Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Karel Foud, Stanislav Plešmíd, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 1
 
Dobřív čp. 5 
(Plzeňský kraj, okres Rokycany)  
 
Dokumentace usedlosti v průběhu obnovy 
s přihlédnutím k roubenému obytnému stavení a 
kolekci dochovaných slohových výplní stavebních 
otvorů  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nálezová zpráva operativní dokumentace  
a průzkumu 
2019 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 2
1. Úvod  
1.01 Okolnosti realizace 
  Obytné stavení usedlosti čp. 5 v obci Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) prochází 
postupnou stavební obnovou (finančně podporovanou státem) akceptující dochované 
památkové a umělecko řemeslné kvality. Průzkumem objektu bylo zjištěno, že ve stavbě 
se dochovala kvalitní kolekce slohových truhlářských prvků (okna, dveře). Průzkum 
stavby je součástí snah poznat, dokumentovat a prezentovat tradiční roubený dům 
Rokycanska a Podbrdska. Roubené stavení čp. 5 je jeho reprezentantem, navíc leží 
v prostředí lokality s vyšším výskytem obdobných budov. Zcela právem proto byl Dobřív 
prohlášen v roce 1995 za vesnickou památkovou zónu. Součástí dobové stavební 
výbavy dvora čp. 5 kromě roubeného obytného stavení je i roubená stodola, dále 
z nepálených hliněných cihel zděná sýpka a „novodobé“ chlévy a stáje z období 30. let 
20. století.      
 
1.02 Stav věci v době OPD 
        Stavba je dokumentována průběžně od r. 2010, aktuální fotodokumentace byla 
provedena v létě 2019. Probíhá oprava, též částečná výměna oken, v nedávné době se 
obnovovalo bednění štítu   
   
1.03 Podklady 
     Fotodokumentace (historická i současná), zaměření (provedeno autory OPD), 
dendrochronologie – nálezová zpráva (fa. DendroLab Brno Ing. Tomáš Kyncl) 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení na fotografii z 20. let 
20. století. Pohled od západu (od návsi) na západní a jižní průčelí domu (výřez) 
(archiv vlastníků nemovitosti) 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 3
1.04 Metody dokumentace 
     Fotodokumentace, zaměření metrem a pásmem, dendrochronologické datování, 
kresebná dokumentace, popis 
 
2. Popis 
2.01 Poloha zkoumané věci 
    Plzeňský kraj, okres Rokycany, k.ú. Dobřív, obec Dobřív, střední až západní část 
lokality, usedlost čp. 5, obytné stavení situované v severní části dvora na pozemku stpč. 
24/1 
 
2.02 Souvislosti zkoumané věci 
   OPD se týká nálezových situací, rozšiřující dosavadní poznání vývoje a stavebně – 
historických a památkových hodnot obytného stavení. OPD se týká celého obytného 
stavení, které leží v severní části usedlosti čp. 5.         
 
Z historie obec Dobřív 
   Dobřív leží cca 8 km jihovýchodně od Rokycan v údolí říčky Klabavy (též Padrťského 
nebo Černého potoka) a v sousedství dnes již bývalého vojenského újezdu Brdy. 
V průběhu 20. století se lokalita stala oblíbenou letní destinací, jejíž význam bezpochyby 
ještě více vzroste s právě prováděným zpřístupněním prakticky celých Brd civilnímu 
sektoru. 
   V písemných pramenech se ves objevuje poprvé k r. 1325, kdy ji jako královskou 
zástavu držel Nechval z Osvračína. Ve stejné době patrně zpustlý Dobřív získal Petr 
z Rožmberka. Následně byl obnoven a zřejmě nově emfyteuticky vysazen. K r. 1379 
zde podle rožmberského urbáře bylo 23 osedlých. V r. 1424 patřil Zdeňkovi z Rožmitálu 
jako zástava. Roku 1431 koupil celé zbirožské panství, kam patřil i Dobřív, král Zikmund. 
Od dalšího vlastníka, Hanuše z Kolovrat, získali roku 1477 totéž panství bratři Jaroslav 
a Zdeslav ze Šternberka. Již v 15. století údajně v Dobřívě existovala železářská huť, 
která je poté prokazatelně připomínána k r. 1505. Kolem r. 1526 huť již pracovala naplno 
a patřila k ní pec dýmačka, ve které se z rudy drcené v puchýrně tavilo za pomoci 
dřevěného uhlí surové železo. To následně kovaly dva hamry s ohřívacími pecemi. 
Roku 1545 získal železnou huť při dělení zbirožského panství Jan starší z Lobkovic. Huť 
bývala pronajímána, až ji roku 1590 odkoupil Kliment Forberger. O 4 roky později celé 
panství včetně Dobříva Lobkovicům zabavila královská komora. V jejím vlastnictví byla 
dobřívská huť následně až do r. 1868. Také po převzetí železárny královskou komorou 
bylo zdejší zboží pronajímáno. Od r. 1624 dobřívská huť patřila Pavlovi Šírerovi (též 
Schürer) z Waldheimu a o 12 let později jeho bratru Salomonovi. Za vsí byl tehdy 
vyzdvižen mlýn, který byl později podle některých pramenů upraven na tzv. Hořejší 
hamr. V 17. století tak ve vsi existovala jak vysoká pec, tak 2 hamry, cejnfeder, rudní 
puchýř a stoupy na drcení strusky. Šírerové zde působili přibližně jedno století a kromě 
jiného stáli za výstavbou dosud existujícího kamenného mostu, který je nazýván 
„Švédský“. Podle berní ruly bylo ve vsi k r. 1652 okolo dvou desítek osedlých. Nájemci 
hutí se průběžně střídali, až byly navráceny roku 1723 pod komorní železárny. 
V průběhu první poloviny18. století ve vsi vzniklo několik nových provozně - správních 
budov. Roku 1868 zakoupil zbirožské komorní panství i s Dobřívem pruský podnikatel 
Henry B. Strousberg. Ve stejném čase také došlo k pozvolnému nárůstu počtu domů, 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 4
což byl jen důsledek rozmachu zdejších průmyslových podniků. Po Strousbergově 
krachu na vídeňské burze roku 1873 zakoupil dobřívskou huť v polovině 80. let 19. 
století spolu s dalšími zbirožskými železárnami Max Hopfengärtner (1842 – 1918). Již r. 
1819 byla zrušena zdejší vysoká pec jako důsledek snížení poptávky po rudě.  
   Revoluční čas památného roku 1848 lokalitu zachytil jako nedílnou součást 
zbirožského panství. Posléze získala samostatnost a dnes patří k předním obcím 
jihovýchodního Rokycanska. Roku 1856 vyhořela skupina usedlostí čp. 9, 10 a 11. O 10 
let později požár zničil dřevěný mlýn čp. 18, avšak následně byl přestavěn na mlýn parní 
- válcový. Prozatím poslední velký požár udeřil roku 1883, kdy vyhořely domy na Malé 
Straně čp. 19 až 25. K r. 1898 bylo ve vsi evidováno 127 popisných čísel a 1495 
obyvatel. Roku 1912 přešla dobřívská huť do správy akciové společnosti. Dalšímu 
rozvoji provozoven zabránilo zastavení těžby uhlí v blízkém okolí a význam Dobříva jako 
sídla s železářským průmyslem začal zvolna upadat. Železářská výroba ve vsi byla 
ukončena roku 1955. Dobřív v průběhu věků trpěl častými povodněmi, např. roku 1824, 
kdy velká voda strhla školu, mnohé chalupy a kovárnu. Naposledy povodeň zahrozila 
v srpnu 2002, kdy byla poškozena řada staveb včetně historického mostu. K r. 2001 žilo 
ve vsi 903 obyvatel v celkem 282 trvale obydlených domech. Dalších 52 staveb sloužilo 
k rekreaci.   
 
Dobřív, stručný nástin urbanistického a stavebního vývoje lokality 
   Stabilní katastr zaznamenal zástavbu historického jádra vsi k r. 1839 prakticky již 
dotvořenou, s domy stojícími v převažujících spalných konstrukcích. Centrum obce 
tvořily dvě řady usedlostí ležící po obou stranách Padrťského potoka, který protéká 
lokalitou ve směru severovýchod – jihozápad. Na straně východní prostor návsi uzavíral 
komplex továrních a provozně – technických budov, na straně západní usedlost čp. 20. 
Jižně od návsi se nacházel shluk několika drobných chalup a začala se rozvíjet i 
zástavba podél silnice probíhající při jižním okraji intravilánu. Po r. 1848 dochází ke 
značnému stavebnímu i sídelnímu rozmachu. Kromě tradičně řešených chalup, velmi 
často roubených, se stavební aktivity dotkly i výrobních provozů. Byl zvětšen rybník 
včetně vybudování nádrže pod Horním hamrem a cejnhamr pod rybníkem byl změněn 
na tesařskou dílnu. Roku 1858 vznikla nová hala válcovny. Také v poslední třetině 19. 
století a především první třetině následujícího věku se obec výrazně rozrostla, když zde 
bylo postaveno mnoho nových domů. Zástavba se šířila hlavně východním směrem a 
také podél cesty na Mirošov. Mezi čísly 5 a 8 byl původně průhon pro dobytek a cesta 
pro vozy z centra obce do polí na jihu. Silnice do Strašic tudy ještě nevedla. V průhonu 
byla stále rozmáčená cesta, protože v mírné stráni na jih od vsi vytékal na zlomu terénu 
pramen, teprve v roce 1913 podchycený jímkou a svedený do prvního dobřívského 
soukromého vodovodu pro několik statků. Na konci průhonu stála dřevěná chalupa čp. 
6, která musela ustoupit v roce 1965 silniční křižovatce. 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 5
 
 
Dobřív /výřez s jihovýchodní stranou návsi/  (Plzeňský kraj, okres Rokycany) na mapě stabilního 
katastru (1838). Usedlost čp. 5 leží v severovýchodní části (pozemek pč. 24) 
Podle: https:/archivnimapy/stabilnikatastr/Dobriv1838/ 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) na mapě v měřítku 1:5000,  
současný stav. Náves leží v západní části lokality, v sousedství 
mírného meandru řeky Klabavy 
podle: https://archivnimapy/Dobřív  
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 6
Roku 1924 byl na návsi před statkem čp. 10 postaven akademickým sochařem 
Vojtěchem Šípem pomník padlým, o 3 roky později vznikla sokolovna a své místo v obci 
získala i modlitebna s farou. V meziválečném období doplnila historickou zástavbu 
lokality skupina vilek a rodinných domů. V druhé polovině 20. století došlo k dílčí 
degradaci historického jádra vsi vlivem demolic několika hodnotných budov. V místech 
zbořené usedlosti čp. 4 vznikla v poslední třetině 20. století restaurace Hamrovka. 
Náves v minulosti zdobila také nevelká zděná kaplička. Byla umístěna v prostoru 
severně od dvorů čp. 11 až 13. Měla sedlovou střechu, z níž vyrůstala zvonička 
završená cibulovitou bání. K východnímu průčelí stavby přiléhala nehluboká předsíň. 
Vznikla nejpozději v druhé polovině 19. století, starší původ ale nelze vyloučit. Zbořena 
byla na počátku 60. let 20. století. Opuštěné a zvolna chátrající roubené domy většinou 
získaly nové majitele. Zachráněna byla i unikátní budova hamru, když se stala součástí 
muzejní expozice okresního muzea - Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. V r. 
2010 byl hamr prohlášen za národní kulturní památku a dnes patří k předním památkám 
svého druhu v Česku. Díky dochovaným památkovým, urbanistickým a stavebně – 
historickým kvalitám byla část vsi vyhlášena Ministerstvem kultury České republiky 
v září 1995 za vesnickou památkovou zónu.   
 
 
Dobřív, stručný popis dochovaného historického domovního fondu 
   Nejstaršími stavebními památkami ve vsi jsou objekty spojené s výrobou železa a jeho 
zpracováním. Starého původu je také kamenný most přes Klabavu. V obci se kromě 
toho uchoval pozoruhodný soubor roubených a zděných staveb z okruhu památek 
lidového stavitelství. Patří mezi ně např. roubená stodola a zděná sýpka statku čp. 1. 
Dřevěnou stodolou je vybaven také selský dvůr čp. 2 a spatřit ji lze i v usedlosti čp. 5, 
patřící k nejhodnotnějším stavebním souborům lidové architektury v obci. Obytné 
stavení dvora je roubené, trojdílné dispozice, na nádvorní i průčelní straně se záspím 
uzavřeným dřevěnou poprsnicí s profilovanými sloupky. V sousedství chalupy stojí 
z vepřovic zděná podsklepená sýpka. Také v usedlosti čp. 7 lze spatřit roubenou stodolu 
a obytné stavení, částečně postavené z tesaných trámů. Obdobně tomu je i v případě 
statku čp. 12, třebaže obytné stavení je zčásti již adaptováno. V čele usedlosti čp. 13 
stojí přízemní roubené obytné stavení trojdílné dispozice se záspím chráněným 
prkennou poprsnicí. Dvůr od jihu uzavírá roubená stodola. V sousedním dvoře čp. 
14/E95 se dochovalo roubené obytné stavení s krytým záspím, navazující chlévy a 
stodola v pozadí jsou již zděné. Starší stavební produkci dvora čp. 15 prezentuje 
roubená stodola. Obdobná budova se dochovala v usedlosti čp. 16, kde lze nalézt i 
dřevěné stavení trojdílné dispozice komorového typu. Také v někdejší chalupnické 
usedlosti čp. 26 lze nalézt objekt stojící v roubených konstrukcích. Dřevěné obytné 
stavení má dvoutraktově uspořádané místnosti, východní část objektu je již zděná. 
V sousedním čp. 27 se uchovalo roubené přízemní stavení, zde opatřené sklepem pod 
světnicí. Částečně je dodnes roubené i stavení čp. 28. V čp. 29 situovaném na severním 
okraji historického jádra vsi lze nalézt roubený dům, jehož vznik je možné klást již do 
období 18. století. Jižně od čp. 26, pod svahem navazujícím na severní předmostí 
mostu přes Klabavu, stojí roubená chalupa čp. 55, přízemní stavba s dvoutraktově 
uspořádanými místnostmi. Roubené je i stavení čp. 32. Podle tradice byl objekt 
přenesen z továrního pozemku, kde stál ještě roku 1879. Ze staveb spojených se 
zdejším průmyslem je třeba zmínit tzv. Šichtamt zřízený v čp. 35 severozápadně od 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 7
Švédského mostu. Jde o patrovou budovu obdélného půdorysu, ve fasádě na jižní 
straně zdobenou znakem úřadu. Podle tradice byl znak s hornicko – hutnickou 
tématikou přenesen ze Strašic, kde již v první polovině 19. století zdobil vysokou pec. 
Ve dvoře za budovou stojí rozměrný tovární objekt válcovny železa. Jižně od čp. 35 se 
nachází zděný patrový dům čp. 97, který svoji podobu získal roku 1875, kdy byla 
původně přízemní hospodářská budova navýšena o patro a upravena na ubytovnu 
dělníků pracujících ve zdejších železárnách. Čp. 38 je přízemní roubené stavení 
v kožichu vybudované již v průběhu 18. století jako hamernické obydlí v sousedství 
horního hamru. Zčásti roubený je i objekt čp. 39, jehož původ je nutné klást do 18. 
století. Stavba je vybavena pavláčkou, místnosti jsou uspořádané ve dvou traktech. 
V období před polovinou 18. století vznikl dům čp. 40, přízemní roubené obytné stavení 
s dvoutraktově uspořádanými místnostmi. Stejně jako předešlý objekt, také čp. 42 ležící 
pod Huťským rybníkem má nesporné památkové hodnoty. Dispozice je jednotraktová a 
koncipován je jako dvojdomek. Objekt vznikl v první polovině 18. století a později byl 
opakovaně stavebně upravován. Patřil do stavební výbavy areálu zdejších železáren. 
Součástí chalupnické usedlosti čp. 43 ležící východně od návsi je přízemní roubené 
obytné stavení. Bylo vybudované již v druhé polovině 18. století. V sousedství obytného 
stavení stojí drobný roubený špýchárek. Dřevěné je i přízemní stavení čp. 44 ležící 
v sousedství čp. 43. Součástí dvora je i malá částečně roubená stodůlka. Dům čp. 45 
(fořtovna) je zděný, vystavěný po etapách v období první a druhé poloviny 19. století. 
Stavba má výraznou valbovou střechu. Drobný objekt čp. 47 ležící ve střední části 
historického jádra je dosud roubený. Nedaleko stojící čp. 48 je tzv. „Stará hospoda“. Je 
to roubené přízemní stavení vystavěné snad již před polovinou 18. století, částečně 
degradované přístavbou novodobého původu. V domě čp. 52 ležícím na západním 
okraji historického jádra vsi přežívají zbytky staršího roubeného domu trojdílné 
dispozice, který byl stavebně upravován na počátku 20. století. Někdejší čp. 53, dnes č. 
14 situované severně od potoka zhruba uprostřed obce, je zděné patrové stavení 
s roubeným druhým nadzemním podlažím s pavlačí. K domu patří kamenný sklep 
s valenou klenbou. Od jihu objekt sousedí s vodním náhonem. Dům čp. 54 je přízemní, 
s roubenými stěnami založenými na vysoké kamenné podezdívce kryjící sklep. Objekt 
s dvoutraktovou dispozicí patřící do souboru hamernických obydlí je vybaven pavláčkou. 
Roubené konstrukce si uchovalo také sousední stavení čp. 63. Je to přízemní objekt 
vystavěný na kamenné podezdívce. Dispozice interiéru je dvoutraktová. Stavba patří do 
souboru budov tvořících zázemí dělníků pracujících v blízkém hamru. Dům čp. 64 je 
přízemní, roubený z trámů. Dispozice je trojdílná. Čp. 65 je roubený přízemní dům, na 
jižní straně vybavený pavlačí a sklepem. Objekt byl patrně vystavěn již v 18. století jako 
součást souboru hamernických obydlí. Dům čp. 69 je zděný, přízemní s pavláčkou. 
S největší pravděpodobností byl vybudován již v období první třetiny 19. století v části 
vsi ležící při silnici na Strašice. Zděný je i sousední dům čp. 70. Dispozice je trojdílná, 
fasáda je zdobena architektonickými fasádními články. Slohové jsou i vstupní dveře. 
Neméně hodnotné je i zděné stavení čp. 71/E110 vybudované již před rokem 1839. Ve 
stejném období byl vyzdvižen také objekt čp. 72. Pozoruhodné je stavení čp. 74 stojící 
na samém severovýchodním okraji vsi. Objekt je již zděný, trojdílné dispozice, řešený 
v tradiční hmotě. Dům čp. 81 pochází z r. 1859. Je vybaven pavláčkou. Dům čp. 164 
(býv. čp. 8) je přízemní roubené stavení dvoutraktové dispozice ležící pod hrází 
Huťského potoka.         
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 8
   Při západním okraji intravilánu stojí u říčky Klabavy někdejší mlýn čp. 18/172, 
v minulosti rozšířený o pilu a truhlárnu. Po nějaký čas areál mlýna sloužil jako učňovská 
a celní škola. Při jižní straně historického jádra se u silnice na Mirošov a Strašice 
nachází budova školy čp. 62. Objekt je patrový, krytý valbovou střechou. Vznikl již ve 
40. letech 19. století a postupně byl rozšiřován. Roku 1927 byla v jihozápadní části obce 
při východní straně silnice na Mirošov vystavěna modlitebna Jednoty bratrské. Stavba si 
uchovala prvoplánové řešení s patrovou čelní částí, k níž od jihovýchodu přiléhá 
přízemní díl, krytý shodně s průčelním traktem mansardovou střechou. V severozápadní 
části Dobříva se nad cestou na Pavlovsko nachází hřbitov, zřízený zde na počátku 20. 
století. Krátce poté byla na hřbitově postavena kaple. Má obdélný půdorys, trojboký 
závěr a zdobně řešené jižní průčelí, z jehož vrcholu vyrůstá lucerna završená 
jehlancovou střechou.     
   Z objektů spojených s dlouhodobou historií obce poutá zaslouženou pozornost např. 
Švédský most překlenující Klabavu. Je jednoobloukový, cca 20 m dlouhý a 4 m široký, 
se zděnými parapety a výrazně vzedmutou mostovkou. Uprostřed poprsní zdi stojí na 
západní straně mostu socha sv. Barbory z r. 1791. Na jižním předmostí lze spatřit sochu 
sv. Jana Nepomuckého opatřenou na soklu nápisem „MATHIAEI CZAPEK EXPENSIS 
AEDIFICATA HAEC STATIA LÉTA SPÁSY 1762“. Výzdoba soklu je kromě nápisu 
rozšířena o sluneční hodiny. Památkou nadregionálního významu je dobřívský hamr (též 
Hořejší huť nebo Horní hamr). Objekt byl založen při severovýchodním okraji vsi, 
v těsném sousedství s hrází Huťského rybníka. K jihovýchodní straně budovy přiléhá 
náhon přivádějící vodu dřevěným korytem (vantroky) z rybníka na vodní soukolí 
pohánějící hamernické zařízení jako jsou např. kladiva různých velikostí. O podobě 
dobřívské hutě v průběhu 16. století není zpráv. Nová huť, která byla ve vsi vybudovaná 
na sklonku 16. století, zřejmě vznikla v místech tzv. Dolního hamru. Stál v centru obce (v 
místě nynějšího strojírenského podniku) a k r. 1614 u něho byla v provozu vysoká pec 
pro nepřímou výrobu železa. Byl zde také zkujňovací hamr, který byl provozován až do 
poloviny 17. století. Později byl areál doplněn o další zkujňovací hamr. Pro nedostatek 
vody byl druhý z hamrů přemístěn do výše položeného místa tak, aby mohl lépe 
využívat sílu Padrťského potoka. Podle tradice byl Horní hamr vystavěn v období po r. 
1624 zprvu jako mlýn a na hamr byl adaptován až po polovině 17. století. Jednalo se o 
roubenou budovu s jednou zkujňovací výhní a dmychadly, kladivy a čtveřicí vodních kol. 
Roku 1701 byl vystavěn, opět ze dřeva, nový Horní hamr, jehož konstrukce setrvala na 
místě nejpozději do první třetiny 19. století, neboť stabilní katastr zaznamenal dosud 
stojící budovu Horního hamru v poloze a velikosti odpovídající současné situaci. Šlo již 
o nespalnou, tj. zděnou stavbu, jejíž adaptace patrně proběhla v rámci rozsáhlé 
reorganizace a modernizace komorních železáren na Podbrdsku. Po zániku 
vysokopecní výroby a zavedení pudlovacích pecí se změnila i výroba v Horním hamru, 
kde byla zahájena produkce těžkého kovaného zboží. Na přelomu 19. a 20. století bylo 
dosavadní zařízení Horního (též nářaďového) hamru obnoveno a v této podobě poté 
objekt fungoval do r. 1949. O necelá tři desetiletí později byl zpřístupněn veřejnosti a 
kromě prohlídek se zde koná řada kulturně – poznávacích akcí, např. Hamernický den. 
Vstup do hamru ze západní strany lemuje kamenný portál. Krov s nástřešním světlíkem 
je novodobý. V interiéru budovy mající půdorysné rozměry 32 x 12 m se dochoval 
kvalitní soubor slohového zařízení, především větší i menší kladiva, např. dvě těžká 
nadhazovací nebo jedno lehké chvostové kladivo, soustředěná především při 
jihovýchodní straně objektu, kde navazují na vodní kola. Točivý pohyb kol je převáděn 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 9
transmisemi i na protilehlou stranu budovy, kde voda uvádí do pohybu několik dalších 
hamernických kladiv. Lednice pod vantroky může pojmout až 5 kol na svrchní vodu. 
Dobřívský hamr, napojený na průtočný systém Padrťského potoka, patří k největším 
hamrům manufakturního typu ve střední Evropě.  
   Historické jádro obce doplňuje kromě výše uvedených staveb také větší počet objektů 
řešených v tradiční hmotě a nenáročném architektonickém pojetí, které vhodně dotvářejí 
její neopakovatelný kolorit. Dobřív obklopený půvabnou krajinou plným právem patří 
k předním historickým sídlům Rokycanska.     
 
Dobřív, usedlost čp. 5 „U Vondrů“ (též „Reindlů“) 
 
   Dvůr čp. 5 na pozemku stpč. 24/1 v k.ú. Dobřív, obec Dobřív (Plzeňský kraj, okres 
Rokycany) patří k předním památkám, reprezentující historický domovní fond venkova 
v oblasti Podbrdska a Rokycanska z období 18. a 19. století. Existenci domu a dvora 
kromě archivních pramenů zaznamenala k r. 1838 mapa stabilního katastru. Červeně 
(jako nespalné) je značené roubené obytné stavení, bezesporu tehdy vybavené 
„spalnou“ doškovou nebo šindelovou krytinou. Z uvedeného jasně vyplývá, že katastr 
barevným rozlišením budov v prvé řadě řešil požární nebezpečnost. V tomto přípsadě 
komín nad černou kuchyní stavení byl již bezesporu zděný, jinak by objekt nebyl uváděn 
jako nespalný, resp. požárně (více) bezpečný. Ostatní budovy ve dvoře, stodola na 
jihovýchodě, sýpka mezi stodolou a obytným stavením, stáje a chlévy na jihozápadě a 
blíže nespecifikovaný objekt severozápadně od stavení (kolna, vejminek) byly katastrem 
značeny jako spalné, resp. požárně nebezpečné. Zcela jistě se jednalo o roubené 
stavby se spalnou krytinou, doškovou nebo šindelovou. Ke dvoru patřila také zahrada a 
sad (pozemky 105, 106, 107, 108, 109 a 110). Od severovýchodu dvůr čp. 5 
bezprostředně sousedil se statkem čp. 4, který později zanikl. Jihozápadní stranu statku 
určoval průhon s korytem vodoteče místního významu (spíše šlo o strouhu, která 
odváděla srážkovou vodu z cesty vedoucí na Strašice a navazujících ploch, a která po 
průchodu návsí ústila do řeky Klabavy). Průhon zároveň sloužil jako cesta – pěšina.   
   Dřevěný dům čp. 5 je hodnotným dokladem stavební produkce roubeného domu na 
Podbrdsku v období 19. století. Podle dendrochronologického datování bylo dřevo užité 
ve stavbě mýcené v období let 1803 – 1804. Lze se domnívat, že objekt vznikl jako 
novostavba v místech starší budovy. Od té doby se zásadnějším způsobem nezměnil, 
přinejmenším jeho vnější vzhled a dispozice. Z plánové dokumentace datované do roku 
1906 a ve stejném čase odsouhlasené obecním úřadem se dozvídáme, že hospodář 
František J. N. Reindl modernizoval pravděpodobně do té doby stále ještě černou 
kuchyni na světlou kuchyni (tzv. šperovanou). V JZ koutě kuchyně (při stěně se síní) 
byla zřízena chlebová pec a v JV koutě byl vystavěn komín. Místnost získala plochý 
strop. V duchu stavební tradice roubených domů na Podbrdsku a nejen tam byla 
kuchyně jako jediná zděná. Podle dobové výkresové dokumentace vyhotovené v r. 1906 
Karlem Tomáškem měla být kuchyně široká 3,9m a hluboká 4,7m. Provozně byla 
propojena jak se síní dveřním otvorem na jihu, tak se světničkou dveřním otvorem na 
západě (blíže severní obvodové stěně). Neznámo kdy, bezesporu až v období po 2. 
světové válce, byla zrušena a vybořena chlebová pec v JZ koutu místnosti a nahrazena 
komínem. Výkres půdorysu stavení kladený vznikem do r. 1906 dále připomíná, že býv. 
černá (nyní již světlá) kuchyně je (popř. bude) propojena s prostorem světničky a zřejmě 
poslouží jako další část kuchyně (jídelna). Zda tomu tak bylo zřejmé není, o mnoho let 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 10
později ale zhruba nejvýchodněji položená třetina světničky posloužila k vložení 
koupelny, přístupné dnes z kuchyně otvorem zaznamenaným na půdorysu z r. 1906. 
Komora (též zadní světnice) byla prvoplánově rozdělená roubenou příčkou s dveřním 
otvorem na dvě nestejně hluboké prostory, jak na to upozorňuje napojení kříčky, 
tesařsky provázané s roubenou obvodovou stěnou. Místnost při JV nároží domu měla 
hloubku cca 5,3m (světnice při západním průčelí má hloubku cca 5,4m) a místnost při 
SV nároží domu byla hluboká 3m (světnička při západním průčelí je hluboká 3m). Plán 
z r. 1906 příčku nezachycuje, dnes je v místech původní příčky stěna dlouhá cca 2,4m.  
   Zajímavou informaci o stavebním vývoji dvora, resp. stavebních aktivitách vlastníků 
usedlosti, přináší obecní kronika. Připomíná, že: „....Josef Reindl ml. rozbořil na přelomu 
19. a 20. století u č.p. 5 dřevěný srub a z jeho trámů vystavěl malou nízkou chaloupku o 
jedné světnici a komoře, zřejmě za účelem svého výminku. Chaloupka však 
zanedlouho, v roce 1901, shořela, takže byl nucen postavit nový, tentokráte již zděný 
domek.“ Zajímavostí také je, že Josef Reindl ml. měl jako první v obci ruční mlátičku, 
kterou půjčoval ostatním hospodářům v obci. 
   František Jan Nepomucký (Nepomuk?) Reindl spolu s několika dalšími sedláky 
vytvořili v obci Dobřív v roce 1904 Parou mlátící družstvo a současně zakoupili parní 
mlátičku. Členové družstva N. Lederer (č.p. 4), F. J. N. Reindl (č.p. 5), J. Sedlák (č.p. 6), 
J. Škarda (č.p. 67) a J. Uher (č.p. 8) v roce 1913 nechali nákladem cca 3.000,- Korun 
zřídit samotížný vodovod, k čemuž vypracoval projekt a dodal materiál ing. Jaroslav 
Matička ze stejnojmenné firmy. Pitná voda byla svedena třemi trativody z Reindlova 
pozemku do betonové jímky a dále rozvedena do statků (do kuchyní a chlévů) členů 
družstva. Tím došlo k vybudování prvního vodovodu v obci. 
 
Popis objektů 
Obytné stavení 
   Dům je standardní trojdílné dispozice komorového typu, se záspím (též besídkou) 
s prkny bedněnou poprsnicí, zřízenou jak na podélné (jižní) nádvorní, tak průčelní 
(západní) straně. Zatímco na straně jižní záspí kryje přesah střechy, na straně západní 
tuto funkci přejímá pultová stříška, zavěšená na přesazích trámů jak nárožních vazeb, 
tak příček. Stavba má obdélný půdorys 17x10,2m. Zápraží je hluboké necelý metr. 
Západní (návesní) průčelí je trojosé, s dvojicí oken ve světnici a jedním oknem ve 
světničce. Nádvorní (jižní) strana je čtyřosá, s dvojicí oken světnice, vstupem do síně a 
jedním oknem osvětlujícím od jihu komoru, též zadní světnici. Severní strana je až na 
okno do kuchyně ve střední části stavby bez dalších okenních nebo dveřních otvorů. 
Východní průčelí je dvouosé. Okna jsou dvojitá, dvoukřídlá, dělená příčlemi do tabulek 
(detailní popis oken včetně jejich fotografické a kresebné dokumentace viz příloha této 
OPD). Vstup z besídky do síně uzavírají dřevěné jednokřídlé dveře zdobené na lícové 
straně bednením z klasovitě kladených hraněných prken. Interiérové dveře jsou jedno i 
dvoukřídlé, dřevěné, kazetové, někdy částečně prosklené (popis, fotodokumentace a 
kresebná dokumentace dveří včetně zaměření viz příloha této OPD). Interiér stavby je 
plochostropý, stropy jsou trámové s omítaným povalem. Poval z kulatiny je použit i pro 
zakrytí přesahů trámů přes besídku, zde je však kryt hliněnou omazávkou pouze shora. 
Zatímco vnější strany roubených stěn jsou ponechané v přírodní podobě a hlínou jsou 
vyplněny pouze spáry, ze strany vnitřní (interiérové) jsou stěny omítnuty. Přiznány 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 11
nejsou ani stropní trámy, které kryje omítaný podhled. Přední díl je dispozičně řešen 
jako dvoutrakt, s větší světnicí při JZ nároží (cca 6,7m /délka/ x 5,5m /šířka/) a menší 
světničkou při SZ nároží (cca 4,7m /délka/ x 3m /šířka/). Vstup ze síně do světnice 
uzavírají dřevěné dvoukřídlé dveře. Střední díl je řešený jako dvoutrakt, s kuchyní (v 
minulosti s blokem černé kuchyně) při severní straně a síní při straně jižní. Kuchyně má 
půdorysné rozměry 5,1m (hloubka) x 4,2m (šířka). Síň je široká 4,2m a hluboká 3,4m. 
Ze síně je jak vstup do světnice, tak kuchyně a zadní světnice. V JV koutu síně je 
dvouramenné dřevěné schodiště umožňující vstup na půdu. Těleso schodiště je 
bedněné ze západní a severní strany širokými prkny, zdobenými při spodním okraji 
řezbou.  
   Krov sedlové střechy je hambalkový, tesařsky vázaný. Při obou štítech je střecha 
členěná polovalbou. Střešní plášť tvoří vláknocementové šablony položené na dřevěný 
šindel (pokládka šablon proběhla dle archivních dokladů roku 1927). Oba štíty jsou 
v podstřešní části bedněné prkny kladenými uprostřed svisle, a po stranách šikmo.         
 
Stodola 
   Jihovýchodně od obytného stavení stojí roubená stodola. V jejích místech zaznamenal 
stavbu, s největší pravděpodobností stávající budovu, již stabilní katastr k r. 1838. 
Objekt má obdélný půdorys založený podélnou osou ve směru SZ – JV a sedlovou 
střechu s hřebenem v ose s podélnou stranou stavby. Střešní krytinu tvoří 
vláknocementové šablony, které nahradily starší střešní plášť ze šindele nebo došků, 
alt. kombinace obojího (šindel po vnějším obvodu střechy, došek jako výplň uprostřed). 
Stávající střešní plášť z období po r. 2010 nahradil betonové tašky, položené zřejmě 
ještě v období před 2. světovou válkou. Obvodové stěny stavby tradiční trojdílné 
dispozice (průjezdný mlat uprostřed, po stranách perny) jsou sroubené z tesaných 
trámů. Dřevo mýcené pro stavbu bylo podrobeno dendrochronologickému datování, 
které stavbu klade do let 1791 - 1793. Podstřešní části štítů (strana severozápadní a 
jihovýchodní) jsou bedněné svisle kladenými prkny na sraz. Ve střední ose 
severovýchodní a jihozápadní podélné strany jsou osazena dvoukřídlá vrata. 
 
Sýpka 
   V prostoru mezi stodolou a obytným stavením stojí nevelká přízemní sýpka vybavená 
zvýšeným suterénem. Stavbu takřka čtvercového půdorysu kryje sedlová střecha 
s hřebenem založeným v ose severozápad – jihovýchod. Patro je vyzděné z nepálených 
cihel zvaných vepříky (též vepřovice), zvýšený suterén je zděný z lomového kamene. 
Podstřešní části štítů jsou zděné jak z vepřovic, tak pálených cihel. Zvýšený suterén je 
přístupné dveřmi (jednokřídlé, svlakové) na průčelní severozápadní straně. Interiér 
zvýšeného přízemí je přístupný dveřmi zřízenými na severní straně stavby. Jednokřídlé 
dveře mají trámkovou zárubeň. Interiér je osvětlován a zároveň odvětráván úzkými 
ležatými okénky, zřízenými vždy v jedné okenní ose na každé straně. Mezi přízemím a 
podkrovím byl zřízen trámový strop, podlaha půdy položená shora je dřevěná, z prken 
na sraz. Podstřešní část stavby odvětrávají dvojice drobných otvorů ve tvaru kříže. 
Fasáda je v ploše štítů a při nárožích členěna lesénovým řádem (články jsou zatažené, 
plochy jsou strukturální). Střešní plášť je skládaný z tašek bobrovek kladených dvojitě 
na řídké laťování. Stávající střešní plášť je z období po r. 2010, kdy byl objekt celkově 
opraven. Stavba vznikla v období 2. poloviny 19. století, kdy nahradila starší objekt, 
zaznamenaný již mapou stabilního katastru k r. 1838.  
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 12
 
Chlévy a stáje 
   Chlévy a stáje stojí při jihozápadní straně dvora, jihozápadně od obytného stavení a 
sýpky, v ose někdejšího průhonu, který byl přeměněn v cestu propojující náves se silnicí 
na Strašice. Je to z cihel zděná přízemní stavba s vyšším polopatrem, obdélného 
půdorysu, založená podélnou osou ve směru SZ – JV. Střecha je sedlová, střešní 
krytina tašková, keramická, drážková, plochá. Šestiosé severovýchodní průčelí je 
členěné třemi vstupy a třemi okenními otvory. Dveře jsou svlakové, dvoukřídlé, okna 
jsou jednoduchá, fabrického typu. Polopatro dosahující výšky standardního 
nasdzemního podlaží je na nádvorní straně prolomené trojicí nákladních otvorů. Objekt 
vznikl v r. 1933 – 1935 (v r. 1933 byly zbourány staré chlévy, nelze však s určitostí říci, 
zda šlo ještě o stavbu zachycenou stabilním katastrem, případně o stavbu, která ji 
nahradila po r. 1840).  
   Ke stavbě od jihovýchodu přiléhá půdorysně menší a užší stavba zděné kolny, která 
byla vyzdvižena pravděpodobně souběžně s budovou chlévů a stájí. Objekt je přízemní 
s vyšším polopatrem, krytý sedlovou, mírně asymetrickou střechou, s hřebenem 
založeným v ose SZ – JV. Střešní krytina je tašková, drážková, plochá. Nádvorní SV 
strana je prolomena dvojicí vrat a nevelkých okenních otvorů, v polopatrové části téže 
strany jsou dva větší nákladní otvory.       
 
Objekty zaniklé 
 
Kolna  
V prostoru mezi severozápadní stranou dvora a severozápadním štítem obytného 
stavení stávala do roku 1988 pilířová kolna. Vystavěl ji v r. 1933, případně o něco 
později, František Josef Reindl. Ze záznamu není zřejmé, zda se jedná o stavbu stojící 
dosud za chlévy se stájemi nebo o kolnu, která byla postavena v prostoru 
severozápadně od severozápadního průčelí stavení. V každém případě kolna, která v r. 
1988 vyhořela a následně byla zbořena, byla přízemní stavba obdélného půdorysu, 
krytá sedlovou, případně mírně asymetrickou střechou. Objekt byl na nádvorní 
(jihozápadní) straně otevřen, pouze nízká podstřešní část byla krytá prkenným 
bedněním. Konstrukci krovu a střešní plášť vynášely jak štíty a severovýchodní strana 
stavby, tak zděné pilíře. Severovýchodní strana (strana obrácená k sousednímu dvoru) 
byla plná, zděná. Stavba půdorysně odpovídala rozlohou zhruba ¾ plochy obytného 
stavení. V místech severozápadní části stavby je dnes parkoviště před restaurací 
Hamrovka, v části, která zůstala při dvoře čp. 5 je zatravněná plocha. Zánik objektu je 
spojován s úmyslně založeným požárem, na jehož pozadí měl být zájen získat pozemek 
pro výstavbu parkoviště.  
 
Oplocení 
V nejzápadnější části dvora byla v linii jeho olocení zrušena pilířová brána, která byla 
součástí zděného oplocení. To bylo zřízené asi ve 30. letech 20. století souběžně 
s výstavbou chlévů a stájí. Oplocení mělo sokl zděný z kamene s ponecháním v režném 
provedení, horní partie oplocení bylo zděné z cihel a omítané. Dosahovalo celkové 
výšky nejméně 2m od terénu. Vrata v bráně byla dřevěná, dvoukřídlá, plná.  
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 13
   V linii jihozápadní strany dvora, jihovýchodně od budovy chlévů a stájí, byl dvůr 
vymezen dřevěným oplocením, jehož podobu zachycuje dobová fotodokumentace      
 
 
Dobřívský dvůr čp. 5 v dějinných souvislostech 
    Dobřívský dvůr čp. 5 "U Vondrů" patřil v minulosti Matěji Hladíkovi, a když jej roku 
1735 koupil Ondřej Reindl, začalo se zde říkat "u Vondrů". Po něm zde hospodařil Matěj 
Reindl (zemřel 15. 2. 1772 v Dobřívě č.p. 6 ve věku 44 let). Roku 1773 přešel do 
majetku Jana Brauna, který se na dvůr patrně přiženil. Po J. Braunovi je dvůr opět 
v držení rodu Rendlů - Pavla, Jakuba, Josefa, Barbory a nakonec Josefa a jeho choti 
Anny. Ve 30. letech 20. století byla výměra dvorem obdělávaných pozemků 16,25 ha.  
Z inventáře majetku (listopad 1728) po zemřelém Pavlu Reindlovi (cca 1638-1728), 
někdejším dobřívském rychtáři, který dvůr držel po svém otci Janovi, vyplývá, že Matěj 
Hladík získal grunt dnešního č.p. 5 právě po něm. Po Matěji Hladíkovi byl pak na gruntu 
Ondřej Reindl. Jana Rendla se s největší pravděpodobností také týká záznam v Berní 
rule z r. 1653: "..má 16 rolí vorných a 2 role porostlin, 3 osívá na jaro a 2 na zimu, může 
chovati 2 potahy, nyní nemá žádný, může chovati 4 krávy, nyní má 2 krávy, dobytka má 
4 jalovice a 2 svině." V roce 1773 získal grunt po Matěji Reindlovi (1729-1772) Jan 
Braun (cca 1742-1797), uváděný také jako Praum, připomínaný v roce 1785 jako obecní 
konšel. Podle Josefského katastru měl 767 sáhů půdy. Jana Brauna pak vystřídal v 
držení usedlosti opět Reindl (Jakub), kterému se v č.p. 5 narodila dcera již na konci roku 
1787. Jedním z nejvýraznějších držitelů usedlosti č.p. 5 byl právě již zmíněný Jakub 
Reindl (1768-1846), který přibližně v letech 1798-1817 zastával funkci obecního 
rychtáře. Potomci Jakuba Reindla se rovněž aktivně účastnili veřejného života v obci. 
Syn Josef (1803-1876) i stejnojmenný vnuk (1836-1909) zastávali v 19. stol. funkce v 
obecním zastupitelstvu, ve školní radě i jinde. Josef starší byl členem obecní rady a 
Josef mladší dokonce starostou obce. Josef Reindl ml. byl starostou obce Dobřív 
nejpozději od roku 1878 do roku 1884.  
Dalším v řadě držitelů gruntu byl syn uvedeného starosty Josefa Reindla ml. a zároveň 
pravnuk rychtáře Jakuba Reindla, František Jan Nepomucký Reindl (1872-1915). 
František J. N. Reindl byl členem místního sdružení dobrovolných hasičů v Dobřívě, 
členem Českoslovanské agrární strany, minimálně od roku 1908 také členem obecního 
zastupitelstva a zřejmě byl i nadaným hospodářem a inovátorem. František J. N. Reindl 
také investoval do mechanizace a moderního vybavení svého hospodářství - např. jen v 
roce 1911 zakoupil Alfa separator na mléko a také řetězovou pumpu na hnojůvku. V 
neposlední řadě je třeba připomenout, že již v roce 1906, tedy dva roky po jeho svatbě, 
přestavěl v č.p. 5 černou kuchyni na tzv. šperovanou (návrh a provedení dodal zednický 
mistr Karel Tomášek z Tění). Když se mu konečně začalo dílo dařit, vypukla 1. světová 
válka a on musel ve svých 42 letech narukovat. V listopadu 1915 padl na srbské frontě. 
Po odchodu hospodáře na frontu se nelehké správě a chodu celého statku věnovala 
jeho manželka Anna Reindlová, roz. Ungrová (1881-1952) za pomoci svého otce Jana 
Ungra z Hrádku. Po válce proběhly v Československu pozemkové reformy, které z 
hospodářství odlouply část původních polností. V roce 1920 bylo č.p. 5 elektrifikováno 
(elektrifikaci provedl Elektrotechnický závod Jan Dobrovolný z Rokycan) a v roce 1927 
byla na obytném stavení položena nová střešní krytina (sloužící dodnes) přes tu 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 14
původní, šindelovou. Anna Reindlová vychovávala v nelehkém životním období po 
ztrátě manžela dceru Marii (1905-1976) a syna Františka Josefa Reindla (1909-1993), 
hospodářského nástupce. V roce Františkova narození zemřel jeho děd Josef Reindl ml. 
a o šest let později také otec. On, stejně jako oba jeho rodičové, pokračoval v 
modernizaci celého areálu, např. v roce 1933 zboural staré chlévy a stáje, na jejich 
původním půdorysu vystavěl nové a k tomu vystavěl ještě zděnou kůlnu, velkou téměř 
jako obytné stavení (plány na tuto přestavbu připravil Václav Lopata, úř. opráv. mistr 
zednický v Milínově, cihly a krytinu dodala fa E. Salz a synové u Stoda) a pořídil 
moderní napáječky pro dobytek (od fy Chvojka z Přelouče).  
Při částečné mobilizaci v květnu 1938 (po tzv. anšlusu Rakouska) narukoval také 
František Josef Reindl. Jako vojín v záloze nastoupil k náhradní rotě pěšího pluku 38, u 
kterého sloužil na vojně v roce 1929 (zřejmě až do roku 1930). Nejprve byl s plukem v 
Berouně a pak se přesunul do Plas na severním Plzeňsku. Pravděpodobně v průběhu 
června se pak vrátil domů. Při všeobecné mobilizaci v září téhož roku František Josef 
Reindl narukoval nejprve k pěšímu oddílu do Hostouně na Domažlicku a pak k pomocné 
rotě do Stoda, kde zažil tragické mnichovské události. Nakonec se s touto pomocnou 
rotou přesunul do Přeštic. Zřejmě v druhé polovině října byl demobilizován a definitivně 
se vrátil zpět do Dobříva. 
Druhá světová válka samozřejmě poznamenala i Reindlovo zemědělské hospodářství. 
Reindlovi museli v areálu strpět ustájení koní německého Wehrmachtu a dokonce snad i 
ubytování německých vojáků, kteří měli tyto koně na starost. Vedle toho na ně jako 
majitele hospodářství padla tíha válečné doby a povinných dodávek. Zlomové období 
v historii statku nastalo v 50. letech 20. století s nástupem kolektivizace zemědělství a 
vznikem JZD Dobřív, jerhož součástí se dvůr i s živým a mrtvým inventářem stal. Není 
známo, kdy přesně byly zbourány ozdobné kamenné pilíře vjezdových vrat, o nichž se 
zmiňuje kronika obce v roce 1923. Necelá čtyři desetiletí hospodaření JZD v areálu č.p. 
5 byla korunována snahou místního národního výboru v roce 1988 uzmout ze statku kus 
pozemku v centru obce a na něm vybudovat parkoviště pro budovanou restaurací 
Hamrovkou. Dříve než byl majitel č.p. 5 donucen podepsat prodej této části nemovitosti, 
vyhořela kůlna v těsné blízkosti obytného stavení, která stála právě na předmětném 
pozemku. Málem chytla i samotná chalupa. Část pozemku původně patřící ke dvoru se 
nakonec stala veřejnou plochou a dnes je součástí parkoviště u restaurace.  
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 15
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), dvůr čp. 5 (pozemek pč. 24) na mapě  
stabilního katastru, stav k r. 1838. Červeně (jako nespalné) je značené roubené 
obytné stavení, bezesporu vybavené „spalnou“ doškovou nebo šindelovou  
krytinou. Z uvedeného jasně vyplývá, že katastr barevným rozlišením budov v  
prvé řadě řešil požární odolnost. Komín nad černou kuchyní byl již bezesporu  
zděný. Ostatní budovy ve dvoře, stodola na jihovýchodě, sýpka mezi stodolou  
a obytným stavením, stáje a chlévy na jihozápadě a blíže nespecifikovaný objekt 
severozápadně od stavení byly katastrem značeny jako spalné, resp. požárně  
nebezpečné. Ke dvora patřila také zahrada a sad (pozemky 105, 106, 107, 108,  
109 a 110. Od severovýchodu dvůr čp. 5 bezprostředně sousedil se statkem čp. 4,  
Jihozápadní stranu statku určovala cesta (průhon) s protékající vodotečí místního  
významu (spíše šlo o strouhu, která odváděla srážkovou vodu z cesty vedoucí  
na Strašice a navazujících ploch, a která po průchodu návsí ústila do řeky Klabavy.      
Podle https://archivnimapy/stabilnikatastr/Dobriv1838/ 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 16
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), indikační skica mapy stabilního katastru, 
Stav v mezidobí 1838 – cca 1860/1870, výřez. Usedlost čp. 5 viz pozemek pč. 24/1,  
dříve pč. 24. V uvedeném čase došlo k přečíslování parcel, k rozdělení zahrady  
a sadu za domem a především k zastavění původně předzahrádky (dříve pozemek  
pč. 105) situované severozápadně od obytného stavení.  
(podle https://archivnimapy/stabilnikatastr/Dobřív/ 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 17
   
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), 
mapa 1:5000, výřez, část s usedlostí čp. 
5. Mapa zachycuje jak kolnu s chlévy a 
stájemi na jihozápadě, tak obytné 
stavení, sýpku a stodolu a kolnu, která 
stála severozápadně od stavení. 
Pozemková hranice dvora na 
severozápadě byla po likvidaci kolny na 
severozápadě posunuta o několik metrů 
blíže k jihovýchodu (blíže ke stavení). 
Došlo nejen ke změně urbanistické 
struktury dvora, ale i k jeho zmenšení.    
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 18
    
 
Dobřív  (Plzeňský kraj, okres Rokycany), katastrální mapa, současný stav. Výřez, dvůr čp. 5  
na pozemku stpč. 24/1 (stavby) a 107/1 (zahrada). Z mapy je zřejmé, jak se v období 2.polo- 
viny 20. století proměnila část pozemku severozápadně od obytného stavení (zanikla kolna  
stojící dříve poblíž SZ průčelí stavení, pozemek někdejší předzahrádky byl zrušen a včleněn 
 do velké parcely pč. 1605/1 (dnes parkoviště před restaurací), jižní hranice předzahrádky  
byla posunuta jihovýchodním směrem blíže ke stavení.   
zdroj: www.https://nahlizenidokatastru/dobriv.cz 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 19
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany). Usedlost čp. 5 (na snímku vpravo) a dobřívská náves  
s frontou statků na jihu. Současný stav.  
Zdroj: https:/seznam.cz/mapy.cz/letecka.cz (lokalita Dobřív) 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany). Usedlost čp. 5 na leteckém snímku. Současný stav.  
Obytné stavení je na fotografii nahoře, chlévy jsou vlevo dole, stodola je vpravo dole, sýpka  
leží mezi stodolou a obytným stavením. 
Zdroj: https:/seznam.cz/mapy.cz/letecka.cz (lokalita Dobřív) 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 20
2.03 Charakteristika věci 
   Roubené obytné stavení usedlosti čp. 5 v obci Dobřív (Plzeňský kraj, okres 
Rokycany), jeden z nejstarších objektů svého druhu v obci, zajímavý svojí architekturou, 
i kvalitou umělecko . řemeslného zpracování. Pozornost poutá také dochováním 
nepočetného, přesto ale kvalitního souboru historických výplní stavebních otvorů (okna,  
dveře).    
 
2.04 Popis věci 
 
2.05 Funkční uspořádání 
 
2.06 Dílčí prvky věci 
Zkoumanou věc je možno pro účely popisu rozdělit na stěny (zdivo), výplně 
stavebních otvorů a další 
 
2.07 Rozměry věci 
   Objekt (obytné stavení usedlosti čp. 5 v obci Dobřív, okres Rokycany) má délku 17 m 
a šířku 10m včetně „besídky“ (záspí s prkny bedněnou poprsnicí).  
 
2.08 Materiály 
   Roubené stěny, trámové stropy s prkenným záklopem a podhledem, krov, okna, 
dveře, strop – dřevo, obvodové zdivo dřevo, kámen, smíšené (kámen – cihla) nebo 
zděné z cihel, omítky hliněné i vápenné, kování dveřní i okenní 
 
2.09 Doklady výrobních postupů 
   Tesané trámy roubení a krovu, truhlářské prvky (dveře, okna, okenice, poprsnice 
besídky s profilovanými sloupky) 
 
2.10 Výrobní značky 
 
2.11 Povrchové úpravy 
   Povrchová úprava roubené konstrukce, nátěry oken a dveří, nátěry omítek především  
interiér)  
 
2.11.1 Doklady změn povrchu 
   Přenátěry fasády (severní strana, část) a interiérových stěn 
 
2.11.2 Úpravy věci 
   Celková postupná oprava stavby 
 
2.12 Stopy funkce 
   Objekt sloužil a nadále slouží k bydlení 
 
2.13 Závady 
   Obytné stavení – dobrý technický stav roubených konstrukcí, interiéru i výplní 
stavebních otvorů, zvolna dožívající střešní plášť (vláknocementové šablony) 
   Sýpka – po celkové opravě, dobrý technický stav 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 21
   Stodola – nový střešní plášť, opravené rámy a opláštění vrat, dožívající partie dílčích 
částí roubených stěn 
   Chlévy a stáje – mírně zanedbaný stav, objekt vyžaduje postupnou obnovu 
 
2.14 Stratigrafie 
    Interiérové omítky ve stavení, vápenné nátěry tamtéž  
 
2.15 Nápisy, znaky 
    Značky na krovových konstrukcích 
   
2.16 Seznam prvků 
      viz příloha č. 4 „inventarizace výplní dveřních a okenních otvorů“ 
 
2.17 Popisy sond 
 
3. Interpretace nálezů 
   Prezentace dobřívského dvora čp. 5 jako pozoruhodného dokladu vývoje 
venkovského domovního fondu v období na přelomu 18. a 19. století a dále v průběhu 
celého 19. století až první poloviny 20. století v oblasti východně od Plzně v podhůří 
Středních Brd.  
 
