Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

10b ¥&-
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-10-22 10:14:53
č j NPU-310/83415/2019
Listu: 14 Příloh: 0
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne 25. 9. 2019 
Č.j. MK 62251/2019 OPP 
Sp. zn. MK-S 7330/2019 OPP 
Vyřizuje: PhDr. Jiří Slavík
Tradiční chalupy s. r. o. 
Daňkovice č. p. 27 
592 03 Daňkovice
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb.. o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  
pozdně klasicistní selskou usedlost č. p. 27 v Daňkovicích, k. ú. Daňkovice, okres Žďár 
nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku. Předmětná kulturní památka se skládá 
z pozemku st. p. č. 48, k. ú. Daňkovice, jehož součástí je stavba č. p. 27 s uzavřeným 
hospodářským dvorem a zaklenutou hlavní vjezdovou bránou.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: společnost Tradiční chalupy s. r. o., IC: 27503372, 
se sídlem Daňkovice č. p. 27, 592 03 Daňkovice.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále 
třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky.
Rozhodnutí nabylo právní moci: ...l?.'.!?...?'? ^
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 20. 6. 2019 návrh Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Telči, č. j. NPÚ-372/48684/2019 ze dne
1
19.6.2019 k prohlášení pozdně klasicistní selské usedlosti č. p. 27 v Daňkovicích, 
k. ú. Daňkovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku. Ministerstvo 
tento podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Ve výše zmíněném doporučujícím návrhu ze dne 19. 6. 2019 je k záměru prohlášení 
předmětné selské usedlosti za kulturní památku sděleno následující:
„[...] Velká selská usedlost ve svahu na jihovýchodním okraji obce Daňkovice 
představuje typ starší horské kolonizace volně stojících statků a nepravidelně rozmístěných 
chaloupek, z nichž čp. 41 a nedávno rekonstruované čp. 47 jsou památkově chráněné. 
Samostatně stojící zděná usedlost s uzavřeným dvorem sestává z hlavního obytně- 
hospodářského stavení s reprezentativně pojatým průčelím a tří navazujících hospodářských 
křídel vymezujících dvůr. Kvůli výrazně svažitému terénu se hlavní obytně-hospodářské 
stavení jeví od severu jako přízemní, od jihu však jako patrové.
Popis:
Samostatně stojící zděná uzavřená usedlost reprezentativního charakteru rychty 
sestává na západě z hlavní obytně-hospodářské budovy obdélného půdorysu, 
k jejímuž severovýchodnímu štítu přiléhá dílna se sklepením, kolmo navazujícího severního 
hospodářského křídla s chlévy a kolnou, východního hospodářského křídla s kolnou a 
stodolou a jižního hospodářského křídla se stájemi. Dále pak z drobného hospodářského 
přístavku před západním průčelím stájí a kolmo navazující brány uzavírající nepravidelný 
dvůr.
Částečně podsklepené hlavní stavení je orientováno přibližně na ose severovýchod- 
jihozápad a směrem k obci se natáčí svou delší severozápadní stranou se vstupním rizalitem. 
Před jihovýchodním průčelím se rozkládá dvůr určený přilehlými hospodářskými křídly. 
Suterénní podlaží pod jižní polovinou domu se uplatňuje zejména v bohatě zdobeném 
jihozápadním štítovém průčelí, které se díky svažitému terénu jeví jako patrové. 
Prosté severovýchodní štítové průčelí je přízemní. Střešní krytinu sedlové střechy s valbičkami 
tvoří plech zakrývající dřevěné šindele. Nad hřeben střechy vystupují dvě komínová tělesa.
Jednoduše řešené severovýchodní štítové průčelí částečně zapuštěné pod úroveň 
terénu je ve štítě prolomeno pravoúhlým otvorem uzavřeným okenicí svlakové konstrukce. 
V úrovni terénu je prolomena dvojice drobných okenních otvorů osvětlující skladovací 
prostory domu. K východní části průčelí se přimyká přístavek dílny se sklepením. Přístavek 
zastřešený asymetrickou sedlovou střechou je od severovýchodu opatřen vraty a 
k jihovýchodu dvojicí trojdílných oken.
