Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
Plasy – klášter, okr. Plzeň-sever, Plzeňský kraj  
NKP (r.č. ÚSKP 200, 40940/4-1507) 
 
 
 
Zjišťovací záchranný archeologický výzkum 
 
Plasy - prelatura – I. etapa (2015) 
 
Závěrečná nálezová zpráva 
 
Číslo AMČR: C-201558779 
 
Mapa: Josef Kubát 
 
 
V Plzni 30. 8. 2019                                                                               vedoucí výzkumu a autorka zprávy:  
  Mgr. Marcela Waldmannová 
 
2 
 
Evidenční list: 
Katastrální území: Plasy 
Administrativní název obec: Plasy 
Okres: Plzeň - sever 
Kraj: Plzeňský 
Trať (ulice, čp., or.č., ppč.): ppč.: 1/1, 2, 462/19 
Druh a číslo mapy: ZM 10, 12-31-17, Z:29 J:352 Z:33 J:346 Z:33 J:341 Z:23 J:334 
Druh archeologické aktivity: sondy 
Zkoumaný archeologický areál: klášter 
Zkoumané kultury: pravěk, středověk, novověk 
Zkoumané aktivity: sídlištní 
Trvání terénní části výzkumu: září 2015 – listopad 2015 
Trvání zpracování výzkumu: průběžně do srpna 2019 
Vedení výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Prováděcí instituce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ 
ÚOP v Plzni) 
Uložení dokumentace: NPÚ ÚOP v Plzni, oddělení archeologie  
Číslo AMČR: C-201558779  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3 
 
Složení výzkumného týmu 
 
Vedoucí výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Spoluautoři nálezové zprávy: Mgr. Marcela Waldmannová, Josef Kubát, Tomáš Karel  
Terénní dokumentační práce: Mgr. Marcela Waldmannová, Tomáš Karel   
Zaměření výzkumu:  Azimut CZ s.r.o., ArcheoConsult s.r.o. 
Fotodokumentace: Mgr. Marcela Waldmannová 
Technické síly v terénu: pracovníci spol. Archeos, Diagnostika staveb 
Digitalizace plánů, grafické práce a tiskové výstupy pro NZ: Mgr. Marcela Waldmannová, 
Josef Kubát  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4 
 
OBSAH 
 
Evidenční list…………………………………………………………………………………………2 
Složení výzkumného týmu……………………………………………………………………..3 
1. Lokalizace a okolnosti výzkumu................. ………………..........……………..5 
2. Geologie, podloží……………………...………….….………....................................5 
3. Historie naleziště......…………………..………………………………………………......5 
4. Cíle a metoda výzkumu…………………………………………………………………….7 
5. Popis terénní situace………………………………………………………………………..8 
5.1. sonda 1A/15……………………………………………………………………………..8 
5.2. sonda 1B/15……………………………………………………………………………..8 
5.3. sonda 1C/15……………………………………………………………………………..9 
5.4. sonda 2/15………………………………………………………………………………11 
5.5. sonda 3 a 4/15…………………………………………………………………………12 
5.6. sonda 5/15………………………………………………………………………………12 
5.7. sonda 5A/15…………………………………………………………………………….12 
5.8. sonda 6 a 6A/15……………………………………………………………………….13 
5.9. sonda 7/15……………………………………………………………………………….13 
5.10. sonda 9 a 9A/15……………………………………………………………..13 
6. Popis nálezů…………………………………………………………………………………….13 
7. Vyhodnocení výsledků výzkumu………………………………………………………15 
8. Seznam pramenů a literatury…………………………………………………………..17 
9. Další seznamy 
9.1 Seznam nálezů…………………………………………………………………………..19  
9.2 Seznam stratigrafických jednotek……………………………………………….22 
9.3 Seznam plánů…………………………………………………………………………….25 
10. Obrazové přílohy 
10.1 Mapy a plány………………………….………………………………………………..27 
10.2 Fotografie…………………………………………………………………………………55 
10.3 Obrazová dokumentace movitých nálezů…………………………………..73 
11. Odborné posudky a expertízy 
11.1 Archeozoologická analýza………………………………………………………….80 
11.2 Stavebně historické vyhodnocení nálezové situace S1C………………90 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5 
 
Tento výzkum byl financován z rozpočtu NPÚ v rámci Programu podpory záchranných archeologických 
výzkumů 2015. 
 
1. Lokalizace a okolnosti výzkumu 
Nálezová zpráva představuje výsledky prvé etapy zjišťovacího předstihového záchranného archeologického 
výzkumu (dále ZAV) v areálu prelatury bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích, projektu zapsaného 
v AMČR pod číslem C-201558779. Areálem prelatury je myšlena budova tzv. nové prelatury, dále budova 
starého opatství, dvůr (opatská zahrada) a ambitová chodba s pavilonem. Sondáž byla umístěna také na 
pozemky se jmenovanými objekty sousedícími. Zejména na prostranství před sýpkou s královskou kaplí 
(ppč. 462/19) a dále pozemek sousedící se SV ohradní zdí dvora směrem od Lipové ulice (ppč. 1/1), plán P1. 
  
ZAV byl součástí projektové přípravy stavby Cisterciácký klášter Plasy - Obnova opatské rezidence 
(https://www.klaster-plasy.eu/cs/obnova-klastera) celkem po pět výzkumných etap (2015 – 2019).  
 
V prvé etapě byly sondy lokalizovány jednak na dvůr prelatury ppč. 2, jednak na sousední pozemky ppč. 1/1 
a 462/19. Navržená sondáž souvisela zejména s ověřením: zaniklých konstrukcí na dvoře prelatury (bývalé 
opatské zahradě), výškových úprav dotčených ploch (dvůr, prostranství před sýpkou), základových poměrů 
vybraných konstrukcí. Rozmístění sond bylo zadáno investorem (NPÚ ÚPS Č. Budějovice) po konzultaci 
s garantem NKP Ing. arch. Chudárkem (generální ředitelství NPÚ v Praze), plán P2 a P3. 
 
2. Geografický, geologický a sídelní kontext naleziště 
Město Plasy leží v Plzeňském kraji, okrese Plzeň-sever, ca 21 km severně od Plzně. Dnes čítá okolo 2 700 
stálých obyvatel, administrativně příslušnou Obcí s rozšířenou působností jsou Kralovice 
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Plasy). 
Geomorfologicky se Plasy rozkládají v rámci celku plaské pahorkatiny, resp. její severní části sousedící 
s okrskem Dolnobělské vrchoviny. Významným činitelem místního reliéfu byla především činnost řeky 
Střely, díky níž je výšková členitost terénu v širším okolí města značně variabilní (Lachman 2018, 4). 
Z geologického hlediska se lokalita nachází v území budovaném především horninami svrchního paleozoika. 
Jedná se především o svrchnokarbonské arkózy a arkózové pískovce na severovýchodě; pískovce, slepence 
a tufy na jihozápadě. Území kolem řeky Střely je zahloubeno do hornin starších (svrchní proterozoikum). 
Konkrétně se jedná především o fylity a metamorfované zelené břidlice. Ty jsou protkány žilnými tělesy 
granodioritů a granitových porfyrů. Pokryv kvartérního stáří je vázán na údolí. Jedná se především o 
gravitační deluviální a deluviofluviální kamenité až kamenito-hlinité sedimenty. Údolí přímo vázané na 
vodní tok pak má především nivní výplň v podobě holocénních náplavových hlín, písků a štěrků. Lokálně se 
mohou vyskytnout i pleistocénní relikty terasových štěrkopísků Střely (Lachman 2018, 5).  
6 
 
Nejstarší dosud známé osídlení je datováno do období eneolitu (výšinná sídliště), dále doby bronzové a 
železné (výšinná i rovinná sídliště v blízkosti řeky)1. Nejnověji byly také rozpoznány keramické zlomky z doby 
římské2. Dějiny města jsou od poloviny 12. století spojovány s cisterciáckým klášterem.  
  
3. Historie naleziště 
Historie kláštera je detailně popsána v řadě obecně dostupných publikací (např. Vlček – Sommer – Foltýn 
1997, 417 - 425). Zde tedy jen rámcově: plaský klášter byl založen Vladislavem II. v roce 1144 (zakládací 
listina není dochována); o rok později přicházejí řeholníci z bavorského Langheimu budovat nový klášter. 
Starší klášter, zejména opatství, kaple s infirmariem a ostatní budovy, byly umístěny výše na svahu, při 
severní hradbě kláštera a vstupní bráně. Hospodářské zázemí, umístěné od počátku při levém břehu řeky 
Střely, uzavíralo západní stranu areálu. Po období stavebního a hospodářského rozkvětu během 13. a 14. 
století byl klášter za husitských válek, roku 1421, vypálen, komunita byla rozptýlena a poměrně dlouhou 
dobu trvalo, než byla opět obnovena.  
Konvent s kostelem byl znovu obnoven až po dvou stech letech v raně barokním slohu (po r. 1623). Po 
necelém půlstoletí se však začaly projevovat statické poruchy a bylo nutné uvažovat o stavbě nové, kvalitní 
a reprezentativní. Velký stavební rozmach plaského kláštera nastává na přelomu 17. a 18. století, kdy je 
také v hlavních rysech ustavena jeho dnešní podoba. Za opatů Ondřeje Trojera a Evžena Tyttla se do Plas 
dostávají významní architekti – Jean Baptista Mathey a Jan Blažej Santini Aichel. Klášter byl zrušen r. 1785, 
ještě než mohla být velkolepá barokní přestavba dokončena. V roce 1826 se stal novým majitelem kancléř 
Klement Václav Lothar Metternich, za jehož vlastnictví rovněž dochází k výrazným stavebním změnám.  
Klášterní objekty ze středověké stavební etapy jsou dle dosavadního poznání po velkolepé barokní 
přestavbě dochovány minimálně3. Kromě kostela Nanebevzetí Panny Marie, původně románské baziliky, je 
to právě patrová královská kaple, sklepní prostory pod budovou starého opatství a budovy v hospodářském 
dvoře. Je zjevné, že barokní přestavba byla radikální jak ve vztahu k dispozičnímu schématu, výškovým 
úpravám terénu i ke způsobu zakládání staveb. Nejnovější poznatky o středověkých stavbách, ať už 
zachovaných pouze v základech pod zemí anebo rozpoznaných ve hmotě budov dosud stojících, přibyly díky 
rekonstrukci hospodářského dvora a pivovaru na Centrum stavitelského dědictví v letech 2013 – 2015 
(Chudárek 2015, Milsimerová – Půtová - Swatzina 2015). 
 
Dosavadní archeologické výzkumy (nejen v areálu prelatury) shrnuje Archeologický atlas klášter Plasy 
(Waldmannová – Sedláková – Foster 2017). Do okolí sýpky, na pozůstatky domnělé středověké královské 
rezidence, soustředil svůj zájem již v roce 1921 Antonín Friedl, přičemž konkrétní místo výzkumu není 
přesně známo (Friedl 1921). Pouze na základě terénního náčrtku bylo lokalizováno na ppč. 462/19, před 
                                                 
1
 Informace byly získány se Státního archeologického seznamu ČR (http://isad.npu.cz/). 
2
 Při zpracování nálezového souboru ze ZAV Mgr. E. Kamenické Plasy – Královská kaple 1993 – 1995 určil pravěké 
střepy Mgr. M. Metlička z oddělení prehistorie ZČM v Plzni. Zatím nepublikováno. 
3
 Ke středověkým stavbám plaského kláštera např. Čechura – Kuthan 1980. 
7 
 
jižní rameno barokního schodiště sýpky. Bez řádného archeologického výzkumu dále proběhly dvě 
rozsahem i nálezy velmi významné stavební akce: výkopové práce pro vozovou váhu hospodářského 
družstva na ppč 462/19 - prostranství mezi sýpkou s tzv. Královskou kaplí a dvorem prelatury v roce 1952 
(pro význam nálezu středověkého zdiva, o kterém se dochoval pouze záznam v kronice s nákresem a 
popisem a fotografie, byla stavba zastavena) a budování krytu civilní obrany pod budovou tzv. nové 
prelatury v roce 1963 - ca 3 m hlubokou a 6 m dlouhou stavební jámu podél JV obvodové stěny prelatury 
zachytil alespoň několika snímky František Bureš, zaměstnanec tehdejšího Krajského střediska státní 
památkové péče a ochrany přírody (snímky jsou uloženy ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Plzni)4. Pod vedením 
Mgr. Evy Kamenické pak již byly vedeny řádné záchranné archeologické výzkumy. V letech 1993 – 96 
probíhal rozsáhlý ZAV v souvislosti se snižováním terénu za sýpkou (na ppč. 1/1), při kterém byly zachyceny 
relikty středověkých staveb složitého stavebního vývoje (např. Kamenická 1995 a 1996). Na ppč. 462/19 
bylo v roce 1999 vykopáno 5 drobných sond ozřejmující založení barokních staveb z důvodu záměru 
snižování terénu (!). V roce 2001 byly dokumentovány výkopy odborné firmy Speleo – Řehák při průzkumu 
barokní odvodňovací štoly „E“. 
 
4. Cíle a metoda výzkumu 
V souladu se závazným stanoviskem KÚPK č.j. KPP/1613/15 ze dne 2.7.2015 a po průběžných operativních 
konzultacích s památkovým garantem (Ing. arch. Z. Chudárek) bylo v září až listopadu 2015 vykopáno a 
zdokumentováno celkem 13 zjišťovacích sond (plán 2).    
Cílem bylo zjistit stav základů vybraných konstrukcí a stanovit úrovně terénů před zadáním projektu celkové 
obnovy dvora prelatury (bývalé opatské zahrady). Sondy 1A a 1B byly umístěny k základům vnější obvodové 
stěny dochované ambitové chodby mezi dvorem prelatury a sýpkou v blízkosti svislé trhliny ve zdivu. Sonda 
1C na prostranství mezi ambitem prelatury a sýpkou byla umístěna na výslovný požadavek památkového 
garanta za účelem revize nálezu gotického portálu z roku 1952 (více v kapitole 5.3). Na dvoře prelatury 
(ppč. 2) měla sonda 2 sledovat založení vodní nádrže uprostřed dvora a vývoj výškových úrovní pochozího 
terénu. Sondy 3 a 4 ověřovaly hloubky novodobých konstrukcí krytu CO, Sondy 5 a 5a základové poměry SV 
ohradní zdi, sondy 6 a 6a míru dochování pozůstatků zaniklých objektů (skleník a východní křídlo ambitové 
chodby) a sondy 9 a 9a úroveň terénu v jižním rohu dvora a základové zdivo ambitové chodby. Sonda 7 byla 
položena na pozemku 1/1 v místech zasypaného schodiště z dnešní Lipové ulice.  
Sondy byly kopány ručně pod archeologickým dohledem pracovníky odborné firmy (Diagnostika staveb), 
která vypracovala rovněž zprávu s vlastní interpretací a vyhodnocením situací ze stavebně-technického 
hlediska (Dostál – Potužák – Polák 2015). Dle uvážení autorky zprávy byly některé sondy oproti 
„inženýrským“ rozšířeny či prohloubeny, aby bylo možno nálezové situace lépe vyhodnotit.  
                                                 
4
 Výkopem byla tehdy přetnuta klenutá štola, což bylo ověřeno v rámci II. etapy ZAV v roce 2016. 
8 
 
Sondy 1A – C byly po ukončení výzkumu zasypány, okolí gotického portálu v sondě 1C bylo na žádost 
památkového garanta zasypáno pískem. Na kopáčských pracích se kromě pracovníků firmy Diagnostika 
staveb podílela společnost Archeos (dokopání sond 1B, 1C a 5).  
Kresebnou, měřičskou a fotografickou dokumentaci sond provedla autorka zprávy, geodetické zaměření 
sond 2 – 9A zajistila firma Azimut CZ s.r.o. (Sedláková – Strnad 2015), geodetické a fotogrammetrické 
zaměření sond 1A - C společnost Archeoconsult, spol. s.r.o. (Chajbullin Koštial 2015). Kresebnou 
dokumentaci, popis a odborné stavebně-historické vyhodnocení nálezu v sondě 1C zpracoval Tomáš Karel 
(oddělení průzkumů NPÚ ÚOP v Plzni), příloha 10.2.  
V roce 2016 vznikla z 1. etapy ZAV předběžná zpráva (Waldmannová 2016), zároveň výzkum zpracoval do 
nálezové zprávy v rámci seminární práce Josef Kubát, t.č. student archeologie FF UK.   
 
5. Popis terénní situace 
 
5.1. Sonda 1A/15  
Sonda 1A o rozměrech 1,4 x 0,7 m a hloubce ca 1,5 m byla položena vně obvodového zdiva ambitu 
prelatury za účelem zjištění stavu základových poměrů objektu (obnažení základů a základové spáry).  
Po odstranění drnu (vrstva 1a001) následovala světle hnědá hlinitá vrstva s úlomky střešní krytiny 1a003 s 
mazlavým světlým jílem s drobnými křemínky (1a002). Z povrchu vrstvy 1a003 byl ve vzdálenosti 0,5 m od 
stěny ambitu veden 1,1 m hluboký výkop pro kameninové potrubí, vyplněný zásypem 1a010 s množstvím 
recentních nálezů (skleněné lahve, na dně dokonce kovová část lopaty). Výkop dělí profil na dvě části: 
v části bližší stěně ambitu byly dokumentovány dvě hlinité vrstvy 1a008 a 1a009, přičemž druhá jmenovaná 
zřejmě představuje již překopané podloží – byla zde zjištěna základová spára zdiva ambitu (nivelita 327,27 
m.n.m., SJ 1011). Je vyzděno ze smíšeného zdiva pojeného vápennou maltou. Na režný základ, který je 
oproti nadzemnímu zdivu rozšířený o 0,2 m, navazuje 0,6 m vysoký pískovcový sokl (nivelita spodní hrany je 
328 m.n.m.). Část profilu vzdálenější od zdiva ambitu pravděpodobně ilustruje situaci vzniku staveniště - 
plochy mezi sýpkou a ambitem – vrstva 1a007 je součástí barokní planýrky a tenké vrstvy 1a004 – 1a006 
představují postupné zvyšování terénu v mladším období. Výkop 1a010 byl zřejmě veden v místě hrany 
základového vkopu zdiva 1011. Nebyla zjištěna žádná historická povrchová úprava terénu (valounový 
okapní chodník, apod.). Plány P4, P5, F1. 
 
5.2. Sonda 1B/15 
Ve vzdálenosti ca 5 m jižně od sondy 1A, v blízkosti svislé trhliny ve zdivu, byla umístěna sonda 1B, původně 
o rozměrech 1 x 1,8 m a hloubce 1,4 m. Po začištění SV profilu však bylo zjištěno, že je základové zdivo 
objektu porušeno konstrukcí – kanálkem vybíhajícím ze základů jižním směrem. Sonda byla následně 
rozšířena SV směrem – až k trhlině. Obnaženo tedy bylo zdivo v délce 2,8 m. 
9 
 
Odhalená situace víceméně odpovídala západní části profilu sondy 1A. Pod travním drnem následovala asi 1 
m mocná světle hnědá hlinitá vrstva 1b003, do které byl provedený výkop pro uložení keramického potrubí. 
Rezavá písčitojílovitá vrstva 1b005, která představovala posledních 20 cm na dno sondy, již zřejmě bylo 
překopané podloží. Do této vrstvy byl učiněn vkop (s výplní 1b004) pro základové zdivo 1011. Rozšířený 
základ z režného kamenného zdiva pojeného světlou vápennou maltou; základová spára je v této sondě 
v hloubce ca 1 m od povrchu stávajícího terénu (327,07 m.n.m.); přibližně o 20 cm níž, než v sondě 1A.  
Nadzemní zdivo má rovněž ve spodních partiích sokl z jedné řady desek, které jsou i zde do terénu 
zapuštěny o cca 0,4 m (resp. terén 328,37 m.n.m., spodní hrana soklu odpovídá přibližně rovněž nivelitě 
328 m.n.m.).  
Kanálek, zjištěný v profilu sondy, měl boky vyzděné ze tří šichet cihel o rozměrech 13x6,5x29 cm; dno tvořil 
placatý kámen, překlad se nedochoval.  Konstrukce kanálku byla dodatečně vložena do základového zdiva, 
resp. do jeho rozšířeného základu.  
V místech trhliny nebylo hloubeno až k základové spáře, pouze do hloubky 70 cm od povrchu terénu, jen asi 
30 cm pod horní okraj rozšířeného základu. V odhalené části nebyly pozorovány žádné statické poruchy; 
trhlina do základu nepokračuje. Plány P4 a P6, foto F2 a F3. 
 
5.3. Sonda 1C/15 
Sonda na dnes volné ploše mezi sýpkami a ambitem prelatury byla vykopána na základě požadavku 
památkového dozoru. Důvodem byla revize nálezu fragmentů zdiva, který zde byl učiněn v polovině 20. 
století5. Výkopové práce započala firma Diagnostika staveb zajišťující inženýrské sondy (prokazatelně byly 
výkopové práce vedeny ve starém výkopu). Poté sondu převzala autorka zprávy a dále byly výkopy vedeny 
jako řádný archeologický výzkum.  
Tato sonda přinesla zásadní objev v podobě středověkého zdiva se vstupní nikou a dochovaným portálem 
z gotické stavební etapy klášterního areálu6. Konkrétně byla zachycena masivní zeď (tloušťka 1,15 m) 
probíhající ve směru SV-JZ, která je prolomena vstupním otvorem umístěným v pravoúhlé nice. Cílem 
revizní sondy bylo dosáhnout prahu vstupu a podlahy zaniklého objektu a pořízení přesné dokumentace. 
Původně obdélná sonda byla postupně rozšířena do tvaru kříže o přibližných rozměrech pomyslných ramen 
kříže 3,4 x 4 m; práh portálu byl dosažen v hloubce bez mála 3 m od úrovně stávajícího terénu.   
Velmi překvapující zjištění bylo, že výkopem zachycená masivní zeď probíhá oproti zažité představě ve 
směru severozápad – jihovýchod a vstup je orientován od severu (severovýchodu). Výkop byl nejprve veden 
                                                 
5
 v roce 1952 výkopem pro vozovou váhu hospodářského družstva objeven pozůstatek zdiva zaniklé stavby. Jakkoliv 
archiv dnešního Národního památkového ústavu mlčí, dochoval se o nálezových okolnostech, z dnešního pohledu 
kuriózních, zápis v místní kronice. Zápis je doplněn kresbou zdiva s dochovanými částmi portálu, náčrtem situace a 
schématem řezu výkopu (publikováno již např. Kamenická 1995, 35 nebo Kamenická 1996, 76); dochovala se rovněž 
fotografie. Pravděpodobně náčrt situace, kde je mezi stromy zobrazen obdélník s poznámkou „nález“, vedl k dosud 
zažitému výkladu, že vstup s pískovcovým portálem je otevřen směrem k západu (severozápadu) a dle jedné z hypotéz 
stavba pokračuje pod jihovýchodní křídlo ambitu (Kamenická 1995, 29). 
6
 Vzhledem k významu nálezu bylo již publikováno:  Waldmannová – Karel 2017. 
10 
 
jako řez v ose vstupní niky, aby byla zachycena stratigrafie vně i uvnitř vstupu. Poškozený severozápadní díl 
portálu byl zabezpečen bedněním, které bylo odstraněno závěrem výzkumu společně s blokem nestabilní 
suťové navážky severozápadní části niky. Na zbývající ploše sondy bylo dosaženo jen hloubky 0,7 m tak, aby 
bylo možno sledovat pouze dimenze a průběh navazujícího zdiva.  
Spodní hrana výkopu z června 1952 byla zachycena v hloubce až 1,3 m; po porovnání tehdejší dokumentace 
se znovu odhaleným nálezem bylo konstatováno, že se dochoval nedotčený od stavu, v jakém byl v roce 
1952 zasypán, včetně poškození jednoho z horních dílů portálu (F4 a F5).      
Vstupní otvor je umístěn v pravoúhlé nice, přičemž jeho vnější líc je opatřen masivním pískovcovým 
portálem, zcela dochovaným, vyjma vrcholového klenáku (či klenáků) a lícuje s navazujícím lícem zdi. 
Jihozápadní, vnitřní, strana portálu je obrácena do niky vstupu, přičemž boční stěny niky jsou lícovány ke 
stojkám portálu. Portál je tvořen prahem, dvojicí svislých stojek a dvojicí šikmo vstřícně vybíhajících dílů 
svírajících neúplný lomený oblouk. Díly portálu jsou velice pečlivě sesazeny na minimální spáry na vápennou 
maltu, z drobných stop se zdá usuzovat, že povrch byl opatřen scelujícím vápenným pačokem. Stojky jsou 
asi polovinou své šířky vsazeny do okolního zdiva a spočívají na vodorovně uloženém prahovém 
pravoúhlém kvádru, který je podložen kameny. Horní plocha prahu nese stopy mechanického opotřebení. 
Povrch kamene stojek nese výrazné stopy opracování nástrojem s přímým břitem a záseky vedenými šikmo 
na podélnou osu kvádru. Na vnitřním líci jsou obě stojky i severozápadní horní díl portálu mechanicky 
poškozeny v místech důlků kruhového průřezu, přičemž s nimi poškození zřejmě funkčně souvisí. Lze je 
interpretovat jako lůžka pro osazení skobového kovaného závěsu dveří (v severozápadní části) a lůžko pro 
osazení háku nebo očka petlice či závory dveří na protější straně. Na vnějším líci je opět v jihovýchodní 
stojce důlek menšího průměru (asi 5 cm), ve kterém je dosud zapuštěn železný kovaný trn, vyčnívající část 
je zcela zkorodována. Zřejmě jde o zbytek háku nebo očka petlice či závory dveří (plány P7, P12, P13). 
Oba horní díly portálu jsou tvarově téměř totožné, jedná se o části kruhové výseče, jejichž dolní plochy jsou 
vodorovně uloženy na stojkách a horní plochy jsou zešikmeny pod úhlem cca 45 stupňů. Vnitřní plochy jsou 
segmentově vybrány, vnější plochy jsou jen hrubě opracovány a přiléhá k nim lomové zdivo. Vnitřní hrany 
obou dílů jsou v šíři 9-11 cm okoseny; okosení je ukončeno těsně nad spodní hranou dílů šikmou ploškou. 
Tvar vrcholu portálu lze interpretovat jako poměrně značně zahrocený lomený oblouk. Pokus o rekonstrukci 
tvaru hrotitého oblouku vyjadřuje trojdimenzionální model (plán P8).  
Stěny vstupní niky jsou na obou stranách řešeny shodně, vnitřní hrany jsou pečlivě armovány tesanými 
pískovcovými kvádry se střídavým uložením (vazák a běhoun). Povrch kamene nese výrazné stopy 
opracování nástrojem s přímým břitem a záseky vedenými šikmo na podélnou osu kvádru (foto F6), 
obdobně jako na portále.  
Líc zdiva ve špaletě niky pokračuje téměř kolmo vzhůru (nika se mírně směrem vzhůru rozevírá) až do 
úrovně 180 cm od prahu.  
Z hlavní, 1,1 m mocné zdi prolomené vstupem byly v jihovýchodní části sondy odhaleny výběhy dvou 
příčných, k severu a jihu směřujících, zdí a zachycen jejich vnitřní (tedy severozápadní) líc v rozsahu asi dvou 
11 
 
vrstev zdícího materiálu. Obě jsou prokazatelně provázány s hlavní zdí – viz půdorys sondy P9. Před 
portálem byla ve výkopu až do úrovně dna odhalena kolmá zídka z lomového kamene nejasné šířky (na 
plánu P9 označena jako Z1), pravděpodobně zeď vymezující vstupní šíji. 
Řezem 1 v ose vstupní niky (plán P10, umístění řezu viz P9) bylo dokumentováno archeologické souvrství 
uvnitř i vně vstupu zaniklého objektu. Z podlahy místnosti, která byla oproti prahu mírně zapuštěna a byla 
kdysi zřejmě pokryta keramickou dlažbou, se zachovalo jen maltové lůžko (vrstva 1C011, foto F8). Na něj 
nasedala 3 – 5 cm tenká uhutněná černo hnědá vrstva s uhlíky (1C010). Totožná vrstva přecházela i přes 
práh a pokrývala dno sondy vně objektu. Vrstvu lze považovat za jediný pozůstatek pochozí úrovně, avšak 
zřejmě již z doby těsně před zánikem stavby. Zánikový horizont tak představují až 1,2 m mocné suťové 
zásypy dokumentované jak v interiéru objeveného objektu (vrstva 1C008), tak vně (1C008a). Vrstva 1C008 
byla výrazněji suťovitého charakteru s vysokým podílem lomového kamene, zlomků cihel, keramických 
dlaždic různého formátu, střešní krytiny, malty i omítky; vybrán byl dokonce kamenický článek – fragment 
kružby gotického okna (foto F9, obr. 1). V prostoru před portálem měla vrstva (1C008a) větší podíl hlíny a 
obsahovala též množství menších kamenů. Hnědo rezavá jílovito-kamenitá vrstva 1C007, s drobnějšími 
zlomky cihel a střešní krytiny, evokuje svým uložením již záměr upravit plochu do roviny. Dovršením toho 
byla vrstva překrývající pozůstatek ubouraného portálu a dotvářející konečnou nivelitu barokního 
staveniště. Tuto vrstvu zřejmě později nahradila vrstva 1C005, neboť vrstvy 1C001 – 1C005 byly 
dokumentovány v celé ploše sondy a představují mladší úpravy prostranství, včetně zásypu výkopu z roku 
1952. Hranu výkopu z roku 1952 zachytil řez 2 (plán P11). Výkop byl zahlouben do vrstvy 1C007 a vyplněn 
tmavě hnědou hlinitou vrstvou (1C006) se zlomky smaltovaného plechu a dalších recentních artefaktů.  
 
