Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

ioč 44%.
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-07-11 10:30:11
č j NPU-310/55062/2019
Listu: 1 Příloh: 6
1001351557
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnata)mkcr.cz
Obec Petráveč 
č. p. 40
594 01 Petráveč
Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových
Rašínovo nábřeží 390/42
128 00 Praha 2 -  Nové Město
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 44604/2018 OPP PhDr. Jiří Slavík / 463 25. 6. 2018
v
Věc: Řízení o prohlášení silničního mostu císařské silnice u Petrávče (tzv. Vysoký most, 
Loupežnický most) na pozemcích parcelní č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/5, vše 
k. ú. Petráveč, původní rejstř. č. ÚSKP ČR: 23309/7-7163 (pozdní zápis kulturní 
památky), okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku - rozhodnutí.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 8169/2017 OPP, 
č. j. MK 44604/2018 OPP ve výše uvedené věci.
MINISTERSTVO KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
11811 Praha 1 - Malá Strana 
lč : 00023671 0
\ A  ~ l . \
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 8169/2017 OPP, č. j . M K 44604/2018 OPP 
ze dne 25. 6. 2018.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči 
Městský úřad Velké Meziříčí, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
M K C R X 0 0 C N X W G
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
V Praze dne 25. 6. 2018 
Č .j.M K  44604/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 8169/2017 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  
silniční most císařské silnice u Petrávče (tzv. Vysoký most. Loupežnický most) na pozemcích 
parcelní č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/5, vše k. ú. Petráveč, původní rejstř. č. ÚSKP ČR: 
23309/7-7163 (pozdní zápis kulturní památky), okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, 
IČ: 69797111, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 -  Nové Město a dále 
Obec Petráveč, IČ: 00842559, se sídlem Petráveč č. p. 40, 594 01 Petráveč.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí jsou dva orientační zákresy umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy a devět identifikačních fotografií kulturní 
památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 10. 7. 2017 odborný návrh Národního 
památkového ústavu na prohlášení silničního mostu císařské silnice u Petrávče (tzv. Vysoký 
most, Loupežnický most) na pozemcích parcelní č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/5, vše 
k. ú. Petráveč, původní rejstř. č. ÚSKP ČR: 23309/7-7163 (pozdní zápis kulturní památky), 
okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět 
vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
1
Ve výše zmíněném doporučujícím návrhu Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Telči, č. j. NPÚ-372/53014/2017 ze dne 4. 7. 2017 je 
kpředmětnému objektu uvedeno: „ [...]  V souvislosti s tzv. opožděnými zápisy žádáme 
o zahájení řízení a následné prohlášení mostu v Petrávči za kulturní památku.
Architektonicky náročně řešená impozantní mostní stavba představující vysoce 
hodnotnou technickou památku a současně doklad hospodářského rozmachu a utváření 
kulturní krajiny našich zemí byla do státního seznamu kulturních památek zapsána na základě 
rozhodnutí odboru kultury Okresního národního výboru ve Ždáře nad Sázavou ze dne 
17. prosince 1987. Na základě správního řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád. bylo zjištěno, že dotčený objekt evidovaný pod rejstříkovým 
číslem ÚSKP ČR 23309/7-7163 byl do státního seznamu nemovitých kulturních památek 
