Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2020-04-23 09:35:13
čj NPU-310/31346/2020
Listu: 6 Příloh: 0
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní m oci:
./Íjm. /CA'. ..........za správnost:
V Praze dne 24. 3. 2020 
Č.j.M K 19906/2020 OPP 
Sp. zn. MK-S 709/2020 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Klára Mikulíková
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
p r o h l a š u j e
budovu bývalých lázníHousova mlýna, k. ú. Tábor, okres Tábor, Jihočeský kraj, za kulturní 
památku. Dotčená kulturní památka zahrnuje pozemek pare. č. 477/4, k. ú. Tábor, jehož 
součástí je stavba bývalých lázní bez č. p.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále 
šest identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 26. 11. 2019 podnět vlastníka nemovitosti
ze dne 22. 11. 2019 k prohlášení budovy bez č. p. bývalých lázní Housova 
mlýna, pare. č. 477/4, k. ú. Tábor, obec Tábor, okres Tábor, Jihočeský kraj, za kulturní
1
památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a v uvedené věci 
zahájilo správní řízení.
Ve výše zmíněném podnětu ze dne 22. 11. 2019 je k záměru prohlášení předmětné 
budovy bývalých lázní za kulturní památku sděleno následující:
Popis:
„ Vážení, jsem vlastníkem budovy bez čísla popisného, nebo evidenčního, stojící 
na pozemku číslo 477/4 v katastrálním území města Tábora, který sloužil jako lázně. Housův 
mlýn byl vystavěn na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města 
Tábora. V 19. století vyrostl v tomto malebném zákoutí první umělecký parní mlýn, spojený 
s lázněmi. V letech 1950-1995 zde byly umístěny sklady a mlýn byl zcela zničen. Od roku 
1999 bylo zahájeno postupné budování Zážitkového skanzenu husitského způsobu života, 
kultury a válečnictví. Budova lázní je ve velmi špatném technickém stavu, historické štuky 
na jižním průčelí a uvnitř jsou velmi poškozené. Z bývalých lázní se zachoval pouze 
ochlazovací bazén a část náhonu v podzemí.
Stavba je na okraji MPR Tábor. Objekt je  ve stavu, který vyžaduje rekonstrukci. Mám 
zájem o spolupráci s orgány památkové péče při její přípravě a realizaci, abychom zachránili 
vše, co má historickou hodnotu. Proto žádám o zapsání objektu „ Housových lázní" 
do seznamu památek. “
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích,
ve svém návrhu č. j. NPU-331/9226/2020 ze dne 20. 2. 2020 prohlášení budovy bývalých 
lázní Housova mlýna za kulturní památku doporuěil:
„ [...] Popis: 1. lázeňský dům
Lázeňský dům z konce 19. století těsně přiléhá parní mlýnici Housova mlýna, areál 
mlýna stojí v těsné blízkosti MPR Tábor, pod Holečkovými sady na Tismenickém potoce. 
Lázeňský dům leží na ploše Ochranného pásma NKP a MPR Tábor.
Zděný dům z pálených cihel je postaven na bývalém náhonu, který vybočoval 
z Tismenického potoka směrem ke starému mlýnu na severní straně dnešní mlýnice. 
K jednoduché hmotě zastřešené sedlovou střechou na obdélném půdorysu byla přistavěna 
roku 1895 parní mlýnice.
Dům je  přízemní se zvýšenou atikovou partií, hlavní průčelí směřující na jih je  členěno 
ve třech osách. Střední osu přízemí vyplňuje pravoúhlý vchod, po stranách jsou umístěna 
obdélná okna, nejspíše osazená dvoukřídlými dřevěnými výplněmi s poutcem v horní třetině. 
Okna jsou lemována štukovými šambránami s jednoduchými rovnými suprafenestrami. 
Atiková část je prolomena třemi čtvercovými otvory se středním pilířkem, které byly osazeny 
dřevěnými dvoukřídlými šestitabulkovými okny. Přízemí je od atiky odděleno pásovou římsou, 
štít je rovněž oddělen od zbytku průčelí výrazněji vystupující drobně členěnou římsou. Nároží 
jsou zvýrazněna armováním, mezi osami se nacházejí mírně vystupující štukové pilastry 
s jednoduše tvarovanými hlavicemi, které podpírají římsu mezi přízemím a atikou. Patky 
pilastrů dosedají na štukový sokl, který je  v současnosti téměř celý odpadlý. V atice jsou 
nároží doplněna drobnějším hladkým armováním, na které navazuje sdružená dvojice 
pilastrů. Střední okénko je namísto pilastrů doplněno bosáží. Štít je ve svém výrazu prostší 
a zároveň modernější, historizující prvky jsou doplněny geometrickými motivy. Střední
2
štuková část je předsazena bočním plochám štítu s křídly. Zhruba ve spodní čtvrtině jsou 
boční plochy členěny římsou, zhruba ve třetině bočních ploch jsou ve štuku provedeny 
pilastry. Mezi předsazenou střední částí štítu a pilastry na křídlech se nachází štuková plocha 
s geometrickým motivem kruhu a čtyř pásů, které rozdělují tuto drobnou plochu na čtyři části. 
Střední předsazená část štítu je završena segmentovým obloukem, kraje předsazené části jsou 
zdobeny rytou bosáží, před ni jsou zasazeny štukové pilastry. Uprostřed plochy se nachází 
obdélná vpadlá plocha, ve které dnes není patrná žádná výzdoba.
V úzkém prostoru mezi lázeňským domem a mlýnici je vystavěn drobný prampouch 
v úrovni římsy mezi přízemím a atikou. Západní průčelí je  již jednodušeji pojaté, pětiosé, 
kromě podstřešní římsy a nejspíše dnes již odpadlého štukového soklu je fasáda hladká. 
Výjimku představuje ploché rámování lemující římsu, nároží na jihozápadní straně a dále 
probíhající mezi první a druhou osou zleva. Všechny osy jsou v přízemí osazeny obdélnými 
dvoukřídlými okny s poutcem v horní třetině, atiková část je  osazena čtvercovými okny 
obdobně jako na jižním průčelí. Severní průčelí je  nejméně výrazné, z větší části jsou omítky 
degradované. Při levé straně je  průčelí zakryto přistavěnou částí mlýnice, vpravo jsou patrné 
pozůstatky nižší navazující stavby s pultovou střechou. Zhruba uprostřed průčelí je  v přízemí 
prolomen drobný průchod.
Dispozičně se jedná o třítrakt se středovou probíhající plochostropou chodbou. 
Chodba je  vybavena drážkovanou protiskluznou dlažbou. Po levé straně se nachází dvě 
místnosti, dle dochovaného vybavení přímo související s lázeňským provozem. Na zadní stěně 
větší místnosti se nachází zdobená stěna klasicizujícího výrazu s dochovanou barevností, 
centrální nika s půlkruhovým sklenutím je  obklopena na každé straně dvojicí pilastrů 
s korintskými hlavicemi. Pod touto stěnou se dochovala kamenná vana, na povrchu 
nástupního kamenného stupně se rovněž dochovaly barevné stopy výzdoby. Na stěně 
přikloněné mlýnici jsou dochovány dvě niky. nejspíše po zazděných oknech, jedna z nik je  
druhotně probourána a slouží jako prostup do mlýnice. Podlahy jsou rovněž tvořeny 
protiskluznou drážkovanou dlažbou, strop je  klenutý do traverz o pěti polích. Menší místnost 
při hlavním průčelí je klenutá třemi poli do traverz s betonovou podlahou. Pravý trakt je  
tvořen třemi místnostmi. Prostor při hlavním průčelí je zastropen čtyřmi klenbami do traverz, 
přístupný je  druhotně vybouraným oknem na hlavním průčelí. Místnost byla pravděpodobně 
obsluhována chodbou a dveřní otvor byl dodatečně zazděn. Z této klenuté místnosti se lze 
dostat do menšího plochostropého prostoru uprostřed traktu. V současnosti tyto dvě místnosti 
slouží jako skladovací prostory. Třetí místnost v pravém traktuje rovněž plochostropá, 
dodatečně upravená, slouží jako dílna. Dlažba pochází z poválečné doby, okno je rozšířené. 
Na probíhající středovou chodbu navazuje v zadní části příčná chodba obsluhující dřevěné 
schodnicové schodiště do podkroví. Dochovala se zde barevná dlažba a mezi oběma 
chodbami se nachází částečně dochované dveře s půlkruhovým zaskleným nadsvětlíkem.
V prostoru podesty se nachází zazděné čtvercové okno se středním pilířkem, typické 
pro atiku v jiných částech objektu. Podkroví je vybaveno dřevěnou prkennou podlahou, krov 
je dřevěný hambalkový vaznicové soustavy, mezilehlá vaznice je  šikmo uložená, podepřená 
ležatou stolicí, dodatečně zajištěnou kleštinami do atiky. V plné vazbě je ležatá stolice 
zavětrována v příčném i podélném směru pásky. Spoje jsou zajištěny dřevěnými kolíky, 
kleštiny jsou zajištěny kovovými hřeby.
2. pozemek pare, ičř. 477/4, k. ú. Tábor
Pozemek je  takřka kompletně zastavěn stavbou lázeňského domu, mezi domem 
a mlýnem je  úzká mezera.
3
Datace:
Podle dochovaných mapových podkladů byl lázeňský dům postaven po roce 1888, 
moderní mlýnice na parní pohon byla k domu přistavěna roku 1895.
Stav a využití:
Dům je  v zanedbaném stavu, nosné konstrukce jsou v pořádku, narušené jsou však 
omítkové vrstvy exteriéru a části vnitřní dlažby. Vnitřní výplně otvorů jsou dochovány 
ve zbytcích, jejich vzhled lze replikovat. Majitel objektu má v záměru objekt rekonstruovat 
a využívat v souladu s památkovými hodnotami.
Zhodnocení:
Lázeňský dům představuje kvalitní příklad občanské architektury města z druhé 
poloviny 19. století a tvoří mimořádný potenciál poukazující na architektonickou 
a historickou výjimečnost tohoto specifického druhu v celém regionu. Z památkového 
hlediska je hodnotná nejen dispozice, ale zejména členění hlavního historizujícího průčelí 
budovy a dochované stavební historické konstrukce (klenby do traverz, hambalkový krov, 
klenutý náhon pod budovou). Zcela unikátní je vnitřní výzdoba a vybavení z druhé poloviny 
19. století související s lázeňským provozem (dlažby, výplně otvorů, kamenná vana, výzdoba 
stěny).
Objekt je dochovaný ve vzácné celistvosti a neporušenosti. Předmětná budova 
se nachází na území ochranného pásma MPR Tábor, podmínky plošné ochrany jsou však 
nedostatečné pro plnění všech zájmů památkové péče, zejména při obnově a údržbě interiérů.
Územní hodnotitelská komise z výše uvedených důvodů d o p o r u č i l a  lázeňský 
dům u Housova mlýna v Táboře k prohlášení za nemovitou kulturní památku. “
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č.j. KUJCK 25485/2020 - OKPP 20213/2020/misi SO ze dne 14. 2. 2020 s prohlášením 
budovy bývalých lázní Housova mlýna za kulturní památku rovněž souhlasí, 
a to s následujícím odůvodněním:
„[...] Předmětný objekt lázeňského domu tvoří součást areálu Housova mlýna, který 
se rozkládá v těsné blízkosti Městské památkové rezervace Tábor pod Holečkovými sady, 
na území ochranného pásma Městské památkové rezervace Tábor. Vlastní objekt lázeňského 
domu podle mapových podkladů pochází patrně z období po roce 1888.
Lázeňský dům je přízemním objektem na obdélníkovém půdorysu s půdním 
polopatrem, zastřešený sedlovou střechou. Hlavní jižní průčelí je  trojosé, architektonicky 
členěné systémem pilastrů, bosáží a říms a vrcholí bohatě utvářeným neorenesančním štítem. 
Západní pětiosé průčelí je pojato prostě, horizontálně člení průčelí pouze zdegradovaný sokl 
a korunní římsa, vertikálně pak průčelí ohraničuje na pravém okraji vertikální prvek 
charakteru lizény přiléhající k samotnému nároží, na levém okraji průčelí pak předstupuje 
před linii průčelí v poslední levé ose mělký rizalit. Po dispoziční stránce se v přízemí objektu 
jedná o třítrakt se středovou probíhající plochostropou chodbou. Ve východní části dispozice 
se nachází dvě místnosti, dle dochovaného vybavení přímo související s lázeňským provozem. 
Západní trakt je tvořen třemi místnostmi. Na středovou chodbu navazuje v zadní části příčná 
chodba obsluhující dřevěné schodnicové schodiště do podkroví. Podkroví je  vybaveno 
dřevěnou prkennou podlahou, krov je  dřevěný hambalkový vaznicové soustavy.
4
V interiéru se dochovala řada původních konstrukcí a prvků. Některé místnosti jsou 
sklenuty do traverz, v prostoru chodby a větší místnosti východní části dispozice se dochovala 
drážkovaná protiskluzná dlažba, v příčné chodbě v zadní části dispozice pak barevná dlažba. 
Původní výplně otvorů reprezentují vedle dochovaných okenních výplní také částečně 
dochované dveře s půlkruhovým zaskleným nadsvětlíkem situované mezi prostorami podélné 
