Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
 
 
Nmap - Specializovaná mapa s odborným obsahem 
 
 
Archeologický atlas státního zámku  
Náměšť nad Oslavou 
 
 
Petr Vitula 
 
 
 
 
 
Brno 2019 
 1
 
Katastrální území: Náměšť nad Oslavou 
Bližší lokalizace: nádvoří zámku 
Stručná charakteristika: Státní zámek v Náměšti nad Oslavou se nachází v 
malebném prostředí údolí řeky Oslavy a je významnou národní kulturní památkou 
na území kraje Vysočina. Z hlediska stavebního vývoje je unikátním celkem, který 
vždy musel splňoval dobové parametry bydlení. Jeho současná podoba je výsledkem 
několika přestaveb odrážejících se v archeologických situacích odkrytých při 
záchranném archeologickém výzkumu. 
 
Přístupnost: autem, pěšky, na kole 
https://www.zamek-namest.cz/cs/informace-pro-navstevniky/navstevni-doba 
https://www.zamek-namest.cz/cs 
 
Odkazy: https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1179457 
https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1179458 
https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1179459 
 
 
 
Státní zámek v Náměšti nad Oslavou, nacházející se v malebném prostředí údolí 
řeky Oslavy, je významnou národní kulturní památkou na území kraje Vysočina. Od 
raného středověku až do roku 1945 byl kontinuálně osídlen významnými 
moravskými šlechtickými rody a za jeho zdmi se odehrála řada důležitých jednání. 
Z hlediska stavebního je areál unikátním celkem, který asi vždy splňoval dobové 
parametry bydlení. Výsledkem několika přestaveb v duchu měnících se 
architektonických slohů je dnešní značně složitá podoba, důmyslně v sobě ukrývající 
potenciál vědomostí o stavebně historickém vývoji nejprve středověkého hradu a 
poté i renesančního zámku s četnými pozdějšími úpravami. Dopracovat se však 
k novým poznatkům bez použití destruktivních, z  hlediska památkové péče 
nežádoucích metod jde jen velmi ztěžka, nicméně, nutná údržba čas od času přece 
jen vyžaduje určité zásahy do terénu i vlastních budov. Pokud jsou takové zásahy 
archeologicky správně ošetřeny, mohou přinést řadu nových poznatků. V roce 2007 
byla takovou příležitostí rekonstrukce dlažby a odpadů na vnitřním nádvoří 
náměšťského zámku. Následující práce obsahuje zhodnocení výsledků záchranného 
archeologického výzkumu vyvolaného touto poměrně rozsáhlou stavební akcí. Práce 
přináší nové podněty k zamyšlení a dílčí poznatky, které kromě současného rozšíření 
znalostí do budoucna umožňují plně uplatnit i aspekt minimalizace negativních 
dopadů jakékoli další stavební činnosti na národní kulturní památku i její prostředí. 
 2
             
