Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

40b
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
N á ro d n í p a m á tk o v ý  ú s ta v
D o š lo : 2 0 1 9 -1 0 -1 1  1 0 :3 7 :4 6
Č . j. : N P U -310/80602/2019
L is tu : 5 P říloh : 0
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Ro7KoHnutí nabylo právní moci 'U h c\
za správnost
V Praze dne 26. 8. 2019 
Č.j.M K 58084/2019 OPP 
Sp. zn. MK-S 5427/2019 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ing. Eva Trejbalová/468
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
soubor "kruhová pec", který sestává ze stavby bez čp. na st. p. č. 430, pozemku st. p. č. 430, 
vše k.ú. a obec Kasejovice, okr. Plzeň-jih, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy a jedna její identifikační fotografie.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 17. 5. 2019 podnět Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Plzni, na prohlášení souboru "kruhová pec", který sestává 
ze stavby bez čp. na st. p. č. 430 a pozemku st. p. č. 430, vše k.ú. a obec Kasejovice, 
okr. Plzeň-jih, Plzeňský kraj, za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo 
a v uvedené věci zahájilo správní řízení. Popis objektu včetně jeho památkových hodnot 
dle Národního památkového ústavu:
„ Popis věci:
Při hlavní silnici Kasejovice - Lnáře, v extravilánu obce Kasejovice se nachází bývalý 
areál cihelny, ve kterém stále ještě stojí její hlavní výrobní objekt obsahující kruhovou pec. 
Jedná se o volně stojící zděnou (převážně cihla s fragmenty omítek) přízemní stavbu s půdním 
polopatrem, vystavěnou nad obdélným půdorysem orientovaným ve směru V-Z. 
Střecha valbová, pokrytá keramickými pálenými taškami bobrovkami na řídké laťování 
(tzv. korunové krytí). Ve východní třetině z hřebene vystupuje cca 25 m vysoký komín 
nad kruhovým půdorysem, vyzděný z režného cihelného zdivá. Původně byly v hřebeni střechy 
ještě dva odvětrávací sedlové vikýře situované po stranách komína. Stávající objekt je  
výsledkem přestavby (viz níže) a obsahuje vypalovací komory přístupné z exteriéru jedenácti 
manipulačními otvory, kterými se navážely vysušené cihly k výpalu. Původní kruhová pec 
před přístavbou obsahovala šest komor. K cihelně náleželo hliniště a větrové sušárny, které se 
nacházely jižním směrem, od hliniště k peci vedla ruční vlečka.
Vnější líc obvodového zdivá je  v úrovni přízemí (vypalovacího kanálu) eskarpový. 
Líc zdivá s manipulačními otvory byl původně (před přístavbou) krytý výrazně předsazeným 
okapem neseným dřevěnými konzolami. Předsazený okap byl později odstraněn a nahrazen 
pultovými střechami, které se však dodnes dochovaly jen na východní a jižní straně. 
Stávající pultové střechy jsou kryté deskami z vlnitého eternitu, velmi prostá konstrukce je  
tvořena krokvemi nesenými sloupky s vaznicí a pásky. Konstrukční řešení původního přesahu 
okapu se zachovalo jen ve fragmentech. Ve zdivu zůstaly zazděné betonové patky 
s cca čtvercovým skoseným čelem s mělkým lůžkem pro šikmou vzpěru. Na třech místech 
se pak dochovaly i šikmé vzpěry, které ztužují vodorovné kleštiny zazděné do obvodového 
zdivá a se šikmou vzpěrou spojené pomocí dřevěného kolíku či svorníkem. Na koncích vzpěr 
jsou volné čepy a na kleštinách volné zádlaby, patrně zde byla osazena podélná vaznice. 
Na bocích šikmé vzpěry, pod kleštinami, jsou vidět volné spoje s otvory pro kolík, do kterých 
patrně zapadaly čepy pásků, které ztužovaly předpokládanou vaznici v podélném směru. 
U konců kleštin ještě vidět otvory pro kolíky a na vnitřních bocích mělké pravoúhlé zádlaby, 
zde byly s kleštinami patrně spojeny konce krokví, které bývaly průběžné a v souvislosti 