fyzicky zapsán až 17. února 1988, tedy v době platnosti současného zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutím č. j. MK 41924/2017 
OPP ze dne 26. června 2017 bylo proto oznámeno, že od nabytí právní moci tohoto 
rozhodnutí nebude most kulturní památkou.
Mohutný silniční most, který byl od konce roku 1987 považován za kulturní památku, 
představuje pozoruhodné mostní dílo, které si památkovou ochranu zasluhuje. Stanovisko 
kžádosti o zrušení čj. NPÚ 372/78821/2016 a jednohlasné nedoporučení zrušení mostu 
za kulturní památku regionální komisí NPÚ ÚOP v Telči pro posuzování návrhů 
na prohlášení a zrušení prohlášení věcí za nemovitou a movitou kulturní památku ze dne 
24. října 2016 je zároveň i doporučením tohoto mostu k prohlášení za kulturní památku. [...]
Cca 10 metrů vysoký zděný most překlenuje jedním široce rozkročeným obloukem 
strmě zaříznuté údolí Radslavického potoka. Archivolta mostního oblouku je vyzděna 
z kamenných kvádrů, nadezdívku ukončenou římsou tvoří cihly. Parapetní zídky mostu chybí. 
Nízké parapety ukončené hranolovými sloupky, které vyrůstají z mohutných půlválcových 
pilířů, jsou částečně dochovány na náběhových rampách. Horní mostovka, pokrytá zeminou a 
porostlá vegetací, je opatřena vloženým kamenným korytem pro odvod vody. Dlouhé 
náběhové rampy mostu s násypy jsou v horní části zdobeny arkaturou. U vlastního mostu jsou 
zajištěny šikmými, břeh obepínajícími opěrnými zdmi z lomového kamene.
Při místním šetření dne 11. 10. 2016, zaměřeného zejména na technický stav mostu, 
bylo zjištěno, že se jeho stav za posledních cca 7 let příliš nezměnil. U mostu stále dochází 
k destrukci cihelných líců, na oblouku je viditelná trhlina mezi armaturou hrany oblouku a 
cihelným zdivém kápí. Došlo také k narušení arkatury mostu, lomové zdivo je  relativně 
nedávno přespárované nevhodnou cementovou maltou. Celý most zarůstá hustou vegetací, 
která prorůstá i do samotné konstrukce mostu. Stav mostu sice není dobrý, ale rozhodně 
bychom jej neoznačovali za „život ohrožujícíNutno také podotknout, že technický stav 
způsobený zanedbanou údržbou nemůže být důvodem ke zrušení prohlášení věci za kulturní 
památku. Případná rekonstrukce mostu bude sice velmi náročná, nedomníváme se však, 
že bude znamenat ztrátu historické hodnoty. Naopak jsme přesvědčeni, že gró působivé 
konstrukce a technologického řešení této vynikající ukázky stavitelského umění a výjimečné 
technické památky dopravní architektury zůstane zachováno. Na mostě zatím nejsou patrné 
žádné vážné statické trhliny, paty oblouku jsou bezpečně zapřeny, oblouk se nerozevírá a 
klenba drží. Je ale nezbytně nutné přistoupit co nejdříve k jeho opravě. Musí se vyřešit 
zejména odvod vody z mostovky a odstranění dřevin, které zapříčiňují postupnou degradaci 
mostu. Poškozené líce se musí začistit a dozdít, přespárovat a případně omítnout.
2
Podle vyjádření města má během několika let dojít k uzavření skládky v blízkosti 
mostu. Záměrem města je rovněž vést po mostě cyklostezku na Velkou Bíteš a Měřín. Tím by 
se tomuto zajímavému objektu mohlo dostat důstojného využití jako turisticky atraktivní 
zastávky a zejména by to znamenalo zachování této pozoruhodné technické památky mostního 
stavitelství.
Dne 24. října 2016 byl návrh na zrušení prohlášení mostu projednáván regionální 
komisí NPU UOP v Telči pro posuzování návrhů na prohlášení a zrušení prohlášení věci 
za nemovitou a movitou kulturní památku. Na základě výše uvedených skutečností se komise 
jednohlasně shodla nedoporučit zrušení prohlášení mostu za kulturní památku. [...]
Situace:
Zděný jednoobloukový most překlenuje v rámci již  nefunkčního úseku staré zemské 
cesty směrem na Brno strmě zaříznuté údolí Radslavického potoka. Most sloužil svému účelu 
až do roku 1937, kdy přestal vyhovovat rostoucímu provozu a byl nahrazen novou trasou 
s železobetonovým mostem. Most je  v současnosti bez využití a nachází se ukrytý 
v polouzavřeném areálu místní skládky odpadů zbudované v 80. letech minulého století. 
Skládka prochází postupnou rekultivací.
Popis:
[...] Polosloupy vyzděné z lomového kamene jsou zakončeny kamennými hlavicemi. 
Nadloží mostu je  z průčelních stran završeno profilovanou římsou krytou kamennými deskami 
s vloženým kamenným odvodňovacím korytem. Horní mostovku pokrývají zbytky asfaltu 
zakrytého zeminou a porostlého vegetací. Dlouhé zděné náběhové rampy mostu s násypy jsou 
v horní části zdobeny arkaturou Nořenou hranolovými kvádry, mezi nimiž jsou vyzdviženy 
cihlové segmentové oblouky. Směrem k vodoteči přechází rampy v mohutné šikmé pobřežní 
opěry tvořené opěrnou zdí z lomového kamene. Koruna je  kryta kamennými deskami.
Slohové, časové, autorské určení:
Vznik mostu je nejasný. Most měl být údajně zbudován stavitelem Antonínem Vlachem 
v roce 1593 jako součást staré zemské cesty, po povodni v roce 1740 měl most projít 
rozsáhlou opravou. Někteří badatelé však dávají jeho vznik až do souvislosti s budováním 
tzv. císařské silnice za vlády Marie Terezie v 18. století. Ačkoli je  v některých pramenech 
uváděn jako most renesanční, v současně dochované podobě se jedná o most klasicistního 
tvarosloví z 18. století.
Technický stav:
Stav mostu je vážný až havarijní. Dochází k destrukci cihelných líců, na oblouku je  
viditelná trhlina mezi armaturou hrany oblouku a cihelným zdivém kápí. Arka tura mostu 
je  narušená. Lomové zdivo je  přespárované nevhodnou cementovou maltou. Celý most zarůstá 
hustou vegetací, která prorůstá i do samotné konstrukce mostu. Žádné vážné statické trhliny 
ale nejsou patrné, paty oblouku jsou bezpečně zapřeny a oblouk i klenba drží. Včasná celková 
oprava je  ale nezbytná.
3
C. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU
Navrhovaný předmět ochrany:
Silniční most na částech pozemků pare. č. 581, 582/2 a 606/2, k. ú. Petráveč. 
[v průběhu probíhajícího řízení získal předmětný úsek pozemkové parcely č. 606/2, 
k. ú. Petráveč nové číslo katastrálního podlomení: 606/5, k. ú. Petráveč -  pozn. Ministerstva 
kultury].
Zdůvodnění památkové ochrany:
Architektonicky náročně řešená impozantní mostní stavba představuje vysoce 
hodnotnou technickou památku a současně doklad hospodářského rozmachu a s ním 
souvisejícího utváření kulturní krajiny našich zemí. Mohutný most lidově zvaný Loupežnický 
či Vysoký byl součástí staré zemské cesty a v minulosti byl považován za nejvyšší most u nás. 
Zajímavostí je  unikátní kombinace kamene a cihel. V porovnání s jinými renesančními 
(např. Brandýs n. L., Stříbro, Litovel, z konce 18. st. např. Stará Hlína) a klasicistními 
mosty (např. Ledeč n. S., Bělá nad Radbuzou, Veltrusy) je most v Petrávči pozoruhodný svou 
výškou. Mezi klasicistními mosty vyčnívá svým architektonickým řešením, neboť ostatní 
podobné mostní stavby využívají spíše jednodušších forem (mohutné pilíře, atika 
s jednoduchou římsou apod.), jedinou výjimku představuje most v zámeckém parku 
ve Veltrusech.
Most v k. ú. Petráveč situovaný v těsné blízkosti silnice 11/602 (Stará brněnská silnice) 
a dopravní tepny Dl je  i významným objektem v kontextu dějin komunikací na území České 
republiky. Historický, dnes nevyužívaný most nedaleko Velkého Meziříčí dokládá, že všechny 
významné trasy spojující Cechy s Moravou byly vždy vedeny napříč touto oblastí. Most 
by mohl naleznout využití jako součást naučné stezky a přispět k větší turistické atraktivitě 
regionu. Samotné město Velké Meziříčí jej již zařadilo mezi turistické cíle. Sejmutí památkové 
ochrany by naopak zcela jistě vedlo k destrukci památky. [...]
Jedná se o jednoobloukový most na staré cestě k Jabloňovu. Most přes Radslavický 
potok existoval už dříve, pravděpodobně byl dřevěný jako velká většina mostů v té době. 
Když jej roku 1591 strhla povodeň, uzavřelo město smlouvu se stavitelem Antonínem 
Vlachem, který roku 1593 postavil za 8 tisíc zlatých no\ý most kamenný. Svou výškou 
11 metrů se odlišoval od mostů v okolí, proto byl nazván Vysokým.
1 v dalších staletích most několikrát strhla voda a musel být nákladně opraven. 
Například po povodni v roce 1706 trvala oprava mostu čtyři roky. Po červencové povodni 
v roce 1740 proběhla další rozsáhlá oprava, kdy na most bylo dovezeno 204 fůr kamení a 
18 fůr dříví, které předtím odnesla voda. Stavbu i opravy mostu financovalo město. K tomu 
účelu bylo vybíráno z každého formanského vozu mýto.
Ve druhé polovině 18. století byl most začleněn do nově budované císařské silnice. 
Pro potřeby dopravy sloužil spolehlivě celé 19. století. Když se však začaly používat ve větší 
míře automobily, byla zatáčka u Vysokého mostu častým místem nehod. Proto byla v roce 
1937 povolena stavba nového železobetonového mostu o několik metrů dál a napřímení 
přilehlého úseku silnice. Stavba byla ukončena v období Protektorátu a most přestal sloužit 
veřejnosti. [ . . . ] “
4
Městský úřad Velké Meziříčí, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní 
orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. VÝST/30163/2017 -  volfo /4551/2017 ze dne 
28. 7. 2017 prohlášení silničního mostu bývalé císařské silnice u Petrávče za kulturní památku 
rovněž doporučil, a to s následujícím odůvodněním: „ [...]  Jedná se o zděný renesanční 
jednoobloukový most s pilíři zpevněnými mohutnými polosloupy s toskánskými hlavicemi. 
Most postavil stavitel Antonín Vlach v roce 1593 a byl součástí staré zemské cesty spojující 
Jihlavu a Brno. Zajímavá nosná konstrukce kombinuje dva stavební materiály (cihlu a kámen) 
a vytváří tak architektonicky velmi působivý objekt. Výška mostu je  11 m a délka 27 m. Most 
přestal být používán roku 1937.
Most vnímáme jako významnou součást historie Meziříčská a nesporně patří pro své 
architektonické a historické hodnoty mezi nejvýznamnější stavby. Je dokladem vývoje 
stavitelství mostů.
Most se nachází v uzavřeném areálu skládky komunálního odpadu. V horizontu 
několika let je  počítáno s uzavřením skládky, její rekultivací a následného zpřístupnění tohoto 
prostoru veřejnosti (jako turistického cíle). Neprohlášení mostu za kulturní památku 
by bezesporu vedlo k jeho další destrukci a následně nevratnému poškození.
S ohledem na výše uvedené, odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu 
Velké Meziříčí doporučuje prohlášení silničního mostu císařské silnice v Petrávči, 
na pozemcích p. č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/2, vše k. ú. Petráveč [v průběhu probíhajícího 
řízení získal předmětný úsek pozemkové parcely č. 606/2, k. ú. Petráveč nové číslo 
katastrálního podlomení: 606/5, k. ú. Petráveč -  pozn. Ministerstva kultury], původní 
r. č. USKP CR 23309/7-7163 (pozdní zápis), okres Ždár nad Sázavou, kraj Vysočina, 
za kulturní památku. “
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUJI 55093/2017 -  OKPP 420/2017 ze dne 27. 7. 2017 prohlášení uvedeného objektu 
za kulturní památku rovněž doporučil: „ [...] Most byl až do rozhodnutíMK ČR o neplatnosti 
zápisu mostu do seznamu kulturních památek (tzv. pozdní zápis) č. j. MK 41924/2017 OPP 
ze dne 26. 6. 2017 pokládán za kulturní památku a v ÚSKP ČR byl evidován pod rejstříkovým 
číslem 23309/7-7163.
O době vzniku stavby nejsou přesné informace, soudí se, že most zbudoval stavitel 
Antonín Vlach v roce 1593. Některé prameny však dávají jeho vznik do souvislosti 
až s budováním tzv. císařské silnice z Jihlavy přes Meziříčí do Brna (dokončena 1787). Jedno 
obloukový deset metrů vysoký, architektonicky náročně řešený monumentální most překlenuje 
strmě zaříznuté údolí. Most, lidově nazývaný podle jména lokality, Loupežnický, byl 
v minulosti považován za jeden z nejvyšších mostů, proto byl známý i jako Vysoký most. 
Původní silnice vedoucí přes Loupežnický most přestala vyhovovat vzrůstajícímu dopravnímu 
ruchu, a proto bylo ještě před druhou světovou válkou rozhodnuto o vybudování nové 
komunikace o několik set metrů severněji (most se přestal užívat v roce 1937). Materiál 
jednotlivých částí mostní stavby se liší. Archivolta mostního oblouku je vyzděna z kamenných 
kvádrů, kdežto nadezdívku ukončenou profilovanou římsou tvoří cihly.
Dílo je hodnotným dokladem vývoje mostního stavitelství. Toto odvětví stavitelství se 
u nás velice prudce rozvíjelo zejména v souvislosti s mohutným rozmachem infrastruktury 
v českých zemích na konci 18. století. Od poloviny 20. století začaly být mostní konstrukce 
vzhledem k nárůstu dopravy prudce modernizovány a je  fakt, že tyto technické stavby zanikají
5
úplně (ustupují rozšiřujícím se moderním komunikacím) nebo jsou technicky upravovány 
pro potřeby neustále se zvyšujícího silničního provozu, čím ztrácejí svoji historickou a 
památkovou hodnotu.
Most v Petrávči je jedním z mála dochovaných mostů, které nebyly výrazněji 
upravovány. I  když stavebně-technický stav mostu není dokonalý, doposud v žádném případě 
nedošlo k nevratnému poškození stavby, která je  i nadále nositelem všech památkových 
hodnot, pro které byla zapsána jako kulturní památka (i když se jednalo o tzv. pozdní zápis).
Předmětný most je nejen kvalitním dokladem historického vývoje mostního stavitelství, 
ale také je odrazem tvůrčích schopností člověka v určitém období a reflektuje jeho estetické 
vnímání a vkus.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem krajský úřad doporučuje prohlásit 
most v obci Petráveč na pozemcích p. č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/2, vše v k. ú. Petráveč 
[v průběhu probíhajícího řízení získal předmětný úsek pozemkové parcely č. 606/2, 
k. ú. Petráveč nové číslo katastrálního podlomení: 606/5, k. ú. Petráveč -  pozn. Ministerstva 
kultury], okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se 
před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Vysoký zděný jednoobloukový most u Petrávče nedaleko Velkého 
Meziříčí překlenující v trase bývalé zemské cesty, pozdější císařské silnice, strmě zaříznutou 
rokli Radslavického potoka, představuje významnou a po architektonické a typologické 
stránce zcela jedinečnou technickou památku starého mostního stavitelství, která nemá 
na území Čech, Moravy a Slezska adekvátního srovnání. V minulosti tento objekt patřil mezi 
naše nejvyšší klenuté silniční mosty, hodnotný je tak též z hlediska vývoje pozemních 
dopravních komunikací a dějin lokálního a dálkového cestování. Jeho zmenšený model 
je prezentován v rámci sbírek Muzea Velké Meziříčí, dříve Muzea silnic a dálnic. Historie 
předmětného zděného mostu sahá do roku 1593, kdy jej na základě smlouvy s meziříčskými 
měšťany realizoval za 8 000 zlatých stavitel Antonín Vlach. Přestože byla původní stavební 
konstrukce za uplynulá staletí několikrát opravována a obnovována, není vyloučeno, 
že dochované mladší úpravy z 18. století, případně z první poloviny 19. století, do značné 
míry vycházely ze starší renesanční podoby mostu (motiv masivních vyzdívaných polosloupů 
po obou stranách mostního oblouku, uplatnění zřetězených krakorců -  konzol vynášejících 
postranní parapetní zídky náběhových úseků mostovky). Praktickou technickou součástí 
stavby jsou dodnes kamenná koryta pro odvod dešťové vody z povrchu mostovky. Zachování 
starobylého mostu na postupně stále frekventovanější silnici umožnila v roce 1937 nově 
zbudovaná dopravní přeložka, v současnosti se plánuje důstojné začlenění nevyužívaného 
mostu do trasy turistické cyklostezky Velké Meziříčí -  Velká Bíteš. Posuzovaný most 
je v  postupně rehabilitované lokalitě výraznou krajinotvomou dominantou. Špatný stavebně -  
technický stav objektu, zapříčiněný letitými nevyjasněnými spory v záležitosti vlastnictví 
kulturní památky a spojený s naprostou absencí alespoň základní údržby, neznemožňuje
6
provedení památkově citlivé rekonstrukce této unikátní ukázky historického mostního 
stavitelství, ani jeho nové smysluplné využití. V této souvislosti správní orgán podotýká, 
že prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického 
práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu kompenzací, vázaných 
na zachování a údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání 
dotací na plánovanou opravu a obnovu, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, 
zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje 
obvyklé náklady.
Pro své hodnoty architektonické, historické, technické, krajinotvomé a jako projev 
tvůrčích schopností a práce člověka dotčený silniční most císařské silnice u Petrávče 
(tzv. Vysoký most, Loupežnický most) na pozemcích parcelní č. 581, p. č. 582/2 a p. č. 606/5, 
vše k. ú. Petráveč, původní rejstř. č. ÚSKP ČR: 23309/7-7163 (pozdní zápis kulturní 
památky), okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
Dva orientační zákresy umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást
rozhodnutí č. j. MK 44604/2018 OPP ze dne 25. 6. 2018.
8
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 44604/2018 OPP ze dne 25. 6. 2018, obr. 1 - 2.
9
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 44604/2018 OPP ze dne 25. 6. 2018, obr. 3 - 4.
10
•.
w
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 44604/2018 OPP ze dne 25. 6. 2018, obr. 5 - 6.
11
Devět identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 44604/2018 OPP ze dne 25. 6. 2018, obr. 7 - 9.
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0551127.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Petráveč, silniční most císařské silnice u Petrávče. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10295987 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

25.06.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 16196659

Bližší specifikace:

Název	silniční most císařské silnice u Petrávče
Číslo ÚSKP	106382
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22110068

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 44604//2018 OPP
Datum nabytí právní moci	07.06.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	16196659 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 82485

Název objektu: silniční most

Část obce: Petráveč

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Petráveč

Obec: Petráveč

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

silniční most císařské silnice… (právní stav 16196659)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12056

Název lokality: Petráveč

Reálný typ: ves

Kat. území: Petráveč

Obec: Petráveč

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

Kraj: Kraj Vysočina

silniční most císařské silnice… (právní stav 16196659)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 339

Název hist. regionu: Velké Meziříčí

silniční most císařské silnice… (právní stav 16196659)

Ke stažení Náhled Žádost o užití