Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2020-02-17 09:53:44
č j  NPU-310/13787/2020
Listu: 4 Příloh: o
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnalaj mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: CZ C
h ^  V Praze dne 3.1. 2020
za správnost: ...........  Č. j. MK 469/2020 OPP
Sp. zn. MK-S 13567/2019 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
Městys Mladé Buky 
Mladé Buky 186 
542 23 Mladé Buky
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e  pomník 
obětem 1. světové války na pozemku p. č. 424/3, k. ú. Mladé Buky, obec Mladé Buky, okres 
Trutnov, Královéhradecký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení Městys Mladé Buky, IČ: 00278149, sídlo: Mladé 
Buky 186, 542 23 Mladé Buky.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha 
s identifikační fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 21. 11. 2019 podnět č. j. NPU-362/91730/2019 ze dne 19. 
11. 2019 od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově,
k prohlášení výše uvedeného pomníku obětem 1. světové války v obci Mladé Buky, kterého 
autorem je akademický sochař Emil Schwantner, za kulturní památku. Jako odůvodnění
1
tohoto podání uvádí: Akademický sochař Emil Schwantner patří svým dílem mezi 
nejvýznamnější výtvarné umělce regionu. V období mezi válkami vytvořil celou řadu pomníků 
obětem 1. světové války nebo sochařských děl s protiválečnou tématikou, ale mnoho z nich 
bylo již  při nástupu nacismu zničeno. Ze zdokumentovaných 29 kusů Schwantnerových 
pomníků obětem 1. světové války zůstaly zachovány v původní podobě pouze 4 pomníky. 
Všeobecně byly po roce 1945 pomníky taktéž bezohledně ničeny buď celé, anebo se 
odstraňovaly alespoň německé nápisy a německá jména na pamětních deskách. Uvedenou 
„ vlnu obrazoborectví“ můžeme dnes chápat jako „živelné osvobození“ od kruté minulosti a 
odtržení se od všeho německého po prožitých válečných hrůzách a útrapách. Lidé si plně 
neuvědomovali, že těmito činy ztratí mnohdy hodnotné dobové i umělecké artefakty.
Sochaře Emila Schwantnera můžeme od počátku jeho tvorby zařadit mezi sochaře se 
svébytným stylem, na kterého působily nejrůznější vlivy, v oblasti pomníkové tvorby se u něj 
objevuje výrazný vliv tvorby jeho berlínského učitele Franze Metznera především ve 
zjednodušování plastických forem i zobrazování tzv. vtlačení postav, které se marně pokoušejí 
vystoupit z reliéfního rámu. Postavám je  často vdechnut výraz trpícího, umírajícího a 
unaveného člověka, který však do poslední chvíle je  bojující a odhodlaný, tedy snahou 
vyzdvihnout individualitu každého z nich (Schon, Jenny. Emil Schwantner, katalog Galerie 
města Trutnov, 1996, s. 6).
V oblasti pomníkové tvorby se plně odrazily jeho osobní prožitky z války. Některá díla, která 
umělec vytvořil, dostala svou první podobu přímo ve válečných zákopech. Z většiny pomníků i 
dnes cítíme tragiku válečné doby a neustálou přítomnost smrti. “
Popis: Pomník obětem 1. světové války se nachází před hřbitovní zdí v travnatém porostu, 
pohledově uplatněný z místní průjezdní komunikace ve směru Rudník - Trutnov po pravé 
straně, průčelně orientovaný k západní straně. Podle dochovaných zápisů byl pomník odhalen 
20. července 1924 jako připomínka na památku téměř 150 osob obětí 1. světové války z 
Mladých Buků, Kalné Vody, Dolních Sejfu, Bystřice a Hertvíkovic. Byl zhotoven 
trutnovským sochařem Emilem Schwantnerem z cenomanského jemného pískovce z lomu 
lokality Libná na Broumovsku, sochař většinu svých děl v tomto materiálu realizoval. 
Poměrně monumentální pomník obětem války byl tvořen s kamenným schodištěm, které bylo 
po stranách lemováno zkosenými postranními díly. Schodiště bylo předsazeno před 80 cm 
vysokou, do oblouku sekanou podezdívkou. Tímto schodištěm bylo možné vystoupat na 
prostranné plato, v jehož čele stál vlastní památník. Byl složen z několika částí. Na dvou 
postranních soklech byly umístěny sochy vytesané v kameni, pohledově vlevo byla zobrazena 
vdova s dítětem a pohledově vpravo postava raněného bojovníka. Vrchol středové části 
uzavíral tympanon s válečným křížem a římsou v reliéfu, pod ním byl na štokované ploše 
osazen z plastických písmen nápis: DEN OPFERN DES / WELTKRIEGES / 1914 1918. V 
době vzniku nebyla osazena spodní nápisová deska s nápisem: EHREND SEI AUCH DER 
GEDACHT, DIE EINEN STEIN, AUCH NOCH SO KLEIN, ZU DIESEM DENKMAL 
DARGEBRACHT (volně přeloženo: V úctě je  také vzpomenuto těch, kteří ke zřízení tohoto 
pomníku obětovali peníz, byť i sebemenší). Obě desky jsou zhotoveny ze zinkové slitiny, která 
je na povrchu pokovena měděnou patinou. Pravděpodobně i ze stejného materiálu jsou 
zhotovena písmena centrálního nápisu.
Rozměry pomníku: Celková výška 265 cm, šíře 215 cm, výška figur 195 cm v mírně 
nadživotní velikosti. Délka stupňů před pomníkem 260 cm v počtu 2 ks, nad nimi podesta ze 
dvou sesazených desek na sraz o rozměru 80 x 145 cm. Výška soklů pod vytesanými figurami 
činí 50 cm. Velká kovová deska o rozměru 115 x 105 cm s nápisem v horní části: 
MARKTGEMAINDE / JUNGBUCH / MIT / TRÚBENWASSER / THALSEIFEN U. 
KLINGE. Menší deska u podesty o rozměru 21 x 49 cm (text uveden výše).
2
Současný stav: Pomník obětem 1. světové války byl restaurátorem p. Petrem Benešem v r. 
2017 restaurován a uveden do původní podoby, kterou měl v době odhalení v r. 1924. Šetrně 
byly odstraněny přistavěné betonové pilastry včetně architrávu. Celý pomník byl demontován 
a odvezen do restaurátorské dílny. Kamenné prvky byly mechanicky očištěny a napuštěny 
vodoodpudivými materiály proti povětrnostním vlivům, poté byly doplněny chybějící části 
umělým kamenem a zpatinovány. Velká kovová deska byla sejmuta a vyčištěna. Taktéž byly 
opraveny přístupové stupně včetně zpevnění základu.
Datace: Odhalení pomníku proběhlo 20. července r. 1924.
Přílohou tohoto podání bylo i vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností a krajského 
úřadu k tomuto podnětu a dále také doklad vlastnictví formou česného prohlášení ze dne 30. 
10. 2019 od Městyse Mladé Buky.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. KUKHK-34415/KP/2019-3 ze dne 11. 11. 2019 doporučuje prohlášení 
předmětné věci za kulturní památku a uvádí: „ Vznik a podoba pomníku (a rovněž jeho další 
osudy) úzce souvisejí s historickým vývojem obce, která byla nedílnou součástí území tzv. 
Sudet, tedy pohraničního území v minulosti osídleného převážně německy mluvícím 
obyvatelstvem. Na počátku 20. století a těsně před první světovou válkou jsou Mladé Buky 
nacházející se v těsném sousedství Trutnova velkou průmyslovou obcí. K největším podnikům 
zde patří přádelna Inu firmy Johann Faltis Erben a přádelna a tkalcovna juty firmy Johann 
Etrich (viz http://www.obecmladebuky.cz). Rozvoj sídla pak pokračoval i v období tzv. 1. 
republiky. V letech 1938 - 1945 byly pak Mladé Buky připojeny k Velkoněmecké říši. Po roce 
1945 zde sice dochází k odsunu německých obyvatel obce, avšak díky poloze v blízkosti 
Trutnova a místnímu průmyslu nedochází ke stagnaci či úpadku jako je  tomu v případě jiných 
sídel v bývalých Sudetech.
Pomníky věnované obětem 1. světové války se staly významným fenoménem a najdeme 
je  téměř v každém městě či obci v rámci republiky a pohraniční oblasti země rozhodně nebyly 
výjimkou. I  zde vzniklo velké množství těchto připomínek do té doby největší válečné 
katastrofy v dějinách lidstva. Nicméně při porovnání pomníků z těchto německy mluvících 
částí nové republiky s pomníky vztyčovanými ve vnitrozemí, lze vysledovat určité rozdíly. 
Pomníky v Sudetech většinou zobrazují, pokud se nejedná o jednoduché stély či kameny s 
nápisovými deskami, spíše připomínku válečných útrap než oslavu hrdinů, kteří se zasloužili o 
vznik samostatného státu. Často jsou součástí těchto pomníků postavy žen a dětí 
oplakávajících své mrtvé a postavy mužů - vojáků znavených a poznamenaných prožitým 
utrpením.
( . . . )
Autorem pomníku je  trutnovský sochař Emil Schwantner (1890 - 1956). Emil 
Schwantner se narodil v Královci nedaleko Žacléře v rodině horníka. Učil se v žacléřské 
porcelánce a dva roky strávil na odborné keramické škole v Teplicích. Ač neměl maturitu byl 
v roce 1909 přijat ke studiu na pražské umělecké akademii, kde byli jeho učiteli např. J. V. 
Myslbek či Jan Štursa. Další zkušenosti pak získal v ateliéru Franze Metznera v Berlíně. 
Začátek 1. světové války zastihl Schwantnera ve Vídni a zde se také přihlásil jako dobrovolník 
do rakouské armády. Z naivních představ o hrdinském boji ho však brzy vyléčila tvrdá realita. 
Prožité hrůzy pak výrazně poznamenaly další tvorbu tohoto umělce, který se po ukončení 
válečného konfliktu vrací do rodného kraje a zřizuje si ateliér v Trutnově. Pomníky věnované 
obětem 1. světové války představují významnou část díla Emila Schwantnera. Nicméně jen  
malý počet těchto pomníků se dochoval do současnosti. Zde je  nutno odkázat na výše zmíněné 
specifikum oblasti bývalých Sudet, kdy po roce 1945 odchází původní německé obyvatelstvo a
3
přicházejí noví osídlenci z vnitrozemí. Tito lidé nemají žádný vztah k danému místu, a navíc 
jsou poznamenáni právě ukončeným válečným konfliktem. Často tak dochází k ničení 
pomníků, případně německých nápisů na nich. Ničeny jsou i pomníky vytvořené sochařem 
Schwantnerem. Paradoxem v této souvislosti je  skutečnost, že některé práce tohoto sochaře 
byly záměrně zničeny již  v době druhé světové války, neboť jejich protiválečné zaměření 
nekorespondovalo s oficiální nacistickou ideologií (viz např. jedna z nejlepších prací Emila 
Schwantnera - pomník obětem 1. světové války v Trutnově nazvaný „ Tanec smrti").
Pomník obětem 1. světové války v obci Mladé Buky tak patří k nemnoha do dnešní doby 
dochovaným pomníkům vytvořeným tímto významným umělcem, který svůj život dožil v bývalé 
NDR. Kvality tohoto sochařského díla jsou nesporné. Emil Schwantner patří nepochybně k 
významným tvůrcům své doby. Jak je  uvedeno v katalogu výstavy uspořádané ke 125. výročí 
narození tohoto umělce, „Jeho dílo sice vychází z rodného kraje a je  jím  hluboce ovlivňováno, 
ale díky synkrezí uměleckých směrů, jejichž hojnost byla pro počátek 20. století typická, 
společenských poměrů a Schwantnerova vidění světa se transformovalo do díla 
nadregionálního charakteru, jehož význam přesáhl i hranice české kotliny “ (viz ANTOŠOVÁ, 
Jana: Emil Schwantner 1890 - 1956. Vrchlabí 2015, s. 3.). Při tvorbě pomníků Velké války se 
Schwantner nechal inspirovat dílem svého berlínského učitele Franze Metznera, tedy prvky 
secese a monumentalismu, ale zároveň se do těchto pomníků promítly jeho vlastní traumatické 
zážitky z fronty. Schwantnerovy pomníky jsou tak spíše, než oslavou vzniku nové republiky 
zobrazením tragických důsledků právě ukončeného válečného konfliktu a varováním před 
jeho případným opakováním. Pomník z obce Mladé Buky je  tudíž výjimečně kvalitním 
příkladem pomníku obětem 1. světové války z oblasti bývalých Sudet a zároveň jednou z mála 
dochovaných prací významného umělce. Jeho zachování a v nedávné době dokončená celková 
oprava zároveň svědčí o obnovení vztahu současných obyvatel obce k místu, ve kterém žijí a 
jeho historii."
Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, památková péče, ve svém vyjádření č. j. MUTN 
91195/20193 ze dne 4. 11. 2019 také doporučuje prohlášení této sochy za kulturní památku: 
„K vlastnímu autorovi díla akademickému sochaři Emilu Schwantnerovi uvádíme, že svým 
dílem patří mezi nejvýznamnější výtvarné umělce trutnovského regionu. V období mezi dvěma 
světovými válkami vytvořil celou řadu pomníků obětem 1. světové války, případně 
sochařských děl s protiválečnou tématikou, z nichž mnoho bylo již  při nástupu nacistického 
zřízení zničeno. Ze zdokumentovaných 29 kusů Schwantnerových pomníků věnovaných obětem 
války zůstaly zachovány v původní podobě pouze čtyři. Emila Schwantnera můžeme již  od 
počátku jeho tvorby zařadit mezi sochaře se svébytným stylem, na kterého působily 
nejrůznější vlivy. Jeho postavám je  často vdechnut výraz trpícího, umírajícího a unaveného 
člověka, který je  však do poslední chvíle bojující a odhodlaný. Z většiny jeho pomníků lze i 
dnes cítit tragiku válečné doby a neustálou přítomnost smrti.
Emil Schwantner absolvoval v letech 1907 - 1909 odbornou keramickou školu a následně 
vletech 1909 - 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Josefa V. 
Myslbeka i jeho asistenta Jana Štursy, který je j seznámil s vynikajícím sochařem Augustem 
Rodinem. Schwantner také spolupracoval s Franzem Metznerem na pomníku ke 100. výročí 
Bitvy národů u Lipska. Všechny tato skutečnosti dokazují skutečné Schwantnerovo mistrovství 
a význam jeho děl.
Pomník obětem 1. světové války prodělal za svou pětadevadesátiletou existenci velké změny. V 
roce 1927 byl pomník poničen vandaly, kteří vylámali bronzová písmena z hlavního nápisu. 
Razantní proměna proběhla pravděpodobně v roce 1936. V tomto roce byla provedena jeho 
dostavba. Odlehčený tvar památku, který dával logicky vyniknout oběma sochařským figurám 
byl po obou stranách doplněn předsazenými, mohutnými pilastry a překlenut mohutným 
architrávem. Postranní kamenné obloukové zídky byly odstraněny a nahrazeny mohutnými
4
zídkami z betonových tvárnic. Tato přestavba byla nezdařilá a potlačila sochařské ztvárnění 
postav a rovněž z hlediska ochrany pomníku před povětrnostními vlivy se stala tato úprava 
rovněž nefunkční.
Ze všech těchto důvodů byl pomník v roce 2017 restaurován a uveden do původní podoby, 
odpovídající jeho vzniku v roce 1924. Šetrně byly odstraněny přistavěné betonové pilastry, 
včetně architrávu. Kamenné prvky byly mechanicky očištěny a napuštěny hydrofobními 
materiály a dále byly doplněny chybějící části díla.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o dílo umělecky hodnotné, které připomíná důležitý 
mezník historie našeho státu a jehož autorem je  sochař velmi talentovaný, který vytvořil díla, 
která se stala trvalým obohacením kulturního dědictví regionu, je  nesporné, že se jedná o 
významný doklad historického vývoje, který je  projevem tvůrčích schopností a práce člověka a 