Severozápadní vstupní průčelí hlavního stavení je  asymetricky rozděleno 
reprezentativním vstupním rizalitem na menší severní část s dvojicí podélně ležatých 
drobných obdélných okének a větší jižní část o pěti okenních osách, z nichž třetí a pátá je 
zaslepena. Vstupní rizalit zdobený dvojicí sdružených pilastrů je završen trojúhelníkovým 
frontonem. Dvoukřídlé vstupní dveře s pravoúhlým nadsvětlíkem jsou umístěny v segmentově 
zaklenuté nice doplněné dekorativními patníky. Na výšku obdélné okenní otvory obytného 
přízemí vyplňují dřevěná dvojitá čtyřkřídlá okna dělená do tvaru latinského kříže. Okna 
doplňují podokenní římsy jednoduché profilace. Obě zaslepené osy se projevují mělkou
2
obdélnou nikou. Suterénní podlaží oddělené mírně předstupujícím soklem je prolomeno 
dvojicí segmentově zaklenutých ležatých okének umístěných v první a druhé ose jižní části.
Bohatě dekorované jihozápadní štítové průčelí je čtyřosé. Celé průčelí včetně štítu je 
vertikálně členěno vysokým řádem svazkových pilastrů, přičemž krajní a prostřední jsou 
sdružené. Suterénní podlaží, projevující se z důvodu svažitosti terénu v úrovni prvního 
nadzemního podlaží, je od zvýšeného obytného přízemí odděleno výraznou kordonovou 
římsou jednoduché profilace. Průběžná bohatě profilovaná korunní římsa je  završena 
okapovou štítovou stříškou. Trojúhelníkový štít je patrový, prolomený celkem třemi na výšku 
obdélnými okenními otvory vyplněnými dřevěnými dvoukřídlými okny dělenými do tvaru 
latinského kříže. Čtveřice oken zvýšeného přízemí je  totožná se vstupním průčelím. Téměř 
čtvercová okna suterénního podlaží jsou opatřena pevnou mříží. K pilastrů mezi třetí a 
čtvrtou okenní osou se přimyká těleso vstupní brány sahající až nad úroveň podokenních říms 
oken zvýšeného přízemí.
Podél dvorního průčelí s výrazným střešním přesahem vede směrem k severu převážně 
nasucho vyskládané kamenné schodiště stoupající na vyvýšené zápraží, které lemuje kolmo 
navazující hospodářské křídlo s chlévy. Dvorní průčelí prolomené dvojicí vstupů je  lizénami 
rozděleno na čtyři nestejně velké rámce. Pravoúhlý vstup v kamenném ostění v prvním rámci 
zleva je  uzavřen dřevěnými svlakovými dveřmi vedoucími do hospodářské části suterénního 
podlaží domu. Druhý vstup v široké segmentově zaklenuté nice zabírá přibližně dvě třetiny 
čtvrtého rámce a vede z vyvýšeného zápraží do průchozí vstupní síně přízemí. Novější 
kazetové dveře jsou předloženy jedním kamenným schodišťovým stupněm lemovaným 
po stranách dekorativními patníky. Po levé straně dveří je  v nice i drobné na výšku obdélné 
okénko sociálního zázemí. Suterénní podlaží oddělené mírně předstupujícím soklem je  
ve třetím rámci prolomeno dvojicí ležatě obdélných okének. Vyvýšené přízemí je  v prvním a 
třetím rámci prolomeno vždy dvojicí na výšku obdélných okenních otvorů vyplněných 
dřevěnými dvojitými čtyřkřídlými okny totožného tvarosloví s okny vstupního průčelí. V první 
třetině čtvrtého rámce se těsně nad soklem nachází segmentově zaklenutá nika.
Dispozici přízemí hlavního stavení lze označit za trojtraktovou s centrální průchozí 
síní. V menším severním traktu jsou prostory zaklenuty. Pod přístavek garáže zabíhá klenutý 
cihlový sklep. Obytná část v jižním traktu je převážně plochostropá, do dvora orientovaná 
místnost sloužící dnes jako kuchyňka je  opatřena lunetovou klenbou. Velkorysé dvoupatrové 
podkroví prosvětlené nenápadnými střešními světlíky je  přístupné z průchozí síně kamenným 
schodištěm. Druhé patro podkroví tvoří jediná půdní prostora. Suterénní podlaží pod obytnou 
částí je přístupné jednak z průchozí síně, jednak přímo ze dvora. Severněji situovaná prostora 
se schodištěm do síně slouží jako sklep osvětlený celkem čtyřmi ležatě obdélnými okénky 
v hluboké šikmé špaletě. Jižní část zaujímají dva klenuté prostory bývalých chlévů. 
Oba chlévy osvětluje vždy dvojice zamřížovaných oken jihozápadního průčelí. Východní chlév 
s přímým vstupem do dvora je opatřen velkým kamenným korytem.
Severní hospodářské křídlo kolmo navazující na hlavní stavení je  vyzděno převážně 
z kamenného zdivá a zastřešeno sedlovou střechou, na východě ukončenou valbičkou. Střešní 
krytinu tvoří eternitové šablony zakrývající dřevěný šindel. Severovýchodní průčelí plynule 
navazující na štítové průčelí hlavního stavení je  částečně zapuštěno pod úroveň terénu a 
prolomeno trojicí drobných okének. Jihovýchodní průčelí se vyznačuje mírně předstupujícím 
štítově orientovaným průčelím kolny prolomené půlkruhově zaklenutým vstupním otvorem 
uzavřeným dvoukřídlými dřevěnými vraty. Ve štítě se nachází pravoúhlý otvor sloužící 
k přímému přístupu na půdu. Dvorní průčelí s výrazným střešním přesahem je lemováno
3
vyvýšeným zápražím, z něhož je přístupna dvojice vzájemně propojených chlévů. Do chlévů 
se vstupuje ze zápraží dvojicí pravoúhlých vstupních otvorů v dřevěné zárubni a 
s pravoúhlými nadsvětlíky. Západní chlév sklenutý dvěma poli pruské klenby do pasů 
je  novodobou příčkou zkrácen o jedno klenební pole dnes samostatné prostory obsažené 
v hmotě hlavního stavení. Chlév osvětluje do dvora orientované zamřížované okénko. 
Východní chlév opatřený kamenným žlabem je  zaklenut jedním polem pruské klenby a 
osvětlen ležatě obdélným okénkem v severovýchodním průčelí. Východní část severního 
hospodářského křídla sloužící jako kolna je  otevřena ke kolmo se napojujícímu a do dvora 
otevřenému východnímu hospodářskému křídlu.
Vnější stěny východního hospodářského křídla kolny se stodolou jsou pilířové 
konstrukce s kamennými pilíři a výplní z pálených cihel. Do dvora otevřená konstrukce je  
podepřena dřevěnými trámy a jedním kamenným pilířem v severovýchodním nároží dvora 
v místě napojení obou hospodářských křídel. K pilíři se přimyká „multifunkční“ dřevěný 
přístavek sloužící jako suché WC, kurník, holubník a schody na půdu. Jihovýchodní průčelí 
hospodářského křídla je  přibližně na osu prolomeno pravoúhlými dvoukřídlými vraty a 
dvoukřídlou vstupní brankou směřující přes zápraží na osu vstupní síně. Sedlová, valbově 
zakončená střecha je  na jihovýchodě opatřena vikýřem na seno. Střešní krytinu zakrývající 
dřevěný šindel tvoří z nádvorní strany eternitové šablony, z vnější strany plech.
Kolmo navazující jižní hospodářské křídlo vyzděné převážně z kamenného zdivá 
zaujímají klenuté stáje zastřešené sedlovou střechou s přesahem. Střešní rovina je  z nádvorní 
strany opatřena vikýřem na seno. Střešní krytinu zakrývající dřevěný šindel tvoří eternitové 
šablony. Dvorní průčelí je prolomeno dvojicí okének s pevnou dekorativní mříží a dvojicí 
pravoúhlých vstupů s pravoúhlými nadsvětlíky. Vstup v dřevěné zárubni umístěný v první ose 
zprava vede do samostatné úzké prostory osvětlené jedním ležatě obdélným okénkem 
v jihozápadním průčelí. Prostor zaklenutý stlačenou klenbou je pravoúhlým vstupním otvorem 
spojen s prostornou stájí přístupnou ze dvora vlastním vstupem v kamenném ostění ve třetí 
ose zprava. Prostor stájí zaklenutý výrazně stlačenou klenbou do pasů osvětlují celkem čtyři 
proti sobě umístěné okenní otvory opatřené pevnou dekorativní mříží. V severozápadním rohu 
stájí se nachází velké kamenné koryto, podél delších stran jsou umístěny kamenné žlaby a 
ve zdi zabudované uzavíratelné kamenné napáječky.
K západnímu štítovému průčelí stájí přiléhá drobný hospodářský přístavek zastřešený 
pultovou střechou. Přízemní jižní průčelí je  prolomeno ležatě obdélným okénkem s pevnou 
dekorativní mříží a pravoúhlým vstupem v dřevěné zárubni. Vstup uzavřený dřevěnými 
svlakovými dveřmi ukrývá úzkou zastřešenou soutku ústící na dvůr skrze vnitřní úzké dřevěné 
dveře v dřevěné zárubni. Druhý pravoúhlý vstupní otvor dvorního průčelí umístěný v kamenné 
zárubni klesá do drobného sklepního prostoru s předsíňkou. Nad ním se nachází i vstup 
na půdu uzavřený dřevěnými svlakovými dveřmi v dřevěné zárubni.
Na hospodářský přístavek se kolmo napojuje těleso kulisové brány přimykající se 
kpilastru mezi třetí a čtvrtou okenní osou jihozápadního průčelí hlavního stavení. 
Segmentově zaklenutý vjezd do dvora je  uzavřen dřevěnými dvoukřídlými vraty.
Slohové, časové, autorské určeni:
Dnešní podoba usedlosti se staršími základy zřejmě odpovídá přestavbě z druhé 
poloviny 19. století, konkrétně roku 1873, který je uveden na trámu nad obytnou částí.
4
I když u usedlosti zatím nebyl proveden podrobný stavebněhistorický průzkum, 
je  možné konstatovat poměrně složitý vývoj. Na mapě stabilního katastru z roku 1835 je 
usedlost zanesena již  přibližně ve stávajícím půdorysu, obytné stavení je  ale zachyceno jako 
menší a spalné, hospodářské části pak jako nespalné. Přestavba hospodářského domu 
pro rolníka Františka Dvořáka provedená přibližně v roce 1873 se původních velkolepých 
plánů stavitelského mistra Tomáše Nedělky [Tomáše Veselského/Weselského z Kuklíku -  
pozn. Ministerstva kultury] z 24. března 1871 nedržela a plánovaný záměr nebyl uskutečněn.
Technický stav:
V současnosti neobývaný dům je  bez základní údržby a zejména hospodářská část se 
nachází ve špatném technickém stavu. Poškozené klenby stájí jsou provizorně podepřeny, 
omítka je lokálně dožilá, hospodářský přístavek při vstupní bráně je  zatopen. Chlévy i další 
prostory slouží jako skladiště. Obytné stavení je  v poměrně dobrém stavebně technickém 
stavu.
C. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU 
Navrhovaný předmět ochrany:
Usedlost čp. 27, včetně parcely st. č. 48, k. ú. Daňkovice. Uzavřená usedlost sestává 
z hlavního stavení, chlévů, kolny se stodolou, stájí, hospodářského přístavku, brány a dílny 
se sklepením.
Zdůvodnění památkové ochrany:
Usedlost je  svým pozoruhodným reprezentativním zevnějškem, rozlehlostí a do značné 
míry autentickým stavem hodnotnou ukázkou selského stavení horské kolonizace žďárských 
vrchů druhé poloviny 19. století. Reprezentativně pojatá zděná usedlost s minimem 
modernizačních zásahů ukrývá celou řadu původních prvků, konstrukcí a detailů, zejména pak 
hmotu a dispoziční uspořádání, zdobně pojatá průčelí obytně hospodářské budovy, klenby, 
niky, dveřní a okenní výplně, interiérové kazetové dveře s deštěním, dekorativní mříže oken, 
kamennou dlažbu chlévů, keramickou a cihelnou dlažbu interiérových prostor, kamenné 
žlaby, napáječky a koryta, terénní úpravy dvora atd. [ ...]”
Městský úřad Nové Město na Moravě, úsek státní památkové péče, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. MUNMNM/23002/2019 ze dne 8. 8. 2019 
prohlášení předmětné vesnické usedlosti č. p. 27 v Daňkovicích za kulturní památku rovněž 
doporučil:
Usedlost čp. 27 je  čtyřkřídlou usedlostí s uzavřeným dvorem sestávající z hlavní 
budovy, kolny, hospodářských částí s chlévy a vstupní vjezdové brány. Budovy usedlosti jsou 
zděné z kamene, příp. smíšeného zdivá a zdivá z tradičních plných pálených cihel. Obvodové 
stěny jsou většinou opařeny omítkou s nátěrem. Střechy jsou sedlové. Celé jihozápadní šítové 
průčelí je  složitě členěno systémem pilastrů, které v přízemní části nesou bohatě profilovanou 
korunní římsu. Hlavní vstup do domu, situovaný v mírně vystupujícím rizalitu při podélné 
severozápadní straně, je  architektonicky orámován dvojicí postranních pilastrů nesoucích 
římsu, na níž spočívá trojúhelný štít s tympanonem. Stavba je zachována ve velké míře 
v původním stavu včetně konstrukcí zdivá a krovu. Dispoziční řešení objektu se zdá
5
až na drobné odchylky původní. Novodobé úpravy jsou minimálního rozsahu. Dochována je  
řada autentických architektonických detailů včetně původních povrchových úprav.
Usedlost se nachází na jihovýchodním okraji obce a při vjezdu do obce od Sněžného je  
pohledovou dominantou. Usedlost je výjimečně dobře dochovaná. Mezi objekty prohlášenými 
za kulturní památky na Novoměstsku podobný typ usedlostí s takto bohatě zdobenou fasádou 
není příliš zastoupen. V Daňkovicích jsou chráněny pouze dva poloroubené venkovské domy a 
evangelická modlitebna. O historii usedlosti toho bohužel moc nevíme. V roce 1750 se uvádí 
v Daňkovicích 8 selských usedlostí. Prokazatelně se zde nacházel objekt s obestavěným 
hospodářským dvorem v první polovině 19. století. Obytná část byla v té době pravděpodobně 
vystavěna z části ze dřeva. Pro další poznání historie usedlosti a její obnovu doporučujeme 
zpracování kvalitního stavebně-historického průzkumu. Usedlost je  nedílnou součástí 
historického a kulturního dědictví kraje. Její památkové hodnoty jsou s ohledem 
na jedinečnost dochování značné. U usedlosti se předpokládá pokračování využití respektující 
dochované hodnoty objektu. Není zde obava z následné přestavby nebo neakceptovatelných 
požadavků na stavební změny objektu ze strany majitele. Stavebně-technický stav objektu 
lze označit za dobrý s drobnými poškozeními, které je možné řešit bez ztrát památkových 
hodnot, pro které by měla být usedlost prohlášena za kulturní památku. Jižní část 
hospodářských staveb je v horším stavu a bude vyžadovat opravu. Na objektu jsou postupně 
plánovány nezbytné udržovací práce.
S ohledem na výše uvedené doporučujeme prohlášení pozdně klasicistní selské 
usedlosti č. p. 27 s uzavřeným hospodářským dvorem v Daňkovicích s pozemkem st. p. č. 48, 
v katastrálním území Daňkovice, za kulturní památku. “
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUJI 64525/2019 - OKPP 395/2019 ze dne 14. 8. 2019 prohlášení dotčené selské 
usedlosti za kulturní památku rovněž doporučil, a to s následujícím odůvodněním:
„[...] Místní šetření proběhlo dne 16. dubna 2019 za přítomnosti vlastníka a 
pracovníků NPU. Jedná se o poměrně honosnou usedlost s uzavřeným dvorem, která sestává 
z hlavního obytně-hospodářského stavení s reprezentativně pojatým průčelím (typickým v této 
oblasti zejména pro rychty) a ze tří navazujících hospodářských křídel vymezujících prostor 
dvora. Obytné stavení je  řešeno jako dispoziční trojtrakt s průchozí síní uprostřed. V severním 
traktu se nacházejí klenuté prostory provozního charakteru. Jižní trakt zabírá obytná část, 
převážně plochostropá, výjimkou je místnost dnešní kuchyně s lunetovou klenbou. Velkoryse 
je  koncipované dvoupatrové podkroví s dochovaným letopočtem 1837 [1873] na trámu (jedná 
se zřejmě o datum přestavby). Svažitý terén umožnil využití suterénu jižní poloviny obytného 
stavení k hospodářským účelům. Nacházejí se zde dvě prostorné klenuté místnosti (chlévy) 
s velkým kamenným korytem. Z chlévů je možné přímo vyjít na dvůr.
Dvůr uzavírají hospodářské budovy. Kolmo na obytné stavení v severní části navazují 
chlévy sklenuté pruskou klenbou do pasů. Dvorní průčelí objektu s výrazným střešním 
přesahem je lemováno vyvýšeným zápražím. Navazující kolny pilířové konstrukce 
s kamennými pilíři a výplní z pálených cihel jsou do dvora koncipovány jako otevřená 
konstrukce podepřená dřevěnými trámy. V rohu ve styku kolny a chlévů nalezneme 
pozoruhodný dřevěný přístavek (sloužící jako suché WC, kurník, holubník či prasečí chlívek) 
a schody na půdu.
6
V jižním hospodářském křídle se nacházejí klenuté stáje zastřešené sedlovou střechou 
s přesahem. V interiéru stájí jsou vsazeny kamenné žlaby, velké kamenné koryto a ve zdi 
zabudované kamenné napáječky. K západnímu štítovému průčelí stájí přiléhá drobný 
hospodářský přístavek zastřešený pultovou střechou. Na hospodářský přístavek se napojuje 
těleso brány se segmentově zaklenutým vstupem vyplněným dvoukřídlými vraty.
Areál usedlosti představuje mimořádně cennou ukázku lidového stavitelství. Honosně 
vyvedené obytné stavení s dekorovaným průčelím bylo ušetřeno výrazných modernizačních 
zásahů. V interiéru lze doposud nalézt řadu historických konstrukcí a hodnotných prvků 
(klenby, niky, dveřní a okenní výplně, keramická a cihelná dlažba, interiérové kazetové dveře, 
mříže oken). V hospodářských budovách jsou dochované kvalitní klenební konstrukce a 
zvláště kamenné žlaby, napáječky a koryta. Vysoce ceněn je  stupeň hmotového dochování 
celého areálu. Z pohledu památkové péče se jedná o výjimečně autenticky zachované 
venkovské stavení vč. úplného hospodářského zázemí, které je  dokladem historického vývoje 
bydlení a dokumentuje život a způsob obživy majetnějšího hospodáře v oblasti Žďárských 
vrchů.
Na základě výše uvedených skutečností krajský úřad s ohledem na vskutku jedinečně 
dochované památkové hodnoty v prostředí lidového stavitelství doporučuje prohlášení pozdně 
klasicistní selské usedlosti č. p. 27 s uzavřeným hospodářským dvorem, vše na pozemku 
st. p. č. 48, k. ú. Daňkovice, s pozemkem st. p. č. 48, k. ú. Daňkovice, obec Daňkovice, 
okres Zdar nad Sázavou, Kraj Vysočina za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení písemně vyrozuměn vlastník předmětné 
selské usedlosti navržené na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 
odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Samostatně stojící selská usedlost č. p. 27 v Daňkovicích 
představuje autenticky dochovanou ukázku velkého vesnického stavení z 19. století s místně 
charakteristickým čtyřstranným uzavřeným dvorem. Celková kompozice tohoto stavebně 
semknutého a pohledově výrazně se uplatňujícího souboru reaguje funkčním uspořádáním 
jednotlivých objektů i esteticky malebným usazením ve svahu na specifické přírodní 
podmínky okolního kopcovitého terénu a historické rozmístění plužin. Přestože je bývalý 
Dvořákův grunt č. p. 27 jako celek výstižným reprezentantem vytříbené podoby pozdního 
klasicismu ve zdejší regionální stavitelské tradici, stavební historie této rozlehlé zděné 
usedlosti je poněkud komplikovanější a vypovídá o etapovitém způsobu přestavby původního 
„celoroubeného“ statku ve výstavnou usedlost z materiálově nespalných konstrukcí. Zatímco 
architektonicky bohatě pojednaná hlavní obytná část pochází z počátku 70. let 19. století, 
většina stavebních konstrukcí zbývajících hospodářských objektů je datovatelná již do první 
poloviny 19. století (viz též mapa stabilního katastru z roku 1835). Znamená tak cenný doklad 
existence starší zděné klasicistní vrstvy, která přibližně půlstoletí koexistovala s bezprostředně 
navazujícím roubeným obytným stavením starobylého gruntu. Další zajímavostí je pak 
dochování původních kolorovaných rýsovaných plánů k přestavbě dotčené usedlosti 
vyhotovených v nedalekém Kuklíku dne 24. března 1871 mistrem stavitelským Tomášem 
Veselským. Rozsah navrhovaných stavebních úprav, ani raně historizující tvarosloví nakonec
7
nebylo realizováno a stavebník, daňkovický sedlák František Dvořák, se v roce 1873 rozhodl 
vystavět hlavní obytný dům v oblíbené lokální stylové modifikaci pozdního klasicismu, 
jak jej známe např. z rychty ve Sněžném č. p. 43, z rychty v Maršovicích č. p. 1, 
nebo ze selských usedlostí ve Sněžném, na Blatinách, v Samotině, v Borovnici a ve Fryšavě. 
Je jen s podivem, že zmíněná pozoruhodná regionální stylová vrstva spadající převážně do 40. 
až 80. let 19. století dosud z velké části unikala podrobnějšímu zdokumentování, hlubšímu 
odbornému zhodnocení i zcela zasloužené památkové ochraně.
Dvořákův grunt č. p. 27 v Daňkovicích se do současnosti dochoval v neobyčejně 
autentickém stavu, včetně většiny historických stavebních konstrukcí a řemeslných detailů 
(např. některé okenní a dveřní výplně, kované mříže, kamenicky opracované prvky, 
z masivních kamenů nasucho skládaná zápraží kolem dvora, dlažby, dřevěné podlahy a 
podbití z širokých prken, ručně tesané krovy, klenební soustavy, zděné niky, nejrůznější 
záklenky, obslužné podávači vikýře na seno, drobné plechové půlkulaté větrací a osvětlovací 
vikýřky na způsob tzv. volského oka, konstrukce suchého záchodu nad bývalým hnojištěm, 
celoroubený kotec -  chlívek, podstřešní holubníky). Původní omítkové vrstvy v obytných 
místnostech mohou uchovávat dekorativní šablonové výmalby stěn a stropů z druhé poloviny 
19. století a z počátku 20. století.
Mezi naprosté minimum památkově rušivých a v souladu se závazným stanoviskem 
orgánu památkové péče odstranitelných prvků z druhé poloviny 20. století patří 
např. nevhodná stavební úprava podsklepeného nadzemního přístavku k severovýchodnímu 
štítovému průčelí hlavního stavení s třídílnými okny a palubkovým obkladem vrat a štítu, 
novodobá komínová tělesa z bílých cihel s absencí jakéhokoliv členění, druhotné cihlové 
zazdívky původně vpadlých roubených polí pilířové stodoly, novodobé betonové-terazzové 
dlaždice z druhé poloviny 20. století, palubkové obklady v interiéru, nebo některé novodobé a 
moderní dveřní výplně (původně rámové s výplňovými kazetami).
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, řemeslné, historické a jako projev 
tvůrčích schopností a práce člověka dotčená pozdně klasicistní selská usedlost č. p. 27 
v Daňkovicích, k. ú. Daňkovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, splňuje podmínky 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění 
pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument
8
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči 
Městský úřad Nové Město na Moravě, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče
Příloha:
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální n 
Dvanáct identifikačních fotografií kulturní památky.
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást 
výroku rozhodnutí č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019.
9
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 1 - 2.
10
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 3 - 4.
11
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 5 - 6.
12
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 7 - 8.
13
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 9.
14
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 10 - 11.
15
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 12.
16
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 13 -14.
17
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 15.
18
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 16 - 17.
19
Třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 62251/2019 OPP ze dne 25. 9. 2019, obr. 18 -19.
20

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0554812.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Daňkovice, selská usedlost. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

15769973 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

25.09.2019

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22040157

Bližší specifikace:

Název	selská usedlost
Číslo ÚSKP	106427
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22469774

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 62251/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	18.10.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22040157 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 851485

Název objektu:

Část obce: Daňkovice

Č. dom.: č.p. 27

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Daňkovice

Obec: Daňkovice

ORP: Nové Město na Moravě

Okres: Žďár nad Sázavou

selská usedlost (právní stav 22040157)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 2221

Název lokality: Daňkovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Daňkovice

Obec: Daňkovice

ORP: Nové Město na Moravě

Okres: Žďár nad Sázavou

Kraj: Kraj Vysočina

selská usedlost (právní stav 22040157)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 136

Název hist. regionu: Nové Město na Moravě

selská usedlost (právní stav 22040157)

Ke stažení Náhled Poslat žádost