a příčné chodby. Mimořádný artefakt v rámci interiérů se nachází ve větší místnosti východní 
části dispozice, kde bohatě architektonicky komponovaná stěna s původní polychromu dotváří 
prostor původní kamenné vany s barevně bohatě pojednaným nástupním schodem. Krajský 
úřad Jihočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, d o p o r u č u j e  prohlášení 
„Lázeňského domu bez č.p./č.e. v areálu Housova mlýna, na pozemku p. č. 477/4 v k.ú. Tábor, 
obec Tábor, část obce Tábor,okres Tábor, Jihočeský kraj" za kulturní památku" za kulturní 
památku.
Předmětný objekt lázeňského domu díky rozsahu své zachovalosti, reprezentované 
nejen vlastní historizující architekturou, konstrukcemi (klenby, krov), prvky (dlažby), ale 
zejména prvkem bohatě uměleckořemeslně pojatého prostoru s kamennou vanou zaujímá 
minimálně v kontextu jižních Cech mimořádné postavení jako výjimečný doklad lázeňského 
provozu v měšťanském prostředí druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Lze tedy 
konstatovat, že předmětný objekt lázeňského domu představuje jako ojedinělý stavební typ 
navíc s dochovanou architekturou, dispozičním řešením a velkou měrou dochovanými 
pozůstatky původního vybavení jednoznačně významný doklad historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona číslo 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Dosavadní památková 
ochrana vyplývající z lokality v rámci ochranného pásma Městské památkové rezervace 
Tábor se tak jeví jako zcela nedostatečná s ohledem na dochované památkové hodnoty 
objektu. “
Městský úřad Tábor, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. METAB 8024/2020/0R/BKon ze dne 7. 2. 2020 
prohlášení budovy bývalých lázní Housova mlýna za kulturní památku rovněž doporučil:
Návrh na prohlášení lázeňského domu bez čp./če. v areálu Housova mlýna 
v Táboře, parc.č. 477/4 v k.ú. Tábor, za nemovitou kulturní památku považujeme 
za opodstatněný, přičemž důvody, na základě kterých jsme k tomuto stanovisku dospěli, 
uvádíme níže.
Jedná se o dochovaný doklad architektury města z druhé poloviny 19. století. 
Za hodnotné považujeme především hlavní historizující průčelí budovy, které se dochovalo 
bez výraznějších pozdějších zásahů, ale i některé dochované stavební konstrukce, jako jsou 
klenby do traverz, hambalkový krov či klenutý náhon pod budovou. Za hodnou zřetele pak 
považujeme zejména dochovanou vnitřní výzdobu a vybavení z druhé poloviny 19. století 
související s lázeňským provozem, situované především v levém traktu budovy, zahrnující 
dochovanou kamennou vanu, částečně dlažbu a výzdobu stěn.
Budova se nalézá v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Tábor, které bylo 
prohlášeno Rozhodnutím ONV Tábor dne 20. 5. 1970, a některé podmínky této plošné 
ochrany lze vztáhnout i na uvedený objekt. Vzhledem k zájmu na zachování části dochovaných 
interiérů se však domníváme, že lze prohlášení této budovy včetně pozemku za kulturní 
památku doporučit. “
5
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení písemně vyrozuměn vlastník předmětné 
budovy bývalých lázní Housova mlýna navržené k prohlášení za kulturní památku, 
a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil 
k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník,
této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Budova bývalých lázní, která je součástí areálu Housova Mlýna, je 
kvalitním a cenným příkladem městské architektury tohoto typu z období druhé poloviny 
19. století nejen v rámci zástavby města Tábor, ale i celého regionu. Stavba odkazuje 
na zdejší historický stavební vývoj a urbanisticky i architektonicky dotváří celkový soubor 
historických budov mlýnského areálu.
Památková hodnota objektu bývalých lázní spočívá jednak v samotné jeho celistvosti, 
dále pak v míře autenticity dochování jak exteriérových (architektonické řešení především 
vstupního jižního průčelí), tak také zejména interiérových prvků (původní dispozice stavby, 
dlažby, část štukové výzdoby, unikátní dochované vybavení související s lázeňským 
provozem -  kamenná vana apod.). Jednoznačně tak jde o cennou památku nejen 
po architektonické, ale také po technické stránce, vzhledem ke svému původnímu účelu, 
kterému sloužila. Stavba má také význam v rámci celého mlýnského komplexu, ke kterému 
přináleží, a na který je přímo stavebně napojena (spojující prampouch mezi budovou bývalých 
lázní a původně parní mlýnicí).
Zanedbaný stav budovy bude vyžadovat opravy, ty však lze provést s důrazem 
na shledané památkové hodnoty a v souladu s nimi. Veškeré hlavní prvky exteriéru i interiéru 
jsou z větší části dochované, včetně autentických stavebních konstrukcí, takže při případné 
rekonstrukci lze dosáhnout úspěšné obnovy původního vzhledu stavby, který ještě více 
podpoří památkové hodnoty objektu.
Prohlášení stavby lázeňského domu Housova mlýna za kulturní památku je tedy 
důležité z důvodu potřeby památkové ochrany nejen exteriérů, ale také hodnotných interiérů, 
jak je podrobně popsáno výše, na které se nevztahuje ochrana v rámci ochranného pásma 
MPR Tábor.
Pro tyto své hodnoty kulturně historické, architektonické, urbanistické 
a uměleckořemeslné a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka budova bývalých 
lázní Housova mlýna, k. ú. Tábor, okres Tábor, Jihočeský kraj, splňuje podmínky ustanovení 
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku. Jmenovitě se jedná o pozemek pare. 
č. 477/4, jehož součástí je budova bývalých lázní bez č. p., vše k. ú. Tábor.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23
6
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Městský úřad Tábor, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče
Příloha:
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy.
Šest identifikačních fotografií kulturní památky.
7
Příloha 1:
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást výroku rozhodnutí 
č.j. MK 19906/2020 OPP ze dne 24. 3. 2020
8
Příloha 2:
Identifikační fotografie kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí č.j. MK 19906/2020 OPP ze dne 24. 3. 
2020
1. KP -  pohled na budovu bývalých lázní
2. KP -  pohled na štít budovy bývalých lázní
9
3. KP -  pohled na vstup do budovy bývalých lázní
10
.a
**
*

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0561698.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Tábor, budova bývalých lázní Housova mlýna. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7103050 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Černá Klára; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

24.03.2020

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22854142

Bližší specifikace:

Název	budova bývalých lázní Housova mlýna
Číslo ÚSKP	106481
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 23182245

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 19906/2020 OPP
Datum nabytí právní moci	15.04.2020
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22854142 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 323135

Název objektu: lázně

Část obce: Tábor

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

budova bývalých lázní Housova … (právní stav 22854142)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16259

Název lokality: Tábor

Reálný typ: město

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

budova bývalých lázní Housova … (právní stav 22854142)

Kód CZ: 51695

Název lokality: Pražské Předměstí

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

budova bývalých lázní Housova … (právní stav 22854142)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 263

Název hist. regionu: Tábor

budova bývalých lázní Housova … (právní stav 22854142)

Ke stažení Náhled Žádost o užití