Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Rozhodnutí nabylo právní moci
za správnost:
č i  NPU-310/55082/2019
Listu: 4 Příloh: 0
Národní památkový ústav
D o š l o :  2019- 07-11 10 : 53:51
1001351592
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
V Praze dne 7. 5. 2019 
č .j. MK 71605/2018 OPP 
sp. zn. MK-S 8527/2017 OPP 
vyřizuje: Mgr. Olga Dědková
Obec Zbýšov 
Zbýšov 30 
285 65 Zbýšov
R O Z H O D N U T Í
péče
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, hlavní obytný objekt 
bývalého hospodářského dvora - stavba č. p. 1 na pozemku st. pare. č. 5/2 a stavba č. p. 3 
na pozemku st. pare. č. 5/1, spolu s uvedenými pozemky, a dále pozemek pare. č. 65/1, 
vše v k. ú. Zbýšov v Cechách, obec Zbýšov, okres Kutná Hora, Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Obec Zbýšov, Zbýšov 30, 285 65 Zbýšov; IČO: 
00236659.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do kopie 
katastrální mapy.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště středních Čech v Praze, podnět k prohlášení hlavního obytného objektu 
bývalého hospodářského dvora (stavba č. p. 1 na pozemku st. pare. č. 5/2; stavba č. p. 3 na 
pozemku st. pare. č. 5/1), spolu s uvedenými pozemky a pozemkem pare. č. 65/1, k. ú. Zbýšov 
v Čechách, obec Zbýšov, okres Kutná Hora, Středočeský kraj, za kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, jako 
odůvodnění uvedl: „ Dům č. p. 1 a 3 je  možné považovat za pozůstatek barokního dvora, 
stojícího v archeologicky, historicky i urbanisticky hodnotné lokalitě v blízkosti kostela 
Narození sv. Jana Křtitele. V kronice Zbýšova je  obytný dům dvora považován za nejstarší 
dochovanou stavbu obce, protože všechny dřívější středověké památky postupně zanikly 
(původní kostel, který patřil sázavskému klášteru sv. Prokopa, nahradila novorománská 
stavba z let 1882 - 1885, přidružené benediktinské probošství zmizelo téměř beze stop, není 
známa jeho podoba ani přesná poloha). Jistě v návaznosti na starší stavby (někdejší 
středověké proboštství, nebo pozdější renesanční dvůr) vzniklo předmětné barokní stavení 
hospodářského dvora, založené sedleckým cisterciáckým klášterem ve 30. až 50. letech 18. 
století, v době budování nového konventu v Sedlci. Ze základního ohledání této budovy víme, 
že při její stavbě byly do zdivá druhotně vloženy dva pískovcové překlady ostění gotického 
nebo gotickorenesančního původu. Tyto cenné stavebně historické artefakty, jejichž původ 
může být zjištěn teprve podrobnějším zkoumáním profilu při obnově objektu, jsou jedny z 
mála hmotných svědectví středověkých staveb ve Zbýšově. Na druhou stranu nalezené 
kamenné články dokládají, že celý rozsah hlavní budovy dvora mohl vzniknout jednolitě. S 
největší pravděpodobností v budově tedy není obsažena část předbarokní stavby.
Stavení, původně nejspíše s obytnou a hospodářskou funkcí, v době svého vzniku osově 
směřovalo na tehdy ještě středověký kostel, tedy od počátku bylo svou polohou jednou z 
nejvýraznějších staveb obce. Obdélný areál dvora se stodolou a ovčínem, situovaný pod 
kostelem, ještě ohrazovala zeď a dvě vjezdové brány na severní a jižní straně. V průběhu 
svého vývoje se dvůr změnil, zeď i brány zanikly a hospodářské stavby byly přestavěny k 
obytným účelům. Bývalé nádvoří panského dvora se rozdělilo na zahrádky a průjezdem 
vznikla veřejná cesta ke kostelu. Ze všech staveb dvora největší stavebně historické hodnoty 
vykazuje právě budova č. p. 1 a 3. Od dílčích úprav z průběhu 19. století si zachovala nejen 
hmotovou skladbu, ale z velké části i úpravu fasád a navíc také hodnotné interiérové prvky (z 
19. a první poloviny 20. století), které již  v mnohých vesnických stavbách zanikly v důsledku 
modernizace.
Zbýšov, ve svém vývoji související se dvěma významnými středočeskými kláštery, se 
může pyšnit touto stále ještě dobře zachovanou obytnou budovou církevního statku, která 
zmíněnou historii dokládá. Ze staveb sázavského kláštera budova uchovává středověké 
kamenné články. Z podnikání sedleckého kláštera na Kutnohorsku patří k několika málo 
stavbám hospodářských dvorů tohoto kláštera, které se dochovaly do současnosti (cenná 
sýpka v Krchlebech byla zbořena v roce 2011 bez vědomí úřadů). Druhým známým příkladem 
sedleckého církevního majetku je  klášterní rezidence v Horušicích na Čáslavsku, která ale 
zastupuje jiný typ kulturní památky, s primárně reprezentativní funkcí, využívaná pro pobyt 
představitelů kláštera. Zbýšovská kvalitně založená budova jako hlavní zázemí pro správce 
statku zase představuje typ obytné stavby hospodářských dvorů sedleckého kláštera.
Citlivá obnova a rehabilitace této stavby může být pro historické jádro vsi velmi 
přínosná, neboť přímá cesta ke kostelu vede podél celého západního průčelí budovy. Navíc 
hmotově má dům zásadní význam v urbanismu obce a v dálkových pohledech od Zbýšovského 
rybníka. “
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo a zahájilo správní řízení o prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku.
2
V řízení se vyjádřil Městský úřad Čáslav, odbor školství, kultury a památkové péče, 
který ve svém stanovisku ze dne 22. 8. 2017, č. j. MěÚ/19398/2017/ŠKP, sp. zn. 3102/2017, 
prohlášení předmětného objektu s pozemky za kulturní památku doporučil s odůvodněním: 
„ Hmota dnešní podoby předmětného objektu bývalého hospodářského dvora byla datována 
do doby kolem poloviny 18. století a to včetně jižního valené klenutého sklepa. Z této doby 
pravděpodobně pocházejí i některé články omítkového členění lizénovými rámy. Původně 
obec Zbýšov náležela benediktinskému klášteru v Sázavě, který zde před rokem 1360 založil 
proboštství. Po zničení proboštství za husitských válek byl klášterní majetek zabrán a 
přičleněn k panství nedalekého hradu Chlum a podle historických pramenů na tomto místě 
stál poplužní dvůr již  v 16. století. Následně náležel Zbýšov k panství Krchleby. Toto panství 
roku 1748 koupil cisterciácký klášter v Sedlci. Na I. vojenské mapě z 60. let 18. století je 
schematicky zakreslený půdorys dvora, který odpovídá dnešnímu dochovanému stavu.
Dodnes dochovaná stavba je  barokního původu z doby před polovinou 18. století. 
Stavba objektu je  nejspíše spojena se sedleckým opatem Janem Reichknechtem, který roku 
1748 koupil krchlebské panství i se Zbýšovem. Objekt č.p. 1 a 3 u kostela sv. Jana Křtitele je  
podle kroniky Zbýšova považován za nejstarší dochovanou stavbu, protože všechny dřívější 
stavby postupně zanikly a i původní kostel nahradila novorománská stavba. Tato stavba, která 
je  ve své podstatě dobře zachovanou obytnou budovou církevního statku, dokládá 
hospodaření významného sedleckého kláštera a zároveň patří jen k několika málo 
dochovaným stavbám hospodářských dvorů tohoto kláštera.
Tato budova je  pro obec Zbýšov, spolu s kostelem Narození sv. Jana Křtitele, jediným 
historickým pozůstatkem dokládajícím dlouhou historii obce. Celkově je  objekt v dobrém 
stavebně technickém stavu s dochovanými historickými konstrukcemi (valené stropy, krov, 
omítky, dřevěné podlahy, okna i vnitřní dveře), které si jednoznačně zaslouží památkovou 
ochranu. Navíc má objekt hmotově zásadní význam v urbanismu obce, kde tvoří dominantní 
hmotu při příjezdu do obce a ke kostelu. “
V řízení se dále vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a 
památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 31. 7. 2017, č. j. 093541/2017/KUSK, sp. 
zn. SZ_093541/2017/KUSK, prohlášení předmětného objektu s pozemky za kulturní památku 
rovněž doporučil. Dále uvedl: „ Objekty čp. 1 a čp. 3, které se nachází ve středu obce Zbýšov, 
v sousedství kulturní památky novorománského kostela, jsou pozůstatky bývalého 
hospodářského dvora. Ve hmotě objektů je  dosud dochované barokní zdivo z období cca pol. 
18. stol. Cennými jsou i pozůstatky druhotně použitých patrně gotických nebo renesančních 
kamenných prvků ve zdivu. V 19. stol. a během 1. a 2. pol. 20. stol. prošly objekty areálu 
bývalého dvora stavebními úpravami. Historie dvora není podrobně známá. 1 přes řadu 
novodobých úprav lze, dle fotodokumentace NPU interiéru a exteriéru konstatovat, že v 
objektu jsou dochované památkově hodnotné konstrukce (obvodové zdivo, klenby, záklenky 
oken), ale i detaily (dveřní kování, šamotové dlažby, prkenné podlahy). Podrobnosti o rozboru 
zdivá byly nedávno publikovány v odborném článku Ing. Jana Sommera z Národního 
Památkového ústavu, Generálního ředitelství - „Nález architektonických článků druhotně 
použitých ve zdivu barokní budovy bývalého hospodářského dvora (Zbýšov, okres Kutná 
Hora, čp. 1 a čp. 3) “, celý text článku viz příloha.
Objekty slouží v současnosti pro bydlení. Stavebně-technický stav je  vcelku dobrý. 
Omítky jsou však značně degradované, objekty vyžadují celkovou obnovu.
Objekty spolu s pozemky, které jsou předmětem návrhu, představují významný doklad 
historického vývoje obce Zbýšov, jsou památkově cenným pozůstatkem výstavby barokního 
hospodářského dvora. Lze konstatovat, že i přes novodobé zásahy (zejména cihlové dozdívky 
u obvodového zdivá, betonové překlady, úpravy oken) vykazuje bezpochyby významné
3
Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dopisem Ministerstva kultury ze 
dne 28. 8. 2017, pod č. j. MK 54344/2017 OPP, a byl informován o svých právech 
a povinnostech v řízení. Tímto dopisem byl rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady 
pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně 
navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě.
Účastník řízení této možnosti nevyužil.
p a m á tk o v é  h o d n o ty  sa m o tn á  b a ro k n í zd ě n á  k o n stru k ce  s ta v b y  i s ta r š í  d ru h o tn ě  p o u ž i té
k am en n é p rv k y . “
r
Popis souboru dle NPU:
Předmětná budova je přízemní, disponovaná na 10 x 2 okenní osy a zastřešená 
sedlovou střechou ukončenou valbami. Na jižní straně je přízemí nad okolní klesající terén 
vyvýšeno o cca 3-4 m. Zdivo je převážně lomové, z protáhlých plochých úlomků místní 
vrstevnaté horniny. Lomové zdivo je z velké části plentované páleným materiálem. Místy 
zdivo tvoří cihlové úseky (řádky cihel, větší plochy líce). Podoba cihelného zdivá kolem 
okenních otvorů ukazuje na dodatečné úpravy. Z poškozeného stavu omítek jsou v několika 
místech patrné pískovcové kvádry a v nárožích dva druhotně použité fragmenty překladu 
pravoúhlého otvoru. Profilace s oblounem mezi dvojicí výžlabků odkazuje ke gotickému nebo 
goticko-renesančnímu původu těchto prvků.
Po novodobých úpravách se nejlépe dochovaly čelní fasády a podélná východní 
fasáda, s rytmem přesahů zhlaví vazných trámů. Fasády člení hlazené lizénové rámy, plochy 
pokrývá hrubě rovnaná natíraná omítka. Pod omítkou se nacházejí zbytky starší, hladké, bíle 
natřené omítky s lizénami. Na pekované omítce jsou zřejmě stopy rudkových kreseb.
Východní fasáda je rozvržena na čtyři pole v rytmu 3-2-3-2 okenních os. Okenní 
otvory, s částečně dochovanými dvojitými ven a dovnitř otevíravými okny, rámují pásové 
šambrány. Čelní i nádvomí fasádu člení bíle natřené lizény, při nárožích sdružené. Z nádvomí 
novodobě upravené fasády vystupuje čtveřice předsíní se vstupy do jednotlivých bytů.
Střechu kryjí na jižní polovině pálené drážkové tašky, na severní etemitové šablony. 
Vystupují z ní tahové komíny.
Budova je nyní rozdělena na pět bytových jednotek, s jednoduše řešenými místnostmi. 
Na jižním konci domu, kde je přízemí nad okolní klesající terén vyvýšeno, se nachází valené 
klenutý sklípek (vyzděný převážně z lomového kamene, místy z cihel). V prvním a třetím 
bytě ze severní strany jsou další dva sklípky, zřejmě mladšího původu. Severní sklep je 
nepřístupný. Sklípek, blíže ke středu stavby, je sklenutý cihelnou segmentovou klenbou.
V bytech se zčásti dochovala prkenná podlaha, zčásti byla již nahrazena betonem. 
Kromě sklepních prostor a plackové klenby v prvním bytě ze severní strany jsou všechny 
místnosti plochostropé (v prvním bytě od severu, kde bývala kovárna, navíc s krajními 
omítnutými stropními trámy). Okenní otvory a některé dveřní otvory ve všech bytech mají 
segmentové záklenky. Vnější i vnitřní šestitabulkové okenní výplně se dochovaly převážně v 
severní části domu s č. p. 1. V domě stojí za pozornost soubor původních dřevěných dveří z 
19. století a z 1. pol. 20. století. Převažují dveře rámové konstrukce s obdélnými výplněmi, 
osazené v dřevěných zárubních (místy s profilací). Do souboru dveří patří i svlakové dveře při 
vstupech na půdu (v prvním bytě ze severní strany s pásovým závěsem s lístkovým koncem) a 
do segmentově sklenutého sklípku. Vstupy na půdu jsou v chodbičkách dvou bytů v 
dřevěném prkenném obložení s lištami (v prvním bytě z jižní strany a v třetím bytě ze severní
4
\
strany). Nejlépe zachovaný je třetí byt ze severní strany (jednotný soubor dveří, prkenná 
podlaha, sklípek s původními svlakovými dveřmi a segmentovou klenbou a vstup do krovu s 
mazaninovou podlahou). Dům má hambalkový krov, s jednostranným zavětrováním. Půdní 
prostor je rozdělen do tří úseků, přístupných ze tří bytů (prvního a třetího bytu ze severní 
strany a prvního bytu z jižní strany). V podlaze půdy jsou patrné povály s mazaninou.
Během hodnocení Ministerstvo kultury pečlivě zvážilo všechny výše uvedené 
podklady a stanoviska a rozhodlo o prohlášení hlavního obytného objektu bývalého 
církevního hospodářského dvora (stavba č. p. 1 na pozemku st. pare. ě. 5/2; stavba č. p. 3 na 
pozemku st. pare. č. 5/1), spolu s uvedenými pozemky a pozemkem pare. č. 65/1, vše v k. ú. 
Zbýšov, za kulturní památku.
V řízení bylo zjištěno, že předmětný objekt má velkou historickou hodnotu. Jde o 
pozůstatek barokního hospodářského dvora založeného známým cisterciáckým klášterem 
v Sedlci u Kutné Hory. Jedná se o barokní objekt z poloviny 18. století, v jehož zdivu se 
dokonce nachází několik starších cenných stavebních prvků gotického či gotickorenesančního 
původu. Objekt je pravděpodobně nejstarší dodnes stojící historickou stavbou v obci. 
S ohledem na dobu svého vzniku je tedy významným dokladem historického stavitelství 
v obci Zbýšov.
Objekt se do současné doby dochoval v exteriéru i v interiérech s vysokou mírou 
autenticity a nachází se v něm památkově velmi cenné původní historické konstrukce i řada 
stavebních prvků a detailů. Novodobé stavební zásahy na něm provedené nejsou nikterak 
výrazné a nesnížily jeho celkovou památkovou hodnotu natolik zásadně, aby nemohl být 
prohlášen za kulturní památku.
Zároveň Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětný objekt má význačnou 
urbanistickou hodnotu a to vzhledem k jeho důležitému umístění v rámci obce (je situován na 
zdaleka viditelném místě poblíž kostela Narození sv. Jana Křtitele). Společně s tímto 
kostelem se jedná o nej významnější historický pozůstatek dokládající dlouhou historii obce.
Památkově cennou součástí areálu jsou i pozemky st. pare. č. 5/2 a 5/1 a pozemek 
pare. č. 65/1, vše v k. ú. Zbýšov. Na prvních dvou jmenovaných pozemcích objekt stojí; 
pozemek pare. č. 65/1 s nimi sousedí a dříve tvořil část nádvoří hospodářského dvora. 
Všechny uvedené pozemky jsou s objektem historicky spjaty a tvoří s ním jeden nedílný 
celek. Památkové hodnoty těchto pozemků se tedy odvíjejí od památkových hodnot objektu. 
Novodobé oplocení, které je nedílnou součástí pozemků, není nositelem památkových hodnot.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že hlavní obytný objekt bývalého 
hospodářského dvora (stavba č. p. 1 a stavba č. p. 3) v obci Zbýšov svým umístěním, 
historickou, architektonickou i urbanistickou hodnotou a zachovanými konstrukcemi i 
stavebními detaily splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu 
ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1
5
\
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
l/. 7 .
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Městský úřad Čáslav, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče
Vlastní
6
Příloha č. 1: hlavní obytný objekt bývalého hospodářského dvora - stavba č. p. 1 na pozemku 
st. pare. č. 5/2 a stavba č. p. 3 na pozemku st. pare. č. 5/1, spolu s uvedenými 
pozemky, a dále pozemek pare. č. 65/1, vše v k. ú. Zbýšov v Čechách, obec 
Zbýšov, okres Kutná Hora, Středočeský kraj - kopie katastrální mapy 
s vyznačením umístění věci; nedílná součást tohoto rozhodnutí
stavba č. p. 1 a stavba č. p. 3
pozemek st. pare. č. 5/2, pozemek st. pare. č. 5/1 a pozemek pare. 
č. 65/1, vše v k. ú. Zbýšov v Čechách
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0551159.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Zbýšov, hlavní obytný objekt bývalého hospodářského dvora a stavba čp. 3. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5522955 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

07.05.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 14731054

Bližší specifikace:

Název	hlavní obytný objekt bývalého hospodářského dvora a stavba čp. 3
Číslo ÚSKP	106384
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22110678

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 71605//2019 OPP
Datum nabytí právní moci	06.06.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	14731054 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 52073

Název objektu:

Část obce: Zbýšov

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Zbýšov v Čechách

Obec: Zbýšov

ORP: Čáslav

Okres: Kutná Hora

hlavní obytný objekt bývalého … (právní stav 14731054)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19019

Název lokality: Zbýšov

Reálný typ: ves

Kat. území: Zbýšov v Čechách

Obec: Zbýšov

ORP: Čáslav

Okres: Kutná Hora

Kraj: Středočeský kraj

hlavní obytný objekt bývalého … (právní stav 14731054)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 286

Název hist. regionu: Čáslav

hlavní obytný objekt bývalého … (právní stav 14731054)

Ke stažení Náhled Poslat žádost