Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

lok 16$ty
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2021-04-12 13:01:24
č . j :  NPU-310/28471/2021
Listů: 7 Příloh: 0
1001690587
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
České dráhy, a.s.
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12 
110 00 Praha 1 -  Nové město 
IČ: 70994226
V Praze dne 8. 3. 2021 
Č .j. MK 16171/2021OPP 
Sp. zn. MK-S 3070/2018 OPP 
Vyřizuje: PhDr. Dana Vrabelová, Ph.D.
Rozhodnutí nabylo právní moci. .2^.™' 
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
soubor „Lokomotivní depo Turnov", k. ú. a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj, 
za kulturní památku.
Předmětný soubor se sestává z:
1. pozemku p. č. 3888/44 jehož součástí je stavba bez č. p. (věžový vodojem),
2. pozemku p. č. 3888/47 jehož součástí je stavba bez č. p. (stanoviště toěnáře),
3. pozemku p. ě. 3888/52 jehož součástí je stavba bez č. p. (rotunda),
4. pozemku p. č. 3888/127 jehož součástí je točna (kruhová jáma s ocelovou konstrukcí) 
a kolejištč s popelovou jámou a vodním jeřábem, vše k. ú. a obec Turnov, okres Semily, 
Liberecký kraj.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: České dráhy, a.s., se sídlem nábřeží Ludvíka 
Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 -  Nové město, IČ: 70994226.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy (příloha č. 1), nedílnou součástí rozhodnutí jsou dále čtyři 
identifikační fotografie kulturní památky (příloha č. 2).
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo návrh Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Liberci na prohlášení souboru „Lokomotivní depo Tumov“, včetně 
pozemků: p. č. 3888/44 jehož součástí je  stavba bez č. p. (věžový vodojem), p. ě. 3888/47 
jehož součástí je  stavba bez č. p (stanoviště točnáře), p. č. 3888/52 jehož součástí je stavba 
bez. č. p. (rotunda) a p. č. 3888/127 jehož součástí je  točna (kruhová jáma s ocelovou 
konstrukcí) a kolejiště s popelovou jámou a vodním jeřábem, vše v k. ú. a obec Turnov, okres 
Semily, Liberecký kraj za kulturní památku, a to s níže citovaným popisem a odůvodněním:
„...popis:
Předmětem návrhu je  areál lokomotivního depa, situovaný na západním okraji intravilánu města, 
západně od železniční stanice Turnov, při trati č. 070 Praha - Turnov. Ta tvoří na severní straně 
ohraničení areálu. Z jihu jej ohraničuje železniční vlečka a garáže ČSAD, ze západu zahrádkářská 
kolonie. Kolejové napojení depa směrem do stanice je  realizováno východním směrem. Je tvořen 
objekty z různých časových období 20. století, přičemž k prohlášení za kulturní památku jsou navrženy 
objekty z doby výstavby ve třicátých letech 20. století: kruhová remíza, železniční točna, věžový 
vodojem se dvěma vodními jeřáby, domek točnáře a popelová jáma.
Kruhová lokomotivní remíza, tzv. rotunda - jedná se o zděnou stavbu s unikátním dřevěným krovem, se 
sedlovou střechou o mírném sklonu, krytou lepenkovou krytinou, půdorysného tvaru výseče mezikruží. 
Uvnitř se nachází 14 kusých kolejí a k budově je  přistavěn sociální objekt se šatnami, toaletami, 
jednací místností, drobnými dílnami, sklady atd. Sociální přístavek byl původně jen přízemní, v 
průběhu sedmdesátých let byl zvýšen o jedno patro. Objekt je  opatřen hladkou omítkou v ploše, sokl je  
vyzděn z hrubě opracovaného kamenného řádkového zdivá, plastické články jsou provedené z režného 
cihelného zdivá. Otvor s vjezdy na kusé koleje jsou opatřeny dvoukřídlými dřevěnými ven otvíravými 
vraty, v horní třetině s prosklením, členěným příčníky na dvanáct polí. Původní dymníky z období 
provozu parní trakce nejsou dochovány.
Železniční točna je  technologický objekt pro otáčení lokomotivy a jejich zajíždění na jednotlivé koleje 
depa. Je původní z třicátých let 20. století, včetně drobné zděné stavby se sedlovou střechou pro 
obsluhu točny, situované v blízkosti jámy. Na vlastním mostě točny o délce 20.04 m se pak nachází 
krytý ocelový přístřešek obsluhy s pultovou střechou. Pohon točny je  elektrický, pneumatický a v 
nouzovém režimu ruční. Do točny ústí 23 kolejí, jáma točny o průměru 20 m je z prostého betonu, dno 
je  vydlážděno drobnou kamennou kostkou. Vodicí kolejnice spočívá na dřevěných pražcích.
Vodní jeřáby a popelová jáma - dva vodní jeřáby soustavy Spitzner byly v minulosti napájeny z 
vodojemu, dnes již  nejsou funkční. Spolu s popelovou jámou o délce 24 m se nacházejí na dvou 
průběžných kolejích východně od železniční točny na p. p. č. 3888/127.
Věžový vodojem - stavba kruhového půdorysů je  tvořena viditelným monolitickým železobetonovým 
skeletem s vyzdívkami z režného cihelného zdivá. Horní prstenec skeletu a korunní římsa jsou 
opatřeny hladkou omítkou. Válcové těleso prolamují ve dvou úrovních šířkově obdélná průmyslová 
okna s kovovými rámy a příčníky. Směrem ke kolejišti je  na průčelí stavby umístěn vodoznak. V 
interiéru se nachází kovové schodiště, přimykající se k obvodovému plášti, a armatury svislého 
potrubí, prostupující železobetonovým trámovým stropem k vlastnímu, rovněž železobetonovému 
vodnímu rezervoáru.
datace včetně vývojových etap:
Projekt na výstavbu nového depa v Turnově pochází z roku 1936 (nesignováno, datováno v Hradci 
Králové v září 1936, oddělení l i l  ČSD), novostavba byla uvedena do provozu v r. 1939 (zhotovitelé viz 
níže). Tou dobou zde bylo veliké depo parních lokomotiv. Depo bylo velmi moderní, s centrálním 
odvodem kouře čtrnácti lapači do kouřovodu, ústícího do vysokého komína kruhového průřezu, 
umístěného vně výtopny (nedochoval se). S postupným útlumem provozu parních lokomotiv přecházelo 
depo na motorovou trakci a ztrácelo na významu. Svému účelu sloužilo do 28. 11. 2002. Poté osiřelo, 
a jen úsilím a prací nadšenců z Klubu přátel železnic Českého ráje, se podařilo depo zachovat alespoň 
pro muzejní provoz a údržbu historických kolejových vozidel.
historický vývoj:
Železniční stanice Turnov byla vybudována v rámci výstavby Jiho-severoněmecké spojovací dráhy v r. 
1858. Již tehdy zde byla postavena výtopna. Tato se však nacházela na jiném místě nežli ta dnešní a 
nedochovala se. S rozvojem dopravy bylo potřeba vybudovat novou výtopnu. V roce 1865 byla do 
stanice zaústěna trať Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a v roce 1903 místní dráha Jičín - Turnov. 
Od r. 1929 se začalo uvažovat o nové výtopně, a to i v souvislosti s přestavbou železniční stanice 
Turnov. Ale teprve v r. 1936 vznikl ve III. oddělení Československých státních drah v Hradci Králové 
projekt výtopny o 14 stáních. V roce 1937 vybudovala firma. Ing. Zdrhala z Pardubic stavební 
připravenost pro točnu, kterou v květnu 1937 dodala a smontovala firma Bří. Prášilů z Prahy-Libně. V 
červnu 1937 byla zahájena stavba rotundy. Spodní stavbu provedla firma Ing. Karel Jarolímek ze 
Dvora Králové nad Labem, vrchní stavbu firma Ing. František Hone z Mnichova Hradiště. V hrubé 
stavbě byla rotunda dokončena v prosinci téhož roku. Rok následující znamenal zpoždění stavby, 
nakrátko i je jí zastavení. Důvodem byly známé politické události, které zapříčinily, že ČSD měly 
naléhavější starosti než dostavbu turnovské výtopny. Paradoxně dostavbu urychlila evakuace výtopny 
Liberec po Mnichovu, kdy bylo třeba se postarat jak o lidi, tak o stroje. Výtopna tak, ač ještě ne zcela 
hotová, sloužila již od r. 1939, oficiálně byl zahájen provoz začátkem roku 1940.
současný stav věci:
Rotunda je  téměř v původním stavu. V souvislosti s ukončením provozu parní trakce na přelomu 
sedmdesátých a osmdesátých let 20. století byl zlikvidován centrální odvod kouře a zbourán komín. V 
průběhu let byla odstraněna původní dřevěná okna, která byla nahrazena sklobetonovými výplněmi. 
Kvůli větší délce zde deponovaných vozidel motorové trakce bylo ve vratech dodatečně zřízeno 
vypouklé oplechování pro nárazníky hnacích vozidel. Na budově je  zajímavý unikátní původní dřevěný 
vzpěradlo-věšadlový krov, který svou subtilní konstrukcí maximálně uvolňuje půdorysný prostor. Krov 
je  stále ve slušném technickém stavu, i když v posledních letech dochází k lokálnímu poškození vlivem 
zatékání neudržovanou střešní krytinou z asfaltových pásů. V rotundě se nachází 14 kolejí s kolejovými 
jámami, vše původní, v dobrém stavu.
Točna je ocelová, původní, stále v dobrém stavu, včetně vybetonované kruhové jámy, ve které se 
pohybuje. Objekt stanoviště vrchního depa, respektive točnaře, je ve stabilizovaném stavebně- 
technickém stavu.
způsob užívání věci:
Depo včetně vyjmenovaných objektů je  od r. 2003 využíváno pro deponování historických železničních 
vozidel, jejich opravy a údržbu a sestavování vlaků pro historické a nostalgické jízdy vedené 
lokomotivami parní a motorové trakce. Zejména parní vlaky si v regionu Českého ráje našly své místo
a staly jedním z turistických magnetů oblasti. Spolek Klub přátel železnic Českého ráje objekty užívá 
na základě nájemní smlouvy s ČD, a.s. - Depo historických vozidel Lužná u Rakovníka.
zdůvodnění návrhu:
Objekty z roku 1939 jsou stále velmi Zachovalé a slouží nepřetržitě svému účelu již téměř 80 let. 
Objekt rotundy je se svým krovem a průmyslovou předválečnou architekturou velmi zajímavý a 
dokládá vysokou úroveň dopravního stavitelství třicátých let 20. století. Konstrukce kruhových remíz, 
připisovaná železničnímu inženýru Camille Polonceauovi (1813-1889) se na naší železniční síti počíná 
objevovat počátkem sedmdesátých let 19. století. Největší z nich vznikají právě v období mezi dvěma 
světovými válkami. Patří k nim dvě kruhové remízy v žst. Česká Třebová se shodně řešeným systémem 
odvodu kouře (32 a 15 + 15 kolejí), nebo remíza v Olomouci. Pomineme-li rozsahem nepoměrně 
menší rotundy v Kořenově a v bývalé výtopně ZREG (Zitavsko-liberecké dráhy) v Liberci, pak se spolu 
s Českou Lípou (která je však novodobá) jedná o jedinou kruhovou remízu na území Libereckého 
kraje. V rámci České republiky jsou památkově chráněny pouze dvě kruhové remízy: v depu Košicko- 
bohumínské dráhy v Bohumíně, ta však pochází z konce 19. století, stejně jako již zmíněná remíza v 
železniční stanici Kořenov. V případě věžového vodojemu se jedná o typickou konstrukci poslední 
generace těchto objektů z 30. a 40. let 20. století. Jak ve svém výzkumu upozornila Alena Borovcová, 
autorem těchto vodojemů, charakteristických právě viditelnou skeletovou konstrukcí a režnými 
cihelnými vyzdívkami, byl významný drážní architekt Josef Danda (1906-1999). Ten je autorem mj. 
vodojemů v Praze-Běchovicích (r. 1937), v České Třebové (r. 1936), ve Všetatech, Kolíně nebo 
Hodoníně či Starém Městě u Uherského Hradiště (r. 1947). Žádný ze jmenovaných objektů nepožívá 
památkové ochrany (stav 9/2017). Vodojem ve Všetatech byl v lednu t. r. demolován. V době 
zpracování návrhu nebyla k dispozici původní stavební plánová dokumentace, autorství tak dosud 
nelze prokázat. Konstrukční a časová souvztažnost je  však zjevná. Budova rotundy, jakož i točna s 
přilehlým kolejištěm bude dál používána k témuž účelu jako dosud, tj. provoz historických vlaků, a 
navíc je  v plánu zde otevřít muzeum železniční techniky a provozu. První kroky v tomto směru již byly 
učiněny. Hodnotu představuje rovněž skutečnost, že v objektu jsou deponovány památkově chráněné 
nákladní železniční vozy, např. dvouosý cisternový vůz řady Rd. Stejně tak zajištěné využití do 
budoucna, které je  plně v souladu se statutem kulturní památky, představuje neopominutelnou 
hodnotu. Remíza s točnou a vodojemem jsou ojedinělými zástupci svého typu, vyznačují se vysokou 
mírou autenticity a naplňují všechna hodnotová kritéria technické památky. “
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ve
svém vyjádření č. j. KULK 39714/2018, ze dne 12. listopadu 2018, vyjádřil s prohlášením 
předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním:
» ...Návrh na prohlášení se týká kruhové lokomotivní remízy s výtopnou, tzv. rotundy, 
železniční točny s objektem pro obsluhu točny, vodního jeřábu, popelové jám y a věžového 
vodojemu.
Lokomotivní remíza se sestává z točny, tj. objektu pro otáčení lokomotiv a jejich zajíždění na 
jednotlivé koleje depa a do výtopny. Točna pochází z 30. let 20. století. K  ní náleží ja k  drobná 
zděná stavba pro obsluhu točny, tak ocelový přístřešek obsluhy na vlastním mostě točny. Do 
točny ústí 31 kolejí. Rotunda, nebo výtopna má čtvrtkruhový půdorys a navazuje na točnu. 
Jedná se o zděnou stavbu s unikátním vzpěradlo věšadlovým krovem. Střecha je  sedlová, 
sklonu do 30 %, krytá lepenkovou krytinou. Uvnitř se nachází 14 kolejí. K  budově byl 
přistavěn v minulosti objekt se šatnami, toaletami, jednací místností, dílnami a skladovacími
prostory pro provoz výtopny. Tento přístavek byl v 70. letech 20. století zvýšen o jedno patro. 
Původní objekt má sokl vyzděný z hrubě opracovaného kamenného řádkového zdivá, plastické 
články provedeny z cihelného zdivá a jinak je  omítnut hladkou omítkou. Otvory s vjezdy na 
kusé koleje jsou opatřeny dvoukřídlými dřevěnými ven otvíravými vraty, v horní třetině 
prosklené a členěné příčníky na dvanáct polí. Původní dymníky z období provozu parní trakce 
nejsou dochovány.
Vodní jeřáb již  není funkční, v minulosti byl napájen z vodojemu. Spolu s popelovou jámou se 
nachází na průběžné koleji východně od železniční točny na p. p. č. 3888/127 v k. ú. a obci 
Turnov.
Věžový vodojem, založený na kruhovém půdorysu, je  tvořen viditelným monolitickým 
železobetonovým skeletem s vyzdívkami z režného cihelného zdivá. Horní prstenec skeletu a 
korunní římsa jsou opatřeny hladkou omítkou. Válcové těleso prolamují ve dvou úrovních 
šířkově obdélná průmyslová okna s kovovými rámy a příčníky. Směrem ke kolejišti je  na 
průčelí stavby umístěn vodočet.
Na základě zhodnocení všech shromážděných informací, znalosti věci samé a seznámením se 
se zpracováním návrhu na dotčené nemovitosti Krajský úřad Libereckého kraje, odbor 
kultury, památkové péče a cestovního ruchu s návrhem na prohlášení lokomotivní remízy 
Turnov, ul. Za Viaduktem, bez čp., na pozemcích p. č. 3888/44, 3888/47, 3888/52 a 3888/127  
včetně pozemků v k.ú. a obci Turnov, okr. Semily, Liberecký kraj souhlasí.
Železniční stanice Turnov byla vybudována v rámci výstavby Jiho-severoněmecké spojovací 
dráhy v r. 1858. Již tehdy byla postavena výtopna. Tato se však nacházela na jiném místě, 
nežli ta dnešní a nedochovala se. Současná výtopna a lokomotivní remíza byla spojena se 
zaústěním stanice do Turnovsko - kralupsko - pražské dráhy v roce 1865 a místní dráhy 
Turnov - Jičín v roce 1903.
V této souvislosti se začalo uvažovat o výtopně, ale až koncem třetího desetiletí 20. století. 
Projekt vznik až v roce 1936 v Hradci Králové, v roce 1937 se začalo s budováním točny a 
témže roce se začalo se stavbou rotundy. Spodní stavbu provedla firma Ing. Karel Jarolímek 
ze Dvora Králové, vrchní stavbu firman Ing. František Hone z Mnichova Hradiště. Téhož 
roku byla hrubá stavba rotundy dokončena. V následujícím roce došlo ke zpoždění ve 
výstavbě díky politickému vývoji ve střední Evropě. Dostavbu pak urychlila evakuace výtopny 
Liberece po Mnichovu 1938, kdy se bylo potřeba postarat o stroje i zaměstnance. Výtopna, i 
když ne zcela dokončená sloužila svému účelu od roku 1939 a oficiálně se provoz zahájil až 
začátkem následujícího roku.
Rotunda je  téměř v původním stavu. V souvislosti s ukončením provozu parní trakce na 
přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století byl zlikvidován centrální odvod kouře a 
zbourán komín.
V průběhu let byla odstraněna původní dřevěná okna, která byla nahrazena sklobetonovými 
výplněmi. Kvůli větší délce zde deponovaných vozidel motorové trakce bylo ve vratech 
dodatečně zřízeno vypouklé oplechování pro nárazníky trakčních vozidel. Na budově je  
zajímavý unikátní původní dřevěný vzpěradlo-věšadlový krov, který svou subtilní konstrukcí 
maximálně uvolňuje půdorysný prostor. Krov je  stále ve slušném technickém stavu, i když v 
posledních letech dochází k lokálnímu poškození vlivem zatékání neudržovanou střešní 
krytinou z asfaltových pásů.
V rotundě se nachází 14 kolejí s kolejovými jámami, vše původní, v dobrém stavu. Točna je  
ocelová, původní, stále v dobrém stavu, včetně kruhové jámy, ve které se pohybuje. Objekt 
stanoviště točnaře je  ve stabilizovaném stavebně-technickém stavu.
Depo včetně vyjmenovaných objektů je  od r. 2003 využíváno pro deponování historických 
železničních vozidel, jejich opravy a údržbu a sestavování vlaků pro historické a nostalgické 
jízdy vedené lokomotivami parní a motorové trakce. Spolek Klub přátel železnic Českého ráje 
objekty užívá na základě nájemní smlouvy s ČD, a.s. - Depo historických vozidel Lužná u 
Rakovníka a provozuje zde pravidelné jízdy historických vlaků, zejména v letní sezóně.
Na základě výše uvedených důvodů a kulturně historických hodnot obou objektů souhlasíme s 
jejím  prohlášením za kulturní památky. Objekty splňují kritéria kulturní památky, ja k  jsou  
uvedena v § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. V tomto případě se jedná  
především o významný doklad historického vývoje v oblasti budování dopravních cest a 
dopravní infrastruktury v 1. polovině 20. století, zde je  výstavba svázaná také s vývoje 
politických událostí, které měly dopad na vývoj dalších událostí v celé Evropě ve 40. letech 
20. století, dále je  zde předveden řemeslný um místních stavebních firem a jejich  
zaměstnanců. “
Městský úřad Turnov, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 29. 5. 2018, č .j. SKO/18/1194/RAJ, prohlášení 
uvedené věci za kulturní památku rovněž doporučil, a to s následujícím odůvodněním:
„ ... Odůvodnění:
Kruhová remíza, železniční točna, věžový vodojem se dvěma vodními jeřáby, domek točnaře a 
popelová jám a představují jedinečný a Zachovalý soubor drážních objektů z 30. let 20. století. 
Areál lokomotivního depa Turnov se vyznačuje vysokou mírou autenticity a naplňuje všechna 
hodnotová kritéria technické památky, zejména kruhová lokomotivní remíza s železniční 
točnou a věžovým vodojemem představují ojedinělé zástupce svého typu.
Kruhová lokomotivní remíza, tzv. rotunda je  zděná stavba s unikátním dřevěným krovem. 
Opatřena je  sedlovou střechou o mírném sklonu a pokryta lepenkovou krytinou půdorysného 
tvaru výseče mezikruží. Uvnitř se nachází 14 kusých kolejí. K  budově je  přistavěn sociální 
objekt se šatnami, toaletami, jednací místností, drobnými dílnami, sklady atd. Objekt je  
opatřen hladkou omítkou v ploše, sokl vyzděn z hrubě opracovaného kamenného řádkového 
zdivá a plastické články jsou zhotoveny z režného cihelného zdivá. Kruhová lokomotivní 
remíza je  se svým krovem a průmyslovou předválečnou architekturou velmi zajímavým 
dokladem vysoké úrovně dopravního stavitelství za první republiky. Kromě rotundy v 
Kořenově a v bývalé výtopně Žitavsko-liberecké dráhy v Liberci, které jsou  svým rozsahem 
nepoměrně menší, se jedná o jedinou kruhovou remízu na území Libereckého kraje. V České 
republice jsou  památkově chráněny pouze dvě kruhové remízy, které však pocházejí z jiného 
období.
Železniční točna pro otáčení lokomotiv a jejich zajíždění na jednotlivé koleje depa je  původní 
včetně drobné zděné stavby se sedlovou střechou pro obsluhu točny. Na vlastním mostě točny 
se nachází také krytý ocelový přístřešek obsluhy s pultovou střechou.
Věžový vodojem představuje stavba kruhového půdorysu tvořená viditelným monolitickým 
železobetonovým skeletem s vyzdívkami z režného cihelného zdivá. Horní prstenec skeletu a 
korunní římsa jsou opatřeny hladkou omítkou. Válcové těleso prolamují ve dvou úrovních 
šířkově obdélná průmyslová okna s kovovými rámy a příčníky. Pravděpodobným autorem 
vodojemu je  drážní architekt Jose f Danda (1906 - 1999), který stojí za vznikem minimálně 
dalších šesti významných vodojemů. Žádný z nich není památkově chráněn a tak před časem 
proběhla demolice jeho vodojemu ve Všetatech.
Vodní jeřáby a popelovou jám u tvoří dva (dnes j iž  nefunkční) vodní jeřáby soustavy Spitzner 
původně napájené z vodojemu. Spolu s popelovou jámou o délce 24 m se nacházejí na dvou
průběžných kolejích východně od železniční točny.
Projekt na výstavbu současného depa v Turnově pochází z  roku 1936. V následujícím roce 
započaly první práce. Vzhledem k politickým událostem byla výstavba zpožděna a v roce 1939 
urychleně dostavěna kvůli evakuaci výtopny Liberce po podepsání mnichovské dohody v roce 
1938. Provoz byl oficiálně zahájen v roce 1940 a ukončen až v roce 2002. V současnosti celý 
areál slouží k provozu historických vlaků a do budoucna je  zde plánováno otevření muzea 
železniční techniky a provozu. V depu jsou rovněž umístěny památkově chráněné nákladní 
železniční vozy.
Základem moderní památkové péče je  úcta k dochovanému historickému originálu a hodnotě 
jeho stáří. Při současnému stavu poznání kulturně historických hodnot reprezentuje areál 
lokomotivního depa Turnov unikátní a ve velmi autentické podobě Zachovalý soubor drážních 
objektů a zařízení. Architektonické kvality, hmotová, konstrukční a materiálová řešení včetně 
historických konstrukcí jsou památkovými hodnotami potřebujícími ochranu. Hlavní hodnotou 
areálu je  však zchovalý kompletní technologický celek (výtopna - točna - popelová jáma  + 
vodojem - vodní jeřáby) představující významný doklad vývoje železniční dopravy. Prohlášení 
lokomotivního depa Turnov za kulturní památku pomůže k udržení kulturních a historických 
hodnot areálu, povede k jeho stabilizaci a zachování pro budoucí generace (společně s 
plánovaným vytvořením muzea železniční techniky a provozu). Při posuzování předmětu 
návrhu vycházel Městský úřad Turnov, odbor školství, kultury a sportu i z písemného 
vyjádření odborné organizace státní památkové péče a po pečlivém zvážení všech skutečností 
doporučuje prohlášení lokomotivního depa Turnov za kulturní památku.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí navržených 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor „Lokomotivní depo Turnov“, k. ú. a obec Turnov, okres 
Semily, Liberecký kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
20/1987 Sb., o státní památkové péěi, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci 
za kulturní památku.
Soubor „Lokomotivnídepo Turnov“ představuje dle názoru Ministerstva kultury zcela 
unikátní, autenticky dochovaný kompaktní soubor drážních objektů a technologického 
zařízení.
Objekty předmětného areálu disponují nespornými architektonickými a technickými 
kvalitami. Zachovaly se včetně historických konstrukcí a hmotové podstaty staveb a 
z památkového hlediska tak představují objekty s vysokou mírou autenticity.
Z památkového hlediska je zvláště cenná kruhová remíza, železniční točna, věžový 
vodojem se dvěma vodními jeřáby, domek točnáře a popelová jáma, které představují zcela 
jedinečný a téměř intaktně Zachovalý soubor drážních objektů z 30. let 20. století a významný 
doklad vývoje železniční dopravy v daném regionu.
Ministerstvo kultury ve správním řízení rovněž zohlednilo skutečnost, že v areálu 
lokomotivního depa v Turnově jsou již nyní umístěny památkově chráněné nákladní 
železniční vozy a do budoucna je zde plánováno otevření muzea železniční techniky a 
provozu.
Z výše uvedených důvodů představuje předmětný areál z památkového hlediska cenný 
kompaktní objekt, jehož historická a technická hodnota je nesporná. „Lokomotivní depo 
T u r n o v je  významným doklad historického vývoje v oblasti budování dopravních cest a 
dopravní infrastruktury v 1. polovině 20. století, dokladem technického vývoje a způsobu 
života regionu, je dokladem tvůrčích schopností a práce člověka a nedílnou součástí historie 
města Turnov.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 
17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
Přílohy:
Příloha č. 1 - Zákres umístění kulturní památky - soubor „Lokomotivní depo Turnov“, nedílná 
součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021. Kulturní 
památka se skládá pozemku p. č. 3888/44 jehož součástí je stavba bez č. p. (věžový vodojem), 
pozemku p. č. 3888/47 jehož součástí je stavba bez č. p (stanoviště točnáře), pozemku p. č. 
3888/52 jehož součástí je stavba bez. č. p. (rotunda) a pozemku p. č. 3888/127 jehož součástí 
je točna (kruhová jáma s ocelovou konstrukcí) a kolejiště s popelovou jámou a vodním 
jeřábem, vše k. ú. a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj.
Příloha č. 2 - Identifikační fotografie kulturní památky -  soubor Lokomotivní depo Turnov k. ú. 
a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 
16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021
Na vědomí:
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci
Po nabytí právní moci
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci
Městský úřad Turnov, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Příloha č. 1 - Zákres umístění kulturní památky - soubor „Lokomotivní depo T u r n o v nedílná 
součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021. Kulturní 
památka se skládá pozemku p. č. 3888/44 jehož součástí je stavba bez č. p. (věžový vodojem), 
pozemku p. č. 3888/47 jehož součástí je stavba bez č. p (stanoviště točnáře), pozemku p. č. 
3888/52 jehož součástí je stavba bez. č. p. (rotunda) a pozemku p. č. 3888/127 jehož součástí 
je  točna (kruhová jáma s ocelovou konstrukcí) a kolejiště s popelovou jámou a vodním 
jeřábem, vše k. ú. a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj.
stanoviště točnaře
točna -rvpdnijgfáb
vodojemIřemižal
Příloha č. 2 - Identifikační fotografie kulturní památky -  soubor Lokomotivní depo Turnov k. ú.
a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK
16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021. Foto 1 -  železniční točna.
Příloha č. 2 - Identifikační fotografie kulturní památky -  soubor Lokomotivní depo Turnov k. ú. 
a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 
16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021. Foto 2 -  remíza, hlavní průčelí.
Příloha č. 2 - Identifikační fotografie kulturní památky -  soubor Lokomotivní depo Turnov k. ú.
a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK
16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021. Foto 3 -  věžový vodojem.
Příloha č. 2 - Identifikační fotografie kulturní památky -  soubor Lokomotivní depo Turnov k. ú.
a obec Turnov, okres Semily, Liberecký kraj, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK
16171/2021OPP, ze dne 8. 3. 2021. Foto 4 - vodní jeřáb a popelová jáma.

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0568742.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Turnov, lokomotivní depo. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9557358 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Vrabelová Dana;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

08.03.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24265446

Bližší specifikace:

Název	lokomotivní depo
Číslo ÚSKP	106634
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24265422

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 16171/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	23.03.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24265446 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 330116

Název objektu: lokomotivní depo

Část obce: Turnov

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Turnov

Obec: Turnov

ORP: Turnov

Okres: Semily

lokomotivní depo (právní stav 24265446)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 51810

Název lokality: Nové Nudvojovice

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Turnov

Obec: Turnov

ORP: Turnov

Okres: Semily

Kraj: Liberecký kraj

lokomotivní depo (právní stav 24265446)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 168

Název hist. regionu: Turnov

lokomotivní depo (právní stav 24265446)

Ke stažení Náhled Poslat žádost