Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
Plasy – klášter, okr. Plzeň-sever, Plzeňský kraj  
NKP (r.č. ÚSKP 200, 40940/4-1507) 
 
 
 
Záchranný archeologický výzkum 
 
Areál prelatury, Lipová 1 – kanalizační přípojka, 2017 
 
Závěrečná nálezová zpráva 
 
Číslo AMČR: C-201705348 
 
 
 
 
 
 
 
 
V Plzni 9. 12. 2020                                                                               vedoucí výzkumu a autorka zprávy:  
  Mgr. Marcela Waldmannová 
2 
 
Evidenční list: 
Katastrální území: Plasy 
Administrativní název obec: Plasy 
Okres: Plzeň - sever 
Kraj: Plzeňský 
Trať (ulice, čp., or.č., ppč.): ppč.: 1/1 
Druh a číslo mapy: ZM 10, 12-31-17, Z:31 J:350 
Druh archeologické aktivity: liniový výkop 
Zkoumaný archeologický areál: klášter 
Zkoumané kultury: novověk 
Zkoumané aktivity: sídlištní 
Trvání terénní části výzkumu: 10. – 11. 10. 2017 
Trvání zpracování výzkumu: podzim 2020 
Vedení výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Prováděcí instituce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ 
ÚOP v Plzni) 
Uložení dokumentace: NPÚ ÚOP v Plzni, oddělení archeologie  
Číslo AMČR: C-201705348 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3 
 
Složení výzkumného týmu 
 
Vedoucí výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Terénní dokumentační práce: Mgr. Marcela Waldmannová   
Zaměření výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová 
Fotodokumentace: Mgr. Marcela Waldmannová 
Digitalizace plánů, grafické práce a tiskové výstupy pro NZ: Mgr. Marcela Waldmannová  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4 
 
OBSAH 
 
Evidenční list…………………………………………………………………………………………….2 
Složení výzkumného týmu………………………………………………………………………..3 
1. Lokalizace a okolnosti výzkumu................. ………………..........……………….5 
2. Geografický, geologický a sídelní kontext…………....................................5 
3. Historie naleziště......…………………..………………………………………………........5 
4. Cíle a metoda výzkumu……………………………………………………………………….6 
5. Popis terénní situace…………………………………………………………………………..6 
6. Vyhodnocení výsledků výzkumu…………………………………………………….......7 
7. Seznam pramenů a literatury………………………………………………………………7 
8. Obrazové přílohy…………………………………………………………………………………8 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5 
 
Tento výzkum byl financován z rozpočtu NPÚ v rámci podpory záchranných archeologických výzkumů 
2017. 
 
1. Lokalizace a okolnosti výzkumu 
Nálezová zpráva představuje výsledky záchranného archeologického výzkumu (dále ZAV), při realizaci 
výkopu pro usazení revizní šachty a potrubí splaškové kanalizace na ppč. 1/1, k.ú. Plasy (obr. 1). Jednalo se 
o přípravnou fázi stavby splaškové kanalizace pro objekt prelatury, která je navržena výtlakem z ppč. 2 a 
bude realizována v rámci stavby Obnova opatské rezidence. V rámci popisovaného výzkumu byla nejprve 
obnažena šachta kanalizačního řadu v Lipové ulici a dále vyhloubena rýha o délce ca 8 m, šířce 1m a 
hloubce ca 4 m. Nakonec byla na pozemku 1/1 osazena nová revizní šachta, do které bude v budoucnu 
zaústěna výtlačná kanalizace z opatské zahrady (ppč. 2), obr. 2.  
 
2. Geografický, geologický a sídelní kontext naleziště 
Město Plasy leží v Plzeňském kraji, okrese Plzeň-sever, ca 21 km severně od Plzně. Dnes čítá okolo 2 700 
stálých obyvatel, administrativně příslušnou Obcí s rozšířenou působností jsou Kralovice 
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Plasy). 
Geomorfologicky se Plasy rozkládají v rámci celku plaské pahorkatiny, resp. její severní části sousedící 
s okrskem Dolnobělské vrchoviny. Významným činitelem místního reliéfu byla především činnost řeky 
Střely, díky níž je výšková členitost terénu v širším okolí města značně variabilní (Lachman 2018, 4). 
Z geologického hlediska se lokalita nachází v území budovaném především horninami svrchního paleozoika. 
Jedná se především o svrchnokarbonské arkózy a arkózové pískovce na severovýchodě; pískovce, slepence 
a tufy na jihozápadě. Území kolem řeky Střely je zahloubeno do hornin starších (svrchní proterozoikum). 
Konkrétně se jedná především o fylity a metamorfované zelené břidlice. Ty jsou protkány žilnými tělesy 
granodioritů a granitových porfyrů. Pokryv kvartérního stáří je vázán na údolí. Jedná se především o 
gravitační deluviální a deluviofluviální kamenité až kamenito-hlinité sedimenty. Údolí přímo vázané na 
vodní tok pak má především nivní výplň v podobě holocénních náplavových hlín, písků a štěrků. Lokálně se 
mohou vyskytnout i pleistocénní relikty terasových štěrkopísků Střely (Lachman 2018, 5).  
Nejstarší dosud známé osídlení je datováno do období eneolitu (výšinná sídliště), dále doby bronzové a 
železné (výšinná i rovinná sídliště v blízkosti řeky)1. Nejnověji byly také rozpoznány keramické zlomky z doby 
římské. Dějiny města jsou od poloviny 12. století spojovány s cisterciáckým klášterem.  
  
3. Historie naleziště 
Historie kláštera je detailně popsána v řadě obecně dostupných publikací (např. Vlček – Sommer – Foltýn 
1997, 417 - 425). Zde tedy jen rámcově: plaský klášter byl založen Vladislavem II. v roce 1144 (zakládací 
listina není dochována); o rok později přicházejí řeholníci z bavorského Langheimu budovat nový klášter. Po 
                                                 
1
 Informace byly získány se Státního archeologického seznamu ČR (http://isad.npu.cz/). 
6 
 
období stavebního a hospodářského rozkvětu během 13. a 14. století byl klášter za husitských válek, roku 
1421, vypálen, komunita byla rozptýlena. Konvent s kostelem byl znovu obnoven až po dvou stech letech 
v raně barokním slohu (po r. 1623). Po necelém půlstoletí se však začaly projevovat statické poruchy a bylo 
nutné uvažovat o stavbě nové, kvalitní a reprezentativní. Velký stavební rozmach plaského kláštera nastává 
na přelomu 17. a 18. století, kdy je také v hlavních rysech ustavena jeho dnešní podoba. Klášter byl zrušen r. 
1785, ještě než mohla být velkolepá barokní přestavba dokončena. V roce 1826 se stal novým majitelem 
kancléř Klement Václav Lothar Metternich, za jehož vlastnictví rovněž dochází k výrazným stavebním 
změnám. Mimo jiné ke stavbě železářské huti v dnešní Lipové ulici, díky níž došlo také beze sporu ke zvýšení 
provozu a nárokům na úpravy komunikací.  
 
4. Cíle a metoda výzkumu 
Archeologický výzkum liniového výkopu byl proveden formou dohledu během výkopových prací, přičemž 
akce byla archeologům ohlášena až po započetí prací a zjištění přítomnosti konstrukce v trase výkopu dne 
10. 10. 2017. Nález konstrukce byl dokumentován fotograficky autorkou zprávy, odměřen pásmem a 
zanesen do výkresu PD (obr. 2). Zbývající (negativní) část výkopu byla z bezpečnostních důvodů 
dokumentována pouze fotograficky.  
 