má potřebné hodnoty historické i umělecké ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) i b) zákona o státní 
památkové péči. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 památkového zákona, byl o zahájení řízení o prohlášení 
předmětné věci za kulturní památku dopisem č. j. MK 79332/2019 OPP ze dne 26. 11. 2019 
vyrozuměn vlastník této věci, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Předmětný pomník, umístěný před hřbitovní zdí, odhalený dne 20. 7. 1924, připomíná 
památku téměř 150 osob obětí 1. světové války z Mladých Buků, Kalné Vody, Dolních Sejfů, 
Bystřice a Hertvíkovic. Pomník představuje kvalitní příklad tvorby akademického sochaře 
Emila Schwantnera. Z jeho díla se do současnosti dochovalo pouze několik pomníků, a to 
z důvodů záměrného ničení těchto památek v minulosti. Z památkového hlediska je pomník 
hodnotným výtvarným dílem, kde autor ztvárňuje negativní dopady války na lid. Je cenný 
nejen pro své umělecké hodnoty, ale také pro hodnoty historické, vypovídající o době svého 
vzniku po první světové válce. V současnosti je pomník po zdařilé obnově, při které byly 
odstraněny nevhodné pozdější zásahy, opět v původní podobě. Pro hodnoty historické a 
umělecké splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
5
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově
Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, památková péče
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Příloha:
I. Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
II. Identifikační fotografie kulturní památky.
6
Příloha č. I.: orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -
nedílná součást rozhodnutí č. j. M K 469/2020 OPP ze dne 3. 1. 2020.
7
n
<
Příloha č. II: Identifikační fotografie kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí
. j. M K 469/2020 OPP ze dne 3 .1 . 2020.
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0555525.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Mladé Buky, pomník obětem 1. světové války. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6013955 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

03.01.2020

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22823250

Bližší specifikace:

Název	pomník obětem 1. světové války
Číslo ÚSKP	106460
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 22823243

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 469/2020 OPP
Datum nabytí právní moci	24.01.2020
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22823250 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 317317

Název objektu: pomník padlým v 1. světové válce

Část obce: Mladé Buky

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Mladé Buky

Obec: Mladé Buky

ORP: Trutnov

Okres: Trutnov

pomník obětem 1. světové války (právní stav 22823250)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9754

Název lokality: Mladé Buky

Reálný typ: městys

Kat. území: Mladé Buky

Obec: Mladé Buky

ORP: Trutnov

Okres: Trutnov

Kraj: Královéhradecký kraj

pomník obětem 1. světové války (právní stav 22823250)

Kód CZ: 29185

Název lokality: Mladé Buky I

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Mladé Buky

Obec: Mladé Buky

ORP: Trutnov

Okres: Trutnov

Kraj: Královéhradecký kraj

pomník obětem 1. světové války (právní stav 22823250)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 103

Název hist. regionu: Svoboda nad Úpou

pomník obětem 1. světové války (právní stav 22823250)

Ke stažení Náhled Poslat žádost