Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

F. R. VÁCLAVÍK, B. ŠEDA, K. KULHÁNKOVÁ, T. HUNČOVSKÝ 2014
STAVEBNĚHISTORICKÝ PRŮZKUM 
KOSTELA NAROZENÍ PANNY MARIE VE STRAŠÍNĚ 
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 2
Titulní list
lokalita:  Strašín
kraj :   Plzeňský kraj
objekt:  kostel Narození Panny Marie
číslo popisné:  ---
ulice:  ---
evid. č. kult. památky:  14946/4-3300
parcela:  st. 52
zadavatel:  Obec strašín
  Strašín 16 
  342 01 Sušice
zpracovatelé:  MgA. František R. Václavík
  Mgr. Bohdan Šeda
  Mgr. Kateřina Kulhánková
  Bc. Tomáš Hunčovský
typ SHP:  standardní nedestruktivní
doba zpracování:  7-12/2014
paré:   1/2
  
kontaktní údaje dodavatele:
F. R. Václavík - B. Šeda s.r.o.
Bělobranské nám. 140, 530 02 Pardubice
tel.: 775 563 780
fravaclavik@volny.cz
www.fravaclavik.com
IČO: 729 61 911
DIČ: CZ 7501263352
Katastrální plán s umístěním lokality, podklad ČUZK 2014, bez měřítka, sever nahoře
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 3
Anotace
ANOTACE
kostel Narození Panny Marie
obec Strašín – okres Klatovy – Plzeňský kraj
Areál kostela se nachází cca 550 m jihozápadně od centra obce Strašín na výrazném ostrohu. Areál se skládá 
z vlastního kostela obklopeného zvýšenou terasou hřbitova obdélného tvaru s polygonálními objekty kost-
nice a kaple sv. Barbory v jižních nárožích. Západně od kostela na mírně stoupajícím ostrohu kostela jsou 
základy tzv. poustky a dále k západu výklenková kaple Panny Marie. Budova fary s uzavřeným hospodářským 
dvorem přiléhá k jižní části východní strany hřbitovní terasy.
Orientovaný kostel tvoří bazilikální trojlodí  s převýšenou hlavní lodí. Hlavní i boční lodi jsou zaklenuty třemi 
poli valených kleneb se styčnými výsečemi. Na hlavní loď navazuje stejně široký a vysoký presbytář na obdél-
ném půdorysu se zaoblenými nárožími. Presbytář zaklenut jedním polem a poloviční klášterní klenbou závě-
ru. K bokům presbytáře přiléhají nízké boční věže čtvercového půdorysu s cibulovými střechami. K západním 
průčelí přiléhá starší vyšší věž s cibulovou střechou. V koutech u věže je dvojice nižších točitých schodišť. 
V západní třetině trojlodí je vložena podklenutá kruchta. Užší podklenuté  kruchty jsou i při vnějších zdech 
bočních lodí. K východnímu průčelí presbytáře přiléhá otevřená výklenková kaple.
Kostel byl postaven v letech 1736-1741 jako novostavba na místě staršího kostela z něhož je zachována pou-
ze západní věž do úrovně stropu druhého patra. Starší kostel doložen k roku 1254. Z té doby patrně i před-
chůdce dnešního kostela se západní věží se sdruženými patrně mírně hrotitými okénky na třech stranách 2. 
patra.
Architekt ani stavitel barokní novostavby není znám. Stavebníkem byl patrně majitel panství Žihobce Franti-
šek Antonín z Lambergu. Mladší stavební etapy měly jen udržovací charakter.
Určujícími památkovými hodnotami stavby jsou všechny konstrukce z doby výstavby barokního kostela a zdi-
vo západní věže se zazděnými staršími okny.  V době průzkumu byl objekt ve stabilizovaném stavu. Hlavními 
závadami byla vzlínající vlhkost a stav vnějších průčelí.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 4
Obsah
OBSAH
ANOTACE .................................................................................         3
OBSAH .....................................................................................         4
ÚVOD ......................................................................................     5
DĚJINY OBJEKTU ......................................................................     6
PRAMENY ................................................................................       33
URBANISTICKÉ VZTAHY  ...........................................................   35
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ....................................................    36
PASPORT PRŮČELÍ ...................................................................    37
PASPORT STŘECH  ....................................................................   65
PASPORT MÍSTNOSTÍ  ..............................................................   72
PASPORT KROVŮ  .................................................................... 123
PASPORT HODNOTNÝCH PRVKŮ  ............................................. 139
STAVEBNÍ HISTORIE  ................................................................ 178
GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ STAVEBNÍHO VÝVOJE  ..................... 184
HODNOCENÍ  ........................................................................... 188
HODNOTNÉ KONSTRUKCE, PRVKY, DETAILY .............................. 190
GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ - PAMÁTKOVÉ HODNOCENÍ ............. 191
ZÁVADY  .................................................................................. 195
NÁMĚTY PRO OBNOVU ...........................................................      198
VÝSLEDKY DENDROCHRONOLOGICKÉHO DATOVÁNÍ  ............... 202
SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH  ................................................. 203
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 5
Úvod
ÚVOD
Stavebněhistorický průzkum kostela Narození Panny Marie byl zpracován pro Obec Strašín  a pro firmu AR-
CHaPLAN s.r.o. Hradec Králové jako podklad pro památkovou rehabilitaci objektu.  Předmětem průzkumu byl 
pouze vlastní objekt kostela. Další objekty areálu jsou zmíněny pouze ve vztahu k vlastnímu kostelu. Průzkum 
probíhal v období od srpna do prosince 2014. 
Objekt byl v době průzkumu v poměrně dobrém stavebně technickém stavu. Kostel je pravidelně užíván k 
bohoslužebným účelům včetně pravidelně údržby. 
Průzkum byl proveden jako standardní stavebněhistorický průzkum s důrazem na podchycení autentických 
a hodnotných prvků. Kapitoly Rozbor objektu a Hodnotné detaily a prvky byly zpracovány metodou pasporti-
zace typu „raumbuch“. Nebyly prováděny žádné sondážní práce, s výjimkou odběrů vzorků pro dendrochro-
nologické datování. 
Jako podklad pro zpracování plánové dokumentace stávajícího stavu a plány vyhodnocení stavebního vývoje 
a památkového hodnocení byly použity plány digitalizované a částečně upravené roku 2014 firmou ARCHa-
PLAN s.r.o. Tento plánový podklad je pouze schematický, nejedná se o geodetické zaměření a vykazuje řadu 
chyb a nepřesností. 
Toto zaměření 1NP bylo částečně upraveno, doplněno a doměřeno autory průzkumu a použito pro vytvoření 
schematického půdorysu 2NP, 3NP a střech. Půdorys střech byl použit pro vyhodnocení konstrukce krovů.
Řada nepřesností však nemohla být eliminována. Pro další stavební a projekční práce by bylo vhodné pořídit 
nové geodetické zaměření včetně řezů.
Dřevěné konstrukce kostela byly dendrochronologicky datovány Dendrochronologickou laboratoří 
Ing. Tomáše Kyncla v Brně. 
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 6
Dějiny objektu
DĚJINY OBJEKTU
Archivní rešerše Tomáš Hunčovský
ÚVOD
Kostel Narození Panny Marie se nachází necelý 0,5 km jihozápadním směrem od obce Strašín na vyvýšenině 
Hůrka a od počátku plnil funkci strašínského farního kostela. „Kostel [s bývalým hřbitovem] zaujímá zhruba 
střed nevelké cca obdélné, vodorovné a zatravněné plochy vymezené zdmi. Do severních zlomů ohradní zdi 
vloženy kaple. Po jižní straně hřbitova zahrada fary; vlastní budova fary pak částečně přisazena k východní 
zdi hřbitova. Západně od hřbitova se nachází výklenková kaplička P. Marie. Na přístupové cestě k ní místy 
vystupuje skalní podloží; cesta lemovaná kolem 1 m vysokými zídkami z lomového kamene. Od areálu terén 
strmě klesá k J a Z, pozvolněji pak na ostatní strany. Od východu příjezdová cesta ze vsi, ze západní strany 
obklopuje areál smíšený vzrostlý les“.1
PRAMENY
Pramennou základnu pro stavební dějiny kostela Narození Panny Marie ve Strašíně tvoří několik fondů. Tor-
zovitý fond strašínské farnosti, který je uložen ve Státním okresním archivu v Klatovech, obsahuje pouze 
zlomky dokladů k matrikám oddaných a zemřelých z druhé poloviny 19. století, proto je jeho využití pro 
tento typ práce bezpředmětné. 
Nezastupitelné místo pro poznání dějin strašínského kostela má farní pamětní kniha, která byla vedena od 
poloviny 18. století jednotlivými tamními faráři. Originál knihy se nacházel na strašínské faře, než byl předán 
slovy současného strašínského faráře českobudějovickému biskupství (v této rešerši pracováno s digitální 
kopií knihy, kterou disponuje Státní okresní archiv v Klatovech).
Potenciál pro zdroje informací o strašínském kostele představuje pro případné badatele fond Velkostatek Ži-
chovice uložený ve Státním oblastním archivu v Plzni, pobočka Klášter u Nepomuka. Těžiště fondu však tvoří 
prameny především z 19. a první třetiny 20. století (jedná se o patronátní záležitosti, knihy kostelních účtů, 
popis kostela, plán kostela atd.).
Další fond, kde lze dále najít prameny ke stavebním dějinám katolických farností (např. inventáře z počátku 
19. století, které jednoduše popisují stavební stav kostelů a far), je fond Biskupský archiv uložený ve Státním 
oblastním archivu v Třeboni.
Ve fondu Archiv pražského arcibiskupství uloženém v Národním archivu v Praze lze studovat visitační pro-
tokoly a farářské relace, které podávají zprávy o strašínském kostele pro starší období (zejména 17. a 18. 
století). 
Cenné informace přináší fondy Místní národní výbor Strašín a Okresní národní výbor Klatovy uložené ve Stát-
ním okresním archivu v Klatovech. Prvně jmenovaný obsahuje obecní kroniku vedenou v letech 1928-1968, 
kde se vyskytují kusé zprávy o dějinách kostela. Na informace v ní obsažené je však vzhledem k době jejího 
vzniku třeba nahlížet kriticky. Druhý jmenovaný fond (ONV Klatovy) obsahuje prameny (složka církevního 
tajemníka, složka příspěvky na opravu církevních objektů a složka stavby-opravy nemovitých památek), které 
nám umožňují poměrně přesný náhled na stavební dějiny kostela ve druhé polovině 20. století.
Spisový a plánový archiv Národního památkového ústavu v Plzni obsahuje nejrůznější dokumentace o opra-
vách kostela pro druhou polovinu 20. století až téměř do současnosti, čímž fakticky doplňuje předchozí fond 
ONV Klatovy.
Veškeré prameny a literatura týkající se stavebních dějin areálu kostela Narození Panny Marie ve Strašíně, 
s nimiž bylo v této rešerši pracováno, jsou souhrnně seřazeny na konci práce v kapitole s názvem Seznam 
použité literatury a pramenů.
1  Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (dále jen NPÚ ÚOP v Plzni), evidenční karta kostela 
Narození Panny Marie ve Strašíně.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 7
Dějiny objektu
ARCHIVNÍ REŠERŠE
Ke kostelu Narození Panny Marie ve Strašíně se váže legenda, kterou můžeme poprvé postihnout teprve 
koncem 16. století. Legendu zachytil strašínský farář Josef Budetius, jenž se opíral především o vyprávění 
Albrechta Chanovského (1581-1645).2 Ve farní pamětní knize píše, že „při kostele [...] na západ slunce jest 
jedna chaloupka nábožného poustevníka tehdáž vystavena byla, který kdy někdy se na tom místě zcela Bohu 
svému oddal, [a] velmi žádostivý byl slavnou Královnu nebeskou Pannu Marii někdy před smrtí tělesnýma 
očima svýma viděti“, a pokračuje, jak tento poustevník „jednoho dne z tý chaloupky vyšel, blahoslavená Ro-
dička Boží synáčka svého na rukách držící, a na velikém skalním kameni blíž chaloupky sedící, jemu se viděti 
dala, a na konci toho kamene na památku a dokázání své lásky prstem svým dírku (co dobrý prst vejíti může) 
udělati ráčila, z které ihned voda se vyprejštila, kdež až dosavade se vynachází, kteroužto množství neduži-
vých lidí na zrak, i také dokonale slepých se uzdravilo, a dosavade uzdravuje“.3
V souvislosti s  neznámým poustevníkem přichází další motiv strašínské legendy: Panna Maria. „Její objevení 
na scéně – na velikém kameni před západním průčelím strašínského kostelíka – představuje znovu onen 
pokyn nebes, upozorňující na určité místo jakožto Bohem či Pannou zvlášť vyvolené a naplněné milostí“. 
Důležité je, že nadpřirozený pokyn, zaznamenaný pověstí, nepředcházel stavbě poutního kostela, jako tomu 
bylo např. u legendy tuřanské, vranovské či bozkovské, ale „dodatečně propůjčuje zdejšímu místu význam a 
hodnost místa Bohem a Bohorodičkou vyvoleného“.4
Kostel Narození Panny Marie ve Strašíně se svou nejstarší částí, kterou představuje románská věž v ose 
západního průčelí, hlásí pravděpodobně před polovinu 13. století.5 „Tomuto vročení umělecko-historické-
mu odpovídá i první odraz Strašína a jeho fary v listinných dokladech naší minulosti. Už r. 1254 zjišťuje tu 
listina, kterou se Mikuláš, člen rytířského řádu johanitského, zavazuje nezcizovat nic ze zdejšího zádušního 
jmění. Další doklady o strašínské faře a zdejším kostele máme pak v 14. a 15. století v „Libri confirmationum 
ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim“ (Knihách o potvrzení církevních obročí pražskou 
diecézí): 17. září 1380, po smrti strašínského kněze Staňka, ustanovuje generální vikář pražského arcibiskupa 
Kuneš z Třebovle na tuto faru Jana ze Strakonic, 23. března 1404 po smrti kněze Kopice uveden sem Eliáš 
z Horšova Týna, r. 1414 po smrti kněze Petra Václav z Klatov“.6
Nikde v těchto zprávách se však nevyskytuje nic, co by alespoň náznakem připomínalo mariánskou legendu 
a vůbec intenzivnější mariánský kult ve zdejším kostele. Ačkoliv měl kostel zasvěcení Panně Marii jistě už od 
počátku, chyběl tu objekt, který by mariánský kult jednak podněcoval, jednak zároveň posiloval: socha či 
obraz blahoslavené Panny.7 
Tato socha se dostala do chrámu až někdy v druhé polovině 15. století, protože do této doby ji kladou 
umělecko-historické rozbory.8 Dárcem sochy byl s největší pravděpodobností Půta Švihovský z Rýzmberka († 
1504), pán na Rábí, neboť příslušníky tohoto rodu uvádějí „Libri confirmationum“ jako patrony a prezentá-
tory strašínské fary. Zejména Půta Švihovský po sobě zanechal řadu objektů, mezi něž patří např. kostely ve 
Švihově, v Rábí, ve Velharticích a v Horažďovicích (františkánský klášter) a hradní stavby ve Švihově a Rábí. 
V rámci tohoto Půtova mecenášství se do kostela Narození Panny Marie ve Strašíně pravděpodobně dostala 
i gotická soška Madony, která se svým rázem hlásí právě do této doby a jež se zřejmě stala i inspirací výše 
2  Zdeněk KALISTA, Česká barokní pouť, Žďár nad Sázavou 2001, s. 168.
3  Farní pamětní kniha s názvem „Liber memorabilium parochiae et ecclesiae Strassinensis“ (dále jen Farní pamětní 
kniha), pag. 7; v této rešerši pracováno s fotokopií kroniky. Ačkoliv je v pamětní knize poustevník spjat se jménem 
strašínského faráře Martina Strakonického, podle Zdeňka Kalisty má legenda hlubší kořeny a odkazuje spíše na 
poustevníka Günthera čili česky Vintíře († 1045), který pocházel ze saské velmožské rodiny a horlivě se zabýval misijní 
činností mezi českým obyvatelstvem v Pošumaví. To mu zřejmě vyneslo pověst svatého muže u těchto lidí, neboť po 
smrti se stal jakýmsi patronem tohoto kraje; Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 169-171.
4  TAMTÉŽ, s. 171.
5  Jiří KUTHAN, Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, České Budějovice 1977, s. 132.
6  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 172.
7  TAMTÉŽ.
8  Srov. Emanuel POCHE (red.), Umělecké památky Čech, 3, [P-Š], Praha 1980, s. 440; Karel HOSTAŠ – Ferdinand 
VANĚK, Soupis památek historických a uměleckých v království českém (Politický okres sušický), Praha 1900, s. 108.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 8
Dějiny objektu
uvedené legendy.9 „Lidové podání – i když sochu samotnou odsunulo do pozadí a nahradilo ji přímo osobou 
Panny Marie, zjevivší se zbožnému poutníkovi – zachovalo v zamlžené podobě správný časový sled událostí, 
kladouc vznik intenzivnějšího mariánského kultu do doby pozdější, než byl vznik strašínského kostelíka. A i 
jeho spojení s osobou poustevníkovou snad odpovídá jistou ozvěnou historické skutečnosti, neboť [...] druhá 
polovice 15. století je u nás v znamení nedostatku světského kléru a není vyloučeno, že vyprávění o vidění 
poustevníkově mělo být oporou laickému strážci opuštěné svatyně v jeho snaze udržet zájem lidových vrstev 
o chrám, který jinak – nemaje svého duchovního správce – byl by tento lidový zájem ztrácel“.10
Na tuto péči o strašínský kostel nepochybně navázalo i opatření zvonu pro něj. Jedná se o zvon o výšce 0,7 
m a průměru 0,91 m, na jehož jižním boku je Matka Boží a kolem čepce se v jedné řádce nachází opis vyho-
tovený gotickou minuskulou, jenž zní: „Anno domini milesimo quincentesimo septimo iste campan conflata 
est ad laudem deo et gloriose virgine Marie et omnibus sanctis am[en]“. (Léta Páně 1507 byl ulit tento zvon 
k chvále Boží a k chvále slavné Panně Marie a všech svatých. Amen.) Pod nápisem je pak vlys z gotických 
oblouků a lilií.11
Na počátku padesátých let 16. století přichází ze Strakonic do Strašína kněz, který „nepochybně patřil mezi 
nejzajímavější postavy venkovského katolického kléru v českých zemích 16. století. Byl to Martin Strakonic-
ký“.12 V Martinu Strakonickém se zračí postava poustevníka, neboť na místě, kde se nacházel „od starodávna 
zdí obehnaný“ kámen, z něhož prýštila „ozdravná“ voda, obýval „jakousi chatrnou světničku v témž svatém 
[strašínském] kostele, [...] jinšího přístupu k ní nebylo, krom skrze kostel, kdežto vzdálený jsouce od lidí, 
toliko samoty v té schránce přebýval, faru pak jednomu podruhovi najal, který jemu pokrm z ní nosíval [a] 
to jenom jednou za den, nebo[ť] častěji nejídával, a lóže jeho bylo jest samé prkno, aneb toliko tvrdá zem, 
kamene pak za podhlavničku užíval, kteréž mnohým poutníkům žádostivým jej viděti se ukazuje, v té sednici 
pulpit dřevěný, i také svícen, který k modlení užíval. [...] Slovem ten muž nábožný život svůj vedl až do smrti 
příliš příkrý a zemského nějakého potěšení byl dokona[le] vzdálený, modlitbám a postům všecek oddaný“.13 
K Martinu Strakonickému Zdeněk Kalista dodává, že „vzbuzovalo-li by však toto vylíčení dojem jakéhosi pous-
tevníka, připomínajícího shora zmíněnou postavu strašínské legendy, byl by to omyl. Martin Strakonický 
Alberta Chanovského [jenž ve svých vzpomínkách zmiňuje i Strakonického] je typ bojovný, jakýsi předchůdce 
horlivců protireformačních“.14
Martin Strakonický působil jako farář ve strašínské farnosti 31 let. „Martin Strakonický hostil ve far-
ním stavení, které patrně po jeho usídlení v kostelní sakristii zůstávalo prázdné, svého bratra Pavla 
s jeho rodinou“. Tyto lidi však chtěl Václav Kocz z Dobrše, tehdejší patron strašínského kostela (sta-
tek Žihobce se Strašínem zakoupila rodina Koczů roku 1556), využít jako poddanskou sílu, přestože na ně 
neměl právo, neboť příbuzní Martina Strakonického byli svobodní lidé, měšťané strakoničtí. Spor 
mezi farářem a patronem vyústil ve vypuzení Martina Strakonického ze Strašína, k čemuž došlo 
v roce 1582. Než však Martin Strakonický definitivně opustil strašínskou farnost, stihl během svého 
působení již plně rozvinout mariánský kult na Strašíně.15
Po odchodu Martina Strakonického začala strašínská fara postupně upadat. Ještě před Bílou ho-
rou byla buď opuštěna, nebo se ocitla v rukou nějakého utrakvistického či protestantského kněze. 
Uprázdněna zůstala po Bílé hoře, kdy bylo katolických kněží zapotřebí k správě daleko významněj-
ších míst, než byl Strašín, a utrakvističtí a protestantští duchovní museli opustit Čechy.16 Ve farní 
9  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 172; v Hostašově-Vaňkově Soupisu památek se na straně 107 píše o tom, že 
strašínský kostel byl opraven a opatřen mariánskou sochou od Půty Švihovského roku 1443. K tomuto tvrzení se staví 
kriticky Zdeněk Kalista, který tvrdí, že „Půta Švihovský z Rýzmberka, který tehdy snad žil, však neměl žádného zboží a 
Půta Švihovský, o kterém hovoří náš text, byl ještě dítětem, byl-li vůbec už živ. Obnovení kostela strašínského a s ním 
i dar mariánské sochy třeba nepochybně klást do druhé poloviny 15. století a spíše do poslední čtvrti tohoto století, 
případně do počátku století 16.“ viz Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 193 (pozn. č. 23).
10  TAMTÉŽ, s. 172-173.
11  K. HOSTAŠ – F. VANĚK, Soupis, s. 108.
12  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 178.
13  Farní pamětní kniha, pag. 8.
14  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 179.
15  TAMTÉŽ, s. 180-181.
16  TAMTÉŽ, s. 182.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 9
Dějiny objektu
pamětní knize se píše, že strašínský kostel zůstal úplně osiřelý, až se jakýsi „Decanus Sutticensis 
ignoti Nominis et cognominis“ (sušický děkan neznámého jména a příjmení) chopil jeho správy.17
První podrobnější zpráva o strašínském kostele pochází z počátku roku 1677.18 Ve farářské relaci se 
hovoří o tom, že „in Ecclesia Parochiali habetur Imago, seu Statua B[eatissimae] V[irginis] M[ariae] 
miraculosa, quae pro tali revera aestimatur ab Anno 1578, ut annotatu[m] extat“ (ve farním kostele 
máme obraz neboli zázračnou sochu Blahoslavené Panny Marie, která je za takovou považována již 
od roku 1578, jak o tom jsou zápisy) a že mariánský kult je již plně rozvinutý, neboť do Strašína kaž-
doročně přichází na svátek Narození Panny Marie „Processiones [...] ex Pergrägchstejn, ex Albrech-
ticz, ex Nezamislicz, ex Wolenicz, ex Wacow, et Vimberga et ex Civitate Sutticensi, non ita pridem 
in Festo Visitat B[eatissimae] V[irginis] Mariae“ (procesí z Kašperských Hor, Albrechtic, Nezamyslic, 
Volenice, Vacova a Vimperka, z města Sušice však přichází procesí dříve, a sice na svátek Navštívení 
Blahoslavené Panny Marie).19
Příjmy fary tvoří především „vaccis ferreis“ (tzv. železné krávy – dobytek, který měli sedláci zapůjče-
ný od farnosti a platili za něj roční daň), jejichž počet je 113 a z kterých činí roční výdělek 11 zlatých 
23 krejcarů. Kromě nich inkasuje farář něco málo z almužen, které odevzdávají návštěvníci při ká-
zání nebo je vhazují do pokladničky u vchodu do kostela. Péči o kostel má na starosti jeho „Collator 
[...] D[ominus] de Lanau“ (patron pán z Lanau).20 Farní kostel ve Strašíně nevlastní žádné pozemky, 
kromě pozemku vlastního farního hospodářství. „Domus Parochialis Lignea (quae reparare multa 
eget, sicut et Cubiculu[m] a familia separatum) ab Ecclesia distat minimum, quadringentos Passus“ 
(Samotná fara, jež je ze dřeva a od kostela vzdálena 40 kroků, vyžaduje akutně opravy stejně jako 
malá místnůstka oddělená od služebnictva). Při farním kostele se však také „Schola pro erudienda 
Iuventute, extat“ (nachází škola pro vzdělávání mládeže).21
Relace dále přináší informaci o strašínské farnosti, na jejímž základě lze určit její přibližný rozsah. 
Pod administrativu strašínského duchovního správce, který spravuje i filiální kostel v Žihobcích, pa-
tří ves Strašín se 110 osobami, vesnice Nezdice se 108 osobami, ves Pohorsko se 70 osobami, ves 
Žihobce se 190 osobami a ves Rozsedly se 49 osobami – celkem 527 farníků, „exceptis in omnibus 
Pagis pro Communione ineptis“ (vyjma těch ve všech vsích, kteří nejsou schopni přistupovat ke sto-
lu Páně).22 Strašínská matrika z tohoto období se zmiňuje ještě o vsi Nahořánky.23
K relaci je připojen i inventář strašínského kostela: „Poznamenání věcí, které se při chrámu Páně 
strašínským vynacházejí:
Pozitiv 1 a oltáře ... 3
Kalichy stříbrný pozlacený ... 2
Ciborium stříbrný a vnitř pozlacený ... 1
Monstranci mosazná s měsíčkem stříbrným ... 1
Monstranci stříbrná pozlacená za 64 zlatých ... 1
Svícny mosazný ... 4
Svícny cínový ... 4
Antipendium rozdílných ... 10
Příkrov pro pohřeb ... 1
Ubrusů na oltáře ... 5
Šátků vyšívaných na oltáře ... 9
17  Farní pamětní kniha, pag. 3.
18  Národní archiv (dále jen NA) Praha, Archiv pražského arcibiskupství, sign. B 11/16.
19  TAMTÉŽ, fol. 205r.
20  TAMTÉŽ, fol. 204r.
21  TAMTÉŽ, fol. 205r.
22  TAMTÉŽ, fol. 204r.
23  Státní oblastní archiv (dále jen SOA) Plzeň, Sbírka matrik západních Čech, matrika narozených, oddaných a 
zemřelých farního úřadu Strašín 1668-1699.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 10
Dějiny objektu
Korporály ... 4
Purifikatoria ... 6
Ubrusce ... 2
Ornátů ... 7
Konvičky cínový ... 3
Ručníky pro umývání ... 4
Ručníky pro posluhování ... 2
Korouhví ... 7
Krucifixy na oltáře ... 3
Portatile ... 1
Zvonečky k oltářům a u kaple ... 4
Zvony i na věži i nad oltářem ... 4
Šátky na kalich ... 7
Krabice na hostie ... 1
Ampulky na svatý oleje ... 1
Misál 1, Evangelium 1, Puczlycht [!] 1, a svícen dřevěný velký 1, lampa stříbrná 1, dřevěná postříbřená 1, 
kotlíček cínový na vodu svěcenou 1, umyvadlo cínový 1, kalíšek cínový pro posluhování 1, alby 2, humerály 
2, apely 2, sukničky na Pannu Marii 6, modrý sukničky pro ministranty 2, komuky [!] 8, modrá sukně pro 
poustevníka 1, komžičky 4, kostnice 1 a máry 2, křtitelnice toliko plechová“.24
Na počátku 18. století došlo k majetkovým úpravám, změně vrchnosti a spolu s tím i ke změně patrona stra-
šínského kostela. Do té doby spadala vesnice Strašín pod žihobecké panství, které v průběhu předcházejících 
staletí několikrát změnilo svého majitele. Během 15. století patřilo panství rodu Švihovských z Rýzmberka, 
kteří si jej podrželi až do čtyřicátých let 16. století. Koncem čtyřicátých let 16. století pak bylo prodáno bra-
třím Janovi a Felixovi z Říčan. Roku 1556 zakoupil žihobecký statek se Strašínem Kryštof Kocz z Dobrše.25 Od 
roku 1609 držela v rukou panství Ludmila Koczová z Chudenic. Na počátku třicetileté války vlastnil panství 
Jaroslav Bukovanský Pinta z Bukovan.26 Po porážce stavovského odboje se panství na krátkou dobu přesunu-
lo do vlastnictví Martina de Hoef Huerty, plk. Morgella a následně jej získal rod Iselinů z Lanau, kteří si jej 
podrželi až do počátku 18. století.27 V letech 1707, 1708 a 1710 koupil kardinál, pasovský biskup, kníže Jan 
Filip z Lamberka postupně statky Žichovice, Rabí a Žihobce a spojil je v jeden komplexní celek – žichovické 
panství, v němž se od té doby nacházelo městečko Rábí, vesnice Žichovice, Bešetín, Bílenice, Čapice, Čímice, 
Damětice, Damíč, Domoraz, Dražovice, Kejnice, Nezamyslice, Nová Ves, Pohorsko, Soběšice, Šimanov, Věš-
tín, Bojanovice, Budětice, Žihobce, Nezdice, Ostružno, Rozsedly, Strašín, Žďánov a části cizopanských vesnic 
Bukovník, Kadešice, Karlovce a Maleč. Lamberkové pak drželi tento velkostatek až do roku 1945, nikoli však 
v jedné větvi. Orteneggská starší linie vymřela roku 1797 a knížecí hodnost i svěřenecké statky přešly na 
mladší větev – bavorskou. Roku 1887 pak obojí dostala linie Ottenšteinská. Od počátku 18. století tedy drželi 
patronát nad kostelem Narození Panny Marie ve Strašíně vždy jednotliví příslušníci rodu Lamberků.28
V roce 1726 (nebo někdy bezprostředně poté) byl na věž kostela umístěn další zvon. Jeho výška byla 0,55 m a 
průměr 0,68 m. Na něm se pod ovocným vlysem nacházel dvojřádkový opis renesančními majuskulemi, jenž 
zněl: „HONORI BEATISSIMAE VIRGINIS MARIAE NASCENTIS REFUSA HAEC CAMPANA SUMPTIBUS AECLEIAE 
SUB ADMO DUM REVERENDO VENERABILI AC DOCTISSIMO DOMINO IOANN MICHAELE LEOPOLD ACTU 
CURAT LOCI A[NN]O 1726“ (Tento zvon byl ulit na náklady kostela ke cti Narození Blahoslavené Panny Marie 
za veledůstojného ctihodného a veleučeného Pána Jana Michaela Leopolda místního faráře roku 1726). Pod 
opisem byly visuté festony a akanty, na boku se pak nacházel reliéf Panny Marie s dítětem a opis: „SANTA 
MARIA MATER DEI ORA PRO NOBIS“ (Svatá Marie, Matko Boží, oroduj za nás). Na protější straně byl sv. Jan 
Nepomucký, kolem něhož: „SANCTE IOANNES NEPOMUCENE ORA PRO NOBIS“ (Svatý Jane Nepomucký, oro-
duj za nás). Spodní okraj doplňovalo zvonařské znamení a jméno klatovského zvonaře: IOANNES PRICQUEY.29
24  NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, sign. B 11/16, fol. 208r.
25  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 178.
26  Vladimír HOLÝ, Z minulosti Žihobec, in: Jubilejní sborník Žihobce 1971, Žihobce 1971, s. 3-24.
27  SOA Plzeň, pobočka Klášter u Nepomuka, Velkostatek Žichovice, Inventář (arch. pomůcka), s. 4.
28  TAMTÉŽ, s. 4-5.
29  K. HOSTAŠ – F. VANĚK, Soupis, s. 109.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 11
Dějiny objektu
O rok později přibyl do strašínského kostela další menší zvonek, který byl posléze umístěn nad sakristii, pl-
nil funkci umíráčku a měl výšku 21 cm o průměru 29,5 cm.30
Z roku 1739 pochází další relace o stavu strašínského kostela sepsaná volyňským děkanem Leopoldem Ja-
nem Lausekerem. Podle zprávy pobírá strašínský farář „33 měřic pšenice, 21 měřic ječmene a 33 měřic ovsa, 
ze 40 mandelů jednotlivých asi 10 měřic pšenice a 10 měřic ovsa. Vlastní hospodářství farářovo představuje 
28 měřic pozemků u fary, 35 měřic pozemků u filiálního kostela v Žihobcích je pronajato tamním sedlákům 
za třetí mandel. Štola vynáší ročně 45 zlatých, ‚suffragia‘ (dary na modlitby za někoho či něco) ca 10 zlatých, 
nadání 15 zlatých a kasace s koledou asi 10 zlatých. Vedle toho dostává farář 6 fůr robotního sena z luk a sud 
piva (místo desátků ze 2 vesnic), k němuž kolátor přidává 6 sudů za 2 mše svaté a ‚pro solemnitatibus‘ (pro 
dny sváteční) ještě 1 sud a 2 ‚čbery‘“.31
Důležitější je však fakt, že od roku 1736 probíhaly ve Strašíně stavební úpravy, jejichž výsledkem byla nová 
podoba tamního kostela. Zápis ve strašínské obecní kronice z roku 1928 k přestavbě poznamenává, že „[kos-
tel] v nynější své podobě byl vybudován v letech 1736-1741 na místě kostela starého, značně menšího, 
z konce 14. století [!]. Ze starého kostela pozůstala pouze věž, při novostavbě značně zvýšená a utužená 
při svých kořenech opěrnými pilíři. Spodek věže tvoří zároveň hlavní vchod do kostela a nazývá se ‚kobka‘. 
Stavitel kostela není znám. Farní kronika se jen zmiňuje, že kostel byl vybudován za faráře Tomáše Vaňka, 
rodem ze Žihobce, jenž před stavbou vykonal pěšky několik cest do Vídně a Pasova, kde hledal případný vzor 
ke stavbě. Podle několika svědectví byl vystavěn kostel podle vzoru kostela Panny Marie v Pasově (Hilfberg), 
poněvadž prý je mu nápadně podoben“.32 Starý strašínský kostel byl z největší části stržen a „de licentia 
Revermi archiepiscopalis consistorii actualiter fere a fundamentis reaedificatur“ (se svolením nejdůstojnější 
arcibiskupské konzistoře je téměř od základů budován). Dosavadní loď byla údajně „zvýšena a nejspíše i 
prodloužena, přistavěny (?) boční lodi, nově postavený presbytář s postranními věžemi a zvýšena západní 
věž o dnešní 3. patro. Všechny klenby, členění fasád, výzdoba interiérů, štíty, kruchta, balkóny, portály a okna 
náleží zřejmě k této přestavbě. Soudobé snad také krovy všech věží, krov presbytáře a zvonová stolice. Ve 
stejné době patrně postaveny schodišťové přístavky a snad i kaplička u presbytáře. V 1. a 2. patře západní 
věže provedena nová okna a původní zazděná“.33 Během přestavby kostela došlo k přenesení milostné sochy 
Panny Marie 300 kroků od strašínského kostela do kaple sv. Anny, kde byla uctívána a „příštího léta [1740] 
má býti přenesena do nového chrámu“. Vikář Lauseker během vizitace nalezl ve strašínském kostele menší 
roucha a dokonce jakýsi poklad.34
Zdeněk Kalista k přestavbě kostela dodává: „Že [farář] Vaněk byl vskutku hlavním stavitelem Strašína co 
poutního místa ve smyslu hmotném i ve smyslu duchovním, ukazuje i celá situace, za níž se pustil do stavby 
tamního poutního chrámu. [...] Určit, kdo stavbu projektoval a prováděl, zůstává [však] stále ještě úkolem 
historiků výtvarného umění. Budou musit při svém pátrání vycházet jak od patrona strašínského kostela 
knížete Antonína z Lambergu a jeho styků s uměním v Podunají, tak od faráře Vaňka,35 jeho zkušeností 
z jeho mariánských poutí i jeho známostí v řadách českých umělců, zejména těch, kteří působili na Klatovsku 
a Sušicku“.36
V literatuře bývá tradičně uváděno, že výstavba barokní podoby strašínského kostela proběhla v rozmezí let 
1736-1739.37 Jako mnohem pravděpodobnější se však jeví, že kostel byl definitivně dostavěn až na počátku 
čtyřicátých let 18. století. Naznačuje to jednak zápis v obecní kronice: „[kostel] v nynější své podobě byl vy-
30  Farní pamětní kniha, pag. 78.
31  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 185-186.
32  Státní okresní archiv Klatovy (dále jen SOkA Klatovy), Místní národní výbor Strašín (dále jen MNV Strašín), 
obecní kronika z let 1928-1968, pag. 11-12; digitalizováno na webové stránce http://www.portafontium.cz/
iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0080 (stav k 14. 7. 2014).
33  NPÚ ÚOP v Plzni, evidenční karta kostela Narození Panny Marie ve Strašíně.
34  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 186-187.
35  „[Vaňkovi] je v roce 1737 53 let, národností je to Čech, původem ze Žihobců, humaniora vystudoval v Klatovech, 
vyšší studia v Praze, r. 1717 byl ordinován arcibiskupem Mayerem, [působil pak] jeden rok jako kaplan v Bělčicích, 
tři léta v Příbrami jako administrátor, když tu nebylo děkana, a pak jako kaplan, jeden rok jako kaplan u děkana 
v Pelhřimově, dvanáct let jako farář v Chvojově a teď je pátý rok jako farář ve Strašíně“; TAMTÉŽ, s. 186.
36  TAMTÉŽ, s. 198.
37  Srov. např. E. POCHE (red.), Umělecké památky, s. 440; K. HOSTAŠ – F. VANĚK, Soupis, s. 107; Miloš ANDĚRA a 
kol., Šumava. Příroda – historie – život, Praha 2003, s. 452.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 12
Dějiny objektu
budován v letech 1736-1741“,38 jednak zmínka z průběhu vizitace vykonané dne 5. listopadu 1739: „příštího 
léta má býti [socha Panny Marie] přenesena do nového chrámu“.39
Během této barokizace kostela došlo i k výstavbě kaple sv. Barbory, zděné kaple situované v severozápad-
ním zlomu ohradní zdi (tzv. kostnice) a samotné ohradní zdi kolem kostela.40 Obecní kronika hovoří ještě o 
třetí „prostřední“ kapli, v níž „se ukládaly pohřební rekvizity, a [která] byla úplně zrušena“.41 S výstavbou 
budovy fary se zřejmě započalo v roce 1740, dostavěna však byla až v druhé polovině 18. století.42
Interiér kostela vyplňoval hlavní portálový oltář z let 1730-1740 se sochami Boha Otce, sv. Petra, Pavla, Jana 
Křtitele, Jana Evangelisty a s dřevěnou gotickou sochou Madony. Dále dva protějškové boční oltáře Panny 
Marie a sv. Jana Nepomuckého pocházející z 1. poloviny 18. století, barokní kazatelna s reliéfy na řečništi, 
křtitelnice v levé boční lodi (po polovině 18. století), středověká kamenná křtitelnice a dvě barokní zpověd-
nice s poprsími sv. Máří Magdalény a sv. Petra. Prostor byl doplněn obrazem Svaté rodiny a obrazem arch-
anděla Michaela vzniknuvších kolem roku 1700.43 Posléze přibyla do dřevěné křtitelnice ještě cínová nádoba 
s letopočtem 1762.44
Z roku 1824 je dochován popis budov při strašínském kostele včetně samotného kostela (překlad z němec-
kého jazyka):
Fara
1) obytná budova v rohu
a) krov se šindelem
b) zděné přízemí, ve kterém jsou 2 předsíně, 2 kuchyně, 6 pokojů a 1 špajz s podlahou z rákosu
c) pod tím klenutý sklep
2) vjezd a ovčín
a) střecha se šindelem
b) zděná spodní místnost
3) „Schurfe“ [!]
a) střecha se šindelem
b) zděná spodní místnost s dveřmi
4) stodola
a) střecha se šindelem
b) zděná spodní místnost s vjezdovými vraty
5) koňská stáj a chlév pro krávy
a) střecha se šindelem
b) dva zděné oddělené chlévy
6) kurník
a) střecha se šindelem
b) uvnitř rozdělená místnost ze dřeva a zdi
Kostel
a) střecha na kostele s cihlovými taškami
b) střecha nad modlitebnami („Oratorien“) se šindelem
c) uvnitř klenutá zděná místnost s 5 [!] oltáři, kněžištěm, varhany a modlitebnami
d) 3 věže se 4 zvony, při nichž jsou kopulové střechy se šindelem
e) 3 kaple, a sice kostnice, vstupní a sv. Barbory s kopulemi se šindelem
Dům kostelníka
38  SOkA Klatovy, MNV Strašín, obecní kronika z let 1928-1968, pag. 11; digitalizováno na webové stránce http://
www.portafontium.cz/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0080 (stav k 14. 7. 2014).
39  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 186.
40  NPÚ ÚOP v Plzni, evidenční karta kostela Narození Panny Marie ve Strašíně.
41  SOkA Klatovy, MNV Strašín, obecní kronika z let 1928-1968, pag. 13; digitalizováno na webové stránce http://
www.portafontium.cz/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0090 (stav k 15. 7. 2014).
42  NPÚ ÚOP v Plzni, evidenční karta fary.
43  E. POCHE (red.), Umělecké památky, s. 440.
44  K. HOSTAŠ – F. VANĚK, Soupis, s. 108.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 13
Dějiny objektu
a) střecha se šindelem
b) v přízemí jedna předsíň, světnice, spíž, kuchyně a chlév
Školní budova
1) obytná budova
a) střecha s cihlovými taškami
b) zděné přízemí, kde je předsíň a kuchyně, vlevo velká vyučovací místnost, vpravo učitelův pokoj, komora 
a chlév
2) kotelna
a) „kaltdach“ s cihlovými taškami
b) zděná místnost na topení a sklep“.45
Následuje popis kostela z roku 1828 (překlad z německého jazyka):
„Strašínský kostel
a) Tento kostel se nachází na kopci nezávisle na všech obydlích. Ve vzdálenosti 2 sáhů („Klafter“) od kostela 
jej dokola ohraničuje 1 1/3 sáhu vysoká zeď a západně hned za ní je lesík, ve kterém stojí ze dřeva postavený 
domek. Jižně od kostela je zahrada, severně je jen obehnán zdí. Jihovýchodně 4 sáhy daleko od něho je farní 
dům. Tento kostel je celý postavený z kamene a je klenutý.
b) O kostel se opírají tři dvouposchoďové vysoké věže, které jsou pokryty kopulemi se šindelem.
c) V ohradní zdi, východně od tohoto kostela, stojí kaple sv. Barbory, která byla zhotovena z kamene a je 
pokryta šindelem.
d) Severně se nachází pokryté, avšak přece jen vzácně k vstupu využívané schodiště, které je vedeno kamen-
nou kaplí, která má kopuli pokrytou šindelem.
e) Tyto dvě předcházející kaple doplňuje kostnice zhotovená z kamene, která má kopuli pokrytou šindelem.
Ve vzdálenosti 200 sáhů pod kopcem, na němž stojí tento kostel, teče na vodu bohatý potok, rovněž i v jeho 
blízkosti je na něm závislý rybník.
Chalupa poustevníka
Ze dřeva a zdiva
Strašínská fara
4 sáhy východně od kostela se nachází fara zbudovaná z kamene“.46
V letech 1854-1856 byla postavena nová školní budova na jihovýchodním okraji obce. „Původní škola stra-
šínská se nalézala v severovýchodním rohu nynější školní zahrady, kde dříve bývala fara. Proto se dlouho udr-
žel název ‚na staré faře‘. Později vybudována byla škola na západ od staré školy, tato budova doposud trvá, je 
v soukromém vlastnictví, sloužíc za obytné stavení a zčásti hospodářské, a má čís. pop. 17.
Ani tato budova nemohla dlouho vyhovovati svému účelu při rychle vyrůstajícímu počtu dítek školu na-
vštěvujících – byla to škola pro celou farní osadu – a proto v letech 1854-1856 byla postavena škola nová. 
Plán ke stavbě vypracoval stavitel Cába ze Střelských Hoštic, stavbu prováděl soukromý podnikatel Jan Korál 
z Nezdic, č. 27. Postavena byla na farském pozemku, zvaném ‚stromový sad‘, vyměřeném obcí s farou za 
pozemek, zvaný ‚Na hostince‘“.47
V roce 1858 bylo do kostela pořízeno nové „stříbrné a pozlacené ciborium“. Strašínský farář Jan Duben píše, 
že „staré, celé měděné, s pozlacením již místami otřelým, nezdálo se mi býti důstojným stánkem pro nejsv. 
Svátost, pro Boha nejvyššího v způsobě chleba mezi námi přebývajícího. Sdělil jsem to osadníkům a oznámil 
sem sbírku na ně po osadě. [...] Ciborium 37 2/16 [vídeňských] lotů těžké zhotovil stříbrník vídeňský p. Tomáš 
Dub, rodem z Volenic, který co chudý chlapec do Vídně šel a nyní bohatý stříbrník tam žije z lásky ku chrámu 
45  SOA Plzeň, pobočka Klášter u Nepomuka, Velkostatek Žichovice, inv. č. 180, sign. Fach XVIII, fasc. 1, kart. č. 5.
46  TAMTÉŽ.
47  SOkA Klatovy, MNV Strašín, obecní kronika z let 1928-1968, pag. 14; digitalizováno na webové stránce 
http://www.portafontium.cz/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0100?x=-112&y=-
17&w=1925&h=802 (stav k 23. 1. 2015).
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 14
Dějiny objektu
Páně Strašínskému za 94 zlatých 30 krejcarů [celková částka, která byla vybrána od osadníků] v banknotách 
jak dí v ceně, co jej samého stojí. Svěcené bylo od nejdůst. p. biskupa budějovického dne 20. ledna 1858, jak 
listina v archivu uschovaná dosvědčuje“.48
Dne 9. října 1858 bylo dohotoveno „dřevěné mřížení okolo hlavního oltáře v zdejším chrámu Páně. Nechal 
sem to spolu tak zařídit, aby dvířkami, které se mohou zamykati, přístup až k samému oltáři byl zamezen. Zde 
jest v chrámu Páně pro lid místa dosti a netřeba aby jednotliví sedajíce na stupínky u oltáře zády k oltáři, na 
němž nejsv. svátost spočívá, se obraceli. Dvě fošny [...] k tomu propustil Karel Milota, pilař ze Strašína. [...]
Dnes právě došla také nová pěkná kadidelnice pro náš chrám Páně, za 13 zlatých v stř. v Budějovicích koupe-
ná a od jistého dobrodince našemu chrámu Páně darovaná. Tak přibývá s Boží pomocí věcí k okrase chrámu 
Páně a k zvelebení služeb Božích“.49
V roce 1879 byly z almužen osadníků pořízeny „rochety dvě pro ministranty, dvě komže modré, dvě červené 
a dvě černé, dále štola ke křtu. Vysoce rozená hraběnka Anna z Lambergu darovala téhož roku chrámu Páně 
strašínskému co patronka pěkný bílý ornát, na němž sama pracovala, albu, humeral, cingulum a dva pěkné 
bílé zlatem tkané polštáře. Veledůstojný pan farář z Nicova Jan Jungbauer daroval tři korporály; mimoto dala 
jedna sousedka z Rozsed, osady Žihobecké, obnovit kříž v kostnici a truhlář Fr. Čečelovský z Nezdic obnovil 
kříž v kopce. [...]
I na zázračnou Rodičku Boží vzpomenula sobě jistá ctitelkyně z lázní sv. Anny u Horažďovic, rozená Ladma-
ňová, darovavší krásný bílý atlasový pláštík na Pannu Marii, který o pouti velké Rodičce Boží dán byl, a jiná 
dobroditelka z Tažovic u Volenic darovala na oltář pěkné dvě dělané květiny. [...] Nový kříž před kostelem 
zhotoven a v neděli 17 po sv. Duchu u přítomnosti velikého zástupu lidí, posvěcené dřevo daroval Tomáš 
Kašák z Nahořan č. 5“.50
V roce 1880 byly opraveny „kříže při pohřbu potřebné, kříž na rakev a kříž k Božímu hrobu“ a kostel „obdržel 
z jednoty Nejsv. Svátosti Oltářní kasuli fialovou“. Dva roky poté (1882) byl opraven oltář v kapli sv. Barbory a 
následující rok (1883) došlo k pořízení příkrovu, kostelních rochet a červené, modré a černé komže.51
Roku 1884 byl kostel „uvnitř i zevnitř obílený“. Následující rok darovala Amálie Prášková kostelu „dvoje 
harmonické zvonky“. V roce 1888 pak kostel získal vyšívané antipendium na velký oltář od sušické měšťanky 
a bílé záclony na oltář Panny Marie darovala Julie Kratochvílová z Veštína.52
Roku 1890 byla „pořízená pro kostel nebesa, která již velmi potřebná byla“, a jež zhotovila „slečna Anna 
Sintlová z Prahy [...] za práci ruční si nic nepočítajíc“. Tatáž Anna zaslala následující rok do kostela ve Strašíně 
fialový pluviál.53
V roce 1893 pořídil strašínský farář „zčásti z ouvěr u Rodičky Boží sešlých a zčásti sám nový Boží hrob [práci 
vykonal řezbářský mistr Jan Pšenička].
Práce řezbářská tělo P. Ježíše stálo ... 30 zl.
Práce malířská ... 25 zl.
Práce truhlářská ... 8 zl.
Práce ozdobná a věci rozličné na okrasu a osvětlení upotřebené ... 25 zl.“.54
Roku 1894 „konala se větší oprava na kostele. Kruchty novým krovem a krytinou opatřeny, věže zčásti nově 
přikryty, krytina střechy kostela přeložená, věže i kostel obílen. Střechy stavení nově z velké části přikryty a 
to vše ochotou vysokorodého patrona pana Františka Emericha hraběte z Lamberku“.55
Z druhé poloviny 19. století pochází výklenková kaple Panny Marie, která stojí necelých 50 m západně od 
48  Farní pamětní kniha, pag. 26.
49  TAMTÉŽ, pag. 29.
50  TAMTÉŽ, pag. 31.
51  TAMTÉŽ, pag. 32; nové kázule, komže a pluviál byly do kostela pořizovány velmi často (např. roku 1886, 1887, 
1889, 1896, 1903).
52  TAMTÉŽ, pag. 33.
53  TAMTÉŽ, pag. 34.
54  TAMTÉŽ.
55  TAMTÉŽ, pag. 35.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 15
Dějiny objektu
kostela na hraně ostrožny.56
V roce 1901 byl „důkladně nákladem duchovního správce chrám Páně uvnitř upraven. Oltáře, kazatelna, 
zpovědnice náležitě vyčištěny, znovu nalakovány a vylepšeny. Svícny oltářní zakoupeny a tak o důstojné 
okrášlení chrámu Páně postaráno.
Marie Kramlová, provdaná ve Vídni, rozená Pohorská, darovala kostelu dva obrazy na skle malované předsta-
vující P[ána] Ježíše žehnajícího chléb a P[annu] Marii s pomocnicí“.57
V roce 1902 „darovala jedna osadnice [Marie Vacková] mnohaletá ve Vídni se zdržující velký obraz P[anny] 
Marie kostelu na poděkování, že její syn z nebezpečné nemoci, v které mu oslepnutí hrozilo, vyhojen byl.
Jiný dobrodinec chrámu Páně Trnka Jan, hudebník svobodný v Rusku se zdržující, jenž do Pohorska přísluší, 
poslal slušný baldachýn barvy světle modré s květy stříbrnými k sošce P[anny] Marie“.58
Roku 1903 byly ze sbírek pořízeny dvě fialové korouhve „pro chrám Páně od firmy Ignáce Veškudly z Jab-
lonce. [...] Téhož roku darovaly ctihodné školské sestry ze Sušice chrámu Páně z úcty k Rodičce Boží pěkný 
stříbrný vyšívaný pláštíček na ciborium. Jistá osoba z Prahy u Strašini rozená dala pěkný obraz P[anny] Marie 
Svatohorské, který pověšen v průčelí kostela“.59
Kolem kostela se uvnitř ohradní zdi nacházel až do roku 1908 osadní hřbitov.60 Již během roku 1907 se však 
začal „stavět nový hřbitov na východní straně u cesty z kostela ke Strašínu na pozemku farním a dostavěn a 
účelu svému odevzdán 1. června 1908. [...] První pohřbený na novém hřbitově bylo dítko Frantíček Milota, 
syn mlynáře ze Strašína v červnu zemřelý a z dospělých v listopadu zemřelá Marie Kašíková výměnkářka z 
Pohorska“.61
Roku 1911 byly do kostela zakoupeny „nádobky stříbrné vyzlacené na sv[até] oleje, stříbrný pacifikál a [ten] 
pak se spojil s kropenkou z nového stříbra“.62
Během roku 1913 byly provedeny „nejnutnější opravy na kostele a dveřích kostela podobně i na farních 
budovách. Kostel zvenku obílen i s věžemi, na velké věži vyspravena velká trhlina a na malých věžích krytina 
v dolejší částce, by nezatékalo na klenutí. Ve farní budově v takzvané kaplance nový strop zhotoven, nová 
podlaha položena a nový sporák a dveře nové pořízeny, podlaha v kuchyni z cihel opravena. Zvenku fara obí-
lena a pilíře u vchodu na starý hřbitov důkladně opraveny. Na kolně celý krov lepenkou přikrytý. Výlohy na 
opravy ty hradil z větší části hraběcí milost patron, povoz nádenické práce osada“.63
V červenci roku 1916 se zřítila část zdi „starého hřbitova na straně jižní. Zřícená část znovu byla postavena, 
ale jen do niveau hřbitova za příčinou zmenšení zatížení. Část niveau převyšující byla nahrazena železným 
zábradlím.
[Dále byla poražena] stará lípa na hřbitově u farského štítu. Jsouc nahnilá ohrožovala bezpečnost na hřbitov-
ní cestě, silně frekventované“.64
Roku 1916 došlo v rakousko-uherské monarchii v důsledku izolace centrálních mocností k rekvizici obilí, 
pícnin a tuků určených k zásobování armády. K nim postupně přibyla i rekvizice kovů, která se týkala také 
zvonů. Ještě v listopadu téhož roku proběhla ve strašínském kostele rekvizice dvou zvonů: „Na hlavní věži 
zvon s reliéfem sv. Jana Nepomuckého ve váze 215, 5 kg,65 [...] a ve věži nad sakristií zvonek ve váze 8,5 kg, 
[který byl 20 cm vysoký o průměru 25 cm bez nápisu i ozdoby]. [...] Obnos za zvony ve výši K 896 zaslán byl 
c. k. voj. stavebním oddělením 8. arm. sboru v Praze patronátnímu úřadu v Žichovicích, kde uložen jako fond 
56  NPÚ ÚOP v Plzni, evidenční karta kostela Narození Panny Marie ve Strašíně (součástí karty je i popis výklenkové 
kaple Panny Marie).
57  Farní pamětní kniha, pag. 37.
58  TAMTÉŽ, pag. 39.
59  TAMTÉŽ.
60  SOkA Klatovy, MNV Strašín, obecní kronika z let 1928-1968, pag. 13; digitalizováno na webové stránce http://
www.portafontium.cz/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0090 (stav k 17. 7. 2014).
61  Farní pamětní kniha, pag. 44.
62  TAMTÉŽ, pag. 45.
63  TAMTÉŽ, pag. 47-48.
64  TAMTÉŽ, pag. 53.
65  Jednalo se o zvon umístěný na věž kostela v roce 1726 (viz údaje o zvonu uvedené k roku 1726 v této rešerši).
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 16
Dějiny objektu
na opatření nových zvonů.
Letošního roku [1917] právě večer před velkou zdejší poutí – 7. září, přišla vojenská četa rekvírovat třetího 
zvonu, druhého malého, nalézajícího se ve věži nad sakristií a používaného jako umíráčku. Měl tedy zůstati 
při zdejším kostele jen jediný zvon, onen velký na hlavní věži z r. 1507“. Duchovní správce však nabídl komisi 
nepoužívaný zvon o stejné váze, který se nacházel v nezdické kapli. Tento zvon se nepoužíval, protože byl 
„proražen a neměl pěkného zvuku. Nabídku tohoto zvonku komise přijala a tím umíráček byl zdejšímu chrá-
mu Páně zachován“. Ke zvonům se měla přidat i rekvizice cínových píšťal z kostelních varhan o váze 18 kg 
včetně dalších kovových předmětů v kostele. Většina těchto předmětů však byla zachráněna „c. k. zemským 
konzervátorem, od něhož tyto všechny předměty až na 2 kousky [dva výše zmíněné zvony], prohlášeny byly 
za vyloučené z povinnosti odevzdací“.66
V roce 1919 znovu vysázel strašínský farář „ovocnými stromky stráň před farou (severní svah). Přišlo tam 
[vynechané místo pro počet, který však nebyl dopsán] jabloní, 2 hrušně, 1 třešně, [vynechané místo pro 
počet, který však nebyl dopsán] švestek. Také v zahradě bylo vysázeno 3 jabloně, 1 třešně, 2 broskve, které 
však zhynuly“.67
Poměrně větší opravy byly provedeny na strašínském kostele, faře a kapli sv. Barbory v rozmezí let 1920-
1921. Na kostele „nově pokryty byly šindelem kruchty, a sice Strašenská celá, Nezdická zčásti. Nové krytky 
šindelové dostalo se dále kapli sv. Panny Barbory. Na faře nově byla zřízena šindelní střecha nad obytnou 
částí fary a sice strana jižní. [...]
Na kostele dále vyměněny byly nové hroty hromosvodů na všech 3 věžích, což provedla f[irm]a Rudolf Vej-
truba v Praze.
Na faře přestavěna byla pec, opraveny a přeloženy schody vedoucí do dvora, a vystavěn nový komín, protí-
nající střechu na severní straně a odvádějící kouř z kamen zimní kuchyně. [...]
Vnitřek kaple sv. Panny Barbory byl vybílen a vchod upraven postavením nových 2 betonových schodů. [...]
Na jaře – 23. března t. r. [1920] – zřítila se část zdi starého hřbitova na straně severní. Znovu zbudování této 
zdi a urovnání terénu starého hřbitova svěřeno staviteli Josefu Václavíkovi, ale práce do konce tohoto roku 
dokončena nebyla.
Upraven byl také portál kostela - přeložena prejzová římsa nad portálem. [...]
V tomto roce [1921] dokončena byla stavba nové zdi hřbitovní, loňského roku zřícené, stavitelem Josefem 
Václavíkem z Nahořan. Upraven byl terén starého hřbitova a upraveny byly hřbitovní zdi u kostnice. [...]
Důkladné opravy dostalo se v tomto roce také Panně Marii za pouští [!]. Zeď obklopující památný kámen, 
o níž děje se zmínka už v životopise Martina Strakonického [...], byla znovuzřízena, a zašlý – málo znatelný 
obraz, představující Zjevení Panny Marie Martinu Strakonickému, byl nahrazen novou nástěnnou malbou 
téhož výjevu, provedenou malířem Janem Löbrem z Věštína. Práce zednické provedl stavitel osadník Josef 
Václavík z Nahořan“.68
Roku 1922 byly „prospektové píšťaly varhanové – cínové, [...] nahraženy novými zinkovými. Práci tu vykonal 
stavitel varhan [Josef] M[atěj] Wunsch ze Sušice. [...]
Na kostele opraveny byly šindelové střechy všech 3 věží. [...]
Na faře pořízená nová šindelová krytba na jižní straně střechy nad letní a černou kuchyní“.69
V roce 1923 byla na faře nově pokryta „šindelem část střechy nad stodolou na straně jižní“. Rodina Houdků 
z Českých Budějovic pak věnovala kostelu „velmi krásný pláštík na ciborium, na Pannu Marii pak šátečky 
velmi pěkné a vkusné“.70
Roku 1924 byly zahájeny dvě sbírky. První sbírka měla zajistit finance „na opatření nových zvonů v náhradu 
66  TAMTÉŽ, pag. 55-56.
67  TAMTÉŽ, pag. 60.
68  TAMTÉŽ, pag. 61-62.
69  TAMTÉŽ, pag. 63-64.
70  TAMTÉŽ, pag. 66.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 17
Dějiny objektu
za dva zvony, [...] o něž nás válka připravila.“ Druhá sbírka měla obstarat finance na nové lavice ve strašín-
ském kostele, neboť ty staré byly „už velmi sešlé“. 
Roku 1925 zasáhla Strašín „větrná smršť, která v lesích a zahradách stromy lámala a vyvracela, i ve farní za-
hradě pět stromů – 2 velké (jabloň a hrušeň) a 3 menší (švestky) – za oběť jí padly, a mnoho jiných jich bylo 
poškozeno“. Tato živelná pohroma měla za následek, že příspěvky na zvony a lavice, započaté předešlý rok, 
poněkud zamrzly, neboť obyvatelé Strašína financovali především opravy svého majetku.
Opravy se toho roku zaměřily i na samotný kostel a faru: „Na kostele opravena byla důkladně střecha prejzo-
vá a tašková, opatřeny okapní roury nad ‚šneky‘ (schodiště do hlavní věže a na nezdickou kruchtu), opraven 
hromosvod na hlavní věži, provedeny také menší opravy zednické. Na faře obnovena z velké části šindelová 
střecha na obytném stavení severní části, na stodole rovněž část severní, rovněž vykonány menší opravy 
zednické“.71
V srpnu roku 1927 byl vybílen celý vnitřek kostela, „neboť toho velmi už potřeboval. Posledně byl bílen v r. 
1884, [...] jak zaznamenali také na stěně v nejhořejší místnosti nad sakristií zedníci, kteří tenkrát kostel bílili. 
Byli to Jan Pešťák, Matěj Marek a Jan Skuhra, kteří ke svým jménům na stěnu připsali, jest ‚25. dubna 1884‘. 
Později byl sice kostel také ještě bílen, ale jen dolejší části – do římsy. [...] 
U příležitosti bílení vyčištěny byly oltáře a kazatelna, k nimž jinak těžký přístup. [...] 
Práce spojené s čištěním kostela, obrazů, lavic, kůrů a kruchet postranních, po vybílení vykonaly dívky a ženy 
z přifařených obcí, hlavně z Lazen, a velmi si daly na té práci záležet.
Při bílení kostela opravena byla okna kostelní a dvě z nich nahrazena byla novými – nad novou a starou sa-
kristií“.
Dále byl zakoupen „černý pluviál od firmy Ignác Neškudla z Jablonce nad Orlicí v ceně 600 Kč. Některá starší 
paramenta bílá opravila obětavá Josefa Janoutová z Nezdic, také dvě bílá antipendia k postranním oltářům 
věnovala, jakož i záclonky ke svatostánku, několik purifikatorií a korporálů. Bílé antipendium k hlavnímu ol-
táři věnovala kostelu neteř zemřelého p. děkana strašínského Matěje Zieglorra“.72
Strašínský farář František Korál si dále roku 1927 posteskl, že kostel vyžaduje velmi mnoho oprav, což však 
překračuje nejen síly jednotlivce, ale i celé osady, která byla podle jeho slov chudá: „Zvláště je třeba zachrá-
niti oltáře, na nichž zcela viditelně koná své zhoubné dílo červotoč, bude třeba nových varhan, aby kostel 
mohl plniti úkol kostela poutního, rovněž nových drahocennějších parament, bude třeba upraviti i okolí 
kostela hlavně kvůli poutím“. Naději však viděl v založení spolku s názvem „Spolek přátel poutního chrámu 
Páně Panny Marie ve Strašíně“, jehož cílem bylo „pečovati o důstojnou úpravu a výzdobu poutního chrámu 
Panny Marie ve Strašíně a starati se o rozkvět poutí ve Strašíně“.73
Z roku 1928 pochází popis areálu kostela, který zaznamenal tehdejší strašínský obecní kronikář: „Kolem 
kostela byl do roku 1908 osadní hřbitov, obehnaný zdí, do níž byly zaneseny na straně severozápadní tři 
kaple s cibulovitou kopulí, první z nich směrem od Strašína je doposud zachována v původním svém stavu 
a je zasvěcena sv. Panně Barboře. Je v ní oltářík s obrazem této světice. V druhé – prostřední – se ukládaly 
pohřební rekvisity, a byla úplně zrušena. Třetí v západním rohu bývalého hřbitova byla kostnicí, v níž se uklá-
daly očištěné kosti vykopaných mrtvol ve zvláště k tomu upravených příhradách. V přítomné době se nalézá 
v kostnici jen nepatrný zbytek lebek; ostatní převezeny byly do Prahy a umístěny v anatomickém museu 
české lékařské fakulty. Také zevnějšek kostnice byl porušen tím, že snesena byla cibulovitá šindelová střecha 
kostnice a nahražena jehlancovitou střechou plechovou, trvanlivější, ale rázovité okolí kostela porušující.
Ke kostelu patří na západ od kostela se nalézající památná skalka, obehnaná zdí, na západní straně vyvýše-
nou na způsob oltáře, s obrazem Panny Marie s děťátkem, zjevující se klečícímu poustevníku.
Při kostele na straně východní je fara, asi 150 let stará budova s pozdějšími přístavbami, sloužícími k účelům 
hospodářským. Na straně západní je většinou dřevěné obydlí kostelníkovo, zvané „poustka“, také se tam říká 
„na poušti“. Obě budovy jsou kryty šindelem“.74
71  Všechny citace TAMTÉŽ, pag. 67-69.
72  TAMTÉŽ, pag. 71-72.
73  Všechny citace TAMTÉŽ, pag. 72-73.
74  SOkA Klatovy, MNV Strašín, obecní kronika z let 1928-1968, pag. 13; digitalizováno na webové stránce http://
www.portafontium.cz/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0090 (stav k 23. 1. 2015).
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 18
Dějiny objektu
Deset let po ukončení první světové války se strašínský kostel dočkal nových zvonů náhradou za dva zvony 
rekvírované v roce 1916 (viz údaje o zvonech uvedené k roku 1916 v této rešerši). Od roku 1924, kdy započa-
la veřejná sbírka na nové zvony, „a brzy potom požádáno bylo Chrámové družstvo v Pelhřimově o vyšetření 
zvonů starých a zprostředkování koupě zvonů nových. Chrámové družstvo tak učinilo a podle jeho dobrozdá-
ní a za jeho zprostředkování“ byla dne 25. listopadu 1927 zadána objednávka na dodání „dvou zvonů firmě 
Buřil a Riss v Kuklenách u Hradce Králové. Zvony byly na počátku jara v r. 1928 ulity, kampanologem vys. důst. 
p. kanovníkem vyšehradským V[áclavem] Müllerem kolaudovány a v polovici měsíce dubna t. r. dopraveny 
do Strašína. [...]
Zvony tedy byly opatřeny dva a oba dle dobrozdání Chrámového družstva umístěny na hlavní věži, tím spíše, 
že i dřevěná stolice, v dřívější době už tam postavená, vykazovala místo pro tři zvony. Ze stávajících zvonů 
předválečných zbyl tam zvon největší, ulitý dle nápisu na zvonu r. 1507 [...] a k němu nyní přibyl nový zvon o 
váze 270 kg, mající v průměru 77 cm, a druhý nový zvon o váze 195 kg a o průměru 68 cm. Mimo zvony na 
hlavní věži jest při zdejším kostele ještě zvonek nad sakristií z roku 1727 o průměru 29,5 cm, výšce 21 cm. [...]
Z nových zvonů větší je opatřen českým nápisem: ‚Zvon tento ulit byl v r. 1928 ke cti sv. Jana Nepom., sv. 
Vojtěcha a sv. Františka Xav. za faráře Frant. Korála, rodem z Nezdic‘. Menší pak má rovněž český nápis: ‚Zvon 
tento ulit byl v r. 1928 ke cti sv. Václava, sv. Ludmily, blah. Anežky a ostatních sv. patronů českých‘. U obou 
nových zvonů na horní obrubě je označena firma, která zvony zhotovila, slovy: ‚Ulil Buřil a Riss v Kuklenách‘. 
Starý, malý zvonek nad sakristií jest bez nápisu. [...]
U příležitosti postavení nových zvonů upravena byla i poloha starého velkého zvonu tím, že byl otočen o 
pravý úhel, a srdce zvonu zavěšeno bylo na pevný řemen. Dřevěná stolice, na níž jsou zvony zavěšeny, byla 
v dobrém stavu a nepotřebovala, leč jen trochu utužiti“.75
Celkové výlohy za nové zvony se vyšplhaly na 15 335, 50 Kčs, z čehož bylo uhrazeno z veřejné sbírky 13 233 
Kčs, zbytek doplnila finanční částka získaná za rekvírované zvony během první světové války.
Během tohoto roku byly do kostela zakoupeny ještě „2 nové bílé korouhve nákladem 1 200 Kč, nová kadidel-
nice, zelené komže ministrantské, a vys. důst. p. vikář věnoval kostelu nový, velmi pěkný misál“.76
Rokem 1929 započal Spolek přátel poutního chrámu Páně Panny Marie ve Strašíně realizaci svých plánů a 
pustil se do vnitřní úpravy kostela. Nejprve se přistoupilo k renovaci hlavního oltáře, „jenž mnoho trpěl čer-
votočem a jehož barvy a hlavně pozlacení bylo velmi zašlé“. Prací na hlavním oltáři byl pověřen pozlacovač-
ský mistr Jan Nohavec z Plzně. „Součástky oltáře byly rozebrány, sneseny, očištěny, starého nátěru zbaveny. 
Místnost za starou černou kuchyní na faře byla proměněna v dílnu, a tam tyto rozebrané součástky oděny 
byly zase v roucho nové. Při odhadování starého nátěru bylo shledáno, že už jednou byl oltář renovován, 
podle úsudku mistrova před 100 lety. Je to pravděpodobné, protože oltář je stár skoro 200 let, zároveň s kos-
telem, jenž byl stavěn v letech 1736-1740. Možno proto počítati s tím, že renovace vystačí na jedno století. 
Bližších a přesnějších údajů o obnově oltáře se nenalezlo. Byly sice za svatostánkem nalezeny zbytky starého 
nápisu na dřevěné stěně, ale nápis byl tak porušen, že nebylo možno z něho ničeho vyčísti. Typy písmen 
ukazovaly na dobu stavby kostela i oltáře. [...] 
Oltář byl skutečně jenom renovován, nic na jeho složení nebylo měněno, kromě jediného svatostánku, jenž 
dříve byl otáčecí, nyní pak po přání Jeho Milosti nejd. p. biskupa, vyloveného u příležitosti generální vizitace 
v r. 1928, byl upraven tak, aby se otvíral dvířky. Tato dvířka jsou dvoukřídlá a zhotovil je podle plánu a za do-
zoru mistra pozlacovače místní truhlář Jan Bublík. Vnitřek svatostánku byl důstojně upraven, vyložen atlasem 
bílým a ozdoben záclonkami z bílého hedvábí se zlatými třásněmi. 
Také barvy nátěru voleny tak, aby odpovídaly barvám původním.
Drobné částky, ozdoby, které byly porušeny tak, že se nedaly uchovati, nahrazeny novými řezanými přesně 
podle starých, a to jednak domácím mistrem řezbářským Janem Pšeničkou z Lazen – od něhož byla prove-
dena řezba Těla Kristova v Božím hrobě, [...] jednak, když domácí mistr onemocněl, řezbářem Františkem 
Šaldou z Plzně. [...]
75  Farní pamětní kniha, pag. 77-79.
76  TAMTÉŽ, pag. 81.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 19
Dějiny objektu
Nákladu si vyžádala renovace hlavního oltáře na 20 000 Kč“.77
Zima na přelomu roku 1929 a 1930 byla ve Strašíně velmi krutá a trvala až do března téměř bez přerušení. 
Teploty klesaly až ke 40°C pod nulu. Následkem toho se na jaře ukázaly škody, které tyto mrazy především na 
stromoví způsobily. „Z farního stromoví zahynul ořech na dvoře, nesoucí ořechy zvané ‚papírky‘, a dva ořechy 
na prostranství před farou, a dva keře ušlechtilých lískových ořechů v zahradě“.78
V rámci úprav vnitřku strašínského kostela byla v roce 1930 renovována také kazatelna. Práci vykonal opět 
mistr Jan Nohavec, do jehož dílny v Plzni byly jednotlivé části dovezeny nákladním autem. Dozvídáme se však 
pouze, že „renovace kazatelny provedena velmi zdařile a k plné spokojenosti“. V témže roce byly do kostela 
pořízeny ještě červené ministrantské komže a na náklady patronátního úřadu došlo k opravení šindelové 
střechy na farní budově.79
Práce na úpravě interiéru strašínského kostela pokračovaly i v roce 1931, kdy bylo přikročeno k renovaci 
postranních oltářů Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého i menšího oltáře sv. Ayi. Této práce se opět ujal 
Jan Nohavec z Plzně. „Oltáře byly značně poškozeny, mnohé části musely býti přímo nahrazeny novými, a 
proto vedle práce pozlacovačské vyžádala si renovace i hodně práce truhlářské a ještě řezbářské. [...] Celkový 
náklad renovace postranních oltářů byl 11 033 Kč“.
Ještě v roce 1931 byla započata stavba nového vodovodu ve Strašíně. Této akci věnovala duchovní správa 
od počátku „plnou pozornost, protože se tu naskytovala příležitost zahojiti starou bolest strašínské fary – 
nedostatek vody. Podle zpráv starších pamětníků přiváděla vodu do fary dřevěná přípojka k starému stra-
šínskému vodovodu, dřevěné potrubí musel ovšem svým nákladem pořizovati beneficiát. Potrubí vedlo přes 
farské pole, a to působilo mnohé nesnáze, protože se stávalo, že bylo třeba časem nahraditi prasklou rouru 
i v době, kdy pole byla oseta. Proto přeloženo bylo později potrubí k cestě vedoucí od Strašína k faře, ale 
tím zvětšeno bylo stoupání, a vodovod neměl síly, aby vytlačil vodu k faře. Následek toho byl, že přípojka 
vodovodní k faře vůbec zanikla, a po celá desetiletí se voda do fary přivážela na voze ve voznici, a to z kašny 
na návsi. [...] [Nakonec] bylo skutečně docíleno toho, že do projektu nového vodovodu pojata byla i přípojka 
k faře a dokonce i postavení požárního hydrantu [před farou] ku hájení fary i kostela pro případ požáru“. Po-
trubí bylo položeno až k faře a voda zavedena jak do fary, tak i do chléva, „a třebaže stavba vodovodu nebyla 
ještě dokončena, na faru šla voda z nového vodovodu už na Štědrý den 1931 ráno.
Patronátní úřad [pak] opravil [ještě] v tomto roce prejzovou a taškovou střechu na kostele a šindelovou stře-
chu na kapli sv. Panny Barbory“.80
V roce 1932 opět pokračovaly úpravy vnitřního zařízení strašínského kostela, započaté rokem 1929. Péčí 
Spolku přátel strašínského kostela byla provedena renovace křtitelnice a křížové cesty. Pozlacovací práce 
vykonal opět mistr Jan Nohavec z Plzně, řezbářské doplňky pak František Šalda z Plzně. Farář František Kolár 
k tomu dodává, že „pozlacovačská práce křtitelnice stála 1 000 Kč, křížové cesty 1 500 Kč, zlato však na křížo-
vé cestě není tak kvalitní jako u restaurovaných ostatních objektů. Vypadá spíše jako lepší bronz“.81
Roku 1933 došlo na restaurování obou zpovědnic. Pozlacovací práce na nich vykonal těsně před svou smrtí 
ještě Jan Nohavec z Plzně. Jednalo se o polychromování a pozlacení soch a ozdob. Natření spodní části zpo-
vědnic provedl Josef Mareš ze Strakonic.
Ve farní budově byla zřízena farní kancelář. „Kanceláře v pravém slova smyslu doposud na faře nebylo. Úřa-
dovalo se v obytném pokoji farářově, kam se muselo chodit přes místnost zvanou čeledník, a přes kuchyni, 
což ovšem nemohlo vyhovovati, zvláště v přítomné době, kdy úřední agenda velmi vzrostla. Bylo také třeba, 
aby kancelář oddělena byla od obývacích místností. Konečně i bezpečnost matrik před ohněm a také před 
vlhkostí zřízení zvláštní kanceláře vyžadovalo.
Z těch důvodů upravena byla za kancelář bývalá stará – tzv. černá – kuchyně po levé straně vchodu do farní 
budovy, a stará místnost za kuchyní, zvaná kaplanka, upravena byla za obytnou místnost pro faráře.
Při té příležitosti rozšířena byla i chodba mezi novou kanceláří a obytnými místnostmi farními, a farář svým 
77  TAMTÉŽ, pag. 82-83.
78  TAMTÉŽ, pag. 85.
79  TAMTÉŽ, pag. 86.
80  Všechny citace TAMTÉŽ, pag. 87-90.
81  TAMTÉŽ, pag. 90.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 20
Dějiny objektu
nákladem pořídil domovní dveře (staré už byly velmi sešlé z r. 1868) a dveře z chodby na pavlač, obojí dveře 
stály 340 Kč.
V tomto roce zřízen byl nákladem farářovým výtok vody z přípojky do farní budovy před farou pro potřebu 
kostelníkovu a také poutníků. Výtok stál 200 Kč“.82
V roce 1934 byla opravena hlavní věž a celé průčelí kostela. „Věž této opravy nutně potřebovala, omítka 
na mnohých místech opadávala, ale ještě naléhavěji po důkladné opravě volaly trhliny, které se na věži ob-
jevovaly. Bylo proto třeba především věž stáhnouti kleštinami z páskového železa, zazděnými ve vysekaném 
pásu zdiva v délce 22 běžných metrů, dále vyspraviti klenutí v okně a dva římsové rohy. Rovněž omítka byla 
vyspravena a celá věž i průčelí kostela bylo obíleno. [...]
Péčí Spolku přátel [...] byly zakoupeny pro kostel koberce kostelní [...] [a protože] už v minulých letech byly 
pořízeny koberce v ceně více než 2 000 Kč, jsou všechna frekventovaná místa v kostele koberci pokryta.
Patronátní úřad dal [...] svým nákladem vyspraviti všechny střechy kostela i všech věží, a to jak šindelové tak 
prejzové i taškové“.83
Na severní straně od kostela byly opodál u lesa postaveny v roce 1935 záchody, aby „zabráněno bylo znečiš-
ťování okolí kostela“.84
V další fázi úprav strašínského kostela se přistoupilo v roce 1936, kdy došlo k výměně oken u hlavního oltáře. 
„Dosavadní konstrukce dřevěná byla nahrazena kovovou, ale barokní ráz oken zůstal zachován. Jednotlivá 
pole konstrukce byla vyplněna pravidelnými šestiuhelníky skla, zvaného ‚katedrální‘, zalitými v olovu. Že-
leznou konstrukci postavil klempíř Stupka z Horažďovic a práce sklenářské byly svěřeny sklenáři Hanzlíkovi, 
rovněž z Horažďovic.“ Současně byly pořízeny k hlavnímu oltáři nové koberce a strašínský farář zakoupil do 
kostela „čtyřzvukový akordion ke vchodu ze sakristie k oltáři“. K uctění památky svých zemřelých rodičů dále 
farář nahradil „dřevěný misionářský kříž před kostelem novým křížem kovovým s kamenným podstavcem. 
Kříž má nápis ‚Památce zemřelých rodičů 1935-1936‘“.
Na všech kostelních věžích byly ještě v tomto roce „upraveny hromosvody a hroty hromosvodů nahrazeny 
novými“.85
V roce 1937 byla kostelu věnována dvě antependia - první fialové barvy, které zhotovila Lea Schimmeren-
gelová, jež zároveň zakoupila látku na opravu a znovuzřízení bílého pluviálu, druhé ručně háčkované bílé, 
darované Karolinou Hörbingrovou ze Strakonic.
Na faře byly upraveny schody vedoucí z pavlače do dvora, opraven starý komín na jižní straně farní budovy 
a nově pokryta šindelem horní polovina střechy rovněž na jižní straně budovy.
V tomto roce ještě došlo k osázení cesty ze Strašína ke kostelu akátovými stromky, což mělo obnovit „dří-
vější stav této cesty, protože se tam doposud říká ‚v aleji‘, což je důkazem, že tam dříve stromořadí bylo“. 
Ze sta zasazených stromků se jich však uchytilo pouze dvacet, z toho důvodu byly další stromky dosázeny 
následující rok.86
V roce 1938 se uskutečnily na strašínském kostele další úpravy. Nejprve byly „nahrazeny staré a nepohodlné 
schody na tzv. panskou kruchtičku novými. [...] Stěny kostela na vnější straně byly vyspraveny, spodní sokl 
nově zřízen a rovněž vydlážděný rigol podél stěn obnoven. Stěny byly opatřeny žlutým nátěrem a bledším 
odstínem na pilířích“. Práce však musela být přerušena nastalými poměry na podzim roku 1938, proto „hlav-
ní věž zůstala ve starém rouchu. Stalo se tak také proto, že je třeba vyspraviti napřed šindelovou krytinu věže, 
aby zatékáním nátěr věže netrpěl. [...]
Na faře byla nově pokryta šindelem část střechy na jižní straně obytné budovy. [...]
Inventář modroslužebných rouch a prádla obohacen byl novým antipendiem [...] a novou albou krajkou 
82  TAMTÉŽ, pag. 91-92.
83  TAMTÉŽ, pag. 93.
84  TAMTÉŽ, pag. 96.
85  Všechny citace TAMTÉŽ, pag. 97.
86  TAMTÉŽ, pag. 99.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 21
Dějiny objektu
s motivy z umučení Páně“.87
30. května 1940 se následkem dlouho trvajícího opět zřítila „část hřbitovní zdi na starém hřbitově u kostela, 
a to na jižní straně. Tato část zdi se zřítila v r. 1916, byla tehdy hlavně následkem nedostatku pracovních sil za 
první světové války špatně obnovena, a proto nyní znovu zkáze podlehla. A jako tehdy, tak i teď pro nedosta-
tek pracovních sil a nedostatek materiálu za druhé světové války nebylo možno přikročiti k žádnému znovu 
zbudování této nešťastné zdi“.88
V průběhu druhé světové války, roku 1941, byly na strašínském kostele a faře provedeny pouze menší opra-
vy. „Na kostele provedena byla menší oprava krovu a střechy nad hlavní lodí, tato oprava byla už naprosto 
nutná, a byla to jen nepatrná náhražka potřebné důkladnější opravy větší, o níž byl duchovní správou žádán 
patronátní úřad v Žichovicích přípisem ze dne 26. září 1941, a jejíž nutnost byla uznána při komisionálním 
šetření dne 2. října t. r. K provedení však v nedošlo zvláště pro stálé pracovní a materiální nesnáze v důsled-
ku války. Jen na farní budově byla vyspravena šindelová střecha nákladem 150 K, uhrazeným patronátním 
úřadem“.89
V roce 1942 došlo opět k rekvizici zvonů ze strašínského kostela. Zvony byly z kostela odvezeny dne 11. 4. 
1942. Tuto smutnou skutečnost zaznamenává ve farní kronice strašínský farář následovně: „Byl to zvon o 
váze 270 kg, druhý o váze 195 kg a třetí o váze 16,5 kg v celkové tedy váze 481,5 kg. První dva zvony byly 
teprve 14 let staré [viz údaje o zvonech uvedené k roku 1928 v této rešerši]. Byly pořízeny po první světové 
válce v r. 1928 hlavně ze sbírek vykonaných na osadě. [...] Třetí odebraný malý zvonek o váze 16,5 kg byl z r. 
1727 a konal službu jakožto umíráček. [...] Zůstal nám zase jako v r. 1917 jen náš nejstarší a největší zvon, 
ulitý dle nápisu na něm v r. 1507. Zvon, který přežívá už třetí dlouholetou válku: třicetiletou v letech 1618-
1648, první světovou 1914-1918 a nyní třetí – druhou světovou válku. A byli jsme na tom ještě hůře než v r. 
1917, protože jsme ztratili i umíráček. Vypomohl nám však zvonek z kaple v Nahořánkách, který ušel rekvizici 
a sloužil nám nyní za umíráček“.90
17. prosince 1954 došlo ke kontrole stavu strašínské fary církevním tajemníkem Caklem. Při této kontrole 
bylo zjištěno, že „na farní budově je nutná oprava střechy neb zatéká do stropů a tyto již opadávají“.91 V re-
akci na toto zjištění byla v roce 1956 „na obytné části farní budovy ve Strašíně vyměněna část velmi sešlé 
šindelové střechy za krytinu eternitovou - asi jedna třetina celé střešní plochy. A bylo tehdy slíbeno, že se 
ve výměně bude v nejbližší době pokračovat. Bylo proto také v rozpočtech potomních let, 1957 až 1962, o 
toto pokračování žádáno a také nevyhnutelná jeho nutnost odůvodňována, má-li se zabránit úplnému zni-
čení krovu a také stropů jednotlivých obytných místností. Ale doposud [konec roku 1961] se v té příčině nic 
nestalo. Většinou to bylo odůvodňováno tvrzením, že by OSP [Okresní stavební podnik] v Sušici pro nával 
jiných prací toto pokračování převzíti nemohl“.92
Na konci roku 1961 psal bývalý strašínský farář František Korál, v této době již pouze výpomocný správce 
kostela, obývající stále strašínskou faru, KNV v Plzni dopis, v němž upozornil, že „OSP v Sušici [má nyní] mož-
nost a také je ochoten tuto práci [pokrytí zbytku střechy strašínské fary trvanlivější krytinou] převzíti a ještě 
do konce letošního roku ji vykonat. Jedná se o plochu 240 m2 krytby nákladem pěti až šesti tisíc Kčs. Není-li 
možná úhrada tohoto nákladu z veřejných prostředků, je ochoten býv. farář [...] obětovat na to své životní 
úspory v obnosu 4 až 5 tisíc Kčs. Činí tak proto, že dnešní neutěšený a přímo kritický stav střechy ohrožuje 
jeho bydlení na faře v nastávající zimě – je nebezpečí, že střecha nesnese tíhu sněhu, jehož v zdejším kraji 
bývá mnoho – a jiného bytu pro duchovní správu i pro sebe v zdejší obci nenalezne“.93 Na konečnou opravu 
střechy musela však farní budova, i přes svůj kritický stav a hrozbu naprostého zhroucení střechy i krovu, 
počkat až do března roku 1967, kdy na tuto opravu byl poskytnut státní příspěvek ve výši 20 000 Kčs.
Z 29. srpna 1961 dále pochází zpráva o stavu věží kostela Narození Panny Marie ve Strašíně: 
87  TAMTÉŽ, pag. 99-100.
88  TAMTÉŽ, pag. 102.
89  TAMTÉŽ, pag. 103.
90  TAMTÉŽ, pag. 104.
91  SOkA Klatovy, Okresní národní výbor Klatovy (dále jen ONV Klatovy), neinventarizováno (složka církevního 
tajemníka).
92  TAMTÉŽ.
93  TAMTÉŽ.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 22
Dějiny objektu
„Stav věží zdejšího farního kostela
Jsou zde čtyři věže, tři jsou spojeny s kostelem, čtvrtá se samostatnou kaplí.
U kostela ani kaple není komunikace, ani nevznikají otřesy, posun půdy nebyl nikdy pozorován.
Změny ve stavu spodní vody jsou vyloučeny, v blízkosti není rybník, ani řeka, ani potok.
Hlavní věž je asi z konce 14. století jako součást tehdejšího kostela, při stavbě nynějšího kostela v letech 
1736-41 byla přiměřeně nové stavbě zvýšena a zdola opřena zděnými pilíři o půdorysu 7 x 7m a do výše 
6 m. V r. 1934 byla tato věž stažena kleštinami z páskového železa, zazděnými ve vysekaném pásu zdiva. 
Ostatní tři věže jsou z doby stavby nového kostela, jsou omítnuty, hlavní věž jen zvenku.
Stavba je jistě způsobilá, aby odolávala případným otřesům.
Poměrná výška helmy k zděnému dříku jest asi 1:2.
Podloží je souvislá litá skála a základy jsou jistě spolehlivé.
Stavební změna hlavní věže je vylíčena sub 4. U ostatních věží stavebních změn nebylo.
Věže slouží za zvonice kromě věže u kaple.
Helmy mají dřevěnou konstrukci a jsou pokryty břidlicí.
Nosné trámy helmy jsou u hlavní věže zapuštěny do zdiva, u ostatních věží spočívají na zdivu.
Zděná část věže je pevná, podloží v prvním patře tvoří klenbu nad vchodem do kostela z původního koste-
la, schody jsou dřevěné.
Hlavní věž má čtyři okna s vyzděným ostěním, ostatní věže mají dvě okna se stejným ostěním, dveře u věží 
jsou dřevěné.
Okna u hlavní věže jsou otevřená, aby nebyl tlumen hlas zvonu, u ostatních věží jsou zasklená.
 Trhlin ve zdivu není.
Věže nejsou vykloněny ani vybouleny.
Znivelizováním nebylo zjištěno ani klesání ani dotlačování zděného dříku.
Pokud se týká bezpečnosti věží, nutno přiznati, že tato bezpečnost je ohrožena špatným provedením bři-
dlicové krytby z r. 1953, takže do zdiva zatéká, jak ukazuje opadávání omítky. Dále je třeba provésti řádné 
připojení střechy věží ke střeše kostela. Toto připojení mělo býti podle slibu a protokolu komise ze dne 30. 
září 1959 provedeno současně s novou krytbou nad kněžištěm kostela ještě v roce 1959, ale doposud se tak 
nestalo. Nová krytina – esovky – je připravena přímo u kostela už 2 léta, ale marně čeká na své umístění na 
kostel“.94
Dne 5. února 1964 byl kostel Narození Panny Marie ve Strašíně na základě usnesení školské a kulturní komise 
ONV Klatovy zapsán do státního seznamu kulturních památek pod číslem rejstříku Ústředního seznamu kul-
turních památek (r. č. ÚSKP) 14946/4-3300. Pod tímto r. č. je zahrnuta i kaple sv. Barbory (která byla původně 
pod samostatným r. č. 3301), kaple v severozápadním nároží ohradní zdi, ohradní zeď s branou a brankou a 
výklenková kaple Panny Marie.95 
Rovněž strašínská fara byla na základě téhož usnesení v tentýž den zapsána na seznam kulturních památek 
pod č. r. ÚSKP 14946/4-3302.96
Roku 1971 byl ONV v Klatoveh požádán strašínským farářem Františkem Danielem Merthem o příspěvek 
50 000 Kčs na generální opravu kostela. Ve zprávě píše, že „z hlediska národohospodářského je nutno pře-
dejít dalším škodám nejnutnější údržbou a renovací okapových žlabů, aby zdivo nebylo podmáčeno a i od 
země byla fasáda chráněna, neboť omítka opadá a stav se stává akutním. Skutečnost dlouhé pauzy /20 let/ 
v péči o fasádu je patrna“.97 
V tomto roce také pokračovaly úpravy na budově fary, čímž se budova stala „uschopněna bydlení“.98 Státní 
příspěvek ve výši 20 000 Kčs byl využit na:
  1. sirkolit na podlahu fary 80 m2   2 160,-- Kčs
  2. sololit na podlahu fary 100,47 m2         803,80
  3. cihly pálené plné 700 ks /1 ks za 0,85 Kčs/     595,--
94  TAMTÉŽ.
95  NPÚ ÚOP v Plzni, evidenční karta kostela Narození Panny Marie ve Strašíně.
96  NPÚ ÚOP v Plzni, evidenční karta strašínské fary.
97  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (příspěvky na opravu církevních objektů).
98  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (stavby-opravy nemovitých památek).
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 23
Dějiny objektu
  4. ohřívače elektr. na vodu nad umyvadla 2 ks  1 780,--
  5. umyvadla, koupel. kamna a přísl.   1 017,--
  6. průchod. ventily, sifony, přepad, zátky  120,50
  7. roury /pozink a novodůr/ k rozvodu vody a klozetu  1 361,30
  8. litinová vana       850,--
  9. 16 bm novodůr. roury k septiku /1 bm za 47 Kčs/   752,--
  10. fa JZD Strašín /materiál, dovoz, práce/    13 336,--
       22 775,60 Kčs
  [...] Obnos 2 775,60 Kčs byl čerpán ze sbírek“.99
Opravy se měly týkat také vnějšku fary, což bylo konzultováno s KSSPPOP v Plzni, které k těmto úpravám 
vydalo následující pokyny:100
vrata do garáže, provedená z měkkého dřeva se namoří za účelem ztmavění
osazená vrata obdélníkového tvaru v přístodůlku se odstraní a zanechá se původní stav, t. j. půlkruhově za-
klenutý vjezd s pozdějším osazením půlkruhově zakončených vrat (dle původních)
o jakékoli úpravě kostela ve Strašíně bude KSSPPOP včas informováno
při opravě kostnice budou vnitřní malby zachovány a restaurovány. Práci restaurátora zajistí KSSPPOP v Plzni.
V rozmezí let 1972-1974 načerpal kostel ve Strašíně na opravy ze státních příspěvků dotace ve výši 75 000 
Kčs.101 Příspěvky byly využity k opravě celého areálu. Nejprve započaly práce na opravě fasády kostela, kte-
ré byly zahájeny 1. dubna 1972 a během téhož roku byly dokončeny. Začátkem dubna 1973 se přistoupilo 
k opravě zadní kaple, tarasu a „soklu vzadu uvnitř kostela“.102
Výhledový plán oprav fary na rok 1975 počítal s posledními úpravami, a sice střechy kolny a zdí, které ohra-
ničují dvůr fary a kostela. Jak strašínský farář František Daniel Merth poznamenává, „touto akcí by byla fara, 
kostel a areál kolem uveden do normálního zdravého stavu“.103
V sedmdesátých letech 20. století byly ze strašínského kostela odstraněny cenné historické varhany z 18. 
století „a nahrazeny bezcenným novogotickým nástrojem z demolovaného kostela v Nýrsku“.104
Zdá se, že úpravami ze sedmdesátých let 20. století byly definitivně dokončeny nejnutnější opravy kostela 
Narození Panny Marie ve Strašíně, neboť v rozmezí let 1980-1990 nebyly v návrzích o rozdělení státních 
příspěvků na opravy církevních objektů strašínskému kostelu na rozdíl od ostatních církevních objektů v kla-
tovském okrese přiděleny žádné finanční prostředky.105
V roce 1990 byla ze strašínského kostela zcizena socha Panny Marie, pocházející z druhé poloviny 15. století. 
Jednalo se o nejstarší sochu Panny Marie v celé českobudějovické diecézi. Socha byla zhotovena ze dřeva. 
„Zlacená Panna Maria stála na půlměsíci s Ježíškem na levé ruce a s žezlem v pravé ruce. Pozlacené korunky 
obou byly zdobeny umělými drahými kameny. Výška sochy bez korunky byla 1,1 m“.106 Sochu se nepodařilo 
dosud vypátrat.
15. května 1994 vydal Okresní úřad v Klatovech vyjádření ke stavu strašínského kostela a doporučení k jeho 
opravám: „Polovina krovu lodi, na straně k věži byla novodobě obnovena. Zbývající polovina má barokní le-
žatou stolici v havarijním stavu – uhnilá a rozpadlá záhlaví trámu u pozednic. Poškozena je i krovová konstruk-
ce obou přilehlých bání při severní a jižní straně lodi. Podstata krovu je však zachována, chybějící, rozpadlá 
nebo poškozená místa krovu je nutno doplnit formou protézování.
Na střechách chybí části krytiny, do objektu silně zatéká. Tašková krytina má vyplavené maltové pojivo, po-
99  TAMTÉŽ.
100  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (složka církevního tajemníka).
101  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (příspěvky na opravu církevních objektů).
102  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (složka církevního tajemníka).
103  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (stavby-opravy nemovitých památek).
104  Vladimír HORPENIAK, Střední Šumava, Praha-Litomyšl 2007, s. 69.
105  SOkA Klatovy, ONV Klatovy, neinventarizováno (příspěvky na opravu církevních objektů).
106  Petr KOKAISL – Pavla KOKAISLOVÁ, Kostely a kaple v klatovském okrese. Bývalé politické okresy Domažlice, 
Přeštice, Strakonice a Sušice, 2. díl, Praha 2013, s. 378-379.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 24
Dějiny objektu
stupně se rozpadá.
Zdivo věže má svislé trhliny, stejně tak jsou trhliny v zaklenutí lodi (střední klenba a severní část boční lodi 
při věži).
Stav zdiva věže, kleneb a krovů vyžaduje statické posouzení spolu s odborným návrhem zajištění formou 
zjednodušené dokumentace. Ve spolupráci se statikem bude určen druh vhodné krytiny střech lodě i báně 
a rozsah vyprávek krovů. Objekt je po celém obvodu podmáčen vlínající vodou z terénu i srážkovou vodou. 
Rovněž tato závada si vyžaduje odborný návrh řešení.
Doporučujeme opravy kostela rozdělit do následujících etap:
1. etapa – statické zajištění havarijního úseku původního krovu lodi, vysprávky krytiny k zamezení zatékání 
do objektu.
2. etapa – statické zajištění zdiva věže, kleneb a krovů, kompletní oprava krytiny, osazení bleskosvodů.
3. etapa – odvodnění terénu, vysušení objektu, stanovení režimu větrání“.107
V říjnu roku 1995 bylo provedeno zaměření stávajícího stavu a návrh rekonstrukce střechy kaple sv. Barbo-
ry. Návrh počítal s tím, že by se pod okrajem střechy zhotovila větrací štěrbina, přičemž dolní okraj by zůstal 
zakryt sítem.108
V roce 1996 se uskutečnil první stavebně historický průzkum v areálu strašínského kostela.109 Průzkum byl 
proveden pod vedením Zdeňka Knoflíčka na objednávku Obecního úřadu ve Strašíně. Některé závěry tohoto 
průzkumu se však jeví jako značně problematické. Předně tvrzení, že „neobvyklá [...] poloha kostela na vyso-
kém ostrohu, který je lemován na severní, jižní a západní straně strmými svahy“, odpovídá „využití přirozené-
ho výhodného terénu k postavení opevněného sídla, které bylo přístupné pouze na východní straně po mír-
něji spadajícím svahu. Zajímavé je také umístění kostela, který leží poměrně daleko jihozápadním směrem 
od obce. Již tyto skutečnosti ukazují, že areál kostela byl opevněným bodem již přibližně před polovinou 13. 
století, jak to dokládá nález zazděných románských oken v západní věži kostela“.110 A dále tvrzení, že „v letech 
1254-1274 již ve Strašíně stálo jakési šlechtické sídlo či dvorec, které bylo poměrně rozsáhlé, jak to dokládá 
stávající areál kostela se hřbitovem“.111 Zdeněk Kalista, který se ve své studii zabýval počátky strašínského 
kostela, píše, že „komu Strašín patřil v počátcích své historie, nevíme. August Sedláček nalezl na skalnatém 
návrší jihovýchodně od tohoto místa [kostel se od obce nachází jihozápadně] zbytky jakéhosi stavení, snad 
hrádku, resp. tvrze, a vycházeje z tohoto nálezu, přisoudil držení Strašína neznámému vladyckému rodu, 
který tu prý sídlil. Ale tato subpozice je více než nejistá – nevíme, co vlastně zbytky Sedláčkem zaznamenané 
byly, a osídlit je rodem, pro nějž jinak nemáme dokladů, je jen věc fantazie. Jisté však je, že sousední Žihob-
ce (s nimiž Strašín později splynul v jediný majetek) a blízké Žichovice byly ve 13. století [...] součástí veliké 
državy kláštera břevnovského ve zdejším kraji, k níž patřily i Nezamyslice a Kolenec. A tento klášter nejen 
že byl [...] hlavním šiřitelem kultu vintířovského, ale i svou náboženskou praxí, spojující myšlenku mnišské 
komunity s myšlenkou eremitskou, znovu a znovu jeho postavu připomínal. Strašín se nemohl uchránit vlivu, 
doléhajícímu naň z této strany“.112
Motiv poustevníka, který je spjat se strašínským kostelem, se váže i k poloze kostela. Kostel byl poměrně 
vzdálen od samotné vsi nikoliv proto, že by se jednalo o opevněný bod či snad dokonce šlechtické sídlo, 
ale především proto, že vzdálen od okolního světa mohl se poustevník jako strážce kostela oddávat v klidu 
modlitbám k Bohu.
Nález zazděných románských oken v západní věži kostela pak ještě nutně nemusí znamenat, „že areál koste-
la byl opevněným bodem již přibližně před polovinou 13. století“,113 ale spíše to, že věž, která byla součástí 
107  NPÚ ÚOP v Plzni, spisový archiv.
108  NPÚ ÚOP v Plzni, plánový archiv, zaměření stávajícího stavu krovu na kapli sv. Barbory, 1:20, ing. K. Ondrášek, 
Strakonice, X/1995.
109  NPÚ ÚOP v Plzni, plánový archiv, stavebně historický průzkum kostela Narození Panny Marie ve Strašíně, 
Památkový atelier Plzeň, Zdeněk Knoflíček, VIII/1996 (xerokopie).
110  TAMTÉŽ, s. 4.
111  TAMTÉŽ.
112  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 169-170.
113  NPÚ ÚOP v Plzni, plánový archiv, stavebně historický průzkum kostela Narození Panny Marie ve Strašíně, 
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 25
Dějiny objektu
kostela, zde v té době stála.
Další tvrzení, kterým se Zdeněk Knoflíček snaží podpořit svou tezi o existenci tvrze ve Strašíně, se opírá o dal-
ší legendu spjatou se strašínským kostelem: „Legenda, která však má historické jádro, pochází z husitských 
válek. Podle ní nepřál husitský správce mariánským poutím, které tradičně do kostela přicházely, a proto ne-
chal kostel zamknout. Jednou prý přišlo procesí ke kostelu a jeho dveře se zázračně otevřely a uvnitř hořely 
svíčky. Nejedná se o vlastní legendu jako o zmínku, že ‚husitský správce‘ nechal kostel zavřít. Vyvstává otázka, 
správce čeho? Jednou z odpovědí je, že u kostela byl jakýsi opevněný bod, snad osazený husitskou posádkou, 
jehož správce zabraňoval procesím. Lze si jen těžko představit, že by podobná osoba byla podle tehdejších 
zvyklostí určena pro osamělý kostel. Je to opět nepřímé potvrzení existence tvrze hrádku ve Strašíně“.114 Na 
otázku „správce čeho?“ lze jednoduše odpovědět: správce kostela, nikoliv správce opevněného bodu, neboť 
duchovní správce nebyl nikdo jiný než farář. V „Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem 
per archidioecesim“ (Knihách o potvrzení církevních obročí pražskou diecézí) se vysloveně píše, že ještě před 
husitskou revolucí byli na strašínskou faru postupně dosazeni generálním vikářem pražského arcibiskupa Ku-
nešem z Třebovle jednotliví faráři: nejprve Jan ze Strakonic (17. září 1380), Eliáš z Horšova Týna (23. března 
1404) a roku 1414 po smrti kněze Petra Václav z Klatov.115
V roce 1996 bylo dále provedeno zaměření stávajícího stavu kostela Narození Panny Marie ve Strašíně,116 
během něhož se zjistilo, že „při stavebních úpravách v minulosti došlo u vnějšího pláště kostela k řadě zá-
sahů, které narušily nebo znehodnotily původní barokní architekturu, ve které byl kostel postaven v létech 
1736-1739. Mezi nejvýznamnější zásahy patří zakrytí fresky v ploše východního štítu, nevhodná úprava zá-
padního portálu v přízemí věže, romantické neslohové štukové doplňky po celé ploše fasády (např. štukové 
vějířky u oken věže, štuková úprava vnější kaple, kovová neslohová okna v okenních výplních, torzální bosáž 
na západní věži ap.). Fasáda byla dále překryta vrstvou vápenocementové omítky a bylo provedeno nevhod-
né rozbarvení“.117 Výsledky sondážního průzkumu jsou v plánovém archivu v NPÚ v Plzni zřejmě zachovány 
neúplně, neboť upozorňují pouze na tři skutečnosti:
„Výsledky sondážního průzkumu:
  1. Plochy fasády byly natřeny jemným okrem a upraveny malovaným mramorováním.   
      Mramorování bylo lemováno okrovým pásem.
  2. Pod parapety oken byla nalezena torza malovaných výplní.
  3. Orámování oken a pilastry byly natřené okrem zlatým“.118
Odborný pracovník Památkového ústavu (PÚ) v Plzni L. Gabriel provedl v létě roku 1996 sondážní orientační 
průzkum kaple sv. Barbory, při němž nalezl „pod stávajícími cementovými omítkami úseky barokních omí-
tek s původním tónováním, avšak pro malé plochy nálezů nebylo možno definitivně určit původní barevné 
členění fasády.
Dále bylo zjištěno, že těleso kaple je podmáčeno z neodvodněné terasy bývalého hřbitova, tj. za zídkou. 
V důsledku podmáčení došlo k oživení starých stabilizovaných trhlin, které procházejí svisle zdivem. V mís-
tech podmáčení zdiva při terénu a v místech trhlin došlo k odpouchnutí cementových omítek od měkkého 
vápenopískového jádra. Vzniká problém se stávající fasádou. Doporučuje se sejmutí stávajících tvrdých ce-
mentových omítek a provedení nových“.119 Nové omítky měly být vápenné, pouze slabě nastavené cemen-
tem. Pod novými omítkami však měly být zachovány původní nálezy omítek s barevností. Na ploše přilehlé 
ke kapli se mělo provést aspoň provizorní odvedení srážkové vody rýhou v terénu, než bude provedeno 
definitivní odvodnění podle projektu.
Ještě na podzim roku 1996 provedl tentýž pracovník PÚ v Plzni v areálu farního kostela průzkum ohradní 
zdi kolem bývalého hřbitova. Během průzkumu zjistil, že vyžaduje naléhavě statické zabezpečení, protože 
Památkový atelier Plzeň, Zdeněk Knoflíček, VIII/1996, s. 4.
114  TAMTÉŽ, s. 5.
115  Z. KALISTA, Česká barokní pouť, s. 172.
116  NPÚ ÚOP v Plzni, plánový archiv, zaměření stávajícího stavu kostela Narození Panny Marie ve Strašíně, 1:100, 
ing. Čechura, Raval projekt v.o.s. Plzeň, VI/1996.
117  TAMTÉŽ, s. 2.
118  TAMTÉŽ.
119  NPÚ ÚOP v Plzni, spisový archiv.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 26
Dějiny objektu
ohradní zeď byla zejména na severní straně v havarijním stavu: „Dlouhodobou neúdržbou odvodňovacího 
systému, který je navíc nedostatečný, došlo vlivem zatékání srážkové vody ze střech k promáčení zídek a vy-
plavení jejich vápenného pojiva. [...] U severovýchodní kaple [tj. kaple sv. Barbory], kde je naprostá absence 
odvodnění, došlo ke statickému narušení objektu, které se projevuje v podstatě svislými trhlinami“.120 Jako 
řešení tohoto problému navrhl:
„1) Kolem zídky v těsné blízkosti bude odstraněn veškerý náletový porost.
2) Na jižní straně v přilehlé zahradě nebudou cca 150 cm zřizovány žádné okrasné nebo užitkové záhony, 
které by bylo nutno zalévat vodou.
3) V místech největšího vydutí vnějšího pláště zdiva bude vyduté zdivo vyjmuto až na pevné jádro, vyčištěno 
od znehodnocené malty a znovu dozděno. Dozděno bude na vnějším líci zídky z řádkového kamenného lo-
mového, případně pouze přisekaného, kladeného do vápenné silněji nastavené malty. Na maltu bude použit 
říční písek a bílé vápno, hašené z páleného kusového (Čertovy schody), to s ohledem na místní extrémní 
podmínky.
4) V úsecích v nichž nedošlo k vydutí vnějšího pláště zdiva, ale prokazatelně došlo k vyplavení jeho vápen-
ného pojiva, bude provedena injektáž shora uvedenou maltou pod mírným tlakem, aby nedošlo k vydutí 
vnějšího pláště. V delších úsecích bude injektáž provedena jako dělená, v kratších postupně prostřídaných 
úsecích, aby se vyloučilo riziko zřícení. Injektáž je nutno řešit odborníkem.
5) Povrch zídky bude v celém rozsahu na vnější i vnitřní straně omítnut jednovrstvou omítkou ve střední 
hrubosti, která bude jemně zatažena kratším dřevěným hoblíkem (hladítkem) s tím, že nebude vyrovnávána 
latí a povrch omítky bude sledovat modelaci zdiva, to jest bude mírně zvlněn. [...]
6) Úpravy korun zídek budou určeny PÚ na místě. [...]
7) V zídkách budou obnoveny původní odvodňovací chrliče a všechny ostatní nové budou opraveny jako 
chrlič s dolní okapnicí. Chrliče by měly být kamenné a v případě finančních nebo dodavatelských problémů 
mohou být zhotoveny jako atypické prefabrikáty ze železobetonu s tím, že na jejich povrchu budou otisky 
prkenného bednění a nebudou omítány.
8) Tónování omítek bude řešeno a realizováno současně až s obnovou fasád kostela“.121
V roce 2001 se v návaznosti na projektovou dokumentaci, vypracovanou v roce 1996 za účelem celkové ob-
novy strašínského kostela, pokračovalo ve výměně střešní krytiny na bočních pultových střechách kostela. 
Podle této dokumentace byla v té době již realizována větší část celkové obnovy kostela, při níž se kostel 
dostal do poslední fáze oprav střešního pláště. Vyskytly se však pochybnosti „o vhodnosti použití v projektu 
navrhované krytiny (profilovaná pálená taška) na pultové boční střechy kostela. [...] Změna by se měla týkat 
vyřešení otázky druhu krytiny a konstrukce střešního pláště (případně i oprav konstrukcí krovů po jejich 
zpřístupnění) ve vztahu umístění oken v hlavní lodi nad pultovými střechami a ke spádu střech. Z hlediska 
státní památkové péče by měly být zváženy následující alternativy řešení: [...] V případě, že nebude možné 
z konstrukčních důvodů použít pálenou krytinu shodnou s hlavní lodí, přichází v úvahu návrat k dnešní kryti-
ně bočních střech, to znamená dřevěné ze štípaných šindelů (v současnosti provizorně zakrytých eternitem). 
Alternativa použití plechové střešní krytiny je z hlediska metodiky Státního ústavu památkové péče ‚Péče o 
střechy historických budov‘ nevhodná“.122
V roce 2002 bylo vydáno závazné stanovisko ke stavebním úpravám (oprava stříšek nad schodišti na kůr) 
kostela Narození Panny Marie ve Strašíně. Úpravy „jsou přípustné za těchto podmínek:
1) Na stříškách nad schodišti na kůr bude s ohledem na jejich velké zakřivení a strmost jako střešní krytina 
použit měděný plech.
2) Měděný plech použitý jako krytina kuželových stříšek bude členěn do pěti svislých fragmentů.“123 Tím se 
odstoupilo od původního záměru použít jako krytinu stříšek buď prejzovou, nebo břidlicovou krytinu.
120  TAMTÉŽ.
121  TAMTÉŽ.
122  TAMTÉŽ.
123  TAMTÉŽ.
SHP kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
F. R. VÁCLAVÍK - B. ŠEDA s.r.o. - 7-12/2014 27
Dějiny objektu
Roku 2003 byly na strašínské faře provedeny stavební úpravy v interiéru budovy. Opravy se týkaly havarijní-
ho rozvodu vody a kanalizace, realizace ústředního topení a odvětrání obytných místností.124
V roce 2004 pokračovaly diskuze v otázce rozšíření garáže a umístění kotelny na strašínské faře, započaté již 
předchozí rok. Projektant Vladimír Švelch zaslal svůj nový návrh projektové dokumentace (předchozí shledán 
jako nevhodný) 22. března 2004 k posouzení NPÚ v Plzni: „Jako vyvolanou akci, provedením kotelny v objek-
tu fary, je nutno vybudovat garáž pro osobní auto pana pátera. Po dlouhých diskuzích a na požadavek pana 
pátera a se souhlasem pana Charypara, byl zvolen prostor spojovacího křídla, mezi vlastním objektem fary a 
stávajícími hospodářskými objekty. Toto křídlo není původní stavbou a bylo dodatečně vestavěno mezi výše 
uvedené objekty a to někdy v první polovině 19. století“.125 Vyjádření NPÚ v Plzni k projektové dokumentaci 
znělo: „Záměr provedení nové garáže je v podstatě vyvolán novým provedením kotelny vedle stávající ga-
ráže a byl již opakovaně projednáván s naším zástupcem. [...] [Na základě projektové dokumentace by] byla 
garáž řešena jako přístavek k vnější hospodářské části areálu fary. Stávající garáž totiž byla jediným možným 
přístupem pro zásobování palivem a nebylo by tudíž možné ji dále využívat k původnímu účelu. [Projektová 
dokumentace] byla shledána jako přijatelná varianta vzhledem k tomu, že jako přístavba nenaruší celistvost 
areálu a nezpůsobí rušivé zásahy do konstrukcí objektu, které by byly nutné při dříve uvažované variantě 
zabudovat garáž do vnitřních prostor fary. [Navržená varianta z památkového hlediska je] přijatelná k rea-
lizaci za těchto podmínek: - Při stavbě nebude zasahováno do stávajících zděných konstrukcí a omítek atd. 
[...] Kotelna bude provedena jako vestavba do m. č. 103 za stávající garáží, přičemž kotelna bude provedena 
v celé šíři m. č. 103, aby mohla zároveň sloužit jako sklad paliva“.126
Při provedení prohlídky objektu před vypracováním vyjádření k projektové dokumentaci kotelny však zá-
stupci NPÚ v Plzni spatřili, že práce byly již provedeny, a sice podle předchozí projektové dokumentace, která 
byla uznána za naprosto nevhodnou. „Z nám nepochopitelných důvodů došlo k započetí realizace garáže 
dle původního záměru, i přesto, že tento byl shledán z hlediska památkové péče jako nevhodný [a sice že] 
v severním průčelí objektu, v místě navázání obytné budovy na chlévy, bylo provedeno vybourání širokého 
otvoru pro vrata garáže“. 
Na místě zástupci NPÚ v Plzni zjistili, že práce na schváleném projektu nové garáže jsou již z velké části také 
realizovány: „Bylo provedeno vybourání prostoru obvodní zdi, vybetonování nových základů, provedení svis-
lých konstrukcí, nového stropního podhledu a odstranění dřevěných podlah. Chybí provést pouze prodlou-
žení střechy nad garáž, osazení garážových vrat a provedení povrchových úprav konstrukcí“.
Dne 9. 4. 2004 bylo „svoláno místní šetření na místě stavby, jehož předmětem bylo projednání nepovole-
ných stavebních úprav. Z hlediska památkové péče došlo k nevratnému zásahu, spočívajícímu ve vybourání 
prostupu pro garážová vrata nosnou zdí objektu, přičemž byla zničena nálezová situace, dokládající velikost 
a polohu původních okenních otvorů. [...] Nejzásadnější je však zásah do architektonického řešení průčelí 
objektu fary, spočívající ve změně hmotového řešení a vzhledu průčelí. [...] [Za optimální řešení NPÚ v Plzni 
považoval] uvedení dotčené partie průčelí objektu do původního stavu, včetně obnovy polohy, velikosti a vý-
plní okenních otvorů dle doloženého historického stavu. Jedná se o tři okenní otvory se zdvojenými okenními 
výplněmi, které byly dřevěné, dvoukřídlé, s křídlem členěným na tři tabulky“.127 Garáž měla být následně 
realizována podle schválené projektové dokumentace z 22. března 2004.
Na základě projektové dokumentace byla do konce roku 2004 provedena v uplynulém období rozsáhlá 
celková obnova kostela Narození Panny Marie ve Strašíně. „Z té bylo provedeno zhruba následující – zá-
kladní odvodnění spojené s odsušením celého kostela, obnova krovových konstrukcí a střešních plášťů všech 
střech (loď s presbytářem, obě boční věže na severní i jižní straně presbytáře, hlavní západní věž s oběma 
schodišťovými přístavbami...

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	stavebně historický průzkum (SHP)
Bližší specifikace:	žádná

Jméno souboru:

P0067354.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Lišková Lenka

Popis dokumentu:

Strašín, okr. Klatovy, areál kostela Narození Panny Marie, stavebně historický průzkum.

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

50665186 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

neurčen (T);

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

baroko; Stavebně historické průzkumy; kostely; gotika;

Datum vzniku:

01.07.2014-31.12.2014

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Tritius

Druh záznamu: Dokumentační fondy

Ident. zázn.: Titulové č.

Hodnota ident.: 1162122

Bližší specifikace:

Název	Stavebně historický průzkum kostela Narození Panny Marie ve Strašíně
Signatura	O 037-4-25407

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18576578

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000125367
Název	kostel Narození Panny Marie
Číslo ÚSKP	14946/4-3300
ID právního stavu	125367 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Státní archeologický seznam ČR

Druh záznamu: ÚAN

Ident. zázn.: ID SAS

Hodnota ident.: 19127

Bližší specifikace:

Název	středověké a novověké jádro obce
Kategorie	II

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 31715

Název objektu: kostel Narození Panny Marie

Část obce: Strašín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Strašín u Sušice

Obec: Strašín

ORP: Sušice

Okres: Klatovy

	kostel Narození Panny Marie (prvek 18576578)
	vloženo ručně

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15376

Název lokality: Strašín

Reálný typ: ves

Kat. území: Strašín u Sušice

Obec: Strašín

ORP: Sušice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

	kostel Narození Panny Marie (prvek 18576578)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 358

Název hist. regionu: Kašperské Hory

	kostel Narození Panny Marie (prvek 18576578)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost