Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
Stanovisko Regionální komise pro posuzování návrhů na prohlášení a zrušení 
prohlášení věcí za kulturní památku 
k návrhu na prohlášení věci za kulturní památku 
 
obec:    Měděnec 
okres:   Chomutov 
 
katastrální území: Měděnec 
čísla parcel:  st. p. 255 (bez stavby), 256, 257, 258, 259, 260, 261, 262, 263, 264, 
    265, 266, 267 (bez stavby), 268 (bez stavby), 269 (bez stavby), 270, 
    271 (bez stavby), 272 (bez stavby), 273, 274 (bez stavby); p. p.  
    445/4, 445/5, 445/6 
 
  
název věci:  areál dolu Měděnec, tvořený vrátnicí, kotelnou, uhelnou,  
    komínem, administrativní budovou včetně laboratoří a  
    šaten, těžní věží Jámy Měděnec s technologickým   
    vybavením a šachetní budovou, strojovnou Jámy Měděnec 
    s těžním strojem a technologickým vybavením,   
    kompresorovnou a trafostanicí s technologickým   
    vybavením, těžní skipovou věží s technologickým   
    vybavením, objektem drtiče s odprašovnou    
    s technologickým vybavením a výdušným komínem, starou 
    a novou úpravnou s technologickým vybavením,   
    zahušťovačem kalů, budovou kamenovýroby a propadlou 
    komorou   
 
 
předmět návrhu:  areál dolu Měděnec, tvořený vrátnicí, kotelnou, uhelnou,  
    komínem, administrativní budovou včetně laboratoří a  
    šaten, těžní věží Jámy Měděnec s technologickým   
    vybavením a šachetní budovou, strojovnou Jámy Měděnec 
    s těžním strojem a technologickým vybavením,   
    kompresorovnou a trafostanicí s technologickým   
    vybavením, těžní skipovou věží s technologickým   
    vybavením, objektem drtiče s odprašovnou    
    s technologickým vybavením a výdušným komínem, starou 
    a novou úpravnou s technologickým vybavením,   
    zahušťovačem kalů, budovou kamenovýroby a propadlou 
    komorou a  pozemky s čísly parcel st. p. 255 (bez stavby), 
    256, 257, 258, 259, 260, 261, 262, 263, 264, 265, 266, 267  
    (bez stavby), 268 (bez stavby), 269 (bez stavby), 270,  
    271 (bez stavby), 272 (bez stavby), 273, 274 (bez stavby),  
    p. p. 445/4, 445/5, 445/6 
 
 
Návrh byl projednán v regionální komisi dne 15. července 2019 se závěrem: 
 
 
komise s návrhem na prohlášení za kulturní památku souhlasí. 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem | Podmokelská 1/38, 400 07 Ústí nad Labem 
T +420 472 704 800 | F +420 472 704 888 | E epodatelna@npu.cz | DS 2cy8h6t | IČ 75032333 | DIČ CZ75032333 
 
2
 
zdůvodnění:         
      Areál bývalého dolu Měděnec se nachází severozápadně od obce Měděnec a vrchu 
Mědník. Tvoří ho řada objektů, v nichž sídlily provozy, zajišťující chod dolu technicky či 
organizačně. Uspořádány jsou víceméně v jedné linii, kopírující přilehlou železniční trať 
Chomutov – Vejprty (u vstupu do areálu dolu je i železniční zastávka). Jednotlivé stavby jsou 
jednoduchého účelového provedení, odpovídajícího době vzniku, kterou byla šedesátá léta  
20. století a také průmyslovému využití objektů. Vpravo od vjezdové cesty do areálu stojí 
skupina tří budov – vrátnice, kotelna a na ní v ose navazující uhelna. Drobná přízemní stavba 
vrátnice má rovnou lepenkovou střechu, obsahuje dvě místnosti. Vedle vrátnice stojí rozměrná 
a vysoká kotelna z železných nosníků, uvnitř omítnutých, vně krytých vlnitým plechem. 
Osvětluje ji pás velkých průběžných oken. Uhelna je ze smíšeného zdiva s převažujícími 
cihlami, které v některých partiích vyplňují konstrukci z železných nosníků. Uhelna i kotelna mají 
nízkou sedlovou střechu, krytou vlnitým plechem. Tuto skupinu budov doplňuje jedna ze tří 
výškových dominant dolu - poměrně široký komín z betonových segmentů. Komín, vysoký  
44 metrů, má nahoře zachovaný původní ochoz.  
      Vlevo od vstupu do areálu je rozměrná administrativní budova s laboratořemi a šatnami, na 
níž se napojuje šachetní budova tzv. staré jámy. Jednoduchá patrová administrativní budova je 
členěná hustě rozmístěnými okny, vesměs trojdílnými, rovnou střechu kryje lepenka. Interiér má 
dispozici se střední chodbou, po jejíž obou stranách jsou situovány jednotlivé místnosti. Část, 
v níž byly umístěné šatny, je pouze přízemní. K šatnám přiléhá první z technických objektů, 
nezbytných pro každý hlubinný důl, šachetní budova s těžní věží Jámy Měděnec, zvané „stará 
jáma“. Jednoduchá budova ze smíšeného zdiva má pultovou střechu nízkého sklonu, krytinou 
je lepenka. Do objektu je zasazena těžní věž vzpěrového typu, tvořená nýtovanou příhradovou 
konstrukcí. Má dvojici lanovic, těžní lana vedou do vedlejší strojovny. Dvojice klecí, kterou lana 
nesla, je nyní vyzdvižená na úroveň náraziště. Těžní věž umožňovala přesun horníků  
i vytěženého materiálu do šachty, která měla hloubku 224,5 m a sloužila jako vtažná jáma.    
Střední skupinu objektů, situovaných vlevo od vstupu do areálu, tvoří strojovna  
a kompresorovna s trafostanicí. Strojovna Jámy Měděnec, zvané „stará jáma“ s těžním strojem 
je menší přízemní budova jednoduchého provedení, s pultovou střechou o nízkém sklonu. 
V objektu se nachází těžní stroj ČKD B 1606, který zajišťoval chod nedaleké staré těžní věže. 
Vedle strojovny stojí kompresorovna s trafostanicí. Obě části na sebe v ose navazují, 
trafostanice je z nich vyšší a o něco větší. Jde o zděné stavby se sedlovými střechami o velmi 
nízkém sklonu, krytými lepenkou. V interiéru se dochovalo technické zařízení. 
      Západně od kompresorovny s trafostanicí je další skupina významných technických objektů.  
 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem | Podmokelská 1/38, 400 07 Ústí nad Labem 
T +420 472 704 800 | F +420 472 704 888 | E epodatelna@npu.cz | DS 2cy8h6t | IČ 75032333 | DIČ CZ75032333 
 
3
Hlavní dominantou celého důlního areálu je těžní skipová věž, jejíž výška je přibližně 50 metrů. 
Obdélnou věž kladivového typu tvoří železobetonová stěnová konstrukce, doplněná ocelovými 
komunikačními částmi – výtahovou šachtou, schodištěm, plošinami a ochozem strojovny. 
Strojovna je umístěná v hlavě věže, kde se nachází těžní stroj ČKD typ Koeppe 2 K 505 
s motorem, převodovkou, třecím lanovým kotoučem a brzdným zařízením. Stroj byl vyroben 
v roce 1966. Ve strojovně, do níž vede osobní výtah a jejíž jednotlivá patra propojuje točité 
ocelové schodiště, je i pracoviště strojníka. Interiér hlavy skipové věže je osvětlený nahoře a 
dole pásem oken po celé šíři stěny, mezi oběma pásy je cihelné zdivo. Šachta pod touto těžní 
věží, sloužící jako výdušná, měla hloubku 279 metrů. Jihovýchodně od skipové věže stojí na 
sebe navazující drtírna a odprašovna. Věžovitý objekt drtiče železobetonové konstrukce je 
spojený se skipovou těžní věží šikmým mostem a sahá skoro do poloviny výšky skipové věže. 
Vedle drtiče stojí budova odprašovny s téměř rovnou střechou a poblíž ní pak dosti nízký 
železný výdušný (větrný) komín. Západně od této skupiny objektů se nachází stará a nová 
úpravna, do níž vede ze skipové věže dopravník, kterým se do úpravny přemísťovala rudnina. 
Obě části úpravny na sebe navazují – jde o železobetonové budovy s pásovými okny a světlíky 
v sedlové střeše o mírném sklonu. V objektech se z větší části zachovalo technologické 
zařízení, na němž se vytěžený materiál upravoval. Severozápadně od úpravny je zahušťovač 
kalů, tedy vyzděná nádrž kruhového tvaru. V severní části areálu se nachází budova 
kamenovýroby (tzv. skořepina). Jde o stavbu, jejíž základ tvoří důlní ocelová výztuž, 
označovaná TH, a prostor mezi ní je vyzděný a omítnutý. V objektu jsou dosud zbytky po zde 
prováděné výrobě, například sklad vrtaných vzorků. Také zde jsou uložené původní těžní 
vozíky. Zhruba 120 m od této budovy se nachází území propadlé komory (tzv. pinky), která 
vznikla zavalením čtyř komor v hloubce přibližně 150 metrů. Propadlina, dnes zaplněná vodou, 
měla primární průměr 120 metrů a hloubku 45 metrů. 
      Areál dolu Měděnec vznikal postupně v letech 1960-1968 jako součást podniku Rudné doly 
Příbram. Těžila se tu železná ruda, z níž převažoval magnetit, a to do roku 1992. V této době 
bylo z dolu vytěženo také menší množství mědi a stříbra. Po privatizaci v roce 1994 byl těžební 
program změněn na získávání a úpravu slíd a granátů z granátnicko-muskovitických svorů. Tato 
těžba byla ukončena v roce 1997, v následujícím roce pak skončilo čerpání důlních vod, takže 
došlo k zatopení dolu a areál byl opuštěn. Přesto však zůstal do současnosti zachovaný 
s velkou mírou autenticity, a to včetně technologických zařízení. Provozní a technické stavby 
jsou jednoduchého účelového provedení, jejich hodnota však spočívá v daném celku, který 
dokládá způsob moderní těžby v druhé polovině 20. století. Jde o již pouze jediný železnorudný 
důl v Krušnohoří, zachovaný v takové míře a ucelenosti. Architektonickou dominantou nejen 
dolu, ale díky svému umístění i okolní krajiny (jíž současnost poznamenala nedalekými větrnými 
elektrárnami), jsou obě těžní věže. Zatímco příhradová těžní věž starší z obou jam se nevymyká 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem | Podmokelská 1/38, 400 07 Ústí nad Labem 
T +420 472 704 800 | F +420 472 704 888 | E epodatelna@npu.cz | DS 2cy8h6t | IČ 75032333 | DIČ CZ75032333 
 
4
obvyklému provedení, skipová věž nové jámy je dokladem ve své době novátorského pojetí a 
technického provedení. V současné době je, bohužel, už jedinou dochovanou těžní věží tohoto 
typu v České republice. V řadě objektů je zachované původní technologické vybavení, které 
dnes má kromě technické hodnoty již i tu historickou. Areál dolu Měděnec je třeba hodnotit 
rovněž v širším kontextu Krušnohoří, jehož dějiny a vzhled výrazně ovlivnila právě těžba 
různých druhů surovin. Důl je součástí památkově chráněného území - krajinné památkové 
zóny Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník a rovněž nárazníkového ochranného 
pásma („Buffef Zone“) nově zapsané památky ze Seznamu světového dědictví UNESCO 
Hornický region Erzbegirge/Krušnohoří (její části Hornická krajina Mědník). S návrhem na 
prohlášení areálu dolu Měděnec za kulturní památku proto souhlasíme. 
 
 
  
 
 
 
       Mgr. Tomáš Brož 
                       předseda komise 
 
Národní	
  památkový	
  ústav,	
  územní	
  odborné	
  pracoviště	
  v	
  Ostravě	
  |	
  Odboje	
  1941/1,	
  702	
  00	
  Ostrava	
  –	
  Moravská	
  Ostrava	
  
T	
  +420	
  595	
  133	
  903	
  |	
  E	
  epodatelna@npu.cz	
  |	
  DS	
  2cy8h6t	
  |	
  IČO	
  75032333	
  |	
  DIČ	
  CZ75032333	
  
	
  
1/3	
  
	
  
	
  
	
  
	
  
	
  
	
  
Váš	
  dopis	
  čj.	
  /	
  ze	
  	
  
Naše	
  čj.:	
   	
  	
  
Vyřizuje:	
  
Spisový	
  znak:	
  
V	
  Ostravě	
  dne:	
  	
  	
  	
  
	
  
	
  
	
  
	
  
Metodické	
  centrum	
  průmyslového	
  dědictví	
  (dále	
  MCPD)	
  Národního	
  památkového	
  ústavu	
  (dále	
  
NPÚ)	
  bylo	
  územním	
  odborným	
  pracovištěm	
  v	
  Ústí	
  nad	
  Labem	
  požádáno	
  o	
  posouzení	
  návrhu	
  areálu	
  
dolu	
  Měděnec	
  na	
  prohlášení	
  kulturní	
  památkou	
  (žádost	
  byla	
  doručena	
  prostřednictvím	
  e-‐mailu).	
  
Předmětem	
  návrhu	
  je	
  soubor	
  budov	
  areálu	
  dolu	
  Měděnec,	
  ležící	
  v	
  k.	
  ú.	
  Měděnec	
  a	
  tvořený	
  vrátnicí,	
  
kotelnou,	
  uhelnou,	
  komínem,	
  správní	
  budovou	
  včetně	
  šaten,	
  těžní	
  věží	
  Jáma	
  Měděnec	
  (zvanou	
  
„stará	
  jáma“),	
  budovou	
  kamenovýroby	
  (včetně	
  těžních	
  vozíků),	
  strojovnou	
  staré	
  těžní	
  věže,	
  
kompresorovnou,	
  trafostanicí,	
  drtírnou,	
  odprašovnou,	
  větrným	
  komínem,	
  skipověží,	
  starou	
  a	
  novou	
  
úpravnou,	
  zahušťovačem,	
  propadlou	
  komorou,	
  včetně	
  pozemků	
  s	
  čísly:	
  st.	
  p.	
  č.	
  255,	
  256,	
  257,	
  258,	
  
259,	
  260,	
  261,	
  262,	
  263,	
  264,	
  265,	
  266,	
  267,	
  268,	
  269,	
  270,	
  271,	
  272,	
  273,	
  274	
  a	
  p.	
  p.	
  č.	
  445/4,	
  
445/5,	
  445/6.	
  Návrh	
  zpracoval	
  Národní	
  památkový	
  ústav,	
  územní	
  odborné	
  pracoviště	
  Ústí	
  nad	
  
Labem,	
  Mgr.	
  Hana	
  Veselá	
  a	
  kolektiv,	
  červenec	
  2019. 
	
  
Areál	
  dolu	
  Měděnec	
  byl	
  pro	
  těžbu	
  železné	
  rudy	
  (převážně	
  magnetitu)	
  vystavěn	
  v	
  60.	
  letech	
  20	
  století.	
  
V	
  letech	
  1982–1990	
  bylo	
  těženo	
  také	
  stříbro	
  a	
  měď,	
  po	
  roce	
  1993	
  granátnické	
  svory.	
  Vyhloubeny	
  byly	
  
dvě	
  jámy,	
  osazené	
  rozdílnými	
  typy	
  těžních	
  věží.	
  Nad	
  tzv.	
  starou	
  jámou	
  byla	
  vztyčena	
  příhradová	
  těžní	
  
věž,	
  nad	
  druhou	
  skipová	
  těžní	
  věž	
  se	
  strojovnou	
  ve	
  věži.	
  Provoz	
  byl	
  ukončen	
  v	
  90.	
  letech	
  20.	
  století	
  
(železná	
   ruda	
   byla	
   těžena	
   do	
   roku	
   1992,	
   granátnické	
   svory	
   do	
   roku	
   1997).	
   V	
   současné	
   době	
   bez	
  
využití.	
  
	
  
MCPD	
  posoudilo	
  předložený	
  návrh	
  z	
  hlediska	
  širšího	
  kontextu	
  hornictví	
  na	
  území	
  České	
  republiky	
  a	
  
zastoupení	
  daných	
  typů	
  objektů	
  a	
  technologií	
  v	
  Ústředním	
  seznamu	
  kulturních	
  památek	
  (ÚSKP).	
  
	
  
Památková	
  hodnota	
  areálu	
  dolu	
  Měděnec	
  spočívá	
  v	
  několika	
  rovinách:	
  
1.   Hodnota	
  systémových	
  vazeb	
  
Rudné	
  hornictví	
  v	
  oblasti	
  Krušných	
  hor	
  představuje	
  jednu	
  z	
  nejvýznamnějších	
  těžebních	
  
oblastí	
  středoevropského	
  regionu	
  rozkládající	
  se	
  na	
  území	
  dvou	
  států:	
  Německa	
  a	
  České	
  
– 
NPU-‐381/60647/2019	
  
Mgr.	
  Michaela	
  Ryšková	
  
29.	
  7.	
  2019	
  
Národní	
  památkový	
  ústav	
  
územní	
  odborné	
  pracoviště	
  v	
  Ústí	
  
nad	
  Labem	
  
Odbor	
  evidence,	
  dokumentace	
  a	
  IS	
  
Mgr.	
  Tomáš	
  Brož	
  
Podmokelská	
  1/38	
  
400	
  07	
  Ústí	
  nad	
  Labem	
  
	
  
 
810.4	
  
Měděnec,	
  důl	
  Měděnec,	
  včetně	
  technického	
  vybavení	
  a	
  movitých	
  částí	
  –	
  stanovisko	
  
Metodického	
  centra	
  průmyslového	
  dědictví	
  k	
  návrhu	
  na	
  prohlášení	
  za	
  kulturní	
  památku	
  
Národní	
  památkový	
  ústav,	
  územní	
  odborné	
  pracoviště	
  v	
  Ostravě	
  |	
  Odboje	
  1941/1,	
  702	
  00	
  Ostrava	
  –	
  Moravská	
  Ostrava	
  
T	
  +420	
  595	
  133	
  903	
  |	
  E	
  epodatelna@npu.cz	
  |	
  DS	
  2cy8h6t	
  |	
  IČO	
  75032333	
  |	
  DIČ	
  CZ75032333	
  
 
2/3	
  
republiky.	
  Jeho	
  význam	
  byl	
  mimo	
  památkovou	
  ochranu	
  na	
  národních	
  úrovních	
  na	
  obou	
  
stranách	
  hranice	
  uznán	
  také	
  v	
  mezinárodním	
  měřítku,	
  když	
  byl	
  Hornický	
  region	
  Erzgebirge	
  /	
  
Krušnohoří	
  zařazen	
  v	
  letošním	
  roce	
  na	
  Seznam	
  světového	
  dědictví	
  UNESCO	
  (jednou	
  z	
  pěti	
  
českých	
  komponent	
  je	
  Hornická	
  krajina	
  na	
  vrchu	
  Mědník	
  –	
  Mednik	
  Hill	
  Minning	
  Lanscape).	
  
Důl	
  Měděnec	
  včetně	
  propadliny	
  je	
  součástí	
  Krajinné	
  památkové	
  zóny	
  Hornická	
  kulturní	
  
krajina	
  Háj	
  –	
  Kovářská	
  –	
  Mědník	
  (památková	
  zóna	
  č.	
  ÚSKP	
  2486).	
  	
  
Zatímco	
  doklady	
  starší	
  fáze	
  hornické	
  činnosti	
  v	
  Krušnohoří	
  byly	
  již	
  dříve	
  hodnoceny	
  jako	
  
významné	
  a	
  památkovou	
  ochranu	
  jako	
  kulturní	
  památky	
  na	
  národní	
  úrovni	
  získaly,	
  
nejmladší	
  fáze	
  těžby,	
  zastoupená	
  právě	
  dolem	
  Měděnec,	
  byla	
  dosud	
  opomíjena.	
  Nicméně	
  
teprve	
  jeho	
  zachování	
  a	
  zařazení	
  do	
  památkového	
  fondu	
  obsáhne	
  celou	
  hornickou	
  minulost	
  
od	
  nejstarších	
  dokladů	
  po	
  poslední	
  metody	
  těžby	
  a	
  zpracování	
  a	
  poskytne	
  tak	
  komplexní	
  
svědectví	
  o	
  vývoji	
  těžby	
  rud	
  na	
  našem	
  území.	
  	
  
Ačkoli	
  je	
  návrh	
  vztažen	
  pouze	
  na	
  povrchové	
  objekty	
  důlního	
  závodu	
  a	
  projevy	
  jeho	
  činnosti,	
  
obrovský	
  potenciál	
  pro	
  případné	
  budoucí	
  využití	
  a	
  včlenění	
  do	
  souboru	
  památek	
  
krušnohorského	
  hornictví	
  představuje	
  dosud	
  nezasypané	
  podzemí.	
  Jeho	
  případné	
  
zpřístupnění	
  (byť	
  v	
  omezeném	
  rozsahu)	
  by	
  bylo	
  zcela	
  novou	
  kvalitou	
  jednoznačně	
  
přesahující	
  národní	
  význam.	
  
2.   Hodnota	
  technologického	
  toku	
  	
  
Areál	
  dolu	
  je	
  dochován	
  v	
  komplexní	
  podobě,	
  nebyl	
  významně	
  poznamenán	
  demolicemi	
  a	
  
odstrojováním	
  technologií,	
  které	
  zpravidla	
  provázejí	
  osud	
  podobných	
  provozů	
  po	
  ukončení	
  
činnosti.	
  Přestože	
  byly	
  jak	
  stavby,	
  tak	
  technické	
  vybavení	
  za	
  léta	
  bez	
  využití	
  poznamenány	
  
klimatickými	
  vlivy	
  (v	
  extrémních	
  podmínkách	
  více	
  než	
  800	
  m	
  nadmořské	
  výšky)	
  a	
  zřejmě	
  ne	
  
vše	
  z	
  technického	
  vybavení	
  je	
  dochováno,	
  přesto	
  poskytuje	
  důl	
  Měděnec	
  svědectví	
  o	
  
provozu	
  rudného	
  dolu	
  na	
  sklonku	
  20.	
  století	
  v	
  plné	
  šíři	
  a	
  komplexitě.	
  Je	
  tedy	
  určitou	
  
„konzervou“,	
  která	
  nemá	
  v	
  rudném	
  hornictví	
  České	
  republiky	
  paralelu.	
  Zachovány	
  jsou	
  
všechny	
  klíčové	
  části,	
  které	
  byly	
  pro	
  provoz	
  nezbytné	
  a	
  které	
  demonstrují	
  tok	
  suroviny	
  od	
  
jejího	
  vytěžení	
  (těžní	
  věže,	
  strojovny	
  včetně	
  těžních	
  strojů	
  –	
  ve	
  strojovně	
  skipové	
  těžní	
  věže	
  
těžní	
  stroj	
  ČKD	
  typ	
  Koeppe	
  2	
  K	
  505	
  z	
  ČKD	
  a	
  Přerovských	
  strojíren	
  z	
  roku	
  1966,	
  ve	
  strojovně	
  
tzv.	
  staré	
  jámy	
  těžní	
  stroj	
  ČKD	
  B	
  1606)	
  po	
  její	
  následné	
  zpracování	
  (drtírna,	
  úpravna	
  včetně	
  
vybavení).	
  Doplňují	
  je	
  objekty	
  pro	
  provoz	
  nezbytné	
  (kompresorovna	
  s	
  vybavením,	
  kotelna	
  
s	
  komínem	
  aj.)	
  a	
  objekty	
  poskytující	
  zázemí	
  provozu	
  dolu	
  a	
  jeho	
  zaměstnancům	
  (správní	
  
budova,	
  koupelny,	
  šatny	
  aj.).	
  Výše	
  zmíněná	
  celistvost	
  souboru	
  je	
  rozšířena	
  o	
  projevy	
  
hornické	
  činnosti,	
  které	
  jsou	
  přímým	
  důsledkem	
  těžby	
  dolu	
  Měděnec	
  a	
  které	
  jsou	
  jeho	
  
nedílnou	
  součástí	
  (propadlina	
  na	
  jeho	
  severozápadním	
  okraji).	
  	
  
3.   Hodnota	
  technická	
  
Jednotlivé	
  klíčové	
  části	
  těžby	
  i	
  navazující	
  technologie	
  úpravy	
  jsou	
  nositeli	
  hodnoty	
  
technické.	
  Unikátní	
  je	
  skipová	
  těžní	
  věž	
  dochovaná	
  s	
  plným	
  strojním	
  vybavením,	
  zřejmě	
  
jediná	
  takto	
  dochovaná	
  z	
  oboru	
  rudného	
  hornictví	
  v	
  České	
  republice.	
  Obdobná	
  skipová	
  
těžní	
  věž	
  ve	
  Zlatých	
  Horách	
  na	
  Jesenicku	
  byla	
  zlikvidována	
  v	
  roce	
  2011.	
  Dochována	
  je	
  těžní	
  
věž	
  s	
  nadzemní	
  strojovnou	
  rudného	
  dolu	
  Rudolf	
  /	
  25.	
  únor	
  v	
  Bohutíně	
  na	
  Příbramsku,	
  
ovšem	
  typově	
  odlišná	
  a	
  bez	
  strojního	
  vybavení	
  (a	
  bez	
  památkové	
  ochrany).	
  Více	
  
Národní	
  památkový	
  ústav,	
  územní	
  odborné	
  pracoviště	
  v	
  Ostravě	
  |	
  Odboje	
  1941/1,	
  702	
  00	
  Ostrava	
  –	
  Moravská	
  Ostrava	
  
T	
  +420	
  595	
  133	
  903	
  |	
  E	
  epodatelna@npu.cz	
  |	
  DS	
  2cy8h6t	
  |	
  IČO	
  75032333	
  |	
  DIČ	
  CZ75032333	
  
 
3/3	
  
dochovaných	
  příkladů	
  těžních	
  věží	
  s	
  nadzemní	
  strojovnou	
  je	
  z	
  oblasti	
  uhelného	
  hornictví,	
  
z	
  nichž	
  památkovou	
  ochranu	
  získaly	
  například	
  těžní	
  věže	
  dolu	
  Kukla	
  v	
  Oslavanech,	
  dolu	
  
Jaroslav	
  /	
  Nosek	
  v	
  Tuchlovicích	
  (tzv.	
  Pustinka),	
  dolu	
  Jeremenko	
  v	
  Ostravě-‐Vítkovicích	
  nebo	
  
unikátní	
  kruhová	
  těžní	
  věž	
  dolu	
  Sviadnov.	
  Obdobná	
  těžní	
  věž	
  rudného	
  dolu	
  není	
  dosud	
  
v	
  památkovém	
  fondu	
  zastoupena.	
  	
  
4.   Hodnota	
  urbanistická,	
  hodnota	
  symbolu	
  
Důl	
  Měděnec	
  je	
  významnou	
  dominantou	
  obce,	
  spojené	
  historicky	
  s	
  těžbou	
  železných	
  rud.	
  
Posazením	
  v	
  částečně	
  odlesněné	
  krajině	
  pod	
  vrcholem	
  kopce	
  Mědníku	
  je	
  také	
  krajinnou	
  
dominantou	
  a	
  symbolem	
  více	
  než	
  pětisetleté	
  historie	
  těžby	
  rud	
  pod	
  Mědníkem	
  a	
  v	
  jeho	
  
bezprostředním	
  okolí.	
  Dokladem	
  novodobé	
  fáze	
  hornické	
  činnosti	
  je	
  také	
  propadlina	
  
(pinka),	
  nacházející	
  se	
  v	
  bezprostředním	
  sousedství	
  dolu,	
  která	
  je	
  otiskem	
  důsledků	
  těžby	
  
do	
  paměti	
  zdejší	
  krajiny	
  a	
  dokladem	
  jejího	
  vlivu	
  na	
  formování	
  morfologie	
  Krušnohoří.	
  
	
  
Pro	
  výše	
  uvedené	
  hodnoty	
  jednoznačně	
  doporučujeme	
  prohlášení	
  předmětného	
  areálu	
  za	
  kulturní	
  
památku.	
  	
  
	
   	
  
S	
  pozdravem	
  	
  
	
  
	
  
	
  
	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
   	
   	
   	
   	
   	
  Prof.	
  PhDr.	
  Ing.	
  arch.	
  Miloš	
  Matěj,	
  Ph.D.	
  et	
  Ph.D.	
  
	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
   	
   	
   	
   	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  	
  vedoucí	
  Metodického	
  centra	
  průmyslového	
  dědictví	
  
	
  
	
  
	
  
	
  
	
  
	
  

 - 1 -
Návrh na prohlášení věci za kulturní památku 
 
obec:    Měděnec 
část obce:   Měděnec 
okres:    Chomutov 
kraj:    Ústecký kraj 
 
katastrální území:  Měděnec (692549) 
 
 
předmětem návrhu je:  
 
areálu dolu Měděnec, tvořený vrátnicí, kotelnou, uhelnou, komínem, 
administrativní budovou včetně laboratoří a šaten, těžní věží Jámy Měděnec1 
(zvané „stará jáma“) s technologickým vybavením a šachetní budovou, 
strojovnou Jámy Měděnec (zvané „stará jáma“) s těžním strojem a 
technologickým vybavením, kompresorovnou a trafostanicí s technologickým 
vybavením, těžní skipovou věží s technologickým vybavením, objektem drtiče 
s odprašovnou s technologickým vybavením a výdušným komínem, starou a 
novou úpravnou s technologickým vybavením, zahušťovačem kalů, budovou 
kamenovýroby, propadlou komorou a pozemky s čísly parcel: st. p. č. 255 (bez 
stavby), 256, 257, 258, 259, 260, 261, 262, 263, 264, 265, 266, 267 (bez stavby), 
268 (bez stavby), 269 (bez stavby), 270, 271 (bez stavby), 272 (bez stavby), 273, 
274 (bez stavby) a p. p. č. 445/4, 445/5, 445/6 
   
 
název věci: 
areálu dolu Měděnec, tvořený vrátnicí, kotelnou, uhelnou, komínem, 
administrativní budovou včetně laboratoří a šaten, těžní věží Jámy Měděnec2 
(zvané „stará jáma“) s technologickým vybavením a šachetní budovou, 
strojovnou Jámy Měděnec (zvané „stará jáma“) s těžním strojem a 
technologickým vybavením, kompresorovnou a trafostanicí s technologickým 
vybavením, těžní skipovou věží s technologickým vybavením, objektem drtiče 
s odprašovnou s technologickým vybavením a výdušným komínem, starou a 
novou úpravnou s technologickým vybavením, zahušťovačem kalů, budovou 
kamenovýroby a propadlou komorou 
 
stručný popis: 
Areál dolu Měděnec pochází ze 60. let 20 století a jeho dominantou je dvojice těžních věží a 
komín. Těžní věž Jámy Měděnec (zv. „stará jáma“) je běžné příhradové konstrukce a skipová 
                                                          
1  ID důlního díla 6521, http://www.geology.cz, [on-line] dostupné k 1. 7. 2019. 
2  ID důlního díla 6521, http://www.geology.cz, [on-line] dostupné k 1. 7. 2019. 
 - 2 -
věž se strojovnou v hlavě je železobetonová. Těžila se zde železná ruda, převážně magnetit,3 
po roce také 1993 granátnické svory na výrobu abraziva z granátů. 
Dále se zde vytěžilo nevelké množství mědi4 a stříbra.5  
Hlavní ložisko bylo vyvinuto uvnitř skarnového tělesa ve tvaru nepravidelné čočky, která 
byla 540-600 metrů dlouhá a cca 280-300 metrů široká s maximální mocností 90 metrů. 
Hlavní dobývací metodou bylo tzv. dobývání otevřenou komorou, přičemž byly příčně přes 
ložisko zakládány komory o šíři 30 metrů, mezi nimiž byly ponechány pilíře o mocnosti 8-10 
metrů. 
Těžba železné rudy byla ukončena v roce 1992 a granátnických svorů v roce 1997. Od té 
doby je areál nevyužíván, zůstal tedy v autentickém stavu a obsahuje: vrátnici, uhelnu, 
kotelnu, administrativní budovu, šatny, trafo, kompresorovnu, úpravnu nerostů a dvojici 
těžních věží, včetně jejich strojoven. 
 
1. vrátnice (st. p. č. 266) 
Budova obdélného půdorysu, plochostropá, s trojicí jednoduchých oken a plochou 
střechou pokrytou lepenkou. Jde o jednoduchou funkční stavbu s dvojicí místností. 
 
2. kotelna (st. p. č. 264) 
Funkční budova na obdélném půdorysu, navazující na východě na objekt vrátnice.  
Konstrukce stavby je z železných nosníků, zevnitř omítnutá, zvenku je pokryta 
vlnitým plechem. Stejný materiál byl použit i na sedlovou střechu malého sklonu. Na 
severní i jižní straně je pak pás oken, směrem do areálu dolu jsou osazena velká 
dvoukřídlá vrata. 
 
3. uhelna (st. p. č. 265) 
Další funkční stavbou je uhelna, také na obdélném půdorysu, navazující na východě na 
objekt kotelny.  
Konstrukce stavby je ze smíšeného zdiva, z cihel a tvárnic železných nosníků, zevnitř 
omítnutá, zvenku je pokryta vlnitým plechem. Stejný materiál byl použit i na sedlovou 
střechu nízkého sklonu. Na severní i jižní straně je pak pás oken, směrem do areálu 
dolu jsou osazena velká dvoukřídlá vrata. 
 
4. komín (p. p. č. 445/4) 
Tento 44 metrů vysoký komín stojí severozápadně od kotelny a je postaven z 
betonových segmentů. Jedná se o standardní komín tohoto typu, s širším profilem než 
je u segmentových komínů této výšky běžné a s původní ochozem, který se u komínů 
nižších 45 metrů nevyskytuje příliš často. Přestože je komín již od roku 1992 
nefunkční, zachovalo se jeho těleso v poměrně dobrém stavu bez prasklin, které v 
některých případech u segmentových komínů vznikají. 6 
 
5. administrativní budova včetně laboratoří (st. p. č. 263) a šaten (st. p. č. 262) 
Hlavní budovou administrativy je objekt na dvou parcelách 262 a 263, který je 
postaven na obdélném půdorysu, s plochou střechou pokrytou lepenkou. V severní 
                                                          
3 Od roku 1968 do roku 1992 zde bylo vytěženo 2,7 miliónu tun rubaniny, což představuje 936 000 tun kovu (Fe). 
4 V letech 1982-90 zde bylo vytěženo 323 tun mědi.  
5 V letech 1982-90 zde bylo vytěženo 800 kg stříbra.  
6 Databáze komínů KODA, http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=4389, [on-line] dostupné k 1. 7. 2019. 
 - 3 -
části stavby je v centrální ose umístěn vstup. V přízemí i patře jsou osazena trojdílná 
okna. Dispozice celé budovy i následujících objektů (laboratoře, dílny, šatny) je 
následující. Uprostřed objektů je průchozí střední chodba, ze které jsou po obou jejich 
stranách, přístupné jednotlivé místnosti. V severovýchodní části byla v přízemí jídelna, 
další místnosti byly převážně kanceláře, sklady, technické místnosti, laboratoře, ve 
východní části jsou bývalé šatny a koupele. Ještě dnes s původními sprchami 
a obkladem, dále skříňky a další zařízení. V přízemí byla ještě lampovna a těsně před 
vstupem do náraziště Jámy Měděnec (zv. „stará jáma“) - technické dílny. 
 
6. těžní věž Jámy Měděnec tzv. „staré jámy“ s technologickým vybavením a šachetní 
budovou (st. p. č. 262) 
Ze západní části šachetní budovy na parcele 262 vyrůstá konstrukce těžní věže, které 
byla postavena v nadmořské výšce 844,5 m.  
Budova je postavena ze smíšeného zdiva, okenní otvory jsou z luxferů a hlavní 
dvoukřídlá vrata i vstupní dveře, jsou z plechu. Střecha je pultová s nízkým sklonem, 
pokryta pásovou lepenkou. Jedná se o těžní věž vzpěrového typu, kterou tvoří 
příhradová nýtovaná konstrukce. Těžní věž je s dvojicí lanovic, plošina u lanovic není 
krytá, těžní lana míří do vedle stojící strojovny. Vzpěry těžní věže jsou kotveny 
v železobetonových patkách orientovaných západně od stvolu věže. Těžní lana nesla 
dvojici klecí, které jsou vytaženy na úroveň náraziště. V budově se nachází náhradní 
těžní nádoby. Vlastní šachta byla hluboká 224,5 m  a sloužila jako vtažná.  
 
7.  strojovna Jámy Měděnec tzv. „staré jámy“ s těžním strojem a technologickým  
 vybavením (st. p. č. 261) 
Drobný objekt na téměř čtvercovém půdorysu, přízemní zděná budova s pultovou 
střechou nízkého sklonu. Hlavní průčelí je prosvětleno čtveřicí okenních otvorů 
vyplněných luxfery, mezi nimi jsou umístěna dvoukřídlá plechová vrata. Uvnitř je 
umístěn těžní stroj ČKD B 1606, který by měl být chráněn jako součást strojovny.  
 
8.  kompresorovna (st. p. č. 260) a trafostanice (st. p. č. 259) s technologickým 
 vybavením 
Jde o dvě na sebe navazující budovy, zděné, hladce omítnuté, s velmi mírnými 
sedlovými střechami pokrytými lepenkou. Objekty sloužily pro technické zázemí dolu. 
Technické zařízení by měl být chráněno jako součást kompresorovny.  
 
9.  těžní skipová věž s technologickým vybavením (st. p. č. 257) 
Těžní skipová věž kladivového typu s výškou cca 50 metrů byla postavena 
v nadmořské výšce 844,5 m n. m. Jedná se o železobetonovou stěnovou konstrukci 
obdélníkového půdorysu. Ocelové konstrukce věže jsou tvořeny jednotlivými 
instalacemi, např. ocelovým schodištěm a ocelovou konstrukcí výtahové šachty, 
plošinami či ochozem strojovny. Hlava věže je rámové ocelové konstrukce, ve dvou 
řadách s průběžnými okenními pásy, mezi nimiž je trojice průběžných cihelných 
výplní. Kolem celé hlavy je průběžný ocelový ochoz. V hlavě věže je umístěná 
strojovna s těžním strojem ČKD typ Koeppe 2 K 505, s motorem, převodovkou, třecím 
lanovým kotoučem (těžním bubnem) a brzdným zařízením. Strojní zařízení z roku 
1966 bylo vyrobeno v ČKD, některé součásti v Přerovských strojírnách.  
 - 4 -
Ve strojovně skipověže je dále umístěno stanoviště strojníka, halový – kolejnicový 
jeřáb. Patra vlastní strojovny spojuje ocelové točité schodiště. Do strojovny je zaveden 
i osobní výtah. Vedle výtahu vede ve věži do strojovny ocelové schodiště.  
Ve vlastní skipověži se nacházelo zařízení pro vertikální dopravu, tj. těžní nádoba - 
skipoklec a protizávaží. Skipoklec se skládala z nádoby (skipu) na 5 tun těživa a klece 
pro dopravu mužstva (10 osob). V železobetonové části věže se nachází také stanoviště 
obsluhy výklopu skiponádoby a další pracoviště. Vlastní šachta byla hluboká 279 
metrů a sloužila jako výdušná.  
 
10.  objekt drtiče (st. p. č. 258) s odprašovnou s technologickým vybavením (st. p. č. 258)  
 a výdušným komínem (st. p. č. 258) 
Další z objektů, které souvisí s technologií těžby. Vedle skipo těžní věže byl postaven 
most, který ji propojoval s objektem drtiče a odprašovacím zařízením. Drtírna je 
obdobné železobetonové konstrukce jako skipo věž, dosahuje téměř její poloviční 
výšky. Oproti tomu budova odprašovacího zařízení navazuje na přízemní budovu se 
sedlovou střechou velmi mírného sklonu. K této části dolu patří ještě poměrně nízký 
větrný (či výdušný) železný komín. Dochované technické zařízení je vnímáno jako 
pevná součást průmyslového objektu.  
 
11. stará a nová úpravna s technologickým vybavením (st. p. č. 256) 
Mezi skipovou těžní věží a úpravnou je dodnes dochovaný dopravník, který se 
používal na transport rudniny do úpravny. 
Jde o dvojici na sebe navazujících železobetonových staveb, které jsou v horní části 
prosvětleny pásovými okny, mírná sedlová střecha byla osazena skleněnými 
čočkovitými světlíky. 
V interiéru se dochovalo technologické zařízení, jehož součástí byly například nádrže 
na sodu, vodní sklo a ekolan, zahušťovač, magnetický separátor, ale také se zde 
skladoval koncentrát. Dochované technické zařízení je vnímáno jako pevná součást 
průmyslového objektu.   
 
12.   zahušťovač kalů (st. p. č. 273)  
Jedná se o vyzděnou kruhovou stavbu v západní části areálu, která sloužila  
k zahušťování kalů.    
  
13.    budova kamenovýroby (tvz. skořepina) (st. p. č. 270) 
  Tento netypický objekt má konstrukci z ocelové TH výztuže tzv. hajcmanů,7 které   
  tvoří základní kostru, a jednotlivá pole mezi nimi byla vyzděna a omítnuta. Dnes   
  jsou zde ještě patrné pozůstatky kamenovýroby, např. sklad vrtaných vzorků, a také   
  tu jsou uskladněny těžní vozíky.    
 
14.  propadlá komora - pinka 
 Tento útvar leží v severozápadní části areálu. Na ložisku Měděnec západ došlo při  
                                                          
7 TH: je důlní ocelová výztuž vynalezená Heinrichem Toussaintem a Egmontem Heintzmannem z firmy Bochumer Eisenhütte z 
německé Bochumi. Český slangový výraz „hajcman“ je odvozen od druhého z vynálezců. TH výztuž se používá na vyztužení a 
zajištění důlních chodeb a štol. IN: PŘIBIL, Martin a ŠMEHIL, Karol. Katalog expozice Hornictví: rudný a uhelný důl. 1. vyd. 
Praha: Národní technické muzeum, 2015. 361 stran. ISBN 978-80-7037-238-8.  
 
 - 5 -
 odtěžení mezikomorového pilíře k narušení nadkomorového pilíře a následně (po   
 několika měsících) po trhací práci velkého rozsahu k zavalení 4 vydobytých komor  
 mezi 3. a 4. patrem (asi 150 m pod povrchem). Došlo k projevu hornické činnosti až  
 na povrch se vznikem propadliny o primárních rozměrech průměru 120 m a hloubky  
 45 m. 8  
datace včetně vývojových etap: 
Výstavba závodu probíhala v letech 1960-1968, zkušební provoz byl zahájen v letech 1968-
1969. Tehdy spadal tento areál pod Rudné doly Příbram, závod Václava Řezáče Měděnec. 
Od roku 1969 do roku 1992 byl závod v provozu.  Od roku 1994 byl závod privatizován 
společností Germica spol. s. r. o. a s ní započal i nový výrobní program, těžba a úprava 
granátů a slíd ze zdejších granáticko-muskovitických svorů. V roce 1997 však byla těžba 
ukončena a od poloviny roku 1998 skončilo i odčerpávání důlních vod. Proto je dnes důl 
zatopený.  
 
současný stav věci: 
Celý areál dolu je v posledních letech opuštěný a budovy podléhají postupnému chátrání.  
 
způsob užívání věci: 
V současné době je areál bez využití. 
 
vlastníci: 
st. p. 255, 256, 257, 258, 259, 260, 261, 262, 263, 264, 265, 266, 267, 268, 269, 270, 271, 
272, 273, 274, p. p. 445/4, 445/5 - Finisterrae, s r.o., Hornická 164, 43184 Měděnec 
p. p. 445/6 - Česká republika, Právo hospodařit s majetkem státu: DIAMO, státní podnik, 
Máchova 201, 47127 Stráž pod Ralskem  
 
zdůvodnění návrhu: 
 
Areál dolu Měděnec (dříve Václava Řezáče) na Měděnci představuje poslední dochovaný 
stavební ucelený komplex po železnorudném hornictví v Krušných horách. Význam tohoto 
prostoru také umocňuje stav jeho dochování, neboť na této lokalitě je možné sledovat nejen 
železobetonové konstrukce budov, ale i ojediněle dochované technologické strojní vybavení 
dolu a úpravny. Zcela výjimečná je konstrukce skipové těžní věže s těžním systémem typu 
Koeppe, jež se v ČR v oboru rudného hornictví dochovala pouze jediná.9 Stavebně historicky 
významné jsou však i ostatní objekty přiléhající k důlnímu areálu, které svým stavem 
dochování ilustrují a dokládají celý provoz důlního a úpravnického areálu. Obě těžní věže 
jsou také nedílnou součástí hornické krajiny a význačnou krajinnou dominantou okolí 
Měděnce a této části Krušných hor. Zároveň je součástí Hornická kulturní krajiny Háj - 
                                                          
8 Došlo k tomu v roce 1989. Viz https://rd-medenec-zavod-vaclava-rezace.webnode.cz/historie-rd-medenec/iz, [on-line] dostupné 
k 1. 7. 2019. 
9 „Článek samotný se netýká sanace a zahlazování následků hornické činnosti jako jedné z etap likvidace dolu, ale je upomínkou 
na dlouholetou historii symbolu zlatohorského rudního revíru – skipovou těžní věž, která v posledních desetiletích tvořila výraznou 
krajinnou dominantu upomínající na dřívější hornickou slávu regionu, neboť obdobná těžní věž tohoto 
typu je ke spatření již pouze na Dole Měděnec v Krušných horách.“ Viz R. KUKUTSCH - V. VRANKA, Skipová těžní věž ve 
Zlatých horách – od výstavby k likvidaci, Uhlí Rudy Geologický průzkum 2/2016, s. 23-26, viz příloha. 
 - 6 -
Kovářská - Mědník,10 a také se nachází v nárazníkovém ochranném pásmu (tzv. Buffer Zone) 
vrchu Mědník, který byl 6. července 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. 11 
 
 
návrh podal, datum:  1. 7. 2019 
 
 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ústí nad Labem 
Mgr. Hana Veselá a kolektiv spolupracovníků Bc. Jan Frundl, Bc. Petr Hasil 
Kateřina Neumannová 
Luboš Hora a Zdeněk Drobný (Finisterrae, s r.o.)    
 
 
Odborná konzultace:  
Ing. Martin Přibil, báňský inženýr, NTM Praha, oddělení hornictví a hutnictví 
 
 
 
 
 
přílohy: fotodokumentace (PDF 29 stran)  
  2 x mapy Unesco – komponenta Měděnec (zpracoval NPÚ/2017) 
  2 x mapa Historického rudného revíru Přísečnice v Krušných horách12 
  23 listů VKN 
  článek Skipová těžní věž ve Zlatých horách – od výstavby k likvidaci, 
in: URGP 2/2016 
 
 
 
odkazy a zdroje:   
https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/44483-hornicky-
region-krusnohori-je-pamatkou-svetoveho-dedictvi-unesco 
ivancader@seznam.cz, http://jza.smerem.cz/index 
  https://rd-medenec-zavod-vaclava-rezace.webnode.cz/ 
http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/medenec/image/image.htm 
http://www.stranypotapecske.cz/lokality/lokaldet.asp?lok=1435 
https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/?extent=-830746.1512%2C-
992300.3395%2C-829190.9537%2C-991630.2544%2C102067 
                                                          
10 KPZ Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská – Mědník, rejstříkové číslo 2486, která byla prohlášena Opatřením obecné 
povahy č.3/2014 o prohlášení části krajinného celku - území Hornické kulturní krajiny Háj - Kovářská - Mědník za památkovou 
zónu, MK 2863/2014 OPP.  
11  Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v české části 
Krušnohoří. Konkrétně se jedná o Hornickou krajinu Jáchymov, Hornickou krajinu Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudou 
věž smrti, Hornickou krajinu Krupka a Hornickou krajinu Mědník. Společně dokládají obrovský vliv, který měla těžba a 
zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě. 6. července 2019 byl zapsán na Seznam 
světového dědictví UNESCO.  
12 PŘIBIL Martin, VELEBIL Dalibor: Historický rudní revír Přísečnice v Krušných horách – geologické, ložiskové a 
mineralogické poměry, topografie dolů a historie dolování. IN: Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea 
v Praze. V Praze: Nadace mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, 1993-2016. Ročník 27 (2019). ISSN 1211-
0329. 
 
AREÁL DOLU MĚDĚNEC
Předmětem návrhu je areál Dolu Měděnec 
včetně technického vybavení
Fotopříloha
Měděnec, celkový pohled na lokalitu s vrchem Mědník a dolem Měděnec foto : K. Neumannová 2019
Umístění Dolu Měděnec v rámci KPZ Hornická kulturní krajina HÁJ-KOVÁŘSKÁ-MĚDNÍK
Měděnec, celkový pohled na areál dolu Měděnec                                                           foto : K. Neumannová 2019
Plán dolu Měděnec, nedatováno
Plán dolu Měděnec, 
nedatováno
Položky návrhu:
• Vrátnice
• Kotelna
• Uhelna
• Komín
• Správní budova vč. šaten
• Těžní věž jáma Měděnec
zv. "stará jáma" 
• Kamenovýroba
(vč. těžních vozíků)
• Strojovna staré věže
• Kompresorovna
• Trafo
• Drtírna
• Odprašovna
• Větrný komín
• Skipověž
• Stará úpravna
• Nová úpravna
• Zahušťovač kalů
• Propadlá komora

• Oplocení
• Vrátnice
• Kotelna
• Uhelna
• Komín
2015
Vrátnice
Kotelna
Uhelna
• Správní budova 
včetně šaten
• Správní budova 
včetně šaten
• Těžní věž Jámy Měděnec 
tzv.„Stará jáma“
Výtahy, 
tzv. klece
• Kamenovýroba tzv. skořepina
(sklad vrtaných vzorků a těžních vozíků)
2013
2019
• Těžní vozíky
v tzv. skořepině a naproti 
administrativní budově
• Strojovna
• Kompresorovna
• Trafo
Těžní stroj
„Stará jáma“
Těžní skipověž
2019
20152019 2019
• Těžní stroj  
umístěný v hlavě těžní věže                          
halový – kolejnicový jeřáb brzdový stroj
2013
STROJOVNA
Historické foto:
© ivancader@seznam.cz
Stanoviště obsluhy
Těžní stroj
2013
Schodiště do skipověže
Schodiště do skipověžeOsobní výtah do skipověže
• Úpravna
(odprašovna a drtírna)
• Větrný komín
Část mezi skipovou věží a 
úpravnou
Vytěžená 
rudnina
drtírna
úpravna
Větrný komín
• Stará úpravna
• Nová úpravna
• Stará a nová 
úpravna
I n t e r i e r 
s dochovanou 
technologií

• Zahušťovač
2013
2019
• Propadlá komora
Historické foto:
Propadlina - stav po roce 1989
©ivancader@seznam.cz
2019
1989
Historické foto:
https://rd-medenec-zavod-vaclava-
rezace.webnode.cz/
https://rd-medenec-ii.webnode.cz/
© ivancader@seznam.cz
© ivancader@seznam.cz




23U R G P  2 / 2 0 1 6
H I S T O R I E  H O R N I C T V Í
TEXT Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D., Ing. Vladimír Vranka  FOTO ARCHIV AUTORŮ RECENZE Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc.
Skipová těžní věž ve Zlatých Horách 
– od výstavby k likvidaci 
A B S T R A K T 
Téma příspěvku zpracované autory je určitou retrospektivou jedné z dnes 
již historických etap hornictví ve zlatohorském rudním revíru, z větší části 
zaměřenou na budovu skipové věže těžní jámy, která zastávala stěžejní 
úlohu v dopravě rud z dolu na povrch. Doposud žádný historicky dolože-
ný úpadek těžby rud ve Zlatých Horách a přilehlém okolí neměl ve svém 
důsledku tak rozsáhlý dopad na topografii konkrétního území, jak je tomu 
dnes. Zahlazení následků a návrat krajiny postižené hornickou činností 
zpět přírodě je výrazem odpovědnosti moderního hornictví k životnímu 
prostředí.
Klíčová slova: RD Jeseník, zlatohorský rudní revír, těžní věž
A B S T R A C T 
Topic post processed by authors is a retrospective of one of the now mining 
historical stages in the Zlaté Hory ore district, largely focused on building the 
tower main mining pit, which held a pivotal role in the transport of ore from the 
mine to the surface.
So far, no historically documented decline of ore mining in the city of Zlaté Hory 
and surrounding area had the effect of such an extensive impact on the topogra-
phy of a particular territory, as it is today. Rehabilitation and return to the con-
sequences of land affected by mining operations back to nature is an expression 
of modern mining responsibility to the environment.
Keywords: RD Jeseník, Zlaté Hory ore district, reinforced concrete 
headgear
Ú v o d 
Těžba a úprava rud barevných kovů byla 
v areálu „starého závodu“ (obr. 1) bývalého 
s. p. Rudné doly Jeseník zahájena v roce 1965, 
přestože historie důlní činnosti v této oblas-
ti sahá až do 14. století (r. 1306 – Cukmantl, 
dnešní Zlaté Hory, byl povýšen opavským 
knížetem Mikulášem na horní město a dostal 
horní svobody). Společně s otvírkou dolu 
byly dokončeny povrchové těžební a úpravá-
renské technologie o kapacitě 260 kt těžených 
a zpracovávaných rud. V roce 1984 pak byla 
dokončena výstavba objektů „nového závo-
du“ umožňující rozšíření těžby na 310 kt.
Přehodnocení přístupu státu k využívání lo-
žisek rud na území ČR po listopadu 1989 vy-
ústilo v přijetí útlumového programu pro rud-
né hornictví Usnesením vlády ČSFR ze dne 
21. června 1990 č. 440, k řešení rudného hor-
nictví a vyhlášení útlumového programu pro 
odvětví rudného hornictví k 1. červenci 1990 
Obr. 1: Areál „Starého závodu“ (70. léta 20. stol.)
[1]. Útlumový program se vztahoval i na ložis-
ko Zlaté Hory a byl také v roce 1990 zahájen. 
Těžba monometalických ložisek byla ukon-
čena k 30. 6. 1990, polymetalické ložisko Zlaté 
Hory - východ bylo ukončeno k 30. 6. 1992 
a poslední vůz rudy z ložiska Zlaté Hory - zá-
pad byl vytěžen 17. 12. 1993.
S postupným útlumem těžby byly postup-
ně zahajovány likvidační práce v podzemí 
i na povrchu jednotlivých ložisek a důlních 
24 2 / 2 0 1 6  U R G P
H I S T O R I E  H O R N I C T V Í
děl tak, aby po potřebnou dobu byly zachová-
ny nezbytné funkce zbytkového dolu [2].
Po dotěžení rudy pak mohly být zaháje-
ny likvidační práce i na úpravně těžené rudy 
v areálu „Starého závodu“. Byla provedena 
demontáž těžního stroje, drtírny, technolo-
gických zařízení úpravny a navazujících tech-
nologií. Byla provedena rekultivace odkaliště 
a bylo vyřešeno nakládání s důlními vodami 
a průsakovými vodami odkaliště.
V roce 2003 bylo provedeno posouzení sta-
vu povrchových objektů ložiska Zlaté Hory. 
S ohledem na nutnost, či účelnost jejich dal-
šího využívání a s ohledem na jejich stav byly 
některé nabídnuty ve veřejné obchodní nabíd-
ce k prodeji, jiné navrženy k demolici a násled-
ně byla demolice zahájena.
Vzhledem k tomu, že o využití objektů nevzni-
kl žádný zájem, bylo rozhodnuto, že areál bude 
kompletně likvidován a rekultivován s důrazem 
na maximalizaci rekultivovaných ploch [3].
Projekt revitalizace celého území zahrnoval 
odstranění zbývajících povrchových objektů, 
tedy i významné krajinné dominanty a symbo-
lu zlatohorské těžební činnosti - skipové těžní 
věže, která byla 15. dubna 2011 odstřelena.
Tě ž n í  j á m a  –  z á k l a d n í  t e c h n i c k é 
ú d a j e  a  p o p i s
Hloubení skipové těžní jámy bylo zahájeno 
1. 5. 1960 a ukončeno k 31. 3. 1962. Hloubení 
probíhalo ve ztížených podmínkách za vyso-
kého přítoku důlních vod, které dosahovaly až 
280 l.s-1. Těžní jáma byla hluboká 331,1 metrů 
a bylo z ní rozfáráno 2. mezipatro, 3., 4. a 5. patro. 
Jámová tůň byla šikmým komínem propojena 
na 6. patro [4]. 
Jáma byla obdélníkového průřezu, o rozmě-
rech 360  270 cm, resp. 420  530 cm ve vý-
lomu, tj. 9,12 m2 světlého průřezu a 13,36 m2 
výlomového průřezu.
Zdivo jámy bylo provedeno z betonu B 135, 
síla zdiva činila 30 cm. Cement, beton a prová-
dění betonářských prací odpovídalo příslušným 
normám ČSN. Přísady proti agresivitě a jiné 
(zrychlení tuhnutí atd.) nebyly uvažovány, ani 
aplikovány.
Výstroj jámy byla ocelová s nátěrem proti 
korozi. Výztuž ani výstroj nebyla uvažována 
na přenášení větších tlaků horniny. Výstroj 
byla řešena s ohledem na minimální profil jámy 
s výchozím údajem rozteče os lana na straně ski-
poklece a protizávaží (2500 mm). Průvodnice 
skipoklece byly uchyceny na samostatných kon-
strukcích ve tvaru U. 
Úskalí při hloubení jámy
Při investiční výstavbě důlní části závodu na 
těžbu a úpravu polymetalických rud ve Zlatých 
Horách došlo v průběhu hloubení ke zpoždění 
provedených prací ve vztahu k původnímu har-
monogramu a to z různých příčin, kdy hlavní 
příčiny lze spatřit:
1)   hloubení těžní jámy bylo prováděno neza-
pracovaným kolektivem dělníků a techniků, 
kteří vesměs tvořili kmenový stav původní-
ho průzkumného závodu, bez větších zku-
šeností s ražením náročných báňských děl.
2)   nemožností uvést do provozu pomocné 
těžní zařízení pro hloubení těžní jámy po-
dle projektu vypracovaných Rudným pro-
jektem Brno. Vyprojektované zařízení bylo 
tak náročné na přesné provedení a naprosto 
ideální těžební poměry, že nebylo možno 
v normálním důlním prostředí, při použití 
dostupných strojů, jej uvést do provozu.
Během hloubení došlo k několika závažným 
událostem, jako např. zatopení hloubení v květ-
nu 1962. K zatopení těžní jámy došlo do výše 
55 m, neboť v době hloubení nebylo v rezervě 
potřebné čerpadlo z důvodu absence náhrad-
ních dílů. Po vyčerpání vody a při další výměně 
čerpadel a spouštění do jámy došlo dne 14. 5. 
1962 k pádu podvozku důlního vozíku do hlou-
bení, přičemž bylo poškozeno 5 ochranných 
povalů a část lezního oddělení. Odstraňování 
a napravení chyb znamenalo další zdržení 
oproti harmonogramu. 
V etapě zakládání těžní věže měla osádka 
hloubení také zvýšené potíže s vodou, a to 
z důvodu odkrytí povrchu těžní jámy. Průmys-
lové stavby prováděly výkop základu těžní věže 
a prakticky všechny povrchové vody byly sve-
deny do jámy.
V ý s t a v b a  t ě ž n í  v ě ž e
Výstavba věže spadala do úkolu centralizo-
vané investiční výstavby závodu Zlaté Hory. Po 
dokončení hloubení jámy bylo v dubnu 1962 
přistoupeno k výkopovým pracím pro základy 
těžní věže na kótě 606,73 m.n.m., což předsta-
vuje hloubku 14 m pod ohlubní jámy. Na po-
stupně stoupající bednění pro stavbu tubusu 
věže (obr. 2) bylo zavěšeno lešení, ze kterého 
byla za postupujícími betonářskými pracemi 
nahazována omítka. Denní postup betonáže 
činil cca 60–70 cm v závislosti na klimatických 
podmínkách. Hrubá stavba byla dokončena 
v roce 1963. Následně započaly montážní práce 
na vnitřních úpravách, výstroji a vybavenosti 
věže. Objem provedených prací na stavbě „ski-
pová budova“ představoval v rozpočtu částku 
4 043 290 Kč (v cenách roku 1962).  
Parametry stavby
Jedná se o železobetonovou stěnovou kon-
strukci obdélníkového půdorysu s vnějšími roz-
měry 5,90  7,10 m [5], viz. (obr. 3). Tloušťka 
stěn činila ve spodní části 35 cm, v horní pak 
20 cm. Výška konstrukce věže včetně excent-
ricky usazené strojovny těžního stroje byla od 
ohlubně 51,24 m. V základu věže byl otvor, 
na který byl připojen ventilátor. Ventilátor byl 
umístěn v prostorách pod úrovní vozovky a byl 
přístupný z flotační úpravny.
Ocelová konstrukce věže byla tvořena dílčími 
konstrukcemi, a to konstrukcí pro uchycení prů-
vodnic, ocelovými schody s plošinami a ocelovou 
konstrukcí výtahové šachty (pro dopravu osob do 
strojovny těžního stroje). Pro oddělení doprav-
ních cest pro hlušinu a rudu byla do tělesa věže 
usazena ocelová konstrukce zásobníku o objemu 
50 m3. Později byl zásobník z dopravní cesty úpl-
ně vyloučen a nahrazen dopravním potrubím.
Výška těžní věže byla stanovena v přímé sou-
vislosti s navrženou technologií těžby. Ohlu-
beň jámy (±0) byla umístěna 620,73 m. n. m. 
Nástupní plošina byla +7,9 m nad ohlubní. 
Most na sekundární drtírnu (drtírnu II°) byl 
vybudován +19,19 m nad ohlubní. Plošina vý-
sypky skipové nádoby se nacházela +30,11 m 
Obr. 2: Výstavba těžní věže v roce 1963
25U R G P  2 / 2 0 1 6
H I S T O R I E  H O R N I C T V Í
vystudoval Hornicko-geologickou fakultu Vyso-
ké školy báňské v Ostravě v roce 2004 a po ab-
solvování doktorského studia v oblasti hornic-
tví nastoupil v roce 2007 na Ústav geoniky AV 
ČR, v.v.i., kde v současné době působí jako vě-
decko-výzkumný pracovník. Na tomto pracovi-
šti se zabývá úkoly a řešením projektů z oblasti 
geomechaniky a báňského výzkumu, přičemž 
v současné době na tomto poli rozvíjí i spolu-
práci s University of Wollongong v Austrálii.
Je absolventem Hornicko-geologické fakulty 
VŠB-TU Ostrava v bakalářském studijním pro-
gramu Lomové dobývání (1998) a magisterském 
studijním programu Využívání zdrojů stavebních 
nerostných surovin (2010). Po absolvování vy-
soké školy pracoval ve společnostech Tarmac 
Severokámen, CS Beton, Kamenolomy ČR a 
Štěrkovny Dolní Benešov na různých provozních 
i obchodních pozicích. Od roku 2005 je zaměst-
nán ve státním podniku DIAMO, o. z. GEAM., Dol-
ní Rožínka, středisko Zlaté Hory. V současnosti 
působí jako zástupce vedoucího střediska. 
Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D,
Ing. Vladimír Vranka
Obr. 3: Půdorys skipové těžní věže vč. jámového terče
nad ohlubní. Stavítka byla umístěna ve výškách 
+34,61 a +34,96 m nad ohlubní. Nárazníkový 
rošt byl zřízen ve výšce +37, 86 m nad ohlubní. 
Z výškové úrovně +38,63 m nad ohlubní se zve-
dala excentricky umístěná strojovna těžního 
stroje. Podlaha suterénu strojovny se nacházela 
ve výšce +40,26 m nad ohlubní a podlaha stro-
jovny pak ve výšce +45,01 m nad ohlubní. 
Popis skipové budovy
Výška věže vyplynula z technologického ře-
šení, které předpokládalo vytažení rudy do ta-
kové výšky, aby odpadlo další zvedání. Ruda 
i hlušina byly těženy ve skipové nádobě. 
Celková denní těžba rudy se předpokládala 
ve výši 1028 tun, těžní zařízení bylo projekto-
váno na těžbu 417 kt rudy vč. hlušiny za rok 
za předpokladu 255 pracovních dnů v roce. 
Ruda byla v podzemí drcena na primárním 
čelisťovém drtiči V 8 2N, na povrch přicháze-
la ruda o max. kusovosti 0–120 mm. Celkové 
množství hlušiny bylo uvažováno jako 10 % 
těžby, tj. při max. zatížení těžního zařízení či-
nil roční objem hlušiny 42 kt. 
by (skip) a protizávaží, propojených vyrovnáva-
cím lanem. Ve spodní části skipu o nosnosti 5 t 
byla zavěšena klec pro jízdu 12 osob. Maximál-
ní povolená dopravní rychlost těžního zařízení 
byla 6 m.s-1. Od roku 1965 do roku 1993 byla věž 
využívána výhradně k dopravě rudy ze všech 
zlatohorských ložisek na sekundární drtírnu 
a k další úpravě. Dne 17. prosince 1993 vyjel na 
povrch poslední vůz rudy. Od roku 1995 byly 
zahájeny práce na 2. etapě likvidace dolu a po-
vrchu ložiska Zlaté Hory - východ. Těžní věží 
byly dopravovány na povrch části a celé kusy 
důlní výstroje a důlních zařízení. Po ukončení 
prací na dopravě zařízení z dolu bylo přistoupe-
no k odstranění technologického vybavení těž-
ní věže. Dnem 31. července 2001 byl dokončen 
zásyp jámy nezpevněným materiálem a stavba 
betonového uzavíracího povalu. Likvidace těžní 
jámy byla řešena samostatně.
Od roku 1965 do roku 1994 bylo ve Zlatých 
Horách vytěženo celkem 7 184,408 kt mono-
metalických a polymetalických rud, které byly 
dopraveny na povrch Těžní jámou [6].
Doprava osob a materiálu
Materiál vytěžený a rozdrcený v podzemí 
byl jednočinným skipovým těžním zařízením 
dopravován na povrch. Plnění i vyprazdňová-
ní skipu se provádělo v příčné ose skipu, který 
byl z tohoto důvodu opatřen čelním vedením; 
pro průjezd nárazišti s nástupními prostory 
měl skip rohová vodítka.
Pod skipem byla zavěšena klec pro pravidel-
nou jízdu mužstva. Skip byl opatřen mechanic-
kým uzávěrem výpustného otvoru, násypný ot-
vor byl bez uzávěru. V hlavě skipu byl umístěn 
otvor umožňující dopravu dlouhých kusů (ko-
lejnic) ve skipové nádobě. Půdorys klece byl 
volen tak, aby jí mohla být dopravována důlní 
lokomotiva BND 15 bez nárazníků. Protože 
ve skipokleci bylo od prvopočátku uvažováno 
o pravidelné jízdě mužstva, bylo použito dře-
věných průvodnic a běžných úchytů. Skipo-
klec byla zavěšena lanovým úvazkem na 2 těž-
ních lanech, jejichž použití umožňovalo volbu 
těžního stroje s poměrně malým poloměrem 
kotouče. V horní části skipové budovy byl 
umístěn nárazníkový rošt a párové sklopky.
Při dojezdu skipu s materiálem do nejvyš-
ší provozní polohy došlo ke snížení rychlosti 
na cca 0,5 m/s, při níž se automaticky zajetím 
kladek otvíracího mechanismu otevřel uzávěr 
výpustného otvoru skipu, čímž došlo k vy-
prázdnění nádoby do ocelového vypouštěcího 
zásobníku. Ten byl vybaven kalhotovou výsyp-
kou s usměrňovací klapkou, která vypouštěla 
materiál buď do sekundární drtírny rudy, nebo 
do zásobníku hlušiny. Poloha usměrňovací 
klapky byla signalizována závodnímu dispeče-
rovi a obsluze ve vyklápěcí stanici na 3. patře. 
Účelem této signalizace bylo zamezit dopravě 
rudy do vypouštěcího zásobníku při vytočení 
usměrňovací klapky pro sypání do hlušinových 
zásobníků. Strop hlušinového zásobníku byl 
opatřen průlezem s poklopem.
Plošina pro nástup mužstva, která byla umís-
těna nad plošinou pro dopravu materiálu, byla 
spojena s manipulační budovou, v níž byly 
umístěny koupelny, šatny a cáchovna, mostem. 
Jámová stolice na plosině nástupu mužstva ne-
byla demontovatelná a byla opatřena pevným 
pneumatickým šachetním uzávěrem. 
Pod jámovou stolicí nástupní plošiny byly 
umístěny přesuvné nosníky pro dopravu re-
zervní skipoklece do dopravního prostoru 
a pomocné zařízení (kladka, hák) pro spuš-
Strojovna měla dvě etáže. Do této úrovně 
vedl výtah a ocelové schody, které byly umís-
těny ve skipové věži. Ve spodní etáži strojovny 
byly pomocné provozy pro vybavení strojovny 
a sociální zařízení pro strojníka, tj. splachova-
cí záchod a předsíní. Kromě sociálního zaříze-
ní nebyla tato etáž strojovny vytápěna.
Ovládání těžního stroje bylo v horním pod-
laží, které bylo přístupno ze spodního podlaží 
ocelovými točitými schody. Stanoviště strojní-
ka bylo umístěno ve vysunuté části objektu, 
které mělo menší konstrukční výšku. Osvět-
lení horní části strojovny bylo provedeno tak, 
aby bylo zamezeno prosluňování strojovny.
Popis těžního stroje, dopravy osob
a materiálu
Těžní stroj
Těžní stroj ČKD 2K 2505 ML (výroba ČKD 
Slaný) byl předán ke zkušebnímu povozu v prv-
ním pololetí roku 1965. Těžební systém Koeppe 
se dvěma těžními lany se skládal z těžební nádo-
26 2 / 2 0 1 6  U R G P
H I S T O R I E  H O R N I C T V Í
tění ocelových součástí primérního drtiče do 
podzemí. Při provozu dolu byly tyto montážní 
pomůcky umístěny v prostoru mezi skipoklecí 
a protizávažím, kde byla uložena rezervní ski-
poklec. Vzhledem k tomu, že rezervní skipoklec 
byla umístěna ve výdušných větrech, bylo nutné 
ji řádně nakonzervovat a pravidelně kontrolovat 
stav ochranného konzervačního obalu.
Jámová stolice na ohlubni (kóta + 620,30 
m.n.m.) byla demontovatelná a byla opatřena 
pneumatickým odklopným šachetním uzávěrem, 
umožňujícím dopravu dlouhých kusů do šachty. 
Hlušinový zásobník byl uzavřen plochým 
šoupátkovým uzávěrem; hlušina ze zásobní-
ku byla podávána vibračním podavačem na 
gumový dopravní pás, který byl zakončen vý-
sypkou se sklopným skluzem, jímž se hlušina 
nakládala přímo do vozíků nebo aut určených 
k odvozu na haldu. 
Dřevěné průvodnice skipoklece a protizáva-
ží byly upevněny na ocelové konstrukci zabe-
tonované do obvodových zdí skipové budovy. 
Brzdění ve volné výšce bylo provedeno klíno-
vým rozšířením průvodnic.
O d s t ř e l
Demolice těžní věže byla součástí sanačních 
a rekultivačních prací prováděných dle projek-
tové dokumentace Areál „Starého závodu“ Zlaté 
Hory likvidace a rekultivace, dokumentace pro 
odstranění stavby, zpracovaný odpovědným 
projektantem. Zatímco přesné datum zahájení 
stavby věže není zachováno na žádném dostup-
ném dokumentu, datum demolice se vrylo do 
paměti mnoha místních obyvatel, bývalých za-
městnanců závodu RD Zlaté Hory. Tím dnem 
byl pátek 15. dubna 2011 10.00 SELČ (obr. 4).
Technické parametry odstřelu: 
Hlavní destrukční řez o deseti řadách vývrtů 
o celkové výšce 3 m plošně zasáhl cca 80% ob-
vodu tubusu těžní věže, přičemž bylo využito 
asymetricky umístěného otvoru po vstupních 
vratech v západní stěně tělesa věže. Pomocný 
destrukční řez pro urychlení pádu torza byl na-
vrtán v úrovni sedmé řady hlavního destrukční-
ho řezu na východní straně tubusu. 
V hlavním destrukčním řezu rozděleném do 
tří sekcí bylo navrtáno celkem 342 vývrtů [7] 
o délkách 0,22–0,26 m o rozteči 0,30–0,35 m, 
použito bylo celkem 342 rozněcovadel (DeM) 
a celková nálož činila cca 18, 5 kg trhaviny.
V pomocném destrukčním řezu bylo navrtáno 
celkem 44 vývrtů o délkách 0,26–0,35 m (vývrty 
o délce 0,35 m byly vrtány pod úhlem 45°) o roz-
teči 0,3 m, použito bylo celkem 44 rozněcovadel 
(DeM) a celková nálož činila cca 2,9 kg trhaviny.
Použité trhaviny: AUSTROGEL P1, SEMTEX A1
Použité rozbušky: DeM-S1-20°, DeM°-SICCA
Použitá roznětnice: Nitro Nobel CL 100XS
Celková spotřeba trhavin pro demolici těžní 
věže činila 21,4 kg, přičemž vývrty byly utěsněny 
jílovou ucpávkou do plna. Stanoviště střelmis-
tra se nacházelo před budovou bývalé vrátnice 
ve vzdálenosti cca 250 m od budovy těžní věže. 
Rozlet úlomků byl aktivně eliminován překrytím 
destrukčních řezů textilií zpevněnou plotovým 
pletivem, pasivně pak rozsahem bezpečnostního 
pásma a orientací exploze proti svahu. Signály 
před odstřelem byly provedeny trubkou 2  10 
minut a 1 1 minutu před odpalem. Zdárný od-
střel těžní věže je dokumentován na obr. č. 5.
Z á v ě r
Příčinou útlumu rudného hornictví byly až na 
jisté výjimky v České republice (v případě zlato-
horských ložisek ZH - Jih, Hornické skály, Koz-
lín, Východ a Západ zůstaly k datu ukončení těž-
by zbytkové zásoby rud o celkovém objemu 16 
835,8 kt o kovnatostech max. 0,519 % Cu, 1,82 % 
Zn,  0,58 % Pb, 1,3 g/t Au a 14,93 g/t Ag), a níz-
ká kovnatost rudných ložisek v České republice, 
které nemohlo bez subvence státu po roce 1990 
konkurovat cenám otevřeného trhu. Společně 
s útlumem báňských provozů však vyvstala 
celá řada problémů spojených s likvidací dolů. 
Článek samotný se netýká sanace a zahlazová-
ní následků hornické činnosti jako jedné z etap 
likvidace dolu, ale je upomínkou na dlouhole-
tou historii symbolu zlatohorského rudního 
revíru – skipovou těžní věž, která v posledních 
desetiletích tvořila výraznou krajinnou domi-
nantu upomínající na dřívější hornickou slá-
vu regionu, neboť obdobná těžní věž tohoto 
typu je ke spatření již pouze na Dole Měděnec 
v Krušných horách.  
L I T E R A T U R A
[1]   Usnesení vlády ČSFR ze dne 21. června 1990 č. 440, k řešení rudného 
hornictví a vyhlášení útlumového programu pro odvětví rudného hor-
nictví k 1. červenci 1990
[2]   Vranka, V., Kukutsch, R.: Problematika sanace zlatohorského rudního 
revíru. Hornická Příbram ve vědě a technice 2011. Příspěvek Z14, 15 s., 
S. ISBN 978-80-254-5090-1.
[3]   Areál „Starého závodu“ Zlaté Hory, Likvidace a rekultivace. Podkladový 
materiál pro posuzování vlivů na životní prostředí. Brno 2007, 36 s.
[4]   Podniková publikace RD Jeseník 1958 – 1998, Autorský kolektiv, vydal 
RD Jeseník 1998, 213 s. 
[5]   Archiv DIAMO s.p., o.z. GEAM, středisko RD Jeseník
[6]   Grygárek, J.: Za hornictvím zlatohorského rudného revíru. 96 s. ISBN 
80-239-7136-0
[7]   Projekt TP, Ing. Zdeněk Šobíšek, TVO, 2011
Obr. 4: Sekvence odstřelu těžní věže
Obr. 5: Těžní věž po pádu do vymezeného prostoru
View publication stats

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	návrh na prohlášení/zrušení KP - agenda

Jméno souboru:

U0065951.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Páral Matěj

Popis dokumentu:

Měděnec, okres Chomutov, Ústecký kraj, 
areál dolu Měděnec, 
návrh na prohlášení za KP

Název pracoviště:

ÚOP v Ústí nad Labem

Velikost dokumentu (v bytech):

46211060 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

NPÚ ú.o.p. Ústí nad Labem; Veselá Hana;

Klíčová slova:

Územně analytické podklady; Památková zóna; Monitoring; Výzkum a vývoj;

Uživ. klíčová slova:

navrženo k prohlášení za KP; návrh na prohlášení věci za KP; návrh prohlášení ; návrh prohlášení za KP; nárazníková zóna UNESCO; návrh na kulturní památku; návrh prohlášení věci za kulturní památku;

Datum vzniku:

01.07.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 20552641

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1999998309
Název	důl Měděnec
Číslo ÚSKP
ID právního stavu	23215247 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 316121

Název objektu: skipová věž

Část obce: Měděnec

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Měděnec

Obec: Měděnec

ORP: Kadaň

Okres: Chomutov

důl Měděnec (prvek 20552641)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9368

Název lokality: Měděnec

Reálný typ: býv. město torzální

Kat. území: Měděnec

Obec: Měděnec

ORP: Kadaň

Okres: Chomutov

Kraj: Ústecký kraj

důl Měděnec (prvek 20552641)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 108

Název hist. regionu: Vejprty

důl Měděnec (prvek 20552641)

Ke stažení Náhled Poslat žádost