5. Popis terénní situace 
Výkop vedený kolmo na průběh Lipové ulice byl hlouben mechanizací směrem od šachty kanalizačního řadu 
(současně probíhala rekonstrukce Lipové ulice, což byl důvod k realizaci popisované stavby). V trase hrozilo 
narušení několika sítí - s ohledem na to bylo postupováno velmi obezřetně.  
Ve vzdálenosti 9,6 m od ohradní zdi opatské zahrady byla v hloubce 50 cm pod terénem (travním drnem) 
zachycena koruna kamenné konstrukce – lomové kameny a břidlice pojené béžovou maltou. Ta probíhala 
souběžně s ohradní zdí opatské zahrady (SZ – JV), široká byla 60 cm, oboustranné lícovaná, avšak 
dokumentováno bylo již pouze zbývajících 15 – 20 cm její výšky. Podle řezu mohla být před odbagrováním 
celkem ca 50 cm vysoká, zbývající část (pokud byla) zanikla již dříve. Základová spára se tak nacházela ca 1 
m pod stávajícím terénem. Zachycen byl také provázaný fragment zděný z drobnějších břidlic na žlutou 
písčitou maltu, navazující od zdi kolmo směrem do ulice. Dochován byl však pouhý úsek v délce ca 50 cm, 
dále byla situace porušena staršími výkopy inženýrských sítí. Obr 3 - 7. 
Po domluvě se stavbou se bagrista pokusil zbytek konstrukce podejít, aby zůstala zachována do budoucna. 
Vzhledem k malé mocnosti konstrukce (ca 15 cm) se mu to však nepodařilo a v trase výkopu tedy zanikla. 
Její pokračování však lze předpokládat v SZ směru. 
Ve zbývající části výkopu od zachycené konstrukce směrem k opatské zahradě byla pod travním drnem do 
hloubky 4 m pozorována zvrstvení jílovito písčitých uloženin rezavo hnědé barvy, bez archeologických 
nálezů (obr. 8 a 9).  
 
7 
 
6. Vyhodnocení výsledků výzkumu 
V referované trase kanalizační přípojky byl zachycen relikt zděné konstrukce – ca 60 cm široké kamenné zdi, 
probíhající ve vzdálenosti ca 10 m od ohradní zdi opatské zahrady ve směru SZ – JV, s možností pokračování 
V směrem (ke stávající komunikaci). Pravděpodobně lze nález ztotožnit s linií ohrazení, která je 
zaznamenána na zaměření z počátku 19. století (obr. 10). Mohlo by se jednat např. o ohradní zídku nebo i 
např. zděný základ oplocení. 
Bohužel, výkop z časových důvodů nevyhodnotil geolog. Přestože vrstvy sledovaného výkopu neobsahovaly 
žádné archeologické nálezy, nelze jejich antropogenní původ vyloučit. Jednalo by se však v tomto případě o 
převrstvené geologické podloží (viz kapitola 2), které sem bylo navezeno při budování silnice.  
 
7. Seznam pramenů a literatury 
 
Lachman, V. 2018: Arelál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy „Plasy – dvůr prelatury a prostor před 
královskou kaplí 2018“. Geologická dokumentace archeologických sond. Závěrečná zpráva. Inset s.r.o. 2018. 
Rkp. Uloženo v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Vlček, P. – Foltýn, D. – Sommer, P. 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8 
 
8. Obrazové přílohy 
 
Obr. 1: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – celková situace na podkladu 
katastrální mapy v M 1:1000, místo výzkumu označeno křížkem. Zdroj: 
http://sgi-
nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=2EDA9E08&MarQParam0=16666
82435&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka 
 
9 
 
 
Obr. 2: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. - zákres nálezu zdiva do plánu PD 
stavební akce „Klášter Plasy, Plzeňská 2, areál prelatury – Lipová 1, přípojka kanalizace“ (vypracovala Hana 
Doleželová, Projekty zdrav. instalace, Bdeněves 171, 330 32, 3/2016).  
 
