstrukce ve spolupráci 
s příslušnými orgány památkové péče nemožné.
S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno 
v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. a správním řádem. Proto mi nezbylo, než rozklad 
zamítnout a potvrdit rozkladem napadené rozhodnutí.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Za správnost vyhotovení: doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., v. r.
Mgr. Milan Kvasnička, v. r. ministr kultury
otisk úředního razítka
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 
Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 -  Nové Město
Na vědomí obdrží:
Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči 
Hradecká 6, 588 56 Telč
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek památkové péče 
Žižkova 57, 587 33 Jihlava
Městský úřad Velké Meziříčí, úsek památkové péče 
Radnická 29/1, 594 13 Velké Meziříčí
Obec Petráveč
Petráveč č. p. 40, 594 01 Petráveč
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0551117.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Petráveč, silniční most císařské silnice u Petrávče. Rozhodnutí podle § 152 správního řádu - rozklad.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5957013 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Staněk Antonín;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

05.06.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 16196659

Bližší specifikace:

Název	silniční most císařské silnice u Petrávče
Číslo ÚSKP	106382
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22110060

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 26038/2019 OLP
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	16196659 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 82485

Název objektu: silniční most

Část obce: Petráveč

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Petráveč

Obec: Petráveč

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

silniční most císařské silnice… (právní stav 16196659)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12056

Název lokality: Petráveč

Reálný typ: ves

Kat. území: Petráveč

Obec: Petráveč

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

Kraj: Kraj Vysočina

silniční most císařské silnice… (právní stav 16196659)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 339

Název hist. regionu: Velké Meziříčí

silniční most císařské silnice… (právní stav 16196659)

Ke stažení Náhled Žádost o užití