4. Potenciál 
   Dvůr čp. 5 sehrává v obraze sídla nezastupitelnou úlohu, je pohledově exponován, 
spolupodílí se na neopakovatelném vzhledu jižní strany dobřívské návsi, objekty mají 
místu odpovídající tradiční hmotu, vysokou vypovídací hodnotu, patří k nejstarším 
objektům v obci (obytné stavení a stodola) a nesporně zajímavá je také dochovaná 
kolekce historických truhlářských prvků  
 
5. Doporučení pro péči 
   Dokončit opravu obytného stavení při zachování historických stavebních konstrukcí 
v co největší míře (krov, stropy s omítanými podhledy), repasovat a ponechat „in situ“ 
venkovní i interiérové dveře, zachovat slohová historická okna, zachovat prkenné 
bednění vnitřního schodiště, obnovit historické řešení oplocení dvora dle dobové 
fotografické dokumentace  
 
6. Doporučení pro další průzkumy 
   Pokračovat v průběhu stavebních prací v dokumentaci nálezových situací, podrobně 
prozkoumat povrchové úpravy dřeva (vnější strana roubení stavení, obě strany roubení 
stodoly  
 
7. Seznam příloh 
1. Fotodokumentace (24 str. A4) 
2. Zaměření půdorysu a sloupku „besídky“, polní náčrtek (2 str. A4)  
3. Dendrochronologie – nálezová zpráva (1 str. A4) 
4. Inventarizace výplní dveřních a okenních otvorů – nálezová zpráva (62 str. A4) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 22
Použité prameny  
I. vojenské (Josefské) mapování (mapový list č. 157) z let 1764-1768 a 1780-1783 - 
https://oldmaps.geolab.cz 
Indikační skici a císařské otisky Stabilního katastru z roku 1839 - 
www.archivnimapy.cuzk.cz 
III. vojenské (Františko-Josefské) mapování (mapový list 4151_2) z let 1877-1880 - 
https://oldmaps.geolab.cz 
Kronika obecné školy Dobřív z let 1876-1905 - www.portafontium.cz 
Kronika obecné školy Dobřív z let 1914-1940 - www.portafontium.cz 
Kronika obecné školy Dobřív z let 1940-1954 - www.portafontium.cz 
Kronika obecné a národní školy Dobřív z let 1940-1954 - www.portafontium.cz 
Kronika obce Dobřív z let 1923-1928 - www.portafontium.cz 
Kronika obce Dobřív z let 1929-1951 - www.portafontium.cz 
Kronika obce Dobřív z let 1945-1976 - www.portafontium.cz 
Světlík, J., Dobřív, historie podbrdské vesnice - www.serak.cz 
https://dobriv5.webnode.cz/odkazy/ 
 
Použitá literatura  
Foud Karel, Vesnice Plzeňského kraje, okres Rokycany. Plzeň 2015 
Foud Karel, Karel Tomáš, Vesnické památkové rezervace a zóny Plzeňského kraje. Plzeň  
Foud Karel, Kováčová Jaroslava, K vesnickému domu na Rokycansku. In: Památky Západních 
Čech. Plzeň 2015 
Světlík, J. Dobřív 675 let. Dobřív 2000 
Světlík, J., Dobřív. Historie podbrdské vesnice. Plzeň 1996 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 23
Dobová plánová dokumentace 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), Usedlost čp. 5. Dobová plánová dokumentace, 
stavební úpravy obytného stavení, vročeno do r. 1906, celkový výkres (nahoře) a výřez (dole). 
Soukromý archiv majitelů nemovitosti. 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 24
 
Historická fotodokumentace 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, pohled od západu na  obytné stavení, 
pravděpodobně 20. léta 20. století (soukromý archiv vlastníků nemovitosti)  
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5, pohled z návsi od západu na obytné stavení (uprostřed), kolnu (vlevo, zbořena 
v 80. letech 20. století) a severozápadní štít chlévů (vpravo). Stav k r. 1933 
(zdroj: rodinný archiv p. Poncara) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 25
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany). Usedlost čp. 5. Pohled ze dvora  
na východní průčelí obytného stavení. Stav k r. 1988.   
(foto Jan Gryc, 1988, archiv NPÚ ú.o.p. v Plzni)    
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), Pohled z prostoru býv. dvora čp. 4 od severozápadu na 
obytné stavení dvora čp. 5. Vpravo severovýchodní stěna kolny zbořené po po´žáru v r. 1988, 
zcela vlevo stodola usedlosti čp. 4.  
(foto archiv NPÚ ú.o.p. v Plzni, 80. léta 20. století)    
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 26
 
 
  
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), obytné stavení usedlosti čp. 5,  
Severozápadní průčelí, partie střední části „besídky“ s vrátky mezi řezbou  
zdobenými sloupky. 80. léta 20. století.  
(foto archiv NPÚ ú.o.p. v Plzni)    
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany).  
Usedlost čp. 5, obytné stavení, jižní, resp. 
jihozápadní strana s besídkou se vstupem  
vymezeným dvojicí dřevěných sloupků 
zdobených řezbou.  
(foto Jan Gryc, 1988, archiv NPÚ ú.o.p. v Plzni, 80. léta 20. 
století) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 27
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, pohled ze silnice severo- 
východním směrem ke stodole. V dolní polovině snímku je zřejmé dřevěné oplocení  
dvora, část za chlévy a stájemi, vyhotovené zřejmě ve 30. – 40. letech 20. století 
(foto Jan Gryc, archiv NPÚ ú.o.p. v Plzni, 80. léta 20. století) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 28
Fotodokumentace (současný stav) 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany)  
Obytné stavení usedlosti čp. 5, pohled ze dvora od jihozápadu na stranu jižní (vpravo) a západní (vlevo) 
Foto Karel Foud 2011 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany)  
Obytné stavení usedlosti čp. 5, pohled od severozápadu z prostoru býv. čp. 4 na obytné stavení s besídkou  
(záspím) na západní straně 
Foto Karel Foud 2011 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 29
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, pohled od severo- 
východu 
foto Karel Foud 2019 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5. Východní průčelí obytného stavení s okny zadní světnice a světničky. . 
(foto Karel Foud 2019) 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 30
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5. Pohled od východu do dvora, uprostřed stodola, vpravo zděná sýpka a roubené obytné 
stavení. Zcela vlevo stavení dvora čp. 7. 
(foto Karel Foud 2011) 
 
 
  
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5. Pohled od jihu (ze silnice) do dvora na jihozápadní a jihovýchodní stranu stodoly.  
V pozadí vlevo stojí roubené obytné stavení.  
(foto Karel Foud 2007) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 31
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5. Pohled od jihu (ze silnice) do dvora na jihozápadní a jihovýchodní stranu sýpky.  
Stav před opravou objektu. V pozadí vlevo stojí roubené obytné stavení.  
(foto Karel Foud 2010) 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5. Pohled od jihozápadu na západní nároží stavení se stranou západní (vlevo) a jižní  
(vpravo).   
(foto Karel Foud 2011) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 32
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost 
čp. 5, obytné stavení, západní strana, záspí 
s poprsnicí s vrátky a vyřezávanými sloupky 
(foto Karel Foud 2010) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, západní  
průčelí s krytým záspím, pohled od jihozápadu. 
(foto Karel Foud) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 33
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany),  
usedlost čp. 5. Obytné stavení, jižní  
(nádvorní) strana, vstup přes záspí (besídku)  
do síně. Dveře s klasovitým členěním lícové strany a 
vyřezávané sloupky s navazující prkennou poprsnici 
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany). Usedlost čp. 5, obytné stavení, jižní strana objektu,  
horní partie sloupků vynášejících prkny bedněnou poprsnici záspí, partie při vstupu do síně. 
(foto Karel Foud 2019)    
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 34
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, vyřezávané  
sloupky nesoucí prkny bedněnou poprsnici záspí, detail (jižní strana objektu, snímek  
nahoře i dole)  
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 35
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), 
Usedlost čp. 5, obytné stavení, JV nárožní 
Vazba a poval z kulatiny užitý na podhledu  
Zápraží. Poval shora zakrývá hliněný  
protipožární a tepelně-izolační lepenec. 
(foto Karel Foud 2019)  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 36
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5, obytné stavení, síň s dveřmi 
 při vstupu na zápraží, pohled z SV směru 
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, síň, pohled SV smě- 
rem  ke vstupu ze síně do kuchyně. Vpravo vstup do zadní světnice.  
(foto Karel Foud 2019) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 37
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, síň, nahoře dřevěné 
dvouramenné schodiště s podestou vložené do síně (k východní stěně), umožňující vstup do půdy, 
obedněné svisle kladenými prkny, zdobenými vyřezávaným „obloučkovým vybráním. 
(foto Karel Foud 2019)  
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 38
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, kuchyně, pohled  
od severu ke dveřím do síně. Kuchyně byla do dnešní podoby upravena na počátku 20. století,  
kdy zřejmě zanikla starší situace 
(foto Karel Foud 2019)   
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, kuchyně, pohled od  
jihu k severu, vlevo dveře do světničky (dnes do koupelny). 
(foto Karel Foud 2019)   
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 39
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, světnice v předním  
(západním) dílu stavby, pohled západním směrem od vstupu ze síně.   
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, světnice, pohled z jihu  
severním směrem do světničky 
(foto Karel Foud 2019) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 40
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, světnička při SZ nároží,  
pohled SZ směrem 
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, světnička, pohled  
jižním směrem do světnice 
(foto Karel Foud 2019) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 41
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, průhled dvorem od stodoly SZ směrem, 
Vpravo obytné stavení, vlevo chlévy se stájemi.  
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany, usedlost čp. 5, chlévy se stájemi při jihozápadní straně  
dvora, pohled od severu  
(foto Karel Foud 2019) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 42
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, kolna při jihozápadní straně dvora,  
pohled od SV  
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, pohled od JV do dvora, zleva kolna,  
chlévy a stodola 
(foto Karel Foud 2019) 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 43
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp.5, roubená stodola, pohled od východu  
západním směrem, stav před výměnou střešního pláště 
(foto Karel Foud 2011) 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, roubená stodola, pohled od východu  
západním směrem, stav po výměně střešního pláště a v průběhu obnovy rámu vrat 
(foto Karel Foud 2011) 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 44
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, stodola v jihovýchodní části dvora,  
Pohled od jihozápadu, stav před výměnou střešního pláště. 
(foto Karel Foud 2011) 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, pohled od jihu na sýpku, stav před  
opravou 
(foto Karel Foud 2011) 
 
 
 
 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 45
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany). Usedlost čp. 5. Sýpka, pohled od východu, stav před  
Opravou. 
Foto Karel Foud 2011 
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, sýpka, pohled od východu, stav po 
Opravě 
Foto Karel Foud 2018 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 46
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, Sýpka, pohled od jihu, stav po opravě. 
Foto Karel Foud 2018 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, pohled od západu na sýpku, stav po  
opravě 
foto Karel Foud 2018 
 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 47
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany) 
Usedlost čp. 5, sýpka, západní strana,  
vstup do sklepa 
(foto Karel Foud 2018)  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, sýpka, interiér přízemí, pohled 
východním směrem 
(foto Karel Foud 2018) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 48
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, zaměření půdorysu, polní  
náčrtek 
(zpracoval Karel Foud a Stanislav Plešmíd 2019) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 49
 
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, „besídka“, vyřezávaný sloupek 
(kresba a zaměření Karel Foud 2019) 
Karel Foud, NZ OPD – Dobřív čp. 5, 2019 
 50
 
Dobřív (Plzeňský kraj, okres Rokycany), usedlost čp. 5, obytné stavení, dendrochronologické datování 
Stavby, zpracoval Ing. Tomáš Kyncl, fa. DendroLab Brno 
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA  příloha NZ OPD č. 4 
Lokalita / Obec (část obce) 
Dobřív 
Okres / Kraj 
Rokycany/ Plzeňský 
Objekt 
chalupa usedlosti čp. 5 
čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace 
čp. 5, st. p. č. 24/1 
[Evidenční číslo kulturní památky v 
ÚSKP] 
36008/4-2447 
[Souřadnice] 
N / E 
Zkoumaná část objektu / Prvek 
celek, výplně okenních a vstupních tvorů 
"Název" akce / NZ 
inventarizace výplní dveřních a okenních otvorů 
Zpracoval (autor, instituce) 
Stanislav Plešmíd, NPÚ ÚOP Plzeň 
Datum akce / Datum vydání NZ 
08. 08. 2019 / 20. 11. 2019 
Označení NZ (ev. č. v archivu 
zpracovatele) 
PSURP 05/2019 
Místo uložení originálu NZ 
Národní památkový ústav, ÚOP 
v Plzni, projektový archiv 
Zadavatel OPD (osoba, instituce) 
 
Počet stran/Počet příloh/Počet listů příloh 
 6/29/56 
Charakteristika výsledků / Anotace 
Nálezová zpráva provedena v rámci dokumentace stavby v souvislosti s plněním 
úkolu Výzkum nemovitých památek v ČR, aktuální metodické otázky průzkumu a 
dokumentace, ohrožené druhy památek a jejich vybrané exempláře – 
dokumentace umělecko-řemeslných prvků. Byla provedena inventarizace všech 
výplní okenních a dveřních otvorů v obytném stavení dle metodiky: Průzkum, 
dokumentace a inventarizace výplní okenních a dveřních otvorů, NPÚ 2014.  
 
 
 
 
 
 
 
Dobřív (okr. RO), chalupa usedlosti čp. 5. Akce OPD (08/2019). Stanislav Plešmíd s. 2/6 
OBSAH 
 
1. Úvod / s. 3 
2. Interpretace poznatků / s. 3-4 
3. Památkové hodnocení / s. 4-5 
4. Seznam příloh / s. 6 
5. Přílohy / s. 7-62 
 
 
2
Dobřív (okr. RO), chalupa usedlosti čp. 5. Akce OPD (08/2019). Stanislav Plešmíd s. 3/6 
1. Úvod 
 
Okolnosti realizace 
inventarizace 
1.01 Inventarizace provedena v souvislosti s celkovou 
dokumentací usedlosti čp. 5, jako příloha nálezové 
zprávy OPD: Dokumentace usedlosti v průběhu obnovy 
s přihlédnutím k roubenému obytnému stavení a 
kolekci dochovaných slohových výplní stavebních 
otvorů  
Stav věci v době 
inventarizace 
1.02 Obytné stavení je prakticky celoroubený přízemní dům 
trojdílné dispozice s polovalbovou střechou. Mohutná 
chalupa má zápraží a štítové průčelí kryté bedněnou 
poprsní vloženou mezi vyřezávané sloupky. Jedná se o 
charakteristický prvek pro historickou lidovou 
architekturu Podbrdska. Obytné stavení čp. 5 bylo 
postaveno na počátku 19. stol., smýcení dřeva 
použitého na stavbu stěn bylo pomocí 
dendrochronologie datováno do l. 1803/1804. 
Výraznější stavební úpravy spadají do poč. 20. stol. a 
zahrnují přestavbu bývalé černé kuchyně a další dílčí 
úpravy. Přestavbu kuchyně dokumentuje historická 
plánová dokumentace z r. 1906. Později (asi ve druhé 
pol. 20. stol.) došlo k vestavbě koupelny. Poslední větší 
opravy provedeny současným majitelem po r. 2010. 
Chalupa je ve velmi dobrém stavebně-technickém 
stavu a je průběžně udržována. Poslední stavební 
úpravy zlepšily stavebně technický stav domu, 
prodloužily jeho životnost a udržely vysokou vypovídací 
schopnost - hlavní stavební konstrukce a celou řadu 
historických prvků a detailů. Důležitou a hodnotnou 
součást chalupy tvoří soubor kvalitních historických 
výplní otvorů. Kromě chalupy se v usedlosti zachovala 
zděná sýpka, roubená stodola a zděné stáje. Areál 
usedlosti čp. 5 dnes náleží k nejhodnotnějším 
památkám lidové architektury ve vsi a v regionu. 
Podklady 1.03  
Metody 
dokumentace 
1.04 fotodokumentace; zaměření základních rozměrů 
pomocí svinovacího metru,  
 
2. Interpretace poznatků 
 
Interpretace 
 
3 Soubor výplní otvorů sestává z celé řady kvalitních 
slohových prvků pocházejících z různých časových 
období. K nejstarším dochovaným výplním náleží 
některé dveře zastoupené jak starší svlakovou 
konstrukcí, tak mladším typem rámové konstrukce. 
Typologicky nejstarší – barokní jsou rámové dveře 27 
osazené v příčce mezi přední světnicí a přístěnkem. 
Charakteristické je kování zdobené tvarováním, 
především zámek s dekorativním krytem, závěsy, 
klíčový štítek, symetrický slepý klíčový štítek a kované 
3
Dobřív (okr. RO), chalupa usedlosti čp. 5. Akce OPD (08/2019). Stanislav Plešmíd s. 4/6 
kliky. Vznik dveří lze hypoteticky zařadit do druhé pol. 
18. stol., tedy před vznik samotné chalupy. Podobně 
stará mohou být svlaková dvířka 23 uzavírající niku 
v síni, zejména jejich tvarovaný klíčový štítek 
s boltcovými motivy lze označit za pozdně barokní 
prvek. O něco mladší prvky jsou presentovány dveřmi 
20 (hl. vstup, svlakové), 21 (na půdu, svlakové), 22 (do 
zadní světnice, rámové) a 26 (do přední světnice, 
rámové). U těchto dveří se vyskytují buď klasicistní 
prvky, či prvky, které lze řadit do první pol. 19. stol. a 
tak nelze vyloučit, že mohou pocházet z období 
výstavby objektu. Zároveň však nelze vyloučit, 
kombinaci druhotně použitých prvků. Jediná 
dochovaná dvířka v poprsni 9, jsou patrně výsledkem 
mladších úprav, ale závěsy mohou být původní.   
Mladší skupinu historických výplní, které lze typově 
zařadit do průběhu druhé pol. 19. stol. až poč. 20. stol. 
představují vnější okna 1, 3, 5, 10, 12, 14, 16 a 18, 
osazená v původních okenních otvorech. Okna jsou 
opravená a kromě dobového kování se na nich 
vyskytují jak mladší – novodobé prvky (kličky, pevné 
úchopky apod.), tak ojediněle i starší (původní) 
druhotně použité prvky jako jsou kované plné 
jednoramenné obrtlíky, či vnější závěsy větracích 
okének, ojediněle pevné úchopky apod., např. u oken 
10, 14, 16.  
Do poč. 20. stol. náleží shodně provedené vstupní 
dveře 24 (do kuchyně, rámové) a 25 (do koupelny, 
rámové), dále okenní otvor včetně výplní 7 a 8. Výrobu 
těchto prvků je možné spojit s přestavbou černé 
kuchyně provedenou na poč. 20. stol. 
Nejmladší skupinu okenních výplní tvoří vnitřní okna 2, 
4, 6, 11, 13, 15, 17, 19, osazená v původních okenních 
otvorech lemovaných patrně původními dřevěnými 
profilovanými obložkami. Jedná se o novodobé 
truhlářské výrobky s převážně novým kováním, místy 
doplněné staršími prvky. Okna svým členěním a 
rozměry vlysů vychází ze starších vnějších oken a 
jejich působení ve stavbě lze charakterizovat jako – 
příznivé. Drobné novodobé detaily prvků kování, 
spojovací prvky a zaoblené rohy ve styku vlysů odlišují 
tyto výrobky od historických. Místy se na obložkách 
dochovaly dvoudílné závěsy 28, či stopy po nich. Tyto 
prvky jsou deponované v usedlosti a patrně se jedná o 
poslední pozůstatky původních vnitřních oken.   
 
3. Památkové hodnocení 
 
Památkové 
hodnocení  
4.1 Roubená chalupa je autenticky dochovaná, má 
mimořádnou vypovídací schopnost, obsahuje cenné 
4
Dobřív (okr. RO), chalupa usedlosti čp. 5. Akce OPD (08/2019). Stanislav Plešmíd s. 5/6 
původní stavební konstrukce a celou řadu historických 
detailů a prvků. Jedná se o jeden z nejhodnotnějších 
dokladů tradiční specifické lidové architektury 
Podbrdska v obci a v celé této oblasti. Mimořádné 
památkové hodnoty stavby spoluutváří soubor 
historických výplní okenních a dveřních otvorů. Výplně 
otvorů a úprava některých okenních otvorů dokládají 
postupný vývoj stavby. Mezi památkově nejhodnotnější 
prvky náleží výplně barokního typu a výplně 
s klasicistními prvky. Uměleckořemeslná úroveň těchto 
prvků (zejména barokních dveří 27) přesahuje běžnou 
produkci vyskytující se ve venkovských staveních. 
Mladší výplně dochované ve vnějším líci okenních 
otvorů jsou pak kvalitní ukázkou oken druhé pol. 19. 
stol. až poč. 20. stol. Tyto prvky si i po celkové opravě 
prováděné v r. 2012 uchovaly vypovídací schopnost o 
konstrukčních a materiálových zvyklostech své doby. 
Ojediněle dochované historické skleněné tabulky 
(foukané) zvyšují autenticitu těchto výrobků. Vstupní 
dveře a okno v kuchyni jsou hodnotnými příklady výplní 
z poč. 20. stol., které dokládají postupný vývoj stavby a 
jsou datované přestavbou černé kuchyně. Výplně 
některých interiérových dveří se dochovaly včetně 
souvrství historických nátěrů a jiných povrchových 
úprav. Celkově lze soubor výplní otvorů v chalupě 
charakterizovat jako hodnotný, obsahující i prvky 
nadprůměrné úrovně. Hodnotu souboru zvyšuje i fakt, 
že zahrnuje dva základní historické konstrukční 
principy (svlakový a rámový) a poměrně širokou kolekci 
různých druhů kování typických pro období od pol. 18. 
stol. do poč. 20. stol.  
Doporučení pro 
další průzkumy 
4.2 Před případnou obnovou nátěrů interiérových dveří 
provést odborný průzkum stratigrafie a nátěrových 
hmot.   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5
Dobřív (okr. RO), chalupa usedlosti čp. 5. Akce OPD (08/2019). Stanislav Plešmíd s. 6/6 
4. Seznam příloh 
 
01. půdorys s vyznačením prvků 1-27; 1xA4    str. 7 
02. ev. list 1         str. 8-9 
03. ev. list 2         str. 10 
04. ev. list 3         str. 11-12 
05. ev. list 4         str. 13 
06. ev. list 5         str. 14-15 
07. ev. list 6         str. 16 
08. ev. list 7         str. 17-18 
09. ev. list 8         str. 19-20 
10. ev. list 9         str. 21-22 
11. ev. list 10        str. 23-25 
12. ev. list 11        str. 26 
13. ev. list 12        str. 27-28 
14. ev. list 13        str. 29 
15. ev. list 14        str. 30-32 
16. ev. list 15        str. 33 
17. ev. list 16        str. 34-35 
18. ev. list 17        str. 36 
19. ev. list 18        str. 37-38 
20. ev. list 19        str. 39 
21. ev. list 20        str. 40-43 
22. ev. list 21        str. 44-45 
23. ev. list 22        str. 46-48 
24. ev. list 23        str. 49-50 
25. ev. list 24        str. 51-53 
26. ev. list 25        str. 54-55 
27. ev. list 26        str. 56-58 
28. ev. list 27        str. 59-61 
29. ev. list 28        str. 62 
6
7
Datace: pravděpodobně z počátku 20. stol. 
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň 
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná 
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj. 
Poznámky:
výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy
Zasklení:
Kování: válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, jednoramenná klička, pevná úchopka
Technický stav:
Prvek je ve velmi dobrém technickém stavu, po repasi v r. 2012
Ostění vzhledem ke stáří v dobrém stavu, místy mechanické opotřebení a výletové otvory dřevokazného 
hmyzu. 
měkké dřevo, železo, hřeby, vruty s křížovým zářezem, průmyslové tabulové sklo, historické sklo
Základní rozměry 
(š/v mm):
Autor listu:
JZ průčelí, první osa od V, vnější 
okno
Popis:
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Ostění okenního 
otvoru je prosté tesařské, vložené do podélné roubené stěny – stojky patrně čepované a s boční svislou 
drážkou, do které zapadají čepy trámů podélné roubené stěny. Nadpražní prvek ostění, který je patrně 
spojený se stojkami čepem má na vnější straně přímou nadpražní profilovanou římsu. Rám vnějšího okna 
vsazen do polodrážky na lícní straně ostění, okno je tak osazeno v líci roubené stěny. Vlysy okenního 
rámu prosté, se zaoblenou vnější volnou hranou a polodrážkou do které zapadají okenní křídla. Nárožní 
spoje jištěné dřevěnými kolíčky. Ven otvíravá okenní křídla jsou v nárožích spojena na rozpor a čep 
jištěný dřevěným kolíčkem, dělící příčle spojené na čepy a jištěné rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy 
situované na vnější (rubové straně obrácené směrem do exteriéru) straně okna jsou zapuštěné válcové, 
ukončené kuželkou s kuličkou (bambulkové). Levé křídlo má na vnější straně klapačku obdélného průřezu 
s vyžlabením volných hran. Ve středové tabulce levého křídla je vsazeno jednokřídlé dovnitř otvíravé 
větrací okénko s bambulkovými závěsy. Pravé křídlo má na vnitřní straně klapačku shodného profilu jako 
u levého křídla. Uzavírání pomocí kovové jednoramenné kličky uchycené vruty s křížovým zářezem na 
vnitřní straně spodního vlysu levého křídla. Ramínko kličky se zachytává za kovový trn zaražený do 
parapetního trámu. Levé křídlo tak k rámu pomocí klapačky přitahuje pravé křídlo. Na vnitřní straně 
levého křídla, je ve středu svislého vlysu osazena ještě pevná kovová úchopka kruhového průřezu. 
Průřezy vlysů shodné, na vnější straně s profilací a na vnitřní straně s polodrážkou pro zasklení za pomoci 
tmelu. Horní vnitřní nároží jsou ztužené pomocí prostých rohovníků uchycených pomocí hřebů.
Stanislav Plešmíd Datum:
Povrchové úpravy:
900/1100 (1330/1320) Umístění:
čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo, ve spodní tabulce pravého křídla zachována historická skleněná 
tabulka
8.8.19
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 1
Materiál:
8
9
Datace: novodobý výrobek, r. 2012
Památková 
hodnota:
Bez památkové hodnoty, novodobý výrobek. Provedení vychází z obdobných prvků dochovaných ve
stavbě a celkové působení výplně lze charakterizovat jako příznivé - nerušivé.  
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Poznámky:
Zasklení: čiré tabulové sklo
Kování: zapuštěné válcové závěsy s kuželkou zakončenou bambulkou, plné jednoramenné obrtlíky
Technický stav:
V dobrém stavu, novodobý výrobek. Na ostění a obložce místy mechanické opotřebení a výletové otvory
dřevokazného hmyzu. 
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 2
Základní rozměry 
(š/v mm):
870/1110 (1150/1370)
Popis:
Vnitřní výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Rám osazen na
vnitřní straně tesařského ostění popsaného u prvku 1. Rubová strana ostění je lemována obkladem
tvořeným prknem s profilací na pohledové straně. Obložky v nárožích spojeny na pokos a uchyceny k
ostění pomocí kovaných hřebů. K bokům obložek je dotažena omítka. Místy patrné otvory, které mohou
být pozůstatkem po vnějších závěsech dnes již neexistujících výplní. Okno je dovnitř otvíravé, dvoukřídlé,
dělené příčlemi do šesti tabulek. Závěsy válcové zapuštěné ukončené kuželkou s bambulkou, situované
na vnitřní (rubové straně orientované směrem do interiéru). Uzavírání pomocí jednoramenných plných
obrtlíků uchycených k horní a spodní straně okenního rámu vrutem s křížovým zářezem. Obrtlíky
přitahují k rámu pravé křídlo, které pomocí klapačky na vnitřní straně udržuje v uzavřené poloze levé
křídlo s klapačkou na vnější straně. Na čelní straně spodního a horního vodorovného vlysu v místech
obrtlíků umístěny smýkací drátky. Nárožní spoje okenních křídel jištěny pomocí kovových kolíčků –
hvězdiček. Vlysy mají stejné průřezy s profilací na vnitřní straně a polodrážkou pro zasklení pomocí tmelu
na vnější straně. Výplň se shoduje s prvky 4, 6, 11, 13, 15, 17, 19.
Umístění:
JZ průčelí, první osa od V, vnitřní 
okno
Povrchové úpravy: syntetický nátěr v odstínu bílé barvy (slonová kost), na obložkách pozůstatky nějakého hnědého nátěru
Materiál: měkké dřevo, železo, kovové kolíčky – hvězdičky, vruty s křížovým zářezem, průmyslově vyráběné sklo
10
Datace: pravděpodobně z počátku 20. stol. 
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj. 
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Poznámky:
Zasklení: čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo
Kování: válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, jednoramenná klička, pevná úchopka
Technický stav:
Prvek je ve velmi dobrém technickém stavu, po repasi v r. 2012. Ostění vzhledem ke stáří v dobrém
stavu, místy mechanické opotřebení a výletové otvory dřevokazného hmyzu. 
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 3
Základní rozměry 
(š/v mm):
900/1120 (1320/1320)
Popis:
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Ostění a osazení
okenní výplně jako u prvku 1, mezi okny je navíc mříž tvořená čtyřmi svislými pruty čtvercového na koso
otočeného průřezu. Vlysy okenního rámu prosté, se zaoblenou vnější volnou hranou a polodrážkou do
které zapadají okenní křídla. Nárožní spoje jištěné dřevěnými kolíčky. Ven otvíravá okenní křídla jsou v
nárožích spojena na rozpor a čep jištěný dřevěným kolíčkem, dělící příčle spojené na čepy a jištěné
rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy situované na vnější (rubové straně obrácené směrem do exteriéru)
straně okna jsou zapuštěné válcové, ukončené kuželkou s kuličkou (bambulkové). Levé křídlo má na
vnější straně klapačku uchycenou k vlysu pomocí dřevěných kolíčků, profil průřezu na stranách zaoblený
se středovou odsazenou plochou se středovou rýhou – stejný profil jako prvek 5. Pravé křídlo má na
vnitřní straně klapačku shodného profilu, uchycenou rovněž pomocí dřevěných kolíčků. Uzavírání
zajištěno pomocí kovové jednoramenné kličky uchycené vruty s přímým zářezem, situované vnitřní
straně horního vlysu levého křídla. Ramínko kličky se zachytává za kovovou zarážku v horním vlysu
okenním rámu. Na horní straně spodního vlysu rámu je stejná kovová zarážka, klička na okenním křídle
však chybí. Levé křídlo tak k rámu pomocí klapačky přitahuje pravé křídlo. Na vnitřní straně levého křídla,
je ve středu svislého vlysu osazena ještě pevná kovová úchopka kruhového průřezu, patrně bývala i na
pravém křídle. Průřezy vlysů shodné, na vnější straně s profilací a na vnitřní straně s polodrážkou pro
zasklení za pomoci tmelu. Některá nároží na vnitřní a vnější straně ztužena pomocí plechových rohovníků
uchycených vruty s přímým zářezem nebo hřeby. Ve spodním levém nároží pravého křídla starší typ
rohovníku se zakončením ve tvaru odsazeného kruhu.   
Umístění:
JV štítové průčelí, J krajní osa,
vnější okno
Povrchové úpravy: výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy
Materiál: měkké dřevo, železo, hřeby, vruty s přímým zářezem, průmyslové tabulové sklo
11
12
Památková 
hodnota:
Bez památkové hodnoty, novodobý výrobek. Provedení vychází z obdobných prvků dochovaných ve
stavbě a celkové působení výplně lze charakterizovat jako příznivé - nerušivé.  
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Poznámky:
Datace: novodobý výrobek, r. 2012
Zasklení: čiré tabulové sklo
Kování: zapuštěné válcové závěsy s kuželkou zakončenou bambulkou, plné jednoramenné obrtlíky
Technický stav:
V dobrém stavu, novodobý výrobek. Na ostění a obložce místy mechanické opotřebení a výletové otvory
dřevokazného hmyzu. 
syntetický nátěr v odstínu bílé barvy (slonová kost), na obložkách pozůstatky nějakého hnědého nátěru
Základní rozměry 
(š/v mm):
860/1110 (1145/1360) Umístění:
Popis:
Vnitřní výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Rám osazen na
vnitřní straně tesařského ostění popsaného u prvku 1. Rubová strana ostění řešena shodně jako u prvku 2 
a novodobá okenní výplň se shoduje s výplní 2, 6, 11, 13, 15, 17, 19. Po obvodu okenního rámu je na
obložce pás staršího nátěru – slonová kost, související patrně s předchozí výplní. 
Materiál: měkké dřevo, železo, kovové kolíčky – hvězdičky, vruty s křížovým zářezem, průmyslově vyráběné sklo
Povrchové úpravy:
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 4
JV štítové průčelí, J krajní osa,
vnitřní okno
13
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj. 
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Poznámky:
Datace: pravděpodobně z počátku 20. stol. 
Zasklení: čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo
Kování: válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, jednoramenná klička
Technický stav:
Prvek je v dobrém technickém stavu, po repasi v r. 2012. Místy na exteriérové straně popraskaný nátěr.
Ostění vzhledem ke stáří v dobrém stavu, místy mechanické opotřebení a výletové otvory dřevokazného
hmyzu. 
výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy
Základní rozměry 
(š/v mm):
900/1110 (1320/1320) Umístění:
Popis:
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Ostění a osazení
okenní výplně jako u prvku 1, mezi okny je navíc mříž tvořená čtyřmi svislými pruty čtvercového na koso
otočeného průřezu. Vlysy okenního rámu prosté, se zaoblenou vnější volnou hranou a polodrážkou do
které zapadají okenní křídla. Nárožní spoje jištěné dřevěnými kolíčky, místy na čelní straně vidět hlavy
hřebíků z drátu. Ven otvíravá okenní křídla jsou v nárožích spojena na rozpor a čep jištěný dřevěným
kolíčkem, dělící příčle spojené na čepy a jištěné rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy situované na vnější
(rubové straně obrácené směrem do exteriéru) straně okna jsou zapuštěné válcové, ukončené kuželkou s
kuličkou (bambulkové). Levé křídlo má na vnější straně klapačku uchycenou k vlysu pomocí dřevěných
kolíčků, stejného profilu jako prvek 3. Pravé křídlo má na vnitřní straně klapačku shodného profilu
uchycenou rovněž pomocí dřevěných kolíčků. Uzavírání zajištěno pomocí kovové jednoramenné kličky na
vnitřní straně horního vlysu levého křídla. Ramínko kličky se zachytává za kovovou zarážku v horním vlysu
okenního rámu. Na horní straně spodního vlysu rámu je stejná kovová zarážka, klička na okenním křídle
však chybí. Levé křídlo tak k rámu pomocí klapačky přitahuje pravé křídlo. Průřezy vlysů shodné, na vnější
straně s profilací a na vnitřní straně s polodrážkou pro zasklení za pomoci tmelu. Některá nároží na vnitřní 
straně ztužena pomocí plechových diagonálně situovaných pásků uchycených hřebíčky. 
Materiál: měkké dřevo, železo, hřeby, hřebíky z drátu, vruty s přímým zářezem, průmyslové tabulové sklo
Povrchové úpravy:
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 5
JV štítové průčelí, S krajní osa,
vnější okno
14
15
Materiál: měkké dřevo, železo, kovové kolíčky – hvězdičky, vrut s křížovým zářezem, průmyslově vyráběné sklo
Základní rozměry 
(š/v mm):
870/1110 (1140/1390) Umístění:
JV štítové průčelí, S krajní osa,
vnitřní okno
Popis:
Vnitřní výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Rám osazen na
vnitřní straně tesařského ostění popsaného u prvku 1. Rubová strana ostění řešena shodně jako u prvku 2 
a novodobá okenní výplň se shoduje s výplní 2, 4, 11, 13, 15, 17, 19. Pouze horní plný obrtlík je nahrazen
prostou jednoramennou kličkou. Spodní strana obložky vyměněna - hladká, uchycená vruty s přímým
zářezem. 
V dobrém stavu, novodobý výrobek. Na ostění a obložce místy mechanické opotřebení a výletové otvory
dřevokazného hmyzu. 
Kování:
zapuštěné válcové závěsy s kuželkou zakončenou bambulkou, plný jednoramenný obrtlík, prostá
jednoramenná klička
Autor listu: Stanislav Plešmíd
Datace: novodobý výrobek, r. 2012 
Povrchové úpravy: syntetický nátěr v odstínu bílé barvy (slonová kost), na obložkách pozůstatky nějakého hnědého nátěru
Zasklení: čiré tabulové sklo
Technický stav:
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 6
Datum: 8.8.19
Památková 
hodnota:
Bez památkové hodnoty, novodobý výrobek. Provedení vychází z obdobných prvků dochovaných ve
stavbě a celkové působení výplně lze charakterizovat jako příznivé - nerušivé.  
Poznámky:
16
Základní rozměry 
(š/v mm):
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Okenní otvor je
dodatečně provedený, nemá tesařské ostění, jen bedněnou špaletu. Okenní rám je patrně vsazen do
polodrážky obložky lemující okenní otvor na lícní straně. Obložka je hladká, v nárožích spojená na pokos,
k podkladu přichycená pomocí hřebíků z drátu a po obvodu zdobená vyžlabením volné hrany. Vlysy
okenního rámu prosté, s vyžlabenou vnější volnou hranou a polodrážkou do které zapadají okenní křídla.
Nárožní spoje jištěné dřevěnými kolíčky. Ven otvíravá okenní křídla jsou v nárožích spojena na rozpor a
čep jištěný dřevěným kolíčkem, dělící příčle spojené na čepy a jištěné rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy
situované na vnější (rubové straně obrácené směrem do exteriéru) straně okna jsou zapuštěné válcové,
ukončené kuželkou s kuličkou (bambulkové). Levé křídlo má na vnější straně klapačku obdélného průřezu
s vyžlabením volných hran. Pravé křídlo má na vnitřní straně klapačku shodného profilu jako u levého
křídla. Uzavírání pomocí kovové jednoramenné kličky uchycené na vnitřní straně levého křídla (spodní
chybí) pomocí vrutů s přímým zářezem. Ramínko kličky se na spodní straně zachytávalo za kovový trn
zaražený do parapetního prkna. Ramínko horní kličky se zachytává o vnitřní stranu okenního rámu. Levé
křídlo tak k rámu pomocí klapačky přitahuje pravé křídlo. Na vnitřní straně svislých vnitřních vlysů vidět
otvory, které mohou být pozůstatkem po nějakých úchopkách. Průřezy vlysů shodné, na vnější straně s
profilací a na vnitřní straně s polodrážkou pro zasklení za pomoci tmelu.
Zasklení: čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo
Materiál: měkké dřevo, dřevěné kolíčky, hřebíky z drátu, vruty s přímým zářezem, průmyslové tabulové sklo
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 7
Autor listu:
995/1414 (125/1585) Umístění:
SV průčelí, střední osa, vnější 
okno
Datace:
Popis:
Technický stav:
Povrchové úpravy:
Výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy, na podložce kličky vidět
starší vrstva v odstínu slonová kost.
Poznámky:
Datum: 8.8.19
prvek je v poměrně dobrém technickém stavu, průběžně udržovaný
Kování: válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, jednoramenná klička
pravděpodobně z počátku 20. stol., okenní otvor včetně výplně patrně pochází z doby stavebních úprav
provedených v r. 1906
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj – modernisace domu, při které byla na poč. 20. stol.
zrušena černá kuchyně.  
Stanislav Plešmíd
17
18
Základní rozměry 
(š/v mm):
Vnitřní výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Okenní otvor
popsán u prvku 7. Okenní rám vsazený do líce interiérové strany obvodové stěny a je k němu dotažena
omítka. Vlysy okenního rámu prosté, s polodrážkou do které zapadají okenní křídla. Nárožní spoje jištěné
dřevěnými kolíčky. Dovnitř otvíravá okenní křídla jsou v nárožích spojena na rozpor a čep jištěný
dřevěným kolíčkem, dělící příčle spojené na čepy a jištěné rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy situované
na vnitřní (rubové straně obrácené směrem do interiéru) straně okna jsou zapuštěné válcové, ukončené
kuželkou s kuličkou (bambulkové). Levé křídlo má na vnější straně klapačku obdélného průřezu s
vyžlabením volných hran. Pravé křídlo má na vnitřní straně klapačku shodného profilu jako u levého
křídla. Uzavírání pomocí kovových jednoramenných kliček na obdélné podložce uchycené k vnitřní straně
horního a spodního vodorovného vlysu okenního rámu vruty s přímým zářezem. Ramínka kliček přitahují
k rámu pravé okenní křídlo za horní a spodní vlys. Levé křídlo je pomocí klapačky udržováno v uzavřené
poloze. Na vnitřní straně svislých vnitřních vlysů po jedné prosté úchopce z drátu kruhového průřezu,
tvarovaného do podoby otevřeného kruhového oka. Průřezy vlysů shodné, na vnitřní straně s profilací a
na vnější straně s polodrážkou pro zasklení za pomoci tmelu.
Zasklení: čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo
Materiál: měkké dřevo, dřevěné kolíčky, vruty s přímým zářezem, průmyslové tabulové sklo
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 8
Autor listu:
915/1335 (995/1410) Umístění:
SV průčelí, střední osa, vnitřní 
okno
Datace:
Popis:
Technický stav:
Povrchové úpravy: výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy
Poznámky:
Datum: 8.8.19
prvek je v poměrně dobrém technickém stavu, průběžně udržovaný
Kování: válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, jednoramenné kličky, úchopky z drátu
pravděpodobně z počátku 20. stol., okenní otvor včetně výplně patrně pochází z doby stavebních úprav
provedených v r. 1906
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj – modernisace domu, při které byla na poč. 20. stol.
zrušena černá kuchyně.  
Stanislav Plešmíd
19
20
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Datace: blíže neurčeno, snad z průběhu 19. stol.
Památková 
hodnota:
Historický prvek, velmi prosté konstrukce. Jedná se však o nedílnou součást poprsně přízemní pavláčky
zv. besídka, která je charakteristickým znakem lidové architektury Podbrdska. U předmětného domu se
jedná o poslední (ze tří) osazená dvířka v poprsni.
Poznámky:
Zasklení: není
Kování: vnější kované pásové závěsy s listovými konci
Technický stav: prvek je v dobrém technickém stavu, po repasi v r. 2012 (některé prvky nově vyměněny)
Popis:
Prostá jednokřídlá dřevěná svlaková dvířka s vnějšími pásovými závěsy uzavírající vstupní otvor v poprcni
"besídky". Dveřní křídlo je ven otvíravé, s horní stranou vzedmutou ve tvaru mírně odsazeného půlkruhu.
Konstrukce velmi prostá, tvořená svisle kladenými prkny nasraz, které jsou na vnitřní straně (směrem ke
štítové stěně chalupy) ztuženy přibíjenými svlaky. Vnější kované pásové závěsy s listovým zakončením
jsou uchycené pomocí kovaných hřebů a situované na vnější straně. Závěsné háky jsou prosté, zaražené
do čelní strany levého svislého sloupku, který je součástí kce. „besídky“. Uzavírání pomocí prostého
kyvného háčku, situovaného na vnitřní straně. Na vnější straně pravého svislého sloupku je vidět
zaražený kovový prvek s předsazeným trojúhelným zakončením, patrně se jedná o zarážku pro západku
nějakého jednoduchého uzavíracího mechanismu. Krajní prkno dvířek je však novodobé, bez jakýchkoliv
stop po uchycení nějakého uzavíracího mechanismu.  
Materiál: měkké dřevo, hřebíky z drátu, kované hřeby
Povrchové úpravy: nátěr nějakou tmavohnědou lazurou 
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: dveře Označení prvku: 9
Základní rozměry 
(š/v mm):
900/1400 Umístění: SZ průčelí, sřední osa besídky
21
22
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Datace: pravděpodobně z počátku 20. stol. 
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj. 
Poznámky:
Zasklení:
čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo, ve větracím okénku a v tabulce pod ním dochováno historické
zasklení
Kování:
válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, vnější oválné (a obdélné) závěsy z plechu,
jednoramenná klička, pevné kuželkové úchopky
Technický stav:
Prvek je v dobrém technickém stavu, po repasi v r. 2012. Místy na exteriérové straně popraskaný nátěr a
lokální výskyt počínající koroze. Ostění vzhledem ke stáří v dobrém stavu, místy mechanické opotřebení a
výletové otvory dřevokazného hmyzu. 
Popis:
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Ostění a osazení
okenní výplně jako u prvku 1, mezi okny je navíc mříž tvořená třemi svislými pruty čtvercového na koso
otočeného průřezu. Vlysy okenního rámu prosté, se zaoblenou vnější volnou hranou a polodrážkou do
které zapadají okenní křídla. Nárožní spoje jištěné dřevěnými kolíčky. Ven otvíravá okenní křídla jsou v
nárožích spojena na rozpor a čep jištěný dřevěným kolíčkem, dělící příčle spojené na čepy a jištěné
rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy situované na vnější (rubové straně obrácené směrem do exteriéru)
straně okna jsou zapuštěné válcové, ukončené kuželkou s kuličkou (bambulkové). Levé křídlo má na
vnější straně klapačku obdélného průřezu s vyžlabením volných hran. Ve středové tabulce levého křídla je 
vsazeno jednokřídlé ven otvíravé větrací okénko s vnějšími závěsy uchycenými pomocí hřebů. Horní
závěs vytvořen z obdélného plíšku, spodní závěs má zaoblené konce. Uzavírání větracího okénka
zajištěno plným jednoramenným obrtlíkem. Pravé křídlo má na vnitřní straně klapačku shodného profilu
jako na lícní straně. Uzavírání zajištěno pomocí novodobé kovové jednoramenné kličky uchycené na
vnitřní straně spodního vlysu levého křídla pomocí hřebů s křížovým zářezem. Ramínko kličky se
zachytává za kovovou zarážku zaraženou v mezeře mezi okenním rámem a parapetním trámem. V horní
straně okenního rámu je ještě jedna kovová zarážka související s předchozí kličkou, po které zůstal na
okenním vlysu částečně vidět zádlab. Na horním vlysu volný obdélný zádlab po uzavíracím prvku, patrně
jednoramenné kličce, ve spodní straně horního vlysu okenního rámu zůstala kovová zarážka. Levé křídlo
tak k rámu pomocí klapačky přitahuje pravé křídlo. Na rubové straně vnitřních svislých vlysů obou křídel a
na větracím okénku jsou pevné kovové kuželkové úchopky. Průřezy vlysů shodné, na vnější straně s
profilací a na vnitřní straně s polodrážkou pro zasklení za pomoci tmelu. Větrací okénko má zasklívací
polodrážku na vnější straně. Některá nároží okenních křídel jsou na vnitřní straně ztužena pomocí
prostých plechových rohovníků uchycených hřebíčky či vruty s přímým zářezem. 
Materiál:
měkké dřevo, železo, hřeby, vruty s přímým a křížovým zářezem, průmyslové tabulové sklo, historické
sklo 
Povrchové úpravy: výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 10
Základní rozměry 
(š/v mm):
890/1110 (1320/1330) Umístění:
SZ štítové průčelí, S krajní osa, 
vnější okno
23
24
25
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Datace: novodobý výrobek, r. 2012
Památková 
hodnota:
Bez památkové hodnoty, novodobý výrobek. Provedení vychází z obdobných prvků dochovaných ve
stavbě a celkové působení výplně lze charakterizovat jako příznivé - nerušivé.  
Poznámky:
Zasklení: čiré tabulové sklo
Kování: zapuštěné válcové závěsy s kuželkou zakončenou bambulkou, plné jednoramenné obrtlíky
Technický stav:
V dobrém stavu, novodobý výrobek. Na ostění a obložce místy mechanické opotřebení a výletové otvory
dřevokazného hmyzu. 
Popis:
Vnitřní výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Rám osazen na
vnitřní straně tesařského ostění popsaného u prvku 1. Rubová strana ostění řešena shodně jako u prvku 2 
a novodobá okenní výplň se shoduje s výplní 2, 4, 6, 13, 15, 17, 19.
Materiál: měkké dřevo, kovové kolíčky – hvězdičky, vruty s křížovým zářezem, průmyslově vyráběné sklo
Povrchové úpravy: syntetický nátěr v odstínu bílé barvy (slonová kost), na obložkách pozůstatky nějakého hnědého nátěru
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 11
Základní rozměry 
(š/v mm):
870/1110 (1120/1350) Umístění:
SZ štítové průčelí, S krajní osa, 
vnitřní okno
26
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Datace: pravděpodobně z počátku 20. stol. 
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj. 
Poznámky:
Zasklení:
čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo, v levé spodní tabulce levého křídla dochována historická
zasklívací tabulka
Kování:
válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, jednoramenné kličky, pevná kuželková
úchopka
Technický stav:
Prvek je v dobrém technickém stavu, po repasi v r. 2012. Ostění vzhledem ke stáří v dobrém stavu, místy
mechanické opotřebení a výletové otvory dřevokazného hmyzu. 
Popis:
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Ostění a osazení
okenní výplně jako u prvku 1. Vlysy okenního rámu prosté, se zaoblenou vnější volnou hranou a
polodrážkou do které zapadají okenní křídla. Nárožní spoje jištěné dřevěnými kolíčky. Ven otvíravá
okenní křídla jsou v nárožích spojena na rozpor a čep jištěný dřevěným kolíčkem, dělící příčle spojené na
čepy a jištěné rovněž dřevěným kolíčkem. Závěsy situované na vnější (rubové straně obrácené směrem
do exteriéru) straně okna jsou zapuštěné válcové, ukončené kuželkou s kuličkou (bambulkové). Levé
křídlo má na vnější straně klapačku obdélného průřezu s vyžlabením volných hran. Pravé křídlo má na
vnitřní straně klapačku shodného profilu jako na lícní straně. Uzavírání zajištěno pomocí kovových
jednoramenných kliček umístěných na horním a spodním vlysu levého křídla. Kličky se zachytávají za
prosté kovové zarážky zaražené do vlysu okenního rámu. Horní klička uchycena pomocí vrutů s přímým
zářezem, spodní pomocí vrutů s křížovým zářezem. Levé křídlo tak k rámu pomocí klapačky přitahuje
pravé křídlo. Na rubové straně vnitřního svislého vlysu levého křídla je pevná kovová kuželková úchopka.
Průřezy vlysů jsou shodné, na vnější straně s profilací a na vnitřní straně s polodrážkou pro zasklení za
pomoci tmelu. Některá nároží okenních křídel jsou na vnitřní straně ztužena pomocí prostých plechových
rohovníků uchycených hřeby.
Materiál:
měkké dřevo, železo, hřeby, vruty s přímým a křížovým zářezem, průmyslové tabulové sklo, historické
sklo
Povrchové úpravy: výplně včetně rámu natřeny nějakým patrně syntetickým nátěrem bílé barvy
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 12
Základní rozměry 
(š/v mm):
895/1100 (1320/1340) Umístění:
SZ štítové průčelí, střední osa, 
vnější okno
27
28
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Datace: novodobý výrobek, r. 2012
Památková 
hodnota:
Bez památkové hodnoty, novodobý výrobek. Provedení vychází z obdobných prvků dochovaných ve
stavbě a celkové působení výplně lze charakterizovat jako příznivé - nerušivé.  
Poznámky:
Zasklení: čiré tabulové sklo
Kování: zapuštěné válcové závěsy s kuželkou zakončenou bambulkou, plné jednoramenné obrtlíky
Technický stav:
V dobrém stavu, novodobý výrobek. Na ostění a obložce místy mechanické opotřebení a výletové otvory
dřevokazného hmyzu. 
Popis:
Vnitřní výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Rám osazen na
vnitřní straně tesařského ostění popsaného u prvku 1. Rubová strana ostění řešena shodně jako u prvku 2 
a novodobá okenní výplň se shoduje s výplní 2, 4, 6, 11, 15, 17, 19.
Materiál: měkké dřevo, kovové kolíčky – hvězdičky, vruty s křížovým zářezem, průmyslově vyráběné sklo
Povrchové úpravy: syntetický nátěr v odstínu bílé barvy (slonová kost), na obložkách pozůstatky nějakého hnědého nátěru. 
INVENTARIZACE OKENNÍCH A DVEŘNÍCH VÝPLNÍ CHALUPY ČP. 5, DOBŘÍV, OKR. ROKYCANY
Prvek: okno Označení prvku: 13
Základní rozměry 
(š/v mm):
865/1110 (1155/1385) Umístění:
SZ štítové průčelí, střední osa, 
vnitřní okno
29
Autor listu: Stanislav Plešmíd Datum: 8.8.19
Datace: pravděpodobně z počátku 20. stol. 
Památková 
hodnota:
Památkově hodnotný tradiční historický truhlářský výrobek, pocházející zřejmě z počátku 20. stol. Výplň
má i po opravě vypovídací schopnost o podobě a řemeslném zpracování historické okenní výplně. Jedná
se o nedílnou součást památky dokládající její vývoj. 
Poznámky:
Zasklení: čiré tabulové průmyslově vyráběné sklo a historické sklo
Kování:
válcové zapuštěné závěsy zakončené kuželkou s bambulkou, vnější oválné závěsy z plechu,
jednoramenné kličky, pevné kuželkové úchopky
Technický stav:
Prvek je v dobrém technickém stavu, po repasi r. 2012. Ostění vzhledem ke stáří v dobrém stavu, místy
mechanické opotřebení a výletové otvory dřevokazného hmyzu. 
Popis:
Vnější výplň dřevěného dvoukřídlého dvojitého okna děleného příčlemi do šesti tabulek. Ostění a osazení
okenní výplně jako u prvku 1. Vlysy okenního rámu prosté, se zaoblenou vněj...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	operativní průzkum a dokumentace (OPD)
Bližší specifikace:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

P0062789.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Plešmíd Stanislav

Popis dokumentu:

Dobřív, okres Rokycany, venkovská usedlost č.p. 5 “U Vondrů”, dokumentace usedlosti v průběhu obnovy NZ OPD 2019.

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

11759647 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Foud Karel; Plešmíd Stanislav;

Klíčová slova:

Památková zóna; Kulturní památka nemovitá; Výzkum a vývoj; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

roubený; usedlost; venkovská usedlost; okno; obytné stavení; nálezová zpráva; vernakulární architektura; dveře;

Datum vzniku:

2019

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Státní archeologický seznam ČR

Druh záznamu: ÚAN

Ident. zázn.: ID SAS

Hodnota ident.: 8127

Bližší specifikace:

Název	Dobřív
Kategorie	I

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres
Def. bod: 1894160	Název objektu: usedlost U Vondrů	Část obce: Dobřív	Č. dom.: č.p. 5	Ulice:	Č. or.:	Kat. území: Dobřív	Obec: Dobřív	ORP: Rokycany	Okres: Rokycany

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 2525	Název lokality: Dobřív	Reálný typ: ves	Kat. území: Dobřív	Obec: Dobřív	ORP: Rokycany	Okres: Rokycany	Kraj: Plzeňský kraj
Kód CZ: 30217	Název lokality: Dobřív (II)	Reálný typ: díl území (dominantní)	Kat. území: Dobřív	Obec: Dobřív	ORP: Rokycany	Okres: Rokycany	Kraj: Plzeňský kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 254	Název hist. regionu: Rokycany

Ke stažení Náhled Poslat žádost