Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠT  
V OLOMOUCI 
 
 
M STSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA  
ŠTERNBERK 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ZÁSADY PAMÁTKOVÉ OCHRANY ÚZEMÍ 
 
( K projektu MK R - Zásady památkové ochrany území historických m st ) 
ást I.  
 severovýchodní ást MPZ bloky 1 - 15 
 
 
 
 
Zpracování:     Ing. arch. Dobroslava Necka ová 
       Mgr. Tomáš Vítek 
Spolupráce:     Dagmar Hradilová 
      Zdena Tomková 
Technické zpracování map:            Ing. Dalibor Buršík 
 
 
 
2005 
 
Obsah: 
 
A) TEXTOVÁ ÁST 
 
Architektonický vývoj m sta  
Literatura 
Pasporty dom  
 
 
B) GRAFICKÁ ÁST S KOMENTÁ I K JEDNOTLIVÝM MAPÁM 
 
1. Celková situace 
2. Plán památkové ochrany 
3. Plán zásad památkové ochrany 
4. Plán úprav ve ejných ploch 
5. Plán možných úprav st ech 
6. Plán archivovaných pr zkum  
 
 
C) OBRAZOVÁ P ÍLOHA 
 
Ikonografie 1 - 15 
Fotodokumentace 1- 85 
 
 
 
 
 
 
 
A) TEXTOVÁ  ÁST 
 
Architektonický vývoj m sta 
Literatura 
Pasporty dom  (celkem 164) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Architektonický vývoj m sta 
 M sto Šternberk je položeno na úpatí zvedajícího se v p echodu hanácké roviny a 
Nízkých Jeseník  a jeho historické jádro se rozkládá na levém b ehu í ky Sitky. Prudce 
stoupající lenitý terén podmínil složitost p dorysné osnovy m sta, vzniklého v n kolika 
urbaniza ních etapách. Územím procházela obchodní stezka z Olomouce na Bruntál a Opavu 
a z ejm  také cesta, spojující Olomouc a Uni ov, což byly p íznivé podmínky ke vzniku 
trhoviska. 
 Kolonizace daného území souvisí s hradem, který je z ejm  starší než vlastní 
poddanské m sto. Zakladatelem hradu byl Zdeslav z Chlumce z rodu Divišovic , píšící se od 
roku 1242 po Šternberku v echách, který získal kraj na sever od Olomouce patrn  n kdy 
okolo roku 1253. První písemná p ipomínka opevn ného hradu je však až k roku 1269, kdy 
byl už v majetku Zdeslava syna Alberta I. Listina výslovn  zmi uje pouze hrad („de castro 
Sternberch“) nikoliv však m sto, o n mž se zachovala prokazatelná zpráva až k samému 
záv ru 13. století, z roku 1296. (18. íjna tohoto roku dává Albert ze Šternberka farnímu 
kostelu sv. Ji í ve m st  Šternberk „in civitate Sternberch“ desátky). 
 Pro pochopení st edov ké urbanizace Šternberka není zachováno mnoho zpráv a 
dosud zcela scházejí informace archeologické povahy. V historické a místopisné literatu e se 
všeobecn  soudí, že nejstarším jádrem m stského p dorysu je dnešní Bezru ova ulice (tedy 
Olomoucké p edm stí) a na ni navazující ulice eskoslovenské armády. Tato m stská ást je 
považována za p edloka ní sídlišt  ulicového typu, snad tržní ves, opat enou pravd podobn  i 
vlastním kostelem, který je možno hledat v dnešním filiálním kostele Nejsv t jší Trojice, 
d íve O iš ování Panny Marie, u n hož byl pozd ji, v první t etin  14. století založen špitál.  
 Vlastní koloniza ní akt související se vznikem m sta lze bezpe n  hledat v utvá ení 
pravidelného tvercového Hlavního nám stí se sítí okolních ulic. Lokace prob hla z ejm  
n kdy v rozmezí posledních t í desetiletí 13. století, jist  však až po roce 1269 a minimáln  
n kolik let p ed rokem 1296, kdy z již citované listiny vyplývá, že Šternberk tvo il 
konstituované st edisko pom rn  rozsáhlého panství. Farní kostel, jehož obdarování se tato 
listina týká, byl vystav n z ejm  v návaznosti na vlastní lokaci m sta v blízkosti dnešního 
Horního nám stí. Kostel byl ve 14. století p edán augustinián m, kte í však vystav li kostel 
zcela nový, s odlišným patrociniem a na jiném míst , a ten byl pozd ji nahrazen dnešní 
pozdn  barokní stavbou. P esná poloha p vodního kostela sv. Ji í dosud nebyla uspokojiv  
objasn na.  
 Charakter skute ného st edov kého m sta však Šternberk získal až krátce p ed rokem 
1376, kdy Albert II. ze Šternberka nechal vybudovat kamenné hradby. V listin  z tohoto roku 
je Šternberk nazván „opiddem“ – tedy hrazeným, opevn ným m stem. Nová hradba se ve své 
linii maximáln  p izp sobila p írodním podmínkám. Na západní a severní stran  byla m stská 
ze  vedena kolem toku í ky Sitky, na východní stran  se ost e za ezávala do p íkrých svah  
a jižní hradba pravd podobn  odd lila polovinu uvažovaného d ív jšího hlavního osídlení p i 
obchodní cest  do Olomouce, pozd jší Olomoucké p edm stí. Hradba byla prolomena t emi 
branami. Horní  - na severním konci ulice sl. armády, která se obracela k Uni ovu, Dolní – 
na jižním konci ulice sl. armády, vedoucí k Olomouci, a Podzámeckou na konci ulice 
vedoucí kolem dnešního gymnázia, která se obracela sm rem na Opavu.  
 Albert II. ze Šternberka, rádce a diplomat Karla IV. a p ední osobnost jeho dvora, se 
zasloužil rovn ž o další stavební podniky ve m st , z nichž nejvýznamn jší bylo založení 
kláštera augustinián  kanovník , postaveného jako prot jšek rodinného sídla, duchovní 
centrum a zárove  místo posledního odpo inku Šternberk , které spolu s hradem vévodilo 
poddanskému m stu. Zakládací listina kanonie však byla vydána až 4. 3. 1371 a byla v ní 
ur ena dotace na výživu patnácti lenného konventu, pozd ji ješt  rozší eného na 25 
kanovník . Téhož roku olomoucký biskup Jan ze St edy Albertovu fundaci potvrdil a farní 
kostel ve Šternberku p edal klášteru. V následujícím roce byl položen základní kámen ke 
stavb  proboštství.  
 Albert II. také p estav l rodné sídlo, o emž sv d í hradní kaple, zejména její 
presbytá , který si i p es razantní novogotické úpravy zachoval v tší ást p vodních 
architektonických lánk , v etn  svorník  kleneb se znakem litomyšlského biskupství a 
šternberskou hv zdou. Profilace architektonických detail  a celkové ztvárn ní architektury 
kaple je výrazn  lineární, odkazující k arrasovskému proudu architektury lucemburské gotiky 
a stejné linearizující tendence lze sledovat také ve ztvárn ní torza dvou ramen p vodního 
ambitu p i augustiniánském klášte e, která z stala ušet ena radikální barokizaci komplexu v 
18. století. Ke k ížové chodb  na severní stran  p iléhal kostel, jenž byl podle plánu 
po ízeného p ed jeho zbo ením roku 1775 v interiéru ešen jako dvoulodí. Kvalita t chto 
fragmentárn  dochovaných architektur sv d í o estetických nárocích stavebníka s úzkým 
vztahem k dvorskému um ní karlovské doby. 
 Po obehnání m stského jádra hradební zdí, v dob  rozkv tu za posledních Šternberk , 
lze p edpokládat i pevn jší konstituování m stského p dorysu, kdy zástavba postupn  
získávala m stský charakter. Domy však byly zpo átku pravd podobn  ješt  p evážn  
d ev né, p ípadn  hrázd né a užití kamene se omezilo jen na podezdívky p ízemí a pozd ji 
též klenby sklep . St edov ké stavební zvyklosti z ejm  dlouho p ežívaly a pronikání 
náro n jších prvk  slohové architektury zaznamenáváme až ve druhé polovin  16. století. 
Vzhledem k ni ivým d sledk m t icetileté války a následným p estavbám je z období gotiky 
a renesance zachován ve šternberských domech jen velmi chudý po et ojedin lých 
fragmentárních detail . Zdá se však, že základní dispozi ní schéma mnoha objekt  
konzervuje ješt  gotické ešení. 
 I p es r zná narušení mladšími p estavbami lze sledovat ur itou ustálenost 
dispozi ního typu. Jeho jádrem byl pom rn  rozsáhlý trakt zadní komory, ve své prvotní 
podob , podle analogií odjinud, asi tvo ící polozapušt ný suterén s obytnou místností ve 
zvýšeném p ízemí. Na obytnou sv tnici navazovala erná kuchyn  situovaná p i hrani ní zdi a 
p ístupná ze vstupní sín , která zaujímala p ední ást domu, p i emž pom rn  velká ší ka 
parcel dovolovala d lení celé p ední ásti do dvou trakt , kde širší trakt, komunika n  
napojený rovn ž na obytnou sv tnici, zabírala sí , a do užšího traktu, do n hož n kdy byla 
za len na i erná kuchyn , byla umíst na menší komora. Prostor vedle zadní komory ve 
dvo e byl nezastav n a komora tvo ila jakési samostatné k ídlo. /Tento stav dosud dokládá 
nap . d m v Radni ní ulici . o. 12 ( p. 83) a áste n  i d m v Radni ní ulici . o. 16  ( p. 
81)/. 
 Celistv  zachované st edov ké konstrukce lze v m stských domech zaznamenat 
v n kolika p ípadech pouze v suterénu. Objevují se dva dispozi ní typy suterén . První, 
ast jší, p edstavuje dva hloubkov  orientované sklepy pod p ední ástí domu, k nimž je ješt  
v tšinou p idružena již mladší prostora sm rem do dvora. Druhý typ tvo í sestava dvou 
prostor, z nichž jedna je pod uli ním traktem a asto zasahujíce pod ulici, a druhá je 
zahloubena pod zadní komorou, oba sklepy vzájemn  spojuje chodbi ka. St edov ké suterény 
mají nízké p lkruhové klenby vyzd né z lomového kamene na maltové l žko 
s charakteristickým otiskem šalování. V suterénech domu p. 47 na Horním nám stí se 
ojedin le zachovaly dva pozdn  gotické p lkruhové okosené portálky. 
 V nadzemních ástech m stských dom  byl zatím objevem pouze jediný náro n ji 
ztvárn ný gotický detail v p ípad  objektu p. 119 na ulici eskoslovenské armády. 
Dochovalo se zde ost ní okna v etn  p vodního kamenného d lícího k íže, mající profilaci, 
v níž však již lze sledovat ozvuky renesance.  
 Pozdn  gotické architektonické prvky se zachovaly na budovách hradu. K rozsáhlejší 
p estavb  zde došlo již za Krava , držících panství po pánech ze Šternberka, jak dokládají 
zavinuté st ely na západním nároží hradního paláce. P estavbu z ejm  vyvolalo poškození za 
husitských válek. Lze p edpokládat, že došlo jak k úpravám hradního paláce, tak ke 
zdokonalení opevn ní jak lze dále soudit práv  z mohutné, na koso posazené plné nárožní 
v žice, na níž se zachovaly zmín né krava ovské znaky. 
 Za panování Berk  z Dubé v pr b hu 16. století byl hrad dále adaptován, což je 
možno sledovat jak na zachovaných architektonických láncích, tak podle letopo t  a 
rodových znak . První v tší úpravy, ješt  goticko-renesan ního charakteru, prob hly za 
Václava Berky z Dubé, držícího hrad v letech 1502 - 1520. Jeho znak, spolu se znakem 
manželky Johanky z Boskovic a datem 1507 je umíst n v kamenném nadpraží portálu mezi 
rytí ským sálem a arký ovou komnatou v prvním pat e paláce. Ve stavebních úpravách 
hradního areálu pak pokra oval Ladislav Berka, jak dokládají dva kvádry s letopo ty 1526 
v nárožích severní parkánové zdi po stranách nyn jšího mostu z parku.  
 Zásadní p estavbu a zárove  rozší ení hradu však podnikl až poslední z len  rodu 
Berk , Jan Václav (1532 - 1565). Z ejm  k roku 1538 bylo dokon eno rozsáhlé podhradí, 
které spojilo hrad s m stem, jak lze vyvodit z data vytesaného nad vstupní branou. V další 
etap  pak bylo p ikro eno k celkové p estavb  hradního paláce. Práce probíhaly až do roku 
1560 a toto datum je v len no do n kolika nadpražních vlys  portál  v interiérech a je rovn ž 
p ipomenuto na pam tní desce zazd né v pr elí na nádvo í hradu. Na severozápadní stran  
bylo v rámci této p estavby palácové k ídlo rozší eno novým traktem, vestav ným do prostoru 
n kdejšího parkánu. V prvním pat e této p ístavby se zachovaly bohaté hrán né klenby 
s hv zdicovými obrazci a její pr elí na vn jší stranu hradu bylo otev eno dvoudílnou 
arkádou lodžie tzv. vizitkového sálu. V celkovém ztvárn ní ran  renesan ních kamenických 
prvk  a kleneb berkovských úprav p ežívá výrazn  gotická tradice, z ehož lze soudit, že na 
stavb  se podílela domácí hu  bez ú asti italsky školených kameník .  
 V 16. století z ejm  došlo již k definitivnímu zformování základního m stského 
organismu a zachované ásti dom  dokládají intensivní vlnu výstavby. Impulsem 
k rozsáhlejší stavební aktivit  byly pravd podobn  ni ivé požáry. M stský písa  Georg Rottke 
vzpomíná velký ohe  roku 1536, vzešlý ze sladovny u Horní brány, který poškodil m sto i 
hrad. Další velký požár postihl Šternberk v roce 1562, kdy sho elo celé m sto a poho el také 
kostel s klášterem. 
 O vzhledu šternberských renesan ních dom  nejsme informováni žádným celistv  
dochovaným objektem, v n kolika domech se však zachovaly fragmenty renesan ních 
p ízemí, p i emž nejreprezentativn jší ukázky jsou soust ed ny v obou frontách Radni ní 
ulice ( . o. 16 – p. 81,  . o. 13 – p. 158, . o. 17 – p. 156). 
 Vnit ní dispozice nadále udržovaly skladbu prostor pozdn  gotického domu, ale lze se 
domnívat, že m š anské domy alespo  na hlavních komunikacích a na nám stí m ly již patro. 
V interiérech byly klenuty zejména sín  a komory lunetovými klenbami. 
 Novým prvkem, který urbanisticky obohatil ulice a nám stí vnit ního m sta byla 
loubí, p istav ná dodate n  k elnímu pr elí. D jinné události první poloviny 17. století však 
znamenaly zkázu jak v tšiny m š anských dom , tak rovn ž jejich loubí, o kterých jsme na 
mnohých místech informováni pouze dispozicí suterénu. (N která loubí však p e kala až do 
19. století a tak se dovídáme o jejich existenci. Poslední d m s loubím stál v Radni ní ulici . 
18 a byl stržen v roce 1895).  
 V architektonicky náro n jších stavbách dom  bohatých m š an  a zámeckých 
ú edník  z ejm  nebyla vzácností výzdoba kleneb štukovými prvky a rámování oken a dve í 
kamenicky ztvárn nými ost ními. Štuková výzdoba, v obou p ípadech fragmentární, se 
zachovala však jen zcela ojedin le v p. 81 a p. 33, kde má podobu profilovaných lišt a 
svorník  na plášti klenby tvo ící sí ový obrazec. Z kamenického detailu nezbylo v bec nic, 
jen p i pr zkumu objektu p. 81 byl v sekundární poloze objeven fragment s motivy rozet a 
rozviliny, o n mž se lze domnívat, že z ejm  pochází se vstupního portálu tohoto domu. Ve 
stejném objektu také došlo k zajímavému objevu torza renesan ního trámového stropu. 
 Stavbou, která v záv ru 16. století výrazn  obohatila panorama m sta, byl evangelický 
kostel Nejsv t jší Trojice, vystav ný pé í knížete Karla z Minsterberka v letech 1590-92. 
Kostel stojící p vodn  na míst  dnešního gymnázia, m l podle starých vyobrazení vysoká 
gotizující okna a na východní stran  v ž. Roku 1668 byl kostel vysv cen a p edán katolickým 
bohoslužbám. V rámci josefinských reforem však došlo k jeho zrušení roku 1787 a následn , 
roku 1796, byl stržen. 
 Na samém prahu stavovského povstání byl po ízen proboštem Matyášem Gašínským 
z Gašína bohat  kamenicky zdobený manýristicko-renesan ní portál k ížové chodby nesoucí 
jeho znak a vro ení 1617, který spolu s jeho dalším znakem osazeným v rajském dvo e snad 
dokládá rozsáhlejší úpravy budov augustiniánského kláštera, o nichž však nemáme jiné 
zprávy.  
 T icetiletá válka vstoupila do d jin Šternberka dvojí okupací cizími vojsky a její 
d sledky pro život m sta a jeho obyvatel byly katastrofální. Stejn  ni iv  bylo m sto 
poznamenáno po stránce stavební. První velkou ranou byl dánský vpád a následné dobývání 
m sta císa ským vojskem v roce 1627, kdy lehla popelem v tšina ve ejných budov a siln  
byla poškozena velká ást soukromé zástavby. V pr b hu relativn  klidn jších 30. let sice 
došlo k áste né konsolidaci m sta, doprovázené obnovou a opravou poškozených staveb 
(radnice, kostel, klášter), ale švédské obsazení Moravy v letech 1642 - 50 tento vývoj 
p erušilo. Zubožený stav, ve kterém se Šternberk nacházel po skon ení války, charakterizuje 
soupis dom  z roku 1656, který jako „vyho elé, polorozpadlé nebo pusté“ uvádí 73,6% 
zástavby. 
 Zni ené domy a pusté parcely byly jen zvolna opravovány nebo nahrazovány 
novostavbami. Opušt né domy p evzalo m sto do vlastní správy a také odkupovalo 
spáleniska finan n  slabých m š an . Ve vlastní režii pak na prázdných parcelách stav lo, 
nebo zchátralé domy opravovalo a zp tn  prodávalo. Tento jev lze v pramenech sledovat až 
do 80. let 17. století.  
 O podob  obnovených ran  barokních dom  nemáme žádné konkrétn jší zprávy. 
Novostavby svou dispozicí navázaly na starší architektonickou tradici, ale vzhledem 
k hospodá ským pom r m v skromn jší a výtvarn  nenáro né podob . Až p estavby 
podniknuté po roce 1700 zanechaly v m š anské architektu e výrazn jší stopy, které m žeme 
doložit ukázkami dispozice a architektonickými detaily (nap . p. 162; p. 161; schodišt  
domu p. 33; dispozice a portál domu p. 49). Z barokních fasád dom  se žádná nedochovala. 
 Rozhodujícím initelem architektonického vývoje m sta v období baroka byl 
p edevším zdejší bohatý augustiniánský konvent, jehož zásluhou byly p estav ny a podstatn  
rozší eny nejen vlastní budovy kláštera, ale zveleben byl také starý, p vodn  luteránský kostel 
Nejsv t jší Trojice, stojící níže ve m st . Na nám stí pod klášterem byl umíst n nový 
mariánský sloup. Posledním stavebním po inem konventu byla výstavba monumentálního 
klášterního kostela, jehož slohovou podobu již zcela ovládlo tvarosloví raného klasicismu 
osvícenské doby. Je p ízna né, že vzáp tí po dokon ení stavby chrámu došlo ke zrušení 
kláštera v rámci josefínských reforem a kostel, na jehož ztvárn ní se podíleli p ední soudobí 
moravští um lci, byl na dlouhou dobu posledním významn jším architektonickým po inem 
církve ve Šternberku.  
 S velkou obnovou komplexu kláštera, jež svými rozm ry a podobou nevyhovoval 
reprezentativním nárok m vrcholného baroka, bylo zapo ato vybudováním nového 
proboštství, skládajícího se ze dvou pravoúhlých k ídel p iléhajících ke staršímu klášternímu 
objektu. Data výstavby 1718 - 1723 jsou dokumentována vstupními portály. V latinském 
nápisu vjezdového portálu na západní stran  budovy je zmín n rovn ž iniciátor výstavby, 
jímž byl probošt Patricius Lehmann. Stavbu proboštství pravd podobn  realizoval zednický 
mistr Karel Antonín Rejna a jedná se o pom rn  nenáro nou, konzervativn  ztvárn nou 
architekturu.  
Lehmann v nástupce, probošt Patricius Jan Meixner soust edil pozornost k obnov  
klášterní zahrady, dopln né bazénem, oranžerií a letohrádkem, využívaným jako slavnostní 
refektá . Probošt Meixner se zabýval rovn ž plánem p estavby a rozší ení konventu, k n muž 
však došlo až za dalšího probošta Jana Josefa Glätzla. Projekt patrn  vypracoval 
lichtenštejnský architekt Antonio Nicolao Beduzzi. 
 Se stavbou konventu bylo zapo ato v roce 1736 pod vedením opavského zednického 
mistra Matyáše Wagnera, který vyst ídal mezitím zem elého Beduzziho. Wagner z ejm  
p vodní plány upravil a áste n  redukoval, stavba však p esto nese evidentní znaky 
Beduzziho tvorby v nápaditém len ní hmot a v n kterých architektonických prvcích. Podle 
klášterního diaria byla hrubá stavba hotova v roce 1739 až po refektá  a v následujícím roce 
ešil Matyaš Wagner zahradní pr elí. Další etapa stavební obnovy konventu pokra ovala 
rokem 1746, kdy bylo strženo východní k ídlo starého kláštera. Dostavbu komplexu završuje 
monumentální chrám na míst  starého gotického kostela a zvonice ze 14. století, který byl 
stržen v roce 1775. Stavba byla dokon ena roku 1783. Návrh na nový kostel snad vypracoval 
již v první polovin  30. let Beduzzi, nebyl však proveden. Autorem dalšího projektu, který 
však možná v n kterých aspektech vycházel z p vodního návrhu, byl František Antonín 
Grimm. Provád jící stavitel Václav Thalherr z ejm  výslednou podobu v detailech pozm nil, 
p esto však šternberský chrám náleží k nejlepším ukázkám Grimmova díla, p edstavující 
slohový projev vrcholné kvality v kontextu moravského prost edí. 
 Vrchnost, jíž byli v 18. století Lichtenštejnové, vážný zájem o stavební innost ve 
Šternberku nem la. K provozu kancelá í a správ  velkostatku sloužily budovy dvora západn  
od hradu a budovy p edhradí, udržované v zásad  ve své p vodní renesan ní podob . Vlastní 
hrad byl neobýván a chátral. Zám r p estav t hrad na pozdn  barokní zámek, jak dokumentují 
plány p vodního stavu i návrhy p estavby z roku 1750, podepsané J. Ch. Fabichem, nebyl 
realizován. Pouze v interiéru druhého patra se zachoval barokní štukový strop jednoho ze 
sál , který však vznikl již na po átku 18. století z ejm  v rámci d ív jší nedokon ené 
p estavby.  
 V záv ru 18. století se stavební iniciativy chopil m š anský živel, ekonomicky sílící 
r stem místního tkalcovství, soust e ující se na modernizace a rozši ování svých dom .  
 Vzr st a rozvoj m sta lze sledovat již od 70. let 18. století, kdy za ala vznikat nová 
p edm stí. Ve 169 domech m sta a 158 domech Olomouckého p edm stí tehdy žilo již asi 
6000 obyvatel. V 80. letech jsou doloženy všechny pozd ji se prudce rozvíjející p edm stské 
ásti, Uni ovské p edm stí, Novosady, Hv zdné pole (Sternfeld), k nimž se ješt  v 90. letech 
p idružil Zámecký vrch a Hv zdné údolí. Kolonie nových dom  vznikaly také na panských 
pozemcích. V 80. letech již zde existoval Sv tlov a p edm stí Valy. Zahuš ování zástavby a 
r st po tu obyvatel je však možno sledovat i a starém Olomouckém p edm stí a 
vrchnostenské Dlouhé ulici. 
 Rozvoj m sta nezastavily ani napoleonské války. Šternberští tkalci, jejichž zásluhou 
m sto již od druhé poloviny 18. století hospodá sky sílilo, bohatli i ve vále ných letech a 
mnozí, jak zaznamenává šternberský historik Stief, použili své úspory na stavbu nových 
dom . Tuto výstavbu presentuje nap íklad rozlehlý d m p. 88, radikáln  p estav ný v roce 
1812, stojící v nároží Radni ní ulice a Hlavního nám stí. V interiéru i na fasádách se 
zachovaly klasicistní portály, p vodní vzhled fasády dokládá jen stará fotografie, na níž je 
patrný vysoký pilastrový ád spínající patra, p vodní šambrány a oválná okna p dního patra. 
 Kulmina ního bodu dosáhl stavební rozvoj m sta však až v období po Víde ském 
kongresu asi mezi lety 1820-1840. Zhruba mezi t mito daty se radikáln  zm nila tvá  
Šternberka po ekonomické i architektonické stránce. Rozsáhlou vlnu výstavby vyvolalo 
zejména soust ed ní nov  p íchozích tkalcovských emeslník , kte í se zde usazovali. 
V p edm stských tvrtích vznikaly další kolonie charakteristických p ízemních dom , které 
obklopily jádro m sta sev ené dosud hradební zdí s v žovými branami. Z velké ásti bylo 
v této dob  tém  od základ  p estav no samotné vnit ní m sto a též staré ásti p vodních 
p edm stí, kde starší, ješt  p ízemní venkovské domy, nahrazovaly patrové novostavby 
souvislá zástavba adových dom  tak vznikla zejména na Olomouckém p edm stí 
(Olomoucká ulice, Bezru ova ulice) a Uni ovském p edm stí (západní strana Rýma ovské 
ulice), áste n  i Poto ní ulice – d ív jší Fatkov p i m stské hradb ). Plán stabilního katastru, 
zhotovený v roce 1834 v podstat  zachycuje rozsah m sta a zastav né plochy odpovídající 
stavu zachovanému až do 20. století.   
 Urbanismus období klasicismu s charakteristickým ešením pravidelných sítí ulic 
s dominujícími architekturami v pohledových záv rech se ve Šternberku neuplatnil ani v nov  
zakládaných tvrtích zejména díky determinacím daným místními pom ry. R st m sta byl 
vícemén  živelný a vycházel z ekonomických pom r  šternberských ob an  a jejich 
vlastnických vztah , v zásad  bez výrazn jších zásah  ú ad . Regula ní snahy lze jen 
minimáln  sledovat v na ízeních Silni ního komisariátu nebo magistrátu m sta. Tlak 
magistrátu na vlastníky dom , motivovaný snad jakýmsi urbanistickým z etelem, lze doložit 
snahou uvolnit Radni ní ulici od dvou posledních loubí u dom , která zasahovala do ulice, 
což se ovšem díky p ekážkám ze strany majitel  objekt  zda ilo až v pr b hu druhé poloviny 
19. století.  
 Stará sí  ulic a cest, v jádru st edov ká, byla ur ující osnovou p i zakládání nových 
dom  i p estavbách starších objekt . Jedinými razantn jšími zásahy do tohoto organismu bylo 
ve 40. letech z ízení nové Opavské cesty (roku 1845) a zbo ení Dolní brány (roku 1842). 
Horní brána p e kala až do roku 1870, kdy byla rovn ž demolována.  
 Opavská silnice byla napojena na dnešní Horní nám stí v jeho východním nároží a do 
struktury m sta zasáhla zbo ením n kolika dom . Nová komunikace byla vedena po 
vrstevnici pom rn  p íkrého svahu, což si vynutilo rozsáhlé terénní úpravy. Její výstavba 
zasáhla rovn ž do dolní ásti n kdejší klášterní zahrady. P i vyúst ní silnice z m sta za ala na 
pozemcích po jejich stranách, skupovaných ve v tším rozsahu hlavn  rodinou Grögerových, 
vznikat nová m stská ulice. První objekty byly postaveny již p ed rokem 1850 na její západní 
stran  a roku 1880 je na Opavské ulici doloženo celkem 24 dom . 
 Pr mysl do vzhledu m sta v první polovin  19. století nijak nezasáhl, díky tradi nímu 
faktorskému systému místního emeslného pr myslu založeném na podomácké výrob . 
Budovy doložených manufaktur, vzhledem k faktu, že v nich probíhaly jen díl í fáze výroby 
(zejména barvení), nebyly p íliš rozsáhlé. Dv  se dosud zachovaly v p estav né podob  na 
Opavské ulici ( p. 56 a p. 67). Šternberk, a koliv byl evidentn  silným pr myslovým 
st ediskem s vysokým hospodá ským obratem, postrádal atributy jiných hospodá ských center 
– rozm rné tovární budovy, inžovní domy a periferie. W. Stif ve svých D jinách Šternberka 
cituje post eh noviná e Oherala, že práv  faktorský zp sob výroby „zp sobil v tší rozd lení 
majetku, ímž nedocházelo k velkým kontrast m luxusu s nejhlubší bídou, s jakou se je 
možno setkat zpravidla v továrních m stech.“ Šternberk této doby skute n  charakterizují 
v oblasti centra i ásti p edm stí tradi n  utvá ené, st edn  veliké jednopatrové m š anské 
domy v jednolité zástavb  p ipomínající malom sto, v níž se jen na n kolika málo místech 
vypínala rozm rn jší dvoupatrová budova. 
 Vnit ní dispozice klasicistních novostaveb i objekt  pouze p estavovaných pln  
vycházela z místních tradic a v zásad  udržela schémata m š anského domu staršího období. 
Toto je možno vysledovat i rozborem zachovaných plán  šternberských stavitel  a 
zednických mistr  z 20. a 30. let 19. století. Prvek, který však jako nepot ebný z rozvržení 
prostor p ízemí mizí je dolní sí  – mázhaus. Nahrazovaný je typickou úzkou chodbou, 
v novostavbách zaklenutou sledem placek na pasy a v p ípad  adaptace p vodní sín  jen 
vyd lením p í kou s pat i ným úsekem staré klenby. Prakticky ve všech domech byla nov  
z ízena schodišt  do patra, podle prostorových možností strmá jednoramenná, nebo i o více 
ramenech. Pozd ji byla stav na také ist  empírová v etenová schodišt  obloukového 
p dorysu. Chodba z ulice i nám stí ústila ke schodišti v centrální ásti p dorysu, které bylo 
asto, zejména u objekt  na starých hloubkových parcelách, osv tleno ze st echy r znými 
typy sv tlík . Ze st edov ké dispozice byl v tšinou ponechán na p vodním míst  obvod zadní 
komory, asto ješt  s typickým situováním v mezipat e a sousední, paraleln  probíhající, 
v mnoha p ípadech zna n  stísn ná, chodbi ka na dv r.  
 Z tohoto výše popsaného dispozi ního typu obytného domu se vymyká jen n kolik 
objekt , v tšinou náro n jších novostaveb. Tyto rozlehlejší domy, situované asto v nárožích 
blok , mají v tšinou dlouhé, víceosé fasády, které vybízely k bohat jšímu ztvárn ní a pro 
klasicismus typickému pojetí podélné dvoutraktové vnit ní dispozice ( p. 140, p. 180, p. 
1180, p. 1151).  
Na vzniku nové architektonické podoby m sta ve 20. – 40. letech se pravd podobn  
podíleli zejména ve Šternberku usazení stavitelé a zedni tí mist i, kte í jsou také zastoupeni 
n kterými dochovanými plány. Styl jejich projekt  je velmi obdobný, po celá 20. a 30. léta 
užívající rejst ík tradi ních klasicistních motiv , konstituovaných v architektonické tvorb  na 
našem území již od poslední t etiny 18. století. Až koncem 30. let a ve 40. letech je možno 
zaznamenat nástup ist  empírových forem, jež pak po polovin  19. století dostávají 
historizující nádech, zejména v subtilním ztvárn ní prefabrikovaných prvk  fasád. 
 Domy vystav né zhruba mezi lety 1820 – 1840 m žeme nej ast ji ztotožnit s tvorbou 
Ignaze Schmieda a Jakuba Snietivého. U obou se shledáváme s fasádami len nými vpadlými 
poli kolem oken nebo slepými arkádami, s pásovou rustikou v p ízemí, pr b žnými parapety a 
kordonovými ímsami a také motivem zubo ezu pod korunní ímsou. Schmied i Snietivý 
rovn ž asto užívali prvek zaobleného odsazeného nároží a jejich stavby byly zakryty 
vysokými mansardovými st echami. Totožný styl ztvárn ní je patrný také na vstupních 
portálech jejich dom .  
 Vysp lé empírové tvarosloví používal ve svých projektech až m stský stavitel Johann 
Aulegk, který je z ejm  autorem velké ásti staveb z rozmezí konce 30. let až do konce let 
60., ale jen n kolik z nich je archivn  doloženo plánovou dokumentací. Mezi jeho 
nejvýznamn jší zakázky pat ila ve 40. letech výstavba domu tkalcovského cechu (r. 1842) a 
stavby realizované pro rodinu Grögerových (Opavská ulice . 18, p. 56, r. 1846; Bezru ova 
ul. . 7, p. 1154, kolem r. 1843). Hypoteticky se lze domnívat, že Aulegk je také autorem 
n kterých dalších empírových budov vzniklých v tomto období, zejména m š anské st elnice 
na Olomouckém p edm stí z roku 1845. 
 Výraznou empírovou architekturou iniciovanou v roce 1853 šternberským ob anem 
Peregrinem Skolasterem byl rozm rný pavilon zvaný “Kiosk” v sousedství hospody na kraji 
lesa nad m stem, který se stal oblíbeným výletním místem. Stavba m la podobu sloupového 
chrámu vystav ného na p dorysu polovi ního kruhu, s trojúhelným tympanonem zdobeným 
reliéfy na elní stran . Dnes na míst  Kiosku, p vodn  zbudovaného z omítané d ev né 
konstrukce, stojí nep íliš zda ilá replika.  
 Šternberk po celé 19. století p edstavoval také silné pr myslové st edisko, soust ed né 
zejména na tkalcovství. emeslný charakter, který ve šternberské výrob  p evládal, stejn  
jako zastaralý svazující cechovní systém, však po krizi ve 40. letech 19. století p ivodil 
stagnaci místních závod . Efektivn jší strojová výroba se ve Šternberku za ala uplat ovat až 
v továrnách, zakládaných v posledních dvou desetiletích 19. století, vedle níž však nadále 
p ežívala také výroba domácích tkalc . Podporou pro zdejší pr mysl byla od roku 1870 
železni ní dráha a státní tabáková továrna postavená v letech 1873 – 75 na Olomouckém 
p edm stí. Ve druhé polovin  19. století se také postupn  za alo m nit šternberské panorama 
a v jeho siluet  se vedle památných budov hradu a kostela za aly uplat ovat také vertikální 
prvky vysokých štíhlých komín  továrních objekt , stav ných zejména na p edm stích. Ješt  
roku 1900 bylo ve Šternberku dvacet textilních podnik , v tší ást textilek však zanikla již 
krátce po skon ení první sv tové války a za první republiky se udrželo jen n kolik 
významn jších závod .  
 Jádro m sta si ve druhé polovin  19. století udrželo klasicistní charakter daný masivní 
výstavbou v tomto období. Historizující p estavby byly soust ed ny zejména na díl í úpravy 
vnit ních dispozic nebo p ípadn  p efasádování s užitím novorenesan ního, pozd ji 
novobarokního a secesního dekoru. Novostaveb vzniklo v centrální ásti m sta pouze n kolik, 
p i emž p vodní klasicistní slohová jednota ulic a nám stí nebyla výrazn ji narušena. Pro 
Šternberk v tomto období pracovalo n kolik místních stavitel , kte í své stavby ve v tšin  
p ípad  i navrhovali a ve ztvárn ní fasád m žeme sledovat i charakteristický styl jejich 
autor . Od 70. let zde p sobil Johann Aulegk mladší, syn stavitele Johanna Aulegka, pozd ji 
jsou doloženy etné stavby podniknuté Karlem Mikulaschekem a Wilhelmem Mikulaschekem 
a na p elomu 19. a 20. století byla velká ást zdejší stavitelské produkce dílem Oswalda 
Vetha.  
 Kvalitním architektonickým po inem, ale spíše ojedin lým, byla výstavba 
novogotické budovy spo itelny v roce 1895 v Radni ní ulici ( p. 81), na jejímž ztvárn ní se 
podílel víde ský architekt Jakob Gartner. V novogotických a novorenesan ních formách byl 
také od roku 1886 romanticky p estavován i šternberský hrad, p i emž ideový návrh úprav 
vypracoval architekt Karel Kayser z Vídn . Na samotné stavb  se ú astnili stavitelé Max 
Herzog a Gustav Neumann. 
 Zásahy do m stského jádra ve 20. století, zejména však po roce 1945 m ly p evážn  
rušivý ráz. V postupn  dožívající zástavb  lze již od 50. let zaznamenat citelné ztráty. 
Urbanistická struktura byla výrazn  narušena zejména na jižní stran  mezi ulicemi 
eskoslovenské armády a ulicí Obloukovou demolicí celých blok  dom  a následnou 
výstavbou moderních objekt  nerespektujících p vodní uli ní áry a ani kontext okolní 
zástavby. Charakteristické pro tuto dobu je rovn ž pojetí rekonstrukce fasád, kdy bylo 
p vodní historické tvarosloví, asto v etn  portál , nahrazováno hladkými plochami 
b ízolitových omítek s nevhodnými formáty nov  rozši ovaných okenních otvor . Obdobným 
zp sobem došlo také k narušení nebo i likvidaci do té doby dochovaných vnit ních dispozic 
dom .  
 Z památkového hlediska zna n  problematická je rovn ž v nedávné dob  realizovaná 
novostavba kláštera klarisek, situovaná p ed pohledov  exponované jižní pr elí bývalé 
konventní budovy kláštera augustinián , kde zabírá velkou ást pozemku p vodní klášterní 
zahrady.   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Literatura 
 Bartušek, A. – Kubátová, T.: Státní hrad Šternberk na Morav . Praha 1951. 
 Die Industrie der Stadt Sternberg in ihren Anfängen und Fortschritten. Moravia, 7, 1844, s. 305 – 
307. 
 Flejberk, Z. - Prucek, J.: Inventá  fondu Archiv m sta Šternberka. Šternberk 1969. 
 Gardavský, Z.: m sto Šternberk. Severní hradby. Stav - dokumentace – koncepce – studie – 
technické a architektonické ešení. Olomouc 1993. Strojopis. 
 Giacintová, Z.: Šternberské portály (soupis). Rukopis, uloženo PÚ Ol. 1988. 
 Hosák, L.: K založení hradu a m sta Šternberka. St edisko, 63, 1974/76, s. 91-97. 
 Hosák, L.: Z minulosti olomouckého kraje. Olomouc 1956. 
 Chupík, F.: Památková pé e a z íceniny – IV. Etapa – M stské opevn ní Šternberka. Olomouc 
2002. Strojopis.  
 Indra, B.: Neznámé veduty severomoravských m st na tovaryšských listech. Vlastiv dné listy, IX, 
1983, . 1, s. 9-14. 
 Janák, J.: Hospodá ský rozmach Moravy 1740-1918. Vlastiv da moravská sv. 7, D jiny Moravy, 
díl 3/l, Brno 1989. 
 Jemelková, S.: Šternberk. U Horní brány 3., p. 29. Stavebn -historický pr zkum, 2000. 
  Josefík, J. – Sysel, F. – Togner, M.: Hradní kaple na moravském Šternberku. Um ní, 24, 1976, s. 
243-255. 
 Kašpárková, Sl.: Šternberk. Stavebn -historický pr zkum m stského jádra, nepublikováno, 1980.  
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Horní nám. 1, p. 46. Díl í stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1994. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Ul. sla., p. 113. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1995. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Hlavní nám. 2, p. 90. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1996. 
 Kauerová, V. – Janák,P.: Šternberk. Partyzánská 4, p. 121. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Kauerová, V. – Janák,P.: Šternberk. Peka ská ul. 3, p. 98. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Hlavní nám. 5, p. 93. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Kauerová, V. – Janák,P.: Šternberk. Bezru ova ul. 1166, p. 121. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1998. 
 Kauerová, V. – Janák,P.: Šternberk. Jaroslavova 13, p. 151. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1998. 
 Kauerová, V.: Kostel Nejsv t jší Trojice ve Šternberku. St ední Morava, 1998, . 7, s. 68-72. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Hlavní nám. 17, p. 93. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1998. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Filiální kostel Nejsv t jší Trojice. Stavebn -historický 
pr zkum, nepublikováno, 1998. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Radni ní ul. 10, p. 84. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1999. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Radni ní ul. 12, p. 83. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1999. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Radni ní ul. 14, p. 82. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1999. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Hradby. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 1999. 
 Kauerová, V. – Vítek, T.: Šternberk. Radni ní ul. . 13. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 2001. 
 Klášter klarisek kapucínek v moravském Šternberku. P ísp. M. Škarda, L. Jasiok, V. Myná ová, J. 
Studený, P. Joba, R. Klíma, R. Brychta, R. Netík. Architekt, 39, 1993, . 22, s. 4. 
 Kollmann, V. : Ikonografie Šternberka. Olomouc 1987. 
 Koudela, M.: Šternberk ve stínu Francouzské revoluce (1789-1815). Kulturní zpravodaj m sta 
Šternberka, 1989, . 2. 
 Koudela, M.: T icetiletá válka v d jinách Šternberka. Kulturní zpravodaj m sta Šternberka, 1988, 
. 3, s. 15-17; . 4, s. 12-13; . 5, s. 21-23; . 6, s. 14-15; . 8, s. 10-11; . 9, s. 15-17; . 10, s. 16-
18; . 11, s. 14-15; . 12, s. 10-12. 
 Koudela, M.: 1269 – První písemná zmínka o šternberském hrad . Kulturní zpravodaj m sta 
Šternberka, 1989, . 1, s. 10-12. 
 Koudela, M.: 1364 –  Albert ze Šternberka, biskup zv ínský, osvobozuje m sto Šternberk od 
úmrti.  Kulturní zpravodaj m sta Šternberka, 1989, . 2, s. 12-14. 
 Koudela, M.: Šternberk ve stínu Francouzské revoluce (1789-1815). Kulturní zpravodaj m sta 
Šternberka, 1989, . 10, s. 13-14; . 11, s. 9-10. 
 Koudela, M.: Státní hrad Šternberk. Vlastiv dné listy, 16, 1990, . 1, s. 48. 
 Koudela, M.: Smolná kniha m sta Šternberka. In: Okresní archiv Olomouc 1990. Olomouc 1991, 
s. 85-86. 
 Kroupa , J.:  Antonie Maria Nicolao Beduzzi a šternberský klášter. In. Historická Olomouc a její 
sou asné problémy 5. Olomouc, 1985, s. 231-4. 
 Krsek, I. –  Kud lka, Z. - Stehlík, M. – Válka, J.: Um ní baroka na Morav  a ve Slezsku. Praha 
1996. 
 Maliva, J.: Výtvarné památky renesan ního slohu ve Šternberku, Šternberk 2004. 
 Ml ák, L.: Šternberk. Radni ní ul. 18, p. 80. Stavebn -historický pr zkum (analýza), 
nepublikováno, 1991. 
 Ml ák, L.: K autorství, dataci a ikonografii malí ské a štukatérské výzdoby bývalého proboštství 
augustiniánského kláštera ve Šternberku. Ro enka Státního okresního archivu Olomouc, 1 (20), 
1992, s. 169-173. 
 Ml ák, L.: Šternberský stavitel klasicismu Jakub Snietivý (1792 – 1836), VVM, 1997, . 1, s. 71-
74. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Partyzánská 1, p. 140. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1994. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Radni ní 3, p. 163. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1994. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Horní nám. 4, p. 49. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1991. 
 Ml ák,L. – Žurek, K.: Stavebn -historický pr zkum a návrh památkové obnovy augustiniánského 
kláštera ve Šternberku, 1992. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Hlavní nám. 8, p. 96. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, nepublikováno, 1994. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Peka ská 2, p. 102. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1994. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Radni ní 5, p. 162. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1994. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Ul. sla 10, p. 23. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1995. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Horní nám. 3, p. 48. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1995. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Radni ní 7, p. 161. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1995. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Ul. sla 17, p. 118-119. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1996. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Horní nám. 2, p. 47. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1996. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Radni ní 16, p. 81. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1996. 
 Ml ák, L.: - Žurek, K.: Hlavní nám stí 16, p. 142. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 
1996. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Bezru ova ul. 12, p.1167. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Horní nám. 13, p. 61. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Horní nám. 12, p. 60. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Ml ák, L. – Žurek, K.: Šternberk. Horní nám. 11, p. 59. Stavebn -historický pr zkum, 
nepublikováno, 1997. 
 Ml ák,L.: Stavebn -historický pr zkum m š anského domu p. 109 ve Šternberku, echova 5, 
2002. 
 Morav, K.: Historický místopis Šternberka – historické jádro. Šternberk  1975, Strojopis uložený 
ve Státním okresním archivu Olomouc. 
 Morav, K.: Historický místopis Šternberka – Olomoucké p edm stí. Šternberk 1975, Strojopis 
uložený ve Státním okresním archivu Olomouc. 
 Morav, K.: Staré šternberské obrázky (zajímavost a drobnost ze šternberských d jin). Rukopis 
uložený ve Státním okresním archivu Olomouc. 
 Morav, K.: K náboženským pom r m na býv. Šternberském panství v 16. a 17. století. Olomouc 
1961. Rukopis uložený ve Státním okresním archivu Olomouc. 
 Morav, K.: Z d jin šternberské m stské správy ve Šternberku. Šternberk 1979. Strojopis  uložený 
ve Státním okresním archivu Olomouc. 
 Morav, K.: Koeficient výhodnosti obrany. In: Okresní archiv Olomouc 1980. Olomouc, Okresní 
archiv Olomouc 1981, s. 151-152. 
 Oheral, J.: Sternberg, die Stadt der Weber. Moravia, 2, 1939, s. 629-630, 633-634. 
 Papoušek, M. – Vítek, T.: Architektura první poloviny 19. století ve Šternberku. Olomouc 
2002. Grantový projekt MK R, strojopis výstupového elaborátu uložen v NPÚ, ú.o.p. 
v Olomouci.  
 Papoušek, M. – Vítek, T.: Šternberští stavitelé období klasicismu. In: Státní památkový 
ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 2001. Olomouc 2002, s. 110 – 117.  
 Pinkava, V.: Hrady a zámky severomoravské. Hrad Šternberk. Vlastiv dný sborník pro mládež 
župy olomoucké, 2, 1923/24, s. 49-53. 
 Prucek, J.: Archivní prameny k d jinám reformního augustinismu ve Šternberku 1371-1413. 
Zprávy vlastiv d. Ústavu v Olomouci, 1971, . 152, s. 24-28. 
 Prucek,J.: Albert ze Šternberka – ran  humanistický mecenáš. In: Okresní archiv Olomouc 1973. 
Olomouc 1974, s. 22-27. 
 Richter, V.: P ísp vky k innosti Frant. Ant. Grimma. SPS, 61, 1953, s. 193 – 200. 
 ezanina, D.: Karl v diplomat biskup Albert ze Šternberka. Duchovní pastý , 29, 1980, s. 134-
135; 150-152; 166-167; 30, 1981, s. 7-8. 
 ezanina, D.: Nový pohled na otázku um lecké výzdoby hradu Šternberka u Olomouce. VVM, 
33, 1981, s. 211-213. 
 Saka , J.: Albert ze Šternberka. In: 26. výro ní zpráva c.k. es vyš. Školy reálné v Pardubicích. 
Pardubice 1902, s. 8-37. 
 Stief, W.: Geschichte der Stadt Sternberg. 2. verm. und durchaus umgearb. Aufl., Thayngen-
Schaffhausen (Schweiz) 1934. 
 Stief, W.: Geschichte der Stadt Sternberg in Mähren von ihrem Ursprunge bis zur Gegenwart. 
Sternberg 1894. 
 Svátková, L.: Farni kostel Zv stování Panny Marie ve Šternberku. Sborník památkové pé e 
v Severomoravském kraji. 3. Ostrava, 1977, s. 144-150. 
 Švábenský, M.: Augustiniánské kláštery. Brno 1959, s. 291-356. Strojopis uložen v SOkA 
Olomouc. 
 Togner, M.: Um ní baroka ve Šternberku, Šternberk 2002. 
 Valí ek, J.: Místopis Šternberka 1848 – 1960. Olomouc, 1970. 
 Vítek, T.: Stavební rozmach Šternberka v období klasicismu. Šternberk 2002. 
 Vítek, T.: Šternberské klasicistní portály. In: Státní památkový ústav v Olomouci. Výro ní zpráva 
2002. Olomouc 2003, s. 119-136. 
 Vítek, T.:  Partyzánská . 2. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 2002. 
 Vítek, T.: Hlavní nám. . 4. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 2002. 
 Wolny, G.: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert. Bd. 
5, Olmützer Kreis, Brünn 1839. 
 Žurek, K.: Šternberk. Ul. sla 42, p. 7. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 1997. 
 Žurek, K.: Šternberk. Hlavní nám. 6, p. 94. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 1997. 
 Žurek, K.: Šternberk. Hlavní nám. 11, p. 105. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 
1997. 
 Žurek, K.: Šternberk. Radni ní 1, p. 164. Stavebn -historický pr zkum, nepublikováno, 1997. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pasporty dom  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
B) GRAFICKÁ ÁST S KOMENTÁ I K JEDNOTLIVÝM MAPÁM 
 
1. Celková situace 
2. Plán památkové ochrany 
3. Plán zásad památkové ochrany 
4. Plán úprav ve ejných ploch 
5. Plán možných úprav st ech 
6. Plán archivovaných pr zkum  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1. Celková situace 
V rámci první etapy zásad památkové ochrany území m stské památkové zóny Šternberk je 
ešena její polovina, bloky 1 – 15. Hranice ešených blok  je vymezena Dvorskou ulicí a ulicí  
Sv tlov, hranicí zámeckého parku, dále prochází ulicí Na Valech, Zahradní ulicí, k íží 
Opavskou ulici, prochází Kope nou ulicí a pokra uje Obloukovou ulicí na ulici 
eskoslovenské armády, pokra uje echovou ulicí, k íží Partyzánskou ulici a pokra uje 
Vodní ulicí a ulicí U Horní brány na ulici eskoslovenské armády a uzavírá se na Dvorské 
ulici. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
2. Plán památkové ochrany 
Na ešeném území leží jedna národní kulturní památka, jedná se o areál hradu Šternberk se 
zámeckým parkem, a 35 kulturních památek. Nejvýznamn jšími kulturními památkami jsou 
církevní objekty: pozdn  barokní kostel Zv stování Panny Marie a bývalý augustiniánský 
klášter. Všechny výše uvedené objekty tvo í hlavní dominanty historického jádra m sta 
Šternberk. Dalšími památkami jsou p evážn  m š anské domy. V tšina z nich jsou klasicistní 
objekty vzniklé bu  na míst  starších objekt  nebo jsou to novostavby z t icátých let 19. 
století. Velmi významné jsou dva rozsáhlé domy na ulici eskoslovenské armády 1 a 19, oba 
mají renesan ní jádro a byly výrazn  klasicistn  p estav ny, jejich další úpravy prob hly ve 
20. století. Výjime nou památkou je novogotický objekt bývalé spo itelny v Radni ní ulici 
18. D ležitou sou ástí ešeného území jsou zbytky st edov kých m stských hradeb v Dvorské 
a v Obloukové ulici a v zahradách mezi Opavskou ulicí a Hlavním nám stí a Peka skou ulicí. 
Dalšími památkami typickými pro Šternberk jsou t i klasicistní portály se vstupními dve mi 
dom  v Jarní ulici 8, v ulici Na Valech 1 a v Partyzánská ulici 1. V neposlední ad  se zde 
nachází barokní kamenný Mariánský sloup na Hlavním nám stí a dva p emíst né kamenné 
smír í k íže vlevo od schodišt  k farnímu kostelu. Na ešeném území je šest m š anských 
dom , u kterých bylo doporu eno zpracování návrhu na prohlášení za kulturní památku. Dva 
domy v Jarní ulici 1 a na Hlavním nám stí 10 jsou dochované klasicistní objekty. Zbývající 
ty i domy v Radni ní ulici 13 a 16, v ulici U horní brány 11 a na Horním nám stí 23 jsou 
objekty s renesan ním jádrem, které byly barokn  a klasicistn  p estav ny a prošly i menšími 
úpravami ve 20. století. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Plán zásad památkové ochrany 
Vývoj m sta Šternberka byl složitý. ást m sta se rozvíjela v podhradí a byla vymezena 
m stskými hradbami se t emi m stskými branami (Horní, Dolní a Podzámecká) vedoucími od 
hradu ulicí Dvorskou, které dále pokra ují sm rem k í ce Sitce (tato ást v dnešní dob  již 
neexistuje) a vedou jižním sm rem ve vnitrobloku mezi ulicemi eskoslovenské armády a 
Poto ní. ást hradeb s Dolní bránou v míst  k ížícím ulici eskoslovenské armády v prostoru 
dnešního obchodního domu s parkovišt m se nedochovala. Další dochovanou ástí m stských 
hradeb je úsek v Obloukové ulici. M stské hradby pokra ují ve vnitrobloku mezi Peka skou a 
Opavskou ulicí, další úsek m stských hradeb se nachází na jižní stran  bývalého proboštství. 
Pr b h p vodních m stských hradeb v míst  pozdn  barokního kostela a bývalého kláštera 
m žeme dnes pouze p edpokládat. Další ást historické zástavby m sta Šternberka vznikla 
podél dnešní Bezru ovy ulice a v okolí kostela Nejsv t jší Trojice (tato ást m sta bude 
zpracována v 2. etap ). Urbanistická struktura m sta Šternberk postupn  graduje od 
Bezru ovy ulice a ulice eskoslovenské armády p es tvercové Hlavní nám stí, Radni ní 
ulici k Hornímu nám stí s kostelem Zv stování Panny Marie k hradu Šternberk. Urbanistická 
struktura ešeného území je dána terénní konfigurací. Na nejvýše položeném míst  se nachází 
hrad Šternberk, další dominantou m sta je dvouv žový kostel Zv stování Panny Marie 
se širokým kamenným p ístupovým schodišt m a s Mariánským sloupem. Vlastní m sto se 
rozkládá na území, které se svažuje dol  k í ce Sitce. Urbanistická struktura ešeného území 
je již vytvo ená a krom  n kolika korekcí do ní nelze zasahovat. Na ešeném území je n kolik 
objekt , které narušují historickou urbanistickou skladbu m sta, je to p edevším obchodní 
d m na ulici eskoslovenské armády 21, objekt banky v Obloukové ulici 2, novostavba 
internátu v Opavské ulici 8a, novostavba kláštera v ásti bývalé klášterní zahrady v Opavské 
ulici 27 a novostavba dvojdomku v Opavské ulici 6 a 6a. K odstran ní je navržen p edevším 
obchodní d m, který narušuje urbanistické ešení ulice eskoslovenské armády svou hmotou, 
architekturou a p edevším tím, že je zna n  ustoupený za linii p vodní uli ní áry. V tomto 
míst  je navrženo realizovat dostavbu v linii p vodní uli ní áry, která bude navazovat na 
objekt budoucího Muzea asu na ulici eskoslovenské armády 19. Objektem k odstran ní je 
novostavba banky v Obloukové ulici 2, která svou hmotou i architektonickým ešením 
negativn  narušuje tuto ást m stské památkové zóny Šternberk p ed rekonstruovanými 
m stskými hradbami. K odstran ní  je navržen skladový a výrobní objekt v Obloukové ulici 
19, který svou západní stranou sousedí s vn jší stranou m stských hradeb. Na Horním nám stí 
je nezbytn  nutné odstranit prosklenou p ístavbu kavárny p ed objektem íslo 14, která 
zasahuje do nezastavitelné plochy nám stí. K odstran ní je navržena nesourodá stavba ve 
Vodní ulici 8, která by m la být nahrazena kvalitn jším novým objektem na nároží ulic Vodní 
a St ední. Dalšími objekty, které by m ly být odstran ny bez náhrady jsou plechová hala a 
p íst ešek ve dvo e školy na Opavské ulici 8 a 8a. Ostatními objekty k odstran ní jsou n které 
drobné hospodá ské objekty a garáže. Byly ur eny dv  lokality pro novou zástavbu. Jedná se 
o proluku v Jarní ulici navazující na objekt v Jarní ulici 1 a v sou asnosti nezastav ná 
poslední parcela v O echové ulici u nepoužívané p ístupové cesty do zámeckého parku, kde 
lze postavit drobný p ízemní objekt. V Dvorské ulici v míst  provizorního parkovišt  je nutné 
po ítat s celkovou úpravou, jedná se o lokalitu, která byla také d íve zastav ná n kolika 
objekty a byly zde m stské hradby, v sou asnosti nenavrhujeme její nové zastav ní. Obnovení 
p vodní zástavby v sou asnosti již není možné v proluce na nároží Hlavního nám stí a 
echovy ulice (vedle objektu na Hlavním nám stí 14). Na ešeném území bylo vybráno 
n kolik objekt  k transformaci, jedná se o objekty v Dvorské ulici 23 a na ulici Sv tlov 2 a 6, 
což byly p vodn  hospodá ské objekty, které jsou nyní bu  bez využití nebo jsou používány 
pro výrobu a pro bydlení a prošly nep íliš vhodnými novodobými úpravami. K transformaci 
jsou ur eny také dvorní ásti objektu gymnázia na Horním nám stí 5, objekt  na Hlavním 
nám stí 1 a 8, v ulici U Horní brány 13 a  v ulici Na valech 1. K transformaci je ur en objekt 
v echov  ulici 5, který je v sou asnosti v havarijním stavu. U množství objekt  prob hla 
v minulosti necitlivá úprava fasád a vým na oken, u nich je nutné provést jejich rehabilitaci. 
Jedná se nap . o objekt gymnázia na Horním nám stí 5, domy na Horním nám stí 8, 
v Zahradní ulici 2, 4, 6, a 8, v ulici Na Valech 1, 3 a 5, v Pánské ulici 2, v ulici U Horní brány 
4, 8, 11 a 13, na Hlavním nám stí 1 a 14 a v Jaroslavov  ulici 16. U n kterých památkov  
chrán ných objekt  je nutné provést obnovu neudržovaných fasád, jde nap . o bývalý 
augustiniánský klášter, hrad Šternberk a m š anský d m na Horním nám stí 9. U objekt  na 
Hlavním nám stí 11 a 18, v Radni ní ulici 4, 6, 9 a 11, ve St ední ulici 2, v echov  ulici 1 je 
nutné provést zm nu ešení parteru. 
 
 
 
 
 
 
 
4. Plán úprav ve ejných ploch 
Plán úprav ve ejných ploch zobrazuje stávající stav komunikací, zelen , dvor  a nádvo í 
p ístupných ve ejnosti a ostatních ploch v ešeném území m stské památkové zóny  
Šternberk. Situace v ešeném území byla složitá, protože v letošním roce m sto Šternberk 
zahájilo rozsáhlou rekonstrukci komunikací a chodník  v ulicích eskoslovenské armády, 
echov , Partyzánské, U Horní brány, Radni ní a Farní a na Horním a na Hlavním nám stí a 
úpravu obou nádvo í fary bývalého augustiniánského kláštera. Do konce roku 2005 byly 
ukon eny práce v ulicích eskoslovenské armády, echov  a Partyzánské, proto je v plánu 
zachycen nový stav, zúžená komunikace pro auta, nová parkovací stání a širší chodníky pro 
p ší. Na ostatních místech nejsou práce ukon eny, proto je zobrazen p vodní stav. V ešené 
ásti m stské památkové zóny Šternberk se na n kolika místech dochovala v tší žulová 
kamenná dlažba tvercového formátu z p elomu 19. a 20. století na komunikacích nap . na 
Hlavním a Horním nám stí, v ulicích U Horní brány, Na Valech a v ásti Zahradní ulice. Na 
ostatních komunikacích je novodobý, v tšinou živicový povrch. T i vícemén  neudržované 
plochy komunikací mají šotolinový povrch – jedná se o provizorní parkovišt  na Dvorské 
ulici a komunikaci v O echové ulici a komunikaci pod hradem na dvorní stran  objekt  v ulici 
Na Valech. Chodníky pro p ší mají povrch v tšinou z betonové dlažby o rozm rech 30 x 30 
cm nebo nov jší chodníky jsou z šedé zámkové dlažby. Chodníky s povrchem z drobných 
žulových kostek jsou na ešeném území v omezené mí e – na Horním nám stí p ed 
gymnáziem, p ed hradem, podél terasy kostela a chodník v Zahradní ulici a v ulici Na Valech. 
Významným prvkem je p ístupové kamenné schodišt  s podestami z r zn  velkých 
kamenných desek. Nejzajímav jší ze zachovaných povrch  je zbytek p vodní kamenné 
dlažby z lomového kamene na nádvo í u fary. Na ešeném území se nachází n kolik ploch 
ve ejné zelen . Nejv tší je zámecký p írodn -krajiná ský park založený na po átku 20. století. 
Rozsáhlé plochy zelen  jsou na terase u kostela a za bývalým augustiniánským klášterem. 
Další velká plocha zelen  - zahrada bývalého augustiniánského kláštera je v sou asnosti 
rozd lená na dv  ásti a je áste n  zastav ná novým klášterem a není p ístupná ve ejnosti. 
V Opavské ulici je silnice lemovaná zeleným pásem s lipovou alejí. V Radni ní ulici je 
vysazena jedna ada kulovitých javor . U chodníku pod terasou kostela sm rem k hradu je 
ada ty  exotických katalp. Na ploše Hlavního nám stí zatím dožívají t i ostr vky zelen  
s novodobou kašnou a vysokým smrkem, který byl používán jako váno ní strom. V Opavské 
ulici v sousedství bývalých m stských hradeb je jediné sportovišt  na ešeném území - h išt  
minigolfu. 
5. Plán možných úprav st ech 
St ešní krajina ešeného území m stské památkové zóny Šternberk je tvo ena r znorodými 
st echami lišícími se sklonem, orientací k uli ní á e a materiálem st ešní krytiny. V tšina 
dom  má sedlové st echy s h ebenem rovnob žným s uli ní árou. Na n kterých p vodn  
klasicistních objektech jsou dodnes mansardové st echy nap . v Partyzánské ulici 1, na 
Horním nám stí 11, 12 a 13, v Jarní ulici 1, na Hlavním nám stí 18, v Radni ní ulici 1, v 
Jaroslavov  ulici 11, v Peka ské ulici 2 a ve Vodní ulici 10. Výjime n  se u objekt  zachovala 
starší orientace st ech s h ebenem kolmým k uli ní á e nap . na Hlavním nám stí 8 a 17, 
v ulici U Horní brány 1 a v Radni ní ulici 7, 9, 11, 13, 15 a 16. N které novostavby mají 
ploché st echy nap . obchodní d m na ulici eskoslovenské armády 21 a objekt v Obloukové 
ulici 2. Novostavba kláštera v Opavské ulici má lenité valbové st echy s trojúhelníkovými 
viký i a s v ží ve tvaru ty bokého jehlanu. Nejvíce historicky používanou st ešní krytinou 
byla skládaná b idlicová krytina, následovaná keramickou pálenou krytinou a eternitovou 
st ešní krytinou. Skládaná b idlicová krytina se dodnes zachovala na m stských dominantách 
– na hrad  Šternberk a  na kostele Zv stování Panny Marie a na n kolika málo domech nap . 
v Radni ní ulici 1, na Hlavním nám stí 7, ve St ední ulici 2 a v ulici Na valech 11 a 13. Tyto 
st echy je nutné chránit a zachovat v p vodní podob . Ve m st  v posledních patnácti letech 
probíhají pom rn  intenzivní stavební práce, p i kterých dochází i k obnov  st ech. Je 
používán šedo erný eternit s dezénem b idlice, který je cenov  p ístupn jší náhradou 
b idlicové krytiny. Nejv tší svým rozsahem byla rekonstrukce st ech na objektu bývalého 
augustiniánského kláštera. Na ad  dom  je použita šedo erná eternitová st ešní krytina, jedná 
se nap . o objekty na Horním nám stí 2, 11, 12, 13,  v Jarní ulici 1 a 8, v ulici U Horní brány 8 
a 23, v  Radni ní ulici 2, 5 a 10, v Partyzánské ulici 2, v Peka ské ulici 2. Na n kterých 
objektech byla d íve p vodní b idlicová st ešní krytina nahrazena nevhodnou plechovou 
krytinou nebo krytinou z vlnitého eternitu, jedná se nap . o objekty na Horním nám stí 5, 8, 9, 
13 a 16, v Zahradní ulici 4 a 6, v ulici U Horní brány 6 a 11, v Dvorské ulice 23, zde je t eba 
v budoucnosti obnovit šedo ernou skládanou krytinu (b idlice nebo eternit). Dalším 
p íkladem nevhodné st ešní krytiny je ervená plechová krytina na objektu bývalé spo itelny 
v Radni ní ulici 18, kde je nutné obnovit p vodní keramickou krytinu a na vrchol st echy 
st edního arký e vrátit kovovou plastiku Rolanda, která je nyní umíst na v expozici na hrad  
Šternberk. U dom  v ulici U Horní brány 15 a ve St ední ulici 2 je navrženo zvýšit h eben 
novodobé st echy a tím upravit sklon st echy pro použití tradi ní st ešní krytiny. Nejen u 
památek je t eba chránit dochované historické krovy a zásahy do nich omezit na nezbytné 
minimum. Na mnoha klasicistních m š anských domech byly ve st echách drobné viký e se 
sedlovou st íškou ukon enou valbou, což lze ikonograficky doložit, na t chto objektech je 
možné je v sou asnosti obnovit a realizovat p dní vestavby.  Jedná se nap . o objekty  na 
Horním nám stí 9 a 10, v Pánské ulici 2, v ulici U Horní brány 7, 11 a 13, v Radni ní ulici 17, 
19 a 21, na Hlavním nám stí 1, 3, 6 a 16, v Partyzánské ulici 1 a 2. U objekt  na Horním 
nám stí 3, v Dvorské ulici 23 je nutné zm nit tvar st echy. V omezené mí e je možné použít 
st ešní okna v mén  exponovaných místech sm rem do dvora u objekt  nap . v Zahradní ulici 
4 a 6, v echov  ulici 1, 3, 5, 7 a 9 a na Hlavním nám stí 14. P i oprav  nebo vým n  st ešní 
krytiny u objekt  v pohledov  exponované poloze pod hradem Šternberk, v ulici Sv tlov 2, 4, 
6 a 8, v O echové ulici 3, v Dvorské ulici 23 a v ulici Na Valech 1, 3 a 7 je nutné trvat na 
ernošedé skládané st ešní krytin  (b idlice nebo eternit).  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
6. Plán archivovaných pr zkum  
Ješt  p ed vyhlášením m stské památkové zóny Šternberk byl v roce 1980 zpracován PhDr. 
Slavomírou Kašpárkovou (SÚRPMO Olomouc) stavebn -historický pr zkum m stského 
jádra, pro v tšinu historických objekt  existují stru né stavebn -historické pr zkumy. Od 
roku 1992 se postupn  v souvislosti se stavebními pracemi na jednotlivých objektech za aly 
zpracovávat podrobné stavebn -historické pr zkumy (seznam viz Literatura). Pr zkumem 
architektury první poloviny 19. století ve Šternberku se zabýval grantový projekt Mgr. 
Miroslava Papouška a Mgr. Tomáše Vítka z roku 2002. Na ešeném území se ovšem také 
nachází n které historické objekty, pro které nebyly zpracovány žádné stavebn -historické 
pr zkumy. Jedná se o objekty v ulici Na Valech 3, 5, 7, 9, 11 a 13, na Horním nám stí 6, 
v Zahradní ulici 2, 4, 6 a 8, v Dvorské ulici 23, v ulici Sv tlov 2, 6, v Pánské ulici 5 a 9, 
v Jaroslavov  ulici 14 a 16 a ve Vodní ulici 2 a 10. Pro všechny tyto objekty je nutné p ed 
zahájením stavebních prací nejd íve nechat zpracovat stavebn -historický pr zkum. Jsou zde i 
novostavby, pro které z hlediska zájm  památkové pé e zpracování stavebn -historického 
pr zkumu není požadováno. P edevším pro památkov  chrán né objekty byly zpracovány 
r zné restaurátorské pr zkumy týkající se jejich r zných ástí, nap . kamenné portály se 
vstupními  dve mi, štuková výzdoba, nástropní malby a v neposlední ad  obrazy. Jedná se 
p edevším o tyto objekty - hrad Šternberk, kostel Zv stování Panny Marie, fara, bývalý 
augustiniánský klášter. Nejvíce restaurátorských pr zkum  se týká restaurování portál  
m š anských dom  – nap . na Horním nám stí 2 a 4, v ulici U Horní brány 23, v Radni ní 
ulici 3, 5, 7, 10, 14, 16, v Partyzánské ulici 1 a v ulici eskoslovenské armády 19, v Peka ské 
ulici 2. Restaurátorské pr zkumy štukové výzdoby a výmalby se týkají objekt  v Radni ní 
ulici 16 a 18. Na restaurování kamenného Mariánského sloupu bylo zpracováno n kolik 
restaurátorských pr zkum .   
 
 
 
 
 
 
 
 
C) OBRAZOVÁ P ÍLOHA 
 
Ikonografie 1 - 15 
Fotodokumentace 1- 85 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ikonografie  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Fotodokumentace 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; kolem r. 1250; gotika; vrcholn  gotická p estavba - kaple Alberta ze Šternberka (p ed r. 1376); pozdn  
gotická p estavba - opevn ní (2. pol. 15. stol.); goticko renesan ní úpravy paláce (1507); renesan ní p estavba - vznik 
severozápadního berkovského traktu (dokon eno r. 1560); romantická p estavba (K. Kayser, M. Herzog, G. Neumann, 
1886-1913); vým na ásti krov , fasády (O. Veth, 1930);  
hrad; 
Budovy hradního jádra situované na nevelké ostrožn  jsou seskupeny kolem obdélného nádvo í. Na západní a jižní stran  
jsou dvoupatrová obytná k ídla, na severu vyvýšená terasa s válcovou v ží. Na východ  k novogotickému schodišti jižního 
k ídla p iléhá ruina st edov ké budovy s mohutnými op ráky, vedle níž je prolomena hlavní brána. Palácové budovy mají 
novodobé sgrafitové omítky s psaní kovými motivy, trakt s kaplí má fasády z neomítaného lomového zdiva a trojboký arký  
na jihozápadní stran  je vyzd n z opracovaných kvádr . St echy jsou sedlové, kryté b idlicí, p evýšená st echa kaple se 
zd nými štíty je polovalbová s hranolovým sanktusníkem s jehlancovou st echou pokrytou plechem. Okna jsou opat ena 
ost ními s pozdn  gotickou nebo renesan ní profilací, kapli osv tlují lomená okna s kružbami. Jihozápadní pr elí lení 
dva zd né arký e, pod kaplí je zde situován kamenný lomený portál s vpadlinou pro padací most, k n muž je vyúst no 
schodišt  z prostoru n kdejšího parkánu. Nad portálem znaky stavebníka kaple (Albert ze Šternberka). Obytná k ídla jsou v 
p ízemí dvoutraktová, jihovýchodní k ídlo otev eno trojosou arkádou do nádvo í. Prostory jsou z v tší ásti opat eny 
renesan ními lunetovými klenbami, ást jihovýchodního k ídla je plochostropá. Na konci severozápadního k ídla je 
situována rozm rná hradní kuchyn . Sklepy zahloubené pod v tší ástí severozápadního k ídla mají valené renesan ní 
klenby s lunetami. První patro je p ístupné novogotickým schodišt m s kamenickými detaily, které navazuje na chodbu nad 
p ízemní arkádou. Na jihovýchodní stran  je portál do kaple s novogotickou klenbou o dvou k ížových polích v lodi, s 
p vodním vrcholn  gotickým presbytá em ukon eným p tibokým záv rem. K presbytá i po obou stranách p iléhají patrové 
orato e. Chodba zp ístup uje také rytí ský sál (halu) s trámovým stropem, který je spojen s tzv. vizitkovým sálem, 
otevírajícím se na severozápadní stranu dvouosou, kamenicky zdobenou renesan ní lodžií. Místnosti severozápadního 
(berkovského) traktu mají hrá ové klenby. Další prostory patra jsou opat eny trámovými a kazetovými stropy, z ásti 
zdobenými malbou. Dispozice druhého patra opakuje patro první, ale všechny místnosti mají rovné stropy s vysokým 
bedn ným fabionem a štukovými zrcadly. V nárožním pokoji se zachovala barokní štuková výzdoba a freska. V interiérech 
paláce osazeny etné portály goticko renesan ní, renesan ní a také historizující repliky. Kvalitní um lecko- emeslnou prací 
jsou i dve ní k ídla s kováním. Interiér válcové v že, prolomené v pat e lomeným portálem v úrovni patra není p ístupný.; 
urbanisticky významný objekt uplat ující se také jako charakteristická dominanta m stského panoramatu; 
 
Rejst íkové íslo:
38729/8-1967/1
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
2
Po et PN:
3
Pr zkumy:
Kašpárková, Sl. 1980; Kašpárková Sl. a kol., 2001; 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
památková hodnota spo ívá jak v dochovaných autentických konstrukcích a detailech z období gotiky a renesance, tak i v 
celkovém architektonickém pojetí lichtenštejnské romantické p estavby,  p vodního technického vybavení (kuchy , výtah) a 
výzdoby;
Název objektu:
hrad-jádro +v ž
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Horní nám stí 6
íslo popisné:
170
íslo parcelní:
92/1
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 1
Vlastník:
 Národní památkový ústav 
Praha-Malá Strana, Valdštejnské nám. 3, 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Regulativy:
zachovat veškeré p vodní konstrukce, detaily a prvky výzdoby exteriéru i interiéru v autentické hmot ; ponechat funk ní 
nápl  - instalovaného objektu; objekt k ochran ;
  
Závady objektu:
/;
 
 
národní kulturní památka; p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily, dispozi ní rozvržení a hmotová 
skladba objektu;
vysoce kvalitní architektonická památka vzniklá v n kolika slohových etapách; dochována ran  gotická v ž (bergfrit) a 
vrcholn  gotická kaple, celkový ráz hradu vtiskla renesan ní p estavba a zejména obnova na p elomí 19. a 20. stol.;
 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; p ed r. 1538; ranná renesance; renesan ní p ístavek na západní stran  (kolem r. 1560); výstavba 1. patra 
východního k ídla (kolem r. 1850); adaptace jižní ásti východního k ídla (2. polovina 19. stol.); úprava interiér  pro 
muzejní ú ely (1969-1971);  
obytné a hospodá ské budovy; Podhradí navazuje na jihu na hrad a jeho areál je seskupen kolem nepravidelného nádvo í, 
výrazn  se svažujícího sm rem k m stu. Horní, obloukov  prohnuté k ídlo je vestav no do prostoru p vodního parkánu na 
samém okraji hradní ostrožny. elní pr elí p ízemní stavby, posazené na vysoký sokl je vprost ed akcentováno 
novogotickou p edsíní s portálem, nad níž je dvouosá st ešní nástavba. Ke vstupu ústí dvouramenné schodišt , po jehož 
pravé stran  je vodní nádrž. Všechna okna mají ran  renesan ní ost ní. K hladkému pr elí bez oken sm rem k hradu 
p iléhá schodišt  zp ístup ující horní nádvo í a zvýšená terasa pod kaplí. Vnit ní dispozice je podélný jednotrakt. Ve st edu 
je sí  s lunetovou klenbou zdobenou h ebínkovým obrazcem a s renesan ními portály. Na západní stran  je plochostropý 
sál (štukové zrcadlo) p i jehož severním nároží jsou seskupeny nepravidelné p ístavby (prostora s hrá ovou klenbou) a 
východní ást je z ásti klenutá lunetovými klenbami. Do krovu na východní stran  jsou vestav ny novodobé záchody, 
p ístupné z terasy pod hradní kaplí. Východní k ídlo je dvoupodlažní, s jednoduchými fasádami s ímsami. K vn jšímu 
ne len nému pr elí jsou p isazeny masivní hranolové pilí e. Vnit ní dispozice tvo í podélný dvoutrakt s renesan ními 
valenými klenbami s lunetami a mladšími plackovými klenbami v p ízemí ( ást prostor plochostropá, nov ji adaptovaná). 
Patro je plochostropé. Na západní stran  je p edhradí uzav eno kamennou hradbou s p lkruhovou baštou v 
severozápadním nároží. Z ásti se dochovaly p vodní st ílny.; 
objekt je sou ástí areálu hradu, který je urbanisticky významným prvkem zástavby MPZ; 
 
Rejst íkové íslo:
38729/8-1967/1
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
2
Regulativy:
zachovat veškeré p vodní historické konstrukce, detaily, dispozici a hmotu objektu; objekt k ochran ;
Pr zkumy:
Kašpárková, Sl. 1980; Kašpárková, Sl. a kol., 2001; 
 
Závady objektu:
/;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
památková hodnota objekt  p edhradí spo ívá jednak v autenticit  jejich historických interiér , fasád a p vodních detail , 
ale také v celkovém za len ní do kontextu architektury hradu;
národní kulturní památka; p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily, dispozi ní rozvržení a hmotová 
skladba objektu;
p vodní opevn né podhradí s hospodá skými a správními budovami tvo í významnou sou ást areálu hradu; jedná se o 
historicko-architektonicky kvalitní renesan ní, klasicistn  upravené objekty;
 
Název objektu:
hrad - podhradí
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Horní nám stí 6
íslo popisné:
íslo parcelní:
92
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 2
Vlastník:
 Národní památkový ústav 
Praha-Malá Strana, Valdštejnské nám. 3, 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
  
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; p ed r. 1538; raná renesance; úprava vrchnostenského v zení (T. Borowsky, 1849); adaptace sýpky na 
byty (1927); novostavba obytného domu namísto hospodá ského traktu do ulice Na Valech (1939);  
obytné a hospodá ské budovy; Objekt sestává ze t í ástí: p vodní brány s p ilehlým traktem, kolmo napojeného k ídla do 
nádvo í a z novostavby inžovního domu, navazující na východní stran  na branské stavení. Vjezd brány má p lkruhov  
zakon ené profilované ost ní, stejn  je ztvárn na sousední branka pro p ší. Architektura portálu je dopln na znaky, nároží 
zpevn no kvádrovou armaturou, okna v pat e mají jednoduché pásové šambrány. Prostor pr jezdu plochostropý, sousedící 
prostory na východ  z ásti kelnuté valenými klenbami. Rovné stropy také v pat e p ístupném v etenovým klasicistním 
schodišt m. Kolmé k ídlo do nádvo í je p ízemní, s vysokým p dním patrem, zapušt né do výrazného svahu. Pr elí jsou 
jednoduše len na plochými kordonovými ímsami, interiéry plochostropé. Nájemní d m je výškov  srovnán s branským 
stavením, obsahuje však t i nižší nadzemní podlaží. Fasáda je hladká, se zaobleným nárožím na severní stran , bez len ní 
a s druhotn  umíst ným kamenným znakem. Interiéry jsou plochostropé, za obloukov  tvarovaným schodišt m vystupujícím 
formou rizalitu na severní stran  je zahlouben ve svahu úzký sv tlík. St echy objektu jsou sedlové a valbové.; 
objekt je sou ástí urbanisticky významného areálu hradu; 
 
Rejst íkové íslo:
38729/8-1967/2
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
3
Regulativy:
zachovat veškeré p vodní historické konstrukce, detaily, dispozici a hmotu objektu; u ásti do ulice Na Valech, jež je 
novostavbou z r. 1939 zachovat zejména vn jší objem stavby a záklední len ní dispozice s centrálním schodišt m; objekt k 
ochran ;
  
Pr zkumy:
Kašpárková, Sl. 1980; 
 
Závady objektu:
drobné nov jší zásahy v interiérech byt ;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
památková hodnota objekt  p edhradí spo ívá jednak v autenticit  jejich historických interiér , fasád a p vodních detail , 
ale také v bezprost edních urbanistických souvislostech v návaznosti na hrad;
národní kulturní památka; p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily, dispozi ní rozvržení a hmotová 
skladba objektu;
architektonicky kvalitní sou ást areálu p edhradí, zejména ran  renesan ní vstupní brána a vnit ní k ídlo do nádvo í; 
novodobý nájemní d m  se svou hmotou i fasádou ztvárn nou v duchu tradicionalismu 30. let za le uje do kontextu 
okolních budov;
 
Název objektu:
jihových. k ídlo p edhradí s bránou
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Horní nám stí 6
íslo popisné:
2367
íslo parcelní:
92;100
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 3
Vlastník:
 Národní památkový ústav 
Praha-Malá Strana, Valdštejnské nám. 3, 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 16. stol.; renesance; klasicistní úpravy (první polovina 19. stol.); úprava fasád (kolem r. 1940); úpravy 
interiér  (90. léta 20. stol.);;  
strážnice; P ízemní objekt zapušt ný do svahu na západní stran  brány p edhradí má hladké, ne len né fasády se 
zazd ným znakem v renesan ní kartuši na jižní stran  a armovaná nároží. Zakryt je valbovou st echou. Hlavní vstup je z 
pr jezdu brány, bo ní vstup p es suterénní podlaží je na západní stran  z prostoru obdélného dvora obehnaného kamennou 
zdí. Interiér tvo í trojtrakt se st ední klenutou chodbou a schodišt m. Nadzemní podlaží má trámové stropy a rovné 
podhledy, v suterénu je pravý trakt zaklenut plackovými klenbami a levý trakt má valenou klenbu s protilehlými lunetami.; 
objekt je sou ástí areálu hradu, urbanisticky exponovaný objekt; 
 
Rejst íkové íslo:
38729/8-1967/2
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
1
Po et PN:
1
Regulativy:
zachovat veškeré p vodní historické konstrukce, detaily, dispozici a hmotu stavby; objekt k ochran ;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
menší novodobé zásahy do dispozice;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
památková hodnota objektu spo ívá jak v autenticit  historických konstrukcí a dispozice, tak i v jeho umíst ní v nároží 
brány, kde svou hmotou dotvá í malebný ráz zástavby p edhradí;
národní kulturní památka; p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily, dispozi ní rozvržení a hmotová 
skladba objektu;
v jádru renesan ní objekt strážnice, p estav ný z ásti klasicistn , p edstavuje architektonicky kvalitní sou ást vstupní partie 
p edhradí;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Horní nám stí 6
íslo popisné:
íslo parcelní:
100
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 4
Vlastník:
 Národní památkový ústav 
Praha-Malá Strana, Valdštejnské nám. 3, 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
Albert Esch; 1907-1909; z ízení letního kina 1949;  
park; Park o rozloze 1,74 ha se rozkládá na severovýchodní stran  hradu, kde zaujímá lenitý terén prudkých svah  v jeho 
blízkosti  i h ebene p ed leného bývalým šíjovým p íkopem. Zde je situována severní brána s kamenným mostem 
zp ístup ujícím vyvýšenou terasu okolo v že. Parková úprava v p írodn  krajiná ském duchu s palouky i solitérními 
d evinami, je komponována s p ihlédnutím k dominantnímu postavení architektury hradu.; 
urbanistický význam parku spo ívá zejména v návaznosti na architekturu hradu; 
 
Rejst íkové íslo:
38729/8-1967/5
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
/
Regulativy:
zachovat p vodní kompozici parku, odstranit stavební poz statky letního kina, provád t pravidelnou údržbu;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
zbytky objektu letního kina umíst né v kompozi n  nejvýznamn jším míst  parku; neudržované okrajové partie pozemku;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
park je nedílnou sou ástí širšího areálu hradu;
národní kulturní památka; p edm tem ochrany je ráz a kompozice parku z doby založení, len ní terénu stejn  jako všechny 
významné solitérní i skupinové d eviny;
parková úprava citliv  vychází z konfigurace pozemku a p edstavuje hodnotné dílo p írodn -krajiná ské zahradní 
architektury ze za átku 20. stol.;
 
Název objektu:
zámecký park
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
 
íslo popisné:
íslo parcelní:
36;5337;5338/1;2
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 5
Vlastník:
 Národní památkový ústav 
Praha-Malá Strana, Valdštejnské nám. 3, 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. stol.; klasicismus; modernizace (1975);  
p edm stský d m; Jednopatrový adový d m s redukovanou, áste n  však zachovanou p vodní fasádou s bohat  
vy ezávaným d ev ným portálem, interiér ešen jako dvoutrak s klenutou vstupní sí kou a schodišt m do patra, zbytek 
p ízemí i patro s plochými stropy.; 
d m v exponované poloze pod hradem v ukon ení bloku; 
 
Rejst íkové íslo:
7/8 - 1964 (portál)
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
2
Regulativy:
zachovat p vodní portál a klasicistní prvky fasád, vn jší objem stavby; korigovat tvar oken na uli ních fasádách, upravit 
p ístavbu; objekt k ochran ;
  
Pr zkumy:
Vítek, T.  - Papoušek, M. 2002; 
 
Závady objektu:
tvar a len ní oken, podoba p ístavby garáže s terasou;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
hmotov  významný d m v kontextu okolní zástavby;
chrán n pouze portál; p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce a detaily, stejn  jako vn jší objem stavby;
kvalitní ezbá sky pojednaný portál; aste n  dochována klasicistní pr elí;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 1
íslo popisné:
1142
íslo parcelní:
4757
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 6
Vlastník:
 Jaroslav Chytil
Šternberk, Na Valech 1, 
Zpracoval:  Mgr. T. Vítek Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. století, p ed rokem1834; klasicismus; /;  
p edm stský d m; dvoupodlažní adový zd ný d m na obdélném p doryse se sedlovou st echou s eternitovou krytinou, s 
dochovanou p vodní klasicistní len nou uli ní fasádou,  dispozice se st edovou chodbou a schodišt m, sklepy klenuté, 
chodba v p ízemí klenutá, v ostatních  místnostech stropy s fabiony, p vodní krov; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
1
Po et PN:
2
Regulativy:
zachovat veškeré historické konstrukce, uli ní fasádu, detaily a dispozici; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
fasáda poškozená vzlínající zemní vlhkostí;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
klasicistní objekt se zachovanou fasádou,detaily a dispozicí;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily, uli ní fasáda a hmota objektu;
kvalitní klasicistní objekt;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 3
íslo popisné:
1077
íslo parcelní:
4756
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 7
Vlastník:
 Jana Nováková
Šternberk, U Horní brány 17, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. století, p ed rokem1834; klasicismus s výraznými pozd jšími úpravami; 1963 vým na p ti 
p vodních oken za dv  novodobá, b ízolitová fasáda, 1968 vybudována garáž, 2001 vybudováno obytné podkroví;  
p edm stský d m; jednopodlažní adový zd ný  d m na obdélném p doryse se sedlovou st echou se t emi viký i s 
eternitovou krytinou, novodob  p e ešená uli ní fasáda, sklep a chodba v p ízemí klenuté, novodobá p dní vestavba, 
novodobá garáž ve dvo e; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
1
Po et PN:
1 a podkroví
Regulativy:
upravit ešení uli ní fasády; nelze rozši ovat; objekt k zachování, garáž možno odstranit;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
fasáda poškozená vzlínající zemní vlhkostí;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
p vodn  klasicistní objekt s výraznými pozd jšími úpravami;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce a hmota objektu;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 5
íslo popisné:
1078
íslo parcelní:
4755
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 8
Vlastník:
 Pavel Gajd šek
Šternberk, Sv tlov 15A, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. století, p ed rokem 1834; bez slohových znak ; 1939 p ístavba, 1964 vým na ty  
p vodních oken za dv  novodobá, provedena  brizolitová omítka, 1975 vybudována garáž ve dvo e, 1984 vybudována 
koupelna;  
p edm stský d m; jednopodlažní zd ný samostatn  stojící objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou  s eternitovou 
krytinou a se st edovým viký em, novodob  upravená uli ní fasáda, krov p vodní, novodobá garáž ve dvo e; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
2
Po et PP:
/
Po et PN:
1
Regulativy:
upravit ešení  fasády; nelze rozši ovat; objekt k zachování; garáž možno odstranit;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
zanedbaná údržba;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
p vodn  klasicistní objekt s výraznými pozd jšími úpravami;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce a hmota objektu;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 7
íslo popisné:
1079
íslo parcelní:
4754
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 9
Vlastník:
 Ondrej a Darina Gáborovi
Šternberk, Na Valech 7, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. století, p ed rokem 1834; historismus s pozd jšími úpravami; 1903 stavební úpravy dle 
návrhu W. Mikulascheka, 2005 p dní vestavba;  
p edm stský d m; jednopodlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou ukon enou na obou stranách 
polovalbou s jedním viký em sm rem do ulice, s eternitovou krytinou, s dochovanou p vodní historizující len nou uli ní  
fasádou, krov novodobý; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
1
Regulativy:
zachovat veškeré historické konstrukce, uli ní fasádu a detaily; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
bez závad;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
historizující objekt s novodobou st echou;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, uli ní fasáda, detaily a hmota objektu;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 9
íslo popisné:
1080
íslo parcelní:
4753
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 10
Vlastník:
 Milena Kostorková
Šternberk, Na Valech 9, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. století, p ed rokem1834; bez slohových znak ; 1929 celková rekonstrukce a rozší ení 
objektu dle projektu Oswalda Vetha, 1993 plynofikace;  
p edm stský d m; jednopodlažní zd ný samostatn  stojící objekt  na obdélném p doryse s valbovou st echou s p dní 
osovou nádstavbou a se dv ma trojúhelníkovými viký i, s b idlicovou krytinou, dochovaná p vodní len ná uli ní fasáda, 
sklep klenutý do traverz, ostatní místnosti plochostropé, p vodní krov; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
1
Po et PN:
1
Regulativy:
zachovat veškeré historické konstrukce, uli ní fasádu a detaily; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
narušená statika objektu;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
objekt z 20. let 20. století se zachovanými p vodními detaily;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily a hmota objektu;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
rodinný d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 11
íslo popisné:
1081
íslo parcelní:
4752
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 11
Vlastník:
 V ra Krej ová
Šternberk, K ížová 6, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; první t etina 19. století, p ed rokem 1834; historismus; 1883 stavební úpravy, 1904 vybudována ledárna, 
1908 rozsáhlé stavební úpravy dle projektu Oswalda Vetha, 1969 úpravy bytu;  
zahradní d m; jednopodlažní zd ná stavba na obdélném p doryse obložená kamenným obkladem  s hrázd nými štíty a se 
sedlovou st echou s viký i krytou b idlicí, sklep klenutý do traverz, ostatní místnosti plochostropé, p vodní krov, v 
sousedství stejn  ešený samostatn  stojící jednopodlažní objekt ledárny; 
d ležitý objekt v parku za hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
38729/8-1967
Místní ást:
Po et objekt :
2
Po et PP:
1
Po et PN:
1
Regulativy:
zachovat veškeré historické konstrukce, detaily, p vodní dispozice, vn jší vzhled, opravit poškozený krov; nelze rozši ovat; 
oba objekty k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
áste n  poškozený krov;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
historizující objekt se zachovanými p vodními detaily;
je chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily, p vodní dispozice, vn jší vzhled a hmota 
objektu;
kvalitní historizující architektura;
 
Název objektu:
zahradní d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Na Valech 13
íslo popisné:
1075
íslo parcelní:
4751
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 12
Vlastník:
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 19. století; bez slohových znak ; 1929 rozší en, 1938 zvýšen o patro, 1982 adaptace, vybudována 
koupelna;  
p edm stský d m; dvoupodlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou  s eternitovou krytinou a s 
p istav ným novodobým objektem garáže s pultovou st echou,  novodob  p e ešená uli ní fasáda, všechny místnosti 
plochostropé, p vodní krov; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
2
Regulativy:
upravit ešení výplní otvor , odstranit zchátralou garáž; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
zanedbaná údržba;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
bez památkové hodnoty;
není chrán n;
architektonicky nehodnotný;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
O echová 3
íslo popisné:
844
íslo parcelní:
4746
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 13
Vlastník:
 Pavel a Anna Janouškovi
Šternberk, O echová 3, 
 M sto Šternberk 
Šternberk, Horní nám. 16, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
/; /; /; /;  
volná plocha; v sou asnosti prázdná parcela se stavební sutí; 
parcela na svahu pod hradem u v sou asnosti neudržované p ístupové cesty do parku; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
/
Po et PP:
/
Po et PN:
/
Regulativy:
možno zachovat prázdnou parcelu nebo lze vybudovat p ízemní objekt se sedlovou nebo pultovou st echou s ernou 
skládanou krytinou;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
/;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
/;
/;
/;
 
Název objektu:
zbo eništ
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
O echová 
íslo popisné:
846
íslo parcelní:
4748
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 14
Vlastník:
 Marek Gaja
Šternberk, Hlavní nám. 6, 
Zpracoval: Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 20. století; bez slohových znak ; 1964 vnit ní úpravy, 1983 vým na oken a dve í;  
rodinný d m; jednopodlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou s  krytinou  z vlnitého eternitu, 
novodob  ešená fasáda, všechny místnosti plochostropé, novodobý krov, zd né králíkárny ve dvo e; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
2
Po et PP:
/
Po et PN:
1
Regulativy:
zachovat nerušící vzhled; nelze rozši ovat; objekt k zachování; králíkárny lze odstranit;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
bez závad;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
bez památkové hodnoty;
není chrán n;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
rodinný d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Sv tlov 4
íslo popisné:
841
íslo parcelní:
4737
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 15
Vlastník:
 Anna Kubíková
Šternberk, Sv tlov 4, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 1980; bez slohových znak ; /;  
rodinný d m; jednopodlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou s  betonovou krytinou, novodob  
ešená fasáda, všechny místnosti plochostropé, novodobý krov; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
2
Regulativy:
zachovat nerušící vzhled; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
bez závad;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
bez památkové hodnoty;
není chrán n;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
rodinný d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Sv tlov 10
íslo popisné:
2106
íslo parcelní:
4739
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 16
Vlastník:
 Ladislav Rec
Šternberk, Sv tlov 10, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
Ing. Alena Skalová; 1999; bez slohových znak ; /;  
rodinný d m; dvoupodlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou s  asfaltovou krytinou, novodob  
ešená fasáda s plastovými okny, všechny místnosti plochostropé, vestavba do krovu; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
2
Regulativy:
zachovat nerušící vzhled; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
bez závad;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
bez památkové hodnoty;
není chrán n;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
Rodinný d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Sv tlov 22
íslo popisné:
2338
íslo parcelní:
4742
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 17
Vlastník:
 MVDr. J. A MUDr. E. Königovi
Šternberk, Sv tlov 22, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 20. století; bez slohových znak ; 1995 p dní vestavba;  
rodinný d m; jednopodlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou s asfaltovou krytinou, na objekt 
navazuje p ístavba garáže s terasou, novodob  ešená fasáda, všechny místnosti plochostropé, vestavba do krovu; 
d ležitý v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
1
Regulativy:
zachovat nerušící vzhled; nelze rozši ovat; objekt k zachování;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
bez závad;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
bez památkové hodnoty;
není chrán n;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
rodinný d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Sv tlov 8
íslo popisné:
847
íslo parcelní:
4743
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 18
Vlastník:
 Josef a Marie Gajovi
Šternberk, Sv tlov 8, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 16. století; renesance a historismus; 1908 stavební úpravy áste ná nástavba, 1914 vybudována garáž, 
stavební úpravy stropu v 2. NP, 1928 drobné stavební úpravy, 1985 rekonstrukce skladových prostor v etn  vým ny krovu 
a p dní vestavby, 1987 rekonstrukce byt , 2000 stavební úpravy prodej;  
vrchnostenský d m; dvoupodlažní objekt nepravidelného p dorysu (dva objekty spojené v nároží) s valbovou st echou s  
plechovou krytinou a menší p dní vestavbou, samostatn  p ístupný klenutý sklep, v tšina místností v p ízemí s klenutými 
stropy (klenby s lunetami, klasicistní klemby), chodba klenutá do traverz, ostatní místnosti plochostropé, v druhém podlaží 
klenutá chodba, ostatní místnosti plochostropé,  jedno schodišt  novodobé, druhé schodišt  p vodní, novodobý krov s 
p dní vestavbou ve východní ásti objektu sm rem k hradu, ve dvo e novodobá garáž; 
d ležitý objekt v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
2
Po et PP:
1
Po et PN:
2
Regulativy:
odstranit garáž, odstranit p dní vestavbu ve východní ásti objektu, nahradit plechovou krytinu ernošedou eternitovou 
krytinou; nelze rozši ovat; objekt k transformaci;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
plechová st ešní krytina, p dní vestavba ve východní ásti objektu, zavlhlá omítka, siln  poškozená obvodová ze  dvora, 
novodob  p ešešené fasády;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
historizující objekt s renesan ním jádrem a výraznými pozd jšími úpravami;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily a hmota objektu ve východní ásti objektu,;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Dvorská 23
íslo popisné:
169
íslo parcelní:
101; 102
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 19
Vlastník:
 Karel Svoboda
Šternberk, Horní nám. 6, 
 Moravský d eva ský institut v.o.s.
Šternberk, Sv tlov 6, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 80. léta 19. století; historismus; 1891 stavební úpravy, 1919 stavba p íst ešku ve dvo e, 1955 vyztužení 
d ev né konstrukce ocelovými vazníky;  
motorový mlýn; ty podlažní zd ný objekt na obdélném p doryse se sedlovou st echou ukon enou polovalbami  s 
plechovou krytinou, dochované p vodní historizující fasády, l n ní na podlaží tvo eno d ev nou konstrukcí, bez 
technologického vybavení; 
d ležitý objekt v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
4
Regulativy:
odstranit novodobou nástavbu a p ístavbu a nahradit plechovou krytinu ernošedou eternitovou krytinou, jinak zachovat 
stávající vzhled; nelze rozši ovat; objekt k transformaci;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
zanedbaná údržba;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
historizující technický objekt;
není chrán n, p edm tem ochrany je  hmota objektu a ešení fasád s výpln mi otvor ;
kvalitní historizující technický objekt;
 
Název objektu:
bývalý parní mlýn
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Sv tlov 2
íslo popisné:
896
íslo parcelní:
4732
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 20
Vlastník:
 MJM Litovel a.s. 
Litovel, Cholinská 19, 
Zpracoval: Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 80. léta 19. století; bez slohových znak ; 1902 zvýšen o jedno podlaží, výstavba skladu, 1913 adaptace 
obytné budovy, 1929 vybudována terasa, 1947 p estavba obytného domu, 1964 vým na oken a dve í a úprava byt , 1994 
rekonstrukce kotelny;  
obytný d m; t ípodlažní zd ný objekt na nepravidelném p doryse se sedlovou st echou ukon enou valbou s  etrnitovou 
krytinou, novodob  upravené b izolitové fasády s trojdílnými okny, jednok ídlými tvercovými okny a plechovými vraty,  
dispozice novodob  p e ešená, ve st ední ásti objektu sm rem k hradu terasa,  p vodní krov; 
d ležitý objekt v hmot  zástavby pod hradem; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
/
Po et PN:
3
Regulativy:
nelze rozši ovat; objekt k transformaci;
  
Pr zkumy:
/; 
 
Závady objektu:
b izolitová fasáda s novodobými okny, zavlhlá omíka;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
bez památkové hodnoty;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce;
architektonicky nehodnotný;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Sv tlov 6
íslo popisné:
843
íslo parcelní:
4733
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 21
Vlastník:
 Moravský d eva ský institut v.o.s.
Šternberk, Sv tlov 6, 
Zpracoval:  Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 1904 na míst  starší odstran né budovy; historismus s pozd jšími úpravami; 1956 p istavba dílen a sklad , 
1964 stavební úpravy interiéru, 1977 stavební úpravy interiéru, vým na oken a novodobá b izolitová fasáda,1993 
nadstavba sociálního za ízení;  
st ední škola; t ípodlažní zd ná budova na obdélném p doryse se t emi  kolmými k ídly  krytá sedlovou st echou  s 
plechovou krytinou, novodob  p e ešené b izolitové fasády, sklepy klenuté, chodby ve všech podlažích klenuté, všechny 
ostatní místnosti plochostropé, hlavní a vedlejší schodišt  s litinovým zábradlím, vestavba do krovu, novodobý 
dvoupodlažní objekt dílen ve dvo e; 
p evýšený objekt v exponované nárožní poloze v severní front  Horního nám stí; 
 
Rejst íkové íslo:
/
Místní ást:
Po et objekt :
2
Po et PP:
1
Po et PN:
3
Regulativy:
p e ešit fasády v etn  oken a vstupních dve í, obnovit st edový štít nad korunní ímsou, nahradit plechovou krytinu 
ernošedými eternitnetovými šablonami; nelze rozši ovat; objekt k zachování; transformovat  novodobý objekt dílen;
  
Pr zkumy:
Kašpárková, Sl. 1980; 
 
Závady objektu:
novodob  p ešené fasády;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
historizující objekt s dochovanou p vodní dispozicí a architektonickými detaily v interiéru;
není chrán n, p edm tem ochrany jsou veškeré historické konstrukce, detaily a hmota hlavního objektu;
architektonicky pr m rný;
 
Název objektu:
gymnázium
Katastrální území:
Šternberk
Ulice:
Horní nám stí 5
íslo popisné:
167
íslo parcelní:
106
LIST OBJEKTU v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot LIST ÍSLO: 22
Vlastník:
 Olomoucký kraj 
Olomouc, Jeremenkova 40a, 
 Gymnázium 
Šternberk, Horní nám. 5, 
Zpracoval: Ing. arch. D. Necka ová Datum: prosinec 2005
Autor, rok postavení, sloh, významné stavební zm ny, stavební typ, popis, urbanistický význam:
autor nezjišt n; 15. - 16. století; pozdn  gotické jádro; renesan ní p estavba (16. stol.); ran  barokní p estavba (druhá 
polovina 17. stol.); klasicistní p estavba (první t etina 19. stol.); nástavba 3. N. P. a úprava fasády (1932); úprava 1. N.P. 
(1991); rehabilitace fasád (2003);  
m š anský d m; D m je dvoupatrový, z elní strany p tiosý. Ve st edu je jednoduchý barokní portál s nadpražním 
sv tlíkem a kopií klasicistní kované markýzy. Fasáda nedávno restaurována s citlivým návratem historického tvarosloví. Z 
dvorní strany je k pr elí p istav no nové schodišt  do patra. Složitou vnit ní dispozici lze v zásad  definovat jako 
hloubkový tojtrakt, v n mž je uprost ed situována renesan n  klenutá sí  s lunetovou klenbou. Pravý trakt je v p ední ásti 
plochostropý, nov  adaptovaný, v zadní ásti s valenými klenbami. Nalevo sín  je prostora s renesan ní k ížovou klenbou. 
Ve zvýšeném p ízemí do dvora se nalézá zadní komora zaklenutá systémem plackových kleneb. Patro, p ístupné nov ji 
zazd ným klasicistním schodišt m, má dispozici rozvinutou od st ední haly opat ené plackovými klenbami. Suterén, 
situovaný pod levý trakt domu je st edov ký a sestává ze dvou prostor s kamennými valenými klenbami. Nástavba 3. N. P. z 
památkového i architektonického hlediska rušivá.; 
objekt v exponované nárožní poloze v severní front  Horního nám stí; 
 
Rejst íkové íslo:
17590/8-2931
Místní ást:
Po et objekt :
1
Po et PP:
1
Po et PN:
3
Regulativy:
zachovat všechny p vodní konstrukce, detaily fasád i interiéru a také historické dispozi ní ešení; objekt k ochran ;
  
Pr zkumy:
Kašpárková, Sl. 1980; Ml ák, L. - Žurek, K. 1990; Vítek, T.  - Papoušek, M. 2002; 
 
Závady objektu:
díl í novodobé adaptace v interiérech;
 
 
P edm t ochrany, architektonická kvalita:
vysoce hodnotný objekt se zajímavými stavebními d jinami, porušený však n kolikanásobnými novodobými úpravami;
je chrán n; p edm tem ochrany jsou veškeré dochované historické konstrukce, len ní fasády a detaily;
významný objekt zejména v interiérech s dochovanou dispozicí pozdn  gotickou v suterénu a p ízemí, kde byla dopln na 
renesan ními klenbami a klasicistním prvním patrem; na hlavním pr elí se zachoval rovn ž ran  barokní portál;
 
Název objektu:
m stský d m
Katastrální ...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva
Bližší specifikace:	plán památkové ochrany PR, PZ

Jméno souboru:

M0165897.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Buršík Dalibor

Popis dokumentu:

Šternberk, městská památková zóna. Plán ochrany MPZ - východní strana zóny. Textová část, listy objektů, fotografie, ikonografie.

Název pracoviště:

ÚOP v Olomouci

Velikost dokumentu (v bytech):

46355486 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Buršík Dalibor, (1958-); Hradilová Dagmar; Neckařová Dobroslava; Tomková Zdena; Vítek Tomáš;

Klíčová slova:

Památková zóna;

Uživ. klíčová slova:

Datum vzniku:

2005

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav