Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 1 
 
 
 
 
Nmap - Specializovaná mapa s odborným obsahem 
Archeologický atlas státního hradu 
Lipnice 
Petr Vitula – Marek Hanzlík – Pavel Macků – 
Radmila Stránská – Julie Šulcová – Stanislav Vohryzek 
 
 
Brno 2019 
 
 2 
Katastrální území: Lipnice nad Sázavou 
Bližší lokalizace: areál hradu 
Stručná charakteristika: Státní hrad, nacházející se uprostřed městečka Lipnice nad 
Sázavou na skalním suku v nadmořské výšce kolem 620 m, je výraznou dominantou 
severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Jeho někdejší strategický význam 
umocňuje skutečnost, že je jedním z nejvýše položených hradů kraje Vysočina a skýtá 
panoramatický rozhled do dalekého okolí. Jeho dnešní podoba je výsledkem složitého 
stavebního vývoje, který se odráží nejen v  dochovaných částech hradu, ale i 
v archeologických situacích odkrytých při záchranných a zjišťovacích výzkumech. 
 
Přístupnost: autem, pěšky, na kole 
                      https://www.hrad-lipnice.cz/cs 
Odkazy:  
 
Státní hrad, nacházející se uprostřed městečka Lipnice nad Sázavou na skalním suku 
v nadmořské výšce kolem 620 m, je výraznou dominantou severozápadní části 
Českomoravské vrchoviny. Jeho někdejší strategický význam umocňuje skutečnost, že je 
jedním z nejvýše položených hradů kraje Vysočina a skýtá panoramatický rozhled do 
dalekého okolí. Jeho dnešní podoba je výsledkem složitého stavebního vývoje, který se 
odráží nejen v dochovaných částech hradu, ale i v archeologických situacích odkrytých 
při záchranných a zjišťovacích výzkumech.  
 
Následující práce si klade za cíl podat co nejúplnější přehled o archeologických pracích 
prováděných v areálu hradu především během posledních 25 let, neboť ze starších období 
máme k dispozici jen řadu sbírkových předmětů bez jejich přesnější lokalizace a 
podrobnější terénní dokumentace. Jejich původ sahá až do roku 1913, kdy vznikl sbor na 
záchranu hradu Lipnice, který zahájil novodobé opravy. V roce 1924 hrad koupil Klub 
československých turistů a práce pokračovaly výraznějšími terénními úpravami. Právě 
z dvacátých a třicátých let pochází rozsáhlý soubor především keramických zlomků 
nádob a kachlů z vrcholného středověku až raného novověku. V roce 1953 hrad přešel do 
držení státu, který ho vlastní dodnes. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly 
provedeny rozsáhlé a mnohdy kontroverzní úpravy zajišťující statiku objektu. Zcela 
ojediněle byly výkopy archeologicky dokumentovány, ačkoli jejich hloubka dosahovala 
až 4 m. Z okolí kaple, resp. přilehlých budov, pochází kromě jiného i ojedinělé zlomky 
keramiky datované do závěru 13. stol. Ve výkopu pro septik bylo zachyceno souvrství, v 
jehož spodních partiích nad sklaním podložím se pravděpodobně nacházel i nejstarší 
horizont nálezů (Macků 2019, 130).  
 
Počátek systematičtější péče o archeologické dědictví lze datovat do druhé. poloviny 
devadesátých let, kdy na hradě začala výzkumy provádět J. Šulcová ze Státního 
památkového ústavu v Pardubicích. Zkoumala celkem 15 míst označených jako S1 – S15 
(obr. 11). V prostorách S4, S5, S9 a S15 byly vyklízeny násypy stavebních odpadů a 
destrukcí zdiva, S1 – S3, S6, S7, S8 a S13 lze specifikovat jako zjišťovací sondáže, ve 
zbylých vyznačených místech (S10, S11, S12 a S14) byl proveden záchranný výzkum při 
 3 
různých stavebních akcích (vodovod, elektrické vedení). Bohužel, dnes dostupná 
dokumentace uložená v archivech Národního památkového ústavu na územních 
odborných pracovištích v Telči a Pardubicích je značně fragmentární a týká především 
zkoumaných míst S1 a S2 (obr. 21) a S6 a S7 (obr. 15 – 18).  
 
Po reorganizaci památkových ústavů a vzniku Národního památkového ústavu v roce 
2003 přešla správa objektu na územní odborné pracoviště v Brně, kterému podléhala až 
do konce roku 2007. Během tohoto období prováděli záchranné a zjišťovací výzkumy 
archeologové z Brna P. Vitula a R. Stránská. Zkoumáno bylo celkem 8 míst označených 
jako V1 – V8 (obr. 12). Nejrozsáhlejší výzkum byl proveden na ploše V1 (obr. 33 – 36), 
kde bylo shora odkryto celkem 5 sklepních kleneb a a mezi nimi několik nosných zdí. 
Vedle dodnes stojícího portálu byly odkryty relikty (podstavec a topeniště) kachlových 
kamen (obr. 37 – 40). Další odkryv se uskutečnil v prostoru vstupního schodiště 
z nádvoří do Trčkovského paláce. Šlo o zjišťovací výzkum před plánovanou rekonstrukcí 
schodů a pod nimi vstupní klenby do přilehlého sklepa (obr. 44 – 50). Plošným odkryvem 
byl zjištěn dobře dochovaný původní kamenný základ schodiště včetně posledního 
nejnižšího schodu (obr. 44). V prostoru V3 (obr. 51) byl proveden záchranný výzkum při 
odvlhčení zdiv a rekonstrukci podlahy. Dokumentována byla hlavně různě stará 
obvodová zdiva v interiéru vrátnice (obr. 52 – 54). Další záchranný výzkum v místech 
označených V4 a V5 (obr. 51) proběhl ve výkopech pro elektrické vedení, které byly tak 
mělké, že nenarušily žádné archeologické objekty ani situace (obr. 57 – 61). Důležitý 
objev byl učiněn v poloze V6 (obr. 51). Při rekonstrukci chodby a schodiště byla odkryta 
cihelná chlebová pec (obr. 62 – 64). Dvě drobné zjišťovací sondy V7 a V8 mezi zdmi 
hradební a parkánovou (obr. 51) byly položeny za účelem zjištění technologické skladby 
tehdejší příjezdové cesty z betonových panelů. Jejich dno tvořila kamenná destrukce 
pokrytá vrstvou stavebního odpadu (obr. 65 – 68).  
 
Další reorganizací v roce 2008 vzniklo územní odborné pracoviště v Telči, působíci 
v kraji Vysočina. S agendou převzalo toto pracoviště do správy i všechny objekty do 
tohoto území spadající. Výzkumy na hradě Lipnici začal provádět P. Macků. Působil zde 
především v letech 2015-2017, kdy prováděl předstihové zjišťovací a záchranné 
výzkumy v interiéru, a především pak při úpravách nádvoří a příjezdové cesty kamenným 
dlážděním. Drobnými sondami bylo zkoumáno celkem 17 míst (obr. 13: M1 – M17). 
Záchranným výzkumem při rekonstrukci reprezentačních místnosti v interiéru 1. 
nadzemního patra (obr. 82: M16 a M17) byl objeven podstavec kachlových kamen (obr. 
83 a 84). Další sondy situované po vnitřním obvodu nádvoří (M4, M5, M6, M7, M12, 
M13, M14 a M15) sledovaly nejen zachycení stavebně historických detailů, ale i skladbu 
tehdejších povrchových úprav a kolísající niveletu místy až na povrch vystupujícího 
skalního podloží. Při skrývkách recentního terénu bylo před vlastním dlážděním  
zmapováno celkem 9 nálezových míst (obr.14: NM1 – NM9). Ve třech místech (NM1, 
NM2 a NM8) byly zachyceny úseky kamenných štětových dlažeb, v jednom případě byla 
položená do propálené vrstvy (NM1). Další propálená vrstva byla zachycena pod kaplí 
(NM5). V několika úsecích byly pohozené opracované kamenické články (NM4, NM7 a 
M8), v  několika případech druhotně využité pro hráz jezírka doloženého i 
ikonografickými prameny (NM6). Sonda M11 (obr. 69) prokopaná až do hloubky 2,4 m 
doložila hloubku a techniku založení hradby na skalním podloží v daném místě a 
 4 
umožnila sledovat postupné terénní úpravy v prostoru parkánu (obr. 79 – 81). V sondách 
M1, M2, M3, M9 a M10 byl sledován průběh opěrné zdi nájezdové rampy do věžovité 
brány (obr. 71 – 74), v sondě M8 (obr. 69, 70,) situované do průjezdu brány byla 
odkryvem zjištěna vlčí jáma s mechanismem pro kolébkový padací most (obr. 75 – 78).  
 
 
Důležitá historická data: 
 
1310 – kolem – založení hradu Lichtenburky 
1314 – první písemná zmínka o hradu Lipnici 
1316 – hrad  se nakrátko stává královským – Rajmund z Lichtenburka  ručil hradem při    
            propuštění Jindřich z Lipé, který byl ve sporu s králem Janem Lucemburským 
1319 – Jan Lucemburský směnil hrad s Jindřichem z Lipé za město Žitavu a hrady v  
            okolí 
1329 – po smrti Jindřich z Lipé se vlády nad panstvím ujali jeho synové 
1335 – na Lipnici hostili Jan Lucemburského se synem Karlem 
1370 – Lipnici získává král Karel IV. 
1376 – král Karel IV. zastavil Lipnici pánům z Kunštátu 
1379 – pánové z Kunštátu Lipnici předali Vítkovi z Landštejna - posléze ji získal dědičně 
1380 – poprvé připomínána kapitula při hradní kapli 
1397 – vydána zakládací listina kapituly 
1417 – Čeněk z Vartemberka donutil vysvětit v hradní kapli asi 20 husitských kněží 
1429 – hrad získal Jan Smil z Kremže 
1436 – Oldřich z Rožmberka nechal popravit Jana Smila z Kremže a hrad prodal  
            Mikuláši Trčkovi z Lípy, který se na hradě hned usídlil 
1561 – lipnický hrad  a panství koupil František hrabě z Thurnu 
1593 – panství zpět odkupuje Jan Rudolf Trčka z Lípy 
1634 – Jan Rudolf Trčka umírá a jeho syn Adam Erdman Trčka byl zavražděn v Chebu 
1636 – hrad Lipnici získal Matouš Vernier de Rougemont 
1645 – hrad obléhá Švédy 
1646 – hrad obléhala ale nedobyla císařská vojska 
1760 – hrad ve vlastnictví Palmů 
1842 – hrad ve vlastnictví Trautmansdorfů 
1849 – po vichřici se zřítila část západní a severní velké věže 
1869 – hradní areál vyhořel a nebyl více obýván 
 
 
Použitá literatura. 
 
Durdik, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 334-337. 
Knápek, A – Macků , P. – Vohryzek, S. 2019: Počátky hradu Lipnice pohledem   
     historických pramenů a archeologických výzkumů, in: Dejmal, M. – Jan, L. –  
     Procházka, R.: Na hradech tvrzích, Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé  
     a žáci, 127-138.  
Menclová, D. 1972: České hrady I. Praha, 379-388. 
 
 5 
 
0 – Lipnice nad Sázavou. Letecký pohled od J (foto J. Kulich). 
 
1 – Lipnice nad Sázavou. Letecký pohled od J (foto J. Kulich). 
 6 
 
2 – Lipnice nad Sázavou 1795. Johan Venuto - pohled od JZ. 
 
3 – Lipnice nad Sázavou 1795. Johan Venuto. Pohled od SV. 
 
 7 
 
 
4 – Lipnice nad Sázavou – poč. 20. stol. Pohled od JZ. 
 
 
5 – Lipnice nad Sázavou – poč. 20. stol. Půdorys hradu na podkladu vojenského 
mapování. 
 8 
 
6 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys hradu na podkladu výřezu ze Základní mapy 1:10 000 
(zdroj Geopotál ČÚZK, kresba P. Vitula). 
 
7 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys hradu na podkladu ortofotomapy (zdroj Geopotál 
ČÚZK, kresba P. Vitula). 
 
 9 
 
8 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys hradu na podkladu 3D skenování sledovaného 
prostoru (kresba P. Vitula). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 10 
 
9 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys přízemí hradu (kresba P. Vitula). 
 
 11 
 
10 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys 1. nadzemního patra hradu (kresba P. Vitula) 
 
 
 
 
 
 
 12 
 
11 – Lipnice nad Sázavou 1996-2002. Půdorys přízemí hradu s vyznačením ploch S1 – 
S14 zkoumaných J. Šulcovou (NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav 
v Pardubicích) v letech 1995-2002 (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka, kresba P. Vitula). 
 13 
 
12 – Lipnice nad Sázavou 2004-2006. Půdorys přízemí hradu s vyznačením ploch V1 – 
V8 zkoumaných P. Vitulou a R. Stránskou (NPÚ ÚOP v Brně) v letech 2004-2006 
(kresba P. Vitula). 
 14 
 
13 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Půdorys přízemí hradu s vyznačením ploch M1 – 
M17 zkoumaných P. Macků (NPÚ ÚOP v Telči) v letech 2015-2017 (podle P. Macků a 
M. Hanzlíka, kresba P. Vitula). 
 15 
 
 
14 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Půdorys přízemí hradu s vyznačením plochy  
zkoumané P. Macků (NPÚ ÚOP v Telči) v  letech 2015-2017 (bleděmodrá barva) 
v souvislosti se záchranným výzkumem při zadláždění nádvoří. Červeně jsou vyznačena 
nálezová místa 1 – 9 (podle P. Macků, kresba P. Vitula). 
 16 
 
15 – Lipnice nad Sázavou 1996-2002. Střední část půdorysu nádvoří hradu s vyznačením 
ploch S6 a S7 s transformovanými plány archeologických situací odkrytých v letech 
1996-2002 (podle J. Šulcové – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav 
v Pardubicích, plán je uložen v archivu NPÚ ÚOP v Telči, kresba P. Vitula). 
 
16 – Lipnice nad Sázavou 2000. Plán archeologické situace v ploše S7/2000 odkryté J. 
Šulcovou v roce 2000 u zazděné 2. brány do hradu (podle J. Šulcové – NPÚ ÚOP v 
Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, plán je uložen v archivu NPÚ 
ÚOP v Telči). 
 17 
 
17 – Lipnice nad Sázavou 2002. Archeologická situace v ploše S7/2002 odkrytá J. 
Šulcovou v roce 2002 JV od zazděné 2. brány do hradu. Pohled od JZ (foto J. Šulcová – 
negativ je uložen ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Pardubicích). 
 
18 – Lipnice nad Sázavou 2002. Detail SV části archeologické situace v ploše S7/2002 
odkryté J. Šulcovou v roce 2002 JV od zazděné 2. brány do hradu. Pohled od JZ (foto J. 
Šulcová – negativ je uložen ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Pardubicích). 
 
 18 
 
19 – Lipnice nad Sázavou 2002. Detail JZ části archeologické situace v ploše S7/2002 
odkryté J. Šulcovou v roce 2002 JV od zazděné 2. brány do hradu. Pohled od SZ (foto J. 
Šulcová – negativ je uložen ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Pardubicích). 
 
 
20 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor někdejší dnes zazděné 2. brány do hradu – 
současný stav. Celkový pohled od SZ (foto. P. Vitula). 
 
 19 
 
 
21 – Lipnice nad Sázavou 1997. Celková situace sond S1, S2 a S3. V sondě S1 bylo 
odkryto základové zdi někdejší vrcholně středověké bašty. Sonda S2 sledovala odkrytí 
pokračujícího základového zdiva pozdně středověkého bastionu. V sondě S3 byl 
zachycen průběh obvodové zdi středověkého parkánu (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka - 
NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích a NPÚ ÚPS 
v Českých Budějovicích, kresba P. Vitula). 
 
 20 
 
 
 
 
22 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor sond S1 a S3 - současný stav. Pohled od J (foto 
P. Vitula). 
 
 21 
 
 
 
23 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Celková situace sond S4, S5, S8 a S15. V 
prostoru sklepa S4 byly pod vedením J. Šulcové vyklízeny násypy zeminy a při 
následném snižování podlahy v roce 2006 odkryli P. Vitula s R. Stránskou zbytky 4 stání 
pro koně tvořené zbytky dřevěné trámové konstrukce. Do obvodové zdi byl osazen  jeden 
krmicí žlab. Prostor sklepa S5 byl zasypán sutí zborcené části hlavní věže, která prorazila 
i klenbu. Při jejím vyklízení byl odkryt základ mohutného středového pilíře. Sklepení 
bylo v roce 2005 zrekonstruováno a nově zaklenuto cihelnou klenbou. Sonda S15 byla 
situována do kaverny v někdejším druhotně zazděném okně ve 2. nadzemním patře. 
Kaverna byla zčásti zasypána sutí, v níž bylo kromě keramických zlomků novověkého 
stáří nalezeno několik drobných předmětů ze železa (závlačky, kované hřeby), spirálka 
z cínové pásoviny, plochý skleněný terčík, 3 kostěné píšťalky, 2 kostěné kroužky 
(prstýnky?) a tři mince (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve 
Státní památkový ústav v Pardubicích a NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, kresba P. 
Vitula). 
 22 
 
 
24 – Lipnice nad Sázavou 2006. Vchod do prostru sklepení S4. Pohled od SV (foto P. 
Vitula).  
 
 
 
25 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Sklepní prostor S4. Mezi roky 2000-2002 
byly pod vedením J. Šulcové vyklízeny násypy zeminy. Při následném snižování podlahy 
v roce 2006 odkryli P. Vitula s R. Stránskou zbytky 4 stání pro koně tvořené zbytky 
dřevěné trámové konstrukce. Do obvodové zdi je osazen jeden krmicí žlab. Pohled od SV 
(podle J. Šulcové, M. Hanzlíka a P. Vituly – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní 
památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, NPÚ ÚOP v Brně, 
foto P. Vitula). 
 23 
 
 
26 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Sklepní prostor S4. Do obvodové zdi je 
osazen jeden krmicí žlab. Pohled od S (podle J. Šulcové, M. Hanzlíka a P. Vituly – NPÚ 
ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých 
Budějovicích, NPÚ ÚOP v Brně, foto P. Vitula). 
 
 
 
27 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Sklepní prostor S4. Do obvodové zdi je 
osazen jeden krmicí žlab. Pohled od S (podle J. Šulcové, M. Hanzlíka a P. Vituly – NPÚ 
ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých 
Budějovicích, NPÚ ÚOP v Brně, foto P. Vitula). 
 24 
 
 
28 – Lipnice nad Sázavou 2019. Kaverna S15 – současný stav. Kaverna v druhotně 
zazděném okně 2. nadzemního patra Trčkovského paláce. Pohled od JV (podle J. 
Šulcové, M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav 
v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, foto P. Vitula). 
 
 
 
29 – Lipnice nad Sázavou 2019. Sklepní prostor S5 – současný stav. Byl zasypán sutí 
zborcené části hlavní věže, která prorazila i klenbu. Při jejím vyklízení mezi roky 2000-
2002 byl odkryt základ mohutného středového pilíře. Sklepení bylo v roce 2005 
zrekonstruováno novou cihelnou klenbou a dlažbou – současný stav. Pohled od JV (podle 
J. Šulcové a M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav 
v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, foto P. Vitula). 
 25 
 
 
 
30 – Lipnice nad Sázavou (rok.nezjištěn). Celková situace sond S9 až S 14. V nádvorním 
prostrou SZ od kaple S9 byly vyklízeny napadané destrukční násypy. Sonda S10 odkryla 
předzáklady nároží mezi Turnovským palácem a věží Samson. V rýze pro vodovodní 
potrubí S11 byla sledována kolísající hloubka skalního podloží. Rýha pro vodovod  S 12 
zachytila zdivo vrcholně středověkého parkánu. Sonda S13 odkryla v  prostoru pozdně 
středověkého bastionu zdivo někdejší vrcholně středověké bašty. V sondě S14 byla 
zachycena vnější obvodová zeď vrcholně středověkého parkánu (podle J. Šulcové a M. 
Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ 
ÚPS v Českých Budějovicích, kresba P. Vitula). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 26 
 
 
31 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor sondy S13  - současný stav. Pohled od SV (foto 
P. Vitula). 
 
 
 
32 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor sondy S14  - současný stav. Pohled od Z (foto P. 
Vitula). 
 27 
 
 
33 – Lipnice nad Sázavou 2004-2005. Celková situace sond V1, V2 a V5. Při  
záchranném výzkumu v prostoru V1 pozdně gotického Trčkovského paláce byly v roce 
2004 dokumentovány celkem 4 dochované sklepní klenby – 3 kamenné a 1 
kamenocihelná. Klenba 5. největšího sklepa se probořila při zborcení části velké věže, a 
proto byl prostor rekonstruován novou cihelnou klenbou. Klenby byly ukotveny zčásti do 
obvodových zdí, zčásti pak do 4 kamenných zdí mezi nimi. Zhruba uprostřed rozlehlého 
paláce se nacházela původně zřejmě kamenocihelná zeď rozdělující prostor na dvě části, 
z nichž ta SZ byla bezesporu obytná. Svědčí o tom honosný portál a kamenocihelný 
základ pravděpodobně kachlových kamen vytápěných z vedlejší místnosti. Prostor sondy 
V2 byl zkoumán v roce 2005 před plánovanou rekonstrukcí schodiště vedoucího 
z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce. Odkryty byly kamenné základy původního 
schodiště i s  dochovananým posledním nejnižším schodem, takže se podařilo stanovit 
jeho celkový rozsah. Výkop pro elektrické vedení V5 byl tak mělký, že se nepodařilo 
zachytit žádné archeologické objekty ani situace. (kresba P. Vitula). 
 28 
 
 
34 – Lipnice nad Sázavou 2004. SZ část zkoumané plochy V1. Pohled od JV (foto P. 
Vitula). 
 
 
 
35 – Lipnice nad Sázavou 2004. Střední část zkoumané plochy V1. Pohled od JV (foto P. 
Vitula). 
 
 29 
 
 
36 – Lipnice nad Sázavou 2004. JZ část zkoumané plochy V1. Pohled od JV (foto P. 
Vitula). 
 
 
 
37 – Lipnice nad Sázavou 2004. Trčkovský palác - střední část zkoumané plochy V1. 
Detail dělící zdi s honosným portálem a kamenocihelným základem kachlových kamen 
vytápěných z topeniště ve vedlejší místnosti (kresba P. Vitula). 
 30 
 
 
38 – Lipnice nad Sázavou 2004. Střední část plochy V1. Detail kamenocihelného 
podstavce kachlových kamen. Pohled od J (foto P. Vitula). 
 
 
 
39 – Lipnice nad Sázavou 2004. Střední část plochy V1. Detail topeniště kachlových 
kamen. Pohled od J (foto P. Vitula). 
 31 
 
 
40 – Lipnice nad Sázavou. Replika pozdně gotických kachlových kamen (podle M. 
Hanzlíka). 
 32 
 
 
41 – Lipnice nad Sázavou 2019. JV část Trčkovského paláce – současný stav.. Pohled od 
S (foto P. Vitula). 
 
 
 
42 – Lipnice nad Sázavou 2019. Střední část Trčkovského paláce – současný stav.. 
Pohled od S (foto P. Vitula). 
 33 
 
 
43 – Lipnice nad Sázavou 2019. SZ část Trčkovského paláce – současný stav.. Pohled od 
JV (foto P. Vitula). 
 
 
 
44 – Lipnice nad Sázavou 2004. Sonda V2 – fotoplán. Prostor sondy V2 byl zkoumán 
v roce 2005 před plánovanou rekonstrukcí schodiště vedoucího z nádvoří do interiéru 
Trčkovského paláce. Odkryty byly kamenné základy původního schodiště i s  
dochovananým posledním nejnižším schodem, takže se podařilo stanovit jeho celkový 
rozsah (kresba P. Vitula). 
 34 
 
 
45 – Lipnice nad Sázavou 2005. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce  – 
stav před rekonstrukcí.. Pohled od S (foto P. Vitula). 
 
 
 
46 – Lipnice nad Sázavou 2005. Vstupní klenba do sklepa pod schodištěm z nádvoří do 
interiéru Trčkovského paláce  – stav před rekonstrukcí.. Pohled od SV (foto P. Vitula). 
 
 35 
 
 
47 – Lipnice nad Sázavou 2005. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce  – 
stav při rekonstrukci, v pozadí práce na sondě V2. Pracovní záběr od JV (foto P. Vitula). 
 
 
 
48 – Lipnice nad Sázavou 2005. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce  – 
stav při rekonstrukci, v popředí práce na  sondě V2. Pracovní záběr od SV (foto P. 
Vitula). 
 36 
 
 
49 – Lipnice nad Sázavou 2006. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce  – 
stav po rekonstrukci. Pohled od S (foto P. Vitula). 
 
 
 
50 – Lipnice nad Sázavou 2019. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce  – 
současný stav. Pohled od S (foto P. Vitula). 
 37 
 
 
51 – Lipnice nad Sázavou 2005-2006. Celková situace sond V3, V4, V5, V6, V7 a V8. 
V prostoru V3 byl proveden záchranný výzkum při odvlhčení zdiv a rekonstrukci 
podlahy. Dokumentována byla hlavně různě stará obvodová zdiva v interiéru vrátnice. 
Výkop pro elektrické vedení V4 byl mělký a nenarušil žádné archeologické objekty ani 
situace. Stejně tomu bylo i u výkopu pro elektrické vedení V5. Při rekonstrukčních 
pracích v prostoru V6 byla odkryta velmi dobře zachovaná chlebová pec zbudovaná 
z cihel. Sondy V7 a V8 byly vyhloubeny za účelem zjištění skladby povrchu příjezdové 
cesty před její plánovanou rekonstrukcí (kresba P. Vitula). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 38 
 
 
52 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3 – část vnějšího obvodového výkopu 
pro odvlhčení zdiva. Pohled od J (foto P. Vitula). 
 
 
 
53 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. JV část interiéru vrátnice po 
celoplošném snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od SZ 
(foto P. Vitula). 
 
 39 
 
 
54 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. JV část interiéru po celoplošném 
snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od SZ (foto P. Vitula). 
 
 
 
55 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. SZ část interiéru po celoplošném 
snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od JV (foto P. Vitula). 
 
 40 
 
 
56 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. SZ část interiéru vrátnice po 
celoplošném snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od JV 
(foto P. Vitula). 
 
 
 
57 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V4 – SZ část. V mělkém výkopu pro elektrické 
vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Pohled od JV (foto P. 
Vitula). 
 41 
 
 
58 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – SZ část. V mělkém výkopu pro elektrické 
vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla 
jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od JV 
(foto P. Vitula). 
 
 
 
59 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – SZ část. V mělkém výkopu pro elektrické 
vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla 
jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od SZ 
(foto P. Vitula). 
 42 
 
 
60 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – střední část. V mělkém výkopu pro 
elektrické vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. 
Dokumentována byla jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního 
odpadu. Pohled od SZ (foto P. Vitula). 
 
 
 
61 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – JV část. V mělkém výkopu pro elektrické 
vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla 
jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od SZ 
(foto P. Vitula). 
 
 43 
 
 
62 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor chodby se schodištěm V6. Vchod do chodby 
z nádvorního traktu SZ od kaple. Pohled od SV (foto P. Vitula). 
 
 
 
63 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor chodby se schodištěm V6. Cihelná chlebová pec 
po začištění. Pohled od SV (foto P. Vitula). 
 
 44 
 
 
64 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor chodby se schodištěm V6. Cihelná chlebová pec 
po začištění. Pohled od SV (foto P. Vitula). 
 
 
 
65 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sondy V7 a V8. Za účelem zjištění technologické 
skladby tehdejšíí příjezdové cesty mezi hradbou a parkánovou zdí byly otevřeny dvě 
drobné sondy. Celkový pohled od JV (foto P. Vitula). 
 45 
 
 
66 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V7. Pod zpevňovací štěrkopískovou vrstvou a 
vrstvou stavebního odpadu byla v hloubce zhruba 0,40 m kamenná destrukce. Pohled od 
JV (foto P. Vitula). 
 
 
 
67 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V8. Situace výkopu u příjezdové cesty mezi 
hradbou a parkánovou zdí. Pohled od JV (foto P. Vitula). 
 
 46 
 
 
68 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V8. Pod betonovým panelem zhruba 0,15 silným 
a vrstvou stavebního odpadu byla 0,40 m kamenná destrukce. Pohled od SZ (foto P. 
Vitula). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 47 
 
 
 
69 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Sondy M1, M2, M3, M6, M8, M9, M10, M11 a 
M12. V souvislosti s plánovaným zadlážděním nádvoří a příjezdové cesty v prostoru 
parkánu provedl P. Macků (NPÚ ÚOP v Telči) řadu zjišťovacích sondáží. Cíleny byly 
především na celkovou terénní situaci výškově kolísajícího skalního podloží, ale 
zachyceny byly i velmi zajímavé  relikty související se stavebně technickým řešením 
komunikačního a obranného systému. V sondách M1, M2, M3, M9 a M10 byl sledován 
průběh opěrné zdi nájezdové rampy do věžovité brány, v sondě M8 situované do 
průjezdu brány byla odkryvem zjištěna vlčí jáma. Sonda M11 doložila hloubku a 
techniku založení hradby na skalním podloží v daném místě a umožnila sledovat 
postupné terénní úpravy v prostoru parkánu. Drobná sonda M6 sledovala techniku 
zadláždění a sonda M12 mocnost hliněného násypu (podle P. Macků, kresba P. Vitula).  
 
 
 
 48 
 
 
70 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Sondy M1, M2, M3, M8, M9, M10. V sondách 
M1, M2, M3 a M9 byl sledován průběh opěrné zdi nájezdové rampy, dokumentována 
byla místa se štětovou dlažbou a vystupujícím skalním podložim. V sondě M10 byly 
zachyceny povozy vyjeté koleje. Sonda M8 vykopaná až do hloubky 2,7 m doložila 
přítomnost tzv. vlčí jámy nejspíše už v  nejstarších fázích existence hradu 
(transformovaný plán podle P. Macků, kresba P. Vitula). 
 
 
 
 
 
 
 49 
 
 
71 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Dokumentován průběh opěrné zdi 
nájezdové rampy, štětová dlažba a vystupující skalní podloží. Pohled od JV (foto P. 
Macků) 
 
 
 
72 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Vyznačen průběh opěrné zdi 
nájezdové rampy (červená barva), štětová dlažba (žlutá barva) a vystupující skalní 
podloží. Pohled od J (foto a kresba P. Macků). 
 50 
 
 
73 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Vyznačen průběh opěrné zdi 
nájezdové rampy (červená barva), vyznačení sond (tmavomodrá barva) a vystupující 
skalní podloží Pohled od S (foto a kresba P. Macků),. 
 
 
 
74 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Dokumentován průběh opěrné zdi 
nájezdové rampy (červená barva) a vystupující skalní podloží. Pohled od V (foto a kresba 
P. Macků). 
 51 
 
 
75 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Celková situace výkopu s vlčí jámou 
v průjezdu věžovité brány. Pohled od JV (foto P. Macků). 
 
 
 
76 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Ve výkopu o rozměrech 1,9 x 1,0 x 2,7-3,2 
m byla kromě jiného dokumentována JZ stěna tvořená opracovanými kamennými kvádry 
na jejímž horním levém okraji je lůžko pro otočný čep mostu a sním související odrazník 
se zásekem pro otevření vrat. Pohled od V (foto P. Macků). 
 52 
 
 
77 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Půdorys průjezdu s vyznačením štětové 
dlažby (žlutá barva) a sondy 10 se zachycenou šachtou vlčí jámy (podle P. Macků). 
 
 
 
78 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Podélný řez situací vlčí jámy 
s mechanismem pro kolébkový padací most (podle P. Macků). 
 53 
 
 
79 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sonda M11. Celková situace sondy mezi hradbou a 
parkánovou zdí (foto P. Macků). 
 
 
 
80 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sonda M11. Základové kamenné kvádrové zdivo hradby  
založené na skalním podloží v hloubce 2,4 m (foto P. Macků). 
 
 54 
 
 
81 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sonda M11. Základové kamenné kvádrové zdivo hradby  
založené na skalním podloží 2,4 m hluboko a přilehlé souvrství (foto P. Macků). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 55 
 
 
 
82 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M4, M5, M7, M13, M14, M15, M16 a M17. 
Sondy M5 a M7 byly situovány do prostoru někdejší dnes zazděné brány za účelem 
lokalizace odbouraných reliktů bočních zdí. Sondy M4, M13, M14 a M15 byly vykopány 
za účelem upřesnění stavebně historických detailů před plánovaným dlážděním nádvoří. 
Prostory M16 a M17 se nachází v 1. nadzemním patře a jejich výzkum byl proveden při 
rekonstrukci podlah. (podle P. Macků, kresba P. Vitula). 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 56 
 
 
83 – Lipnice nad Sázavou 2015. Prostor M17 – současný stav. Rekonstruovaná 
reprezentační místnost v 1. nadzením patře (foto P. Vitula). 
 
 
 
84 – Lipnice nad Sázavou 2015. Prostor M17 – současný stav. Při rekonstrukci 
reprezentační místnosti v 1. nadzemním patře byl přiznán podstavec kachlových kamen 
objevený při výzkumu P. Macků  (foto P. Vitula). 
 57 
 
 
85 – Lipnice nad Sázavou 2015. Prostor M16 – současný stav. Při rekonstrukci podlah 
byla otevřena drobná zjišťovací sonda  v nároží s prevetem (foto P. Vitula).

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	archeologické výzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	zpráva o archeologické akci

Jméno souboru:

B0116675.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vitula Petr

Popis dokumentu:

Lipnice nad Sázavou - zřícenina hradu - archeologické výzkumy - mapa s odborným obsahem

Název pracoviště:

ÚOP v Brně

Velikost dokumentu (v bytech):

8674295 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Vitula Petr;

Klíčová slova:

Ochranné pásmo; Kulturní památka nemovitá; Významná archeologická lokalita; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

hrad; zřícenina;

Datum vzniku:

01.10.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14067571

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000144401_0009
Název	zbytky věže s II. bránou
Číslo ÚSKP	32798/6-279, 274
ID právního stavu	449180 Načítám data z navázané aplikace... , 144401 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14067755

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000144401_0014
Název	hradební zeď
Číslo ÚSKP	32798/6-279, 274
ID právního stavu	449180 Načítám data z navázané aplikace... , 144401 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 73090

Název objektu: hradební zeď

Část obce: Lipnice nad Sázavou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lipnice nad Sázavou

Obec: Lipnice nad Sázavou

ORP: Havlíčkův Brod

Okres: Havlíčkův Brod

	hradební zeď (prvek 14067755)
	vloženo ručně

Přír. bod: 73018

Název objektu: zbytky věže

Část obce: Lipnice nad Sázavou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lipnice nad Sázavou

Obec: Lipnice nad Sázavou

ORP: Havlíčkův Brod

Okres: Havlíčkův Brod

	zbytky věže s II. bránou (prvek 14067571)
	vloženo ručně

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 8484

Název lokality: Lipnice nad Sázavou

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Lipnice nad Sázavou

Obec: Lipnice nad Sázavou

ORP: Havlíčkův Brod

Okres: Havlíčkův Brod

Kraj: Kraj Vysočina

	hradební zeď (prvek 14067755)
	zbytky věže s II. bránou (prvek 14067571)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 274

Název hist. regionu: Světlá nad Sázavou

	zbytky věže s II. bránou (prvek 14067571)
	hradební zeď (prvek 14067755)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost