Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

fofr tyoo
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-08-28 09:38:05
č i NPU-310/68074/2019
Listu: 4 Příloh: 2
1001375014
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Dle rozdělovníku
Rozhodnutí nabylo právní m oci:
-3 správnost:
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafoinkcr.cz
V Praze dne 17. 7.2019 
Č.j. MK 52269/2019 OPP 
Sp. zn. MK-S 15128/2018 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Eliška Junkové
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor „Millerův dům č. p. 
36 v Uničově“ vše v k. ú. Uničov, okr. Olomouc, Olomoucký kraj, za kulturní památku.
Předmětný soubor se skládá z:
1) objektu Millerova domu, č. p. 36 v Uničově na poz. pare. č. st. 121/2, k. ú. Uničov, okr. 
Olomouc, Olomoucký kraj,
2) pozemků pare. č. st. 121/2, pare. č. st. 121/3 vše v k. ú. Uničov, okr. Olomouc, 
Olomoucký kraj, jejichž nedílnou součástí je oplocení s bránou
Nedílnou součástí kulturní památky „Millerův dům, č. p. 36 v Uničově“ je dobové 
vestavěné zařízení interiéru, včetně pokojových kachlových kamen, situovaných v patře objektu
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, je účastníkem řízení:
Město Uničov, se sídlem Masarykovo nám. 1, 783 91 Uničov, IČO: 00299634
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientační fotodokumentací a zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 13.7. 2017 podnět Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Olomouci, na prohlášení Millerova domu č. p. 36 v Uničově na poz. pare. č. st. 
121/2 a poz. pare. č. st. 121/3 v k. ú. Uničov, okr. Olomouc, Olomoucký kraj, za kulturní památku. 
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. Popis dle tohoto 
návrhu:
„Nárožní jednopatrový dům s půdním patrem v jižní frontě náměstí. Výstavné průčelí na všechny 
tři strany v historizujícím stylu s novogotickými prvky. Hlavní vstup situován do boční uličky (Příční). 
Objekt krytý soustavou třech na sebe kolmých sedlových střech, osazených na vnějších stranách třemi 
mohutnými vikýři.
Průčelí do náměstí zvýrazněno nárožním arkýřem a trojúhelníkovým štítem mohutného vikýře. 
Lineárně člení plochu vysoký sokl, profilovaná kordonová římsa a korunní římsa s ozdobným 
obloučkovým vlysem. Nároží kromě arkýře zvýrazňuje prvek pilíře, členěného rustikou a ukončeného 
pultovou střechou s krytinou z pálených, zeleně glazovaných tašek malého formátu. Přízemí prolamují 
dvě široká trojdílná okna s křížovým dělením. V levé ose 1. patra je situováno sdružené trojdílné lomené 
okno rámované gotizující šambránou se suprafenestrou tvaru opět lomeného oblouku vyplněného 
motivem čtyřlistů. Oblouk archivolty je  v patě podepřen konzolami navazující na bosování rámující 
okno po stranách. Parapet dosedající na kordonovou římsu vyplňují rozety s plaménkující kružbou. 
Výplně oken nesou v poli lomeného oblouku vitráž z kruhových motivů. Mezi tímto oknem a arkýřem 
vloženo ještě jedno menší okno s křížovým dělením. Pod obloučkovým vlysem, zdobícího korunní římsu, 
ve štuku provedená polorozvinutá blána se špatně čitelným plasticky provedeným nápisem „Martha 
Haus”. Nad blánou 3 svázané květy lilií, pod ní městský znak s orlicí. Vikýř, situovaný v levé krajní ose, 
je lemovaný nakoso postavenými pilíři vysazených na konzolách. Levá konzole zdobená štítem se 
znakem orlice. Pilíře jsou členěhé rustikou a zakončené kamenným prvkem křížové střechy. Ve vrcholu 
štítu kamenná kytka. Plocha štítu prolomena sdruženým trojdílným oknem s hladkou šambránou 
a kamennými parapety. Prostřední otvor převyšuje boční a v ose nad ním ve štuku provedený kolčí štít s 
polovinou orlice, kterou doplňuje písmeno F.
Nárožní arkýř je posazený na mohutné nárožní konzole a dvou krakorcích. Z každé strany jej 
prolamuje jedno trojdílné okno s křížovým dělením a zastřešen je plechovou stanovou střechou.
Boční fasáda do uličky Příční je tříosá. Do levé osy ještě zasahuje nárožní arkýř, od kterého 
vychází tři slepé segmentové oblouky kotvené do vysoko posazených konzol. Prostřední osa je z levé 
strany lemována rustikou a dále vnitřně dělena do tří os. V prostřední je  situován hlavní vstup do domu 
tvaru lomeného oblouku umístěný do pravoúhlého štukového portálu s ušima. Profilovaná archivolta je  
rámovaná bosáží, pravoúhlý nástavec ukončený masivní konvexně projmutou římsou. V nástavci 
plastický nápis A.D. 1911., ve cviklech po stranách lomeného oblouku dva prázdné kolčí štítky. Původní 
dvoukřídlé dveře se zdobným kováním. Po bocích portálu dvě niky ve tvaru latinského kříže. V krajních 
osách pravoúhlá okna s hladkou šambránou a kamenným parapetem. V 1. patře nad profilovanou 
římsou 3 okna. Nad nimi trojúhelníkový štít vikýře, který mělce rizalitově předstupuje a vytváří tak iluzi 
falešného arkýře vysazeného na 4 slepých arkádových obloucích kotvených do drobných konzolek. Štít 
prolomen obdobným oknem jako do náměstí, sdruženým trojdílným. V pravé krajní ose uliční fasády se 
nachází další arkýř. Mělký, na půdorysu trojúhelníku, posazený na jediný krakorec, po celé ploše 
pojednán rustikou a z každé strany prolomen jedním okénkem tvaru latinského kříže. Zakončen 
plechovou stanovou stříškou. V ose pod ním snížený falešný štukový portál prolomený pouze ve spodní 
části sklepním obdélným oknem. Nad úrovní soklu člení portál bosáž a masivní vrcholový klenák.
Dvorní průčelí je nepravidelné zvýrazněné okoseným bosovaným nárožím s pilířem, arkýřem, 
v jehož ose se nachází i mohutný vikýř se stupňovitým štítem. Přízemí prolamují zleva 3 široká okna 
s hladkou šambránou a kamenným parapetem a vnitřním trojdílným členěním. Následuje zadní vstup do 
domu, opatřený obdobným portálem jako hlavní vstup a po jeho pravé straně jedno úzké obdélné okno. 
Patro nad profilovanou kordonovou římsou, kterou přerušuje hmota arkýře neseného dvěma krákorá, 
osvětlují okna nejednotných tvarů. Na levé straně se nachází široké obdélné trojdílné okno s hladkým 
páskem šambrány doplněným o kamenný parapet. Následuje arkýř prolomený okenními otvory ze všech 
stran. Po jeho pravé straně následuje jednoduché obdélné okno bez šambrány, dále široké lomené okno 
lemované páskem rustiky dobíhajícím až ke kordonové římse a zvýrazněné vrcholovým klenákem a těsně 
při pravém kraji úzké obdélné okno s kamenným parapetem bez ostění. Plochu mezi okny a oblou 
korunní římsou přetíná ještě jedna (kamenná?) římsa, pokračující přes nároží na boční uliční fasádu. 
Pole stupňovitého štítu vyplňuje malba slunečních hodin.
Dispozice centrální se schodišťovou halou. Všechna patra jsou plochostropá. Schodiště 
s kamennými stupni a bohatě kovaným zábradlím je  osvětleno bočně světlíkem situovaným k hranici
1
pozemku se sousedním domem čp. 38. V interiéru se dochovala řada drobných řemeslných detailů. 
Zachována zůstala většina oken kastlového typu včetně kování, opatřených u oken větších rozměrů 
posuvnou větrací tabulkou, většina dveřních výplní s dřevěným ostěním a původními závěsy, ale bez 
původních zámků a klik. V místech. kde vznikaly nové vstupní prostory, byly vybudovány dveře podle 
vzoru původních vstupů (kromě několika málo výjimek). Pouze u dřevěné stěny v patře se kromě 
vitrážových skleněných výplní dochoval v jednom případě i původní zámek s klikou. Ve vstupní předsíni 
a přízemním schodišťovém vestibulu zůstala původní keramická dlažba s dekorem. Prostor vestibulu je 
pojatý poměrně velkoryse. Mezi řemeslnými prvky zde vyniká posezení s dřevěným obložením, ze kterého 
vystupuje jemná řezba sedící dívky. Postava je usazena na vyřezávané lavičce umístěné na travnatém 
pahorku pod rozletlým růžovým keřem. Levá ruka dívky přidržuje věneček uvitý z květin, položený na 
kolenou. Pravou ruku má položenou na rámu s grafickým listem pražského motivu. Postava je  oděna 
v antikizující róbu přepásanou pod prsy. Vlasy ozdobené čelenkou jsou stažené k temeni a odtud 
uvolněné dva pramínky splývají ve zdobném stočení na dívčina ramena. Pohled upíná postava k obrazu 
s vedutou Karlova mostu. Samotné posezení je tvořené dřevěnou lavicí ve tvaru písmene L, 
integrovanou do dřevěného obložení, kterou doplňuje stůl a dvě židle. (Stůl s polygonální deskou 
posazenou na profilovaném středovém sloupu, z nějž se rozbíhají čtyři konkávně prohnuté nohy. Židle 
rustikálního rázu lidové jizby s vyřezávanou zádovou opěrkou a nohami, které se rozestupují do stran.) 
Posezení v těsném sousedství doplňuje zdobná kovaná mříž, utvořená z pravidelného rastru stáčených 
úponků, vedoucí ke vstupu na dvorek světlíku a ke schodišti do suterénu.
Mříž: Uměleckořemeslně zpracovaná mříž odděluje halu přízemí od schodiště do suterénu. 
Působí dojmem druhotně použité starší mřížové branky, která byla rozebrána a znovu složena, aby její 
rozměry vyhovovaly vyššímu, ale užšímu otvoru. Pravděpodobně pochází ze 17. století.
Z dalšího hodnotného vybavení domu je  třeba jmenovat kachlová kamna v patře, v místnosti 
obrácené do náměstí.
Kamna: krbová kachlová kamna bílé barvy s nerezovou mřížkou (kachlové krby s prosklenými 
dvířky a klasickým ohništěm) - Historizující práce v pseudorenesančním stylu, patrně z poslední čtvrtiny 
19. století. Kamna byla zjevně rozřezána a neodborně druhotně sestavena. - Kamna se skládají ze tří 
částí. Střední krbová část s topným prostorem je  usazena na nízkém kvádrovém soklu. Ve vrcholu zúžený 
nástavec. Sokl zdoben z čelní strany třemi perforovanými otvory stylizovaných rostlinných motivů. 
Topný prostor středové části je uzavřen kovovou mřížkou se čtyřmi dvířky, z čehož jsou dvoje prosklené. 
Otvor ukončený půlkruhovým záklenkem rámuje po obvodu pásek s motivem vejcovce. Po jeho stranách 
předstupují dva výrazně plasticky tvarované a bohatě zdobené pilastry. Jonizující hlavice nesou kládí 
s akantovým vlysem, na které dosedá profilovaná převislá římsa zdobená motivy šupinování 
a žebrování. Cvikly sevřené záklenkem a pilastry vyplňují v celé ploše plasticky pojednané sovy 
s roztaženými křídly. Na bocích reliéfní tapetový vzor kosodélné mřížky. Nástavec členěný soklem 
a korunní profilovanou římsou zdobenou vejcovcem a drážkováním prokládané květinovými terčíky. Ve 
středu nástavce rámované pole s půlkruhovým záklenkem vyplněné výjevem herolda na koni. Herold je 
k divákovi obrácen levým bokem, v pravici drží vlající prapor. Boční osy tvoří předstoupené pilastry 
s nikami, ve kterých jsou umístěné vázy.
Dům je  částečně podsklepen. Všechny jednotlivé sklepní prostory jsou zastropeny stájovou 
klenbou. Krov původní s vestavěnými místnostmi zděné a dřevěné konstrukce pro účely archivu. 
Podlaha z půdovek. Dveře na půdu plechové.
Oplocení s bránou: Na nárožní pilíř dvorní fasády navazuje pilíř bohatě kované vjezdové brány 
v linii oplocení stejného stylu. Oplocení přerušovala přízemní besídka čtvercového půdorysu pojednaná 
rovněž prvky novogotického slohu. Pilíře oplocení člení pásová rustika a průběžná římsa ve výši koruny 
soklu. Nad profilovanou korunní římsou ukončuje pilíře sedlová stříška krytá pálenou glazovanou 
taškou drobného formátu. Korunu soklu kryje sedlová betonová deska. Ve zdobných prvcích polí 
oplocení se objevuje gotický motiv kružby „jeptiška“...
Na pozemku původně stávala hospodářská budova fojtství, od roku 1749 zde byla kasárna 
(značena ještě na indikační skice z roku 1834), od roku 1910 zahrada. Současný objekt vystavěn nově od 
základů dle plánů stavitele Zdenka Vodičky v roce 1911 pro primáře uničovské nemocnice Emila 
Millera. Počátkem téhož roku zemřela Millerova jediná dcera Martha ve věku dvaadvaceti let. Na její
2
památku nechal Emil Miller dům pojmenovat Martha Hans a tento nápis umístit ve štukem modelované 
nápisové pásce na průčelí do náměstí. Dr. Miller se aktivně podílel na založení městského muzea, jehož 
byl dobrovolným správcem a štědrým mecenášem a které měl záměr umístit do nově postaveného domu 
na náměstí. Pravděpodobně k tomu ale nikdy nedošlo.
Stav zachování památky je  dobrý. Z vnějších úprav se domu negativně dotklo majetkové 
rozdělení pozemku, které oddělilo stylovou zahradní besídku a větší část oplocení. Tyto objekty prošly 
nevhodnými stavebními úpravami a redukcí zdobných prvků. Z tohoto důvodu nejsou součástí návrhu na 
prohlášení za kulturní památku. Ve vnitřních prostorech domu proběhly drobné úpravy, které 
v některých větších místnostech změnily dispozici přepříčkováním. Ve výsledku jsou ale tyto změny 
nerušivé a reversibilní. V interiéru se dochovala řada drobných řemeslných detailů, které zachovávají 
jeho historizující ráz.
Časové, slohové a autorské určení - 1911 - stavba dle plánů stavitele Zdenka Vodičky; 
romantický historismus: neogotika, v literatuře zmiňovaná inspirace norimberským patricijským 
domem, v němž se prolnuly prvky pozdní gotiky a renesance. Inspirováno historizující přestavbou hradu 
Bouzova s využitím stejných řemeslných dílen.
Odůvodnění návrhu:
kvalitní příklad historizující architektury s vazbou na dobově významnou rozsáhlou přestavbu 
hradu Bouzov
významná veřejná budova spojená s historií města (zamýšleným účelem veřejně zde prezentovat 
sbírky městského muzea; objednavatelem i projektantem byly významné osobnosti města; 
v současnosti v domě sídlí část Městského úřadu Uničov a objekt je tak zůstává přístupný 
veřejnosti)
- spojení s důležitou historickou osobností města Uničova Dr. Emilem Millerem
Dům je kvalitním příkladem historismu s řadou zachovaných řemeslných detailů. Způsob 
velkorysého provedení odpovídá myšlence jeho původního účelu, kdy měl dům sloužit jako sídlo 
uničovského muzea. Historie, která měla být hlavní náplní objektu, se odrazila v celkovém výrazu domu, 
kterému dominuje rejstřík neogotických prvků. Emil Miller sáhl po domácím architektovi Zdenko 
Vodičkovi, který se do roku 1910 podílel na provádění obnovy hradu Bouzov podle návrhu německo- 
rakouského architekta Georga von Hauberrissera. Vodičkova práce na velké realizaci přestavby hradu 
se odrazila ve zřejmých citacích na pracích soukromé realizace pro Dr. Millera. Míra shody 
u řemeslných detailů nabízí teorii, že byly některé úkoly zadávány stejným řemeslným dílnám 
(klempířské, zámečnické, kamenické), které pracovaly na Bouzově. Zároveň se historie do domu promítá 
přímým zakomponováním historických předmětů, jako je případ neorenesančních kamen (z konce 19. 
století) nebo raně barokní mříže (pravděpodobně ještě ze 17. století).
Emil Miller je  zároveň významnou historickou osobností města. Ačkoliv nebyl uničovským 
rodákem, krátce po svém příchodu do města v roce 1880 se významně zapojil do jeho veřejného života. 
Zasloužil se o založení tzv. Střeleckého muzea (slavnostně otevřené 20. ledna 1900), spravovaného 
uničovským spolkem C.k. privilegovaného ostrostřeleckého sboru královského města Uničova, v jehož 
čele od roku 1895 jako předseda Miller stál. Rovněž u počátků druhého muzea, pozdějšího Městského 
muzea, založeného v roce 1906, se objevil Emil Miller. Byl nejen jeho zakladatelem, ale jeho velkorysým 
donátorem a dobrovolným správcem. Emil Miller byl povoláním lékař a rovněž v této oblasti se v rámci 
města zvěčnil důležitým aktem. Městská nemocnice fungovala v Uničově od roku 1853, byl j í  vyčleněn 
dům čp. 53 v sousedství hřbitova a vyznačovala se stísněnými prostory a nedostatečnou péčí. V roce 
1897 inicioval Emil Miller zřízení řádné nemocnice s právem veřejnosti a odpovídajícími požadavky 
soudobé zdravotní péče. Byla pro ni vystavěna nová budova (současná poliklinika), jejíž autorem byl 
opět Zdenko Vodička. Slavnostní otevření nemocnice se odehrálo 15. 2. 1902 a prvním primářem se stal 
právě Dr. Emil Miller. “
Městský úřad Uničov, odbor výstavby a úřad územního plánování, úsek státní památkové péče, 
jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 5. 2. 2019, č. j. 87/VS/SD/JZa/19, 
vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním:
3
„ Millerův dům je  umístěn na historickém centrálním náměstí v exponovaném místě, jako nárožní 
dvoupodlažní objekt s půdním prostorem. Objekt se nachází na území městské památkové zóny Uničov 
prohlášené vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., ze dne 10. 9. 1992, která je evidována pod identifikačním 
číslem 84598 číslem rejstříku 2190.
Předmětem ochrany kulturně-historických (památkových) hodnot je  zachování jejích základních 
urbanistických a architektonických kvalit tvořených půdorysnou strukturou, parcelací, půdorysnou 
skladbou zástavby, hmotovou skladbou zástavby, dominantami a kompozičními vztahy jednotlivých 
prostorů. Důležité chráněné hodnoty tvoří celková hmota staveb - výšková hladina zástavby, tvar 
a výška hřebenů střech; materiálové řešení, které ovlivňuje celkový vzhled staveb; zachování základních 
pohledů a průhledů na jednotlivé kulturní památky a jejich skupiny. Mezi chráněné hodnoty dotčené 
stavby patří kromě základních historických stavebních konstrukcí její hmota i vnější plášť - věrohodná 
podoba jednotlivých částí stavby.
Městský úřad Uničov, odbor výstavby a úřad územního plánování, jako příslušný orgán podle 
§ 29 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péči, z hlediska zájmů památkové péče doporučuje prohlásit 
výše uvedený objekt za kulturní památku. “
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sportu, kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č.j. KUOK 317/2019 ze dne 7. 1. 2019, prohlášení uvedené věci za kulturní památku doporučil 
v následujícím odůvodnění:
„Jedná se o významnou veřejnou budovu, spojenou s historií města od roku 1911, která je  dnes 
otevřena veřejnosti jako část Městského úřadu.
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sportu, kultury a památkové péče, oddělení památkové 
péče doporučuje prohlášení Millerova domu č. p. 36, poz. parc.č. st. 121/2, 121/3, k.ú. Uničov, obec 
Uničov, okres Olomouc, Olomoucký kraj - za kulturní památku.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věcí navržených na prohlášení 
za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve 
znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, 
které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo kultury 
k závěru, že soubor „Millerův dům č. p. 36 v Uničově“, který se skládá z objektu Millerova domu, č. p. 
36 v Uničově na poz. pare. č. st. 121/2, pozemků pare. č. st. 121/2, pare. č. st. 121/3 jejichž nedílnou 
součástí je oplocení s bránou, vše v k. ú. Uničov, okr. Olomouc, Olomoucký kraj, splňují podmínky 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že se 
jedná o velice kvalitní realizaci stavby domu dle plánů stavitele Zdenka Vodičky. Dům nechal postavit 
pan Dr. Emil Miller, který se významně zapojoval do veřejného života města. Spolupráce Dr. Emila 
Millera a Zdenka Vodičky dala vzniknout dalším významným objektům města (např. nové budově 
dnešní polikliniky).
Ministerstvo kultury ve shodě se stanoviskem Národního památkového ústavu 
v Olomouci konstatuje, že se jedná o objekt postavený v romantizujícím historismu s novogotickými 
prvky a pochází z roku 1911. Autor se ve své práci zřejmě inspiroval patricijským domem 
v Norimberku a přestavbou hradu Bouzova, na které se podílel. Domněnka, že při realizaci stavby 
domu, byly využity stejné řemeslné dílny, jako při přestavbě hradu Bouzova, zůstává pouze v teoretické 
rovině. Nicméně kvalita těchto detailů svědčí o řemeslné zdatnosti a zkušenosti využitých dílen. 
Původně měl dům sloužit pro účely městského muzea, kde by mohly být vystavovány jeho sbírky, 
zřejmě z toho důvodu je zde silná vazba na historii města, která se projevuje např. ve štukovém zdobení 
fasády v podobě erbů s odkazem na znak města nebo v interiéru domu, kde jsou umístěna kachlová 
kamna v neorenesančním stylu z poslední čtvrtiny 19. století. Dále se zde nachází mříž oddělující halu a
4
přízemí ze 17. století, a celá řada dalších hodnotných detailů. Ačkoliv zde městské muzeum nesídlí, dům 
je částečně přístupný veřejnosti, jelikož jej využívá část Městského úřadu Uničov.
Ministerstvo kultury konstatuje, že se jedná o rohový dům se třemi zdobnými průčelími, sklepy s 
prostory zastropenými stájovou klenbou, přízemím, patrem a půdním prostorem přizpůsobeným pro 
potřeby archivu. V průčelí směřujícím do náměstí se uplatňuje vysoký sokl, který pohledově odděluje 
přízemní část domu. Z vrchu tuto část a patro odděluje kordonová římsa. Na průčelí části patra navazuje 
trojúhelníkový štít mohutného vikýře. V přízemní části průčelí jsou prolomena dvě totožná široká 
trojdílná okna s křížovým dělením. V nároží se uplatňuje pilíř, členěný rustikou a zakončený pultovou 
střechou, která je pokryta zelenou glazovanou krytinou malého formátu. Nad pilířem je situován nárožní 
arkýř, který se uplatňuje i v průčelí z boční ulice. Arkýř nese mohutná nárožní konzole a jeden krakorec 
na každém rohu, který je s touto konzolou pohledově spojený. Konzole s krakorci jsou odděleny římsou. 
V arkýři jsou dohromady prolomena dvě trojdílná okna s křížovým členěním. Každé jedno z nich se 
uplatňuje v jednom průčelí. Arkýř je zakončen plechovou stanovou střechou. V průčelí do náměstí v 
linii prvního patra se dále nachází menší okno s křížovým dělením, štuková polorozvinutá blána 
s nápisem Martha Haus s městským znakem s orlicí a třemi svazky květů lilií, dále se zde nachází 
sdružené lomené trojdílné okno s gotizující šambránou se suprafenestrou do tvaru lomeného oblouku 
s motivem čtyřlistů. Oblouk archivolty spočívá na konzolách. Ty navazují na rámování okna opatřené 
bosáží. Pod kamenným parapetem, kterým jsou opatřena všechna okna, se nachází rozeta 
s plaménkovou kružbou. Fasádu patra od střechy odděluje římsa s obloučkovým vlysem. Ve štítě průčelí 
do náměstí se nachází sdružené trojdílné okno, jako většina oken je opatřeno hladkou šambránou. 
Prostřední okno je vyšší než boční a nad ním se nachází ve štuku provedený kolčí štít s polovinou orlice 
a písmenem F. Štít je zakončen kamennou kytkou a po stranách se nacházejí dva pilíře umístěné na 
konzolách. V ploše jsou opatřeny rustikou a zakončeny jsou kamenným prvkem křížové střechy. Průčelí 
boční ulice je členěno do 3 polí. V nároží se uplatňuje pilíř a arkýř již výše popisovaný. V linii patra 
průčelí boční ulice se dále pohledově uplatňují tri slepé segmentové oblouky, které spočívají na 
konzolách. Prostřední části tohoto průčelí dominuje hlavní portál. Kamenný oblouk je umístěn do 
pravoúhlého štukového portálu s ušima. Profilovaná archivolta je lemovaná bosáží. Pravoúhlý nástavec 
je ukončený masivní profilovanou římsou. V nástavci se nachází nápis AD 1911. Po bocích se nacházejí 
dvě niky ve tvaru kříže. Kolem vstupu jsou dvě pravoúhlá okna. Nad vstupem odděluje přízemí od 
úrovně patra v prostřední a jedné boční části průčelí římsa. V patře jsou prolomena tři okna. Nad nimi 
jsou čtyři slepé oblouky arkád, které zdánlivě nesou mírně předstupující štít vikýře. Ve štítu se nachází 
shodné okno, jako je tomu v případě štítu v průčelí do náměstí. V levé části bočního průčelí se nachází 
druhý arkýř, který nese jediný krakorec. Tento arkýř je oproti prvnímu velice mělký a je vystavěn na 
půdorysu trojúhelníku. Jeho dvě stěny jsou zdobeny rustikou a jsou v nich prolomena dvě okna ve tvaru 
kříže. Zakončen je stanovou stříškou. Pod tímto arkýřem se nachází falešný vstup, který je pouze ve 
spodní části prolomen oknem vedoucím do sklepních prostor objektu. Po stranách je v úrovni nad 
soklem lemován bosáží s klenákem. Bosáž se nachází i na zkoseném levém nároží, na které opět 
navazuje pilíř s pultovou střechou se stejnou zelenou galzovanou krytinou, jako je tomu v případě 
prvního nároží. Na něj navuzuje ohrazení pozemku s plotem a bránou usazenou do dvou shodných 
sloupů, které jsou zakončeny stříškou se stejnou glazovanou krytinou. V dvorním průčelí se nalézá 
zadní vstup, který je totožný se vstupem předním. V přízemí jsou prolomena tři široká okna s hladkou 
šambránou, vnitřním trojdílným členěním. Přízemní a patrovou část odděluje kordonová římsa, kterou 
přerušuje arkýř nesený dvěma krakorci. Zakončen je stanovou střechou. V arkýři jsou prolomena 
celkem tři okna. Boční jsou úzká a prostřední okno je shodné s okny v přízemí. Totéž okno je 
prolomeno v patře. Na opačné straně je také široké lomené okno rámované rustikou, která sahá až 
k římse. Ve špičce lomení se nachází klenák. Po levé straně okna je prolomeno velmi úzké okno bez 
šambrány. Nad arkýřem navazuje na průčelí patra stupňovitý štít vikýře se slunečními hodinami. Štíty 
objektu jsou opatřeny také kotevními závlačemi, které v tomto případě slouží pouze k dekorativním 
účelům. Plochu mezi okny a oblou korunní římsou přetíná další římsa.
V interiéru se dochovala okna opatřená vitráží s kováním i mnoho dveří s dřevěným ostěním 
a závěsy. V prvním patře se nachází další hodnotný prvek interiéru. Jedná se o prosklenou stěnu 
oddělující podestu a halu. Původní dlažbu je možné vidět v přízemí ve vestibulu se schodištěm
5
a v předsíni u vstupu. Ve vestibulu se také nachází posezení s dřevěným obložením, které je pevnou 
součástí objektu, s velmi kvalitně provedenou řezbou sedící dívky. Samotné posezení je tvořené 
dřevěnou lavicí ve tvaru písmene L, která je zabudována do dřevěného obložení. Posezení doplňuje 
zdobná kovaná mříž ze zřejmě ze 17. stol, která odděluje halu přízemí od schodiště do suterénu. Stropy 
jsou ploché. V patře se nacházejí již zmiňovaná bílá kachlová kamna s nerezovou mřížkou. Kamna jsou 
velmi zdobná a jsou zhotovena v neorenesančním stylu. S největší pravděpodobností pocházejí 
z poslední čtvrtiny 19. století.
Ministerstvo kultury je toho názoru, že soubor „Millerův dům č. p. 36 v Uničově“ je velmi 
kvalitním příkladem architektury městského domu s výraznými historizujícími architektonickými a 
řemeslnými prvky z počátku 20. stol. Dům pomáhá dotvářet charakter místa, je jednou z výrazných 
pohledových dominant Masarykova náměstí, a je spojen také s rozvojem města Uničova a jeho bohatým 
veřejným životem. Stavba je i dnes přístupná veřejnosti a pro její významné architektonické, 
urbanistické, umělecké a historické hodnoty je třeba ji památkově chránit. Předmětem památkové 
ochrany poz. pare. č. st. 121/3, k. ú. Uničov je pouze dobové uliční oplocení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy bylo toto 
rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl- 
li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních 
služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí 
v provozovně provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle 
§ 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své 
datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se 
tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje 
ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Rozdčlovník:
Město Uničov, Masarykovo nám. 1, 783 91 Uničov
Na vědomí:
NPÚ, GŘ
NPÚ, ÚOP v Olomouci
Městský úřad Uničov, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Olomouckého kraje, úsek státní památkové péče
Mgr. Ing. EvďTrejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha č. 1: Fotodokumentace kulturní památky, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 52269/2019 OPP, ze 
dne 17. 7. 2019 (5 obr.)
Příloha ř. 2: Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva 
kultury č.j. MK 52269/2019 OPP, ze dne 17.7.2019
6
Příloha č. 2: Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy souboru „Millerův dům č. p. 36 v Uničově". Nedílná součást 
výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 52269/2019 OPP, ze dne 17. 7. 2019
I g  i i w i  ------------------------------------------------------------------------

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0552972.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Uničov, Millerův dům. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

4890558 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Junková Eliška; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

17.07.2019

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 11153926

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000001096
Název	Millerův dům
Číslo ÚSKP	106400
ID právního stavu	15810269 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 15810269

Bližší specifikace:

Název	Millerův dům
Číslo ÚSKP	106400
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22298664

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 52269/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	17.08.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	15810269 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1769307

Název objektu:

Část obce: Uničov

Č. dom.: č.p. 36

Ulice: Masarykovo nám.

Č. or.:

Kat. území: Uničov

Obec: Uničov

ORP: Uničov

Okres: Olomouc

	Millerův dům (právní stav 15810269)
	Millerův dům (prvek 11153926)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 17085

Název lokality: Uničov

Reálný typ: město

Kat. území: Uničov

Obec: Uničov

ORP: Uničov

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

	Millerův dům (prvek 11153926)
	Millerův dům (právní stav 15810269)

Kód CZ: 26972

Název lokality: Město

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Uničov

Obec: Uničov

ORP: Uničov

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

	Millerův dům (právní stav 15810269)
	Millerův dům (prvek 11153926)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 105

Název hist. regionu: Uničov

	Millerův dům (prvek 11153926)
	Millerův dům (právní stav 15810269)

Ke stažení Náhled Poslat žádost