s pozdější přestavbou byly odřezané. Dnes jsou krokve zakončené těsně za korunou zdivá 
polopatra a zapadají do ozubů v cihelném zdivu. Přidané krokve tvořící pultovou střechu jsou 
pouze opřeny o korunu zdivá a v podkroví o pozednici, jejich pozůstatky jsou patrné 
i na severní straně a dodatečně přidané pultové střechy tak byly pravděpodobně i na západní 
a severní straně stavby. Ostatní původní vzpěry se nedochovaly a v jejich místech jsou pouze 
zazděné betonové patky a nad nimi dvě na výšku obdélné kapsy pro kleštiny, místy vidět 
odřezané fragmenty kleštin či jejich nahnilé zbytky. Patky se nachází u cca dvou východních 
třetin stavby (původní kruhová pec), západní třetina patky nemá a ve zdivu jsou patrné 
odlišnosti (dodatečná přístavba čtyř komor). Ve spodní partii zdivá západní třetiny stavby 
užito velkých neopracovaných kamenů a cihelné zdivo polopatra je  svislé, navazující na vnější 
zešikmený líc přízemí malým pravoúhlým ústupkem. U větší východní části se kamenné zdivo 
objevuje pouze v nízkém soklovém pásu, má odlišný charakter a zdivo polopatra na zdivo 
přízemí navazuje plynule (bez odskoku). Místy jsou porůznu dochovány fragmenty omítek, 
na půdní nadezdívce v západní části stavby však žádné stopy po omítkách nejsou. 
Při západním průčelí je  rampa dřevěné konstrukce vedoucí k pravoúhlému otvoru v mírně 
ustoupené půdní nadezdívce. Otvor má trámkový překlad a trámkovou výplň, ve které jsou 
osazeny velmi prosté sbíjené svlakové dveře se svisle kladenými prkny, zavěšené na vnějších 
pásových závěsech. Přesah střechy nesou pouze šikmé vzpěry zapřené o ústupek zdivá 
polopatra. V severním podélném průčelí jsou celkem čtyři manipulační otvory, ve východním 
průčelí dva a v jižním pět otvorů. Nad manipulačním otvorem v jižní ose východního průčelí 
je  v půdní nadezdívce na výšku obdélný otvor bez nadpraží se zešikmeným parapetem. 
Ještě jeden takový otvor je  v půdní nadezdívce na severní straně, mezi manipulačním otvorem
v první a druhé ose od východu. Manipulační otvory jsou zaklenuty kónickou valenou 
klenbou, vyzděnou ze dvou řad na výšku kladených vazáků. U záklenků v západní části se 
střídají na výšku kladené vazáky s běhouny. U otvoru v první ose od východu severního 
průčelí je zazdívka za lícem zdivá. Otvor v protější krajní ose severního průčelí vyskládán 
nasucho kladenými cihlami.
Z hřebene střechy cca ve východní třetině jeho stávající délky vystupuje těleso 
cca 25 m vysokého kónického komína nad kruhovým půdorysem. Zdivo je  velmi pečlivě 
provedeno vazákovou vazbou z cihel komínovek. Cca v polovině výšky dříku je prostá mírně 
předstupující kordonová římska vytvořená předsazením dvou vazákových řad. Pod kordonkou 
je vidět cihelné zdivo odlišného formátu (nižší cihly) než u zbytku komína. Hlavice je prostá, 
mírně se rozšiřující několika pravoúhlými předsazeními z vazby zdivá a kousek pod vrcholem 
opásaná kovovou obručí. Pod hlavicí se nachází ještě jedna odsazená kordonová římska 
vytvořená mírným přesahem jedné řady vazáků. V patě komína, při styku se středovou 
podélnou zdí pece, předstupují před půdorys komína přizdívky, do kterých je zaústěn průduch 
podlahového kanálu. V severním kanálu přiléhá přizdívka ze západní strany a v jižním 
z východní strany.
Interiér je  v přízemí tvořen dvěma souběžnými valené klenutými obdélnými podélnými 
prostory s cihelnou podlahou, oddělenými od sebe středovou zdí. Při obou koncích je  
ve středové zdi valené klenutý průchod. Ve zdivu a klenbách jsou komory odděleny 
dilatačními spárami. Každá komora je z exteriéru přístupná valené klenutým manipulačním 
otvorem a každá má při podlaze otvor, za kterým je ústí kanálu, kterým byl odváděn kouř 
do komína. Hlavní kouřovod je  skrytý pod podlahou, v ose vypalovacího kanálu. Odtah byl 
v ústí kouřovodu regulován pomocí kruhového kovového zvonového ventilu, který byl ovládán 
kovovou tyčí prostupující do podkroví. Otvory s ústím kouřovodů jsou situované hned vedle 
manipulačních otvorů, pouze u dvou západních komor jsou umístěny v koutové okosené 
přizdívce. Západní část stavby se od větší východní části odlišuje tvarem, resp. zaklenutím 
těchto otvorů, ve východní části jsou valené zaklenuty, v západní pak střechovitě ukončeny 
na způsob přečnělkové klenby. V koutech dokonce užito mohutného kvádrového překladu. 
Valenou klenbou prostupují tři řady otvorů, tzv. sypáků. Otvory sloužily k sypání paliva (uhlí) 
do komory, ve které měl hořet oheň. V podkroví je  vodorovná cihelná podlaha, ze které při 
okrajích vystupují horní konce tyčí, jimiž se ovládaly zvonové ventily v ústí kouřovodů. 
Dále jsou v podlaze vidět ústí sypáků, u kterých se ve velké míře dochovaly i kruhové kovové 
uzávěry („pokličky"). Půdní nadezdívka je  zesílena polopilířky a nahrubo omítnutá. Opět je  
rozdíl mezi východní a západní částí, ve východní jsou v zesilovacích polopilířcích zazděny 
dřevěné sloupky s pásky, které „nesou" vaznici, která slouží jako pozednice krovu. V menší 
západní části jsou jen prosté cihelné polopilířky a na nich uložená vaznice - pozednice. 
Krov tvoří podélně vázaná vaznicová konstrukce s vrcholovou vaznicí. Plná vazba obsahuje 
svislý středový sloupek, který nese vrcholovou vaznici zavětrovanou v obou směrech pásky - 
spoje čepové. Sloupky dosedají na hranolové patky vyrůstající z podlahy půdy. Ze zdivá 
komína vystupují cihelné konzolky podpírající přiléhající volná zhlaví vrcholových vaznic. 
Pod pásky jsou kleštiny, ztužující v příčném směru středový sloupek s krokvemi, spoje kleštin 
s prvky krovu jištěné kovovými svorníky. Krokve ve vrcholu spojené na ostřih, osedlané přes 
vrcholovou vaznici, fixované kleštinami a osedlané přes pozednice uložené na půdní 
nadezdívce. Jalové vazby obsahují pouze krokve spojené ve vrcholu na ostřih, osedlané přes 
vrcholovou vaznicí a pozednice. Porušeným střešním pláštěm jsou u komína vidět pozůstatky 
oplechování kryjící styk zdivá komína a střešního pláště. Na trámech, z nichž je postaven 
krov, je vidět celá řada volných tesařských spojů nesouvisejících se stávající konstrukcí. 
Podle charakteru spojů se jednalo o nějaký krov. Západní části stavby odpovídají čtyři plné 
vazby, nad čtvrtou vazbou je napojena vrcholová vaznice (natupo a jištěno kramlí) a západní
2
část obsahuje ještě dvě plné vazby. V podkroví se zachovalo několik forem na výrobu 
keramických žlabů.
Slohové a časové určení: Kruhová pec byla postavena v r. 1925 dle plánů stavitele 
Jana Komance z Blatné. VI. 1939-40 byly provedeny stavební úpravy, dle plánů Františka 
Komance stavitele z Blatné, v rámci kterých vznikla západní část, která završila stavební 
vývoj objektu.
Zdejší cihelna je však staršího založení, patrně již  z poslední čtvrtiny 19. stol., kdy zde 
nejpozději v 90. I. 19. stol. stávala nějaká žárová komorová pec a další nezbytné doprovodné 
stavby. Ve dvacátých l. 20. stol. odkoupil zdejší cihelnu místní podnikatel Jan Kratochvíl 
od předchozího vlastníka Karla Helmy, který j í  zdědil po svém otci cihláři Josefu Helmoví. 
Jan Kratochvíl začal cihelnu modernizovat a v sousedství starších výrobních objektů vystavěl 
zcela novou kruhovou pec a vybavil pracoviště ruční vlečkou.
Na základě prohlídky stavby na místě lze potvrdit, že stávající podoba objektu je  
výsledkem přestavby, viz četné odlišnosti v západní a východní části zmíněné v popisu stavby. 
