Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

1 0  { ?
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo : 2020-08-18 1 0 :3 9 :2 8
č j  NPU-310/64103/2020
Listů : 4  P říloh : 1
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna(a);mkcr.cz
Náboženská obec Církve československé husitské v České Lípě 
Roháče z Dubé 496/19 
47001 Česká Lípa
Rflzh«d«utí nabylo pravili moci. 
za správnost:
V Praze dne 6. 8. 2020 
Č .j. MK 48267/2020 OPP 
Sp. zn. MK-S 12021/2019 
Vyřizuje: PhDr. Dana Vrabelová, Ph.D.
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
„ K o s te l M is tra  J a n a  H u s a “ v k. ú. Česká Lípa, obec Česká Lípa, okres Česká Lípa, 
Liberecký kraj, za kulturní památku.
Kulturní památka se skládá z pozemku st. p. č. 1846 v k. ú. Česká Lípa, jehož 
součástí je stavba č. p. 1250.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Náboženská obec Církve československé husitské v 
České Lípě se sídlem Roháče z Dubé 496/19, 47001 Česká Lípa, IČ: 63778459.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí jsou tři identifikační fotografie 
kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Liberci k prohlášení kostela Mistra Jana Husa č. p. 1250 na pozemku 
st. p. č. 1846, vše v k. ú. Česká Lípa, obec a okres Česká Lípa, Liberecký kraj, za kulturní 
památku s níže citovaným odůvodněním a popisem:
„...popis:
Jedná se o jednolodní stavbu centralizujícího půdorysu. Ke kruhové lodi je od jihu 
připojena obdélná předsíň a od severu obdélná sakristie s dalšími prostory. Kostel vyrůstá z 
nízkého soklu obloženého kamenem. Nároží kostela jsou zaobleny.
Vstupní jednoosá fasáda je  řešena jako triumfální průčelí s velikou půlkruhově 
zaklenutou nikou v níž je umístěn pravoúhlý obdélný vstup, velký kříž a kruhové okno. Nika je  
lemována štukovou profilací. Vstupní dveře, kryté drobnou římsou, jsou masivní dřevěné, v 
kruhovém okně je  výplň s kovovým vějířovitým rámem. Velké nice odpovídá i segmentové 
vzdutí profilované korunní římsy. Před vstupem je  velké půlkruhové schodiště.
Symetrická boční průčelí s vydutými stěnami lodi mají celkem šest svislých os 
okenních otvorů. V úseku lodi to jsou 4 vysoká, půlkruhově zakončená okna s kovovými 
výplněmi umístěnými ve špaletě a dělenými na 20 okenních tabulek. Čtyři prostřední tabulky u 
každého okna jsou otvírací. Okna lemují štukové profilace. V obou krajních osách jsou nad 
sebou vždy dvě kruhová okénka s dřevěným rámem děleným na 8 tabulek. Pouze na východní 
fasádě je  v severní ose v přízemí místo okna vstup s jednoramenným schodištěm.
Severní fasáda je  tříosá a má celkem čtyři úrovně. V přízemí to jsou drobná obdélná 
okénka suterénu. V další úrovni jsou tři obdélné okenní otvory s dřevěnými výplněmi dělenými 
poutcem na čtyři křídla s jednou a třemi skleněnými tabulkami. Okna mají štukové 
profilované šambrány. Okna v úrovni nad nimi jsou přibližně stejně veliká, ale jsou 
půlkruhově zakončena. Spodní dvě okenní křídla jsou opět dělena na tři tabulky, horní 
půlkruhové křidlo se vyklápí v celku. Tři okna poslední úrovně zasahující již do korunní římsy 
jsou obdélné menší, uzavřené dřevěnými dvoukřídlými výplněmi dělenými na tři tabulky.
Valbová střecha s kuželovými středními úseky je pokryta pálenými červenými 
bobrovkami kladenými v šupinové skladbě na husté laťování. Uprostřed střechy vyrůstá 
polygonální věžička s otevřenou lucernou krytá zvoncovou střechou vrcholící makovicí a 
křížem. Věžička je oplechována měděným plechem. Nad hřeben střechy severní části 
vystupuje zděný neomítaný komín. Střecha je  vybavena podokapními žlaby a okapními svody.
Interiér lodi je pojat jako velká centrální prostora zaklenutá bedněnou kupolovou 
klenbou. Oltářní prostor je  ztvárněn jako velké půlkruhově zaklenutá nika s dřevěným křížem 
před níž stoji nízká mensa. Dřevěné kostelní lavice jsou seřazeny za sebou v soustředných 
segmentových úsecích. Uprostřed a po stranách jsou vynechány široké uličky. Jižní předsíň je  
v patře využita jako varhaní kruchta přístupná bočním schodištěm. Kruchta je do lodi 
otevřena velikou půlkruhovou arkádou a zdůrazněna dynamickým konvex-konkávním 
balkónem s plnou oblou poprsních V kostele jsou zachována původní zařízení na otvírání
datace včetně vývojových etap:
Bývalý kostel německé evangelické církve byl postaven v letech 1927 - 1928 podle 
projektu architekta R. Brosche. Stavitelem byl českolipský stavební podnikatel Ing. Ferdinand 
Simon. Po II. světové válce byl kostel zkonfiskován a předán do užívání Církvi 
československé, do jejíhož vlastnictví byl vložen v roce 1958. “
„...zdůvodnění návrhu:
Kostel je  autenticky zachovanou stavbou vzniklou podle k\’alitního architektonického 
návrhu v době rozkvětu města na konci 20. let 20. století. Centralizující půdorys a podoba 
vstupního průčelí mohou vzdáleně upomínat na renesanční historické vzory. Kvalitně 
řemeslně zpracované a zachované prvky interiéru zvyšují celistvou hodnotu církevní stavby z 
doby 1. republiky. Ve svém měřítku jde o stavbu nejméně regionální hodnoty.
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury a památkové péěe, ve svém 
vyjádření č. j. KULK 83879/2019 ze dne 6. 12. 2019 vyslovil s prohlášením uvedené věci za 
kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním:
„Kostel Mistra Jana Husa č. p. 1250 se nachází v jihozápadní části městského parku 
Roháče z Dubé v České Lípě. Kostel byl postaven v letech 1927 - 1928 ve stylu klasicizující 
modemy. Stavba byla realizována podle projektu českolipského architekta Richarda Brosche 
pro Evangelickou církev augsburského vyznání. Po odsunu německého obyvatelstva kostel 
získala Církev československá husitská, která ho vlastní dodnes. Dne 18. října 2015 na 
upomínku 600 let od upálení Mistra Jana Husa byl evangelický kostel přejmenován na 
„ Kostel Mistra Jana Husa “. Jedná se o jednolodní stavbu na oválném půdorysu, k němuž z 
jižní strany přisedá obdélná předsíň se schodištěm na kruchtu, ze severní strany omalované ve 
špičkách a v krajových částech, střední části jsou z čirého skla. Prostor niky mezi kruhovým 
oknem a vstupem je vyplněn latinským křížem, provedeným pravděpodobně ve štuku. 
Východní a západní průčelí je ve střední části zvýrazněno půlkruhově předstupující hmotou 
vycházející z oválného půdorysu středové části kostela. Tato hmota je  členěna čtveřicí 
půlkruhově zakončených výrazně vertikálních oken. Výplně ve spodní části jsou vertikálně 
členěny na poloviny, horizontálně na osminy. Vrchní půlkruhová část je tvořena poloviční 
rozetou. Obdélné přístavby jsou členěné dvojicí kruhových oken osazených nad sebou a 
členěných rozetou. Východní kruhové okno severní obdélné přístavby nahrazuje pravoúhlý 
vstup s jednokřídlými kazetovými dveřmi a schodištěm. Severní průčelí je  tříosé, tvořené 
výhradně okenními otvory. Okna přízemí jsou výškově orientovaná, pravoúhlá, okna patra 
jsou půlkruhová, okna 2. patra jsou čtvercová. Výplně jsou dřevěné, špaletové, v přízemí a 
patře jsou v horní čtvrtině členěné poutcem. V přízemí jsou okna v horní i spodní části 
dvoukřídlá, ve spodní části příčlemi členěná na třetiny, v patře je  horní část fixní s motivem 
poloviční rozety, spodní část je dvoukřídlá, členěná příčkami na třetiny. Okna v druhém patře 
jsou dvoukřídlá, členěná příčlemi na třetiny. Omítky jsou hladké, objekt je horizontálně 
členěn soklem z hrubě opracovaných žulových kvádrů, průběžnou profilovanou okapní římsou
oken  n eb o  tě le sa  p ly n o v é h o  vy tá p ěn í. Ve v ě ž ič c e  j e  za c h o v á n  p ů v o d n í  zvon . V  s e v e r n í č á s ti
s ta v b y , v  p a tre c h  n a d  sa k r is tií , j s o u  d n es  p r o s to r y  u p ra ven y  p r o  tr\>alé o b ývá n í.
a průběžným fabionem. Střecha je  valbová, předstupující půlkruhové hmoty půdorysného 
oválu jsou zastřešeny polovičními kužely. V místě křížení je střecha završena sanktusníkem se 
zvonovou lucernou.
Interiér kostela je  až funkcionalistický. Dlažba předsíně a lodi je  vínová, omítky jsou 
hladké, předěl stropu a obvodových zdí a okenní otvory jsou lemovány malovanou páskou. V 
předsíni se nachází schodiště na kruchtu, která je umístěna v patře jižní přístavby. Na kruchtě 
se nachází varhany. Kruchta s lodí je spojena stlačeným klenebním obloukem vedoucím na 
balkón nad hlavním vstupem do lodi. V přízemí je  vstup lemován dvěma mělkými nikami. 
Závěr je tvořen odskočenou mělkou půlkruhovou nikou s dřevěným latinským křížem a 
jednoduchou dřevěnou menzou. Interiér doplňují dvě řady dřevěných lavic podél hlavní 
uličky. Varhanní skříň je  v neogotickém slohu. Varhany pochází z drážďanské dílny Carla 
Eduarda Jehmlicha a do kostela byly instalovány v roce 1930.
Kostel je  unikátní svým architektonickým pojetím, v němž se střetávají dva světy - 
sakrální a profánní, duchovní s účelovou potřebou bydlení. Vznikl tak kostel architektonicky 
přímo spojený s obytnou částí, která pravděpodobně sloužila jako fara. Zajímavá je  i 
osobnost českolipského architekta Richarda Brosche. Kjeho realizacím patří např. divadlo a 
kino Orfeus v Kadani postavené v roce 1923 nebo kino Lípa v Duchcově postavené v letech 
1928 - 1929. Všechny jeho stavby jsou charakteristické návratem ke klasicismu v moderním 
pojetí. To se projevuje nejen užíváním prvků římské a řecké architektury (niky, vstupní 
prostory v podobě portiků, trojúhelníkové štíty atd.) ale také umístěním hmotově výrazných 
staveb v blízkosti městských parků.
Na kostele probíhá základní údržba. V nedávné době byly vyměněny okapní svody, 
vyspravena byla i střešní krytina, nicméně celkový stav střechy kostela je  špatný a i přes 
provádění lokálních oprav bude vyžadovat celkovou obnovu. Střešní krytina je dožilá, lokálně 
se vlivem poškození latí vzdouvá a do krovu lokálně zatéká. Největší poškození střechy je  
viditelné na jižní vstupní straně kostela, kde je oplechování horní části obloukové římsy 
nesmyslně vytažené nad taškovou krytinu. Voda ze střechy tak zatéká pod tímto oplechováním 
do obvodového zdivá, způsobuje degradaci exteriérových i interiérových omítek, opadávám 
tektonických prvků a zároveň nadměrně zavlhčuje bezprostřední okolí dřevěného kruhového 
okna, což může v budoucnu mít negativní vliv na stav vitraje, která je již  dnes lokálně 
poškozená. S ohledem na masivní zatékání v této části střechy lze předpokládat i lokální 
poškození krovové konstrukce. K zatékání přispívá i absence některých hřebenáčů zejména při 
spodních hranách valbové střechy. Vlhkostí jsou značně napadené i exteriérové omítky, kdy v 
důsledku absence nebo nefunkčnosti okapních svodů voda ze střechy volně stékala na omítky 
a obvodové zdivo. Tento stav je dnes již  napraven, přesto v okolí okapních svodů jsou patrné 
odfouklé a opadávající omítky. Ve spodních partiích přístupných ze žebříku byly opadávající 
omítky doplněny novými, nicméně horní partie dále degradují. Problémy s vlhkostí jsou 
patrné i na severní straně obytné části kostela. Zde jsou pravděpodobně způsobené jednak 
poškozenou střešní krytinou (vlhkostní mapa na fabionu), jednak pravděpodobně poškozením 
stoupaček vodovodu nebo kanalizace, kdy voda opět v nadměrné míře prostupuje do zdivá a 
vytváří vlhkostní mapy nad sebou mezi okny první a druhé osy. Ve špatném stavuje i 
přístupové schodiště. Betonové podesty jsou rozpraskané, stupně jsou rozvolněné, lokálně i 
mechanicky poškozené (zbroušení profdace). Je otázkou, zda jsou tyto poruchy způsobené
založením schodiště nebo nekvalitním materiálem (nedostatečná vrstva nekvalitního betonu 
na podestách). Kostel ještě není v havarijním stavu, nicméně pravidelná údržba již není 
dostačující. Aby se stav kostela dále nezhoršoval, je  nutné provést opravu krovu, výměnu 
střešní krytiny včetně instalace funkčního oplechování, pomocí sond zjistit příčinu poruch 
přístupového schodiště a provedení oprav exteriérových omítek.
Kostel Mistra Jana Husa patří ke kvalitní meziválečné architektuře na Českolipsku 
inspirované klasicismem. Unikátní je spojením sakrální části s částí obytnou, která z něj činí 
jedinečnou stavbu Libereckého kraje. Vzhledem k výše uvedenému Krajský úřad Libereckého 
kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 
památkového zákona vydává souhlasné vyjádření k prohlášení kostela Mistra Jana Husa č. p. 
1250 na pozemku p. č. 1846 v k. ú. a obci Česká Lípa, okres Česká Lípa, Liberecký kraj za 
kulturní památku. “
v
Městský úřad Česká Lípa, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní 
orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 10. 12. 2019, č. j MUCL/136884/2019, 
prohlášení uvedené věci za kulturní památku rovněž doporučil, a to s následujícím 
odůvodněním:
„ Městský úřad Česká Lípa, stavební úřad, jako prvoinstanční správní orgán na úseku 
státní památkové péče na základě § 29 odst. 2 písm. i) památkového zákona tímto 
Ministerstvu kultury, jako ústřednímu orgánu státní památkové péče v České republice, 
k obsahu doručené žádosti sděluje, že s předloženým návrhem souhlasí a doporučuje 
prohlášení kulturní památky. Dále navrhuje, aby spolu s kostelem byl prohlášen sousední 
objekt č. p. 496. který slouží jako fara (oba dva objekty mají stejného vlastníka a tvoří ucelený 
celek).
Kostel Mistra Jana Husa se nachází na okraji městského parku v České Lípě. Byl 
vystavěn roku 1927 jako kostel německé Evangelické církve augšpurského vyznání. První 
ucelené návrhy na vzhled stavby a úpravu prostranství na okraji parku poblíž stojící budovy 
496 byly předloženy v roce 1926. V březnu následujícího roku byly již  stavebním úřadem 
města schváleny podrobné plány ke stavbě. V červnu 1927 byl slavnostně položen základní 
kámen ke stavbě, kterým je pravděpodobně kámen s oním letopočtem napravo od vstupního 
schodiště. Stavba byla definitivně dokončena o rok později. Autorem návrhu je  českolipský 
architekt Richard Brosche. Jeho specialitou byly veřejné sály, jak dokládají další Broscheho 
stavby z té doby např. kino Alhambra v Ústí nad Labem (1927), kino Lípa v Duchcově (1928- 
9) a městské kino v Trutnově (1929). Ke kostelu dnes patří vedlejší budova č. p. 496, která 
slouží jako fara. Tento dům však stál prokazatelně dříve než kostel. Podle úředních záznamů 
tato stavba pochází z roku 1882. Dům č, p. 496 patří ke kostelu až od poválečných let. Objekt 
fary vyniká řadou autentických a architektonických prvků. Po válce převzala kostel Církev 
Československá husitská.
Zajímavostí kostela Mistra Jana Husa je, že se v něm nacházejí byty, nejedná se však o 
pozdější stavební úpravu, kostel byl od počátku takto navržen. Na území Českolipská se žádný 
jiný kostel, v kterém by se nacházely byty k bydlení nenachází. Architektura kostela je  ucelená 
bez pozdějších výrazných zásahů. Městský park byl založen okrašlovacím spolkem za podpory 
města v roce 1875. Původně vyrostl jako anglický na prostranství zasypaného Cihlářského
rybníčku a přilehlých stráních. Autorem projektu parku byl Johann Klimesch, zahradní 
inspektor lobkovického panství. V r. 1876 byly provedeny první výsadby. V r. 1879 byla v 
parku vytvořena skupina kamenů z 52 míst severních Cech (tzv. Císařské kameny). V roce 
1882 byl zřízen uprostřed parku rybníček s vodotryskem na středovém ostrůvku a vysazeny 
labutě a byl postaven hudební pavilonek. V letech 1910 - 1930 patřil park k jednomu znej 
krásnějších a nejrozlehlejších v severních Cechách. Po r. 1950 začal úpadek parku prvním 
kácením (příprava prostoru pro stavbu kulturního domu), následovala výstavba letního kina 
uprostřed parku r. 1961. Další kácení v sedmdesátých letech narušilo stabilitu porostů, což se 
projevilo při vichřici v r. 1978. Městský park je postupně rehabilitován, v letošním roce byla 
obnovena mlátová cesta vedoucí ke kostelu Mistra Jana Husa.
Kostel Mistra Jana Husa se nachází na území městské památkové zóny Česká Lípa, 
prohlášené vyhláškou Ministerstva kultury CR č. 476/1992 Sb.. zapsané v ústředním seznamu 
kulturních památek CR pod rejstř. č. 2158.
Objekt kostela Mistra Jana Husa na p. p. č. 1846 v k. ú. Česká Lípa vykazuje znaky 
kulturní památky. V tomto případě jsou naplněny předpoklady § 2 odst. 1 památkového 
zákona, pro zápis tohoto objektu do USKP ČR.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí navržených na prohlášení 
za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve 
znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, 
které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo 
Ministerstvo kultury k závěru, že „ „ K o ste l M is tra  J a n a  H u s a “ v Č esk é  L íp ě  splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Bývalý kostel německé evangelické církve, vystavěný dle architektonického návrhu 
Richarda Brosche v letech 1927 -  1928, představuje z památkového hlediska architektonicky 
a historicky velmi cenný objekt.
Kostel je zejména unikátní svým zcela neobvyklým architektonickým pojetím, v němž 
se střetávají dva světy - sakrální a profánní, duchovní s účelovou potřebou bydlení. Na 
základě projektu významného architekta Českolipská vznikla sakrální stavba architektonicky 
přímo spojená s profánní obytnou částí, která nemá v Libereckém kraji obdoby.
Z památkového hlediska tak představuje kostel Mistra Jana Husa zcela unikátní 
hmotný pramen stavebního vývoje a církevní historie regionu.
Památkovou hodnotu předmětné stavby umocňuje skutečnost, že se dochovala 
s vysokou mírou autenticity, a to včetně kvalitně řemeslně zpracovaného interiéru, v kterém 
se zachoval jak mobiliář pevně spojený s budovou kostela, tak i celá řada samostatných 
historicky cenných prvků.
Kostel Mistra Jana Husa v České Lípě je díky svému umístění v historickém 
městském parku nositelem i velké hodnoty urbanistické.
Z výše uvedených důvodů představuje Kostel Mistra Jana Husa v České Lípě 
z památkového hlediska velmi cenný a zcela ojedinělý objekt, jehož architektonická, 
historická a urbanistická hodnota je nesporná. Stavba si dochovala svůj autentický 
architektonický výraz, je dokladem církevní historie regionu, tvůrčích schopností a práce 
člověka, nedílnou součástí historie města Česká Lípa a jeho historické zástavby.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové p,éče--Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí po nabytí právní moci:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci 
Městský úřad Česká Lípa, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Zákres umístění kulturní památky „Kostel Mistra Jana Husa “ v k. ú. Česká Lípa, obec Česká 
Lípa, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. MK 48267/2020 OPP, ze dne 6. 8. 2020. Kulturní památka se skládá z pozemku 
st. p. č. 1846 v k. ú. Česká Lípa, jehož součástí je stavba č. p. 1250.
Identifikační fotografie kulturní památky „ Kostel Mistra Jana Husa “ v k. ú. Česká Lípa, obec 
Česká Lípa, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. MK 48267/2020 OPP, ze dne 6. 8. 2020. Foto 1 -  celkový pohled od západu.
Identifikační fotografie kulturní památky „ Kostel Mistra Jana Husa “ v k. ú. Česká Lípa, obec 
Česká Lípa, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. MK 48267/2020 OPP, ze dne 6. 8. 2020. Foto 2 -  pohled na vstup do kostela od 
jihu.
Identifikační fotografie kulturní památky „ Kostel Mistra Jana Husa “ v k. ú. Česká Lípa, obec 
Česká Lípa, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. MK 48267/2020 OPP, ze dne 6. 8. 2020. Foto 3 -  pohled na obytnou část od 
severu.

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0563829.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Česká Lípa, kostel Mistra Jana Husa čp. 1250. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8182889 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Vrabelová Dana;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

06.08.2020

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 988574081

Bližší specifikace:

Název	kostel Mistra Jana Husa
Číslo ÚSKP	106546
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 23468093

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 48267/2020 OPP
Datum nabytí právní moci	10.08.2020
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	988574081 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 720822

Název objektu:

Část obce: Česká Lípa

Č. dom.: č.p. 1250

Ulice: Roháče z Dubé

Č. or.: 24

Kat. území: Česká Lípa

Obec: Česká Lípa

ORP: Česká Lípa

Okres: Česká Lípa

kostel Mistra Jana Husa (právní stav 988574081)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 2019

Název lokality: Česká Lípa

Reálný typ: město

Kat. území: Česká Lípa

Obec: Česká Lípa

ORP: Česká Lípa

Okres: Česká Lípa

Kraj: Liberecký kraj

kostel Mistra Jana Husa (právní stav 988574081)

Kód CZ: 26210

Název lokality: Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Česká Lípa

Obec: Česká Lípa

ORP: Česká Lípa

Okres: Česká Lípa

Kraj: Liberecký kraj

kostel Mistra Jana Husa (právní stav 988574081)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 149

Název hist. regionu: Česká Lípa

kostel Mistra Jana Husa (právní stav 988574081)

Ke stažení Náhled Poslat žádost