 
10 
 
 
Obr. 3: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – celkový půdorysný pohled na 
odhalenou konstrukci. Foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
11 
 
 
Obr. 4: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na odhalenou konstrukci 
od JV, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
Obr. 5: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na odhalenou konstrukci 
od SZ, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
12 
 
 
Obr. 6: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na odhalenou konstrukci 
od JZ, patrná základová spára, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
Obr. 7: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na výkop od JZ, ještě 
s nalezenou zdí – příprava na pokus o její „podbagrování“, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
13 
 
 
Obr. 8: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na výkop od SV po 
nezdařeném pokusu o zachování zdi (zachována již jen v profilu – označeno šipkou). Foto M. Waldmannová, 
10. 10. 2017. 
 
Obr. 9: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na výkop od SZ po 
nezdařeném pokusu o zachování zdi (zachována již jen v profilu – označeno šipkou) a složení vrstev pod ní. 
Foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
14 
 
 
Obr. 10: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – výřez porostní mapy polesí Plasy 
1:2880 z roku 1823 (zaměřeno 1819). Autoři A. a J. Wiehlové, snímek autorce NZ laskavě poskytl P. Duchoň, 
správce objektu. Ve spodní části šipkou označena hradba/plot, jejíž pozůstatek byl zřejmě nalezen.  
 
 
 
 
 
Plasy – klášter, okr. Plzeň-sever, Plzeňský kraj  
NKP (r.č. ÚSKP 200, 40940/4-1507) 
 
 
 
Záchranný archeologický výzkum 
 
Areál prelatury, Lipová 1 – kanalizační přípojka, 2017 
 
Závěrečná nálezová zpráva 
 
Číslo AMČR: C-201705348 
 
 
 
 
 
 
 
 
V Plzni 9. 12. 2020                                                                               vedoucí výzkumu a autorka zprávy:  
  Mgr. Marcela Waldmannová 
2 
 
Evidenční list: 
Katastrální území: Plasy 
Administrativní název obec: Plasy 
Okres: Plzeň - sever 
Kraj: Plzeňský 
Trať (ulice, čp., or.č., ppč.): ppč.: 1/1 
Druh a číslo mapy: ZM 10, 12-31-17, Z:31 J:350 
Druh archeologické aktivity: liniový výkop 
Zkoumaný archeologický areál: klášter 
Zkoumané kultury: novověk 
Zkoumané aktivity: sídlištní 
Trvání terénní části výzkumu: 10. – 11. 10. 2017 
Trvání zpracování výzkumu: podzim 2020 
Vedení výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Prováděcí instituce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ 
ÚOP v Plzni) 
Uložení dokumentace: NPÚ ÚOP v Plzni, oddělení archeologie  
Číslo AMČR: C-201705348 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3 
 
Složení výzkumného týmu 
 
Vedoucí výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová  
Terénní dokumentační práce: Mgr. Marcela Waldmannová   
Zaměření výzkumu: Mgr. Marcela Waldmannová 
Fotodokumentace: Mgr. Marcela Waldmannová 
Digitalizace plánů, grafické práce a tiskové výstupy pro NZ: Mgr. Marcela Waldmannová  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4 
 
OBSAH 
 
Evidenční list…………………………………………………………………………………………….2 
Složení výzkumného týmu………………………………………………………………………..3 
1. Lokalizace a okolnosti výzkumu................. ………………..........……………….5 
2. Geografický, geologický a sídelní kontext…………....................................5 
3. Historie naleziště......…………………..………………………………………………........5 
4. Cíle a metoda výzkumu……………………………………………………………………….6 
5. Popis terénní situace…………………………………………………………………………..6 
6. Vyhodnocení výsledků výzkumu…………………………………………………….......7 
7. Seznam pramenů a literatury………………………………………………………………7 
8. Obrazové přílohy…………………………………………………………………………………8 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5 
 
Tento výzkum byl financován z rozpočtu NPÚ v rámci podpory záchranných archeologických výzkumů 
2017. 
 
1. Lokalizace a okolnosti výzkumu 
Nálezová zpráva představuje výsledky záchranného archeologického výzkumu (dále ZAV), při realizaci 
výkopu pro usazení revizní šachty a potrubí splaškové kanalizace na ppč. 1/1, k.ú. Plasy (obr. 1). Jednalo se 
o přípravnou fázi stavby splaškové kanalizace pro objekt prelatury, která je navržena výtlakem z ppč. 2 a 
bude realizována v rámci stavby Obnova opatské rezidence. V rámci popisovaného výzkumu byla nejprve 
obnažena šachta kanalizačního řadu v Lipové ulici a dále vyhloubena rýha o délce ca 8 m, šířce 1m a 
hloubce ca 4 m. Nakonec byla na pozemku 1/1 osazena nová revizní šachta, do které bude v budoucnu 
zaústěna výtlačná kanalizace z opatské zahrady (ppč. 2), obr. 2.  
 
2. Geografický, geologický a sídelní kontext naleziště 
Město Plasy leží v Plzeňském kraji, okrese Plzeň-sever, ca 21 km severně od Plzně. Dnes čítá okolo 2 700 
stálých obyvatel, administrativně příslušnou Obcí s rozšířenou působností jsou Kralovice 
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Plasy). 
Geomorfologicky se Plasy rozkládají v rámci celku plaské pahorkatiny, resp. její severní části sousedící 
s okrskem Dolnobělské vrchoviny. Významným činitelem místního reliéfu byla především činnost řeky 
Střely, díky níž je výšková členitost terénu v širším okolí města značně variabilní (Lachman 2018, 4). 
Z geologického hlediska se lokalita nachází v území budovaném především horninami svrchního paleozoika. 
Jedná se především o svrchnokarbonské arkózy a arkózové pískovce na severovýchodě; pískovce, slepence 
a tufy na jihozápadě. Území kolem řeky Střely je zahloubeno do hornin starších (svrchní proterozoikum). 
Konkrétně se jedná především o fylity a metamorfované zelené břidlice. Ty jsou protkány žilnými tělesy 
granodioritů a granitových porfyrů. Pokryv kvartérního stáří je vázán na údolí. Jedná se především o 
gravitační deluviální a deluviofluviální kamenité až kamenito-hlinité sedimenty. Údolí přímo vázané na 
vodní tok pak má především nivní výplň v podobě holocénních náplavových hlín, písků a štěrků. Lokálně se 
mohou vyskytnout i pleistocénní relikty terasových štěrkopísků Střely (Lachman 2018, 5).  
Nejstarší dosud známé osídlení je datováno do období eneolitu (výšinná sídliště), dále doby bronzové a 
železné (výšinná i rovinná sídliště v blízkosti řeky)1. Nejnověji byly také rozpoznány keramické zlomky z doby 
římské. Dějiny města jsou od poloviny 12. století spojovány s cisterciáckým klášterem.  
  
3. Historie naleziště 
Historie kláštera je detailně popsána v řadě obecně dostupných publikací (např. Vlček – Sommer – Foltýn 
1997, 417 - 425). Zde tedy jen rámcově: plaský klášter byl založen Vladislavem II. v roce 1144 (zakládací 
listina není dochována); o rok později přicházejí řeholníci z bavorského Langheimu budovat nový klášter. Po 
                                                 