5.4 Sonda 2/15 
Sonda 2 tvaru lichoběžníku o rozměrech 2,2 x 1,4 x 1 x 2,1 m byla umístěna kolmo na obvodovou stěnu do 
terénu zapuštěné nádrže v centrální části dvora prelatury (opatské zahrady), plány P2, P14 a P15. Zjištěno 
bylo, že stávající nádrž, jejíž stěny jsou pravděpodobně sestaveny z druhotně použitých segmentů (2005), je 
z vnější strany obezděna asi 0,4 m mocným kamenným zdivem z plochých kamenů pojených vápennou 
maltou (2004). Jeho koruna se nachází v hloubce již 0,25 – 0,3 m (328,78 m.n.m.) pod stávajícím terénem. 
Přibližně 0,9 m od vnějšího okraje nádrže a v hloubce rovněž ca 0,9 m (328,09 m.n.m) pod stávajícím 
terénem byl zjištěn kamenicky opracovaný prvek z červeného pískovce – podlouhlý kámen (resp. 2 kusy 
spojené železnou spojkou) s vytesaným ca 0,25 m širokým mělkým žlábkem (2006). Foto F10. 
Kresebně byl dokumentován S profil. Přes pískovcový základ se žlábkem probíhala ca 0,25 m mocná světle 
hnědá hlinitá vrstva s výraznou příměsí větších zlomků cihel, prejzů a zlomků červeného pískovce (2003). Na 
ni nasedá ca 0,60 m mocná světle hnědá kompaktní hlinitá vrstva s menším podílem zlomků cihel (2002); ta 
přechází také přes kamennou obezdívku a přiléhá i k bočnici nádrže. Následuje již pouze travní drn (viz plán 
P15).  
12 
 
V protějším profilu se objevila kaverna, která byla způsobena poškozením klenby podzemní štoly a 
propadem zeminy do duté prostory štoly7, foto F11. 
 
5.5. Sondy 3/15 a 4/15 
Obě sondy byly situovány v místě recentního zásahu – zřízení krytu civilní obrany z roku 1963. Zachyceny 
byly pouze recentní situace – na dně sondy 3, v hloubce 0,7 m (328,26 m.n.m.), beton. Obdobnou situaci 
zachytila sonda 4 – cihelné zdivo s tvrdou cementovou maltou (v hloubce již 329,9 m.n.m.) a betonovou 
desku v hloubce ca 1 m pod terénem (nivelita 328,33 m.n.m). Situaci lépe popisuje zpráva firmy Diagnostika 
staveb (Dostál – Potužák – Polák 2015). Plán P2, foto F12 a F13. 
 
5.6. Sonda 5/15 
Sonda byla umístěna u SV obvodové hradby areálu prelatury za účelem zjištění základových poměrů 
(základové spáry) zdi, která vykazuje značné statické poruchy na několika místech.  
Sonda zachytila obdélnou prostoru o rozměrech ca 2 x 1,1 m, která byla ze tří stran obezděna na hlínu 
pojeným smíšeným zdivem8, plán P16. Pod až 0,4 m mocnou vrstvou humusu 5001 (plocha byla 
dlouhodobě užívána jako zahrada) byl dokumentován jednorázový zásyp 5002 a 5003 s množstvím zlomků 
keramiky a zvířecích kostí, přičemž 5003 je překopaná vrstva 5002 a tvoří zásyp výkopu pro lokální rozvod 
vody - zahradní hadici (viz plán P17, P18 a fota F14 a F15). Na dně objektu, v hloubce ca 1 m od povrchu 
terénu (330,6 m.n.m.), byla vyskládána prkna 5004 orientovaná kolmo na ohradní zeď (ve směru SV-JZ, foto 
F16). V SZ profilu byla pod zdivem 5005 a stratigraficky též pod prkny 5004 dokumentována rezavá 
jílovitohlinitá vrstva s valounky 5006, která je s největší pravděpodobností již geologického původu. O 
základových poměrech samotné ohradní zdi (5007), která zde zároveň tvoří V stěnu jímky, bylo zjištěno, že 
má do hloubky ca 0,6 m rozšíření základ ze smíšeného zdiva. Níž až na dno (zbývajících ca 40 cm) pak zdivo 
mírně ustupuje pod základ a jsou zde 2 řady cihel kladených nastojato (foto F17). Za cihlami se nachází 
pouze zemina (rovněž zřejmě geologická vrstva 5006). Na zdivu se zachovaly fragmenty omítky. 
 
5.7. Sonda 5A/15 
Nakonec byla sonda umístěna také přímo v místě výrazné statické poruchy, kde byla horní partie zdi 
destruována a vykláněla se směrem do dvora; provizorně je stažena táhlem (foto F18).  
Sonda o rozměrech ca 1,6 x 1,2 m byla prohloubena pouze o 0,5 m, na úroveň kamenné vyrovnávky 
v hnědo-rezavé jílovité hlíně 5a003. Nad ní byla 0,4 m mocná tmavě hnědá hlinitá kompaktní vrstva zeminy 
5a002, na ní již pouze travní drn 5a001. I zde byl u ohradní zdi zjištěn rozšířený základ – ve sledované 
hloubce 1 řada větších kamenů, předstupujících o ca 0,3 m (foto F19, plány P19 a P20). 
 
                                                 
7
 Souvislost se štolou byla zjištěna při následných průzkumech firmy Řehák Speleo na přelomu roku 2015/2016. 
8
 JV stěna byla zjištěna sondou do JV profilu. 
13 
 
5.8. Sonda 6/15 a 6A/15 
Sonda 6 byla umístěna kolmo na zeď opírající zvýšený terén ve V části dvora (zahrady), asi 4 m 
severozápadně od garáží (plán P2). Účelem bylo opět ozřejmit základové poměry zdi a dále se pokusit 
zachytit relikty předpokládaných zaniklých staveb známých z ikonografie (viz plán P3 - východní křídlo 
ambitu a skleník). Sonda měla nepravidelný, protáhlý tvar – celková délka činila 7,7 m, v nejširším místě pak 
téměř 1,5 m, maximální hloubka 0,8 m (plán P21).  
Podařilo se odhalit základovou spáru opěrné zdi – nachází se 0,7 m pod stávající úrovní terénu (ca 328,36 
m.n.m.), foto F20. Přibližně ve vzdálenosti 3 m jihozápadně od opěrné zdi byla v hloubce 0,4 m zachycena 
kumulace větších kamenů (6008 – foto F21), na kterou ve zbývající části sondy směrem do centra dvora 
navazovala přibližně v té samé hloubce (328,9 m.n.m.) valounová dlažba a malé valounky (6007); přímá 
návaznost však nebyla přesvědčivá (foto F22). Dlažba byla překryta vrstvami 6004, 6006 a 6005 a to celé 
hlinitou navážkou 6002. Plán P22. 
Přibližně o 3 m severněji od sondy 6 byla dodatečně položena ještě sonda 6A o nepravidelném tvaru a 
rozměrech 2,3 x 1,9 m. Jejím smyslem bylo pokusit se zachytit další konstrukci – základ skleníku. Koruna 
zdiva se skutečně objevila 0,5 m pod terénem (328,9 m.n.m.) - konstrukce ze smíšeného zdiva pojeného 
světlou šedo-bílou maltou měla v půdorysu přibližně čtvercový tvar – 0,5 x 0,5 m (foto F23). SZ a JV stěna 
jsou lícované, pravděpodobně rovněž JZ stěna. Zbývající, SV stěna, pravděpodobně zabíhá do profilu - 
situace nebyla přesvědčivá ani po začištění. Plány P23 a P24. 
 
5.9. Sonda 7/15 
Malá sonda o rozměrech ca 0,7 x 0,7m byla situována do míst zasypaného schodiště zrušeného vstupu vně 
východní (SV) ohradní zdi, v travnaté ploše u dnešní Lipové ulice. Svrchní stupeň schodiště byl zachycen 
v hloubce 0,4 m pod terénem (334,8 m.n.m.), další o 15 cm níž. Plán P25, foto F24 a F25. 
 
5.10. Sonda 9/15 a 9A/15 
Dvě menší sondy o rozměrech 1,2 x 0,3 m (sonda 9) a 0,5 x 0,6 m (9A) byly umístěny u schodiště ambitu, 
v ohybu chodby, v jižním rohu dvora prelatury. Smyslem sond bylo opět zjištění základových poměrů stavby 
– resp. schodišťových stupňů, a zjištění související úrovně terénu. Plán P26, foto F26. 
Pod schodem, který je výškově v úrovni terénu (328,92 m.n.m.), žádný další schod není. V hloubce 20 cm 
pod terénem navazuje režné kamenné zdivo - rozšířený základ – viz plán P27 a foto F27.  
 
6. Popis nálezů 
Získáno bylo množství movitých archeologických nálezů, jež jsou uloženy v 75 sáčcích9 - viz seznam v 
kapitole 8.   Početně převažují zlomky keramických nádob (153 zl.), dále stavební keramika (ke stálé deponii 
                                                 
9
 Třídění nálezů bylo provedeno dle kritérií pro evidenci v Demus. 
14 
 
byly vybrány pouze vzorky – 38 ks, zejména cihly a dlaždice), 8 zlomky je zastoupeno sklo, 4 kachle, 3 kovy. 
149 fragmentů kostí bylo podrobeno osteologické analýze. 
 
Stolní a kuchyňskou keramiku v souboru zastupují zlomky keramických nádob od 13. po 19. století. 
Morfologicky je zastoupeno celé spektrum částí různých typů nádob – okraje, ucha, dna a přídní, části 
výdutí; zlomky hrnců, džbánů, pokliček, trojnožek, pekáčku i lékárenské nádobky. Kromě intrudovaného 
střepu z mladšího pravěku (obr. 2) je zde několika zlomky zastoupeno 13. století v podobě střepů z jemně 
plavené hlíny, měkkým oxidačním výpalem, ojediněle s rytou vodorovnou linií na podhrdlí (obr 3). Dále je 
zastoupeno pozdně středověké zboží běžné produkce té doby (druhá polovina 15. – 16. století), tj. redukční 
tvrdý výpal, přičemž jsou nádoby zdobeny radýlkovým vzorem na podhrdlí. Do tohoto období řadíme také 
ojedinělý nález zlomku ze suťové vrstvy 1C008 sondy 1C. Jde o dno a přídní vytočené na hrnčířském kruhu 
z jemně plavené hlíny, které má tvrdý výpal v oxidačním prostředí. Tělo dochované do výšky ca 5 cm je ode 
dna mírně odsazeno. Vnitřní stěna je polita zelenou glazurou a je očazena, vnější stěna fragmentu je zřejmě 
druhotně omazána maltou, pod kterou je patrná glazura zelenohnědé barvy. Zejména díky stopám očazení 
vnitřní stěny pohárovitě rozevřené „nádoby“ byl nález určen jako zlomek pohárkovité (tyglíkovité) lampy 
(obr. 4, Bělinová-Kožíšková, 2011).10  
Nejpočetnější zastoupení má však novověká keramika. Na základě průniku znaků můžeme zařadit 
keramické nálezy sond 2, 5, 5A, 6 a 6A do 17. až první poloviny 18. stol. Rozpětí těchto znaků se objevovalo 
od 16. po konec 18. stol. (zejména výzdoba a technologie výroby). Stolní a kuchyňskou keramiku 
představuje světlé, oxidačně vypálené (u několika zlomků druhotně přepálené) zboží opatřené převážně 
vnitřní glazurou různých barev (zelenou, odstíny žluté, oranžové až tmavě hnědé), která někdy přesahuje 
přes hrdlo z obou stran, některé střepy mají glazury i z vnějšku a jsou i střepy bez glazury, nebo s pruhem 
glazury jen kolem hrdla. Nejmladší období zastupují zlomky kameninových lahví na minerálku a porcelánu. 
 
Několika zlomky jsou zastoupeny kachle, pocházející z novověkých kamen, datovatelných rovněž do 18. 
století.   
 
Poměrně početné byly nálezy technické, resp. stavební keramiky. Vzhledem k charakteru kulturních vrstev 
(planýrka barokního staveniště), se prakticky všude a hojně nacházejí zlomky střešní krytiny, cihel a dlaždic. 
Výjimku tvoří již zmiňovaná suťovitá vrstva 1C008 (resp. také 1C008a), která představuje zánikový horizont 
středověké budovy zjištěné v sondě 1C. Vrstva obsahovala množství jen málo fragmentarizovaných dlaždic, 
cihel i střešní krytiny. K trvalé deponii byly nálezy tohoto typu pouze ovzorkovány. Dlaždice byly povětšinou 
čtvercového formátu, o rozměrech 14x14x3 cm nebo 16x16x3 cm anebo i 22x22x4 cm (obr. 5); zásyp 
obsahoval rovněž fragmenty mozaikové dlažby (obr. 5a).  Různé rozměry měly také cihly, z nichž některé 
                                                 
10
 Za pomoc při určení patří poděkování J. Ornovi (ZČM) a K. Bělinové – Kožíškové (ARÚ AV ČR). 
15 
 
byly velmi tvrdě vypálené (zřejmě již z výroby) tak, že je těsto slinuto až do struskovité podoby (obr. 6). 
Získané vzorky prejzů i plochých tašek vypadají poměrně archaicky (obr. 7 a 7a)11. Z této vrstvy byl vyjmut 
také architektonický článek – fragment pískovcové okenní kružby (obr. 1). 
Z kovových nálezů převažovaly recentní artefakty. Několik zlomků skla zastupuje jak ploché, tak duté 
výrobky novověkého stáří. 
 
Soubor koresponduje se zjištěnými stavebními aktivitami v 18. a 19. století, přičemž největší vypovídací 
hodnotu má soubor keramiky ze zásypu záchodové jímky zachycené sondou 5. Dohromady soubor obsahuje 
zbytky přibližně 18 nádob, nejméně dva, spíše tři, trojnohé rendlíky (obr. 8), habánský džbánek, čtyři hrnce 
(příklad na obr. 9), lékárenskou dózičku12 obr. 10, dvě pokličky a pekáč. Velikost některých fragmentů 
poukazuje na to, že se odpad (zjevně kuchyňský, neboť zde bylo uloženo také množství zvířecích kostí) 
nacházel mimo komunikaci; podle druhotně přepálených střepů (u sedmi zlomků) však nejde o primární 
uložení. Na většině střepů nádob je znatelné opotřebení v podobě opadlé glazury a odřenin na povrchu. Na 
jednom dnu a jednom přídní je záměrně vytvořený otvor. 25 střepů známky opálení nenese a 51 střepů 
známky opálení nese. 
Starší zánikový horizont se pak i na rozboru keramiky potvrdil v případě sondy 1C. Většina získané keramiky 
spadá přibližně do 2. pol. 15. stol. až 1. pol. 16. stol. na základě radýlkové výzdoby a sendvičového efektu 
pozorovatelného na lomu střepu (konzultace s Ph.D. Klírem a Ph.D. Blažkovou)13.  
 
Osteologické analýze bylo podrobeno 149 zlomků převážně zvířecích kostí (kompletní zpráva je kapitolou 
10.1). Pozdně středověký soubor ze sondy 1C se druhovým zastoupením od novověkého ze sondy 5 příliš 
nelišil. Vyskytovaly se nálezy domácích kopytníků (tur, prase, ovce/koza) i lovných savců (zajíc a srnec). 
Důležitý byl také výskyt ptáků v podobě husí a kurů. Na kostech byly poměrně hojné stopy porcování a 
otisky zubů (nepřímý výskyt psa). Nebyly shledány známky opálení kostí (Sůvová 2015).  
V souboru byly rozeznány dvě lidské kosti, a to ze sond 1A a 1C. Po 4. etapě výzkumu (rok 2018), která 
zachytila pohřební aktivitu na prostranství mezi ambity a sýpkou, to již není tak překvapivé.  
 
7. Vyhodnocení výsledků výzkumu 
V sondách 1A a 1B byly odhaleny základy vnějšího obvodového zdiva ambitové chodby. V nadzemní části 
smíšené a omítnuté zdivo má ve spodních partiích sokl z kamenných desek, které jsou dnes do terénu 
zapuštěny o cca 0,4 m (terén 328,41 m.n.m., spodní hrana soklu 328 m.n.m.). Pak již navazuje rozšířený 
                                                 
11
 Stavební keramice by bylo třeba věnovat samostatnou studii a to v kontextu výzkumů v celém klášterním areálu.  
12
 Jsou to typické nálezy pro církevní prostředí 16. až 18. st., tato konkrétní je výrazně tenkostěnná, tím pádem 
pravděpodobně mladší (konzultace s Ph.D. Blažkovou).  
 
13
 Vyhodnocení keramického souboru bylo z velké části převzato ze seminární práce Josefa Kubáta, který při 
zpracování konzultoval jak se svou vedoucí dr. Bláhovou-Sklenářovou, tak dr. Blažkovou z ARÚ a dr. Klírem z katedry 
archeologie UK. 
16 
 
základ z režného kamenného zdiva pojeného světlou vápennou maltou; základová spára je v hloubce ca 1,2 
m od povrchu stávajícího terénu (327,27 m.n.m.). Zdivo nevykazovalo žádné statické poruchy. Pokud 
bychom předpokládali, že byl původně celý sokl obnažen, byl by dnes terén navýšen o 40 cm (platí to i o 
situaci v sondě 1B, kde byl dokumentován cihlový kanálek vložený dodatečně skrz zeď). Nebyla zjištěna 
žádná historická povrchová úprava terénu, valounový okapní chodník, apod.   
Z polohy, dispozice a proporcí nálezu zdiva v sondě 1C lze usoudit, že byl zachycen polozapuštěný suterén 
středověké budovy pravděpodobně z 13. století, využívající vyšší stupeň říční terasy. V době barokní nové 
výstavby klášterního areálu, kdy předpokládáme výrazné terénní úpravy, byla budova jednorázově 
demolována, přičemž bylo během demolice rezignováno na těžbu stavebního materiálu ze zdiva v úrovni 
suterénu. Zjevně došlo k odbourání zhruba do úrovně terénu terasy, což předpokládalo zboření kleneb 
suterénu, jejichž vrcholnice mohla být min, 0,5m nad terénem dvora. Ze stejného důvodu byl odbourán i 
vrchol nalezeného portálu, který se s takto zvolenou niveletou terasy dostal do kolize. Koruna ubourané zdi 
a portálu odpovídá přibližně výšce 328 m.n.m., tedy spodní hraně soklu ambitu v sondách 1A a 1B), tedy 
pravděpodobně nivelitě terénu zvolené na konci 17. století. 
Sonda 2 zachytila dno barokní vodní nádrže s drážkou pro usazení kamenných bloků jejích stěn. 
Jednorázové uložení vrstev je dokladem přestavby nádrže (nejspíše v 19. století), kdy byl z neznámých 
důvodů zmenšen její obvod a nový redukovaný tvar byl stabilizován vnější obezdívkou. Jak prokázala II. 
etapa ZAV v roce 2016, objekt byl již od počátku koncipován jako do terénu zapuštěný bazén, nikoliv kašna. 
Pochozí úroveň terénu související se starší fází nádrže v sondě zachycena nebyla.  
K poznání základových poměrů SV ohradní zdi nepřispěla sonda 5 ani sonda 5A. V té bylo dokumentováno 
rozšíření zdi o 30 cm směrem do dvora a v hloubce 0,5 m vyrovnány větší kameny v ploše celé sondy. 
Zahloubený objekt dokumentovaný v sondě 5 interpretuji jako jímku záchodů zachycených ještě na plánu A. 
Wiehla z období kolem roku 1828 (plán P28), tedy před přestavbou prelatury knížetem Metternichem. 
Pouze ca 1 m hluboká jímka byla opatřena prkenným dnem, aby se zřejmě dala jednoduše a častěji čistit. Při 
přestavbě v 19. století byla jímka zasypána převážně kuchyňským odpadem z doby závěru provozu kláštera.  
Konstrukce dokumentované v sondách 6 a 6A jsou zachyceny v tak malých fragmentech, že je jejich 
interpretace problematická. U kumulace kamenů 6008 v sondě 6 nelze vyloučit souvislost s pozůstatky 
základu SV křídla arkád ubouraných v 19. století a u zdiva 6012 souvislost se skleníkem – konkrétně by 
mohlo jít o základ prosklené jižní stěny. V ploše sondy 6 pak byla zachycena povrchová úprava dláždění či 
okapového chodníku z valounů, s největší pravděpodobností z 19. století. 
Sonda 7 ověřila existenci zasypaného vstupního schodiště z dnešní Lipové ulice. 
Ze situace v sondách 9 a 9a vyplývá, že oproti stavu současnému se stavbou (závěr 17. století) zde mohl být 
terén navýšen nanejvýš o 20 cm.  
 
 
 
17 
 
8. Seznam pramenů a literatury 
 
Bělinová Kožíšková, K. D. 2011: Hrnčířské výrobní centrum specializované na výrobu tyglíkovitých lampiček 
v Kutné Hoře. Nepublikovaná diplomová práce na ÚAM FF Masarykovy univerzity v Brně. 
 
Bukačová, I. 2015:  Architektura Jana Blažeje Santiniho-Aichla na severním Plzeňsku, Beroun 2015. 
 
Čechura, J. - Kuthan, J. 1980: Středověké stavby kláštera v Plasích. Památky a příroda 4, s. 203 – 217. 
 
Dostál, L. – Potužák, Z. – Polák, P. 2015: Zpráva o stavebně technickém průzkumu v areálu prelatury kláštera 
v Plasích. Diagnostika staveb 2015. Rkp. Uloženo v investičním oddělení NPÚ ÚPS Č. Budějovice. 
 
Friedl, A. 1921: Archeologické bádání na Hůrce u Plzence a u klášterního dvora v Plasích. Památky 
archeologické, XXXII (1921), s. 266 – 269. 
 
Chajbullin-Koštial, J. 2015: Plasy, prelatura – zjišťovací sondy v souvislosti se zadáním zpracování PD obnovy. 
Geodetická, fotogrametrická a výkresová dokumentace výzkumu NPÚ ÚOP v Plzni. Technická zpráva. Rkp. 
ulož v NPÚ, ÚOP v Plzni. 
 
Chudárek, Z. 2015: Obnova vstupního klášterního nádvoří v Plasích a nová zjištění o jeho stavebních 
proměnách. Proměny plaského kláštera (1145 – 2015). Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 8. 
– 9. října 2015 v Plasích, s. 7 – 20. 
 
Kamenická, E. 1995: Stavební vývoj areálu plaského kláštera ve světle archeologických výzkumů. 850 let 
plaského kláštera (1145 – 1995). Sborník příspěvků semináře „Vývoj a význam plaského kláštera pro české 
dějiny“ pořádaného v Mariánské Týnici ve dnech 31. 5. – 2. 6. 1995, s. 19 – 37. 
 
Kamenická, E. 1996: Stavební vývoj areálu cisterciáckého kláštera v Plasích ve světle archeologických 
výzkumů. Archaeologia historica 21, s. 57 – 85.  
 
Krček, J. 2013: Rušení klášterů na Plzeňsku. Kladruby, Plasy a Chotěšov v době josefínských reforem, Plzeň, 
2013. 
 
Lachman, V. 2018: Arelál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy „Plasy – dvůr prelatury a prostor před 
královskou kaplí 2018“. Geologická dokumentace archeologických sond. Závěrečná zpráva. Inset s.r.o. 2018. 
Rkp., uloženo v archivu oddělení archeologie, NPÚ ÚOP v Plzni. 
18 
 
 
Lancinger, L. – Pavlík, M. 1976: Plasy – klášter – prelatura, stavebně historický průzkum, SÚRPMO Praha, 
1976. 
 
Milsimerová, B. – Půtová, L. – Swatzina, M. 2015: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v areálu 
bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Proměny plaského kláštera (1145 – 2015). Sborník příspěvků 
z konference konané ve dnech 8. – 9. října 2015 v Plasích, s. 39 – 50. 
 
Podlaha, A. 1909: Popisy kláštera a kostelů v Plasech v rukopise z r. 1744. PA XXIII, s. 225. 
 
Sedláková, Ž. – Strnad, J. 2015: Plasy prelatura – zjišťovací sondy v souvislosti se zadáním zpracování PD 
obnovy. Polohopisný a výškopisný plán. Azimut CZ s.r.o. 2015. Rkp., uloženo v archivu oddělení archeologie, 
NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Sůvová, Z. 2015: Plasy – klášter, prelatura, zjišťovací sondy v souvislosti se zadáním PD obnovy. 
Archeozoologická analýza. Rkp., uloženo v archivu oddělení archeologie, NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Vlček, P. – Foltýn, D. – Sommer, P. 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha. 
 
Waldmannová, M. 2016: Plasy – areál kláštera. Záchranný archeologický výzkum – zjišťovací sondy 
v souvislosti se záměrem obnovy dvora prelatury (opatské zahrady). Předběžná zpráva – podklady pro 
zadání PD. Rkp., uloženo v archivu oddělení archeologie, NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Waldmannová, M. – Karel, T. 2017: Příspěvek k poznání středověké zástavby okolí tzv. královské kaple 
kláštera Plasy. Archeologie Západních Čech 13, s. 80 – 90. 
 
Waldmannová, M. – Sedláková, Ž – Foster,L. 2017: Archeologický atlas klášter Plasy. Rkp., uloženo v archivu 
oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni. Zveřejněno na: 
https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1062589 
 
 
  
 
9.1. Seznam nálezů
Plasy - areál kláštera "ZAV Plasy - prelatura, 1. etapa, 2015"
č. sáčku sonda SJ datace K Kam Kach Ko lid.Ko Fe Kov Br S Str C Km Dře M Maz Om datum bedna poznámka
PL15/1 1A sběr x 22.9.15 analýza 2015, st. č. 1/15
PL15/2 1C 1C001-1C006 15. stol. 1 20.10.15
okraj s podhrdlím, výzdoba radýlkem, st. 
č. 2/15
PL15/3 1C 1C001-1C006 14. a 16. stol. 2 20.10.15 výdutě, režné, st. č. 2/15
PL15/4 1C 1C001-1C006 18. stol. 3 20.10.15 výdutě, žlutá a hnědá glazura, st. č. 2/15
PL15/5 1C
povrch 
1C008
14.-15. stol. 1 20.10.15 okraj, st. č. 4/15
PL15/6 1C
povrch 
1C008
15.-16. stol. 1 20.10.15 atyp. Výduť, režná, st. č. 4/15
PL15/7 1C 1C008 pra 1 23.10.15 okr., st. č. 5/15 a 8/15, Obr. 2
PL15/8 1C 1C008 15.-16.stol. 3 23.10.15 okr., st. č. 5/15 a 8/15
PL15/9 1C 1C008 13.stol. 1 23.10.15
zdob. Výduť - vodorovná rýha, st. č. 5/15 
a 8/15
PL15/10 1C 1C008 15.-16.stol. 2 23.10.15 dna, st. č. 5/15 a 8/15
PL15/11 1C 1C008 13.-16.stol. 7 23.10.15 atyp. Výduť, režná, st. č. 5/15 a 8/15
PL15/12 1C 1C008 16.stol. 1 23.10.15
dno a přídní, uvnitř opálení - tyglíkovitá 
lampička. st. č. 5/15 a 8/15. Obr. 4.
PL15/13 1C 1C008 17. stol. 2 23.10.15 okr. A výduť, glazura, st. č. 5/15 a 8/15
PL15/14 1C 1C008a 14.-15. stol. 1 30.10.15 režná výduť, atyp., st. č. 6/15
PL15/15 1C 1C010 13. stol. 1 30.10.15 režná atyp., st. č. 7/15, Obr. 3
PL15/16 1C 1C006 20. stol. x 20.10.15 smalt. Písmena, st. č. 2/15
PL15/17 1C 1C008 NOV ? 2 23.10.15
očko s háčkem (na zajištění dveří?), st. 
č. 5/15
PL15/18 1C
začišťování 
koruny zdiva 
směřující ke 
kapli
VS2 1 30.10.15 taška použitá ve zdivu, st. č. 10/15
PL15/19 1C 1C006 VS 2 20.10.15
přepálené zl. cihel, zřejmě z výroby, st. 
č. 2/15
PL15/20 1C
povrch 
1C008
VS 1 21.10.15
zl. cihel o rozm. 7,5x14x?, otisk kočičích 
tlapek, z boku opálená. St. č. 4/15
PL15/21 1C 1C008a VS 3 30.10.15 prejzy, st. č. 6/15, Obr. 7
PL15/22 1C 1C008a VS 5 30.10.15
dlažba, různé typy, čtvercová 5 nebo 3 
cm vysoká, mozaiková. St.č. 11/15, 
výběr obr. 5a
PL15/23 1C 1C008a VS 1 30.10.15
zl. břidlice s otvorem po hřebíku - 
krytina. St. č. 8/15.
PL15/24 1C 1C010 VS 2 30.10.15 prejzy, malé zlomky, st. č. 7/15
PL15/25 1C
povrch 
1C008 - 
interiér
x 21.10.15 analýza 2015, st. č. 4/15
PL15/26 1C
povrch 
1C008a - 
exteriér
x 21.10.15 analýza 2015, st.č. 3/15
PL15/27 1C 1C008 x 25.10.15 analýza 2015, st.č. 5/15
PL15/28 1C
1C008a-
interiér
x 30.10.15 analýza 2015, st.č. 11/15
PL15/29 1C
1C008a-
exteriér
x 30.10.15 analýza 2015, st.č. 6/15
PL15/30 1C
1C010-
exteriér
x 30.10.15 analýza 2015, st.č. 9/15
PL15/31 1C
1C010 - 
interiér
x 30.10.15 analýza 2015, st.č. 7/15
PL15/32 1C 1C008 14 20.-30.10.15 dlaždice, různé formáty. Obr. 5
PL15/33 1C 1C008 6 20.-30.10.15
sttřešní krytina (1 prejz, 5 tašek), obr. 
7a.
PL15/34 1C 1C008 3 20.-30.10.15 cihly (2 VS, 1 barokní?), obr.6.
PL15/35 1C 1C008 1 21.10.15
arch.článek, gotická okenní kružba, obr. 
1.
PL15/36 2 2003 17.stol. 1 22.9.15 režný atyp., st.č. 12+13/15
PL15/37 2 2003 17.-18.stol. 2 22.9.15 glaz. Ucha, st.č. 12+13/15
PL15/38 2 2003 17.-18.stol. 3 22.9.15 glaz. Výdutě, st.č. 12+13/15
PL15/39 2 2003 18.stol. 1 22.9.15 glaz. Dno, st.č. 12+13/15
PL15/40 5 5002 15. stol. 2 22.9.-6.11.15 režné okr., st. č. 14+15/15
PL15/41 5 5002 15.-16.stol. 1 22.9.-6.11.15 režná atyp., st.č. 14+15/15
PL15/42 5 5002 18.stol. 2 22.9.-6.11.15 glaz. Pokličky, st.č. 14+15/15
PL15/43 5 5002 18. stol. 2 22.9.-6.11.15
glaz. Lékárenská nádobka, st.č. 
14+15/15, obr. 10.
PL15/44 5 5002 1.pol. 18.stol. 5 22.9.-6.11.15
rendlík, trojnožka, lepeno. St. č. 
14+15/15, obr. 8.
PL15/45 5 5002 18.stol. 4 22.9.-6.11.15
glaz.hrnec-lepeno, st.č. 14+15/15, obr. 
9.
PL15/46 5 5002 18.stol. 4 22.9.-6.11.15 glaz.hrnec - lepeno, st.č. 14+15/15
PL15/47 5 5002 18.stol. 15 22.9.-6.11.15
glaz.okr., částečně lepeno, st.č. 
14+15/15
PL15/48 5 5002 18.stol. 2 22.9.-6.11.15
glaz.pekáček, částečně 
lepeno,st.č.14+15/15
PL15/49 5 5002 18.stol. 11 22.9.-6.11.15
zlomky habánského džbánku, st.č. 
14+15/15
PL15/50 5 5002 18.stol. 4 22.9.-6.11.15 glaz. Dna, st.č.14+15/15
PL15/51 5 5002 18.stol. 3 22.9.-6.11.15 glaz. Ucha, st.č. 14+15/15
PL15/52 5 5002 18.stol. 23 22.9.-6.11.15 glaz. výdutě, st.č. 14+15/15
PL15/53 5 5002 18.stol. 4 22.9.-6.11.15
glaz. Kachle (1 černá glazura), st.č. 
17/15
PL15/54 5 5002 18.stol. 8 22.9.-6.11.15
zl. dutého i plochého skla, konzervace 
2017. St. č. 15a/15 a 14/15
PL15/55 5 5002 1 22.9.-6.11.15 prejz
PL15/56 5 5002 x 22.9.-6.11.15 analýza 2015, st.č. 16/15
PL15/57 5A 5A002 NOV2 1 6.11.15 glaz. Okr., st.č.18/15
PL15/58 6 6002 13.-14.stol. 2 13.10.15 režná atyp., st.č. 19/15
PL15/59 6 6002 18.stol. 4 13.10.15 dna glaz., st. č.19/15
PL15/60 6 6002 18.stol. 2 13.10.15 ucha, st.č.19/15
PL15/61 6 6002 18.stol. 13 13.10.15 výdutě glaz., st. č. 19/15
PL15/62 6 6005 14.-15.stol. 1 13.10.15 okr., st. č. 20/15
PL15/63 6 6005 19.stol. 2 13.10.15 porcelán, st.č. 20/15
PL15/64 6 6009 15.stol. 1 13.10.15 režný okr., st.č.21/15
PL15/65 6 6009 15.stol. 1 13.10.15 režný atyp., st.č. 21/15
PL15/66 6 6009 18.stol. 3 13.10.15 glaz. Výdutě, st.č. 21/15
PL15/67 6 6009 19.stol. 1 13.10.15 zl. kam. Láhve, st.č. 21/15 
PL15/68 6 6009 1 13.10.15
blíže neidentifikovatelný artefakt, 
konzervace 2017, st.č. 21/15
PL15/69 6 6002 NOV x 13.10.15 analýza 2015, st.č. 19/15
PL15/70 6 6009 NOV x 13.10.15 analýza 2015, st.č. 21/15
PL15/71 6A 6A002 18.stol. 1 6.11.15 glaz. Okr., st.č.22/15
PL15/72 6A 6A002 18.stol. 1 6.11.15 glaz.dno, st.č.22/15
PL15/73 6A 6A002 18.stol. 5 6.11.15 glaz. Výdutě, st.č. 22/15
PL15/74 6A 6A002 19.stol. 1 6.11.15 kamenina, st. č.22/15
PL15/75 6A 6A002 18.stol. 2 6.11.15 režné výdutě, st.č. 23/15
153 2 4 x 3 8 38
9.2 Seznam stratigrafických jednotek 2015 
Sonda 1a/15 
1a001 svrchní drn 
1a002 drobné křemínky s mazlavým světlým jílem 
1a003 světle hnědá hlinitá s úlomky střešní krytiny 
1a004 černohnědá štěrkovitá 
1a005 oranžovohnědá s drobnými kamínky 
1a006 popelovitá 
1a007 světle hnědá s příměsí kamenů a zl. cihel 
1a008 tmavě hnědá hlinitá 
1a009 světle hnědá až narezlá, hlinito-jílovitá, ulehlá 
1a010 tmavě hnědá hlinitá kyprá s množství zv. kostí, lahví (zásyp výkopu pro kameninové potrubí o 
průměru 20cm) 
1011 konstrukce – smíšené zdivo pojené světlou vápennou maltou (=základové zdivo ambitu) 
 
Sonda 1b/15 
1b001 svrchní drn 
1b002 tmavě hnědá hlinitá kyprá s kameny, cihlami, sklem (zásyp výkopu pro kameninové potrubí o 
průměru 20cm) 
1b003 hnědá hlinitá, poblíž základu (pod historickým kanálkem) kumulace větších kamenů  
1b004 hnědo rezavá, hlinito-jílovitá (základový vkop zdiva arkád) 
1b005 rezavá, písčito-jílovitá, jemná (pravděpodobně geologická vrstva) 
1b006 konstrukce: kanál o šířce ca 20 cm a výšce ca 40 cm, který byl dodatečně probourán skrz 
rozšířený základ ambitu (hned pod kamenným soklem), má boky vyzděné ze tří šichet cihel o 
rozměrech 13(š) x 6,5(v) x 29(d), dno tvoří placatý kámen. 
1011 konstrukce – smíšené zdivo pojené světlou vápennou maltou (=základové zdivo ambitu) 
 
Sonda 1c/15 
1c001 svrchní drn 
1c002 rezavohnědá jílovitá s valounky 
1c003 středně hnědá hlinitá se zlomky cihel, prejzy a kameny 
1c004 popelovitá 
1c005 světle hnědá hlinitá 
1c006 tmavě hnědá hlinitá se zlomky smaltovaného plechu a dalších recentních předmětů 
1c007 hnědo rezavá jílovitá, kamenitá s drobnějšími zl. cihel a střešní krytiny 
1c008 + 1c008a zásyp s výraznou příměsí stavební suti (kameny, kusy malty, cihly, dlaždice, prejzy, 
arch. článek)  
1c009 konstrukce: ploché kameny na maltu, u styku s portálem široká spára – stopy malty do výšky 
(konstrukce zřejmě ubourána) 
1c010 tmavá černo hnědá s uhlíky 
1c011 maltové lůžko 
 
Sonda 2/15 
2001 travní drn 
2002 světle hnědá hlinitá s příměsí kamenů a zl. cihel 
2003 světle hnědá hlinitá s výraznou příměsí drobných kamenů, zl. cihel a drti červeného pískovce 
2004 konstrukce: drobnější kameny pojené vápennou maltou (přizdívka zpevňující kamenné obruby 
bazénu) 
2005 kamenné bloky obruby bazénu 
2006 opracovaný pískovec – dno bazénu, zřejmě starší stavební fáze (větší průměr bazénu) 
 
Sonda 5/15 
5001 travní drn 
5002 světle hnědá hlinitá, sypká, s množstvím nálezů 
5003 světle hnědá hlinitá, uhutněná, s kameny a zl. cihel (zásyp výkopu pro vodovod) 
5004 torzo fošnové podlahy (původně po celé délce profilu a přibližně ze dvou třetin plochy sondy) 
5005 konstrukce: smíšené zdivo pojené hlínou/jílem, obvodové zdivo záchodové jímky 
5006 rezavá jílovito hlinitá s valounky 
5007 konstrukce: smíšené zdivo pojené tvrdou vápennou maltou, rozšířený základ vysoké ohradní zdi 
 
Sonda 5a/15 
5a001 travní drn 
5a002 tmavě hnědá hlinitá 
5a003 hnědo rezavá, jílovitá s vyskládanými kameny v ploše sondy  
 
Sonda 6 a 6a/15 
6001 travní drn 
6002 světle hnědá hlinitá se zl. cihel 
6003 světle hnědooranžová, písčitá 
6004 šedočerná popelovitá 
6005 středně hnědá hlinitá, jemná (našlapaná na valouny) 
6006 oranžová, jílovitohlinitá tenká (našlapaná vedle valounků) 
6007 drobné kamínky/valounky vedle věších valounů 
6008 kumulace kamenů bez maltového pojiva (možná fragment základu pilíře arkády?) 
6009 tmavě hnědá hlinitá, kyprá 
6010 světle hnědá, výrazná příměs kamenů a zl. cihel (suťovitá) 
6011 maltovitá, sypká, s příměsí cihel 
6012 konstrukce: smíšené zdivo pojené světle šedo-bílou maltou (náznak ubíhajícího Z líce – šikmá JZ 
stěna skleníku?) 
 
Sonda 9 a 9a/15 
9001 travní drn 
9002 štěrkovitá s příměsí prejzů  
9003 tmavě hnědá kyprá hlinitá, prorostlá kořeny 
 
9.3 Seznam plánů 
P1: mapa katastru nemovitostí v M 1:1000 s vyznačením dotčených pozemků v rámci ZAV  
(zdroj:http://sgi-
nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=
721531&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka) 
P2: půdorysné rozmístění sond. Na základě zaměření společností Azimut.cz, s.r.o. a Archeoconsult, 
s.r.o. (uloženo v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni) upravil Josef Kubát 
P3: veduta zachycující realizovaný stav barokní přestavby areálu – vyznačeny stavby, zachycené 
v reliktech ZAV (záchodový přístavek u SV ohradní zdi, skleník, SV křídlo ambitové chodby) 
P4: sondy 1a, 1b – půdorys 
P5: sonda 1a – profil  
P6: sonda 1b – řez 1  
P7: sonda 1c – detailní dokumentace nálezu portálu  
P8: sonda 1c – trojdimenzionální model nálezové situace. Natočeno na pohled od SZ. Zaměřil a 
zpracoval J. Chajbullin Koštial 2015 
P9: sonda 1c, půdorys sondy s vyznačením dokumentovaných řezů a líců 
P10: sonda 1c, řez 1 
P11: sonda 1c, řez 2 
P12: sonda 1c, líc 1 
P13: sonda 1c, líc 2 
P14: sonda 2, půdorys s vyznačením dokumentovaného profilu 
P15: sonda 2, S profil  
P16: sonda 5, půdorys s vyznačením dokumentovaných profilů 
P17: sonda 5, SZ profil  
P18: sonda 5, JV profil 
P19: sonda 5a, půdorys 
P20: sonda 5a, JV profil  
P21: sonda 6, půdorys 
P22: sonda 6, JV profil a řez A-A´ 
P23: sonda 6a, půdorys 
P24: sonda 6a, SV profil 
P25: sonda 7, půdorys 
P26: sondy 9 a 9a, půdorys 
P27: sonda 9, V profil 
P28: Identifikace nálezu v sondě 5 - plán prelatury z období kolem roku 1828 se zákresem stávajícího 
stavu (A. Wiehl). V patře záchody, v přízemí označena šipkou jímka vykopaná v sondě 5. 
 
P1: Mapa katastru nemovitostí v M 1:1000 s vyznačením dotčených pozemků v rámci ZAV  
(zdroj:http://sgi-
nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=
721531&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka) 
 
P2: Půdorysné rozmístění sond. Na základě zaměření společností Azimut.cz, s.r.o. a Archeoconsult, 
s.r.o. (uloženo v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni) upravil Josef Kubát.  
 
P3: Veduta zachycující realizovaný stav barokní přestavby areálu – vyznačeny stavby, zachycené 
v reliktech ZAV (záchodový přístavek u SV ohradní zdi, skleník, SV křídlo ambitové chodby). 
severovýchodní profil
řez 1
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPAZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
1a001
1a003
1a002
1a003
1a003
1a004
1a005
1a006
1a007
1a010
1a009
1011
1a008
1a006
ka
m
. 
so
kl
1m0 1,4m
328,41m.n.m
327 m.n.m.
328 m.n.m.
cihla
kámen
kov
drát
lopata?
kameninové potrubí
0 1m
dno sondy
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
1A
severovýchodní profil
Waldmannová
21.10.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
0 1m 1,5m
1b001
1b002
1b003
1b006
1b004 1b005
1011
kameninové potrubí
ka
m
. 
so
kl
328 m.n.m.
327 m.n.m.
328,4 m.n.m.
0 1m
cihla
kámen
dno sondy
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
1B
řez 1
Waldmannová
22.10.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA

 
 
P8: Sonda 1c – trojdimenzionální model nálezové situace. Natočeno na pohled od SZ. Zaměřil a 
zpracoval J. Chajbullin Koštial 2015 
 
P9: sonda 1c. Půdorys sondy s vyznačením dokumentovaných řezů a líců 
 
P10: sonda 1c, řez 1 
 
P11: sonda 1c, řez 2 
 
 
P12: sonda 1c, líc 1 
 
P13: sonda 1c, líc 2 
 
P14: sonda 2, půdorys s vyznačením dokumentovaného profilu 
 
2001
2002
2003
2004
2005
2006
cihla
kámen
dno sondy
0 1m
0 1m 1,94m
329 m.n.m.
328,12 m.n.m.
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
2
severní profil
Waldmannová
6.10.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
jih
ov
ýc
ho
dn
í p
ro
fil
se
ve
ro
zá
pa
dn
í p
ro
fil
5001
5003
5006
5005
5005 zemina
hadice
cihla
kámen
dno sondy
0 1m
01m2m2,75m
330,46 m.n.m.
331,54 m.n.m.
5007
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
5
severozápadní profil
Waldmannová
21.10.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
5001
5003
5002
5005
5004
zemina
0 1m
cihla
kámen
dno sondy
dřevo
331,29 m.n.m.0 1m 2m 2,92m
5007
330,3 m.n.m.
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
5
jihovýchodní profil
Waldmannová
21.10.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
jih
ov
ýc
ho
dn
í p
ro
fil
5a001
5a002
5a003
5007
dno sondy
0 1m
331,38 m.n.m.
330,9 m.n.m.
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
5A
jihovýchodní profil
Waldmannová
6.11.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
jih
ov
ýc
ho
dn
í p
rofi
l
A
A´
6001
6002
6003
60046005
6006
6007
6008
terasní zeď
329,26 m.n.m.
328,48 m.n.m.
329,14 m.n.m.
328,72 m.n.m.
1m
0
2m 3m 4m
5m 6m 7m 7,7m
cihla
kámen
dno sondy
0 1m
řez A-A´
6009
6008
6002
329,17 m.n.m. 0 1,1m
řez A-A´
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
6
jihovýchodní profil, řez A-A´
Waldmannová, Kamenická
13.10.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
severovýchodní profil
6001
6004
6005
6002
6010
6011
6012 6011
0 1m 2m 2,3m329,27m.n.m.
328,76m.n.m.
cihla
kámen
dno sondy
0 1m
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
6A
severovýchodní profil
Waldmannová
6.11.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA

vý
ch
o
d
n
í 
p
ro
fil
9001
9002
9003
328,92 m.n.m.
00,4m
1. kamenný schod
2. kamenný schod
roršířený základ 
dlažba ambitu
0 1m
dno sondy
sonda:
profil/řez:
kreslil/měřil:
datum:
měřítko:
9
východní profil
Waldmannová
5.11.2015
1:20
ZAV PLASY - PRELATURA, 1. ETAPA
 
P28: Identifikace nálezu v sondě 5 - plán prelatury z období kolem roku 1828 se zákresem stávajícího 
stavu (A. Wiehl). V patře záchody, v přízemí označena šipkou jímka vykopaná v sondě 5. 
 
 
10.2 Fotografie 
 
F1: Sonda 1A, pohled na vnější stěnu arkádové chodby se soklovým obložením, od JV. 
 
F2: Sonda 1B, pohled od JV, vlevo kanálek. 
 
F3: Sonda 1B, pohled od jihu na dokumentovaný řez. Vlevo mladší kanálek, v profilu kameninová 
odvodňovací roura. 
 
F4: Nález zdiva před královskou kaplí, červen 1952 – místo revizní sondy 1C. Pohled od J. Foto pořídil 
9. 6. 1952 V. Došlý z Kaznějova (v soukromém vlastnictví E. Kamenické). 
 
F5: Sonda 1C - 2015, nález zdiva s portálem – srov. s foto 4. Pohled od J. 
 
F6: Sonda 1c - detail opracování tesaných pískovcových kvádrů armování vnitřní hrany vstupní niky. 
Pohled od JV. 
 
F7: Sonda 1c – celkový pohled od JZ. 
 
F8: Sonda 1c - detail spodních vrstev sondy v interiéru někdejší místnosti. Pohled od JZ. 
 
F9: Sonda 1c – pohled na složení suťové vrstvy 1c008. 
 
F10: Sonda 2 – pohled od Z. 
 
F11: Sonda 2 – pohled od severu. 
 
F12: Sonda 3 – celkový pohled od V. 
 
 
 
F13: Sonda 3 – pohled od JZ. 
 
F14: Sonda 5, SZ profil. 
 
F15: Sonda 5, JV profil. 
 
F16: Sonda 5, prkenná podlaha, pohled od JV. 
 
F17: Sonda 5, pohled od JZ. 
 
F18: Sonda 5a, celkový pohled od JZ. 
 
 
 
F19: Sonda 5a, základ ohradní zdi – detail, od JZ. 
 
F20: Sonda 6, základová spára opětné zdi. Pohled od JZ. 
 
F21: Sonda 6, kumulace kamenů, pohled od SV. 
 
F22: Sonda 6, celkový pohled od SV. 
 
F23: Sonda 6a, pohled od JV. 
 
F24: Sonda 7, celkový pohled od S. 
 
F25: Sonda 7, pohled od JV. 
 
F26: Sonda 9, pohled od S. 
 
F27: Sonda 9, detail základu zdiva. 
10.3 Obrazová dokumentace movitých nálezů 
 
Obr. 1: S1c, fragment kružby gotického okna (pískovec) z vrstvy 1c008, č. sáčku PL15/35 
 
Obr. 2: S1c, zlomek keramické nádoby – okraj, mladší pravěk (vrstva 1c008), č. sáčku PL15/7 
 
 
 
Obr. 3: S1c, zlomek keramiky 13. století, vrstva 1c010, č. sáčku PL15/15 
 
Obr. 4: S1c, zlomek pozdně středověké keramiky - tyglíkovité lampy, vrstva 1c008, č. sáčku PL15/12 
 
Obr. 5: S1c, ukázka nálezů dlaždic čtvercového formátu, vr.1c008, č. sáčku PL15/32 
 
 
Obr. 5a: S1c, ukázka nálezů fragmentů mozaikových dlaždic, vr.1c008a, č. sáčku PL15/22 
 
Obr. 6: S1c, ukázka nálezů cihel, vlevo a uprostřed starší cihly (VS a PS), vpravo barokní. Uprostřed na 
lomu slinuté těsto – velmi tvrdý výpal cihel. Vr. 1c008, č. sáčku PL15/34 
 
Obr. 7: S1c, ukázka nálezů střešní krytiny – prejz (hák), vr.1c008a, č. sáčku PL15/21 
 
Obr. 7a: S1c, ukázka nálezů střešní krytiny – vlevo prejz (hák), vpravo zlomky střešní/ch tašky/tašek, 
vr. 1c008, č. sáčku PL15/33 
 
Obr. 8: S5, vr. 5002, č. sáčku PL15/44. Kresba J. Kubát 
 
Obr. 9: S5, vr. 5002, č. sáčku PL15/45. Kresba J. Kubát 
 
Obr. 10: S5, vr. 5002, č. sáčku PL15/43. Kresba J. Kubát 
 
 
 
 
PLASY - KLÁŠTER 
PRELATURA, ZJIŠŤOVACÍ SONDY V SOUVISLOSTI SE 
ZADÁNÍM PD OBNOVY 
 
 
ARCHEOZOOLOGICKÁ ANALÝZA 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mgr. Zdeňka Sůvová 
 
 
 
17. prosince 2015 
 
 
 
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
1 
 
Plasy 2015 – prelatura 
archeozoologická analýza 
 
 
 
Obsah 
 
 
 
Evidenční list 2 
Úvod 3 
Materiál a metodika 4 
Výsledky 5 
 1) sonda 1C (vs/nov) 5 
 2) zbylé sondy (novověk 2) 6 
Závěr  6 
Použitá literatura 7 
Seznam příloh 8 
 
  
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
2 
 
 
Evidenční list 
 
Lokalita: Plasy - klášter     
Katastrální území: Plasy   
Okres: Plzeň-sever     
Kraj: Plzeňský      
Druh a číslo mapy, koordináty: ZM 10, 12-31-17, Z:29 J:352 Z:33 J:346 Z:33 J:341 Z:23 J:334  
Nadmořská výška: 328 - 330  m.n.m.    
Kultura: sáčky ze sondy 1C vs/nov, zbytek nov2  
Areál: klášter      
Aktivity: sídelní     
Název akce: Plasy – klášter – prelatura, zjišťovací sondy v souvislosti se zadáním PD obnovy  
Číslo akce: IDAV – 58 779     
Zhotovitel (oprávněná organizace): NPÚ ÚOP v Plzni  
Doba výzkumu (terénní část): září – listopad 2015   
Vedení archeologického výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Archeozoologická analýza: Mgr. Zdeňka Sůvová 
Uložení nálezové zprávy: NPÚ ÚOP v Plzni (v roce 2015 zatím žádná)  
Uložení archeologických nálezů: NPÚ ÚOP v Plzni  
 
 
  
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
3 
 
 
ÚVOD 
O životě v minulých dobách máme stále málo informací – zaplňovat mezery pomáhají i analýzy 
osteologického materiálu, které nám poskytují data nejen o skladbě potravy tehdejších obyvatel, ale 
např. také o postupu domestikace, stavu životního prostředí nebo šíření nových druhů či importu. 
Důležité je rovněž studium velikosti zvířat – a to nejenom u druhů domácích, ale i u divokých ve 
vztahu ke změnám životního prostředí. Životní prostředí prodělává vlivem člověka podstatné změny, 
a tak můžeme na skladbě divokých zvířat pozorovat např. postup odlesňování nebo šíření dříve méně 
početných druhů (jako je zajíc nebo srnec), které expandují zejména díky vybíjení přirozených 
nepřátel (tzn. šelem, Kratochvíl 1985). 
Středověké osteologické soubory obecně se vyznačují několika charakteristickými znaky: v prvé řadě 
zaznamenáváme posuny ve složení fauny. Téměř mizí divoká zvířata (pokud jsou přítomna, převládají 
mezi nimi nálezy zajíce a jelena – Kyselý 2005), takže nacházíme situace s naprostou dominancí 
domácích druhů. Poměrně hojně jsou zastoupeni ptáci, z nichž dominuje kur domácí; objevují se ale i 
husa a kachna. Dalším typickým rysem jsou nálezy středověkého tura nízkého plemene. Poměrně 
často se objevují i pozůstatky ryb – jejich nálezy jsou však většinou závislé na použité metodice 
odběru vzorků. Středověk je zastoupen i charakteristickou fragmentárností materiálu a kuchyňskými 
zásahy na kostech. 
Ve středověkých i novověkých osteologických souborech se nejčastěji vyskytuje materiál dvojího 
původu: z jímek a z kulturních vrstev. Oba zdroje materiálu se vyznačují odlišnými charakteristikami v 
závislosti na okolnostech vzniku tohoto materiálu (Petříčková 2002): soubory z klasických kulturních 
vrstev obsahují zejména kuchyňský odpad; v případě jímek k němu přistupuje i další odpad z 
domácnosti jako jsou uhynulá zvířata a odpad po výrobní činnosti. 
Období konce vrcholného středověku a raného novověku (15. – 17. století) bývá také poměrně často 
zkoumáno postupy archeozoologie. V těchto souborech samozřejmě dominují domácí zvířata, v čele s 
turem, následovaným nálezy taxonu ovce/koza (Kovačiková et Šamata 2002). Z trojice klasických 
hospodářských taxonů pak bývá nejméně početné prase (Kyselý 2002), v některých případech jeho 
nálezy dokonce chybí úplně (Kočár et al. 2007). Tento stav může být vysvětlován větší atraktivitou 
prasečích kostí pro psy, kteří tak podstatnou část materiálu zlikvidují (Půlpytel 1988); jiné, např. 
kulturní důvody, ovšem také nejsou vyloučeny. Kromě savců jsou hojné i pozůstatky domácích ptáků, 
zejména kura; časté bývají i nálezy husí a kachen. V jímkách s příhodnějšími úložnými podmínkami 
můžeme najít ve větším množství i kosti dalších zvířat, např. koček (Půlpytel 1988) nebo ryb (Sůvová 
2007). Absence nálezů lovné zvěře a koně se zdá být typická pro sídliště městského typu. V raném 
novověku se pak objevují i introdukované druhy, zastoupené například krocanem. 
 
  
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
4 
 
 
MATERIÁL A METODIKA 
Analýza byla zadána M. Waldmannovou z NPÚ ÚOP Plzeň; kosti pocházejí z výzkumu uskutečněného 
v roce 2015 v klášteře Plasy. Analyzováno bylo celkem 149 kostí a jejich fragmentů (u některých 
fragmentů se ukázalo, že byly původně součástí jedné kosti – tím se mohl hodnocený počet nálezů 
snížit oproti původně zaznamenanému). Materiál byl datován na základě keramických nálezů do 
vrcholného středověku až novověku a byl získán standardní archeologickou exkavací.  
Determinace kostí probíhala pomocí příslušné literatury (Anděra et Horáček 1982, Cohen et 
Serjeatson 1996, Červený et al. 1999, Schmid 1972) a srovnávací osteologické sbírky. Použitelné 
rozměry byly měřeny pomocí digitálního posuvného měřítka (zaznamenáno v mm), pro měření byly 
použity rozměry navržené v publikaci Drieschové z r. 1976. Hmotnost fragmentů byla zjišťována 
pomocí digitálních předvážek. Získané údaje o druhové, věkové a anatomické příslušnosti, jakož i 
rozměry, hmotnost fragmentů a další informace byly zaneseny do databáze, se kterou bylo dále 
pracováno. Pro výpočty byly použity počty fragmentů (n), hmotnost fragmentů (g) i MNI. MNI 
(minimální počet jedinců) byl určen na základě opakujících se kosterních elementů jednotlivých 
živočišných druhů a orientace těchto elementů, jakož i na základě jejich věkové a velikostní 
příslušnosti, příp. na základě obrusu zubů (kvantifikační metody viz Kyselý 2004). Stáří zvířat bylo 
určováno na základě stavu chrupu (u nedospělých jedinců na základě prorážení jednotlivých 
elementů mléčného i trvalého chrupu, u dospělých jedinců na základě obrusu zubů – Červený et al. 
1999); ale i podle stavu srůstu epifýz a diafýz dlouhých kostí (Schmid 1972). Rozlišení příbuzných 
taxonů probíhalo zejména na základě publikovaných dat (prase divoké/domácí – Payne et Bull 1988, 
zajíc/králík – Callou 1997). Pohlavní dimorfismus byl rozlišován podle různého vzhledu kostí: u 
ovce/kozy na rohových výběžcích. Kohoutková výška byla odhadovaná podle maximální délky celých 
kostí přepočtem dle publikovaných indexů (souhrn viz Driesch et Boessneck 1974). 
 
  
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
5 
 
 
VÝSLEDKY 
Hodnoceno bylo celkem 149 fragmentů kostí o hmotnosti 2210,4 g. Průměrná hmotnost fragmentu 
byla 14,8 g. Seznam osteologických nálezů se nachází v Tab. 1; přehled osteologických nálezů 
rozřazených dle časových fází v Tab. 2. 
Doloženy byly nálezy minimálně 9 živočišných druhů. Zaznamenány byly následující taxony: ptáci 
(Aves), husa domácí (Anser domesticus), hrabaví (Galliformes), kur domácí (Gallus domesticus), savci 
(Mammalia), hlodavci (Rodentia), zajíc polní (Lepus europaeus), prase domácí (Sus domesticus), srnec 
obecný (Capreolus capreolus), ovce/koza (Ovis/Capra), ovce domácí (Ovis aries), tur domácí (Bos 
taurus), člověk rozumný (Homo sapiens). V případě neurčených savčích fragmentů byly nálezy 
zařazeny pokud možno dle velikostního kritéria do kategorií velký kopytník (Large ungulate, velikost 
tura), příp. středně velký savec (Medium mammal, velikost ovce). 
 
1) sonda 1C (vs/nov) 
Tento soubor obsahoval celkem 58 nálezů kostí vážících 612,6 g (průměrný fragment dosahoval 
hmotnosti 10,6 g). Objeveny zde byly pozůstatky minimálně 14 jedinců pocházejících z 8 živočišných 
druhů; přes malou početnost tak byl soubor poměrně druhově bohatý. Ovce/koza byla zastoupena 9 
fragmenty, další 1 fragment pak byl určen jako ovce domácí. Rozlišeny byly celkem pozůstatky 2 
jedinců, z nichž aspoň 1 byl adultní a 1 juvenilní. Nález ovce domácí pocházel ze samce. Tur domácí se 
vyskytoval v 8 případech; kosti pocházely minimálně ze 3 jedinců: adultního, subadultního a 
juvenilního. Adultní jedinec byla pravděpodobně samice s kohoutkovou výškou ca 112 cm. Obdobně 
početné byly i nálezy prasete domácího – 8 fragmentů náleželo aspoň 2 jedincům (1 subadultní a 1 
juvenilní). Lovná fauna byla zastoupena 1 fragmentem dospělého zajíce polního. V 1 případě byl 
rozlišen i nález subadultního hlodavce a objeven byl také 1 fragment dospělého člověka. Další nálezy 
zůstaly neurčeny: 5 fragmentů velkých kopytníků, 7 fragmentů středně velkých savců a 7 fragmentů 
blíže neurčených savců. V souboru nechyběly ani pozůstatky ptáků; objeveny byly 2 fragmenty husy 
domácí (2 dospělí jedinci), 4 fragmenty kura domácího (1 adultní jedinec), 2 fragmenty hrabavých 
ptáků (1 juvenilní jedinec) a 2 fragmenty blíže neurčených ptáků. 
Co se tafonomických charakteristik týče, stopy porcování byly nalezeny na 11 fragmentech (19,0%). 
Jednalo se 4 fragmenty tura, 3 fragmenty ovce/kozy, 2 fragmenty prasete a po 1 fragmentu velkého 
kopytníka a středně velkého savce. Poznamenány pak byly kosti více anatomických pozic a zásahy 
byly doloženy na fragmentech žeber (2 ks), krátkých kostí končetin (2 ks), lebek (2 ks), dlouhých kostí 
předních (3 ks) i zadních (1 ks) končetin nebo pletencích zadních končetin (1 ks). Známky po opálení 
na kostech zaznamenány nebyly. Otisky zubů se vyskytovaly na 5 nálezech (8,6%): na 2 fragmentech 
tura, na 2 fragmentech prasete a na 1 fragmentu ovce/kozy. Ve 4 případech se pak jednalo o okus 
způsobený pravděpodobně psy, kdežto v pátém případě byl okus způsoben hlodavcem. Z erozních 
změn bylo objeveno odvápnění, někdy doprovázené i odlupováním povrchu kostí. Kromě toho bylo 
nalezeno narušení povrchu kostí od kyselin rostlinných kořínků.  
 
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
6 
 
2) zbylé sondy (novověk 2) 
V souboru bylo analyzováno 91 fragmentů kostí s celkovou hmotností 1597,8 g a průměrnou 
hmotností fragmentu 17,6 g. Pracováno zde bylo minimálně se 17 jedinci pocházejícími z 8 
živočišných druhů. Nálezy tura byly početnější než nálezy prasete a ovce/kozy, i když v takto malém 
souboru musíme počítat s možností zkreslení kvůli nízkému počtu pozorování. Tur domácí byl 
pozorován ve 22 případech, které náležely minimálně 4 jedincům. Rozlišeny byly pozůstatky 2 jedinců 
juvenilních, 1 jedince subadultního a 1 jedince adultního. V případě kosti křížové dospělého jedince 
byla zaznamenána rozsáhlá patologie: exostózy a deformace kosti způsobené možná zánětem kosti 
nebo hojením zlomeniny. Ovce/koza byla zastoupena 4 nálezy; ty mohly pocházet z jediného 
dospělého jedince ve stáří kolem 3,5 roku. Prase domácí se vyskytovalo rovněž ve 4 případech; i 
tentokrát kosti pocházely z nedospělých jedinců (alespoň 2 jedinci – 1 juvenilní + 1 subadultní). 
Relativně početné byly nálezy lovné fauny, zastoupené nálezy srnce a zajíce. Srnec obecný byl 
doložen v 15 (+ 2 cf.) případech, jež ovšem zřejmě pocházely z jediného subadultního jedince, 
zemřelého ve stáří 11-13 měsíců. V případě zajíce polního bylo objeveno 10 fragmentů náležejících 
minimálně 4 jedincům, z nichž 1 byl subadultní a 3 adultní. Kromě toho bylo nalezeno 8 fragmentů 
velkých kopytníků, 11 fragmentů středně velkých savců a 1 fragment dospělého člověka. Významnou 
složku souboru tvořily opět nálezy ptáků s 8 fragmenty husy domácí (2 dospělí jedinci), s 5 fragmenty 
kura domácího (2 dospělí jedinci) a s 1 fragmentem blíže neurčeného ptáka. 
Stopy porcování byly objeveny na 21 fragmentech (23,1%): na 10 fragmentech tura, na 4 
fragmentech velkých kopytníků, na 4 fragmentech středně velkých savců, na 1 fragmentu prasete, na 
1 fragmentu kura a na 1 fragmentu husy. Zásahy byly doloženy na kostech různých anatomických 
pozic – jednalo se o 8 fragmentů žeber, 6 fragmentů obratlů, 3 fragmenty předních a 1 fragment 
zadních dlouhých kostí končetin, 2 fragmenty pletenců předních končetin a 1 fragment lebky. Opálení 
kostí nebylo zaznamenáno ani v tomto souboru. Otisky zubů byly doloženy na jediném fragmentu 
(1,1%); jednalo se o nález kura a byl zřejmě ohryzán psem. Co se erozních změn týče, materiál byl 
odvápněn, v některých případech tolik, že se kosti začaly odlupovat nebo i celé rozpadat. Dále byly 
objeveny 2 fragmenty se zelenými skvrnami, způsobené dlouhodobým kontaktem s předmětem 
obsahujícím měď. 
 
 
ZÁVĚR 
Analyzován byl soubor povětšinou zvířecích kostí datovaných do vrcholného středověku až novověku. 
V souboru se vyskytovaly nálezy domácích kopytníků (tur, prase, ovce/koza), ale i lovných savců (zajíc 
a srnec), početně zastoupených zejména v časové fázi novověk 2. Podstatný byl rovněž výskyt ptáků, 
doložených nálezy husí a kurů. Na kostech byly rovněž sledovány tafonomické změny – stopy 
porcování byly relativně hojné, kdežto známky opálení nebyly zaznamenány vůbec. Zachyceny byly 
také nálezy s otisky zubů, které nepřímo dokládají výskyt psů na dané lokalitě. Sporadicky byl rovněž 
doložen okus kostí hlodavci. 
  
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
7 
 
 
POUŽITÁ LITERATURA 
Anděra, M., Horáček, I. (1982): Poznáváme naše savce. Mladá fronta, Praha. 
Callou, C. (1997): Fiches d′ostéologie animale pour l′archéologie B8: Diagnose différentielle des 
principaux éléments squelettiques du lapin (genre Oryctolagus) et du liévre (genre Lepus) en Europe 
occidentale. Centre de Recherches Archéologiques du CNRS. 
Cohen, A., Serjeantson, D. (1996): A manual for the identification of bird bones from archaeological 
sites (revised edition). Archetype Publications, London. 
Červený, Č., Komárek, V., Štěrba, O. (1999): Koldův atlas veterinární anatomie. Grada, Praha. 
Driesch, A. von den (1976): A guide to the measurement of animal bones from archaelogical sites. 
Peabody Museum Bulletin 1, Harvard University.  
Kočár, P., Sůvová, Z., Kočárová, R., Kyncl, T. (2007): Environmental analyses of the content of a 
Renaissance cesspit from Malá Strana in Prague. pp. 383-400 In Žegklitz, J. (ed.): Studies in Post-
Medieval Archaeology (2). Archaia o.p.s., Praha. 
Kovačiková, L., Šamata, J. (2002): Praha – Malé náměstí čp. 4-I (osteologická analýza). Archív Archeos, 
Prachatice (nepubl.). 
Kratochvíl, Z. (1985): Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (I). Acta Sc. Nat. Brno, 19(8): 1-40. 
Kyselý, R. (2002): Archeozoologický rozbor osteologického materiálu ze sondy 15 (1. polovina 17. 
století) z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum 
v letech 1998-1999). Archaeologica Pragensis 16, Praha, 197-215. 
Kyselý, R. (2004): Kvantifikační metody v archeozoologii. Archeologické rozhledy, LVI: 279-296. 
Kyselý, R. (2005): Archeologické doklady divokých savců na území ČR v období od neolitu po novověk. 
Lynx (Praha), 36: 55-101. 
Payne, S., Bull, G. (1988): Components of variation in measurements of pig bones and teeth, and the 
use of measurements to distinguish wild from domestic pig remains. Archaeozoologica, Vol. II/1,2: 
27-66. 
Petříčková, J (2002): Analýza osteologického materiálu – Most, čp. 226. Mediaevalia Archaeologica 4: 
167-180. 
Půlpytel, J. (1988): Osteologický materiál. pp. 135-136, 199-200 In: Krajíc, R. (ed.): Dům pasíře 
Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220). Tábor. 
Schmid, E. (1972): Atlas of Animal Bones for Prehistorians, Archaeologists and Quaternary Geologists. 
Elsevier, Amsterdam. 
Klášter Plasy – prelatura, exkavace září-listopad 2015. Archeozoologická analýza. 
8 
 
Sůvová, Z. (2007): Archeozoologické nálezy z pozdně středověké jímky v Perlové ulici v Plzni 
(metodické zastavení). pp. 148-153 In: Metlička, M. (ed.): Sborník Západočeského muzea v Plzni. 
Historie XVIII. 
 
 
SEZNAM PŘÍLOH 
Vysvětlivky k zoologickým tabulkám 
Tab. 1: Plasy 2015 prelatura – seznam osteologických nálezů. 
Tab. 2: Plasy 2015 prelatura – přehled osteologických nálezů. 
Tab. 3: Plasy 2015 prelatura – vybrané rozměry (dle Driesch 1976, v mm). 
 
Tab. 1: Plasy, kůlny – seznam osteologických nálezů.
lokalita č.s. sonda datace species anatomie st. č.k. p.k. s.r. g poznámka
Plasy-kůlny 2/15 S2/3 nov Medium mammal Undetermined 1 4,2 šikmý zásek, 2 fragmenty
Plasy-kůlny 2/15 S2/3 nov Undetermined mammal Undetermined 1 2,1 šikmo odseklé
Plasy-kůlny 2/15 S2/3 nov Anser domesticus Radius di 1 A 0,5
Plasy-kůlny 7/15 S2/4 nov Bos taurus Phalanx II post. s 1 A 13,1
Plasy-kůlny 7/15 S2/4 nov Bos taurus Femur d p 1 J 29,5 2 šikmé zářezy na df
č.s číslo sáčku s levá
st. strana d pravá
č.k. část kosti di distální
p.k. počet kostí p proximální
g hmotnost v gramech A adultní
J juvenilní
Plasy – areál kláštera 
popis a stavebně historické vyhodnocení nálezové situace 
v prostoru terasy mezi sýpkou a prelaturou 
Archeologický výzkum v září až říjnu 2015 odhalil v rámci jedné sondy pod terénem 
v prostoru mezi sýpkou a ambitem prelatury stavební zděné konstrukce, které jsou torzální 
částí zasypaných a s terénem srovnaných suterénních prostor zaniklé budovy. Umístění 
sondy, průběh výzkumu, movité nálezy jsou předmětem standardní archeologické nálezové 
zprávy, následující popis a vyhodnocení vznikl na základě požadavku koordinace nálezové 
situace se stavebním historikem. 
Celková situace  
Ve středu výkopu byla zachycena masivní zeď probíhající ve směru SV-JZ, která je prolomena 
vstupním otvorem umístěným v pravoúhlé nice. SZ líc vstupního otvoru je opatřen masivním 
pískovcovým portálem, dochovaným až na vrcholový klenák. SZ strana portálu lícuje 
s navazujícím lícem zdi a pro účely popisu bude označena jako vnější strana.  JZ strana 
portálu je obrácena do niky vstupu, přičemž boční stěny niky jsou lícovány ke stojkám 
portálu. Pro účel popisu je označena jako vnitřní strana. 
Výkop byl v prostoru vstupní niky a z vnější strany portálu proveden až po spodní hranu 
vodorovného prahového kvádru portálu. V závěru výzkumu byla po odstranění bloku 
nestabilní suťové zavážky odhalena celá vstupní nika. Na zbývající ploše sondy bylo dosaženo 
pouze hloubky 0,7 m tak, aby bylo možno sledovat dimenze a průběh navazujícího zdiva.  
Vstupní portál 
Portál je tvořen prahem, dvojicí svislých stojek a dvojicí šikmo vstřícně vybíhajících dílů 
svírajících neúplný lomený oblouk, díl nebo díly tvořící klenák nejsou dochovány.  Díly 
portálu jsou velice pečlivě sesazeny na minimální spáry na vápennou maltu, z drobných stop 
se zdá usuzovat, že povrch byl opatřen zcelujícím vápenným pačokem. Stojky jsou asi 
polovinou své šířky vsazeny do okolního zdiva a spočívají na vodorovně uloženém prahovém 
pravoúhlém kvádru, který je podložen kameny. Horní plocha prahu nese stopy 
mechanického opotřebení. Obě stojky jsou vysoké 130 cm a široké cca 24-25 cm. Stojky jsou 
pečlivě otesány do tvaru pravoúhlého kvádru s pravidelnými jemnými hranami.  Plně 
přístupný byl pouze vnitřní líc obou stojek, bok a vnější líc pouze u stojky levé (tedy SV). 
Povrch kamene nese výrazné stopy opracování nástrojem s přímým břitem a záseky 
vedenými šikmo na podélnou osu kvádru. Na vnitřním líci jsou obě stojky mechanicky 
poškozeny v místech důlků kruhového průřezu, poškození s nimi zřejmě funkčně souvisí. 
Důlek v pravé stojce (JZ) o průměru asi 8 cm je umístěn cca 30 cm nad prahem a lze jej 
interpretovat jako lůžko pro osazení skobového kovaného závěsu dveří. Důlek v levé stojce 
(SV) je menšího průměru (asi 4 cm), je umístěn cca 20 cm pod horní hranou stojky a lze jej 
interpretovat jako lůžko pro osazení háku nebo očka petlice či závory dveří. Na vnějším líci je 
opět v levé stojce (SV) důlek menšího průměru (asi 5 cm), ve kterém je dosud zapuštěn 
železný kovaný trn, vyčnívající část je zcela zkorodována, Je umístěn cca 35 cm pod horní 
hranou stojky a lze jej interpretovat jako zbytek háku nebo očka petlice či závory dveří. 
Oba horní díly portálu jsou tvarově téměř totožné, jedná se o části kruhové výseče, jejichž 
dolní plochy jsou vodorovně uloženy na stojkách a horní plochy jsou sešikmeny pod úhlem 
cca 45 stupňů. Vnitřní plochy jsou segmentově vybrány, vnější plochy jsou jen hrubě 
opracovány a přiléhá k nim lomové zdivo. Vnitřní hrany obou dílů jsou v šíři 9-11 cm 
okoseny, přičemž šířka okosení levého dílu (SV) je menší. Okosení je ukončeno těsně nad 
spodní hranou dílů šikmou ploškou. Pravý díl má na vnitřní straně důlek (JZ) o průměru asi 8 
cm, který je umístěn cca 20 cm nad stykem se stojkou a lze jej interpretovat jako lůžko pro 
osazení skobového kovaného závěsu dveří. Hrana je v jeho sousedství mechanicky 
poškozena a celý díl je narušen podélnou trhlinou. Tvar vrcholu portálu lze interpretovat jako 
poměrně značně zahrocený lomený oblouk.  
Vstupní nika  
Za portálem je na jeho osu ve zdivu otevřena pravoúhlá vstupní nika. Její boční stěny kolmo 
přiléhají asi v polovině šíře stojek k portálu. Ovšem pravá stojka (JZ) je vysunuta o něco více 
do prostoru, což lze interpretovat jako souvislost s potřebou většího místa pro umístění 
závěsů dveří i otevřených dveří samotných.  Stěny jsou na obou stranách řešeny shodně, 
vnitřní hrany niky jsou pečlivě armovány tesanými pískovcovými kvádry se střídavým 
uložením (vazák a běhoun). Povrch kamene nese výrazné stopy opracování nástrojem 
s přímým břitem a záseky vedenými šikmo na podélnou osu kvádru, obdobně jako na 
portále. Přímo a plynule navazující zdivo na nárožní armaturu je ve spodní části z lomového 
kamene, v horní části z cihel mírně vyššího formátu, od úrovně cca 150 cm od prahu portálu 
je z cihel vyzděna i nárožní hrana. Na povrchu zdiva je dobře dochována ve spodní části 
omítková úprava v podobě hrubě zatřené jemné vápenné omítky o minimální tloušťce.   Líc 
zdiva ve špaletě niky pokračuje téměř kolmo vzhůru (nika se mírně směrem vzhůru rozevírá) 
až do úrovně 180 cm od prahu, není patrné provedení šikmého lůžka pro zaklenutí, ovšem na 
povrchu odbourané koruny zdiva je patrné na SJ straně pravidelné odsazení vnitřní vyzdívky, 
které může indikovat úroveň patky klenby nebo trámového překladu.  
Klenba interiéru 
Na vnitřním líci zdi byl asi 0,5m od hrany vstupní niky  zjištěn vodorovně uložený  kámen, 
jehož šikmo stesaný líc je předsazen před líc stěny. Nad tímto kamenem je pak celý líc 
viditelně ustoupen směrem do hloubky zdiva. Ve V rohu sondy byl o něco dále patrný výběh 
kolmého provázaného zdiva. Tuto situaci lze jednoznačně interpretovat jako pečlivě zednicky 
připravenou patku (valené?) klenby. Její úroveň je v předpokládané podchozí výšce, tedy cca 
1,7 m od úrovně prahu portálu. Odsazení od hrany vstupní niky svědčí o existenci klenební 
výseče, lemující vrchol vstupu. Klenba nepokračovala daleko, protože byla ukončena kolmou 
zdí, postavenou ve stejné stavební fázi.  
Navazující kolmé zdi 
Z hlavní zdi prolomené vstupem byly v SV části sondy odhaleny výběhy dvou příčných zdí a 
zachycen jejich vnitřní (tedy JZ) líc v rozsahu asi dvou vrstev zdícího materiálu.  Jedna zeď 
navazuje kolmo směrem k S, druhá k J. Obě jsou prokazatelně provázány se zdivem hlavní 
zdi, mají v odbourané koruně uplatněny cihly.  
Před lícem portálu byla ve výkopu až do úrovně dna odhalena kolmá zídka z lomového 
kamene nejasné šířky, která je od zdiva hlavní zdi, respektive od levé stojky portálu,  
oddělena výraznou spárou. Zídka je mírně vychýlena ze svislé osy směrem dovnitř, což lze 
přičíst tlaku zeminy. Asi od 80 cm od úrovně prahu portálu líc zídky chybí a zde je možno 
sledovat lomové kameny vysazené kolmo z líce hlavní zdi.  Obdobně tomu je na protější 
straně portálu, pod odbouranou korunou zdi. Tuto situaci lze interpretovat jako doklad již 
prvotního umístění kolmých zdí vymezujících vstupní šíji.   
Celkové stavebně historické vyhodnocení: 
Jedná se o velmi významný nález z gotické stavební etapy klášterního areálu. Vzhledem 
k atypičnosti profilace portálu je přesnější datace obtížná. Výrazné zahrocení vrcholu portálu 
nevylučuje původ již v ranější etapě slohu, ovšem způsob okosení, který zdánlivě nelogicky 
nepokračuje na stojkách portálu, může spíše upomínat na rozvinuté slohové detaily, 
uplatňované k závěru 14. století. Uplatnění cihel mírně vyššího formátu je třeba srovnat 
s dalšími doklady známými z areálu kláštera. Mimořádná kvalita související zednické a 
kamenické práce svědčí o realizaci zkušenou hutí. Hlavní zjištěné stavební konstrukce 
(vstupní nika s celou zdí, portál, patka klenby a příčné zdi) jsou evidentně z jediné stavební 
etapy, jako dodatečný zásah lze  hodnotit úpravu zavírání  dveří v portálu, tedy jejich přesun 
z vnitřního líce na vnější, způsobenou vylomením a prasknutím  kamene v místě skobových 
závěsů. Zároveň se jedná o nepřímý doklad dlouhodobého užívání vstupu. Je otázkou, 
nakolik s touto úpravou souvisí zjištěná boční šíjová zídka. Pravděpodobně byla zachycena již 
přezdívka původní zídky, pro jejíž existenci v poněkud více odsazené poloze svědčí vysazené 
kameny z líce po obou stranách portálu. Důvodem by mohla být potřeba rozšíření prostoru 
před portálem pro bezproblémové otevírání dveří a to na úkor původního průběhu schodiště 
či šikmé rampy. V obou případ lze vlastní dveře rekonstruovat jako jednokřídlé pravoúhlé 
desky (dřevěné svlakové nebo železné plátové), osazené na dvou závěsech a uzavírané 
jedním zámkem nebo petlicí.  
Interiér prostoru, do kterého vedl sledovaný portál, byl vybaven pravděpodobně cihelnou 
dlažbou, uloženou do malty a zaklenut v takové výšce, že umožňoval kvalitní pohyb v celém 
prostoru. Nemáme zde tedy zřejmě periférní sklepní prostor, ale spíše součást kvalitně 
dimenzovaného polozapuštěného podlaží, které mohlo být bez problému osvětleno okny 
v protilehlé zdi založené hlouběji v terénní hraně směrem k JV. Sledovaný vstup byl veden 
z nádvoří z nivelety odpovídající přízemí královské kaple, případně z druhého 
(nepodsklepeného) traktu této zaniklé budovy. Je pravděpodobné, že suterén této budovy je 
dosud ve velkém rozsahu dochován pod terénem. Budova pravděpodobně svoji podélnou 
osou navazovala na osu královské kaple, která ji snad přímo ukončovala.  V daném prostoru 
se tedy jedná o další doklad zástavby vysoké stavební výbavy. Zatím máme povědomí o dvou 
vzájemně kolmých křídlech a o kapli. Uvažovaná kombinovaná funkce kaple s vazbou na 
hypotetickou královskou rezidenci, ale také na opatskou kapli, respektive nemocniční kapli, 
předpokládá komunikační propojení s přilehlými objekty odlišné funkce. Sledovaný nález 
tedy nijak nezpochybňuje možné situování nemocnice do těchto prostor. Zajímavé je také 
staveniště, využívající vyšší stupeň říční terasy. Její jižní hrana tvořila přirozený předěl od 
klausurní části areálu a byla zároveň využita pro zapuštění suterénu. Určitou indikací 
výrazného terénního zlomu je zřejmě rovněž odlišné sesedání základů ambitu prelatury, 
projevující se v daných místech výraznou trhlinou v obvodové SV zdi.  V době barokní nové 
výstavby klášterního areálu byla sledovaná budova jednorázově demolována, přičemž bylo 
během demolice rezignováno na těžbu stavebního materiálu ze zdiva v úrovni suterénu. 
Zjevně došlo k odbourání zhruba do úrovně terénu terasy, což předpokládalo zboření kleneb 
suterénu, jejichž vrcholnice mohla být min, 0,5m nad terénem dvora. Ze stejného důvodu byl 
odbourán i vrchol nalezeného portálu, který se s takto zvolenou niveletou terasy dostal do 
kolize. Interiéry byly po zboření kleneb zasypány nepotřebnou stavební sutí.   Kromě 
drobnějšího lomového kamene tak v zásypu nacházíme omítku, střešní krytinu a cihelné 
dlažby. Závěrem je možno jednoznačně stanovit, že současná terasa mezi sýpkou a 
prelaturou představuje cenné archeologické území s výrazným nálezovým potenciálem. 
 
 
Zpracoval 18. 11. 2015 
 
Tomáš Karel 
referát průzkumů OEDIS 
NPÚ ÚOP v Plzni

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	archeologické výzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

P0067222.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Lišková Lenka

Popis dokumentu:

Plasy, okres Plzeň - sever, klášter, zahrada prelatury, Zjišťovací záchranný archeologický výzkum - I. etapa (2015).

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

44315826 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Waldmannová Marcela;

Klíčová slova:

Ochranné pásmo; Památková zóna; Kulturní památka nemovitá; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

archeologický nález; archeologie; prelatura; archeologický výzkum; sonda; klášter; zahrada;

Datum vzniku:

30.08.2019

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14477444

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153030_0203
Název	zahrada prelatury s bazénem a terasou
Číslo ÚSKP	200, 40940/4-1507
ID právního stavu	84106 Načítám data z navázané aplikace... , 153030 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Státní archeologický seznam ČR

Druh záznamu: ÚAN

Ident. zázn.: ID SAS

Hodnota ident.: 7410

Bližší specifikace:

Název	Plasy
Kategorie	I

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 75635

Název objektu: zahrada prelatury

Část obce: Plasy

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

	zahrada prelatury s bazénem a … (prvek 14477444)
	vloženo ručně

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12250

Název lokality: Plasy

Reálný typ: město

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	zahrada prelatury s bazénem a … (prvek 14477444)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 50

Název hist. regionu: Kralovice

	zahrada prelatury s bazénem a … (prvek 14477444)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost