Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

40 b 619
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 2021-02-26 10:36:48
č i NPU-310/16445/2021
Listů: 4 Příloh: 2
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
—v------------------ - ------------------------------------------------------------------- -- -------------------------------------------------------------
Římskokatolická farnost Kašperské Hory 
Bašta 54 
342 01 Sušice
Rozhodnutí nabylo právní m oci:
za správnost:
V Praze dne 8. 2. 2021 
Č.j.M K 10183/2021 OPP 
Sp. zn. MK-S 1651/2021 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Eliška Junková
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, „Areál kostela 
Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách44, za kulturní památku. Předmětná kulturní památka 
se skládá z: poz. pare. č. st. 237 jehož nedílnou součástí je zejména tarasní zeď, litinový kříž 
a kostel Panny Marie Sněžné bez ě. p. včetně zejména hlavního oltáře Panny Marie Sněžné, 
kazatelny, varhan, chórové přepážky, tří žulových kropenek, k. ú. Kašperské Hory, obec 
Kašperské Hory, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Římskokatolická farnost Kašperské Hory, sídlem: Bašta 
54, 342 01 Sušice, IČO 66342252.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále třináct vybraných 
identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 28. 1. 2021 podnět Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Plzni, na prohlášení poz. pare. ě. st. 237 jehož nedílnou 
součástí je kostel Panny Marie Sněžné bez č. p. včetně především hlavního oltáře Panny Marie 
Sněžné, kazatelny, varhan, chórové přepážky, tří žulových kropenek a dále zejména tarasní zdi, k. 
ú. Kašperské Hory, obec Kašperské Hory, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, za kulturní památku. 
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. Popis dle tohoto 
návrhu:
„Areál kostela Panny Marie Sněžné je  situován na jihozápadním okraji městečka, na území 
městské památkové zóny Kašperské Hory. Kostel byl postaven ve svahu nad starší barokní kaplí
Panny Marie Klatovské (KP r. č. ÚSKP 51171/4-5257), která byla významným mariánským 
poutním místem se zázračným obrazem Panny Marie Klatovské.
Stavba kostela je založena východně od komunikace ve výrazném svahu, vymezeném na 
západní straně obloukově zakřivenou tarasní zdí. Uprostřed terasy před vstupem do kostela stojí 
pamětní litinový kříž na čtyřbokém žulovém podstavci. Po stranách terasy stoupají od komunikace 
dvě symetricky umístěné přístupové cesty, vymezené nízkými tarasními zídkami (na pozemcích p.p.č. 
143/4 a 2147), ty budou předmětem pozdějšího samostatného návrhu na prohlášení. Na východní 
a částečně severní straně plochu kolem kostela ohraničuje opěrná zeď, zachycující stoupající terén.
1) kostel
Jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí a užším obdélným presbytářem s trojbokým 
závěrem, po celém obvodu závěru presbytáře probíhá sakristie (charakter chodby). Boční stěny lodi 
zvýrazňují mělké středové rizality. Hlavní západní průčelí vrcholí trojúhelným štítem a po stranách 
je zdůrazněno vystupujícími hranolovými věžemi. Sokl předsazený a hladce omítnutý. Omítky 
štukové bez jakéhokoliv členění. V ose západního průčelí hlavní portál s půlkruhovým záklenkem, 
žulové ostění profúováno oblounky a odsazenými výžlabky; dřevěné dvoukřídlové rámové dveře 
mají na ploše složitější řezby, v ploše záklenku paprskovitě dělený rám s barevným zasklením. 
Vjižní fasádě stejně řešený portál, pouze o něco menší. V podélných stěnách lodi dvě vysoká okna 
s půlkruhovým zakončením v širokých špaletách, západněji položená okna ústí na kruchtu. Kruchta 
přisvětlena od západu kruhovým oknem, jeho dřevěný rám je  paprskovitě dělený. V podélných 
stěnách presbytáře po jednom obdélném okně s půlkruhovým záklenkem, v závěru kruhové okno 
s vyřezávanými kružbami v dřevěném rámu. Věž osvětlují v patrech úzká obdélná okna 
s půlkruhovým záklenkem. Na jižní a severní straně sakristie obdélné okno s půlkruhovým 
záklenkem. Korunní římsa profilovaná. Střecha sedlová, nad závěrem zvalbená, krytina: čtvercové 
šablony z měděného plechu. Střecha věží jehlancová s námětky, krytá plechem. Střechu sakristie 
tvoří valby a pulty protínající se v nárožích a úžlabích, krytina plech.
Interiéry: Vpodkruchtí valená klenba s pasem a poloviční valená klenba se třemi trojúhelnými 
výsečemi v místě arkád do lodi. Do lodi prostor otevřený trojicí arkád (střední širší půleliptická 
a postranní půlkruhové) na 2 hranolových pilířích. U arkádových pilířů postaveny na sloupcích dvě 
žulové kropenky. Loď zaklenuta plackovou klenbou se stlačenými zhruba půlkruhovými čely, 
uprostřed oválné pole vymezené štukovou lištou, v jeho ploše rostlinný ornament. Stěny lodi člení 
přízední pilíře s římsovými hlavicemi s bohatší štukovou profilací. Na levé straně lodi pod oknem 
umístěn boční oltář s obrazem sv. Michaela Archanděla (není předmětem návrhu, protože je  
samostatnou movitou kulturní památkou, zapsanou do státního seznamu kulturních památek dne 
12.12.1969). Vlevo od niky jižního portálu postavena další žulová kropenka na pilířku.
Vítězný oblouk zaklenutý stlačeným obloukem, jeho boky opatřeny obdélnými lištovými zrcadly. 
Při levé straně vítězného oblouku pseudogotická kazatelna z roku 1884. Stejně řešeným obloukem 
se otevírá do lodi kruchta, čelo zábradlí kruchty přímé z dřevěných válcových kuželek, klenba nad 
západní částí (v rozsahu věží) segmentová valená, ve zbývající části kruchty klenba křížová. 
V západní části kruchty přepážka z vyřezávaných prken a trámového madla. Varhany na kúru jsou 
řešeny v pseudogotickém slohu. Presbytář zaklenut křížovou klenbou, do závěru se prostor otevírá 
segmentovým vítězným obloukem, zastropení závěru tvoří 3 stlačené výseče oddělené pasy 
s lištovými zrcadly. Ve východní části presbytáře chórová přepážka s dřevěným kuželkovým 
zábradlím. Oltářní menza zděná s římsou a hrotitými vpadlinami; hlavní oltář Panny Marie Sněžné 
pravděpodobně vystavěn pro umístění dvou křídel gotické oltářní archy a sousoší P. Marie 
Ochranitelky, sv. Šebestiána a sv. Kryštofa (vše je  v současnosti v muzeu v Kašperských Horách). 
Sakristie opatřena valenou klenbou. Krov dvouetážový vycházející z Ránkovy konstrukce; 
konstrukce z tesaného dřeva; některé prvky mají ozdobně seříznuté hrany; spoje zajištěny kolíky, 
kramlemi či skobami.
Součástí nemovitosti jsou následující předměty, řešené v pseudogotickém tvarosloví: hlavní 
oltář Panny Marie Sněžné - polychromované a zlacené dřevo, mensa zděná omítaná, střední část: 
skříň gotické archy z 15. století, v. cca 600 cm; hlavní oltář byl pravděpodobně vystavěn pro
1
umístění dvou křídel gotické oltářní archy a sousoší P. Marie Ochranitelky, sv. Šebestiána a sv. 
Kryštofa (vše je  v současnosti v muzeu v Kašperských Horách)
kazatelna - polychromovaně a zlacené dřevo, v. cca 500 cm, datovaná 1884 
varhany - póly chromované dřevo, zlacení, v. 350 x š. 250 cm 
tři sloupkové kropenky - žula, zbytky hnědočerveného nátěru, v. 88 x š. 37 x š. 29 cm 
chórová přepážka - dřevo, nátěr, v. 76 cm 
2) tarasní zeď
Před západním průčelím kostela se nachází terasa vymezená kamennou tarasní zdí. Zeď je 
v půdorysu obloukově zakřivená, vyzděná ze šíbrovaného lomového kamene se zbytky jádrových 
omítek. Koruna zdi je  „zadrnovaná", na ní je  osazeno několik žulových sloupků původního 
nedochovaného zábradlí a dále novodobé železné trubkové zábradlí.
Plocha kolem kostela je  na východní a částečně severní straně ohraničena opěrnou zdí, zachycující 
stoupající terén z vnější strany. Zeď dosahující výšky až 4 m je  vyzděna zlomového kamene, 
neomítnutá, její koruna je  zpevněna betonovým věncem.
Slohové a časové určení: Poutní kostel byl vystavěn v letech 1850-67podle návrhu stavitele 
Jana Buchingra při studánce s kaplí Panny Marie Klatovské. Všechny části dispozice jsou 
výsledkem jedné stavební etapy. K původním konstrukcím patří všechny krovy, klenby, stropy, 
kruchta, zvonová stolice a štít lodi. Vztyčení krovu severní věže je  datováno nápisem do roku 1867. 
Vstupy a okna jsou soudobé se zdivém. Asi ve 2. pol. 20. stol. byl zazděn vnější vchod do sakristie. 
Kolem roku 1996 byl opraven krov lodi a presbytáře včetně položení nové krytiny. V letech 2002-3 
bylo provedeno statické zajištění kleneb a doplněny některé prvky do krovu lodi a presbytáře.
Současné využití: Kostel je využíván k bohoslužbám, koncertům a připravuje se využití 
trvalých a příležitostných výstav.
Současny stav: Kostel trpí zvýšenou zemní vlhkostí, a proto byl zbaven venkovních omítek do 
výšky cca 2 m. Venkovní omítky jsou zvětralé, místy narušené zatékáním, malby jsou opršelé a místy 
se loupou vč. štukové vrstvy. Statické trhliny kleneb a koruny zdivá byly vyspraveny. Vnitřní omítky 
jsou v soklové části odstraněny do v. cca 1 m, ostatní jsou v relativně dobrém stavu s výjimkou 
spodní zavlhčené části. Interiérové malby sprašují. Cihelné a kamenné podlahy lodi jsou 
v Zachovalém stavu, trpí zvýšenou vlhkostí. Cihlová dlažba sakristie se rozpadá a místy chybí. 
Dveřní a okenní výplně jsou v Zachovalém stavu, potřebují však údržbu a místy repasi, obdobně i 
mobiliář. Krov byl v minulosti opraven a staticky zajištěn. Střecha lodi je Zachovalá, relativně 
nová, trpí nárazy sesuvů ledu z věží. Střecha sakristie je  vyžilá, místy zatéká. Kamenné opěrné zdi 
jsou vyžilé, jsou z části vyboulené, s vydrolenou maltou ve spárách a narušenou korunou. Novodobé 
kovové zábradlí je rozvolněné. Opěrné zdi za kostelem se lokálně vyvalily a neplní svou funkci, svah 
v této části zpevňuje pouze železobetonová koruna se zábradlím.
Odůvodnění návrhu:
Předmět ochrany: kostel Panny Marie Sněžné (včetně součástí nemovitosti: hlavní oltář Panny 
Marie Sněžné, kazatelna, varhany, chórová přepážka, tři žulové kropenky) s tarasní zdí a pozemkem 
st. p. č. 237, k. ú. Kašperské Hory
Zdůvodnění památkové ochrany:
Poutní kostel PM Sněžné byl vystavěn v letech 1850-67 při studánce s kaplí PMKlatovské. 
Jedná se o pozoruhodný příklad raně eklektické architektury, která je velmi dobře dochovaným 
dokladem lidové zbožnosti. Kostel tvoří výraznou dominantu, zejména při pohledech na město 
a hrad Kašperk od jihu. Objekt si uchoval svou hodnotu spočívající především v jeho hmotě, 
historických konstrukcích, tradičních materiálech, dispozicích a zachovaném architektonickém 
ztvárnění fasád. Rovněž osazení kostela do terénu pomocí kamenných opěrných zdí ztužujících 
terasu je  dokladem technického řešení při osazení historické stavby do strmého svahu. Spolu 
s nedalekou starší barokní kaplí Panny Marie Klatovské jde o významné poutní místo a doklad 
mariánského kultu u nás.
Z hlediska památkové evidence byl kostel zapsán do Státního seznamu nemovitých 
kulturních památek dne 15. 1. 1988, tedy již v době platnosti současného zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 
27 ze dne 13. 11. 2020 a na základě stanoviska Ministerstva kultury lze dovodit, že památky
2
zapsané do státního seznamu kulturních památek po 31. 12. 1987 dle předchozí právní úpravy 
nejsou kulturními památkami. Kostel Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách byl do státního 
seznamu kulturních památek zapsán po 31. 12. 1987 a je tudíž tzv. pozdě zapsanou památkou. 
S ohledem na jednoznačné památkové hodnoty kostela a nezbytnost uchovat kontinuitu dosavadní 
památkové ochrany Vás žádáme o jeho prohlášení za kulturní památku.“
Městský úřad Sušice, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové 
péče, ve svém dopise ze dne 20. 1. 2021, č. j. 37/21/SPC, vyjádřil s prohlášením předmětné věci za 
kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním:
„Městský úřad Sušice - odbor památkové péče a cestovního ruchu s prohlášením kostela 
Panny Marie Sněžné (včetně součástí nemovitosti: hlavní oltář, kazatelna, varhany, chórová 
přepážka, 3 žulové kropenky) s tarasní zdí a pozemkem st. p. č. 237, k. ú. Kašperské Hory, obec 
Kašperské Hory, okres Klatovy, Plzeňský kraj za kulturní památku souhlasí. V návrhu na prohlášení 
výše uvedeného objektu za kulturní památku jsou uvedeny údaje o památkové hodnotě, časovém 
určení a odůvodnění návrhu předmětné stavby. Zdejší odbor souhlasí s rozsahem navrženého 
předmětu ochrany specifikovaným ve zpracovaném návrhu.
Poutní kostel Panny Marie Sněžné se nachází zhruba 0,5 km JZ od náměstí na okraji města, 
na terase v poměrně prudkém svahu. Plochu kolem kostela vymezuje opěrná zeď, vytvářející na 
západní straně terasu. Kostel byl vystavěn v novorománském slohu v letech 1850 - 1867 podle 
plánů domácího zednického mistra Jana Buchingra. Kostel je  výraznou krajinnou dominantou 
a zároveň nedílnou součástí historického prostředí MPZ Kašperské Hory.
Vzhledem k tomu, že objekt byl zapsán do Státního seznamu nemovitých kulturních památek 
po 31. 12. 1987, představuje podle odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 
157/2019 - 27 ze dne 13. 11. 2020 tzv. pozdě zapsanou památku, která dle uvedeného rozsudku není 
kulturní památkou. Zdejší odbor se plně ztotožňuje s názorem NPÚ Plzeň, že je nezbytné uchovat 
kontinuitu dosavadní památkové ochrany objektu, a proto s návrhem na prohlášení areálu kostela 
Panny Marie Sněžné s tarasní zdí a pozemkem st.p.č. 237, k. ú. Kašperské Hory souhlasí. 
Předmětný objekt nese výrazné památkové hodnoty, které je žádoucí chránit. “
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření č. j. 
PK-KPP/103/21 ze dne 21. 1. 2021, prohlášení uvedené věci za kulturní památku doporučil 
v následujícím vyjádření:
„ Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje ve 
smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 
(dále „památkový zákon"), na základě znalosti dotčeného území a dostupných podkladů doporučuje 
prohlášení kostela Panny Marie Sněžné s tarasní zdí a pozemkem st.p.č. 237, k.ú. a obec Kašperské 
Hory, okr. Klatovy, za kulturní památku.
Předmětem návrhu na prohlášení za kulturní památku je  kostel Panny Marie Sněžné (včetně 
vybavení: hlavní oltář, kazatelna, varhany, chórová přepážka, 3 žulové kropenky) s tarasní zdí 
a souvisejícím pozemkem st. p. č. 237, k. ú. a obec Kašperské Hory, okr. Klatovy. Vlastníkem výše 
uvedeného je  Římskokatolická farnost Kašperské Hory, Bašta 54, Sušice I, 342 01 Sušice, IČO: 
66342252.
Poutní kostel Panny Marie Sněžné se nachází na jihozápadním okraji města Kašperské 
Hory, na pohledově exponovaném místě ve svažitém terénu nad příjezdovou komunikací. Jedná se 
o jednolodní kostel vystavěný na půdorysu latinského kříže s trojboce uzavřeným presbytářem 
a dvojicí věží v hlavním průčelí. Plocha kolem kostela je vymezena opěrnou zdí, která na západní 
straně před hlavním průčelím podpírá půlkruhovou terasu. V blízkosti kostela se nachází kaplička 
Panny Marie Klatovské a studánka. Kostel Panny Marie Sněžné pochází z poloviny 19. století, kdy 
byl vystavěn jako rozšíření původního poutního místa, stavba vznikla podle návrhu stavitele Jana 
Buchingra v ekletickém stylu.
S ohledem na dostupné podklady je KPP toho názoru, že předmětný kostel Panny Marie 
Sněžné s tarasní zdí a pozemkem st. p. č. 237, v k. ú. a obci Kašperské Hory je  pro své
3
kulturněhistorické i architektonické hodnoty významným dokladem historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti v minulosti, čímž naplňuje hodnotová kritéria kulturní památky dle 
§ 2 odst. 1 památkového zákona. Z toho důvodu doporučujeme prohlášení věci za kulturní 
památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí navržených na 
prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník tohoto 
svého práva nevyužil. Součástí podkladů Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště v Plzni zaslaných na Ministerstvo kultury byl však originál souhlasu vlastníka 
s prohlášením celého areálu kostela Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách. Souhlas vlastníka 
je datován ke dni 20. 1. 2021. Znění přiloženého souhlasu:
„ Stanovisko k prohlášení za nemovitou kulturní památku: Souhlasíme s prohlášením areálu 
kostela Panny Marie Sněžné s tarasní zdí a pozemkem st. p. č. 273, k. ú. Kašperské hory, obec 
kašperské Hory za nemovitou kulturní památku “
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo kultury 
k závěru, že poz. pare. č. st. 237 jehož nedílnou součástí je kostel Panny Marie Sněžné bez ě. p. 
včetně především hlavního oltáře Panny Marie Sněžné, kazatelny, varhan, chórové přepážky, tří 
žulových kropenek a dále zejména tarasní zdi a litinového kříže k. ú. Kašperské Hory, obec 
Kašperské Hory, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, splňují podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) 
zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za 
kulturní památku, neboť ve své celistvosti areál kostela Panny Marie Sněžné pomáhá zachovávat 
historický vzhled města Kašperské Hory a je jeho významnou součástí a dominantou.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že stavba kostela se nachází ve strmějším svahu na 
okraji města Kašperské Hory. Z pohledového a estetického hlediska se však jedná o jednu 
z nej výraznějších dominant okolí. Nejbližší okolí kostela vymezuje kamenná tarasní zeď. Před 
stavbou stojí také litinový kříž na podstavci. Zeď je zakřivená do oblouku a je postavená 
z lomového kamene. Na východní straně se nachází také opěrná zeď, která částečně zasahuje i na 
severní stranu. Zeď není omítnutá a na její stavbu byl také použit lomový kámen.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že kostel byl vystavěn mezi lety 1850-1867 u studánky 
s kaplí Panny Marie Klatovské. Návrh stavby pochází z ruky stavitele Jana Buchingra. Ačkoliv 
stavba netrpí závažnými technickými problémy, v budoucnu bude třeba provést udržovací práce 
a nezbytné opravy spojené s nahrazením dožilých konstrukcí a materiálů. Tyto opravy by měly 
probíhat v souladu s principy památkové péče pod dohledem odborníků státní památkové péče. 
Vlastník kulturní památky může kvůli zvýšeným nákladům spojených s opravou kostela zažádat 
o finanční příspěvek z dotačních programů Ministerstva kultury. Podrobnosti a veškeré důležité 
informace jsou zveřejněné a volně přístupné na webových stránkách Ministerstva kultury. Kromě 
již realizovaných drobných úprav a oprav, které nijak nepoškodily památkové hodnoty objektu, se 
stavba kostela zachovala v autentickém stavu.
Jedinou loď kostela zakončuje užší obdélný presbytář s trojbokým závěrem. Závěr 
presbytáře utváří podélná sakristie. Západní průčelí nese trojúhelný štít. Po stranách se nacházejí 
hranolové věže. Omítky jsou hladké. Fasádu člení pouze sokl a korunní římsy. Portál 
s půlkruhovým záklenkem, profilovaným ostěním, se nachází v západním průčelí a je osazen 
vysoce kvalitně řezbářsky provedenými dvoukřídlými dveřmi s barevným zasklením. Druhý téměř 
totožný portál je prolomen v jižní stěně. Po stranách se nacházejí vysoká okna s půlkruhovým 
zakončením. Některá z nich ústí na kruchtu. Samotnou kruchtu osvětluje také jedno kruhové okno. 
Presbytář je opatřen půlkruhově zaklenutými okny. V závěru se nachází velice dekorativní okno 
s vyřezanými kružbami. Interiéry věží pak osvětlují užší obdélná okna opět půlkruhově zaklenuta. 
Střechy věží jsou jehlancové s námětky a zbytek kostela je opatřen sedlovou střechou. V interiéru se
4
nacházejí tři arkády, které oddělují plackově zaklenutou loď od prostoru pod kruchrou. Podkruchtí 
je opatřeno valenou klenbou a poloviční valenou klenbou se třemi výsečemi. Pevnou součástí 
stavby jsou také dvě kropenky umítěné u pilířů nesoucí arkády. Dále je součástí stavby žulová 
kropenka umístěná na pilířku niky portálu. U vítězného oblouku kostela se nachází kazatelna z 19. 
stol. Varhany umístěné na kůru jsou stejně jako kazatelna novogotické. Chórová přepážka 
v presbytáři zaklenutém křížovou klenbou je opatřena kuželkovým zábradlím. Dále se zde nachází 
zděná oltářní menza a hlavní oltář Panny Marie Sněžné. Veškeré součásti kostela jsou velice 
kvalitně provedené a pomáhají utvářet vysoce esteticky hodnotný interiér stavby. V jejich provedení 
se odráží také výše kvality tvorby tehdejších uměleckých řemeslníků. Detailnější popis kostela 
a jeho jednotlivých částí viz vyjádření Národního památkového ústavu územního odborného 
pracoviště v Plzni.
Ministerstvo kultury je toho názoru, že stavba kostela jakožto kvalitní zástupce sakrální 
architektury i s pozemkem zahrnujícím tarasní zeď a litinový kříž je zároveň dokladem historického 
vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, který je významný především pro své 
urbanistické, architektonické, stavebně-konstrukění, umělecko-řemeslné a historické hodnoty. 
Neopomenutelný je také jeho význam pro potřeby široké veřejnosti i ze společensko-edukativního 
hlediska, neboť město Kašperské Hory je nejen cílem poutníků, ale zároveň je vyhledávaným 
turistickým cílem pro návštěvníky z nej bližšího okolí i ze vzdálenějších oblastí České republiky. 
Areál kostela Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách pomáhá vytvářet identitu místa, je 
součástí paměti města, krajiny, regionu, a je také dokladem vývoje společnosti. Zachování tohoto 
významného zástupce sakrální architektury je nesporně ve veřejném zájmu a v zájmu státní 
památkové péče.
Ministerstvo kultury je také toho názoru, že areál splňuje podmínky pro prohlášení za 
kulturní památku dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a to i s ohledem na to, že 
památková ochrana předmětného kostela byla navíc již v minulosti odborně zhodnocena, když byl 
krajským úřadem zapsán jako kulturní památka podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních 
památkách. K tomu nicméně došlo již v době účinnosti nového zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči. Jednalo se tedy o administrativní chybu, o tzv. pozdní zápis kulturní památky, 
neboť s účinností zákona č. 20/1987 Sb, o státní památkové péči, však de iure zanikly původní 
státní seznamy kulturních památek, neboť přestala platit vyhláška č. 116/1959 Ú. 1., o evidenci 
kulturních památek (viz § 46 zákona č. 20/1987 Sb). Nový zákon ustanovil, že kulturní památky 
musí být prohlášeny rozhodnutím Ministerstva kultury (viz § 2 a § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči). Areál kostela Panny Marie Sněžné tak kulturní památkou fakticky nebyl. Jednalo 
se tedy pouze o administrativní pochybení, nikoli o ztrátu památkového významu nebo hodnot 
areálu a tudíž není pochyb o tom, že kostel Panny Marie Sněžné včetně poz. pare. č. st. 237 jehož 
součástí je i tarasní zeď, k. ú. Kašperské Hory jednoznačně má být kulturní památkou. Za této 
situace je z pohledu Ministerstva kultury nezbytné uchovat kontinuitu památkového zájmu 
a předmětný areál zařadit mezi státem chráněné kulturní památky. Zvýše uvedených důvodů 
Ministerstvo kultury rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy bylo 
toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, 
že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele 
poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo 
rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, 
považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty 
(od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí
5
datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované 
konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím 
datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl 
dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Na vědomí:
NPÚGŘ
NPÚ ÚOP v Plzni
Krajský úřad Plzeňského kraje, úsek státní památkové péče 
Městský úřad Sušice, úsek státní památkové péče
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
6
Příloha č. 1: Orientační zákres umístění kulturní památky „Areál kostela Panny Marie Sněžné 
v Kašperských Horách“, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. 
MK 10183/2021 OPP ze dne 8. 2. 2021.
7
Příloha č. 2: Vybrané fotografie kulturní památky „Areál kostela Panny Marie Sněžné 
v Kašperských Horách“, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 10183/2021 
OPP ze dne 8. 2. 2021
1) Vybrané fotografie exteriéru kostela Panny Marie Sněžné
8
3) Tarasní zeď a litinový kříž -  nedílná součást poz. pare. č. 237, k. ú. Kašperské Hory, obec
Kašperské Hory, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0568473.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Kašperské Hory, kostel Panny Marie Sněžné. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8925111 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Junková Eliška; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

08.02.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24141258

Bližší specifikace:

Název	kostel Panny Marie Sněžné
Číslo ÚSKP	106629
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24141289

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 10183/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	18.02.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24141258 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 32496

Název objektu: kostel Panny Marie Sněžné

Část obce: Kašperské Hory

Č. dom.:

Ulice: Nerudova

Č. or.:

Kat. území: Kašperské Hory

Obec: Kašperské Hory

ORP: Sušice

Okres: Klatovy

kostel Panny Marie Sněžné (právní stav 24141258)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6458

Název lokality: Kašperské Hory

Reálný typ: město

Kat. území: Kašperské Hory

Obec: Kašperské Hory

ORP: Sušice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

kostel Panny Marie Sněžné (právní stav 24141258)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 358

Název hist. regionu: Kašperské Hory

kostel Panny Marie Sněžné (právní stav 24141258)

Ke stažení Náhled Poslat žádost