Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

/fo fr ■ fá? '
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 2020-07-15 10:07:11
či- NPU-310/54545/2020
Listu: 13 Příloh: 0
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: .... iůf/)
V Praze dne 8. 6. 2020
za správnost: ...... /J áM d í l / j . / U r , ........  Č. j. MK 37658/2020 OPP
Sp. zn. MK-S 868/2020 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Klára Mikulíková
Dle rozdělovníku
R O Z H O D N U T Í
I.
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
p r o h l a š u j e
soubor „areál bývalé fary v Trhových Svinech“, vše k. ú. Trhové Sviny, obec 
Trhové Sviny, okres České Budějovice, Jihočeský kraj, za kulturní památku. Dotčená 
kulturní památka se skládá z pozemku st. p. č. 14/2, k. ú. Trhové Sviny, jehož součástí je 
stavba barokní fary č. p. 166 a navazující ohradní zeď s architektonicky pojatou vjezdovou 
branou a brankou, a dále z navazujícího objektu bývalých stájí bez č. p., na pozemku 
st. p. č. 14/1, k. ú. Trhové Sviny.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy (příloha č. 1), nedílnou součástí 
rozhodnutí je dále jedenáct identifikačních fotografií kulturní památky (příloha č. 2).
II.
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
1
\
n e p r o h l a š u j e
pozemek zahrady p. č. 44, k. ú. Trhové Sviny, obec Trhové Sviny, okres České 
Budějovice, Jihočeský kraj, a dále pozemek st p. č. 14/1, k. ú. Trhové Sviny, obec Trhové
v
Sviny, okres České Budějovice, Jihočeský kraj, jehož součástí jsou, kromě 
prohlašovaného objektu bývalých stájí, další stavby hospodářských budov bez č. p.,
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, jsou účastníky řízení: DUDYSTAV s.r.o., IČ: 28118804, sídlem Olšová 
2065/13, 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic a Římskokatolická farnost Trhové Sviny, 
IČ: 65050959, sídlem Husova 2, 373 33 Nové Hrady.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 31.1. 2020 podnět od Města Trhové Sviny ze dne 
29. 1. 2020 k prohlášení souboru „areál bývalé fary v Trhových Svinech“, vše k. ú. Trhové 
Sviny, obec Trhové Sviny, okres České Budějovice, Jihočeský kraj, za kulturní památku. 
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a v uvedené věci zahájilo 
správní řízení.
Ve výše zmíněném podnětu ze dne 29. 1. 2020 je k záměru prohlášení předmětného 
souboru bývalé fary v Trhových Svínech za kulturní památku sděleno následující:
„ Tímto Vám zasíláme podnět na zahájení řízení o prohlášení věci za nemovitou 
kulturní památku. Jedná se o budovu bývalé fary s areálem, ulice Husova č.p. 166, na st. p . č. 
14/2 a poz. p. č. 44 v katastrálním území a obci Trhové Sviny, kraj Jihočeský, která se nachází 
na území městské památkové zóny Trhové Sviny, která byla schválena dne 19.11.1990 
v Českých Budějovicích, v souladu s ustanovením § 6 zákona ČNR č. 20/87 Sb. o státní 
památkové péči a § 2 vyhlášky ministerstva kultury ČSR č. 66/88 Sb. Jedná se taktéž o objekt 
památkového zájmu, jak bylo zaznamenáno v mapě městské památkové zóny Trhové Sviny, 
kterou zpracovala KSSPPOP České Budějovice Ing. Brichcínová.
Samotný objekt se nachází nedaleko náměstí města Trhové Sviny při hlavní silnici 
směrem na Borovany. Jedná se o patrový objekt obdélného tvaru, který původně sloužil jako 
fara, a jehož součástí byly i hospodářské objekty. Vlastní objekt byl přestavován a v jeho 
východní části se nachází nejstarší konstrukce. Štít je  obloučkovitě vykrajován a je  zdoben 
římsami a pilastry. Objekt fary s vjezdovou branou a navazující hospodářskou budovou je 
oproti sousedním stavbám ustoupen z uliční fronty a je součástí urbanistické struktury.
Z těchto důvodů se domníváme, že objekt má hodnoty uvedené v § 2 odst. 1 zákona 
o státní památkové péči (zákon 20/1987 Sb.).
v
2
Objekt má nejen historické a uměleckořemeslné hodnoty, ale i urbanistické, a to 
vzhledem ke svému charakteru a umístěni ve městě Trhové Sviny.
V současné době je  objekt nevyužívaný a chátrá. V roce 2019 ho koupila firma 
DUDYSTAVs.r.o., se sídlem Olšová 2065/13, 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic, která 
má v úmyslu objekt bývalé fary nahradit bytovým domem. Zatím j í  toto neumožňuje ani 
územní plán města Trhové Sviny. “
v
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích,
ve svém návrhu č. j. NPU-331/10559/2020 ze dne 5. 3. 2020 prohlášení souboru bývalé fary 
v Trhových Svinech za kulturní památku doporučil. Součástí tohoto podrobně zpracovaného 
návrhu byla také archivní rešerše ke stavební historii fary, která jednoznačně dokládá cenné 
památkové hodnoty dané barokní stavby i celého areálu, a z tohoto důvodu zde budeme 
citovat také z tohoto zdroje:
„[...] Charakteristika objektu: Areál je  tvořen štítově orientovanou obdélnou 
patrovou budovou fary s barokním štítem, k faře je  bránou a brankou připojen podélně 
orientovaný přízemní obdélný objekt stájí. Ostatní hospodářské budovy na pozemku pare. č. 
st. 14/1 nemají památkovou hodnotu a proto nejsou součástí návrhu, stejně jako zahrada 
pare. č. 44.
Umístění: Fara s hospodářským dvorem se nachází v severní části historického centra
města, v Husově ulici, 200 m východně od kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Obec: Trhové Sviny
Okres: České Budějovice
Kraj: Jihočeský
Výčet parcel: pare. č. st. 14/1, pare. č. st. 14/2, pare. č. 44
Katastrální území: Trhové Sviny
Výčet věcí:
1. Fara
2. Brána a branka
3. Stáje
4. Pozemek pare. č. st. 14/2
Popis:
1. Fara
Fara je zděná omítaná patrová budova protáhlého obdélného půdorysu, se sedlovou 
střechou krytou pálenými taškami. Budova je orientovaná štítově do Husovy ulice. Hlavní 
západní průčelí je  tříosé, fasáda je hladká, členěná pouze obdélnými otvory oken. Nelze 
s určitostí říci, zda průčelí dříve mělo nějakou štukovou výzdobu, která byla odstraněna. Okna 
jsou dvojitá, dřevěné rámy členění „ T“. Okna přízemí jsou nižší než okna v patře. Průčelí 
ukončuje profilovaná korunní římsa krytá prejzy, na ni nasedá štít členěný dvojicí pilastrů 
na střední partii završenou vzdutým segmentovým obloukem a boční partie tvořené proláklými 
křídly. Ve vrcholu štítu je konkávně vykrojený kónický podstavec se soklíkem a římsou.
3
Dlouhá boční jižní a severní průčelí nejsou nijak architektonicky členěna, v přední 
západní části obíhá ještě korunní římsa, tato ve východní partii již chybí. Jižní průčelí je 
v patře devítiosé, v přízemí některá okna chybí. Okna jsou převážně šestitabulková. 
Severovýchodní nároží je  v přízemí zesíleno šikmým opěrákem. V severním průčelí je patrná 
spára oddělující východní část budovy, je pravděpodobné, že tato část je  patrně staršího 
původu, v přízemí jsou pouze malé větrací otvory. Severní průčelí je  v patře pětiosé, okna jsou 
osmitabulková. Vstup do budovy je umístěn ve východní polovině dvorního průčelí, obdélný 
vstup má tesané kamenné ostění a dvoukřídlé dřevěné dveře s motivem slunce v horní 
polovině křídel. Okna v přízemí jsou opatřena novodobými mřížemi.
Objekt fary je v dnešní půdorysné stopě zachycen již  na mapě stabilního katastru 
z roku 1827.
Interiér
Majitel objektu neumožnil vstup do objektu. Dle fotodokumentace pořízené realitní 
kanceláří pro účel prodeje fary je patrné, že budova má hambalkový krov se stojatou stolicí 
se ztužujícími příčnými prvky v podobě pásků a šikmých vzpěr. Západní část budovy je  
v přízemí plochostropá s fabiony, střední a východní část přízemí je  zaklenuta zejména 
valenými klenbami s výsečemi. Patro je  plochostropé s fabiony.
2. Brána a branka
Na západní štítovou zeď budovy fary navazuje krátký úsek ohradní zdi se stlačeným 
obloukem zaklenutou vjezdovou bránou. Profúovaná korunní římsa zdi je  v úseku nad branou 
vzdutá segmentovým obloukem, na vrcholu oblouku je  osazen podstavec jako na budově fary, 
vrcholí čučkem. Pata záklenku je  zvýrazněna obdélným štukovým patním klenákem, který 
se dochoval pouze na jižní straně oblouku, severní strana otvoru má opadanou omítku. Vedle 
brány pokračuje zeď v úrovni pod římsou délkou asi l,5m, v tomto úseku je  prolomena 
pravoúhlá branka s tesaným kamenným ostěním. Otvor brány je uzavřen dřevěnými 
dvoukřídlými vraty s motivem slunce v horní polovině křídel. Branka má dřevěná vrátka 
se vstřícně šikmo skládanými prkny.
3. Stáje
Přízemní zděná omítaná budova s valbovou střechou krytou dvojitě kladenými 
bobrovkami je situována podélně. Svým jihozápadním nárožím přiléhá ke vstupní brance. 
Západní uliční průčelí je  sedmiosé, nad obdélnými okny jsou osově umístěny drobné větrací 
otvory. Vstupní východní průčelí je rovněž sedmiosé, je členěno třemi okny, dvěma obdélnými 
vstupy a dvěma druhotně rozšířenými vstupy s dvoukřídlými plechovými vraty. Pod střechou 
obíhá fabionová římsa.
Interiér stájí je  zaklenutý sedmi poli plackových kleneb do elipsových pasů, rozpětí 
kleneb je zmenšeno segmentovými přízedními oblouky. Prostor stájí byl zřejmě dodatečně 
rozdělen zděnými příčkami. Objekt stájí je  v dnešní půdorysné stopě zachycen již na mapě 
stabilního katastru z roku 1827.
4
4. Pozemek
Součástí návrhu je pozemek pare. č. st. 14/2.
Datace:
Archivní rešerši na objekt bývalé fary zpracovanou Mgr. Jarmilou Hansovou 
přikládáme jako přílohu.
Zmínky o faře pocházející ze 17. století vesměs hovoří o dřevěné stavbě blíže neurčené 
polohy, opakovaně obnovované po požárech. Současná budova fary může pocházet již  
z 18. století, zadní východní část je patrně ještě starší. Podle historika Kůrky byla fara 
„v roku 1789 v nynějším stylu postavena“, podle inventáře fary z roku 1840 byla fara v roce 
1789 „přestavěna “ - tomuto období odpovídá i hmota a tvarosloví průčelí farní budovy, 
zejména jejího štítu.
Přestavbu objektu stájí dokládá plán z roku 1870 (1880).
Fara i stáje jsou v nynějším rozsahu zachyceny na mapě stabilního katastru z roku 
1827jakožto zděné stavby.
Stav:
Budova fary je  v neudržovaném stavu, v současné době bez využití, prodává se. 
Střecha je  v dobrém stavu, opravena v roce 1999. Některé okenní otvory jsou bez výplní.
V místnostech v přízemí jsou opadané omítky, patrná hniloba v podlaze. V době dokumentace 
nebyl interiér objektu zpřístupněn.
Budova stájí je  v relativně dobrém stavu.
Zhodnocení:
Areál budov fary představuje architektonicky i kultumě-historicky hodnotný a funkční 
celek a významný doklad zajímavý svým pojetím a rovněž i uměleckou kvalitou. Pozdně 
barokní budova fary patrně z konce 18. století se dochovala téměř v intaktním stavu včetně 
materiálové skladby, dispozičního řešení, historických konstrukcí a řemeslných prvků.
V interiéru se dochovaly valené klenby s výsečemi, fabiónové stropy, prkenné podlahy, 
hambalkový krov se stojatou stolicí. Památkově hodnotné je  i západní průčelí s mohutným 
barokním štítem členěným pilastry a římsami. Průčelí fary patrně doznalo jistých změn 
a zjednodušení, přesto je dochovaný honosný štít a sousední brána dokladem důležitosti 
objektu, potažmo stavebníka. Areál výrazně zhodnocují hospodářské budovy tvořící zázemí 
fary, zejména budova stájí s plackovými klenbami. Památková hodnota areálu je umocněna 
i jeho původním urbanistickým umístěním v organismu historického města Trhové Sviny.
Územní komise Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště 
v Českých Budějovicích posoudila památkovou hodnotu fary z hlediska architektonického, 
kulturně- historického a uměleckořemeslného a d o p o r u č i l a  budovu fary čp. 166 a stájí 
a pozemek st. pare. č. 14/2 k prohlášení za nemovitou kulturní památku.
5
Územní komise Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště 
v Českých Budějovicích zkonstatovala, že pozemky pare. č. st. 14/1 a pare. č. 44 již  jsou 
chráněny v rámci městské památkové zóny Trhové Sviny, z toho důvodu se komise domnívá, 
že jejich prohlášení za KP by bylo bezpředmětné. “
„Archivní rešerše ke stavební historii fary čp. 166
Pramenná základna
[...] Pramenná základna k dějinám fary (i celé farnosti) není bohužel nijak příznivá. 
Archivní fond trhovosvinenské farnosti je  zachován ve velmi fragmentárním stavu, chybí 
v něm i tak stěžejní pramen, jako je farní pamětní kniha. Ta byla nalezena až v roce 2004 při 
rekonstrukci oltáře v křestní kapli trhovosvinenského farního kostela, ovšem nebyla předána 
do archivu a místo jejího uložení nám není známé. Naštěstí byla hned po svém objevení 
ofocena a tyto fotografie byly předány pracovníku českobudějovického územního odborného 
pracoviště Národního památkového ústavu Romanu Lavičkoví, který je  poskytl zpracovatelce 
přítomné rešerše.
Oporou pro rešerši bohužel nemůže být písemná agenda novohradského velkostatku, 
patřící světskému patronu farnosti Trhové Sviny - novohradským Buquoyům, který není 
zpracován. Naštěstí však byla novodobě zpracována plánová sbírka v rámci tohoto fondu, kde 
se k faře nacházejí tři plány (viz dále v textu jejich citace). [...]
Světští patroni farnosti Trhové Sviny
Patronem farnosti byl zpravidla majitel příslušného panství. Nic nenaznačuje, že by to 
bylo v případě trhovosvinenského farního kostela jinak. Zakladatelem města Trhové Sviny byl 
nejdříve Vítkovec Ojíř, který zde založil i hrad vedle kostela. Ve 14. století se majetek 
rozdrobil mezi Ojířovy syny. Snad ve čtyřicátých letech 14. století získal celý hrad či jeho 
podstatnou část Vilém z Landštejna. Po jeho smrti roku 1359 koupili od jeho příbuzných celé 
novohradské panství a „dva díly městečka Sviny i s celým hradem" Rožmberkové. V neznámé 
době připadla Rožmberkům také poslední třetina městečka Trhové Sviny.
Rok po smrti Petra Voka z Rožmberka připadlo novohradské panství (1612) 
Svamberkům, kteří však o něj v důsledku zfalšování Vokovy závěti a událostem po stavovském 
povstání přišli. Po smrti Petra ze Švamberka roku 1620 byl jeho majetek zabaven a panství 
Nové Hrady spolu s panstvím Rožmberk v témže roce získal Karel Bonaventura Buquoy, 
velitel císařských vojsk. Buquoyové vlastnili novohradské panství až do poloviny 20. století, 
a po celou tuto dobu také vykonávali patronát i nad farností Trhové Sviny.
Dne 5. prosince 1842 byla trhovosvinenská fara povýšena na děkanství.
Poloha fary
Otázka, zda vznikl nejdříve kostel, ležící na strategicky výhodnějším místě, nebo hrad, 
je stále nezodpovězená. Před polovinou 15. století byl hrad jako nevýznamný již  opuštěn 
a rychle podléhal zkáze. Již v devadesátých letech 16. století uvádějí písemné prameny několik 
nově postavených chalup „Na hradě", které byly soustředěny při východním okraji zaniklého
6
areálu hradu a vytvořily základ řadové zástavby dnešní Husovy ulice v úseku mezi Jirsíkovou 
a Komenského. Postupně se zástavba rozšířila na velkou část plochy bývalého hradu.
Budova fary se - vcelku atypicky - nenachází v blízkosti kostela, ale až za areálem 
hradu. Vzhledem k absenci písemných pramenů pro období středověku se můžeme jen 
dohadovat, zda tu stála ještě v době, kdy hrad sloužil jako sídlo Vítkovců, nebo zda v této 
době farář sídlil například uvnitř hradního okrsku a teprve po jeho opuštění a postupném 
chátrání bylo nutno zřídit farářům vlastní příbytek - tedy faru na tom místě, jak jej známe 
dnes. Počátky fary jsou tedy stále zahaleny tajemstvím.
Fara ve středověku
Zřejmě jediným, kdo se zabýval dějinami farní budovy, byl historik Karel Kůrka. 
Ve svém rukopisném sešitě z počátku 20. století, věnovaném historii farářů a kněží, se snažil 
o této budově pojednat velmi zevrubně. Co se týče středověké historie, byl vydán napospas 
jen svým domněnkám. Podle Kůrky se nedá určit místo, kde se fara původně nacházela. „ Byla 
to asi budova dřevěná jako skorém všechny domy ve Svinech, šindelem krytá a když v roku 
1422 Husité svinenský hrad dobyli, byla spálena."
Fara v 17. století
První konkrétní zprávy o faře nalezl až z doby třicetileté války. Roku 1619 byl 
v Trhových Svinech polský farář Ondřej, který však „ve spálené faře bydleti nemohl, a byl 
ubytován v hospodě u Domachů". Kůrka dále cituje jakéhosi „starého písaře svinenského", 
který k roku 1623 poznamenal: „neboťprvní věcí, farní registra a inventář od dobytka a co 
bylo i jiných věcí v tej rebelii od vojáků pobráno a fara k spálení přišla". Kůrka dále píše: 
„Farář v tom spáleništi bydlet nemohl, ubytován byl porůznu; dlouho to trvalo, nežli bylo 
možno ji  tak upraviti, aby tam duchovní mohl bydlet. Sousedé svinenští však přece farní 
budovu, o které nelze určit, kde stála - snad poblíže kostela, snad tam, kde dnes stojí - nějak 
adaptovali." Kapucíni z Českých Budějovic, kteří tou dobou jezdívali do Trhových Svinů 
a sloužili zde mše, „bydlili v nějaké světničce u souseda Jakuba Dušičky". Roku 1625 přišel 
do Trhových Svinů farář Klemens, pro nějž „za příbytek dala obec upraviti dům zvaný 
Maříkovský, aby tam bydlel, mezi tím však [ještě v roce 1625] farář Klemens ve Svinech 
zemřel."
Z přípisu z roku 1635 vyplývá, že sousedé a obec svinenská nechali porazit stromy 
v nově zakoupeném lese v Todni na opravu kostela a fary, protože „ od pominulých let, v tej 
nešťastnej rebelii veliké škody se staly na chrámu Páně jak vnitř tak i zevnitř, i na farním 
domě nemalé ale veliké škody se staly od vojanského lidu, a byvše několik let bez faráře, 
poněvadž žádné fary neměli, chtěli jej míti, »abychmě nežili jako neznabohové«, museli jsme 
od gruntu novou faru vystaviti, na kterouž faru i chrám Páně museli jsme z obecního důchodu 
přes 600 rýnských zlatých i víceji vynaložili. "
V roce 1642 v únoru udeřil blesk do fary a spálil stodolu a chlévy. Kůrka dále píše, že tato 
nová fara byla ze dřeva a nebyla „obydlení schopná, nebo shořela, neboť k roku 1658 jest 
poznamenáno, že v měsíci září byl ve faře spálené upraven byt nákladem 213 kop 48 grošů 
2 denárů míš. byt pro faráře, aby se tam mohl nastěhovati. Dle toho přece jen v roku 1635
7
postavená dřevěná fara zase shořela, buď vojáky zapálena, nebo jiným způsobem spálena, 
a farář opět neměl kde bydlet, až mu v uvedeném roce 1658 upraven byl v této shořelé faře byt 
jiný, jistě velmi skrovný. Až dosud bydlel farář ve špitále, který stával někdy tam, kde jest dnes 
hrobárna. Roku 1692 byla fara opět opravena. "
Přestavba fary v roce 1786
Podle historika Kůrky byla fara „v roku 1789 v nynějším stylu postavena". Podle 
inventáře fary, sepsaného v roce 1840, byla fara v roce 1789 „přestavěna". Tento letopočet 
výstavby fary přebírá i starší literatura s odkazem na farní pamětní knihu. V pamětní knize 
samotné však nacházíme popis velkých stavebních prací k roku 1786, který je uveden slovy, že 
„farní dům byl podoben zřícenině" (ruinae proximae erat domus parochialis) a proto 
se například opravovala střecha, všechna okna v přízemí byla opatřena kovovými mřížemi, 
pokoj v horním patře byl zvětšen a vyzdoben, opraveny i hospodářské budovy. [...]
Fara v 19. století
V roce 1836 nechal farář Šimák ohradit faru a její pozemky: „Když jsem do Svinů 
v roku 1836 jako kaplan přišel", vypravuje děkan Šimák, „nenalezl jsem nic obraženého. 
Lidé, jdouce do Bukvice, chodili kolem oken farních z ulice farní, mezi domem souseda 
Hohenbergra - nyní pana Kollara - a mezi farou, honili tudy dobytek. Dal jsem udělat na své 
útraty vpředu i vzadu plot z plestvech, zasázel tam stromy a zřídil tak, aby to bylo zahradě 
podobné. Roku 1845 přední plot dal jsem ze smrček šikmo kladených dělat a poněvadž tam 
odpolední slunce pálilo, zasadil jsem tam tři akáty. Také vzadu v roku 1849 dal jsem udělat 
plot z krajin; ohradil jsem i druhou zahradu, kde dříve nic nebylo, před koňským chlévem. 
Práci tu provedl za 1800 zlatých Dominik Bušek, který právě z náměstí až nahoru zároveň 
fary silnici dělal."
Následující popis fary pochází z roku 1840. přičemž byl téměř beze změny opsán 
do inventáře z roku 1848 (změny jsou poznamenány v závorkách s datací 1848):
„Popis farní budovy. Farní budova, která byla roku 1789 přestavěna, je  postavena 
z kamene, leží na severovýchodní straně městečka podélně a jeho osa směřuje od východo 
severu směrem k jiho západo západu a je kryta šindely. V ní se v přízemí nacházejí směrem 
k JZZ dva větší a jeden menší obytný pokoj (Wohnzimmer), (1848: přičemž tento menší je  
v současnosti využíván jako farní kancelář). Vedle nich směrem k S W  spíž (Speisekammer), 
pak čeledník (Gesindstube) a kuchyň (Kuche) s malou zaklenutou komorou. V patře 
se nacházejí na JZZ straně prostorná jídelna (Tafelzimmer), dva obytné pokoje 
(Wohnzimmer) a malý vedlejší pokoj (Nebenzimmer), který byl určen farnímu archivu. 
Na S W  straně jsou dva kaplanské byty (Kaplánswohnungen). Půda je  průchozí a obložena 
prkny upevněnými na trámech, jejíž polovina je určena za sýpku.
Hospodářské budovy: co se týče hospodářských budov, nacházejí se tam proti JZZ 
koňská a kravská stáj (ein Pferde und ein Kuhstall) s řezárnou (Hackkammer), proti severu 
koňská stáj a dvě kravské stáje (1848: koňská stáj a kravská stáj a ovčín), k nimž v přímém 
směru proti východu přiléhají dvě kolny (Scheuer). Poznámka: Největší část této hospodářské 
budovy je už tak můrbe (?), že na velmi mnoha místech hrozí brzkým zřícením. Ve směru
8
od SSZ proti JJV je  vozová kolna, nad níž se nachází půda na seno (Heuboden). Konečně 
se zde nachází od S W  proti JZZ starý neobývaný dřevěný čeledník (Gesindstube) s kdysi 
přistavěnou kamennou sýpkou, pod níž se nachází sklep. "
V letech 1867-1872 byl v Trhových Svinech farářem Antonín Gregora. „Kdyžpřišel 
do Svinu na faru, měl první starost o vodu, kterou pro farní potřebu museli vozit z náměstí, 
což zvláště v zimě bylo velmi obtížným a pro potah i nebezpečným. Dal prohloubit na farním 
dvoře studnu o šest sáhů (cca 11,4 m) a dostal dostatek dobré vody, kopání a oprava studně 
stála 70 zlatých konv. měny.
V roce 1870 stavěly se na faře nové chlévy pro koně a voly. K tomu se vztahuje tento 
plán: Plán přestavby stájí u fary v Trhových Svinech, který není datován, a v inventáři fondu 
je u něj (zřejmě chybně) uvedený letopočet 1880. [..
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUJCK 48295/2020 - OKPP 39228/2020/misi SO ze dne 3. 4. 2020 s prohlášením areálu 
bývalé fary v Trhových Svinech za kulturní památku rovněž souhlasí, a to s následujícím 
odůvodněním:
„[...] Areál fary je situován při Husově ulici v severní části historického jádra města 
Trhové Sviny. Předmětný soubor je tvořen na jižní straně obdélnou patrovou budovou fary, 
která je na západní straně do Husovy ulice orientována barokním štítem společně se sousední 
vjezdovou bránou a brankou. Na západní straně dále vymezuje areál přízemní budova stájí 
navazující na vjezdovou bránu. Severní stranu a částečně také východní stranu areálu 
ohraničují trakty přízemních hospodářských budov. V jihovýchodní části areálu se pak 
nachází pozemek bývalé farní zahrady. Císařský otisk stabilního katastru z roku 1827 dokládá 
areál fary v zásadě v prostorovém uspořádání, v jakém se nachází doposud pouze s tím 
rozdílem, že východní křídlo hospodářských budov je zde značeno ještě jako dřevěné a objekt 
východě od fary se nedochoval. Již tehdy představoval farní areál výrazný útvar 
v urbanistické struktuře města.
V případě objektu fary zaujme zejména poměrně bohatě komponovaný barokní štít 
uličního průčelí. V rámci dvorního průčelí představuje asi nej hodnotnější prvek kamenné 
ostění a v něm osazené dvoukřídlé dřevěné dveře s motivem slunce v horní polovině křídel. 
Vedení profilované korunní římsy pouze na části severního průčelí, spára s náběhem opěráku 
dělicí severní průčelí na dvě části a nárožní opěrák na severovýchodním nároží budovy 
naznačují, že východní část objektu fary patrně představuje objekt výrazně staršího původu, 
než z jakého pochází přední barokní část objektu. Ve střední a východní části přízemí objektu 
fary stojí za pozornost valené klenby s výsečemi. Na západní štít budovy fary navazuje brána 
se stlačeným obloukem vjezdu a dále branka s pravoúhlým vstupem v kamenném ostění. Vjezd 
je uzavřen dřevěnými dvoukřídlými vraty s motivem slunce v horní polovině křídel. S objektem 
brány dále sousedí přízemní budova stájí, která ohraničuje areál fary na zbytku západní 
strany. O architektonické kvalitě objektu svědčí západní průčelí pravidelně členěné okenními 
otvory, v interiéru pak sedm polí plackových kleneb do segmentových přízedních pasů.
9
Hospodářské objekty na severní a východní straně areálu vykazují dochovalost 
minimálně ve hmotovém uspořádání, střešní vikýř a hlavní vjezdová vrata vystupující nad 
korunní římsu severního hospodářského křídla to zřetelně dokládají. Dochovalost původních 
konstrukcí a prvků v interiérech těchto objektů je otázkou s ohledem na řadu stavebních úprav 
patrných na dvorních průčelích.
Celý areál vykazuje dlouhodobou absenci běžné údržby spojené s dlouhodobým 
nevyužíváním areálu. Nelze však konstatovat, že by objekty byly v havarijním stavu. Jejich 
stav lze spíše označit za stabilizovaný.
Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, d o p o r u č u j e  
prohlášení „Areálu bývalé fary, tvořeného objektem bývalé fary č.p. 166 s navazující branou 
a brankou na pozemku p. č. st. 14/2, hospodářskými budovami bez č.p. na pozemku p. č. st. 
14/1, pozemků p. č. st. 14/1 a 14/2, zahrady na pozemku p. č. 44, vše v k.ú. Trhové Sviny, obci 
a části obce Trhové Sviny, okres České Budějovice, Jihočeský kraj" za kulturní památku.
Předmětný areál fary představuje po areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie druhý 
neivýznamněiší historický areál a klíčovou složku území historického jádra města Trhové 
Sviny, iež bylo zcela oprávněně prohlášeno městskou namátkovou zónou. Hodnota areálu fary 
nepochybně spočívá v jeho roli významné složky původní urbanistické struktury historického 
jádra města. Dochované hmotové uspořádání areálu a nepochybně do značné míry 
dochované části dispozičního řešení objektu fary a objektu stájí představují další ze spektra 
památkových hodnot areálu. Nelze rovněž pochybovat o zachování řady původních stavebních 
prvků, na prvním místě uveďme původní vjezdová vrata do areálu. V neposlední řadě tkví 
hodnota areálu také v rovině architektonické. Celá uliční fronta, tvořená štítem fary, poměrně 
náročně pojatou bránou a západním průčelím objektu stájí představuje v místním prostředí 
nezvykle velkorysou barokní kompozici. Nelze odhlédnout ani od značné hodnoty historické, 
vyplývající z původní funkce fary jakožto centra duchovní správy zdejší významné farnosti. 
S ohledem na výše uvedené památkové hodnoty areálu je nutno konstatovat, že dosavadní 
památková ochrana vyplývající z volohy areálu v městské památkové zóně Trhové Sviny ie 
naprosto nedostatečná. Naopak lze dospět k závěru, že předmětný areál fary představuje 
jednoznačně významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti 
ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů. “
Městský úřad Trhové Sviny, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní 
orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. STAV/1019/vyj/20/KP/Ko ze dne 1. 4. 2020 
prohlášení areálu bývalé fary za kulturní památku rovněž doporučil:
„[...] Správní orgán d o p o r u č u j e  prohlášení uvedené věci kulturní památkou.
10
Odůvodnění:
Samotný objekt se nachází nedaleko náměstí města Trhové Sviny při hlavní silnici 
směrem na Borovany. Jedná se o patrový objekt obdélného tvaru, který původně sloužil jako 
fara, a jehož součástí byly i hospodářské objekty. Vlastní objekt byl přestavován a v jeho 
východní části se nachází nejstarší konstrukce. Štít je obloučkovitě vykrajován a je zdoben 
římsami a pilastry. Objekt fary s vjezdovou branou a navazující hospodářskou budovou je  
oproti sousedním stavbám ustoupen z uliční fronty a je součástí urbanistické struktury. Celý 
objekt bývalé fary je poměrně dosti opticky disponovaný a zachování jejích hodnot jak 
památkových tak urbanistických obohatí kulturně i esteticky město Trhové Sviny.
Vzhledem k tomu správní orgán prohlášení uvedené věci kulturní památkou 
doporučuje. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o zahájení řízení písemně vyrozuměni vlastníci 
jmenovaných staveb a pozemků předmětného areálu bývalé fary v Trhových Svinech 
navržené k prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Vlastník, Římskokatolická farnost Trhové Sviny, sídlem Husova 2, 373 
33 Nové Hrady, této možnosti nevyužil. Vlastník, DUDYSTAV s.r.o., IČ: 28118804, 
se sídlem Olšová 2065/13, 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic, využil možnosti 
vyjádřit se k těmto podkladům a dne 22. 5. 2020 se prostřednictvím právního zástupce
na základě plné moci, seznámil s celým 
obsahem spisu. Následně po tomto seznámení, dne 29. 5. 2020 dodal vlastník prostřednictvím 
tohoto právního zástupce doplňující vyjádření k těmto podkladům:
Účastník řízení tímto podáním v návaznosti na nahlédnutí do spisu sděluje své 
stanovisko k podkladům pro vydání rozhodnutí ve věci řízení o prohlášení souboru „areál 
bývalé fary v Trhových Svinech “, vše k. ú. Trhové Sviny, obec Trhové Sviny, okres České 
Budějovice, Jihočeský kraj, za kulturní památku. Dotčený soubor se skládá z pozemku st. p. č. 
14/2, k. ú. Trhové Sviny, jehož součástí je stavba bývalé fary č. p. 166 s navazující bránou 
a brankou, dále z pozemku zahrady p. č. 44, k. ú. Trhové Sviny a dále z pozemku st. p. č. 14/2, 
k. ú. Trhové Sviny, jehož součástí jsou stavby hospodářských budov bez č. p.
II.
Účastník řízení je přesvědčen, že navrhované nemovitosti nesplňují podmínky pro 
jejich prohlášení za památky. Při posuzování, zda se jedná o památku, je  nutné vzít v potaz 
zejména význam památky pro současnou kulturu, přičemž navrhovaná fara nemá dle 
účastníka řízení takovou památkovou hodnotu, aby naplňovala kritéria stanovená zákonem. 
V souvislosti s tímto je  nutné podotknout, že fara nemá fakticky žádnou ověřenou minulost 
a veškeré podklady o její existenci vychází pouze z domněnek pana Kůrky, který však popisuje
11
zejména vývoj předcházející dřevěné fary a nikoliv fary současné. Zmínky o následně 
postavené faře (tedy faře současné), však již dle účastníka řízení nesplňují požadavky dané 
zákonem, když a následná stavba není žádným kulturním dědictvím, ale pouze obyčejnou 
stavbou.
Aby mohla být věc prohlášena za kulturní památku, musí být dle ustanovení § 2 
zákona o státní památkové péči významným dokladem historického vývoje, životního způsobu 
a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností 
a práce člověk z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, 
umělecké, vědecké a technické a má vztah k významným osobnostem a historickým událostem. 
Uvedená definice je velmi široká, avšak dle účastníka řízení se nedá říci, že uvedená 
nemovitost by byla jakkoliv významným dokladem historického vývoje, resp. že by bylo možné 
j í  do uvedené definice zahrnout. V případě, že by byla uvedená fara prohlášena za památku, 
mohla by dle účastníka řízení být za památku prohlášení fakticky každá starší budova, když 
posuzovaná fara není ničím oddělitelná od ostatních obdobných budov. Budova fary rovněž 
nebyla nikdy nijak obyvatelstvem oceňována a spíše byla označována za zbořeninu bez 
jakéhokoliv kulturního významu.
III.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti účastník řízení navrhuje, aby bylo 
předmětné správní řízení zastaveno, resp. aby navrhované nemovitosti za památky prohlášeny 
nebyly.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích ve svém 
vyjádření ze dne 5. 3. 2020 konstatuje, že účastník řízení neumožnil vstup do objektu. V této 
souvislosti je  proto nutno podotknout, že účastník řízení nebyl nikým vyzván k umožnění 
vstupu, žádnou takovou výzvu neobdržel.
Výše uvedený návrh se částečně ztotožňuje s názorem územní komise Národního 
památkového ústavu územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích (dále NPÚ ÚOP 
V Českých Budějovicích), která zkonstatovala, že prohlášení pozemků pare. č. st. 14/2 a pare. 
č. 44 by bylo bezpředmětné. Účastník řízení se však na rozdíl od této komise domnívá, že 
bezpředmětné je  i prohlášení budovy fary č.p. 166 a pozemku st. pare. č. 14/2 za kulturní 
památku, a to z důvodu uvedených výše. “
K obdrženému vyjádření vlastníka ze dne 29. 5. 2020 Ministerstvo kultury 
dodává: K námitce, že předmětný areál bývalé fary nenaplňuje podmínky pro prohlášení 
za kulturní památku dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ministerstvo 
zdůrazňuje, že vlastník nevychází v tomto svém vyjádření z žádného odborného posouzení 
architektonických a urbanistických kvalit, ale pouze z vlastního subjektivního zhodnocení. 
Účastník řízení z hlediska svých odborných znalostí z oblasti památkové péče, kulturní 
historie, znalectví vývoje historických stavebních konstrukcí a tradičních řemesel (ani dle 
platné legislativy) není dostatečně odborně způsobilý posuzovat míru přítomnosti 
památkových hodnot - na rozdíl od orgánů státní památkové péče a příslušné odborné
12
organizace. Veškerá ze zákona povinná odborná stanoviska státní památkové správy,
0 které si Ministerstvo kultury v této věci řádně zažádalo, a která jsou všechna součástí tohoto 
rozhodnutí, byla jednoznačně doporučující povahy se zřetelně popsanými památkovými 
hodnotami, které při svém posouzení a hodnocení shledává a konstatuje i ministerstvo, a které 
jsou stále prokazatelně zachovány in šitu (podrobné zhodnocení památkových hodnot viz 
následné celkové zhodnocení). Hodnocení a vážení shromážděných podkladů, jakož i vlastní 
posouzení přítomnosti památkových hodnot, přináleží v rámci vedeného řízení dle zákona 
Ministerstvu kultury. Rovněž s ohledem na jednoznačně doporučující stanoviska odborné 
organizace i příslušných orgánů památkové péče Ministerstvo kultury rozhodlo prohlásit areál 
bývalé fary v Trhových Svinech za kulturní památku.
Co se dále týká námitky, že fara nemá žádnou ověřenou minulost, Ministerstvo kultury 
dodává, že její bohatá historie a pro vedené správní řízení zcela stěžejní stavební historie je 
vepsána do samotné dochované architektury, historických stavebních konstrukcí exteriéru
1 interiéru, do prvků řemeslné a uměleckořemeslné povahy, urbanistického situování stavby 
v rámci intravilánu nevelkého města, apod. Budova bývalé fary zcela zjevně vykazuje značné 
stáří svých stavebních konstrukcí, svůj někdejší reprezentativní význam pro město i region 
vykazuje mohutným patrovým uličním průčelím vrcholícím barokním štítem i vysokou 
řemeslnou a uměleckořemeslnou hodnotou architektonických prvků a detailů. Z praxe je zcela 
zřejmé, že již tak doloženou památkovou hodnotu ještě více prohloubí budoucí podrobný 
stavebně historický průzkum.
S argumentem, že barokní fara není jakkoli významným dokladem historického 
vývoje musí ministerstvo, vzhledem k již výše uvedenému, rozhodně nesouhlasit. Předmětný 
areál bývalé fary jednoznačně představuje, hned po zdejším kostele Nanebevzetí Panny 
Marie, druhý nej významnější historický areál města a jako takový tvoří vysoce významnou 
urbanistickou složku historického městského jádra, které je pro přítomnost hodnotné 
historické architektury zařazeno mezi městské památkové zóny. Přítomnost plošné památkové 
ochrany nicméně nedokáže dostatečně ochránit veškeré významné památkové prvky, 
řemeslné detaily, nebo hodnotné klenební soustavy a konstrukce v interiéru barokní fary. 
Od doby, kdy byl hodnotný exteriér a interiér fary zpřístupněn k veřejnému nahlížení v rámci 
nedávného prodeje nemovitosti neproběhly žádné bourací práce, budova je však ponechána 
bez jakékoliv základní údržby a z tohoto důvodu nadále chátrá.
Ohledně argumentace, že by na základě tohoto mohla být za památku prohlášena 
každá starší budova, protože předmětná stavba fary, dle tohoto vyjádření vlastníka, není niěím 
výjimečná oproti ostatním obdobným stavbám, zde Ministerstvo kultury cituje z rozhodnutí 
Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 133/2015 -  36 z 14. 7. 2016 (B154), kde je uvedeno, 
že „[...] Jen ze samotného faktu, že prozatím nebyly prohlášeny za kulturní památku jiné 
stavby, které by si možná takové prohlášení také zasloužily, nelze usuzovat na to, že je  
nezákonné prohlášení o posuzované stavbě. Co se týká poznámky, že fara nebyla nijak
významně vnímána ani místními obyvateli, ministerstvo pouze dodává, že tuto připomínku 
vypořádalo již v rámci prvního odstavce.
13
Dále vlastník ve své argumentaci zmiňuje, že jako účastník řízení nebyl nikým, 
jmenovitě NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, vyzván k umožnění vstupu do objektu. 
Ministerstvo kultury si tuto skutečnost podrobně ověřovalo a zjistilo, že dne 26. 2. 2020 byla 
společnost DUDYSTAV s.r.o. vyrozuměna o žádosti o zpřístupnění dopisem NPÚ ÚOP 
v Českých Budějovicích, který byl adresován na její sídelní adresu. Na tento dopis ovšem 
účastník řízení nereagoval. Následně byl kontaktován ze strany NPÚ ÚOP v Českých 
Budějovicích též telefonicky, přičemž při tomto jednání byl jednatelem společnosti přístup 
do daného objektu zamítnut.
Ministerstvo kultury na závěr uvádí, že vzhledem k vysoce autenticky dochovaným 
památkovým hodnotám, které byly shledány a v tomto rozhodnutí podrobně popsány, nenašlo 
jediný zákonný důvod, proč by předmětné řízení zastavovalo, nebo rozhodlo o neprohlášení 
dané stavby za kulturní památku. Současná plošná památková ochrana, která se stavbě 
dostává díky vyhlášené Městské památkové zóně Trhové Sviny, je vzhledem 
ke shledaným vysoce cenným hodnotám a stavebně historickému významu barokní fary nejen 
v exteriéru, ale též v interiéru, z památkového hlediska naprosto nedostatečná. Ministerstvo 
ve svém rozhodnutí postupovalo v souladu s platnou legislativou ČR a zároveň na základě své 
odborné úvahy řádně vyhodnotilo veškeré důkazy o existenci památkových hodnot objektu, 
podrobně zmíněné a popsané již v jednotlivých odborných vyjádřeních (NPÚ, KÚ, ORP), 
objektivně posoudilo vznesené námitky vlastníka, a to jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech a dospělo k rozhodnutí, že areál bývalé fary v Trhových Svinech jednoznačně 
splňuje podmínky § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Dominantní patrová barokní stavba bývalé fary v Trhových 
Svinech, která byla do své současné podoby přestavěna pravděpodobně na konci 18. století, 
spolu s vedlejšími hospodářskými budovami, tvoří vysoce cenný areál vykazující nesporné 
architektonické, urbanistické, řemeslné i kultuměhistorické památkové hodnoty. Zděný objekt 
je v  této půdorysné podobě a hmotovém uspořádání podrobně zachycen na mapě stabilního 
katastru z roku 1827, ačkoliv některé z hospodářských budov byly v té době ještě dřevěné. 
Bývalý farní areál tvoří architektonicky a urbanisticky cennou a nedílnou součást historického 
a památkově významného jádra města.
Památková hodnota hlavního obytného objektu areálu -  budovy bývalé fary -  spočívá 
jednak v její samotné stavební celistvosti, v míře autenticity dochování jak exteriérových 
(např. architektonické řešení reprezentativního štítového průčelí navazující dále 
architektonicky pojatou ohradní zdí se zaklenutou bránou a brankou s kamenným ostěním), 
tak také hodnotných interiérových prvků (původní dispozice stavby, přítomnost historických 
a řemeslně hodnotných stavebních konstrukcí, barokní valené klenby s výsečemi v přízemí, 
ploché stropy s odsazenými fabiony apod.). Vzhledem k dřívějšímu významu stavby, 
dobovým analogiím z jiných farností a autenticky dochovaným omítkovým vrstvám 
v bývalých reprezentativních obytných místnostech fary je navíc vysoce pravděpodobné, 
že případný stavebně historický průzkum v budoucnu potvrdí přítomnost původní dekorativní 
výmalby pokojů. V archivních podkladech je k roku 1786 ostatně také uváděno: „[...] a proto
14
se například opravovala střecha, všechna okna v přízemí byla opatřena kovovými mřížemi, 
pokoj v horním patře byl zvětšen a vyzdoben, opraveny i hospodářské budovy [...]
Současná podoba patrové barokní stavby fary pochází nejspíše z konce 18. století, její 
zadní východní část je však, vzhledem k nápadné masivnosti historických stavebních 
konstrukcí, pravděpodobně mnohem starší, jak ostatně např. napovídá i vedení profilované 
korunní římsy pouze na části severního i jižního průčelí, dále stavební spára s náběhem 
opěráku opticky dělicí severní průčelí na dvě části a samotný nárožní opěrák 
na severovýchodním nároží budovy. Valbová střecha je tvořena hambálkovým krovem 
se stojatou stolicí, krytá je pálenou taškou. Štítová západní fasáda fary svým 
architektonickým tvaroslovím odpovídá opět období konce 18. století. Průčelí fary je tříosé, 
členěno dvěma řadami obdélných oken nad sebou s tím, že okna spodního patra jsou o něco 
menší než okna v patře. Je možné, že bylo toto průčelí v minulosti více zdobené, původní 
okna průčelí byla s jistotou vícetabulková. Dominantou čelní fasády obytné budovy je dodnes 
architektonicky tvarovaný barokní štít členěný dvěma hladkými pilastry a zakončený 
plastickým prvkem nástavce a profilovaná korunní římsa krytá prejzy.
Obě boční průčelí, severní a jižní, nejsou zdobena nebo architektonicky členěna, 
kromě již zmiňované korunní římsy, která probíhá ještě i z části po obou těchto bočních 
průčelích. Dále jsou tato průčelí pročleněna vícetabulkovými obdélnými okny ve dvou řadách 
nad sebou. Hodnotným prvkem, který odkazuje na starší stavební historii fary, je šikmý 
opěrák zesilující stěnu severovýchodního nároží. Na severním průčelí je vůbec dobře znatelné 
oddělení zadní východní části od zbytku stavby, která svou celkovou archaičností 
jednoznačně odkazuje na mnohem starší stavební historii objektu.
Vstupní dveře jsou zasazeny do severního průčelí směřujícího do dvora, který je 
orámován hospodářskými budovami. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, zasazeny 
do kamenného ostění.
Střední a východní část přízemí budovy je zaklenuta hodnotnými valenými klenbami 
s výsečemi, západní část je v přízemí, stejně jako je tomu po celém patře, plochostropá 
s odsazenými fabiony. Na dlouhou historii stavby a nepopiratelné památkové hodnoty dále 
odkazuje též stavební hmota, dochované konstrukční prvky a šíře zdivá, znatelná zejména 
ve spodním patře fary.
Krátká ohradní zeď navazující na štítovou průčelní zeď fary je prolomena vstupní 
brankou a klenutou vjezdovou branou s autenticky dochovanými a řemeslně cennými 
dřevěnými dveřmi a vraty. Architektonicky je brána členěna jednak profilovanou korunní 
římsou kopírující segmentové zaklenutí architektury brány, a dále pak plastickým nástavcem 
korespondujícím svým tvarem s barokním štítem budovy fary a vrcholící ozdobným čučkem. 
Po stranách brány byly reliéfně vyvedeny dva obdélné štukové patní klenáky, do současnosti 
se dochoval již pouze klenák na jižní straně oblouku. Tento prvek je v budoucnu dobře 
rehabilitovatelný. Vjezdová vrata jsou dřevěná, dvoukřídlá, s motivem slunce v horní
15
polovině křídel. Dveře branky jsou opět, stejně jako je tomu i u vchodových dveří, vsazeny 
do kamenného ostění.
Památkově hodnotné jsou dále také, zejména svým hmotovým a výškovým 
uspořádáním, hospodářské budovy dotvářející celý uzavřený areál farního dvora a v minulosti 
tvořící zázemí fary. Jedinou stavbou z těchto hospodářských budov, která je sama o sobě 
hodna statusu kulturní památky, je zděná historická budova stájí s podélným uličním 
průčelím, stavebně přímo navazující na ohradní zeď se zaklenutou vjezdovou bránou 
a brankou. Pozdně klasicistní stavba je přízemní, omítaná, kryta valbovou střechou s dvojitě 
kladenou bobrovkovou krytinou. Pod střechou obíhá, po celém obvodu stavby, odsazená 
fabionová římsa. Západní průčelí stavby, orientované do ulice, je sedmiosé, prolamované 
obdélnými okny s malými větracími průduchy nad nimi. Východní průčelí, kam je situován 
i vstup ze dvora, je opět sedmiosé se z větší části dochovanými větracími průduchy. Fasáda je 
zde členěna třemi okny, dvěma vstupy a dalšíma dvěma druhotně rozšířenými dvoukřídlými 
vraty. Interiér stavby je klenutý pruskými plackovými klenbami do elipsových pasů, rozpětí 
kleneb je v  místech nad okny přetnuto segmentovými přízedními oblouky. Dříve otevřený 
prostor byl druhotně předělen zděnými příčkami na dvě samostatné prostory, podlaha je 
novodobě vybetonována, objekt není podsklepený. Krov na objektu je s velkou 
pravděpodobností původní, vaznicový s tesařskými spoji zajištěnými dřevěnými kolíky. 
Moderní zásahy do stavby, zejména pak novodobé úpravy oken, dveří a vrat, jsou reverzibilní 
povahy a v případě obnovy by mohly být na základě závazného stanoviska znovu upraveny 
do původnímu vzhledu blízké podoby. Využití prostoru je v současnosti především 
pro skladování a garážování, tuto funkci lze i v případě prohlášení za kulturní památku 
ponechat, případně je možné objekt snadno adaptovat i k jinému účelu (přepažující novodobé 
příčky v interiéru jsou druhotně vestavěné a bez památkové hodnoty).
Ostatní hospodářské budovy, nacházející se také na pozemku st. pare. č. 14/1, byly 
v minulosti ve větší míře utilitárně přestavěny a celkově zmodernizovány a samy o sobě již 
nemají srovnatelnou památkovou hodnotu jako výše popisované objekty. Bývalá hospodářská 
stavení si ovšem stále uchovávají důležitou půdorysnou, hmotovou a výškovou skladbu 
a uzavírají areál dvora fary do jednotného celku. Pro zachování této cenné hmotové 
a výškové skladby ovšem bude postačovat plošná památková ochrana prostřednictvím 
Městské památkové zóny Trhové Sviny. Z tohoto důvodu nejsou tyto stavby prohlašovány 
za kulturní památku jako součást památkově vysoce hodnotného areálu bývalé fary č. p. 166.
Ze stejného důvodu nejsou dále za kulturní památku prohlášeny ani pozemek 
přiléhající zahrady p. č. 44, k. ú. Trhové Sviny, s dobovým pilířovým oplocením 
předzahrádky, ani samotný pozemek st. p. č. 14/1, k. ú. Trhové Sviny, jehož součástí jsou, 
kromě prohlašovaného objektu bývalých stájí, také další již jmenované stavby hospodářských 
budov bez č. p. Jejich hlavní památkovou hodnotou je především jejich hodnota historická 
a urbanistická. K památkové ochraně však bude v tomto případě dostačující, že tyto součásti 
náleží do území zdejší městské památkové zóny.
16
Dalším významným kultumě-historickým a urbanistickým faktorem je též nesporná 
úzká vazba posuzovaného farního areálu na zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie, který již 
kulturní památkou je. Další naprosto nespornou hodnotou barokní fary je její vysoká 
architektonická hodnota, která je seznatelná jak v exteriéru, tak jednoznačně též v prostorech 
členitého interiéru.
Současný stav budovy fary je zanedbaný, bez alespoň základní údržby, ale nikoliv 
havarijní. Objekt bude vyžadovat rozsáhlejší opravy, odvlhčení a zajištění řádného odvodu 
dešťové vody. Některá okna jsou nyní vytlučená, v přízemí jsou shnilé dřevěné podlahy 
a místy opadané omítky a silně zavlhčené zdivo. Budoucí sanaci je potřeba provést s důrazem 
na shledané památkové hodnoty a v souladu s nimi. V rámci takové obnovy by měly být také 
odstraněny nevhodné novodobé úpravy z druhé poloviny 20. století, které netvoří podstatu 
dotčené kulturní památky (např. některé nevhodné dveřní výplně v interiéru atd.), a které jsou 
vesměs zásahy reverzibilní povahy. Objekt fary lze v budoucnu dobře adaptovat 
k nejrůznějším funkcím, včetně bydlení. Veškeré hlavní prvky exteriéru i interiéru, včetně 
autentických stavebních konstrukcí (hambálkový krov, barokní štít v průčelí, cenné klenební 
soustavy, odsazené fabionové římsy u plochostropých místností, prkenné podlahy, kamenná 
ostění, atd.), jsou z větší části dochované, takže při případné rekonstrukci lze dosáhnout, při 
použití vhodných materiálů a tradičních technologických postupů, úspěšné obnovy. Tyto 
shledané památkové hodnoty navíc nejsou nijak v rozporu s dalším budoucím smysluplným 
užíváním stavby jako kulturní památky, jako tomu je v obdobných případech. Konkrétně 
ve věci dotčené budovy fary nic nebrání v její možné různorodé adaptaci dle potřeb a druhu 
užívání (např. adaptace na obytný dům, sídlo firmy, penzion, apod.). Interiéry bývalé fary 
nabízí do budoucna mnoho možností využití i samotného uzpůsobení účelu, ovšem pod 
podmínkou zachování cenných památkových hodnot objektu. Památková ochrana navíc není 
pojata jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrad, vázaných na zachování 
a údržbu kulturní památky. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí 
od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Pro tyto své jmenované hodnoty architektonické, urbanistické, řemeslné, 
kultuměhistorické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka areál bývalé fary 
v Trhových Svinech, vše k. ú. Trhové Sviny, obec Trhové Sviny, okres České Budějovice, 
Jihočeský kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní 
památku. Jmenovitě se jedná o pozemek st. p. č. 14/2, k. ú. Trhové Sviny, jehož součástí je 
stavba barokní fary č. p. 166 a navazující ohradní zeď s architektonicky pojatou vjezdovou 
branou a brankou, a dále z objektu bývalých stájí bez č. p., na pozemku st. p. č. 14/1, k. ú. 
Trhové Sviny.
17
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
/
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Rozdělovník:
DUDYSTAV s.r.o., Olšová 2065/13, 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic 
Římskokatolická farnost Trhové Sviny, Husova 2, 373 33 Nové Hrady 
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích 
Městský úřad Trhové Sviny, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče
Příloha:
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy. 
Jedenáct identifikačních fotografií kulturní památky.
18
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást výroku rozhodnutí 
č.j. MK MK 37658/2020 OPP ze dne 8. 6. 2020
Příloha 1:
19
Identifikační fotografie kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí č.j. MK MK 37658/2020 OPP ze dne 
8. 6.2020
Příloha 2:
1. KP -  čelní pohled na hlavní uliční průčelí bývalé fary spolu s bránou a brankou
2. KP -  pohled na budovu bývalé fary odzadu, ze zahrady
20
3. KP -  pohled na nárožní opěrák na severovýchodním nároží budovy naznačující, že 
východní část objektu fary patrně představuje objekt výrazně staršího původu
4. KP -  pohled na vstup (dřevěné dveře a kamenné ostění) do budovy bývalé fary
21

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0563820.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Trhové Sviny, fara čp. 166. Rozhodnutí o prohlášení a neprohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

15783707 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Černá Klára; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

08.06.2020

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22866291

Bližší specifikace:

Název	fara
Číslo ÚSKP	106537
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 23375404

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení a neprohlášení za KP
Číslo	MK 37658/2020 OPP
Datum nabytí právní moci	02.07.2020
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22866291 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1556721

Název objektu:

Část obce: Trhové Sviny

Č. dom.: č.p. 166

Ulice: Husova

Č. or.:

Kat. území: Trhové Sviny

Obec: Trhové Sviny

ORP: Trhové Sviny

Okres: České Budějovice

fara (právní stav 22866291)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16529

Název lokality: Trhové Sviny

Reálný typ: město

Kat. území: Trhové Sviny

Obec: Trhové Sviny

ORP: Trhové Sviny

Okres: České Budějovice

Kraj: Jihočeský kraj

fara (právní stav 22866291)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 343

Název hist. regionu: Trhové Sviny

fara (právní stav 22866291)

Ke stažení Náhled Žádost o užití