Druhotně použité trámy, z nichž je postaven krov, pochází dle původního projektu z r. 1925 
ze starších kůlen. Konstrukce krovu původní pece (v rozsahu čtyř plných vazeb) a torza 
původního konstrukčního řešení přesahu okapu se shodují s původní plánovou dokumentací. 
Západní třetina krovu byla doplněna později (se dvěma plnými vazbami) a byla provedena 
stejně jako předchozí konstrukce. Západní přístavba však nebyla provedena zcela v souladu 
s plánovou dokumentací z r. 1939. Nedošlo k plánovanému průrazu manipulačního otvoru 
u severovýchodního nároží a zaslepení severního otvoru ve východním průčelí a nebylo 
provedeno pravoúhlé předsazení nově dostavované části. Dále pak přidané konstrukce 
pultových střech po obvodu objektu byly provedeny ve značně zjednodušené až provizorní 
formě. Ještě někdy později byly zrušeny hřebenové vikýře.
Současné využití: Částečně jako skladovací prostory, z větší části však bez využití.
Současny stav: Stavebně technický stav není dobrý, ale bezprostředně nehrozí havárie 
stavebních konstrukcí. Střešní plášť zčásti dožívá a místy je  necelistvý, zejména v místě 
prostupu dříku komína a lokálně v hřebeni a nárožích. Krytina je průběžně doplňována, 
byla opravena západní valba, ale v okolí komína je  silněji narušena vlivem pádů větví 
z čapího hnízda a úlomků cihel z degradujícího komína. Oplechování okolo komína je  
dochováno pouze ve fragmentu a je zcela nefunkční, v těchto místech je  nevratně zničeno 
i laťování. Konstrukce krovu sestavená z druhotně užitých trámů má místy zcela nevratně 
degradované prvky působením destrukční hniloby. Jedná se zejména o zazděné sloupky 
s pásky v půdní nadezdívce východní části stavby. V místech, kde trvaleji zatékalo, jsou 
narušeny i další konstrukční prvky. Vyhnilé sloupky s pásky zatím nemají vliv na celkovou 
stabilitu konstrukce, neboť pozednice jsou neseny půdní nadezdívkou. Zdivo nevykazuje 
viditelné statické poruchy. Místy je vidět degradace zdících prvků či vyplavené pojivo, 
v pálicím kanálu patrná degradace vlivem vypalovacích cyklů. Zdivo však není narušeno 
žádnými nebezpečnými trhlinami. Omítky jsou dochovány ve skromných fragmentech, stejně 
jako původní řešení předsazeného okapu střechy. Dřík komína má místy silněji degradované 
zdivo a pojivo, místy je  patrný rozpad lícní vrstvy cihel, ve zdivu se však zatím nevyskytují 
žádné trhliny. Veškeré kovové prvky ve stavbě jsou napadeny korozí.
Objekt vyžaduje celkovou opravu střechy a lokální opravu komína. Nutné je  doplnění 
a vyspárování zdivá komína v kombinaci se sanací čapího hnízda, které znemožňuje větrání, 
zatěžuje komín a rozrušuje střechu nad pecí. Dále je nutné lokálně vyspravit, případně doplnit 
a ztužit konstrukci krovu. Zdivo samotné pece nevyžaduje razantnější stavební zásahy. 
Kovové součásti poškozené korozí je nutno ošetřit a zakonzervovat, interiér pálicího kanálu 
postačí vyklidit a vyčistit od nánosů na cihelné podlaze. Objekt se dochoval ve stavu, který 
ještě stále umožňuje opravu, aniž by zanikla jeho neobyčejně vysoká vypovídací schopnost 
a památková hodnota.
3
Předmět ochrany: kruhová pec, s pozemkem st. p. č. 430 v k. ú. Kasejovice
Zdůvodnění památkové ochrany: Stavba je  mimořádně cenným a vzácným příkladem 
menší kruhové cihlářské pece. Hodnota spočívá v ojedinělosti kompletního dochování kdysi 
tak hojně rozšířeného typu výrobního objektu a v jeho mimořádné autenticitě.
Kruhová pec je  prakticky kompletně dochovaná ve stavu, v jakém byla po druhé 
světové válce ukončena výroba. Stavební a technologická podstata je  nenarušená a stále 
přítomná včetně drobných detailů a charakteristických technologických prvků. Stavba má 
mimořádnou vypovídací schopnost nejen o historické technologii výroby cihel, ale 
i o vlastním konstrukčním řešení a pozdější dostavbě, která souvisela se zvyšováním výrobní 
kapacity. Zároveň se jedná o cenný hmotný doklad rozvoje samotného cihlářství, 
kdy se po průlomovém vynálezu kruhové pece ve druhé pol. 19. stol. začala stavět celá řada 
těchto výrobních objektů a později ještě docházelo k různým technickým inovacím původního 
patentu. Kruhovou pec xynalezl v r. 1858 berlínský stavitel Friedrich Hoffmann, v průběhu 
druhé pol. 19. stol. a první pol. 20. stol. se zní stal nejrozšířenější druh cihlářské pece 
(s efektivní cyklickou - kontinuální výrobou), který předčil neefektivní žárové pece 
(s periodickou výrobou). Původní Hoffmanova pec měla kruhový půdorys, později 
se z technických důvodů stavěly pece nad oválným půdorysem (stále se nazývaly kruhové 
pece), zvyšoval se počet vypalovacích komor k dosažení co největší produktivity výroby. 
Postupně ještě docházelo k dílčím technickým inovacím, které měly zefektivňovat výrobu 
(úspora paliva apod.), a vznikaly dokonce patentované varianty kruhové pece, např. 
od pražského stavitele Jana Kohouta ad. Kasejovická cihelna je právě příkladem menší 
inovované kruhové pece, ve které se pálilo na jeden oheň, a která měla regulovaný odvod 
kouře do kanálů skrytých pod podlahou a střední zeď, která už neobsahuje kouřovody, 
jak tomu bývalo u původního Hoffmannova patentu.
Téměř každá ves mívala svoji cihelnu, ve městech jich bývalo i několik. V Kasejovicích 
byly uváděny souběžně tři cihelny, z nichž se dodnes dochovala pouze kruhová pec Jana 
Kratochvíla, zato však v kompletním stavu. Těchto staveb na našem území stávaly stovky, 
zůstalo jich však velmi málo a většinou jsou v „archeologizovaném" stavu. Na území 
Plzeňského kraje podobné menší cihlářské pece buď beze stopy zmizely, nebo zůstal stát 
pouze komín a případně nějaké rozvaliny kruhové pece, např.: torzo kruhovky s krásným 
komínem v Chotíkově, okr. Plzeň-sever; komín cihelny v lesích u Olešovic, okr. Plzeň sever; 
komín cihelny v Bezemíně, okr. Tachov; komín cihelny v Žinkovech, okr. Plzeň -jih; či komín 
větší nedávno zbořené Klotzovy cihelny v Plzni na Košutce, okr. Plzeň město; ad. Komplexně 
dochovaná kruhová pec, tzn. včetně komína, střechy, vypalovacího kanálu a technologických 
prvků, je dnes již velmi vzácná nejen v Plzeňském kraji, ale i v rámci celé České republiky. 
V Plzeňském kraji není dosud chráněna ani jedna cihelna či její pozůstatky. 
Památkově chráněno je „pouze” v nedávné době sanované torzo (část vypalovacího kanálu 
s manipulačními otvory) kruhové pece na vápno u obce Čachrov na Šumavě. V rámci celé CR 
jsou v Ústředním seznamu kulturních památek evidovány jako nemovitá kulturní památka 
pouze čtyři typologicky podobné objekty. Tento fakt kromě vysoké autenticity samotného 
objektu činí z kasejovické Kratochvílovy cihelny vzácnou a velmi cennou technickou 
památku. “
Městský úřad Nepomuk, odbor vedení -  kancelář starosty, památková péče, jako 
příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 5. 6. 2019, 
č. j. VED/757/2019-RaM, vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, 
a to s následujícím odůvodněním: „[...]Jedná se o stavbu, která je ojedinělá svého typu, 
ve stavu, v jakém byla po druhé světové válce ukončena výroba. Naprosto nenarušená je 
stavební a technologická podstata, včetně drobných detailu a charakteristických
4
technologických prvků. Objekt kasejovické Kratochvílovy cihelny je  vzácnou a velmi cennou 
technickou památkou, jako jedinou ve zdejším regionu.
Podrobný popis je  uveden v charakteristice konceptu návrhu na prohlášení, příloha 
k žádosti.
Odbor vedení - kancelář starosty, památková péče MěU Nepomuk na základě 
předloženého návrhu na prohlášení za nemovitou kulturní památku doporučuje kruhovou pec 
- stavbu bez č.p. na st.p. 430, pozemku st.p.č. 430, vše kú. a obec Kasejovice k prohlášení 
za kulturní památku.
Odůvodnění doporučení:
Jedná se o stavbu vysoké autenticity, která je dnes již  velmi vzácná nejen v Plzeňském 
kraji, ale i v rámci celé České republiky. V Plzeňském kraji není dosud chráněna ani jedna 
cihelna či její pozůstatky. “
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
ve svém vyjádření čj. PK-KPP/2016/19 ze dne 7.6.2019, prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku doporučil s vyjádřením:
„[...] Z hlediska stavební historie je  možné sdělit, že stávající podoba kruhové pece 
postavené v roce 1925 je  výsledkem její dodatečné úpravy provedené ještě ve 30. letech 
20. století. Současný stav objektu vykazuje řadu dílčích technických závad, především střechy 
a komínu, vyplývajících z jejich stáří a okolnosti, že kruhová pec neslouží svému účelu od 
konce druhé světové války a je částečně využívána pouze jako skladovací prostor. V souladu s 
předloženým návrhem lze konstatovat, že kulturně historické hodnoty této technické památky 
spočívají v její základní hmotě, celkovém vzhledu dotvářejícím prostředí okrajové části území 
obce Kasejovice a intaktním dochování většiny stavebních konstrukcí včetně vnitřní dispozice 
a vybavení. 1 přes stávající, mírně narušený technický stav kruhové pece, jenž vyžaduje 
uskutečněni dílčích sanačních úprav, lze tuto bezvýhradně charakterizovat jako významný 
doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti z období první čtvrtiny 
20. století pro její hodnoty historické a především technické.
Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že kruhová pec s pozemkem st. p. č. 430 
v k. ú. a obci Kasejovice, v okrese Plzeň-jih, splňuje kritéria kulturní památky dle § 2 odst. 1 
památkového zákona, a z toho důvodu doporučujeme její prohlášení za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor "kruhová pec", který sestává ze stavby bez čp. na st. p. č. 430, 
pozemku st. p. č. 430, vše k.ú. a obec Kasejovice, okr. Plzeň-jih, Plzeňský kraj, splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
vě znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se jedná 
v České republice o mimořádně intaktně dochovaný doklad vývoje cihlářského řemesla.
Stavba bývalé Kratochvílovy kruhové cihlářské pece se nachází v okrajové části obce 
Kasejovice jihozápadně od Nesviňského rybníka. Pec byla vystavěna dle plánů Jana Komance
5
z Blatné roku 1925 a na sklonku 40. let 20. století proběhly závěrečné modernizační stavební 
úpravy. Předmětná stavba ale navazovala na již starší výrobní areál.
Cihelna je samostatně stojícím přízemním objektem obdélného půdorysu vystavěný 
z cihelného zdivá, který je krytý valbovou střechou. Dominantním prvkem je zhruba 25 metrů 
vysoký kónický komín členěný kordonovými římsami, jenž vystupující z hřebene střechy. 
Interiér objektu je zcela stavebně přizpůsoben výrobnímu procesu, který v něm probíhal tak, 
aby výsledný proces byl co nej efektivnější (viz. návrh Národního památkového ústavu, 
územní odborné pracoviště v Plzni).
Stavebně technický stav není bez závad, hlavní stavební konstrukce a hmota objektu 
ale není závažně staticky narušena. Jedná se především o nutné lokální vysprávky a případné 
doplnění a vyztužení konstrukcí.
Objekt je dochován v mimořádně intaktním stavu bez rušivých novodobých zásahů 
včetně mnoha důmyslných technologických řešení.
Cihly, tvarovky a další cihlářské výrobky neodmyslitelně patří k základním stavebním 
materiálům užívaným v našem prostoru dodnes. V minulosti byly cihelny obvyklým 
výrobním střediskem, ve velkých městech se jich vzhledem k vysoké poptávce po tomto zboží 
běžně nacházelo i několik. Do současnosti se ovšem z typologicky srovnatelných staveb 
dochoval pouhý zlomek (cihelna v Šárovcové Lhotě -  Královehradecký kraj, v Čechtíně - kraj 
Vysočina, v Lysé nad Labem -  Středočeský kraj, ve Slavoníně -  Olomoucký kraj). 
Jedná se tak i v rámci celé České republiky o mimořádnou technickou památku. Ministerstvo 
kultury se shoduje s návrhem Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště 
v Plni a se stanovisky Městského úřadu Nepomuk, odbor vedení -  kancelář starosty, 
památková péče a Krajského úřadu Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče 
a cestovního ruchu. Soubor "kruhová pec", který sestává ze stavby bez čp. na st. p. č. 430, 
pozemku st. p. č. 430, vše k.ú. a obec Kasejovice, okr. Plzeň-jih, Plzeňský kraj, představuje 
významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti z období 
první čtvrtiny 20. století pro své hodnoty historické a technické. Vypovídající hodnota stavby 
o vývoji a procesech cihlářského řemesla je zcela mimořádná.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této
6
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v P lzni
Městský úřad Nepomuk, odbor vedení -  kancelář starosty, památková péče
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
Zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - soubor "kruhová pec", který 
sestává ze stavby bez čp. na st. p. č. 430, pozemku st. p. č. 430, vše k.ú. a obec Kasejovice, 
okr. Plzeň-jih, Plzeňský kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
58084/2019 OPP ze dne 26.8.2019.
■ hranice kulturní památky 
| kulturní památka
8
Identifikační fotografie kulturní památky soubor "kruhová pec", který sestává ze stavby bez 
čp. na st. p. č. 430, pozemku st. p. č. 430, vše k.ú. a obec Kasejovice, okr. Plzeň-jih, Plzeňský 
kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 58084/2019 OPP ze dne 
26.8.2019.
9

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0554385.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Kasejovice, kruhová pec. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7436484 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Trejbalová Eva;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.08.2019

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22041585

Bližší specifikace:

Název	kruhová pec
Číslo ÚSKP	106419
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22443325

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 58084/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	27.09.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22041585 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 300638

Název objektu: kruhová pec

Část obce: Kasejovice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kasejovice

Obec: Kasejovice

ORP: Nepomuk

Okres: Plzeň-jih

kruhová pec (právní stav 22041585)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6445

Název lokality: Kasejovice

Reálný typ: město

Kat. území: Kasejovice

Obec: Kasejovice

ORP: Nepomuk

Okres: Plzeň-jih

Kraj: Plzeňský kraj

kruhová pec (právní stav 22041585)

Kód CZ: 26917

Název lokality: Kasejovice

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Kasejovice

Obec: Kasejovice

ORP: Nepomuk

Okres: Plzeň-jih

Kraj: Plzeňský kraj

kruhová pec (právní stav 22041585)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 3

Název hist. regionu: Blatná

kruhová pec (právní stav 22041585)

Ke stažení Náhled Poslat žádost