1
 Informace byly získány se Státního archeologického seznamu ČR (http://isad.npu.cz/). 
6 
 
období stavebního a hospodářského rozkvětu během 13. a 14. století byl klášter za husitských válek, roku 
1421, vypálen, komunita byla rozptýlena. Konvent s kostelem byl znovu obnoven až po dvou stech letech 
v raně barokním slohu (po r. 1623). Po necelém půlstoletí se však začaly projevovat statické poruchy a bylo 
nutné uvažovat o stavbě nové, kvalitní a reprezentativní. Velký stavební rozmach plaského kláštera nastává 
na přelomu 17. a 18. století, kdy je také v hlavních rysech ustavena jeho dnešní podoba. Klášter byl zrušen r. 
1785, ještě než mohla být velkolepá barokní přestavba dokončena. V roce 1826 se stal novým majitelem 
kancléř Klement Václav Lothar Metternich, za jehož vlastnictví rovněž dochází k výrazným stavebním 
změnám. Mimo jiné ke stavbě železářské huti v dnešní Lipové ulici, díky níž došlo také beze sporu ke zvýšení 
provozu a nárokům na úpravy komunikací.  
 
4. Cíle a metoda výzkumu 
Archeologický výzkum liniového výkopu byl proveden formou dohledu během výkopových prací, přičemž 
akce byla archeologům ohlášena až po započetí prací a zjištění přítomnosti konstrukce v trase výkopu dne 
10. 10. 2017. Nález konstrukce byl dokumentován fotograficky autorkou zprávy, odměřen pásmem a 
zanesen do výkresu PD (obr. 2). Zbývající (negativní) část výkopu byla z bezpečnostních důvodů 
dokumentována pouze fotograficky.  
 
5. Popis terénní situace 
Výkop vedený kolmo na průběh Lipové ulice byl hlouben mechanizací směrem od šachty kanalizačního řadu 
(současně probíhala rekonstrukce Lipové ulice, což byl důvod k realizaci popisované stavby). V trase hrozilo 
narušení několika sítí - s ohledem na to bylo postupováno velmi obezřetně.  
Ve vzdálenosti 9,6 m od ohradní zdi opatské zahrady byla v hloubce 50 cm pod terénem (travním drnem) 
zachycena koruna kamenné konstrukce – lomové kameny a břidlice pojené béžovou maltou. Ta probíhala 
souběžně s ohradní zdí opatské zahrady (SZ – JV), široká byla 60 cm, oboustranné lícovaná, avšak 
dokumentováno bylo již pouze zbývajících 15 – 20 cm její výšky. Podle řezu mohla být před odbagrováním 
celkem ca 50 cm vysoká, zbývající část (pokud byla) zanikla již dříve. Základová spára se tak nacházela ca 1 
m pod stávajícím terénem. Zachycen byl také provázaný fragment zděný z drobnějších břidlic na žlutou 
písčitou maltu, navazující od zdi kolmo směrem do ulice. Dochován byl však pouhý úsek v délce ca 50 cm, 
dále byla situace porušena staršími výkopy inženýrských sítí. Obr 3 - 7. 
Po domluvě se stavbou se bagrista pokusil zbytek konstrukce podejít, aby zůstala zachována do budoucna. 
Vzhledem k malé mocnosti konstrukce (ca 15 cm) se mu to však nepodařilo a v trase výkopu tedy zanikla. 
Její pokračování však lze předpokládat v SZ směru. 
Ve zbývající části výkopu od zachycené konstrukce směrem k opatské zahradě byla pod travním drnem do 
hloubky 4 m pozorována zvrstvení jílovito písčitých uloženin rezavo hnědé barvy, bez archeologických 
nálezů (obr. 8 a 9).  
 
7 
 
6. Vyhodnocení výsledků výzkumu 
V referované trase kanalizační přípojky byl zachycen relikt zděné konstrukce – ca 60 cm široké kamenné zdi, 
probíhající ve vzdálenosti ca 10 m od ohradní zdi opatské zahrady ve směru SZ – JV, s možností pokračování 
V směrem (ke stávající komunikaci). Pravděpodobně lze nález ztotožnit s linií ohrazení, která je 
zaznamenána na zaměření z počátku 19. století (obr. 10). Mohlo by se jednat např. o ohradní zídku nebo i 
např. zděný základ oplocení. 
Bohužel, výkop z časových důvodů nevyhodnotil geolog. Přestože vrstvy sledovaného výkopu neobsahovaly 
žádné archeologické nálezy, nelze jejich antropogenní původ vyloučit. Jednalo by se však v tomto případě o 
převrstvené geologické podloží (viz kapitola 2), které sem bylo navezeno při budování silnice.  
 
7. Seznam pramenů a literatury 
 
Lachman, V. 2018: Arelál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy „Plasy – dvůr prelatury a prostor před 
královskou kaplí 2018“. Geologická dokumentace archeologických sond. Závěrečná zpráva. Inset s.r.o. 2018. 
Rkp. Uloženo v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Vlček, P. – Foltýn, D. – Sommer, P. 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8 
 
8. Obrazové přílohy 
 
Obr. 1: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – celková situace na podkladu 
katastrální mapy v M 1:1000, místo výzkumu označeno křížkem. Zdroj: 
http://sgi-
nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=2EDA9E08&MarQParam0=16666
82435&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka 
 
9 
 
 
Obr. 2: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. - zákres nálezu zdiva do plánu PD 
stavební akce „Klášter Plasy, Plzeňská 2, areál prelatury – Lipová 1, přípojka kanalizace“ (vypracovala Hana 
Doleželová, Projekty zdrav. instalace, Bdeněves 171, 330 32, 3/2016).  
 
 
10 
 
 
Obr. 3: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – celkový půdorysný pohled na 
odhalenou konstrukci. Foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
11 
 
 
Obr. 4: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na odhalenou konstrukci 
od JV, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
Obr. 5: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na odhalenou konstrukci 
od SZ, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
12 
 
 
Obr. 6: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na odhalenou konstrukci 
od JZ, patrná základová spára, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
Obr. 7: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na výkop od JZ, ještě 
s nalezenou zdí – příprava na pokus o její „podbagrování“, foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
 
13 
 
 
Obr. 8: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na výkop od SV po 
nezdařeném pokusu o zachování zdi (zachována již jen v profilu – označeno šipkou). Foto M. Waldmannová, 
10. 10. 2017. 
 
Obr. 9: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – pohled na výkop od SZ po 
nezdařeném pokusu o zachování zdi (zachována již jen v profilu – označeno šipkou) a složení vrstev pod ní. 
Foto M. Waldmannová, 10. 10. 2017. 
14 
 
 
Obr. 10: Klášter Plasy, kanalizační přípojka pro areál prelatury, Lipová ul. – výřez porostní mapy polesí Plasy 
1:2880 z roku 1823 (zaměřeno 1819). Autoři A. a J. Wiehlové, snímek autorce NZ laskavě poskytl P. Duchoň, 
správce objektu. Ve spodní části šipkou označena hradba/plot, jejíž pozůstatek byl zřejmě nalezen.

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	archeologické výzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

P0070397.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Lišková Lenka

Popis dokumentu:

Plasy, okres Plzeň - sever, klášter, prelatura čp. 1 - kanalizační přípojka, záchranný archeologický výzkum - závěrečná nálezová zpráva.

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

12385578 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Waldmannová Marcela;

Klíčová slova:

Ochranné pásmo; Památková zóna; Kulturní památka nemovitá; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

prelatura; klášter;

Datum vzniku:

09.12.2020

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14447174

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153030_0002
Název	prelatura
Číslo ÚSKP	200, 40940/4-1507
ID právního stavu	84106 Načítám data z navázané aplikace... , 153030 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Státní archeologický seznam ČR

Druh záznamu: ÚAN

Ident. zázn.: ID SAS

Hodnota ident.: 7410

Bližší specifikace:

Název	Plasy
Kategorie	I

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2186389

Název objektu:

Část obce: Plasy

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Pivovarská

Č. or.:

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

	prelatura (prvek 14447174)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12250

Název lokality: Plasy

Reálný typ: město

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	prelatura (prvek 14447174)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 50

Název hist. regionu: Kralovice

	prelatura (prvek 14447174)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost