Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

PhDr. Lubomír Zaorálek
ministr kultury
M K C R X 0 0 G K H 5
V Praze dne 19. května 2021 
Č.j.: MK 18406/2021 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 22. 9. 2020, který podalo Gymnázium 
Vítězslava Nováka, se sídlem Husova 333/11, 377 01 Jindřichův Hradec, IČ 60816767 (dále 
též „podatel rozkladu" nebo ,,GVN“), rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 50680/2020 
OPP, sp. zn. MK-S 4684/2014 OPP ze dne 3. 9. 2020 (dále též „napadené rozhodnutí"), a to v 
rozsahu rozkladem napadené I. části výroku, kterou Ministerstvo kultury jako příslušný orgán 
státní správy na úseku státní památkové péče podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“ nebo 
„památkový zákon") a dle správního řádu prohlásilo za kulturní památku soubor „Gymnázium 
Vítězslava Nováka" v ul. Husova čp. 333/11, město Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský, který 
sestává z pozemku pare. č. 1619 včetně stavby gymnázia č. p. 333/11 a pozemků zahrady 
spolu s oplocením pare. č. 1620/1, 1620/2, 1621, s výjimkou přístřešku pro auta bez č.p. na 
pozemku pare. č. 1620/2, vše v k. ú. Jindřichův Hradec, obec, okres i město Jindřichův 
Hradec, kraj Jihočeský (dále též „objekt"). Ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu 
jsou účastníky řízení podatel rozkladu a dále Jihočeský kraj, se sídlem U Zimního stadionu 
1952/2, 370 76 České Budějovice, IČ 70890650.
Podle § 152 odst. 6 písm. b), § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 správního řádu jsem na 
základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
t a k t o :
rozklad se  z a m í t á
a rozkladem napadené rozhodnutí 
se  p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem se jeho podatel domáhá toho, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.
1
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ohledně podrobné rekapitulace dosavadního průběhu řízení odkazuji na odůvodnění 
rozkladem napadeného rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 50680/2020 OPP, sp. zn. 
MK-S 4684/2014 OPP ze dne 3. 9. 2020.
Ministerstvo kultury obdrželo dne 9. 4. 2014 podnět k prohlášení budovy gymnázia 
Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci za kulturní památku, kde se uvádí, cit.: „Jde o 
výjimečný objekt stavěný ve 20. letech 20. století pro konkrétní účel - gymnázia, který je ve 
své podstatě z velké většiny do dnešní doby původní. Bylo by škoda, kdyby necitlivými 
zásahy a návrhy, zejména výměnou výplní otvorů, původních kvalitně řemeslně provedených 
prvků a následně neuváženým rozhodnutím bez kontroly a památkové ochrany došlo k 
narušení celkového charakteru komplexu tzn. budovy, oplocení ale také i dlažby před hlavním 
vchodem. Tato budova má stále svou jedinečnou atmosféru prvorepublikového školského 
zařízení, která podvědomě svou kvalitou vychovává i studenty ve vztahu k historickým 
hodnotám a památkám.“
K podnětu se svým odborným stanoviskem připojil Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště v Českých Budějovicích (dále též „NPÚ, ú.o.p. v Č.B“), v dopise ze dne 
20. 5. 2014, č.j. NPÚ-331/31508/2014, takto: „Jedná se o nárožní budovu z roku 1923 
situovanou u městského parku, nedaleko historického centra města (ve stejné ulici byla o 
deset let později vybudována další velká školní budova - obchodní akademie od městského 
architekta Antonína Mečíře). Budově se členitým půdorysem dominuje hlavní dvoupatrová 
část při Husově ulici, na ní navazuje užší dvoupatrový dvorní trakt ve tvaru „L“. Po stranách 
hlavní budovy podélně s ulicí pokračují dva nižší boční trakty. Celý areál je umístěn ve svahu 
a suterén zadního traktu je jen z malé části zapuštěný v terénu a vytváří součást zvýšeného 
přízemí. Dvoupatrová hlavní budova je zakončena mansardovou střechou, zbývající části 
zastřešují valbové střechy, vše s plechovou krytinou a prolamované volskými oky. Střecha 
hlavní budovy vrcholí nízkou věží s kovaným zábradlím, která sloužila jako observatoř. 
Uliční průčelí je situováno na jih, hlavní vstup je mírně předsazený kandovanými pilíři, 
dvoukřídlé dveře jsou naopak lehce zapuštěny za fasádu. Průčelí je sedmiosé, přičemž střední 
osu v přízemí tvoří vstup a v prvním patře zaoblený balkon s půlkruhově zakončeným 
vstupem na něj. Průčelí je členěno římsami a orámováním oken v podobě profilovaných 
šambrán a kandovaných pilastrů. Podélný trakt nalevo od hlavní budovy tvoří přízemní 
tělocvična, která je zakončena na západní straně půlkruhovou apsidou. Vpravo na hlavní 
budovu navazuje jednopatrový trakt, ve kterém se nachází byt ředitele školy. Tříosé jižní 
průčelí má v přízemí půlkruhově zakončená okna, místo prostředního okna v patře je 
zaoblený arkýř. Do bytu vede samostatný vstup z východní strany, který je umístěn v 
předsazeném přízemním zádveří, nad nímž je v patře umístěn balkon. Zadní dvoupatrový trakt 
školy je na východní straně zakončen přízemní půlkruhovou apsidou (tato část nebyla na 
původních plánech zakreslena), členění fasád odpovídá členění na hlavní budově. Téměř v 
celé budově jsou původní dvojitá dřevěná okna s různým typem členění, zachováno zůstalo 
často i kování. Budova je z části podsklepena, v těchto prostorech byly původně umístěny 
sklepy pro byt ředitele, prádelny, kotelna a sklep na uhlí. Dnes se v těchto místech nachází 
šatny studentů a školní jídelna. Ve zvýšeném přízemí hlavní budovy je malý byt školníka a 
nachází se zde také zázemí pro přiléhající tělocvičnu. Už v době vzniku měla tělocvična 
vlastní šatny a sklad nářadí, v případě potřeby mohla sloužit také jako aula - na jedné straně je 
galerie s kamenným zábradlím, na druhé vyvýšené pódium v půlkruhové apsidě. Také využití 
dalších částí budovy zůstalo zachováno v podstatě nezměněné podobě z doby svého vzniku - 
hlavní budova má v druhém podlaží sborovnu, ředitelnu, archiv a knihovnu, v dalších
2
prostorách se nachází odborné pracovny s přiléhajícími kabinety a ostatní učebny. V přední 
budově je umístěno hlavní dvouramenné schodiště, další schodiště s výtahem v proskleném 
půlválci bylo přistavěno při poslední rekonstrukci k východní straně dvorního křídla. Dvorní 
křídlo je dvoutraktové s učebnami umístěnými na západní straně a chodbou na východní 
straně. Při poslední rekonstrukci školy byla téměř v celém krovu budovy citlivě zbudována 
půdní vestavba s dalšími učebnami. V celé budově zůstala zachována řada architektonických i 
řemeslných prvků. Již ve vstupní chodbě s krátkým schodištěm najdeme původní kazetový 
strop do traverz, štukové členění stěn a barevnou mozaiku. Původní zůstaly téměř všechny 
interiérové kazetové dveře, zajímavé jsou prosklené lítaěkové dveře mezi jednotlivými částmi 
chodby. Na chodbách jsou na stropech štuková zrcadla, která jsou od sebe oddělena 
segmentovými pásy. Kazetový strop se nachází ve schodišťové aule každého podlaží, kvalitní 
řemeslnou práci představuje především hlavní kamenné dvouramenné schodiště v kombinaci 
s teracovým zábradlím. Zachována zůstala rovněž většina podlah, v učebnách jsou parkety 
(často doplněné dřevěným vyvýšeným stupínkem), na chodbách je keramická dlažba. 
Zajímavý prostor představuje také původní knihovna s dřevěnými regály a ochozem. Na 
chodbě u hlavního vstupu do budovy najdeme teracovou kašnu, nad níž je pamětní mozaika 
na bývalé studenty - padlé legionáře 1. světové války. Pozemek kolem budovy původně 
sloužil jako hřiště, park, botanická zahrada a zahrada ředitele. Dnes je část pozemku 
zatravněna, zbývající část slouží jako parkoviště. Na východní straně zahrady je postaven 
nový přístřešek pro auta. Oplocení kolem celého areálu je tvořeno replikami podezdívky a 
pilířů ze světlých betonových cihel a dřevěnými poli s geometrickými vzory.
Budova byla postavena pro jindřichohradecké gymnázium, které má ve městě dlouhou 
tradici a jehož založení spadá do 16. století. O výstavbu nové školní budovy se nejvíce 
zasloužil jeho tehdejší ředitel Ferdinand Hoffmeister. Plány na výstavbu pocházejí už z 
předválečné doby, se stavbou však bylo započato až 20. ledna 1920, vyučování v ní bylo 
zahájeno 1. září 1923. Během druhé světové války (od roku 1940) muselo gymnázium uvolnit 
budovu pro nově zřízenou německou školu vyšší, gymnázium bylo dočasně přeloženo do 
Soběslavi. V roce 1946 získalo gymnázium název po svém bývalém studentovi, Vítězslavu 
Novákovi. Stavbu gymnázia prováděl místní stavitel Josef Sonský podle návrhu architekta 
Bedřicha Bendelmayera. Samotná realizace se mírně lišila od původních plánů. Zejména 
některé historizující prvky exteriéru byly vypuštěny. V letech 1995 a 2009-2010 proběhla 
rekonstrukce budovy, při které byly upraveny některé podkrovní části na učebny a bylo 
přistavěno prosklené schodiště k dvornímu traktu.
Areál jindřichohradeckého gymnázia je hodnotným příkladem veřejné architektury, 
která ve větší míře vznikala a byla státem a obcemi podporována po vzniku samostatného 
Československa po první světové válce. Budova ve stylu prvorepublikové modemy s prvky 
secese a neoklasicismu patří mezi přední prvorepublikové stavby ve městě. Autorem této 
školy je významný pražský architekt Bedřich Bendelmayer, jehož tvorba zahrnuje stavby ve 
stylu historismu, secese, modemy i čistého prvorepublikového klasicismu. Půdorysně členitá 
budova zůstala dodnes zachována ve velmi autentickém stavu. Stavba si zachovala původní 
dispoziční řešení i původní řešení fasád. Výjimečné je zachování interiérů, které dokládá 
význam a kontinuitu ve využívání této budovy. Většina prostor dodnes funguje svému 
původnímu účelu - najdeme zde odborné učebny s kabinety, původní knihovnu, tělocvičnu a 
dokonce jsou zde stále umístěny byty určeny pro ředitele školy a školníka. Budova získala 
účelnou a moderní dispozici, která disponovala veškerým zázemím potřebným pro chod 
školy, zároveň byla skloubena s kvalitní architektonickou podobou. Stavba dodnes 
představuje významný urbanistický prvek. Uliční průčelí má reprezentativní a zároveň 
dynamickou podobu, kloubí se zde jednoduchost modemy s tradičními prvky neoklasicismu.
3
Dynamiku dodává průčelí výšková a dispoziční členitost jednotlivých traktů, 
reprezentativnost naopak podporuje výrazný vstup či kandované pilastry po stranách oken. 
Tuto výraznou podobu exteriéru doplňují výjimečně Zachovalé interiéry a zde použité 
architektonické a řemeslné prvky.11
V řízení se dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. vyjádřil Krajský úřad Jihočeského 
kraje, odbor kultury a památkové péče, dopisem č.j. KUJCK 31995/2014/OKPP ze dne 26. 5. 
2014, kterým prohlášení uvedené věci za kulturní památku nedoporučil s tímto odůvodněním:
„V objektu je stále dochována řada architektonických i řemeslných prvků, např. 
kazetový strop do traverz, štukové členění stěn, pamětní kašna s barevnou mozaikou, 
vybavení některých kabinetů, výplně otvorů, podlahy (parkety, dlažby). Související pozemek 
sloužil dříve jako hřiště, park a zahrada. Zároveň je potřeba konstatovat, že v předmětném 
objektu byly v letech 2008 - 2010 provedeny rozsáhlé stavební úpravy, a to půdní vestavba a 
novostavba výtahu na plášti budovy ve dvorní fasádě a úpravy suterénu, dále je ještě 
připravena instalace solárního systému pro ohřev teplé vody v prostorách půdní vestavby a 
zázemí školy a probíhá provádění výměny okenních výplní, které jsou již v nevyhovujícím 
technickém stavu. V těchto věcech jsou již vydána závazná stanoviska příslušného správního 
orgánu. Areál gymnázia není situován v prostoru Městské památkové rezervace Jindřichův 
Hradec, nachází se však na území ochranného pásma Městské památkové rezervace 
Jindřichův Hradec a je tedy i zde vykonávána státní správa památkové péče. Vlastník se musí 
řídit příslušnými ustanoveními zákona č. 20/1987 Sb., kde v § 14 odst. 2 je stanovena 
povinnost vyžádat si závazné stanovisko v případě záměru činnosti. Je pravdou, že pokud 
objekt není zapsán jako nemovitá kulturní památka a je umístěn v ochranném pásmu Městské 
památkové rezervace není vlastník povinen, pokud nezasahuje do vnějšího vzhledu, si vyžádat 
ke svým záměrům závazné stanovisko příslušného orgánu památkové péče. V tomto případě 
je však třeba uvést, že vlastník spravuje objekt se zřetelem na jeho architektonické a 
historické hodnoty. Avšak nově vybudované prostory v podkroví, přístavba výtahu a rovněž 
úpravy v suterénu znamenají značný zásah do původní podoby a prohlášením areálu za 
nemovitou kulturní památku, jako celku, by byly předmětem památkové ochrany i zcela 
novodobé prvky (dveře, několik plastových oken, střešní okna, omítky, podlahy atd.), jejichž 
případné úpravy budou řešeny v budoucnu. U těchto prvků nelze o památkových hodnotách 
hovořit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor 
kultury a památkové péče nedoporučuje prohlášení uvedené věci kulturní památkou. Areál 
gymnázia Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci, Husova ulice čp. 333/11 nelze nyní 
vzhledem k výše uvedeným skutečnostem označit za významný doklad historického vývoje, 
životního způsobu a prostředí společnosti ve smyslu ustanovení § 2, odst. 1, písm. a), zákona 
č. 20/1987 Sb.“
Dále se v řízení se dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. vyjádřil Městský úřad 
Jindřichův Hradec, úsek státní památkové péče, a to dopisem ze dne 13. 5. 2014, č. j. 
ROZ/20781/2014/BU, který vyslovil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku 
souhlas, s následujícím odůvodněním: „Budova byla postavena v pěkném a klidném prostředí 
parku, s tělocvičnou, odbornými pracovnami a laboratořemi i se školním hřištěm. Zásluhy o 
vybudování této moderní školy měl ředitel dr. Ferdinand Hoffmeister. Stavba je členěna do 
několika křídel s valbovými střechami. Křídla jsou většinou učebnové dvojtrakty. 
Nej výraznější je vstupní průčelí do ulice Husova. Tato vstupní část je dvoupatrová s vysokou 
mansardovou střechou, která zakrývá další patro. Po pravé straně vstupní části je drobnější 
obytná část s arkýřem a valbovou střechou s volskými oky a nalevo od vstupu je nižší křídlo s 
obdobně zastřešenou tělocvičnou. Hlavní průčelí budovy má sedm okenních os, z nichž
4
prostřední je zvýrazněna širšími okny, v patře je okno půlkruhově zaklenuto. Toto okno je 
součástí vstupu na segmentový balkon nad hlavním vstupem. Portál je zapuštěný, lemovaný 
historizujícími polosloupy. Fasády jsou členěny šambránami a římsami, v druhém patře i 
pilastry. Hlavní římsa má výrazné mutuli (tenké deskové konzoly nad vlysem) bez kapek. 
Pozemek školy je ohrazen plotem, jehož geometrické výplně dobře korespondují se stylem 
budovy. Pozemek gymnázia je situován do klidné polohy mezi dva městské parky. V 
návaznosti na výše uvedené skutečnosti orgán státní památkové péče konstatuje, že výše 
uvedená budova gymnázia by mohla být pro své historické a architektonické hodnoty 
prohlášena za kulturní památku. Současně je však nutno poznamenat, že předmětný objekt je 
situován mimo prostor Městské památkové rezervace Jindřichův Hradec (pouze na území 
ochranného pásma rezervace, pohledově se neuplatňující vůči MPR) a z toho důvodu byla v 
minulosti připuštěna a odsouhlasena poměrně rozsáhlá půdní vestavba za téměř 32 mil. Kč, 
která probíhala v letech 2008 až 2010. Do půdních prostor byly nově vestavěny dvě kmenové 
učebny, dvě jazykové učebny, dva kabinety, počítačová učebna, knihovna, kreslíma, hudební 
místnost, nahrávací studio, školní divadelní místnost a sociální zařízení. Půdní prostory mají 
rovněž řešen bezbariérový přístup pomocí výtahu na plášti budovy. Fotodokumentace prací 
půdní vestavby viz. http://new.gvn.cz/projekty-rop/fotodokumentace-pv. Rozhodnutím 
zdejšího úřadu ze dne 04. 12. 2008 pod čj.ROZ/63649/08/My bylo vydáno kladné závazné 
stanovisko k instalaci solárního systému pro ohřev teplé vody v prostorách půdní vestavby a 
zázemí školy. Dalším pravomocným rozhodnutím Městského úřadu Jindřichův Hradec, 
odboru rozvoje, jako místně příslušného orgánu státní památkové péče, ze dne 18.04.2014 
pod čj. ROZ/9755/14/My byla dále odsouhlasena i realizace obnovy výplní v objektu 
gymnázia (formou částečné repase stávajících špaletových oken v počtu 85 ks nebo formou 
částečně výměny za Euro profil v počtu 145 ks) a dále i výměna dveřních výplní. Předmětné 
správní řízení probíhalo na základě žádosti zmocněnce vlastníka ze dne 24.02.2014 a 
písemného vyjádření Národního památkového ústavu - územní odborné pracoviště v Českých 
Budějovicích č.j. NPU331/15374/2014 ze dne 17.03.2014. Výše uvedené skutečnosti bude 
tedy rovněž nutno zohlednit v procesu prohlášení věci za kulturní památku dle příslušných 
ustanovení památkového zákona.“
Z důvodu probíhajících stavebních prací v objektu budovy gymnázia od doby podání 
podnětu na prohlášení za kulturní památku Ministerstvo kultury požádalo NPU, ú.o.p. v Č.B. 
o aktualizaci původního odborného posudku k návrhu o prohlášení ze dne 27. 5. 2014. 
Odpověď NPÚ, ú.o.p. v Č.B. č.j. NPÚ/331/83230/2017 byla doručena 26. 10. 2017, a to s 
opětovným doporučujícím stanoviskem a dalšími doplňujícími informacemi:
„Předmětem původního návrhu na prohlášení byla vlastní budova gymnázia na 
pozemku par. č.1619, oplocení na pozemcích na parc.ě. 1620/1, 1620/2, 1621 a pozemky 
parc.č. 1619, 1620/1, 1620/2, 1621. Předmětem návrhu nebyl nový přístřešek pro auta na 
pozemku parc.č. 1620/2. Na základě aktuálně provedeného místního šetření byly zjištěny 
některé nové skutečnosti. V roce 1995 a v letech 2008-2010 proběhla rekonstrukce budovy, 
při které byly upraveny některé podkrovní části na učebny, k dvornímu traktu bylo přistavěno 
prosklené schodiště s výtahem. V letech 2014 - 2017 došlo, téměř v celé budově, k realizaci 
obnovy výplní, formou částečné repase stávajících špaletových oken nebo formou částečně 
výměny za Euro profil nebo formou výměny za plastová okna (učebna chemie, na části 
východního průčelí). V budově došlo i k výměně některých dveřních výplní. Všechny úpravy 
byly projednány a konzultovány s Městským úřadem Jindřichův Hradec, s oddělením 
památkové péče, které vydalo závazná stanoviska k jednotlivým stavebním úpravám. V 
následujících letech dojde k postupné výměně zbývajících okenních výplní. V interiéru došlo 
jen k drobným stavebním úpravám (např. výměna původní podlahy za keramickou dlažbu v
5
učebně chemie, ...)• Pozemek (parc.č. 1620/1, 1620/2, 1621) kolem budovy původně sloužil 
jako hřiště, park, botanická zahrada a zahrada ředitele. Dnes je část pozemku zatravněna, 
zbývající část slouží jako parkoviště. Na východní straně zahrady, na pozemku 1620/2, je 
postaven nový přístřešek pro auta. Dle vyjádření vedení gymnázia by během tří let měla být v 
zahradě (parc.č. 1621) vybudována nová přístavba jídelny a společenského sálu. Oplocení 
kolem celého areálu je tvořeno replikami podezdívky a pilířů ze světlých betonových cihel a 
dnes již z větší části vyměněnými kovovými poli s geometrickými vzory. Pouze východní část 
oplocení má ještě dřevěná výplňová pole, která budou v roce 2018 vyměněna za shodná 
kovová pole. Jak již bylo v územní komisi ze dne 19. 5. 2014 zkonstatováno, areál 
jindřichohradeckého gymnázia je hodnotným příkladem veřejné architektury z počátku 20. 
století. Budova ve stylu prvorepublikové modemy s prvky secese a neoklasicismu patří mezi 
přední prvorepublikové stavby ve městě Jindřichův Hradec a jejím autorem je významný 
pražský architekt Bedřich Bendelmayer. Půdorysně členitá budova zůstala dodnes zachována 
ve velmi autentickém stavu a vyniká jednotným komplexním a uceleným architektonickým 
pojetím vysoké umělecké a architektonické kvality. Budova vykazuje zejména vysoký stupeň 
dochování autenticity fasád (i přes výměnu dřevěných špaletových oken), moderního 
dispozičního řešení a interiérů včetně architektonických a řemeslných prvků. Většina prostor 
dodnes funguje svému původnímu účelu. Uliční průčelí má reprezentativní moderní podobu s 
tradičními prvky neoklasicismu a zároveň i dynamickou podobu, kterou vytváří výšková a 
dispoziční členitost jednotlivých traktů. Památková hodnota je umocněna urbanistickým 
umístěním tvořící významný a cenný prvek ve městě. Z výše uvedených důvodů a přes 
provedené modernizační úpravy územní komise doporučila areál gymnázia čp. 333 v 
Jindřichově Hradci včetně pozemků k prohlášení za nemovitou kulturní památku. Zároveň 
doporučila jmenovitě z případného rozhodnutí o prohlášení areálu gymnázia vyjmout objekt 
přístřešku pro auta na pozemku pare. č. 1620/2.“
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. byli o obdržení podnětu a 
zahájení správního řízení o prohlášení výše uvedeného souboru za kulturní památku 
vyrozuměni oba účastníci řízení. Zároveň byli v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu 
informováni o tom, že již byly shromážděny podklady, potřebné pro vydání rozhodnutí a byli 
vyzváni, aby se vyjádřili jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhli jejich 
doplnění.
Této možnosti využil Jihočeský kraj, který zaslal své vyjádření v dopise ze dne 13. 11. 
2017, č.j. KUJCK/132314/2017, v němž uvádí:
„Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje vydal dne 26. 5. 
2014 pod č. j.: KUJCK 31995/2014/OKPP na základě Vaší žádosti o vyjádření k prohlášení 
věcí „budovy gymnázia Husova ul. 333/11, na parcele a včetně parcely p. č. 1619, k. ú. 
Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj, za kulturní památku11. V tomto vyjádření odbor kultury a 
památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje nedoporučuje prohlášení uvedené věci za 
kulturní památku, z důvodů které jsou podrobně v tomto vyjádření popsány. Jako například, 
že v předmětném objektu byly v letech 2008 - 2010 provedeny rozsáhlé stavební úpravy, a to 
půdní vestavba a novostavba výtahu na plášti budovy ve dvorní fasádě a úpravy suterénu, což 
znamená značný zásah do původní podoby objektu. Všechny tyto zásahy znamenají změnu 
hmotového uspořádání objektu, neboť se jedná o moderní zásahy do samotné podstaty 
vzhledu objektu a jejich stavebních konstrukcí, které nejsou dle vlastníka slučitelné se 
statutem kulturní památky. Objekt je uzpůsoben pro účely školy a tento účel si objekt ponechá 
i do budoucna a vzniklé zásahy do konstrukcí a nástavby či přístavby, tak nebude možné z 
provozních důvodů odstranit a zůstanou zachovány. Prohlášením objektu za kulturní památku
6
s těmito nevhodnými úpravami se tak památkovou hodnotou objektu stávají i tyto nevhodné 
úpravy. Ve Vašem dopise ze dne 3110. 2017 jsou navíc vyjmenovány další nemovitosti, které 
by měly být prohlášeny za nemovitou kulturní památku a jsou to: - pozemek parcela KN č. 
1620/2 včetně stavby garáže, která je součástí tohoto pozemku, garáž je samostatně stojící 
objekt zcela mimo hlavní budovu gymnázia, byla postavena v roce 2008 - pozemky parcely 
KN č. 1620/1 a 1621 - ostatní plochy v areálu Gymnázia Vítězslava Nováka, Husova 333, 
Jindřichův Hradec. Na základě výše popsaných skutečností Vám jako vlastník všech 
citovaných nemovitostí sdělujeme, že zásadně nesouhlasíme s jejich prohlášením za 
nemovitou kulturní památku.44
Ministerstvo kultury následně vydalo první prvoinstanční rozhodnutí ě.j. MK 
16819/2018 OPP dne 13. 3. 2018, kterým byl soubor „Gymnázium Vítězslava Nováka44 v 
Jindřichově Hradci prohlášen za kulturní památku, zatímco stavba garáží v areálu jím nebyla 
prohlášena za kulturní památku.
Proti tomuto rozhodnutí účastník řízení -  Jihočeský kraj, podal rozklad v dopise ze 
dne 28. 3. 2018, č. j. KUJCK/43135/2018. V něm mimo jiné namítá, že ve výroku je chybně 
uvedeno číslo pozemku 1602/2, neboť tento pozemek se v areálu gymnázia nenalézá.
Tehdejší ministr kultury druhoinstančním rozhodnutím ze dne 23. 11. 2018, ě.j. MK 
71121/2018 OLP, rozkladu vyhověl a zrušil první prvoinstanční rozhodnutí Ministerstva 
kultury ze dne 13. 3. 2018, ě.j. MK 16819/2018 OPP a věc vrátil Ministerstvu kultury k 
novému projednání. Druhoinstanční orgán prvoinstančnímu především uložil: „V odůvodnění 
nového rozhodnutí Ministerstvo kultury musí řádně vyhodnotit a odůvodnit, jak vyřešilo 
otázku střetu veřejného zájmu na ochraně kulturního dědictví s veřejným zájmem na úseku 
školství, tj. otázku slučitelnosti prohlášení souboru za kulturní památku se záměrem dostavby 
souboru. Za tím účelem Ministerstvo kultury požádá účastníka o předložení studie dostavby 
souboru. Dále Ministerstvo kultury musí posoudit, zda není prohlášení předmětného souboru 
za kulturní památku nadbytečné z důvodu, že ochrana souboru je již dostatečná s ohledem na 
ochranný režim ochranného pásma památkové rezervace a na obsah ustanovení zákona č. 
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a to konkrétně § 18 
odst. 4, kterým je stanoveno, že „územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí 
přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a 
archeologického dědictví, přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života 
obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné 
využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných 
pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru 
využití zastavěného území. Dále § 19 odst. 1 písm. e) a o), kterým je stanoveno, že „úkolem 
územního plánování je zejména stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména 
pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na 
využitelnost navazujícího území44 a „uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, 
urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.44 Ministerstvo kultury při 
hodnocení věci musí rovněž přihlédnout ke stanovisku veřejného ochránce práv ze dne 22. 1. 
2008, sp. zn. 4188/2007/VOP/MH, kde se mj. uvádí: „Institut prohlášení stavby za kulturní 
památku by neměl být vnímán jako účelový nástroj zabránění demolice určité stavby (pozn.: 
rovněž lze vztáhnout na zásadní rekonstrukce či dostavby) ... Je zřejmé, že stát nemůže 
formou prohlášení nemovitosti za kulturní památku chránit všechny historické, 
architektonicky zajímavé, osobité a autorsky ojedinělé stavby. Je především úkolem místních 
samospráv, aby dovedly chránit architektonicky obraz svého města či vesnice, a to jak 
prostřednictvím kvalitních územních plánů, tak spoluprací se stavebním úřadem a vlastníky
7
těch staveb, které byť nejsou kulturními památkami, tak svým způsobem dotvářejí charakter 
vzhledu lidského sídla.“ V neposlední řadě se Ministerstvo kultury musí v novém rozhodnutí 
řádně argumentačně vypořádat se všemi ostatními námitkami uplatněnými v nyní podaném 
rozkladu, které budou v době vydání nového prvoinstančního rozhodnutí z věcného hlediska i 
nadále relevantní pro posouzení merita věci (např. námitky, týkající se zmatečnosti 
identifikace dotčených pozemků).“
Následně Ministerstvo kultury pokračovalo v prvoinstančním řízení ve věci. Za 
účelem prověřit, zda zde není případné právo účastníka řízení nabyté v dobré víře, jehož 
realizace by mohla mít vliv na památkovou hodnotu budovy, zaslal na žádost ministerstva 
Městský úřad Jindřichův Hradec, odbor výstavby a územního plánování, v dopise ze dne 8. 4. 
2019, č. j. VÚP/19758/19/Ša, kopie kolaudačních souhlasů vydaných po roce 2000, které se 
týkají předmětné budovy gymnázia. Bylo prověřeno, že realizace všech těchto stavebních 
úprav byla dokončena před zahájením řízení o prohlášení souboru za kulturní památku a v 
současnosti stavebnímu úřadu není nic známo o případném záměru přístavby předmětné 
budovy gymnázia.
Na žádost Ministerstva kultury zaslal NPÚ, ú.o.p. v Č.B. vyjádření ze dne 20. 10. 
2019, č. j. NPU-331/83230/2017, v němž se vyslovuje k otázkám přístavby gymnázia a jejího 
vlivu na památkové hodnoty budovy a k režimu ochranného pásma městské památkové 
rezervace v Jindřichově Hradci. K otázce plánované přístavby dopis uvádí, že NPÚ, ú.o.p. 
v C.B. nezjistil a ani nebyl informován o tom, že by v současné době probíhala plánovaná 
přístavba budovy gymnázia. V této souvislosti nebyl Národní památkový ústav osloven a ani 
nebyl požádán o konzultaci při realizaci nové dostavby gymnázia. Dále sděluje: „Budova 
gymnázia leží na území ochranného pásma MPR Jindřichův Hradec. Režim ochranného 
pásma je zaměřen na urbanistické a stavební zásahy, které mohou negativně ovlivnit hodnoty 
památkové rezervace. Ochranné pásmo samo o sobě není památkově chráněným územím a 
nelze na daném území uplatňovat obdobná kritéria památkové ochrany jako v územích 
památkově chráněných. Veškeré stavební zásahy se posuzují ve vztahu k chráněnému území a 
to především v pohledovém uplatnění směrem z rezervace i v pohledech na území rezervace z 
vnějšku. Vzhledem k tomu, že se dotčený objekt nachází v poměrně velké vzdálenosti od 
MPR Jindřichův Hradec a není v přímém pohledovém kontaktu s touto rezervací, nelze 
případné podmínky ke všem stavebním úpravám dle zákona č. 20/1987 Sb. požadovat. Zásah 
památkové péče je tedy závislý pouze na přístupu investora. Jelikož je objekt gymnázia, 
respektive jeho střecha, viditelný pouze při pohledu z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie 
v Jindřichově Hradci, z titulu ochranného pásma MPR Jindřichův Hradec by bylo možné 
korigovat pouze radikální stavební zásahy, které by ohrožovaly stávající charakter střešní 
krajiny, zásadní výškovou změnu hmoty objektu. Dále by bylo možné usměrňovat novou 
barevnost fasády, která by mohla nepříznivě působit při výhledech na objekt ze zmíněné věže 
kostela. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že režim Ochranného pásma 
MPR Jindřichův Hradec je pro zachování památkových hodnot budovy gymnázia čp. 333 v 
Husově ulici v Jindřichově Hradci nedostatečný.14
Ve věci se vyjádřila na svém jednání dne 15. 11. 2019 poradní komise Ministerstva 
kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku. V zápise z 
jednání se uvádí: „Komise jednomyslně doporučuje prohlášení budovy za kulturní památku. 
Komise se ztotožňuje s důvody, které ministerstvo uvedlo v rozhodnutí z roku 2018. Komise 
zdůrazňuje, že jde o velmi kvalitní architektonické řešení školní budovy od architekta 
Bedřicha Bendlmayera. Pozoruhodné je jak celkové architektonické řešení, tak reprezentativní 
výzdoba interiérů, která je ukázkou uměleckořemeslné produkce své doby. Významně
8
dokumentuje jednu ze stylových poloh hledání reprezentativního stylu mladé demokratické 
republiky. Jde o cenný doklad péče první republiky o vzdělání a kultivaci mladé generace 
prostřednictvím estetických kvalit prostředí. Areál školy je významný i z urbanistického 
hlediska, jednak svým parkovým řešením, jednak jako součást nové části města s koncentrací 
veřejných reprezentativních budov. Stavba je jak v exteriéru, tak v interiérech zachována v 
mimořádné autenticitě a celistvosti a v posledních letech prováděné stavební úpravy tyto 
hodnoty respektují, nijak nesnižují památkovou hodnotu budovy.“
V souladu s pokyny druhoinstančního rozhodnutí ve věci poté ministerstvo vyzvalo 
oba účastníky řízení k zaslání nově vyhotovené studie přístavby budovy gymnázia, kterou 
Jihočeský kraj zmiňuje v rozkladu ze dne 28. 3. 2018 jako „v současné době vyhotovenou44.
Následně Ministerstvo kultury obdrželo od jednoho z účastníků řízení -  Gymnázia V. 
Nováka, materiál nazvaný „Analýza a koncepce stavebního programu44, datovanou červnem 
2019, tedy dokončenou po podání rozkladu ze dne 28. 3. 2018, v němž byla studie zmíněna 
jako vyhotovená. Ministerstvo proto dopisem ze dne 28. 1.2020 vyzvalo oba účastníky řízení 
o upřesnění, především o sdělení, zda zaslaný materiál je totožný s v rozkladu zmiňovanou 
studií a dále o upřesnění, jaký veřejný zájem na úseku školství je dle jejich pohledu v kolizi s 
prohlášením souboru za kulturní památku. Na tuto výzvu odpověděl jeden z účastníků řízení -  
Gymnázium V. Nováka, dopisem ze dne 6. 2. 2020, kde uvádí, že zaslaný materiál „Analýza a 
koncepce stavebního programu44 je totožný s v rozkladu zmiňovanou studií. Dopis dále 
vyjadřuje nesouhlas s prohlášením souboru, konkrétně uvádí: „Důvody pro vybudování nové 
půdní výstavby a přístavby proskleného schodiště s výtahem jsou i dnes, možná více než v 
době svého vzniku, zcela zřejmé. Stejně jako se vyvíjí společnost, vyvíjejí se i nároky a 
požadavky na vyučování, na prostory, ve kterých k výchovně vzdělávacímu procesu dochází a 
na něž jako pedagogové, učitelé, vychovatelé a ředitelé musíme myslet a přizpůsobit se jim. V 
aktuálním školním roce 2019/2020 jsou třídy v moderním půdním prostoru beze zbytku 
využívány. Nejen žáky naší školy, ale i veřejností, která zde pořádá besedy, přednášky, 
workshopy apod. Důvod pro vybudování proskleného schodiště s výtahem zcela logicky 
navazuje. Myšlenkou nejen soudobého vzdělávání je bezbariérovost, absolutní vstřícný krok k 
umožnění vzdělávat i žáky s tělesným omezením. Vzhledem k současnému počtu 450 žáků 
školy, 44 pedagogických pracovníků a 15 provozních zaměstnanců jsme nuceni do budoucna 
počítat s nutnou přístavbou prostoru šaten, kdy je v současné chvíli absolutní nedostatek 
šatních skříněk pro všechny žáky a řešíme tento palčivý problém velmi krizově, stejně tak 
jako ze stejného kapacitního důvodu vážně uvažujeme o vybudování většího prostoru jídelny, 
kde se průměrně denně vydává 400 obědů; rovněž poskytujeme stravování Střední 
zdravotnické škole v Jindřichově Hradci, a kde prostory pro kvalitní a pohodlné stolování jsou 
také v rozporu se současným trendem. Nevylučujeme ani možnost výstavby multifunkčního 
šálku, kde bychom moc chtěli propojit Genia Loci s veřejností a umožnit tak širokému plénu 
zájemců možnost setkávat se, vzdělávat se a diskutovat v místě, kde je možné sloučit 
historické s moderním. Pokud mohu reagovat na dopis ze dne 9. 1.
2018, velice oceňuji její starost o historickou budovu GVN v Jindřichově Hradci. V tomto 
duchu se snažíme o zušlechťování a návrat k původnímu vzhledu interiérů - konkrétně nově 
rekonstruovaným tzv. pietním místem padlých absolventů GVN v dobách obou světových 
válek, vyčištěním kamenného obložení v prostoru pietního místa, instalací skleněných 
pamětních desek, květinovou vazbou; dále pak vybílením stěny v chodbě u vstupu do budovy; 
renovací a nátěrem do původní barvy podlahové krytiny, konkrétně parket v místnostech 
bývalého bytu školníka, renovací a nátěrem dveří v prostoru bývalého školníkova bytu dle 
původních odstínů barev. V tomto prostoru bude nově školní psycholožka, zcela zřejmé 
propojení současné potřeby o odbornou konzultaci v nově rekonstruovaných prostorách. V
9
tomto směru chceme i nadále pokračovat. S respektem a úctou k tradici, v současnosti a za 
využití možností moderní doby. Ze všech výše zmiňovaných důvodů a s ohledem na 
očekávaný nárůst počtu žáků, který si vyžádá další nutné investice, nesouhlasím s 
prohlášením budovy GVN a pozemku za kulturní památku. “
Ministerstvo v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu informovalo oba účastníky řízení 
v dopise ze dne 3. 4. 2020, č. j. MK 23398/2020 OPP o tom, že již byly shromážděny všechny 
podklady pro rozhodnutí a vyzvalo je, aby se vyjádřili jak k podkladům, tak ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhli jejich doplnění. Účastníci řízení této možnosti nevyužili.
Po vyhodnocení výše uvedeného Ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí č.j. MK 
50680/2020 OPP, sp. zn. MK-S 4684/2014 OPP ze dne 3. 9. 2020, které obsahuje rozkladem 
napadenou I. část výroku, kterou Ministerstvo kultury podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb. prohlásilo za kulturní památku soubor “Gymnázium Vítězslava Nováka“, a to s 
následujícím odůvodněním:
„Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Konstatovalo, že budova Gymnázia Vítězslava Nováka s 
přilehlými pozemky v souboru je významnou ukázkou architektonicky hodnotné veřejné 
stavby z prvních let samostatné republiky. Dobová kvalita řemesla a hledání 
architektonických forem mladého samostatného státu jsou zde pořád přítomné a patrné jak v 
celku, tak i v detailech. Nejenom stavebně-strukturálních, ale i řemeslných, od základního 
hmotového uspořádání souboru jako kompozičního celku, po detaily v interiéru.
K celkové vnější podobě přispívá architektonické řešení budovy o dvou patrech s 
mansardovou střechou a zejména prvky fasády hlavního průčelí. To je pojaté osově, se sedmi 
poli. Uliční vstup je monumentální, s výškou přes celé spodní podlaží, s nadsvětlíkem. 
Měřítko zjemňuje mansardová střecha, zakrývající půdní vestavbu v nově získaném třetím 
patře, tvarově nekolidující s hmotou budovy. Vpravo od hlavní části se vstupem je 
jednopatrový trakt s bývalým bytem ředitele, nalevo navazuje nižší parter tělocvičny. 
Provedení tvaroslovných detailů hlavního průčelí, okenních otvorů s různým rámováním v 
každém patře a polosloupů u vstupu odkazuje na inspiraci v rané geometrické moderně. 
Architektonické pojetí budovy navazuje na dřívější stavby jejího tvůrce - významného 
pražského architekta Bedřicha Bendelmayera. V tomto případě jde o jeho pozdní tvorbu, s 
viditelnými odkazy na předchozí styly - historismus, secesi, s pozdně klasicistními vlivy 
umírněného vzhledu. V neposlední řadě k celkové historické a památkové kvalitě patří 
kontextuální začlenění budovy do urbanistické skladby této části Jindřichova Hradce.
V interiéru se dochovala řada původních hodnotných prvků a zdobných detailů v 
dobrém stavu. Patří sem zejména původní dělící prosklené stěny s oboustranně kyvnými 
dveřmi, kamenné schodiště a ostění s granitovými prvky nebo kovové zábradlí a drobnosti 
typu označení provozů s kubizující dekorativností. Vše bylo provedeno s nadprůměrnou 
řemeslnou zručností svých tvůrců na začátku 20. let minulého století. Tyto řemeslné a 
uměleckořemeslné původní detaily zdůrazňují vysokou autenticitu budovy v exteriéru i v 
interiéru a dotvářejí významnou památkovou hodnotu předmětného souboru.
K pozitivní stránce přístupu vlastníka a správce objektu patří i jejich snaha o poměrně 
kvalitní adaptaci pro současné potřeby provozu gymnázia a snahu o vytvoření kultivovaného 
prostředí na trvajících historických základech. Ministerstvo dále v souladu se shromážděnými 
stanovisky s výjimkou stanoviska odboru památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje
10
konstatuje, že nedávno proběhlé stavební úpravy budovy gymnázia nesnižují památkovou 
hodnotu celku. Jde o stavební změny, jmenovitě výměnu oken a některých dveří, půdní 
vestavbu nových učeben se zázemím, prosklenou přístavbu schodišťové věže s výtahem 
umístěnou ve dvorní části a výměnu kotlů topení, které přispívají ke zkvalitnění provozu 
gymnázia a nepoškozují hodnotné architektonické prvky budovy. Tyto úpravy byly provedeny 
ve spolupráci s památkovými orgány.
Součástí architektonické kompozice budovy je její hmotová kompozice a umístění v 
prostoru oploceného areálu zahrady s manipulační plochou. Zahrada s dvorem jsou součástí 
architektonické kompozice budovy, soubor společně tvoří jednotný architektonický celek, 
vymezený původním oplocením v jednotném stylu s budovou. Areál zahrady a dvora včetně 
oplocení poskytují architektuře budovy vhodné prostředí pro vyznění jejích kvalit. Přístřešek 
pro auta umístěný na parcele ě. 1620/2 se na kvalitách architektury souboru nepodílí, ani je 
nijak nesnižuje, proto nebyl do prohlášeného souboru zahrnut.
Shromážděná stanoviska potvrzují významnou památkovou hodnotu souboru, 
výjimkou je pouze stanovisko odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského 
kraje, které prohlášení nedoporučuje z důvodu novodobých stavebních úprav budovy, o nich 
se domnívá, že jsou „značným zásahem do původní podoby“. Jak bylo v řízení prokázáno 
(touto otázkou se podrobněji zabývala poradní komise ministerstva), novodobé stavební 
úpravy nesnižují památkovou hodnotu souboru. Jde o citlivé a potřebné novodobé úpravy, 
provedené v souladu s doporučením orgánů památkové péče, které přizpůsobily budovu 
modernímu provozu. Takové úpravy jsou u kulturních památek obvyklé, příkladem může být 
i barokní budova Nosticova paláce, přizpůsobená modernímu provozu Ministerstva kultury 
(vestavba výtahu, sociálního zázemí či kotelny na půdě).
V rámci hodnocení se ministerstvo zabývalo též řadou námitek, vznesených 
současným účastníkem řízení. Účastník řízení -  Jihočeský kraj, v dopise ze dne 13. 11. 2017, 
č. j. KUJCK/132314/2017, vyjadřuje nesouhlas s prohlášením. Jako důvod uvádí novodobé 
stavební úpravy včetně plánované výměny elektroinstalace. Tato námitka je vypořádána výše, 
neboť byla uvedena i ve stanovisku odboru památkové péče krajského úřadu. V případě 
elektroinstalace jde o nezbytnou údržbu budovy, nezbytnou i pro kulturní památky, která 
nesnižuje památkovou hodnotu souboru. Jihočeský kraj jako účastník řízení námitku opakuje i 
v rozkladu ze dne 28. 3. 2018, kde vznáší i další námitky: „... nesouhlasí s prohlášením 
okolních pozemků -  zahrady včetně oplocení, neboť tak dojde k zamezení rozvoje školy a 
jejího fungování. Škola ke svému rozvoji potřebuje nové prostory pro vybudování 
multifunkčního šálku a k rozšíření jídelny a šatny. Na přístavbu budovy pro tyto účely byla v 
současné době vyhotovena studie.“ Tato studie, zaslaná Gymnáziem V. Nováka, je datována 
později, pochází z června 2019. Dle sdělení účastníka -  Gymnázia V. Nováka, je totožná se 
studií, zmiňovanou v dopise Jihočeského kraje ze dne 13. 11. 2017. Nejde o studii 
architektonickou, která by představovala projekt přístavby gymnázia, spíše jde o jakési 
prostorové zmapování aktuálního dispozičního a funkčního využití budovy a možností 
kapacitního navýšení budovy. Studie zobrazuje řadu náhodně vybraných obecných příkladů 
proměn školních interiérů z celého světa. Tyto příklady jsou ryze ilustrativního charakteru bez 
zřejmé souvislosti s předmětnou budovou a jejími nespornými architektonickými kvalitami. 
Zároveň studie nijak nedokládá, jak se uvedené příklady pozitivně promítnou do kvality 
výuky, studie pracuje pouze s předpoklady, které nejsou podloženy důkazy. Uvedené příklady 
interiérů školních budov se jeví jako příklady realizovaných zahraničních novostaveb, které 
nemohou zohledňovat jedinečný potenciál a architektonická specifika právě této budovy, jde 
spíše o náhodný výběr ilustrací, u nichž ani nejsou uvedeny prameny a zdroj. Tyto příklady by
11
mohly být inspirací pro projekt nové školní budovy, nejsou však příkladem k adaptaci 
jakékoli architektonicky významné historické budovy. Studie na str. 60 uvádí tezi: „Stávající 
historická budova je z hlediska prostoru již zcela nasycena. Je tedy přirozené a žádoucí, aby 
se škola vyvíjela, rostla, vzkvétala, rozrůstala." K této tezi ministerstvo uvádí, že objemový 
růst školní budovy je pouhou kvantitativní veličinou, nikoli kvalitativní. Kvalitou výuky se 
předložená studie nezabývá, pouze deklaruje, nedokazuje. Předložený materiál nemá 
charakter odborné studie ani projektu, není ani odbornou analýzou či skutečnou koncepcí 
rozvoje. Ministerstvo proto opakovaně vyzvalo oba účastníky dopisem ze dne 28. 1. 2020, jak 
je uvedeno výše, k „upřesnění, jaký veřejný zájem na úseku školství je dle Vašeho pohledu v 
kolizi s prohlášením souboru za kulturní památku". Účastníci řízení na tuto otázku 
neodpověděli, veřejný zájem, který by byl v kolizi s prohlášením souboru za kulturní 
památku, tak v řízení nebyl doložen. Ministerstvo dodává, že památková ochrana účastníkům 
řízení nebrání v dalším funkčním a smysluplném využívání objektu, příkladem je řada 
školních budov, které jsou kulturními památkami, aniž by tím trpěla kvalita výuky.
Dále rozklad namítá, že soubor je na území ochranného pásma Městské památkové 
rezervace Jindřichův Hradec a má tedy dostatečnou památkovou ochranu. V souladu se 
sdělením NPÚ, ú.o.p. v Č. B., ministerstvo konstatuje, že úkolem ochranného pásma Městské 
památkové rezervace je chránit památkové hodnoty rezervace, nikoli památkové hodnoty, 
vyskytující se na území ochranného pásma. Námitka rozkladu je tedy nedůvodná.
Závěrečné vyjádření Gymnázia V. Nováka k výše vypořádaným námitkám vznáší, že 
současná kapacita šaten a jídelny nevyhovuje a bude ji nutné do budoucna řešit přístavbou, 
rovněž existuje záměr přístavby multifunkčního sálu. K výše uvedeným záměrům Gymnázia 
V. Nováka dosud neexistuje reálná architektonická studie, a proto se k nim nelze v rámci 
tohoto řízení vyjádřit. Nelze posoudit, nakolik jde vskutku o nezbytnou potřebu školy, ani zda 
ji lze uspokojit v rámci stávajících prostor. Případné budoucí reálné záměry by však měly být 
konzultovány s orgány památkové péče. Předpokládaný nárůst počtu žáků, o němž se zmiňuje 
vyjádření Gymnázia V. Nováka, je nyní pouze hypotetickým předpokladem, který může mít 
různé varianty řešení, nejen objemnou přístavbou této historické budovy, nýbrž např. 
vybudování prostorově neomezené moderní novostavby.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo kultury dospělo v souladu se stanoviskem 
Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Českých Budějovicích, úseku státní památkové 
péče Městského úřadu Jindřichova Hradce i odborné poradní komise ministerstva k závěru, že 
soubor „Gymnázium Vítězslava Nováka" je významnou ukázkou architektonicky hodnotné 
veřejné stavby z prvních let samostatné Československé republiky. Proto splňuje podmínky 
pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu § 2 odst. 1 a) zákona č. 20/1987 Sb.“
Výše citované rozhodnutí v rozsahu I. části jeho výroku napadl jeden ze dvou 
účastníků řízení - GVN včas podaným rozkladem ze dne 22. 9. 2020, kterým se domáhá toho, 
aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Rozklad je odůvodněn následovně:
„Rozklad podávám na základě příliš generalizovaného pohledu na věc, kdy je ve věci 
rozhodnutí popřen a příliš nebrán v potaz současný stav a péče o budovu, zahradu, pozemky, 
stejně tak jako o interiér a smysl pro historický význam budovy. Mojí snahou, ředitelky 
Gymnázia Vítězslava Nováka, je empatická, vkusná a maximálně efektivní péče o svěřený 
majetek, která je, dle mého názoru i názoru veřejnosti evidentní, má smysl a řád. Budovu, ve 
které se gymnázium nachází, je nutné opravit a uvést do funkčního stavu. V nej bližší době 
bude zásadní oprava a rekonstrukce komínů, kdy bude nutné provádět stavební zásah do
12
budovy. Dále je na kalendářní rok 2021 plánováno dokončit výměnu elektroinstalace ve 2 
poschodích v návaznosti na výměnu elektroinstalace, která byla dokončena v roce 2018.1 zde 
bude nutné stavebními pracemi zasahovat do zdivá budovy. Tyto úpravy vznikají z důvodu 
opotřebovanosti vnitřního i vnějšího prostoru budovy. Jsou práce, které musí být realizovány 
doslova ze dne na den, a musí se řešit okamžitě vzhledem ke každodennímu provozu školy 
čítajícího téměř 450 žáků, 40 vyučujících a 10 provozních zaměstnanců. Nemůžeme si dovolit 
časově náročný proces konzultací všech takových úprav s Památkovým ústavem, čekání na 
vyjádření se daného ústavu, případně řešit situace, kdy Památkový ústav vyjádří svoje 
negativní stanovisko. Z těchto výše uvedených důvodů, stejně jako důvodů vysvětlených ve 
svém únorovém vyjádření podávám rozklad proti prohlášení Gymnázia Vítězslava Nováka za 
kulturní památku.“
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí 
Ministerstva kultury, jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady a na 
základě jejich řádného vyhodnocení dospělo k závěru, který v napadeném rozhodnutí 
dostatečně odůvodnilo, že jsou splněny podmínky pro prohlášení předmětného souboru 
nemovitostí Gymnázia Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci za kulturní památku, neboť 
bylo prokázáno, že tento soubor pro své hodnoty historické, architektonické a jako projev 
tvůrčích schopností a práce člověka vykazuje dostatečné památkové hodnoty ve smyslu § 2 
odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb. V řízení tak bylo Ministerstvem kultury konkrétně 
doloženo, že památkové hodnoty předmětného souboru zejména spočívají ve skutečnosti, že 
je významnou ukázkou architektonicky hodnotné veřejné stavby z prvních let samostatné 
republiky. Dobová kvalita řemesla a hledání architektonických forem mladého samostatného 
státu jsou zde stále přítomné a patrné jak v celku, tak i v detailech, a to stavebně- 
strukturálních, řemeslných, vyskytujících se v rámci základního hmotového uspořádání 
souboru jako kompozičního celku a rovněž v interiéru. Hodnotné je architektonické řešení 
budovy o dvou patrech s mansardovou střechou a zejména prvky fasády hlavního průčelí, 
pojaté osově, se sedmi poli. Uliční vstup je monumentální, s výškou přes celé spodní podlaží, 
s nadsvětlíkem. Měřítko zjemňuje mansardová střecha, zakrývající půdní vestavbu v nově 
získaném třetím patře, tvarově nekolidující s hmotou budovy. Vpravo od hlavní části se 
vstupem je jednopatrový trakt s bývalým bytem ředitele, nalevo navazuje nižší parter 
tělocvičny. Provedení tvaroslovných detailů hlavního průčelí, okenních otvorů s různým 
rámováním v každém patře a polosloupů u vstupu odkazuje na inspiraci v rané geometrické 
moderně. Architektonické pojetí budovy navazuje na dřívější stavby jejího tvůrce - 
významného pražského architekta Bedřicha Bendelmayera. V tomto případě jde o jeho pozdní 
tvorbu, s viditelnými odkazy na předchozí styly - historismus, secesi, s pozdně klasicistními 
vlivy umírněného vzhledu. K celkové historické a památkové kvalitě patří kontextuální 
začlenění budovy do urbanistické skladby této části Jindřichova Hradce. V interiéru se 
dochovala řada původních hodnotných prvků a zdobných detailů v dobrém stavu. Patří sem 
zejména původní dělící prosklené stěny s oboustranně kyvnými dveřmi, kamenné schodiště a 
ostění s granitovými prvky nebo kovové zábradlí a drobnosti typu označení provozů s 
kubizující dekorativností. Tyto prvky byly provedeny s nadprůměrnou řemeslnou zručností 
svých tvůrců na začátku 20. let minulého století a dokládají tak vysokou autenticitu budovy v 
exteriéru i v interiéru a dotvářejí významnou památkovou hodnotu předmětného souboru.
Ohledně shora popsaného prokázání existence dostatečných památkových hodnot 
předmětného objektu, což je ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb. podmínkou
13
pro prohlášení věci za kulturní památku, se rovněž ztotožňuji s obsahem odborných vyjádření, 
která Ministerstvo kultury obdrželo v průběhu prvoinstančního řízení od Národního 
památkového ústavu, ú.o.p. v Českých Budějovicích a od příslušného orgánu státní 
památkové péče Městského úřadu Jindřichův Hradec.
Podotýkám, že již proběhlé stavební úpravy budovy gymnázia nesnižují památkovou 
hodnotu celku. Jde o stavební změny, jmenovitě výměnu oken a některých dveří, půdní 
vestavbu nových učeben se zázemím, prosklenou přístavbu schodišťové věže s výtahem 
umístěnou ve dvorní části a výměnu kotlů topení, které přispívají ke zkvalitnění provozu 
gymnázia a nepoškozují hodnotné historické architektonické prvky budovy. Jde o citlivé a 
potřebné novodobé úpravy, provedené v souladu s doporučením orgánů památkové péče, 
které přizpůsobily budovu modernímu provozu.
Shledal jsem, že v rozkladu ze dne 22. 9. 2020 jsou uvedeny obdobné námitky, které 
jeho podatel uplatnil již v dopise ze dne 6. 2. 2020, které byly v napadeném rozhodnutí 
náležitě vypořádány (str. 13 - 14). V rozkladu jsou tak opětovně vyjádřeny obavy z možných 
komplikací při běžném provozu a při provádění budoucích úprav budovy gymnázia v režimu 
památkové ochrany.
K tomu uvádím, že režim památkové ochrany není překážkou pro provoz, údržbu, 
opravy a úpravy kulturních památek. Ministerstvu kultury je z jeho úřední činnosti známo, že 
památkově chráněné historické budovy škol, nemocnic a železničních nádraží i nadále slouží 
svému původnímu účelu, a to v rámci plného provozu, přičemž průběžně prochází 
nezbytnými úpravami, které v co největší míře respektují nutnost zachovat hodnotné 
historické architektonické prvky a konstrukce, a zároveň tyto úpravy v nezbytném rozsahu 
přispívají k plnění platných hygienických a bezpečnostních norem na úseku školství, 
zdravotnictví a veřejné dopravy. V objektech škol a nemocnic, které jsou kulturními 
památkami, tak průběžně dochází ke stavebním úpravám, jako je např. zřízení bezbariérového 
přístupu, modernizace sociálního zázemí, elektroinstalace, vytápění, napojení na vodu a 
kanalizaci, apod. V této souvislosti jsem shledal, že v rozkladu nejsou uvedeny žádné 
relevantní skutečnosti, které by prokazovaly, že by výše popsaný provozní režim 
památkových chráněných objektů škol a nemocnic nemohl fungovat právě v tomto 
konkrétním případě budovy Gymnázia Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci.
V návaznosti na výše uvedené blíže upřesňuji, že ochranný režim kulturní památky 
sám o sobě bez dalšího nezkomplikuje běžnou údržbu, ani nezabrání operativnímu řešení 
náhlých havarijních situací. Povinnost zajistit dobrý stavební stav budov vyplývá i ze 
stavebního zákona, a to bez ohledu na to, zda objekt je či není kulturní památkou. Památková 
ochrana není na překážku rekonstrukce ani odstraňování stavebních závad. K běžné údržbě 
provozně-technického charakteru není zapotřebí závazného stanoviska orgánu památkové 
péče. Dodávám, že ani tato závazná stanoviska by však neměla být na překážku zajištění 
řádného, bezpečného a ekonomicky udržitelného provozu objektu sloužícího školství, neboť z 
ustálené judikatury ve věci závazných stanovisek na úseku státní památkové péče vyplývá, že 
Nejvyšší správní soud setrvale odmítá v oblasti památkové ochrany neproporcionální praxi 
orgánů státní památkové péče. Nejvyšší správní soud má tak za to, že správní orgán musí při 
rozhodování na úseku státní památkové péče vždy velmi pečlivě vážit, zda omezení 
vlastnického práva, kterým je i závazné stanovení, jakým způsobem vlastník památkově 
chráněné nemovitosti smí, či naopak nesmí, tuto nemovitost opravit, upravit či přebudovat, je 
proporcionální veřejnému zájmu na zachování památkové hodnoty dané nemovitosti či 
lokality, v níž se nachází. Test proporcionality v užším smyslu může v určitých případech vést
14
k tomu, že zájem na zachování původních prvků kulturní památky bude muset ustoupit jiným 
zájmům, například nebude-li bez stavebních úprav (dostaveb, přístaveb, změny prostorových 
dispozic, změny sanitárních a dalších rozvodů, nahrazení původních poškozených prvků 
stavby replikami aj.) nemovitá kulturní památka provozovatelná s ohledem na současné 
standardy bydlení či jiné způsoby užívání nemovitostí (školství, zdravotnictví, doprava), tedy 
i se zohledněním ekonomických nákladů na stavební úpravy a ekonomické udržitelnosti 
běžného fungování nemovitosti. Je věcí státu, chce-li, aby vlastník byl povinen strpět i v 
užším smyslu neproporcionální omezení, aby tato omezení svojí dotační politikou (§ 16 
zákona ě. 20/1987 Sb.) kompenzoval anebo jejich nepříznivé ekonomické důsledky 
přinejmenším ve významné míře zmírnil. Orgán státní památkové péče tedy bude muset při 
vydávání závazného stanoviska dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb. dostatečně zohlednit též 
specifika tohoto případu, která se týkají respektování konkurujícího veřejného zájmu na 
řádném zajištění bezpečnosti provozu této budovy gymnázia, jakož i zájmu na ekonomické 
udržitelnosti tohoto provozu. Je v zájmu státní památkové péče, aby budova gymnázia nadále 
sloužila svému původnímu účelu, neboť tím bude zajištěna její údržba i další životaschopnost 
jako kulturní památky.
Lze tedy shrnout, že test proporcionality je zcela na místě v případě vydávání 
závazných stanovisek dle § 14 zákona ě. 20/1987 Sb. K účastníkem zamýšleným úpravám 
předmětné budovy se nelze v rámci řízení o prohlášení za kulturní památku závazně vyjádřit, 
neboť nelze předem kvalifikovaně odhadnout a vymezit všechny možné budoucí situace, 
které si vyžádají úpravy kulturní památky a závazně předjímat, jak mají být posouzeny. 
Budoucí úpravy je tedy nutno posuzovat individuálně na základě řádně zjištěného skutkového 
stavu dle aktuálních a úplných podkladů (např. projektové dokumentace stavebních úprav) a 
následně o jejich přípustnosti rozhodnout v řádně odůvodněném závazném stanovisku podle 
ustanovení § 14 zákona č. 20/1987 Sb. Podotýkám, že takovou podrobnou projektovou 
dokumentací však není v tomto případě předložená studie zamýšlených stavebních úprav, 
která je pouze rámcová, předběžná a nezávazná. Budoucí zpracování řádného projektu tak 
může přinést mnoho dalších změn a úprav daného stavebního záměru. Netřeba zdůrazňovat, 
že možných variant řešení stavebních úprav je bezpočet a do budoucna tak záleží na 
aktuálních preferencích účastníků řízení, které bývají proměnlivé v průběhu času. Řízení o 
prohlášení věci za kulturní památku proto nemůže suplovat řízení o vydání závazného 
stanoviska k případné rekonstrukci a možným úpravám objektu a závazně předjímat jeho 
výsledek. Nicméně mám za to, že ustálená judikatura Nej vyššího správního soudu svědčí o 
tom, že tento soud považuje za akceptovatelný pouze proporcionální postup orgánu státní 
památkové péče při vydávání závazného stanoviska dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., kterým 
jsou účinně eliminovány případné negativní dopady památkové ochrany do konkurujících 
veřejných zájmů (např. na úseku školství) a rovněž do soukromých práv vlastníků dotčených 
věcí na jejich využití.
S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo 
vydáno v souladu se zákonem ě. 20/1987 Sb. a správním řádem, přičemž ani námitkami v 
rozkladu nebyla vyvrácena řádně prokázaná skutečnost, že předmětný sobor nemovitostí 
Gymnázia Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci vykazuje dostatečné památkové hodnoty 
vymezené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., což je podmínkou pro prohlášení věci 
za kulturní památku. Mám tak za to, že předmětný soubor byl důvodně a oprávněně prohlášen 
za kulturní památku. Proto mi nezbylo než rozklad zamítnout a potvrdit rozkladem napadené 
rozhodnutí.
15
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Za správnost vyhotovení: 
JUDr. Petr Strupek, v. r.
otisk úředního razítka
PhDr. Lubomír Zaorálek, v. r. 
ministr kultury
Gymnázium Vítězslava Nováka 
Husova 333/11, 377 01 Jindřichův Hradec
Jihočeský kraj
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1
Národní památkový ústav, ú.o.p. v Českých Budějovicích 
Senovážné nám. 6, 370 21 České Budějovice
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče 
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice
Městský úřad Jindřichův Hradec, úsek státní památkové péče 
Klášterská 135/11, 377 01 Jindřichův Hradec
16

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0569151.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Jindřichův Hradec - Jindřichův Hradec II, gymnázium Vítězslava Nováka č. p. 333. Rozhodnutí podle § 152 správního řádu - rozklad.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

14636132 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Zaorálek Lubomír;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

19.05.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 19972051

Bližší specifikace:

Název	gymnázium Vítězslava Nováka
Číslo ÚSKP	106655
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24396193

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 50680/2020 OPP ze dne 3.9.2020
Číslo	MK 18406/2021 OLP
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	19972051 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1864809

Název objektu:

Část obce: Jindřichův Hradec II

Č. dom.: č.p. 333

Ulice: Husova

Č. or.:

Kat. území: Jindřichův Hradec

Obec: Jindřichův Hradec

ORP: Jindřichův Hradec

Okres: Jindřichův Hradec

gymnázium Vítězslava Nováka (právní stav 19972051)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6059

Název lokality: Jindřichův Hradec

Reálný typ: město

Kat. území: Jindřichův Hradec

Obec: Jindřichův Hradec

ORP: Jindřichův Hradec

Okres: Jindřichův Hradec

Kraj: Jihočeský kraj

gymnázium Vítězslava Nováka (právní stav 19972051)

Kód CZ: 64828

Název lokality: Nové Město (P)

Reálný typ: retrodílec území (dominantní)

Kat. území: Jindřichův Hradec

Obec: Jindřichův Hradec

ORP: Jindřichův Hradec

Okres: Jindřichův Hradec

Kraj: Jihočeský kraj

gymnázium Vítězslava Nováka (právní stav 19972051)

Kód CZ: 6061

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Jindřichův Hradec

Obec: Jindřichův Hradec

ORP: Jindřichův Hradec

Okres: Jindřichův Hradec

Kraj: Jihočeský kraj

gymnázium Vítězslava Nováka (právní stav 19972051)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 44

Název hist. regionu: Jindřichův Hradec

gymnázium Vítězslava Nováka (právní stav 19972051)

Ke stažení Náhled Žádost o užití