            Šlechtické sídlo ve středověku 
Rozsáhlý zámecký komplex v Náměšti nad Oslavou stojí na rozlehlé skalní ostrožně 
v nadmořské výšce zhruba 400 až 416 m. Ze tří stran je poloha chráněna až 70 m 
převýšenými příkrými svahy, pod nimiž na západě meandruje řeka Oslava, 
severozápadní stranu uzavírá dnes již suchý přírodní úpad a jihovýchod vymezuje 
další úpad dodnes protékaný nepříliš vydatnou bezejmennou vodotečí níže se 
vlévající do Oslavy (obr. 1). 
Vznik opevněného šlechtického sídla (tvrze či hradu) pravděpodobně u někdejšího 
důležitého říčního brodu je dosud poněkud nejasný. Nejstarší písemná zmínka o 
Náměšti pochází z roku 1234. Touto listinou, která je nejspíše falsem sepsaným ve 
skriptoriu oslavanského kláštera až někdy v letech 1267-1275, Budiš z Náměště 
dosvědčoval, že jeho příbuzný Heřman z  Rudíkova věnoval se svou matkou 
patronátní práva kostela v Rudíkově klášteru oslavanských cisterciaček (Dušková 
1948, 244-282; Hosák – Zemek 1981, 167; Plaček 1985, 261-271; týž 1996, 251; týž 
2001, 420; Samek 1999, 621; Kroupa – Hodeček – Szabó 2003, 3; Kroupa 2004, 
64). Listina zřejmě odrážela skutečný stav, neboť šlo nejspíše o Budiše z Budišova, 
jehož rod sídlil na Budišově do počátku 15. století. Veškerá další kolonizace povodí 
Oslavy probíhala v režii rodu erbu křídla, který se během 13. stol. rozdělil na čtyři 
větve (z Tasova, Meziříčí, Mostišť a Vanče). V té době byl asi jediným kamenným 
hradem v okolí předchůdce dnešního zámku ve Velkém Meziříčí, jehož vznik lze 
klást před rok 1281,  kdy se v první pravé listině uvádí Vznata z Meziříčí. Podle 
pozdně románských článků odkrytých L. Konečným ve sklepení lze počátky hradu 
položit do 2. čtvrtiny 13. stol. Podoba náměšťského hradu se v této době pohybuje 
jen v hypotetické rovině, M. Plaček předpokládá pravidelné jádro o rozměrech 50 x 
45 m vymezené současnými zdmi východního, severního a západního průčelí a 
zmiňuje i do skály tesané podzemní prostory se studní (Plaček 2001, 420). 
V první třetině 14. stol. mohli být majiteli Náměště další dva příslušníci rodu erbu 
křídla. Z nich velmi známý byl Jan z Meziříčí, který zastával důležité úřady a 
významné funkce. Jeho syn Ješek, snad po smrti otce zvaný též Jan, zemřel někdy 
mezi lety 1335-1344. Jejich držbu náměšťského panství však nelze jednoznačně 
potvrdit. V polovině století je v pramenech doložena Perchta, vdova po Janovi 
(Ješkovi), která se zřekla svého dědičného majetku ve prospěch svých čtyř synů, 
z nichž nejznámější byl Jan později zvaný starší (zmiňován v letech 1349–1379). 
Ten je prvním z rodu Meziříčských, který je na Náměšti jednoznačně písemně 
doložen k roku 1353. Koncem 14. století reprezentují tuto rodovou linii synové 
Beneše z Meziříčí, bratři Jan mladší, Jaroslav a Jindřich. Poslední z nich krátce před 
svou smrtí v roce 1399 uzavřel dohodu se svým příbuzným Lackem z Kravař, který 
se zúčastnil bojů mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem. Stál na straně 
Jošta, a byl proto nucen bojovat i proti svému zeti Lipoltu Krajířovi z Krajku. Ten 
spolu s Janem Sokolem z Lamberka obléhal Náměšť někdy na přelomu let 1405 a 
1406. I když hrad nedobyli, vojensky se podařilo Lackovi z Kravař Náměšť 
ovládnout až v roce 1407 za vydatné pomoci Velké Bíteše a Velkého Meziříčí. Obě 
vsi byly za to v roce 1408 povýšeny na města s právem odúmrti. První náměšťská, 
 3
respektive meziříčská větev rodu Tasovců měla čtyři generace a vymřela po meči na 
přelomu 14. a 15. století, když v následující generaci zůstalo pouze ženské 
potomstvo. V roce 1410 odevzdala Anežka vlastnická práva ke svým statkům 
Lackovi z Kravař a vstoupila do kláštera cisterciaček v Oslavanech. Po smrti 
moravského zemského hejtmana Jindřicha Plumlovského z Kravař, který zemřel 
v roce 1420 na následky zranění v bitvě u Vyšehradu, zdědil náměšťské panství jeho 
příbuzný Petr Strážnický z Kravař, nejprve významný politický představitel 
moravských husitů, později (1422) hejtman Markrabství moravského. Roku 1423 
spolu s olomouckým biskupem Janem Železným donutil v ležení pod hradem 
v Náměšti Ctibora z Cimburka na Drahotuši, aby přistoupil k landfrídu. Na podzim 
roku 1424 postupovala část Žižkova vojska k Velkému Meziříčí a následujícího roku 
vojska Zikmunda a Albrechta po marném obléhání Třebíče vyplenila náměšťské 
panství. Ještě téhož roku však zajistila společná výprava Pražanů a polních bratrstev 
hegemonii husitů na jihozápadní Moravě, přičemž husitská strana ovládla patrně 
také Náměšť. Přibližně v té době získal náměšťské panství Matěj Švamberk ze 
Skviřína, který byl značně zadlužený. Přesto mu Jan z Lomnice zajistil právní 
potvrzení držby náměšťského panství a statek mu byl Václavem a Janem 
Strážnickým z Kravař připsán v roce 1437. Po smrti Matěje se o dědictví přihlásili 
jeho synové, avšak spor vyhrál Znata z Prus a Melic, který zde sídlil v roce 1447. Po 
jeho smrti získala majetek dcera Anna z Prus a Melic. Provdala se roku 1455 za 
Ctibora z Cimburka, s nímž se dohodla na společné držbě, která byla zapsána do 
zemských desek v roce 1464. Krátce poté odevzdal Ctibor z Cimburka z dosud 
neobjasněných důvodů zřejmě dobrovolně Náměšť Jaroslavovi z Lomnice, který 
zemřel někdy mezi roky 1468 a 1475 v neklidných dobách válek a nepokojů. Pánům 
z Lomnice bylo vlastnictví náměšťského panství právně zajištěno intabulací až 
v roce 1481, a tím byly ukončeny vleklé spory o tento majetek. Lomnicové, kteří 
pak panství postupně značně rozšířili, na hradě sídlili až do vymření své náměšťské 
větve, k němuž došlo smrtí Oldřicha nejspíše počátkem roku 1566 (Hosák – Zemek 
1981, 167-168; Plaček 2001, 420; Kroupa – Hodeček – Szabó 2003, 6-13; Kroupa 
2004, 64-67; Hodeček 2003, 3-5). 
Dochované relikty středověké architektury v Náměšti nad Oslavou jsou značně 
fragmentární, a tak se úvahy o době vzniku i podobě středověkého hradu dosud 
pohybovaly do značně míry jen v hypotetické rovině.  Většina autorů předpokládá 
v místě současného zámeckého areálu existenci tvrze či hradu již ve 2. pol. 13. stol. 
(Hosák – Zemek 1981, 167; Plaček 1985, 261-271; týž 1996, 251; týž 2001, 420; 
Kroupa – Hodeček – Szabó 2003, 61; Kroupa 2004, 64). Jen B. Samek (1999, 622) 
se domnívá, že nejstarší šlechtické sídlo mohlo být v blízkosti románského kostela, 
tedy naproti zámku na pravém břehu řeky Oslavy. L. Hosák a M. Zemek (1981, 167-
168) považovali za zbytek románského hradu válcovou věž z lomového kamene. 
Měla střežit hradní palác a být základní oporou hradu. Z  textu však není jasné, 
kterou věž měli na mysli, neboť dvě zpevněné dodnes zachované bašty 
s předhradím, patrovým obytným křídlem a dvojicí hranolových gotických věží (?) 
datují až do prvních dvou desetiletí 15. stol., resp. do doby neustálých bojů, kdy byl 
hrad v držení Lacka z Kravař. M. Plaček (2001, 420) předpokládá pravidelnou 
 4
lichoběžnou dispozici vrcholně středověkého hradu (rozměry 45 x 56-63 m), 
rozsahem se prakticky kryjící s dnešní hlavní budovou zámku. Na přístupné straně 
uvažuje o přilehlém obloukovém předhradí chráněném mohutným příkopem o šířce 
32 – 35  m. Bránu do hradu hledá v severním průčelí, případně ve zkoseném 
severovýchodním nároží, palác lokalizuje na nejlépe chráněné místo při jižní nebo 
spíše až západní hradbě. Hlavní (okrouhlou ?) věž předpokládá, ale v dostupných 
plánech ji nenachází. Do období pozdní gotiky datuje dvě okrouhlé bašty na 
nárožích severozápadním a jihozápadním a uvažuje o přístavbách budov v severní a 
východní části předhradí. V roce 2003 byl zpracován stavebně historický průzkum 
(Kroupa – Hodeček – Szabó 2003), který byl v následujícím roce publikován 
(Kroupa 2004). Autor zde nepřijímá hypotézu M. Plačka o pravidelné uzavřené 
vrcholně středověké dispozici hradu, ale konstatuje, že většina gotických budov se 
soustředila v severním křídle dnešního zámku a na přilehlé ploše nádvoří. Podařilo 
se mu totiž identifikovat relikty gotické stavby v prvním suterénním, přízemním a 
dvou nadzemních patrech  severozápadního nároží dnešního zámku. Podobné zbytky 
patrně další patrové stavby gotického stáří se nachází i v půdorysně zkosené 
severovýchodní části (obr. 43-47, 49 - tmavozelená barva). Do středověku datuje P. 
Kroupa i dodnes funkční studnu, protahující gotický areál směrem k jihu, kde se do 
té doby žádné pozitivní středověké nálezy neobjevily. Dvě okrouhlé bašty na 
jihozápadě i severozápadě včetně přilehlé čelní zdi severní budovy předhradí datuje 
autor až do doby po pol. 16. stol. (Kroupa 2004, 67-69). 
Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace a dlažby na vnitřním 
nádvoří zámku v roce 2007 přinesl řadu nových poznatků. V jižní části byly odkryty 
kulturní vrstvy (obr. 13, 14, 19, 20 – sektory 1-2 a 2-2 – kontexty č. 104, 105, 109, 
112 a 119) s početnou keramikou datovanou rámcově do 13. stol. Materiál z těchto 
nejstarších sídelních horizontů zastupují zejména hrnce a zásobnice, v menším počtu 
fragmenty zvonovitých poklic. Nádoby byly vyrobeny z keramické masy, jejíž 
nejčastější příměsí je písek a slída, méně je zastoupena tuha. Okrajové profilace 
hrnců jsou většinou vzhůru vytažené, ale objevují se i okraje vyhnuté, ojediněle je 
zastoupeno okruží. Výzdobné prvky tvoří většinou žlábky a vlnovky nebo jejich 
vzájemná kombinace, ojediněle se vyskytl i otisk ozubeného kolečka. I když stáří 
materiálu nelze za současného stavu poznání přesněji vymezit, podle tvarů nádob a 
jejich okrajové profilace může část nálezů pocházet už z 1. pol. 13. stol. Jako 
nejstarší se zde jeví materiál z vrstvy č. 104 obsahující však kromě archaických 
tvarů s tradiční pozdně hradištní profilací a výzdobou také už keramiku mladší ze 2. 
pol. 13. stol. Tuto skutečnost lze vysvětlit buď infiltrací vyspělejší složky do starší 
nálezové situace, nebo pak delším přežíváním tradic, které je ostatně doloženo i 
v jiných regionech. Nicméně, samotná přítomnost těchto starobylých prvků může 
svědčit o sídelní aktivitě časově korespondující už s písemnou zmínkou o Budišovi z 
Náměště spojenou s rokem 1234 (Novotná 2016, 55-58). 
Nejstarší vrstvy (obr. 13, 14, 19, 20 – kontexty č. 104 a 119) se těsně přimykaly k 
reliktům kamenných zdí, které byly odkryty v jižní a východní části nádvoří (sektory 
1-2, 2-2 a 3-3 – kontexty č. 904, 905, 906 a 922). Jde o zbytky z valné části litého 
základového zdiva z kamenů o průměru zhruba 0,15 – 0,30 m pojených vápennou 
 5
maltou. Z nich stratigraficky nejstarší je zeď č. 906, kontexty č. 904 a 905 byly k ní 
přizděny dodatečně. I když tyto relikty nebyly zbudovány současně, můžeme je 
všechny datovat rámcově do 13. a 14. stol. Jejich situace dovoluje předpokládat, že 
celková dispozice hradní zástavby byla v této době poněkud jiná než v období 
pozdějším. Centrální část se asi nacházela v nejvyšším bodě ostrožny, kde se i při 
výzkumu podařilo zachytit částečně zvětralé skalní podloží (sektor 2-2 – kontext č. 
100). Podle průběhu zdí se zdá, že celý tehdejší hradní komplex byl delší osou 
orientován ve směru jihozápad – severovýchod, vůči dnešní hlavní budově zámku 
tedy diagonálně. Pokud tomu tak opravdu bylo, vyvstává otázka kdy a proč byl hrad 
patrně zcela přestavěn. Není vyloučeno, že během obléhání buď na přelomu let 1405 
a 1406 za Lacka z Kravař, nebo pak za husitských válek v letech 1423 a 1424 se 
jeho původní dispozice neosvědčila a hrad, ačkoli jej dobyvatelé nezdolali, byl tak 
poničen, že rozsáhlá přestavba se stala nutností. Nepřímým dokladem toho může být 
i nález nepravidelné kamenné koule do praku (bombardy) in situ v vrstvách mezi 
zdmi a kamennými destrukcemi (obr. 14). Je pravděpodobné, že už v tomto období 
měl hrad studnu přístupnou asi ještě z úrovně terénu tehdejšího nádvoří. Dodnes 
plně funkční vodní zdroj obezděný v horních partiích hrubě opracovanými kvádry 
(obr. 5 a 31 – žlutá barva) se nachází u spojnice dvou reliktů starých zdí. Její 
středověké stáří připouští i M. Plaček (2001, 420) a P. Kroupa (2004, 67). Na 
přístupných stranách byl hrad obklopen příkopem, přístup do něj byl nejspíše od 
severovýchodu. 
Další fázi stavebního vývoje hradu můžeme datovat rámcově do 15. stol. až 1. pol. 
16. stol., možná ještě do těsně následujícího desetiletí. Její četné zbytky ukrývají 
podzemní i nadzemní prostory současného zámeckého areálu. Hledá je zde M. 
Plaček (2001, 420), který předpokládá pravidelnou uzavřenou lichoběžnou dispozici 
vrcholně středověkého hradu rozsahem se kryjící s dnešní hlavní budovou zámku. 
Jeho hypotézu nepřijímá P. Kroupa (2004, 67-69), který na základě stavebně 
historického průzkumu (Kroupa – Hodeček – Szabó 2003) nachází většinu gotických 
budov jen v severním a severovýchodním křídle (obr. 44-47 - tmavozelená barva). 
Do 15. až pol. 16. stol. můžeme datovat několik reliktů kamenných zdiv odkrytých 
během záchranného archeologického výzkumu v roce 2007. Korespondují 
s podélnou osou západního křídla současného zámku, tři z nich byly do něj přímo 
zabudovány, další čtyři se nacházely v nedaleké linii podél (sektory 1-1, 2-1, 3-1, 4-
1 a 5-1 – kontexty č. 900, 901, 916, 917, 918, 929 a 930). Kamenný základ 
polygonálního půdorysu o průměru zhruba 4,5 m (kontext č. 917) lze interpretovat 
buď jako zbytek podstavy interiérového točitého schodiště, nebo snad i jako relikt 
subtilní věžovité vestavby hradního paláce. S tímto základem svázaná zeď vybíhající 
směrem k jihu (kontext č. 900) pak může být vnitřní obvodovou zdí někdejšího 
paláce (?) a podobně je tomu nejspíše i u zdi č. 930 odkryté ve stejné linii severně. 
Dva válcové z kamene vyzděné pilíře (kontexty č. 916 a 929) mohly vymezovat 
prostor palácového vstupu. Příčně vybíhající zeď č. 921 nelze blíže specifikovat, 
v případě kontextu č. 918 šlo jen o kamennou destrukci. 
 6
V souvislosti se zpracováním výsledků záchranného archeologického výzkumu z  
roku 2007, byl proveden také zběžný vizuální průzkum podzemních prostor 
západního křídla zámku. Tvoří je poměrně složitý místy až třípatrový labyrint 
sklepů. Nejnižší 3. suterénní patro (obr. 42) je vylámané do skalního podloží a 
podobá se členité jeskyni. Lomovým kamenem armované jsou jen boční stěny v 
horních partiích vstupního schodiště. Chodba s bočními sklípky směřuje do středu 
nádvoří a končí u studny. I když stáří chodby nelze přesně stanovit, můžeme se 
domnívat, že byla vyhloubena ve středověku. Pravděpodobně až do 2. pol. 16. stol. 
sloužila nejen k uchovávání potravin, ale byla zřejmě i důležitou komunikační 
tepnou zásobující někdejší hradní palác pitnou vodou. Po dostavbě zámku koncem 
70. let 16. stol. chodba patrně ztratila význam, neboť přístup ke studni byl řešen 
nově prostornou podzemní místností nad studnou a přístupovou chodbou z opačné 
strany pod východním křídlem. 
Středověký původ má kromě základu nárožní budovy nejspíše i většina podélných 
kamenných zdí v dalších dvou patrech suterénu pod západním křídlem (obr. 43 a 
44). Svědčí o tom nejen jejich technické provedení, ale i nerovný průběh, nestejná 
síla a nepravidelná zalomení, ojediněle i armování nároží kamennými kvádry. Z toho 
můžeme vyvodit, že hlavně zde byly při stavbě zámku využity ve větší míře části 
hradní zástavby založené přímo na vystupujícím nerovném skalním podloží, které je 
v suterénu na několika místech i velmi dobře patrné. V přízemí a dvou nadzemních 
patrech se rozpoznatelná přítomnost středověkých reliktů zredukovala už jen na 
severozápadní rohové místnosti (obr. 45, 46 a 47). Spojíme-li všechny 
pravděpodobně středověké půdorysné prvky do jednoho výkresu (obr. 49), můžeme 
usuzovat, že se na západní straně ve středověku nacházel poměrně rozlehlý částí až 
dvoupatrový palác s polygonální věží, který směrem od severozápadního nároží 
k jihu zabíral plochu téměř dvou třetin dnešního západního křídla zámku. Z  toho 
vyplývá, že budovy vrcholně až pozdně středověkého hradního komplexu nebyly 
soustředěny jen na severní a severovýchodní straně, jak soudí P. Kroupa, ale 
rozhodně i v prostoru západního křídla, kde hradní palác předpokládá M. Plaček. 
Pozůstatkem středověké zástavby jsou ještě dvě okrouhlé bašty, z nichž první u 
jihozápadního nároží zámku je dochována jen částečně a druhá zachovaná vcelku 
tvoří severozápadní nároží předhradí mezi západní hradbou a přilehlým původně 
hospodářským stavením. L. Hosák a M. Zemek (1981, 168) datují tyto stavby do 
prvních dvou desetiletí 15. stol., M. Plaček rámcově do období pozdní gotiky (2001, 
420) a P. Kroupa (2004, 67) dokonce až do doby po pol. 16. stol. Pokud všechny 
zjištěné a předpokládané středověké relikty vyneseme do plánu dnešního půdorysu 
zámeckého areálu, dostáváme pravděpodobný obraz pozdně gotického hradu těsně 
před renesanční přestavbou (obr. 49). 
            
             Šlechtické sídlo v novověku  
Po smrti Oldřicha z Lomnice nejspíše už začátkem roku 1566 si majetek zajistil 
přívrženec Jednoty bratrské Jan starší ze Žerotína, jehož matka Jana pocházela z  
náměšťské větve Lomniců a část panství dostala věnem. Rostoucí majetek a z něho 
 7
plynoucí ekonomická prosperita umožnila v letech 1572-1579 přebudování 
někdejšího hradu na honosný renesanční zámek (Kroupa – Hodeček – Szabó 2003, 
13-14). M. Plaček (2001, 421) předpokládá, že stavba začala vybudováním kaple a 
poté následovala zástavba celého obvodu někdejšího hradu čtyřkřídlou budovou s 
dvoupatrovými arkádovými ochozy v jižní a západní části. Neptunovu kašnu na 
nádvoří zásobovala vodou studna přístupná z  chodeb v podzemí. P. Kroupa (2004, 
72-73) vidí zámek jako novostavbu, která ze starého hradu převzala jen stavby, resp. 
jejich části, v dnešním severním křídle. Podle jistých indicií (např. letopočet 1562 ? 
vytesaný na segmentovém záklenku renesančního okna v přízemí arkatury 
západního křídla; tento letopočet četl B. Samek jako 1625) naznačuje možnost 
zahájení přestavby hradu již za Oldřicha z Lomnice v době těsně po pol. 16. stol. Do 
této pozdně goticko-renesanční stavební fáze datuje i válcovou věž s  navazujícím 
původně hospodářským stavením v severozápadní a severní části předhradí. 
Neptunova kašna bývá spojována se jménem brněnského Itala Giorgia Gialdiho, 
avšak věrohodné podklady pro to nejsou. Po Janově smrti spravoval náměšťské 
panství Karel starší ze Žerotína. Ten po bělohorské tragédii prodal panství v roce 
1628 svému příbuznému Albrechtovi z  Valdštejna (Hosák – Zemek 1981, 170; 
Kroupa – Hodeček – Szabó 2003, 15-16).  V roce 1629 koupil panství vzdělaný 
šlechtic Jan Křtitel Verdenberg (1582-1648), jehož rod vymřel po přeslici roku 
1745. Mezi několik dědiců rozdrobený majetek koupil podle smlouvy ze dne 30. 
června 1752 hrabě Fridrich Vilém Haugwitz. Jeho rod náměšťské panství vlastnil až 
do roku 1945, kdy byl jejich majetek zestátněn (Kroupa – Hodeček – Szabó 2003, 
16-39). 
Po roce 1946 se zámek měl stát letním sídlem prezidenta republiky, avšak prezident 
E. Beneš zde nakonec pobýval pouze krátký čas v létě roku 1947. V roce 1949 
převzala zámek Národní kulturní komise a od roku 1953 se o něj starala nově 
vzniklá Státní památková správa, která v roce 1959 předala areál zámku do správy 
Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Brně. V roce 1987 byl 
zámek převeden do správy Západomoravského muzea v Třebíči a poté ho spravoval 
Okresní úřad Třebíč. Ke dni 1. lednu 2002 byl zámecký areál prohlášen za národní 
kulturní památku a k témuž datu bylo právo hospodaření převedeno na Státní 
památkový ústav v Brně, který se v roce 2003 stal územním odborným pracovištěm 
Národního památkového ústavu s ústředím v Praze. Po zřízení územního odborného 
pracoviště pro kraj Vysočinu v roce 2008 byla správa zámku převedena nejprve do 
jeho sídla v Telči a v roce 2010 v rámci reorganizace Národního památkového 
ústavu pod územní památkovou správu v Českých Budějovicích (Kroupa – Hodeček 
– Szabó 2003, 45-59). 
Během uplynulých téměř 450 let byla provedena řada stavebních úprav dotýkajících 
se interiérů, vnějších prostor, odpadních systémů, vodovodů a elektroinstalace. 
K úpravě vnitřního nádvoří se však váže pouze jediná zpráva. V roce 1985 byly 
popsána výhledová generální oprava vnitřního nádvoří zámku zahrnující snesení 
původní kamenné dlažby, odstranění podkladových vrstev až na rostlý terén nebo 
klenby sklepů, dále úpravu systému odvodu povrchových vod včetně vyčištění 
kamenných korýtek, odstranění biologických náletů z povrchu dlažby, vyspravení 
 8
porušených a zvětralých částí sloupů arkády umělým kamenem, položení nových 
podkladních vrstev s vodotěsnou izolací a položení původní kamenné dlažby do 
maltového lože. Tento záměr byl realizován až v roce 2007 (Kroupa – Hodeček – 
Szabó 2003, 52). 
Do doby přestavby hradu na renesanční zámek v letech 1572-1579 můžeme 
bezesporu datovat i další důležitý objev. Po odstranění stávající kamenné dlažby a 
začištění odkrytých ploch nádvoří se podařilo zachytit otisky původní renesanční 
cihelné dlažby. Jde o maltové lůžko, v němž jsou patrné diagonálně uspořádané 
obdélné segmenty o rozměrech zhruba 2,0-2,5 x 1,9-2,1 m (obr. 5, 19, 21, 28, 31, 35, 
40, 41 – bleděmodrá barva). Každý z nich byl původně vyplněn klasově seskládanou 
cihelnou dlažbou (obr. 21 a 23). Rozhodně jde o finální nákladnou úpravu povrchu 
nádvoří, jejíž předlohy můžeme hledat na významných stavbách evropské renesance. 
Odvod dešťových vod z vydlážděného nádvoří byl zpočátku řešen pravděpodobně 
jen spádováním do jihozápadního rohu, kde byla při výzkumu odkryta kamenná 
stoka odvádějící vodu napříč jižním křídlem ven z areálu (obr. 10 a 11 – sektory 1-1 
a 3-1 – kontext č. 902). Toto patrně nedostatečné řešení si dříve či později vyžádalo 
komplexnější úpravy, spočívající v posílení odvodu povrchových vod pomocí kanálů 
(obr. 5-8). Nejstarší z nich (asi poč. 17. stol. ?) byly cihelné, mladší (asi ještě průběh 
17. stol. ?) pak tvořila kamenná pískovcová koryta (např. obr. 24 a 30) obezděná 
cihlami a překrytá plochými kameny. Tento odpadní systém sloužil zřejmě až do 80. 
let 20. stol., kdy byl nahrazen kanalizací vedenou v kameninových rourách místy 
přerušených obezděnými čistícími šachtami s litinovým poklopem (obr. 5 – 
žlutozelená barva). Kdy přesně k tomu došlo, se nepodařilo zjistit, avšak použití 
kameniny odpovídá době nejspíše až po polovině 20. století. Kameninové odpady 
byly v roce 2007 nahrazeny plastovými a kvůli zatékání vody do podzemních 
prostor jižního křídla byla dlažba na celé ploše nádvoří sňata, posléze znovu 
položena na izolační podklad a upraveno bylo i její spádování. 
Kromě odpadních systémů byly během výzkumu odkryty na dvou místech relikty 
dlažby, jejichž přesnou dataci nelze stanovit. Pod arkádou západního křídla se na 
ploše zhruba 5 m2 dochoval zbytek podlahy z pálených dlaždic o rozměrech 0,17 x 
0,17 x 0,05 m (obr. 25 – sektor 3-1 – kontext č. 52). Jejich nezkosené hrany 
napovídají, že časově je můžeme zařadit rámcově do 18. až 19. stol. 
Záchranný archeologický výzkum v roce 2007 přinesl řadu nových poznatků  a 
ukázal, jak je důležité sledovat jakékoli stavební aktivity na historicky cenných 
objektech. Jeho výsledky jsou nesporně podstatným velmi cenným příspěvkem do 
mozaiky našeho poznání stavebního a historického vývoje a v budoucnu mohou 
sloužit jako důležitý informační zdroj využívaný při projektování nezbytných prací 
spojených s údržbou či případnou obnovou zámeckého areálu. 
 
Použitá literatura: 
• Brodesser, S. 2005: Hrady na řece Oslavě v topografii a vlastivědné literatuře, Z kralické 
tvrze 23, 9-20. 
 9
• Dušková, S. 1948: Listiny rudikovské, Časopis matice moravské 68, 244-282. 
• Hosák, L. – Zemek, M. 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. 
Jižní Morava. Praha. 
• Kotík, J. 1997: Letopisy rodu Haugwitzů. Velká Bíteš. 
• Kroupa, P. 2004: Zámek v Náměšti nad Oslavou (stavební vývoj do konce 19. stol.), 
Památková péče na Moravě – Monumentorum Moravice Tutela 8/2004, 63-76. 
• Kroupa, P. – Hodeček, D. – Szabó, K. 2003: SZ Náměšť nad Oslavou. Stavebně historický 
průzkum. Brno. Rukopis. 
• Kuča, K. 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV, Ml-Pan. Praha.  
• Novotná, P. 2016: Keramické nálezy z výzkumu hradu v Náměšti nad Oslavou a otázka 
formování vrcholně středověké keramiky na východním okraji Českomoravské vrchoviny. 
Rukopis bakalářské diplomové práce, Brno. 
• Petrů, J. 1968: Náměšť nad Oslavou. Brno. 
• Petrů, J. 1973: Náměšť nad Oslavou. Státní zámek. Brno. 
• Plaček, M. 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence, 
Archaeologia Historica 10, 261-271. 
• Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha. 
• Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha. 
• Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren und kunstgeschichtlicher Beziehung. Band I-
III. Wien. 
• Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska II (J-N). Praha. 
• Sedlák, J. 1973: Náměšť nad Oslavou. Státní zámek, město, a památky v okolí. Praha. 
• Skutil, J. – Špirk, F. – Štarha, I. – Lacina, L. 1984: Náměšť nad Oslavou. Dějiny města od 
nejstarší doby po naši současnost. Praha. 
• Vitula, P. 2016: Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci odpadních systémů a 
dlažby na nádvoří zámku v Náměšti nad Oslavou, Památková péče na Moravě - 
Monumentorum Moraviae Tutela 18/2016, 12-31. 
 
 
 
 
 10
 
1 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku na podkladu výřezu ze Základní 
mapy 1:10 000, listu 24-31-23. 
 
 
2 – Náměšť nad Oslavou 2007. Plán půdorysu budov zámku na připojeném 
rastrovém podkladu geodetického plánu v měřítku 1 : 1000 (Geodézie Brno, s. p. – 
Nám 00 – přehledná situace areálu zámku). 
 11
 
3 – Náměšť nad Oslavou 2007. Plán půdorysu budov zámeckého areálu s 
vyznačením archeologicky zkoumané plochy na nádvoří a pod přilehlými arkádami 
(červená plocha). 
 
 
 
 
 12
 
4 – Náměšť nad Oslavou 2007. Plán půdorysu nádvoří zámku s vyznačením 
archeologicky zkoumané plochy rozdělené do sektorů o velikosti 8 x 6 m (červená 
barva – sektory 1-1 až 1-3, 2-1 až 2-3, 3-1 až 3-3, 4-1 až 4-3, 5-1 až 5-3). 
 
 13
 
5 – Náměšť nad Oslavou 2007. Celkový schematický plán odkrytých 
archeologických situací s různě starými vrstvami a relikty zdí, podlah a kanálů (šedá 
barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - 
cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, 
černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená 
barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní 
nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 14
 
6 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. JV část nádvoří – celkový pohled 
od SZ. 
 
7 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. JZ část nádvoří – celkový pohled 
od V. 
 15
 
8 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. Z a SZ část nádvoří – celkový 
pohled od JV. 
 
9 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. SV a V část nádvoří – celkový 
pohled od J. 
 16
 
10 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 1-1 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 117, 700, 900, 902, 903, 909, 910 (šedá barva - 
kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - cihelné 
relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, černá 
barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená barva - 
pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní nadmořské 
výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
11 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 1-1 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 117, 700, 900, 902, 903, 909, 910. 
 17
 
12 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 1-2 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 104, 105, 107, 113, 119, 700, 902, 903, 904, 
905, 906, 910, 913 (šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné 
relikty, oranžová barva - cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, 
žlutozelená barva - kamenina, černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - 
současné výkopy, světlezelená barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, 
fialová barva - absolutní nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
13 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 1-2 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 104, 105, 107, 113, 119, 700, 902, 903, 904, 
905, 906, 910, 913. 
 18
 
14 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. JZ část nádvoří. 1 – nález 
středověké kamenné koule (bombardy) do praku - kontext č. 907 - detail od JZ. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 19
 
15 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 1-3 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 51, 500, 700, 910, 913 (šedá barva - kamenné 
relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - cihelné relikty, 
světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, černá barva - 
terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená barva - pořadová 
čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní nadmořské výšky 
geodeticky zaměřených bodů). 
 
16 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 1-3 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 51, 500, 700, 910, 913. 
 20
 
17 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 2-1 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 103, 114, 117, 118, 700, 900, 901, 902, 911 
(šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva 
- cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, 
černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená 
barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní 
nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
18 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 2-1 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 103, 114, 117, 118, 700, 900, 901, 902, 911. 
 21
 
19 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 2-2 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 100, 101, 102, 103, 106, 108, 109, 110, 
111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 119, 700, 901, 902, 904, 906, 907, 911, 913, 914, 
915, 919 (šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, 
oranžová barva - cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená 
barva - kamenina, černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné 
výkopy, světlezelená barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová 
barva - absolutní nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
20 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. J část nádvoří. Kontexty č. 51, 
500, 700, 904, 905, 906, 910, 911, 913 a 914 - polodetail od V. 
 22
 
21 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 2-3 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 100, 101, 102, 103, 500, 912, 919, 920, 
921 (šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová 
barva - cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - 
kamenina, černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, 
světlezelená barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - 
absolutní nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
22 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 2-3 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 100, 101, 102, 103, 500, 912, 919, 920, 
921. 
 23
 
23 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. JV část nádvoří - otisky cihelné 
dlažby - kontext č. 51 - detail od Z. 
 
24 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. JV část nádvoří - kamenný 
okapový žlab - kontexty č. 51, 500 a 912 - detail od Z. 
 24
 
25 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 3-1 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 52, 700, 909, 917, 924, 929 (šedá barva - 
kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - cihelné 
relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, černá 
barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená barva - 
pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní nadmořské 
výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
26 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 3-1 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 52, 700, 909, 917, 924, 929. 
 
 25
 
27 – Náměšť nad Oslavou 2007. 1. výzkumná fáze. Z část nádvoří - kontexty č. 50, 
700, 701, 909, 916, 917, 918 a 929 - celkový pohled od JV. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 26
 
28 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 3-2 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 101, 102, 103, 114, 700, 701, 911, 915, 
916, 925, 926, 927, 928, 929 (šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - 
kamenocihelné relikty, oranžová barva - cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty 
podlah, žlutozelená barva - kamenina, černá barva - terénní hrany, tmavozelená 
barva - současné výkopy, světlezelená barva - pořadová čísla geodeticky 
zaměřených bodů, fialová barva - absolutní nadmořské výšky geodeticky 
zaměřených bodů). 
 
29 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 3-2 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 101, 102, 103, 114, 700, 701, 911, 915, 
916, 925, 926, 927, 928, 929. 
 27
 
30 – Náměšť nad Oslavou 2007. 2. výzkumná fáze. Střední část nádvoří - kamené 
odpadní žlaby - kontexty č. 50, 51, 911 a 926 – detail od JZ. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 28
 
31 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 3-3 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 101, 102, 103, 920, 921, 922, 926, 927, 
928 (šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová 
barva - cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - 
kamenina, černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, 
světlezelená barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - 
absolutní nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
32 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 3-3 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 101, 102, 103, 920, 921, 922, 926, 927, 
928. 
 29
 
33 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 4-1 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 101, 102, 103, 700, 701, 917, 918, 923, 
924 (šedá barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová 
barva - cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - 
kamenina, černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, 
světlezelená barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - 
absolutní nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
34 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 4-1 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 101, 102, 103, 700, 701, 917, 918, 923, 
924. 
 30
 
35 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 4-2 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 701, 101, 102, 103, 701, 918 (šedá 
barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - 
cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, 
černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená 
barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní 
nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). Na celé ploše sektoru byly jasně 
čitelné relikty původní cihelné renesanční dlažby - kontext č. 51. 
 
36 – Náměšť nad Oslavou 2007. 4. výzkumná fáze. S část nádvoří s jasně čitelnými 
relikty původní cihelné renesanční dlažby - kontext č. 51 – celkový pohled od JZ. 
 31
 
37 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 4-3 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 701, 101, 102, 103, 701, 928 (šedá 
barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - 
cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, 
černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená 
barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní 
nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
38 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 4-3 – fotogrammetrický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 701, 101, 102, 103, 701, 928. 
 32
 
39 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 5-1 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 701, 101, 102, 103, 701, 930 (šedá 
barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - 
cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, 
černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená 
barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní 
nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
40 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 5-2 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 701, 101, 102, 103 (šedá barva - 
kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - cihelné 
relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, černá 
barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená barva - 
pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní nadmořské 
výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 33
 
41 – Náměšť nad Oslavou 2007. Sektor 5-3 – schematický plán odkrytých 
archeologických situací s kontexty č. 50, 51, 701, 101, 102, 103, 701, 928 (šedá 
barva - kamenné relikty, hnědá barva - kamenocihelné relikty, oranžová barva - 
cihelné relikty, světlemodrá barva - relikty podlah, žlutozelená barva - kamenina, 
černá barva - terénní hrany, tmavozelená barva - současné výkopy, světlezelená 
barva - pořadová čísla geodeticky zaměřených bodů, fialová barva - absolutní 
nadmořské výšky geodeticky zaměřených bodů). 
 
 
 
 
 
 
 
 34
 
42 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením středověkých (13. – 
pol. 16. stol.) reliktů zdiva (zelená barva) a do skály hloubených prostor (zeleně 
šrafované plochy) ve 3. suterénním patře sklepů (podle zaměření a plánové 
dokumentace Geodézie Brno, s. p.). 
 
 35
 
43 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením středověkých (13. – 
pol. 16. stol.) reliktů zdiva (zelená barva; tmavozelená barva podle P. Kroupy – 
2003, 92; 2004, 68) ve 2. suterénním patře sklepů (podle zaměření a plánové 
dokumentace Geodézie Brno, s. p.). 
 
 
 36
 
44 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením středověkých (13. – 
pol. 16. stol.) reliktů zdiva (zelená barva; tmavozelená barva podle P. Kroupy – 
2003, 92; 2004, 68) v 1. suterénním patře sklepů a 1. přízemním patře (podle 
zaměření a plánové dokumentace Geodézie Brno, s. p.). Situaci doplňují relikty 
středověkých vrstev (žlutá barva) a kamenného zdiva (šedá barva) odkryté na 
nádvoří během archeologického výzkumu. 
 37
 
45 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením nejspíše pozdně 
středověkých (2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol.) reliktů zdiva (tmavozelená barva 
podle P. Kroupy – 2003, 92; 2004, 68) ve 2. přízemním patře (podle zaměření a 
plánové dokumentace Geodézie Brno, s. p.). 
 
 
 38
 
46 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením nejspíše pozdně 
středověkých (2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol.) reliktů zdiva (tmavozelená barva 
podle P. Kroupy – 2003, 92; 2004, 68) v 1. nadzemním patře (podle zaměření a 
plánové dokumentace Geodézie Brno, s. p.). 
 
 39
 
47 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením nejspíše pozdně 
středověkých (2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol.) reliktů zdiva (tmavozelená barva 
podle P. Kroupy – 2003, 92; 2004, 68) ve 2. nadzemním patře (podle zaměření a 
plánové dokumentace Geodézie Brno, s. p.). 
 
 40
 
48 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením dochovaného pozdně 
středověkého (2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol.) zdiva (zelená barva) a jeho dalšího 
předpokládaného průběhu (zeleně šrafované plochy). 
 
 
 41
 
49 – Náměšť nad Oslavou 2007. Půdorys zámku s vyznačením všech dochovaných, 
výzkumem odkrytých i předpokládaných středověkých (13. – pol. 16. stol.) reliktů 
(barvy zelená, šedá a žlutá, tmavozelená barva podle P. Kroupy – 2003, 92; 2004, 
68).

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	archeologické výzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	zpráva o archeologické akci

Jméno souboru:

B0120035.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vitula Petr

Popis dokumentu:

Archeologický atlas státního zámku Náměšť nad Oslavou, Nmap - Specializovaná mapa s odborným obsahem

Název pracoviště:

ÚOP v Brně

Velikost dokumentu (v bytech):

7609545 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Vitula Petr;

Klíčová slova:

Významná archeologická lokalita; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

archeologie; areál zámku; nádvoří;

Datum vzniku:

2019

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 680358

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000132923
Název	zámek Náměšť nad Oslavou
Číslo ÚSKP	276, 21999/7-2882
ID právního stavu	132923 Načítám data z navázané aplikace... , 449200 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2442433

Název objektu: zámek

Část obce: Náměšť nad Oslavou

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Zámek

Č. or.:

Kat. území: Náměšť nad Oslavou

Obec: Náměšť nad Oslavou

ORP: Náměšť nad Oslavou

Okres: Třebíč

zámek Náměšť nad Oslavou (prvek 680358)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 10290

Název lokality: Náměšť nad Oslavou

Reálný typ: město

Kat. území: Náměšť nad Oslavou

Obec: Náměšť nad Oslavou

ORP: Náměšť nad Oslavou

Okres: Třebíč

Kraj: Kraj Vysočina

zámek Náměšť nad Oslavou (prvek 680358)

Kód CZ: 53730

Název lokality: Zámek

Reálný typ: městská čtvrť zámecká (neúř.)

Kat. území: Náměšť nad Oslavou

Obec: Náměšť nad Oslavou

ORP: Náměšť nad Oslavou

Okres: Třebíč

Kraj: Kraj Vysočina

zámek Náměšť nad Oslavou (prvek 680358)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 74

Název hist. regionu: Náměšť nad Oslavou

zámek Náměšť nad Oslavou (prvek 680358)

Ke stažení Náhled Poslat žádost