Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

DLOUHODOBÝ KONCEPČNÍ ROZVOJ VÝZKUMNÉ ORGANIZACE 
OBLAST XI. TÉMATICKÉ PRŮZKUMY PAMÁTEK 
DÍLČÍ CÍL XI.1 VÝZKUMY SPECIFICKÝCH MOVITÝCH A NEMOVITÝCH VÝTVARNÝCH PAMÁTEK 
 
 
 
BAROKNÍ EXTERIÉROVÁ SKULPTURA NA ÚZEMÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE 
– OKRES PLZEŇ-SEVER 
 
SPECIALIZOVANÁ MAPA S ODBORNÝM OBSAHEM 
 
PHDR. VIKTOR KOVAŘÍK, MGR. RENÁTA JEDLIČKOVÁ, PHDR. PAVEL ZAHRADNÍK A KOL., NPÚ ÚOP V 
PLZNI 
2021 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Autoři předkládaného výstupu: 
PhDr. Viktor Kovařík, NPÚ ÚOP v Plzni (historik umění a památkář); Mgr. Renáta 
Jedličková, NPÚ ÚOP v Plzni (památkářka a specialistka GIS); PhDr. Pavel Zahradník 
(archivář a historik) 
 
Odborná spolupráce: 
Mgr. Terezie Bednářová, NPÚ GnŘ v Praze; Mgr. BcA. Zdenka Gláserová Lebedová, 
archivářka a historička; PhDr. Eva Němečková, Ph.D., archivářka a historička; Ing. Petr 
Kuneš, Ph.D., technolog; Mgr. Daniel Stráník, archeolog a fotograf; Mgr. Hana 
Hanzlíčková, historička umění; Mgr. Michael Bašta, historik; BcA. Pavla Žiaková, 
restaurátorka; BcA. Petr Círl, restaurátor; MgA. Helena Jahodová, restaurátorka 
 
Snímky v Katalogu: 
Stanislav Plešmíd, DiS. (viz Katalog ID 23), Mgr. Daniel Stráník (viz Katalog ID 7, 30, 57, 
58, 94) a PhDr. Viktor Kovařík (ostatní snímky v Katalogu) 
 
OBSAH 
 
ÚVODEM 
…………………………………………………………………………………………………………………………  2 
ÚVODNÍ UMĚLECKOHISTORICKÝ PŘEHLED. BAROKNÍ SOCHAŘSTVÍ A ŘEZBÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ 
PLZEŇSKÉHO KRAJE 
…………………………………………………………………………………………………………………………  10 
KATALOG JEDNOTLIVÝCH SOCHAŘSKÝCH DĚL NA ÚZEMÍ OKRESU PLZEŇ-SEVER 
………………………………………………………………………………………………………………………..  33 
POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA 
………………………………………………………………………………………………………………………..  610 
SPECIALIZOVANÁ MAPA 
………………………………………………………………………………………………………………………..  621 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1
 
ÚVODEM 
 
Výsledkem plánovaného výstupu bylo shrnutí nových dostupných informací o jedné 
z nejvýznamnějších kategorií sochařských památek na území Plzeňského kraje (postupně jsou 
plánovány okresy Plzeň-sever, Rokycany a Plzeň-město): památkově i uměleckohistoricky 
hodnotných sochařských děl z období 17. a 18. století. V letošním roce 2021 byly podle plánu 
zkoumány a dokumentovány tyto památky na okrese Plzeň-sever. Současně probíhaly archivní 
průzkumy předmětných děl a excerpce z odborné literatury. Díky tomu byla do dosud 
známého fondu památkově chráněných předmětných děl doplněna další hodnotná sochařská 
a kamenosochařská díla dosud unikající pozornosti památkové péče stejně jako další díla do 
současnosti bohužel nedochovaná či dochovaná jen torzálně. Dílčí cíl byl splněn, výsledkem je 
předkládaná specializovaná mapa zachycující bohatý soubor předmětných děl na území 
okresu Plzeň-sever. 
Předkládaný výstup vznikl na základě dlouhodobé praxe vedoucího tohoto dílčího cíle 
v instituci památkového ústavu a z potřeb praxe konkrétního pracovníka dozorujícího 
kontinuálně restaurátorské obnovy kamenosochařských děl na území Plzeňského kraje.  
Barokní exteriérová skulptura na území Plzeňského kraje je interdisciplinárním projektem 
vznikajícím za účasti mnoha odborníků různých profesí. Výsledkem cíle je shrnutí dostupných 
informací o jedné z nejvýznamnějších kategorií sochařských památek na území Plzeňského 
kraje (zatím jsou plánovány okresy Plzeň-sever, Rokycany a Plzeň-město) z období 17. a 18. 
století. V letošním roce 2021 byly zkoumány tyto památky na okrese Plzeň-sever. V rámci 
práce byly provedeny terénní průzkumy, došlo též k soustředění potřebných archivních 
informací k předmětným památkám. 
 
Cíl a metody výzumu 
Předmětem zkoumání byla kamenosochařská díla dochovaná, torzálně dochovaná či 
zachycená v archivních pramenech a odborné literatuře. Při definování předmětu práce byly 
jako mezní časové údaje vybrána léta 1600 a 1800. Ze soupisu byla vyřazena 
kamenosochařská díla tvořící součást architektury, samozřejmě s výjimkami vzniklými složitým 
2
 
vývojem. Zde je možné uvést dvojici soch světců sv. Františka Xaverského a sv. Antonína 
Paduánského z průčelí kostela sv. Barbory v Manětíně (viz Katalog ID 63 a 64), které sem byly 
přeneseny v minulosti a které stály původně jako solitéry u nedaleké komunikace. Současně 
nebyla do soupisu pojata kamenosochařská díla s tématikou mariánských, trojičních a dalších 
světeckých sloupů a pilířů, neboť ta byla obdobným způsobem zkoumána v minulých letech a 
existuje jejich publikovaný odborný katalog (Kateřina Adamcová – Zdenka Gláserová Lebedová 
– Viktor Kovařík – Vratislav Nejedlý – Pavel Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké 
sloupy a pilíře v Plzeňském kraji, Praha 2015.) 
U každé barokní kamenosochařské památky byly pořízeny: aktuální fotodokumentace, došlo k 
vyhledání základní uměleckohistorických a historických údajů, starší fotodokumentace a 
obrazových pramenů. Byly prostudovány archivní prameny. V případě havarijního stavu 
památky byl u vybraných objektů zpracován též odpovídající restaurátorský průzkum a záměr, 
umožňující v budoucnu její odbornou obnovu. Pozornost byla věnována též nedochovaným či 
torzálně zachovaným dílům, která zůstávají významným dokladem uměleckých či řemeslných 
děl minulosti. 
 
Zhodnocení výsledků výzkumu 
Při podrobnějším pohledu na barokní sochařství okresu Plzeň-sever vyvstává na vybraném 
území několik zajímavých center či oblastí, kde se díky různým okolnostem sochařské produkci 
velice dařilo. Výrazným centrem exteriérového barokního sochařství, svázaným s dalším 
šlechtickým rodem, tentokráte Lažanských (a s Marií Gabrielou provdanou Lažanskou, roz. 
Černínovou z Chudenic), byl Manětín. Zakladatelem místní barokní sochařské tradice byl Jan 
Brokof, který zde působil v letech 1683 – 1685. Také manětínský zámek a jeho bezprostřední 
okolí byly v průběhu první poloviny 18. století postupně vybaveny mimořádným souborem 
sochařské výzdoby pocházející především z dílen vrchnostenských sochařů Štěpána Borovce a 
Josefa Herschera. Štěpán Borovec je autorem soch Bolestného Krista a Piety pravděpodobně z 
let 1713 – 1714 osazených v ohradní zdi areálu děkanského kostela sv. Jana Křtitele. Mezi jeho 
další díla patří i pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice, které dominuje celému náměstí. Sousoší 
po Borovcově smrti, byť zřejmě rozsah jím zhotovené práce byl značný, dokončili 
pokračovatelé. Jen částečně je dosud zachována sochařská výzdoba zámku a zahrady z let 
3
 
1712 - 1719, kterou provedl též Štěpán Borovec. Josef Herscher pak se svou dílnou v letech 
1728 – 1734 vybavil celkem patnácti sochami světců tzv. Vysokou cestu směřující z centra 
města ke hřbitovnímu kostelu, kde se jako donátoři přidali i příbuzní vrchnosti včetně výše 
postavených dvořanů a manětínských měšťanů. Lze se mezi nimi setkat např. se sochou Ecce 
homo (1729) a Bolestné Panny Marie (1734), jejichž vznik iniciovala přímo majitelka panství 
Marie Gabriela. Před morem stráží obyvatele městečka dosud sochy protimorových patronů: 
sv. Šebestiána (1729), sv. Rozálie (1732) i sv. Rocha (1733). U mostu přes Manětínský potok 
střeží cestu do města dvojice Anděla Strážného a Archanděla Michaela (oba 1733). Na 
hřbitově před kostelem stejného jména se dosud nalézá socha patronky dobré smrti, sv. 
Barbory. Sochami je doposud osazeno též bližší i vzdálenější okolí města, kde přístupové cesty 
střeží a opatrují další patroni: sochy sv. Raymunda (při silnici z Plzně), Panny Marie 
Immaculaty (při silnici ze Stvolen), sv. Martina a sv. Vojtěcha (druhotně přenesené na 
prostranství při silnici z Nečtin). Josef Herscher též v průběhu let zaplnil na popud a přání 
vrchnosti řadou soch terasu na náměstí před zámeckou budovou, kde se lze dosud setkat mj. 
s kašnami se sv. Floriánem a sv. Václavem, které vznikly pravděpodobně již v letech 1720 – 
1730. Uprostřed náměstí v blízkosti pilíře se sousoším Nejsvětější Trojice se proti zámku a 
oknům jeho prvního patra nalézá zcela mimořádná socha Lásky (Caritas), nejvýznamnější 
křesťanské ctnosti v podobě mladé ženy sedící na kolébce s malými dětmi, dle místní tradice 
představující hraběnku Marii Gabrielu s jejími dětmi. Zajímavou statuí, byť nepatřící do 
původního souboru manětínských prací, je barokní statue sv. Jana Nepomuckého, která stojí v 
současné době před průčelím hřbitovního kostela sv. Barbory. Ta pochází z městečka Doupova 
na Karlovarsku, a byla sem převezena jako jedna z mála památek po zničení tohoto krásného 
místa, které mělo tu smůlu, že se ocitlo uprostřed vojenského výcvikového prostoru. 
Nedaleko Manětína ležící městečko Nečtiny a sousední osada Hrad Nečtiny patřily po většinu 
17. a 18. století rodu Kokořovců. Též zde se dochovala řada sochařských památek, v 
samotných Nečtinách především na náměstí před radnicí stojící sloup se sochou Archanděla 
Michaela pocházející z roku 1697 a doplněný v 18. století o čtveřici okolních soch 
představujících sv. Václava, sv. Josefa s Ježíškem, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana 
Nepomuckého. V prostoru náměstí dále stojí sochy sv. Vendelína a sv. Floriána, pocházející 
ovšem až z počátku 19. století. Sochařskou výzdobu osady Hrad Nečtiny tvoří trojice soch sv. 
Floriána a sv. Vojtěcha (před hospodářským dvorem) a sv. Jana Nepomuckého. Podobně 
bohatý soubor barokních či pozdějších soch se dochoval též v městečku Rabštejn nad Střelou, 
4
 
které v průběhu 17. a 18. století patřilo Pöttingům a posléze s krátkou přestávkou Lažanským. 
U bývalého konventu servitů stojí socha představující dnes ikonograficky poněkud nejasnou 
postavu Krista (původně ovšem zřejmě sv. Josefa s Ježíškem či dokonce pravděpodobněji sv. 
Anny), u silnice procházející městečkem se dále nachází sochy sv. Barbory (1714), Bolestné 
Panny Marie (1714), přesněji nedatované sochy Ecce homo, sv. Vavřince, sv. Vojtěcha a sv. 
Jana Nepomuckého, která stávala původně na zdejším mostě přes řeku Střelu. Zajímavý 
soubor barokních soch se nalézá a ve větším počtu nalézal i v okruhu zámku v Luhově, 
nedalekém Lipně a okolí.  
Co se týče statistických údajů, celkem bylo zachyceno 107 předmětných památek, které se 
objevují v Katalogu. Z nich je 88 dochovaných, 19 z nich bohužel zaniklo a do současnosti se 
nedochovaly. V tomto ohledu byly velmi postiženými obcemi např. Bdeněves (dvě památky 
zanikly (viz Katalog ID 1 a 2), jedna byla přesunuta (viz Katalog ID 23) a Rabštejn nad Střelou se 
dvěma památkami (viz Katalog ID 88 a 89). Z celkového počtu 107 předmětných děl jich 34 
nebylo (17 předmětných děl) či není (dalších 17 předmětných děl) zapsáno jako kulturní 
památka. U řady dosud neprohlášených děl se samozřejmě vzhledem k jejich památkové 
hodnotě i uměleckohistorické kvalitě nabízí podnět k jejich prohlášení za kulturní památku, 
např. u sochy sv. Barbory v Kozolupech (viz Katalog ID 24), sochy sv. Jana Nepomuckého 
v Ledcích (viz Katalog ID 30), u sochy sv. Anny v Lipně (viz Katalog ID 34), sochy sv. Jana 
Nepomuckého v Luhově (viz Katalog ID 37), u sochy sv. Jana Nepomuckého v Radějově (viz 
Katalog ID 90), u sochy sv. Jana Nepomuckého ve Štipoklasech (viz Katalog ID 94), u sochy sv. 
Mikuláše v Třebobuzi (viz Katalog ID 96), u sochy sv. Jana Nepomuckého ve Všerubech (viz 
Katalog ID 100). 
Co se týče zasvěcení jednotlivých sochařských děl, nejvíce se lze setkat s postavou vysoce 
oblíbeného českého světce a mučedníka zpovědního tajemství, sv. Jana Nepomuckého 
(celkem 43 zasvěcení). V osmi případech sochy představují zpodobení Panny Marie, v sedmi 
se setkáme s dalším vysoce oblíbeným světcem proti ohni, sv. Floriánem. Ve čtyřech 
případech je to sv. Barbora, patronka dobré smrti, sv. Josef, pěstoun Páně, sv. Vojtěch jako 
český zemský patron. Ve třech případech je to sv. Anna, ve dvou pak dvojice římských 
mučedníků a patronů dobré úrody sv. Jana a Pavla, sv. Rocha, protimorového patrona a 
Anděla Strážce. Ostatní světci se objevují jen v jednom případě, mimo poměrně obvyklých je 
5
 
možné se např. setkat se sv. Gothardem (viz Katalog ID 19), sv. Peregrinem (viz Katalog ID 73), 
sv. Raimundem (viz Katalog ID 55) apod. 
Mimořádná pozornost byla věnována především dokumentaci a zhodnocení faktorů, které 
byly dosud poněkud na okraji zájmu památkové péče, mj. zhodnocení aktuálního stavu 
předmětných památek v souvislosti k potřebě jejich restaurování a dále mj. nápisům na 
předmětných památkách. Ty jsou podle našeho názoru stále nedoceněným důležitým 
pramenem poznání vzniku a jeho dobového kontextu s přesahem do novější historie těchto 
památek co se týče jejich oprav apod. Nápisy, signatury, letopočty atd. do nedávné doby 
unikaly větší pozornosti jak historiků umění, památkářů i restaurátorů. Při restaurátorských 
zásazích byly často z důvodu neznalosti či nedbalosti resp. obou těchto faktorů různě 
komoleny, v některých případech ani neobnovovány apod. Tomu často odpovídala poměrně 
malá pozornost věnovaná nápisům ze strany památkové péče. V této souvislosti stačí 
nahlédnout do záznamů a údajů v evidenčních kartách jednotlivých památkových ústavů, 
jejichž kvalita samozřejmě kolísá a záleží na konkrétních pracovnících a jejich erudici. U řady 
sochařských památek nejsou dosud nápisy (často velice obsáhlé a zajímavé) ani přepsány, 
natož v případě německých či latinských textů často s chronogramy případně přeloženy či 
řádně interpretovány a datovány. V existujících přepisech nápisů se zase velmi často objevují 
chyby pramenící především z důvodů obtížné čitelnosti resp. možností a erudice konkrétních 
památkářů. I z toho důvodu bylo v rámci plnění tohoto konkrétního cíle přistoupeno 
k důkladné revizi všech předmětných textů dochovaných na památkách samotných, případně 
zachovaných alespoň v opisech ze starších pramenů či literatury. Jako velmi podnětné se 
ukázalo srovnání všech dostupných podkladů pro konečnou revizi textů a jejich následný 
erudovaný překlad. Možno říci, že konečně bude mít díky tomu dotyčný soubor 
kamenosochařských památek důležitý podklad pro jejich případnou revizi či obnovu v rámci 
restaurátorských zásahů a bude tak možné zodpovědným způsobem přistoupit v řadě případů 
i k obnově a restaurování správné podoby nápisů odpovídající jejich historické autenticitě 
(správný přepis, překlad, datace, správná podoba chronogramů apod.) 
Další značná pozornost byla oproti existujícím údajům v odborné literatuře či v údajích 
památkových institucí též věnována zaniklým či jen torzálně dochovaným nebo různě 
upraveným sochařským dílům doby baroka na uvedeném území. Domníváme se totiž, že by 
bez nich byl výsledný soupis ochuzen o v řadě případů zajímavá a kvalitní sochařská díla, která 
6
 
zhodnocovala krajinu po dlouhou dobu a která byla zničena či zanikla až v období 20. století. 
Do současnosti se ovšem často dochovaly jejich popisy v odborné literatuře případně snímky 
v archivech různých paměťových institucí. To vše nám může pomoci v rekonstrukci jejich 
podoby, byť samozřejmě ne reálné, ale alespoň kontextuální v rámci dalších dochovaných děl 
a zasazení do souvislostí a kontextu s jinými díly stejných autorů či donátorů. Přehled 
sochařské tvorby doby baroko na konkrétním území okresu Plzeň-sever by bez nich byl 
neúplný a zavádějící. V řadě případů se studiem starších mapových podkladů (např. 
Indikačních skic stabilního katastru z doby před polovinou 19. století) podařilo identifikovat 
jejich původní polohu, kterou tak bylo možné konkrétně zadat do mapových souřadnic. Pokud 
se původní polohu najít nepodařilo, byla uvedená sochařská díla přehledně přiřazena ke 
jménu obce, na jejímž katastru se nalézala a situována do jejího středu. 
Velká pozornost byla věnována též archivním údajům a údajům odborné literatury týkajícím 
se jednotlivých předmětných děl, které byly celkově shromážděny a uvedeny do kontextu. Při 
té příležitosti byly mj. též přepsány texty z dostupných restaurátorských zpráv uložených 
v archivu restaurátorských zpráv NPÚ ÚOP v Plzni, Národním archivu v Praze či ze soukromých 
archivů jednotlivých restaurátorů. Tento pramen je pro následnou péči o předmětné památky 
neopominutelný a pro další restaurátorské zásahy velmi důležitý, neboť umožňuje mj. korekci 
a reflexi předchozích zásahů z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a vhodnosti jednotlivých 
zásahů i technologií včetně konkrétních materiálů užívaných v restaurátorské praxi. 
Během terénní dokumentace na území okresu Plzeň-sever došlo k revizi současného stavu 
celého souboru předmětných památek během krátkého časového období. To umožnilo získat 
velmi aktuální přehled o potřebách tohoto fondu památek, prioritách péče o ně apod. Na 
základě aktuálních stavů byly vytipovány konkrétní těžce poškozené až havarijní památky, u 
kterých již buď byly či v krátké době budou zhotoveny restaurátory s odpovídající licencí MK 
ČR restaurátorské průzkumy a záměry spolu s odbornými odhady cen za restaurování 
(restaurátorky BcA. Pavla Žiaková a MgA. Helena Jahodová, restaurátor BcA. Petr Círl). Tyto 
podklady byly či v brzké době budou předloženy po předchozí dohodě vlastníkům 
předmětných děl a na jejich základě bude možné žádat o vydání závazných stanovisek 
k obnově včetně žádostí o dotace apod. Tímto způsobem byly zpracovány restaurátorské 
průzkumy a záměry u havarijních či těžce poškozených soch sv. Jana Nepomuckého ve Výrově 
(viz Katalog ID 101), sv. Jana Nepomuckého ve Chříči (viz Katalog ID 18), sv. Jiljí v Žihli (viz 
7
 
Katalog ID 103), sv. Jana Nepomuckého v Černé Hati (viz Katalog ID 5), sv. Jana Nepomuckého 
v Hracholuskách (viz Katalog ID 14), zadány jsou restaurátorské průzkumy a záměry u soch sv. 
Jana Nepomuckého v Kožlanech (viz Katalog ID 26), světce s ikonograficky nejasným určením 
v Rabštejně (viz Katalog ID 84, sochy sv. Jana Nepomuckého ve Všerubech (viz Katalog ID 100) 
a sochy sv. Anny v Mladoticích (viz Katalog ID 68). V dobré následné spolupráci s vlastníky se 
podařilo mj. z výše jmenovaných následně za použití dotačních titulů zatím restaurovat sochu 
sv. Jana Nepomuckého ve Výrově, v současné době právě probíhá restaurování sochy sv. Jana 
Nepomuckého v Hracholuskách, ostatní jsou v jednání. 
Na havarijní stav či nutnost restaurátorského zásahu je vždy upozorněno i konkrétně 
v katalogu u jednotlivých sochařských děl. Stejně tak je zmíněna potřeba revizního 
restaurátorského zásahu, v případě potřeby je upozorněno i na další problematiku, kterou 
bude třeba řešit v následných restaurátorských zásazích. 
Havarijní stav byl zjištěn mimo výše zmíněných lokalit [sochy sv. Jana Nepomuckého ve Chříči 
(viz Katalog ID 18), sv. Jiljí v Žihli (viz Katalog ID 103), sv. Jana Nepomuckého v Černé Hati (viz 
Katalog ID 5), sv. Jana Nepomuckého v Hracholuskách (viz Katalog ID 14), sochy sv. Jana 
Nepomuckého v Kožlanech (viz Katalog ID 26), světce s ikonograficky nejasným určením 
v Rabštejně (viz Katalog ID 84), sochy sv. Jana Nepomuckého ve Všerubech (viz Katalog ID 100) 
a sochy sv. Anny v Mladoticích (viz Katalog ID 68)] dále u následujících: sochy sv. Jana 
Nepomuckého v Číhané (viz Katalog ID 6), sousoší sv. Jana a Pavla v Číhané (viz Katalog ID 7), 
sochy sv. Jana Nepomuckého v Hradu Nečtiny (viz Katalog ID 11), sochy sv. Gotharda ve Chříči 
(viz Katalog ID 19), sochy sv. Josefa s Ježíškem v Kozolupech (původně v Bdeněvsi) (viz Katalog 
ID 23), sochy sv. Anny v Luhově (viz Katalog ID 36), sousoší sv. Jana a Pavla v Luhově (viz 
Katalog ID 38), sochy sv. Jana Nepomuckého v Radějově (viz Katalog ID 90), sochy sv. Jana 
Nepomuckého ve Štipoklasech (viz Katalog ID 94), dvojice soch sv. Filipa a Jakuba Většího 
v Žihli (viz Katalog ID 106  a107). U dalších sochařských děl by samozřejmě bylo potřeba po 
delší době provést restaurátorský zásah, tak aby se zamezilo větším škodám v budoucnu. To 
se týká např. především rozsáhlých souborů soch v Manětíně a v Rabštejně nad Střelou. U 
těch by bylo třeba vymyslet funkční systém pravidelné revizní údržby, který by v důsledku 
nemusel být finančně nákladný. Vlastníci těchto rozsáhlých souborů by měli mít dle našeho 
názoru nárok na nějakou formu pravidelné státní podpory, neboť péče o sochařská díla 
8
 
minulosti je v jejich případě značně finančně nákladná a nedá se srovnat např. s obcemi či 
městy, které mají na starosti mnohem méně kulturních památek. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
9
 
ÚVODNÍ UMĚLECKOHISTORICKÝ PŘEHLED. BAROKNÍ SOCHAŘSTVÍ A ŘEZBÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ 
PLZEŇSKÉHO KRAJE  
PhDr. Viktor Kovařík – Mgr. Terezie Bednářová 
 
Barokní sochařství a řezbářství na území dnešního Plzeňského kraje patří v odborné literatuře 
dosud mezi velmi málo zpracovaná témata, a to i přesto, že zde působilo velké množství 
pozoruhodných uměleckých osobností. V celkovém vývoji sochařského umění oblasti se 
objevuje řada neprobádaných míst i neznámých a kvalitních sochařských celků, které dosud 
nelze bohužel spojit s jejich autory. Pohledem do základní literatury, ať již soupisové či 
přehledové, je zřejmé, že pozornost byla doposud věnována jen několika nejvýraznějším 
solitérům západních Čech, jako byli například sochaři a řezbáři Josef Herscher či Lazar 
Widemann (Widmann). Je tomu tak i proto, že dosud nebyly (s několika čestnými výjimkami) 
pro řadu umělců, lokalit a oblastí dostatečně prozkoumány archivní prameny.1 
 
Počátky barokního sochařství v regionu 
Počáteční projevy nového barokního slohu se v sochařském fondu západních Čech pozvolna 
prosazují již v prvních desetiletích 17. století. Jsou to však nejprve detaily a dílčí motivy, 
kterými je konzervativnímu prostředí regionu tlumočen nový výtvarný názor. Barokní 
umělecký výraz, kterého se západočeské sochařství po dobu téměř celého 17. století 
postupně dobíralo, akceptovalo zprvu několik málo lokálních ohnisek, mezi nimiž si přední 
postavení záhy vydobylo královské město Plzeň. 
Představu o tom, jak dlouhou cestu muselo sochařství urazit, než se dopracovalo k baroknímu 
projevu, získáme při pohledu na hlavní oltář v kostele sv. Petra a Pavla v Liticích. Na zadní 
straně vzácně datovaný a signovaný oltář vytvořil roku 1600 řezbář Daniel Altmann 
z Eydenburgu (†1625 Praha). Toporné postavy světců oltáře jsou ukázkou produkce pražského 
uměleckého centra a nikoli regionálního mistra.2 Přestože prvotní pokusy o recepci nového 
slohu vyznívají mnohdy velmi rozpačitě, jedno z prvních děl vzniklé na území raně barokní 
Plzně patří přece jen k více než důstojným reprezentantům svého oboru. Tzv. Hubaldův kříž 
nechal, jak až do 19. století hlásal latinský nápis, vztyčit 11. dubna roku 1634 generálstrážmistr 
                                                          
1
 Tato část textu byla převzata ze studie obou autorů publikované v roce 2015: Bednářová Kovařík 2015, s. 158-
235. 
2
 Blažíček 1958B, s. 106; UPČ II 1978, s. 271. 
10
 
Hubaldus Ruck k „uchování památky nejvznešenějšího rakouského domu, v městě Plzni vždy 
katolické a věrné“.3 Svým precizním opracováním, veristicky pojednanými detaily a klidným 
výrazem tváře kontrastujícím s napjatou muskulaturou těla tato dřevořezba Ukřižovaného 
ještě připomene pozdně gotické krucifixy. Ve stylizaci a expresivním podání drapérie se však 
již ke slovu hlásí nový sloh. Bohužel je třeba konstatovat, že kvalita řezby nepochybně souvisí s 
jejím zahraničním původem. 
Oblastí, v níž především našlo raně barokní sochařství v Plzni své uplatnění, byla oltářní 
architektura. Donátoři jednotlivých oltářů se rekrutovali z řad bohatých plzeňských měšťanů. 
Tak tomu bylo například u hlavního oltáře v kostele sv. Mikuláše, který byl pořízen roku 1642 
nákladem plzeňského měšťana Mikuláše Mirobela z Treuhofu, a v jehož podobě se odráží 
ještě manýristické či renesanční dozvuky.4  Nejvýznamnější sochařské zakázky jsou však 
spojené s kostelem sv. Bartoloměje. Mezi díla, která si svými rozměry a náročností výzdoby 
v ničem nezadají se soudobou produkcí pražského uměleckého centra, patří zdejší raně 
barokní oltáře Narození Páně a sv. Rodiny z roku 1654.5 Strnulé postavy se doposud 
nevymanily ze zajetí základního bloku dřevěného špalku a jsou oživené pouze topornými 
náznaky kontrapostu či partiemi nakumulovaných záhybů drapérie. Výjimečnost těchto 
oltářních retáblů však spočívá v jejich autenticitě. Porovnáme-li jejich podobu s popisem 
v inventáři chrámového mobiliáře z roku 1730, zjistíme, že se jejich bohatá sochařská výzdoba 
dochovala do dnešních dob v naprosto nezměněné podobě.6 Bývalý hlavní oltář, známý dnes 
pouze z dobové fotodokumentace, byl pořízen roku 1642 z odkazu plzeňských měšťanů a 
významných mecenášů období třicetileté války – Alžběty Werherové a konšela Oldřicha 
Červenky.7 Část z jeho raně barokních plastik byla počátkem osmdesátých let 19. století za 
účelem snížení nákladů upravena, nově polychromována a přenesena na nový neogotický 
oltář Josefa Mockera a Josefa Leimera z roku 1883.8 Autorství některých raně barokních oltářů 
připisuje literatura hypoteticky Kryštofu Laytnerovi, řezbáři doloženému v Plzni v padesátých 
letech 18. století. Řezbářů a sochařů působících v 17. století na území města Plzně bylo však 
nepochybně mnohem více. Dluh v podobě nevyčerpaných informací z písemných pramenů, 
                                                          
3
 Podlaha 1908, s. 239; Kovář 1960, s. 103; Bělohlávek 1965, s. 280; Soukup 2012, s. 113; Šiková 2014, s. 642–
643. 
4
 Kovář 1960, s. 103. 
5
 Blažíček 1958A, s. 86; Blažíček 1958B, s. 107; Kovář 1960, s. 103; Kovář 1965, s. 281. 
6
 Bukačová 2014, s. 677. 
7
 Hruška 1883, s. 161; Kovář 1965, s. 280, Poche 1980, s. 90; Soukup 1998, s. 10, 14; Douša 2004, s. 74, 81; 
Soukup 2012, s. 126. 
8
 Soukup 2012, s. 72–73. 
11
 
nedostatek srovnávacího materiálu a nemožnost spojit archivní zprávy s dochovanými díly 
nám však dosud brání ve vynášení určitějších soudů. Jedním z mála případů, kdy se prameny 
protínají s hmotným dokladem, je kazatelna z kostela sv. Petra a Pavla v Liticích, vytvořená 
roku 1665 Václavem Riberem.9 Její zdrobnělé a křehce působící tvarosloví ochuzené o 
sochařskou figurální výzdobu dává alespoň představu o podobě raně barokního dekorativního 
aparátu, v němž důležité místo zaujímal boltcový ornament. Byla to právě ornamentální 
složka, v níž docházelo k přenosu aktuálních tendencí nejdříve, zatímco i po polovině 17. 
století mohla svoji strukturou díla setrvávat ještě v hluboko v tradici. 
Počátky raně barokního sochařství a řezbářství jsou na území západních Čech mimo Plzeň 
obvykle spojovány s plaským klášterním dominiem a monumentálním edikulovým retáblem 
hlavního oltáře bývalého cisterciáckého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie 
v Plasích, který byl pořízen zřejmě k roku 1667.10 Postranním řezbám světeckých postav 
spjatých s cisterciáckým řádem se zde dostává významných míst uvnitř architektury oltáře, 
atributy ověšené figury se však stále drží uzavřených obrysů a jsou poměrně málo oživené 
gesty.11 Literatura srovnává plaský oltář s bavorskou plastikou a vidí zde i východiska těchto 
řezeb, u kterých I. Bukačová hypoteticky určuje na podkladě archivních údajů jako autora 
řezbáře Tomáše Höltzla (Höltzela) († 1688 Plzeň). V letech 1686-1695 se v matrikách na 
plaském panství objevuje původem tyrolský sochař a řezbář František Tollinger (1656 
Ambras–1717 Litoměřice), usazený posléze v severních Čechách a známější spíše svými díly v 
tamním regionu.12 Zajímavým raně barokním regionálním souborem řezbářských děl je celá 
řada řezeb z interiérů kostelů spjatých s plaským klášterem a jeho uměleckou aktivitou ze třetí 
čtvrtiny 17. století. Mezi nimi by bylo možné uvést například soubor řezeb v kostele sv. 
Mikuláše v Potvorově (figury hlavního oltáře i andělů na parapetu kruchty) vzniklý 
v sedmdesátých letech 17. století či řezbářskou výzdobu hlavního oltáře a varhan v kostele sv. 
Petra a Pavla v Kralovicích z roku 1689 pořízenou plaským opatem Ondřejem Trojerem, u 
které se uvažuje o autorství výše zmíněného Tollingera.13 Jeho autorství bývá uváděno i u 
                                                          
9
 Blažíček 1958A, s. 87; Blažíček 1958B, s. 107; UPČ II 1978, s. 270–71. 
10
 Podlaha 1909, s. 83; Blažíček 1958A, s. 86; Blažíček 1958B, s. 107; Bukačová 1984, s. 48–49. 
11
 Barock in Böhmen 1964, s. 155. 
12
 Blažíček 1958A, s. 112–113; Blažíček 1989A, s. 311. 
13
 K sochařské výzdobě kostela v Potvorově Podlaha 1909, s. 95 (datováno do roku 1673); Blažíček 1958B, s. 107; 
K raně barokním řezbám v Kralovicích Podlaha 1909, s. 17; Blažíček 1958B, s. 107; Bukačová 1984, s. 50. 
12
 
postranních oltářů, zpovědnic, lavic a výzdoby varhan ve výše zmíněném bývalém plaském 
klášterním kostele, vzniklých též za opata Trojera v devadesátých letech 17. století.14 
 
Plzeňský sochař Kristián Widemann a jeho současníci 
Pravděpodobně nejvýznamnějším a dosud nejznámějším plzeňským raně barokním sochařem 
a řezbářem, byl Kristián Widemann (Widmann) (? Hindelang–1725 Plzeň), u kterého se proto 
lze zastavit podrobněji.15 Kristián Widemann se objevuje v Plzni v roce 1678, když tehdy 
přichází jako celá řada jiných řemeslníků, většinou z německých oblastí, za obživou a novou 
životní šancí.16 O tom, že byl v Plzni jako vyučený řezbář dobře přijat a velmi rychle se 
etabloval, svědčí Kristiánovy další osudy, které můžeme částečně rekonstruovat z  leckdy 
strohých archivních záznamů. Již v roce 1679 byl Kristián přijat za plzeňského měšťana, téhož 
roku se oženil s Markétou, dcerou jednoho z tehdejších plzeňských malířů Jana Maxmiliána 
Seeblumera. V roce 1680 dostal Widemann v souvislosti s ukončením morové rány 
významnou sochařskou zakázku na vztyčení mariánské morové statue, jejíž místo bylo 
vybráno v severozápadním koutě plzeňského náměstí. Na jejím zhotovení se mimo něj dále 
podílel kameník Jan Meilich (Mejlík).17 Sochařskou výzdobu sloupu z těchto let tvoří sochy sv. 
Bartoloměje, Václava, Floriána, Rocha a Rozálie. Na vrcholu sloupu je volná replika milostné 
gotické sochy tzv. Madony Plzeňské, jejíž kult zažíval v období baroka opětovný rozkvět. 
Widemannovy sochy lze charakterizovat jako řemeslně poctivé, byť samozřejmě ve srovnání 
například s tehdejší pražskou tvorbou méně kvalitní a invenční. Své postavy pojednané 
poměrně pečlivě a realisticky se Widemann snažil oživit náznakem pohybu. U vrcholové sochy 
Madony pak jde vlastně o dílo bez slohových vazeb, když zadáním plzeňské městské rady bylo 
vytvořit repliku středověké milostné Madony. O další sochy z dílny téhož autora již s přispěním 
jeho syna Lazara byl sloup obohacen v roce 1714, tedy po další morové ráně, jež zasáhla Plzeň 
v roce 1713. Díky podrobným záznamům kronikářů plzeňského františkánského konventu je 
známo, že v roce 1705 Kristián vlastní rukou vytesal a daroval Krucifix a řezbu sv. Hedviky 
Slezské určené pro výzdobu interiéru františkánského konventního kostela Nanebevzetí Panny 
                                                          
14
 Bukačová 1984, s. 50–51. 
15
 K osobě Kristiána Widemanna (Widmanna) Blažíček 1958, s. 114, Kovařík 2006, s. 17–19 (souborná 
bibliografie) a Šiková 2014, s. 644–645. 
16
 Například roku 1648 se objevují v Plzni řezbář Tomáš Steiniger, roku 1654 řezbář Kryštof Laytner, roku 1666 
řezbář Tomáš Höltzl (Höltzel) (který byl toho roku přijat za měšťana a zemřel zřejmě roku 1688), koncem 
šedesátých let 17. století řezbář Jakub Dicrent (Ticrent). K tomu SOA Plzeň. PP Haubert. Pozůstalost JUDr. Jana 
Hauberta.  
17
 K plzeňskému mariánskému sloupu naposledy Kovařík – Zahradník 2014, s. 69–84 a Šiková 2014, s. 644–645. 
13
 
Marie v Plzni.18 Literatura většinou předpokládá, že v roce 1712 vyzdobil K. Widemann hlavní 
oltář ve vrtbovském patronátním kostele sv. Jakuba Většího v Ledcích nedaleko Plzně, za což 
dostal zaplaceno 60 zlatých.19 Zde jsou jeho dílem zřejmě řezby sv. Šimona a Judy Tadeáše na 
bocích oltářního retáblu. V roce 1714 dodává Kristiánova dílna rozsáhlou zakázku do města 
Písku, kde po morové ráně dochází též ke vztyčení velké mariánské statue. Zde je u několika 
soch možné opět počítat s účastí syna Lazara, stejně jako v případě složitější geneze sloupu se 
sochou Panny Marie Immaculaty ve Stříbře.20 
Výše zmíněný plzeňský kameník Jan Meilich (Mejlík) byl autorem sloupu se sochou Panny 
Marie Immaculaty, který byl vztyčen v Chotěšově na popud tehdejšího chotěšovského 
probošta Michaela Norberta Kastla v roce 1687. U Meilicha je též dochována zpráva o jeho 
autorství sochy archanděla Michaela ve fontáně přímo v chotěšovském klášteře, která měla 
pocházet z roku 1676.21 
Jedním z výše zmiňovaných lokálních ohnisek byl Horšovský Týn. Zdejší raně barokní oltáře 
z kostela sv. Apolináře byly vytvořeny snad ještě před rokem 1650 či krátce poté v místních 
řezbářských dílnách. Strnulost a vše prostupující stylismus ubírá sochám světců na živosti, 
přesto je nelze označit za nezajímavé.22 Raně barokním sochařem či řezbářem působícím 
v Horšovském Týně byl chebský Melchior Dietrich, kterému jsou například připsány řezby 
apoštolů na hlavním oltáři městského kostela sv. Petra a Pavla.23 
 
Západočeská etapa Jana Brokofa 
Do západočeské raně barokní plastiky a sochařství však zasáhli i umělci působící v centru 
tehdejšího dění, v Praze. Mezi ně bychom mohli jmenovat především Jana Brokofa (1652 
Spišská Sobota–1718 Praha), s jehož díly je možné se setkat v západních Čechách na více 
místech. S prostředím západních Čech a jeho osobou je velmi úzce spojen vznik jednoho 
z nejfrekventovanějších ikonografických prototypů, které v období baroka doslova zaplavily 
naší zemi a byly rozpracovávány v mnoha dalších variantách. Jedná se o zobrazení sv. Jana 
Nepomuckého, který v oděvu kanovníka zaujímá lehký kontrapost, v náručí svírá krucifix a 
pohled jeho tváře rámovaný svatozáří míří k nebesům. V Poběžovicích (dříve Ronšperku) 
                                                          
18
 Kovařík 2004, s. 14; Bukačová 2014, s. 682. 
19
 Podlaha 1908, s. 290; Kovařík 2004, s. 70. 
20
 Kovařík – Zahradník 2015 (v tisku). 
21
 Adamcová – Gláserová Lebedová – Kovařík – Nejedlý – Zahradník 2015 (v tisku). 
22
 Blažíček 1958B, s. 106; UPČ I 1977, s. 428–429. 
23
 Blažíček 1958A, s. 114; Blažíček 1958B, s. 108. 
14
 
nedaleko Horšovského Týna vytvořil Jan Brokof pro barona Matyáše Gottfrieda Wunschwitze 
dřevořezbu světce, jejíž předlohou se stala terakotová skica vídeňského sochaře Matyáše 
Rauchmillera. Brokofovo dílo pak posloužilo norimberskému sochaři Volfu Jeronýmu 
Heroldovi jako model pro bronzový odlitek určený na Karlův most v Praze, ale zároveň se 
samo stalo předmětem kultu a příčinou obrácení svého tvůrce – tehdy ještě luterána Jana 
Brokoffa.24 Svatojánských soch připisovaných Janu Brokofovi bychom v západních Čechách 
nalezli více. Za všechny připomeňme alespoň Poběžovice, kam Brokof dodal pro 
svatojanského ctitele barona Wunschwitze zřejmě roku 1690 variantu své svatojanské sochy 
určené pro Karlův most v Praze.25 Se jménem Jana Brokofa bude možné s největší 
pravděpodobností spojit také sochu sv. Jana Nepomuckého z Křižíkových sadů v Plzni, která 
byla až do roku 1934 osazena na starém mostě přes Radbuzu. Dobou svého vzniku, rokem 
1685, se řadí k nejstarším barokním nepomucenským plastikám v naší zemi a shoduje se 
rovněž s dobou Brokofova působení na jihozápadě Čech.26 I přes řadu pozdějších modelačních 
doplňků o jejím autorství nemůže být pochyb. Brokof po své katolické konverzi získával v 
západních Čechách další zakázky, mezi nimiž čestné místo zaujímá soubor osmi řezeb v 
Manětíně, v poutním hřbitovním kostele sv. Barbory. Zde pro hraběte Karla Maxmiliána 
Lažanského pracoval zřejmě v letech 1684 do roku 1685.27 Pro Lažanské zhotovil Brokof čtyři 
světce a čtyři světice představující především české zemské patrony – sv. Zikmunda, Víta, 
Norberta a Ivana v kapli sv. Václava, dále sv. Annu Samotřetí, Ludmilu, Alžbětu a Eleonoru v 
kapli sv. Izidora. Všechny řezby se nalézají v nárožních nikách postranních kaplí, původně byly 
však umístěny v interiéru starší svatyně, neboť současný manětínský hřbitovní kostel sv. 
Barbory byl postaven až v letech 1695–1697. Manětínský řezbářský soubor má v Brokofově 
díle blízkou analogii v dalších řezbách, které zhotovil v počtu deseti kusů do kostela 
Nanebevzetí Panny Marie v Tachově, a které pocházejí z roku 1692. Jejich iniciátorem byl 
zřejmě pražský řád křižovníků s červenou hvězdou, který měl v tomto kostele patronátní 
právo, mezi donátory jednotlivých řezeb se objevili i majitel panství a význačné místní 
osobnosti.28 Tachovský soubor bývá hodnocen literaturou jako výrazný kvalitativní mezník 
Brokofovy tvorby.  
                                                          
24
 Blažíček 1986, s. 23; Vlnas 2013, s. 219–228. 
25
 Blažíček 1958A, s. 98; Blažíček 1989A, s. 305; Blažíček 1976, s. 23; Procházka 2009, s. 9. 
26
 Kovář 1960, s. 104; Kovář 1965, s. 281; UPČ III 1980, s. 96 
27
 Nejedlá 1964, s. 8. 
28
 Nejedlá 1964, s. 12–16. 
15
 
Zdomácnění barokního slohu na Plzeňsku 
Barokní umělecký názor se naplno prosadil v Plzni právě až v době první čtvrtiny 18. století. Za 
specifikum plzeňské barokní produkce bylo vždy považováno udržování „realistické složky 
uměleckého projevu“.29 Pravdou je, že radikalistické tendence, reprezentované v tomto 
odvětví zejména tvorbou Matyáše Bernarda Brauna či v některých aspektech i dílem Matěje 
Václava Jäckela, nepadaly v prostředí měšťanské Plzně na živnou půdu. Ne nadarmo se 
v západních Čechách s díly těchto osobností setkáme na území klášterů (cisterciáků, 
benediktinů a premonstrátek), jejichž spiritualitě a duchovnímu nazírání expresivní formy a 
prohloubená citovost více vyhovovaly. Město Plzeň, ve kterém vznikly příznivé podmínky pro 
rozvoj umělecké praxe, se tehdy stalo uměleckým střediskem západních Čech. 
V plzeňských archivech se lze setkat se jménem řezbářů Jana Benedikta Platzera, Michala 
Tyera a kameníka Ferdinanda Šiffera. Sochař Jan Benedikt Platzer (1678 Město Touškov–1732 
Plzeň), který přišel do Plzně roku 1708, byl v témže roce přijat mezi měšťany a vzápětí se 
oženil s Kateřinou, dcerou plzeňského měšťana a majitele dvou domů Jiřího Lenka. Tento 
sňatek mu jistě napomohl ke zvýšení životního standardu, ale vzhledem k tomu, že jej berní 
rejstřík z roku 1713 stále vede jako neusedlého měšťana, má se za to, že nebyl před svým 
příchodem do Plzně majitelem vlastní dílny. Pro potřeby berního rejstříku v následujícím roce 
přiznal, že „řemeslo mu jde prostředně“.30 Tvorba Jana Benedikta, otce úspěšnějšího umělce – 
Františka Ignáce, stále uniká bližšímu poznání. Významnější práce u něj až do roku 1708 
vesměs předpokládané nejsou a k těm nemnoha autorsky spolehlivě identifikovaným dílům 
vzniklým po uvedeném datu patří řezbářská výzdoba postranních oltářů v kostele sv. Jakuba 
Většího ve Vidžíně nedaleko Teplé z roku 1716. 
O životě a umělecké činnosti řezbáře Michala Tyera nemáme jiných zpráv, než že roku 1714 
byl veden jako nájemník a majitel malé dílny, v níž pracoval sám.31 Stejný archivní pramen 
svědčí o tom, že kameníkovi Ferdinandu Šifferovi, plzeňskému měšťanovi od roku 1696, se 
dařilo jen o něco lépe. V roce 1714 „žil ve svém malém špatném domě a pracoval s jedním 
pomocníkem“.32 Toto tvrzení je poněkud v rozporu se skutečností, že si tento dům čp. 186 pro 
sebe o rok dříve Ferdinand Šiffer přestavěl. Portál tohoto domu patřil na poli plzeňského 
vrcholně barokního sochařství k mimořádně zajímavým počinům. Z archivních zpráv se totiž 
                                                          
29
 Skořepová 1957, s. 17–19; Kovář 1965, s. 290. 
30
 Skořepová 1957, s. 16–17. 
31
 Skořepová 1957, s. 17. 
32
 Skořepová 1957, s. 17. 
16
 
dozvídáme, že jeho kladí nadnášela dvojice mouřenínů.33 Šlo o jediný portál tohoto druhu na 
území Plzně, a proto nezbývá než litovat jeho ztráty. 
Barokní mobiliář plzeňských kostelů je v současnosti pouhým torzem někdejšího bohatého 
vybavení, o němž hovoří písemné prameny. Toto tvrzení lze velmi dobře ilustrovat na příkladu 
kostela sv. Bartoloměje. Když roku 1697 Plzní procházel v rámci své tovaryšské cesty rakouský 
sochař Franz Ferdinand Ertinger, zaznamenal v katedrále sv. Bartoloměje celkem 39 oltářů.34 
Inventář z roku 1730 sice hovoří již pouze o 32 oltářích, nicméně i tak se jedná o 
mnohonásobně vyšší počet, než jaký odpovídá současnosti. 35 Jejich zánik měly na svědomí 
nejenom josefínské reformy, ale také postupné proměny všeobecného vkusu. I zbývající 
plzeňské chrámy disponovaly původně mnohem početnějším mobiliářem. Ze stejných 
pramenů se dovídáme, že ve františkánském kostele Nanebevzetí Panny Marie stálo k roku 
1730 celkem 17 oltářů, v dominikánském kostele sv. Markéty jich bylo 11 a v kostele 
dominikánek – u sv. Anny – jich bylo 9 (pouze v případě posledně zmíněného chrámu zůstala 
do dnešních dob většina z původního zařízení zachována).36 Pohledem do dobových pramenů 
i na dochovaný fond zjistíme, že při zařizování plzeňských kostelů novými oltáři, převažovala 
v jejich výzdobě sochařská (resp. řezbářská) složka nad malířskou.37 
Čtveřice barokních zpovědnic z kostela sv. Bartoloměje patří k těm nemnoha kusům vrcholně 
barokního mobiliáře, který byl ušetřen ničení. Jejich architektura je završena drobnými avšak 
kvalitními figurálními řezbami. To platí především o dvojici starších zpovědnic v severní a jižní 
boční lodi kostela, které pocházejí s největší pravděpodobností z doby kolem roku 1710. 
Součástí nástavců složených z akantových rozvilin propletených stuhami jsou postavy křehce 
působícího sv. Jana Nepomuckého a bendlovsky pojatého sv. Pavla poutajícího navzdory 
drobnému měřítku pádností a silou výrazu. Zpovědnice v podkruchtí s postavami kajícníků – 
sv. Petra a sv. Máří Magdalény jsou mladšího data – snad z druhé čtvrtiny 18. století. Soubor 
zpovědnic v minulosti doplňovala kazatelna s figurou krále Davida, jejíž podobu však známe už 
jen z dobové fotodokumentace.38 
Zajímavou ukázkou plzeňského řezbářství 1. čtvrtiny 18. století je rovněž dvojice oltářů Panny 
Marie a čtrnácti svatých pomocníků a sv. Josefa a českých zemských patronů z kostela sv. 
                                                          
33
 Kovář 1965, s. 287. 
34
 Skořepová 1957, s. 17. 
35
 Bukačová 2014, s. 676. 
36
 Bukačová 2014, s. 676. 
37
 Bukačová 2014, s. 679. 
38
 Srovnej UPČ III 1980, s. 90–91; Soukup 2012, s. 86. 
17
 
Mikuláše (resp. původně z kostela sv. Bartoloměje).39 Oltářní retabulum, které má podobu 
stromu a které tvoří palmové ratolesti proplétané páskou, osídlila skupina drobných světle 
polychromovaných figur světců, jejichž rozkolísaná kvalita svědčí o autorském podílu několika 
rukou. Některé z řezeb připomenou práce widemannovské dílny (například sv. Barbory, sv. 
Florián), větší část ovšem zatím spadá do kategorie obtížně zařaditelných. 
Měšťan a řezbář Zikmund Legát (1686 ?–1748 Plzeň) patří mezi příklady regionálních tvůrců 
západních Čech. Několika záznamy je zachycen v plzeňských matrikách.40 V této souvislosti je 
zajímavým dokladem o tehdejších vzájemných úzkých vazbách plzeňských umělců a 
řemeslníků například účast Zikmunda Legáta jako svědka při svatbě malíře Julia Františka Luxe. 
Jedním z mála děl, které lze Legátovi připsat s určitostí, je obláčkový obelisk v Městě 
Touškově, na vrcholu s oboustranným sousoším představujícím z jedné strany Nejsvětější 
Trojici korunující Pannu Marii a z druhé strany Nejsvětější Trojici Triumfální. Ten je sochařem i 
signován: „Sig: Legat // Fecit“ a datován do roku 1723.41 
 
Matyáš Bernard Braun a další importy pražských sochařských dílen 
Z pražských sochařů zasáhl v období vrcholného baroka na území Plzeňského kraje 
nejvýrazněji zřejmě Matyáš Bernard Braun (1684 Sautens–1738 Praha). Počátky jeho tvorby a 
příchod do Čech jsou totiž spjaty s cisterciáckým klášterem v Plasích, resp. s jeho opatem 
Eugenem Tyttlem, který zřejmě v této záležitosti sehrál zásadní roli.42 Kromě pražských 
realizací, mezi nimiž vyniká věhlasné sousoší Vidění sv. Luitgardy z Karlova mostu, tak Braun 
pro tohoto plaského opata s vytříbeným vkusem a láskou k umění vytvořil několik řezbářských 
děl, která patří ke skvostům českého barokního sochařství. Přesná datace těchto prací byla a 
dosud je předmětem odborných dohadů stejně jako jejich někdejší umístění v rámci 
klášterního areálu. Přijměme však v tuto chvíli teorii, že překrásná řezba Krucifixu s Bolestnou 
Pannou Marií vznikla k roku 1708 v první vlně Braunových prací pro Plasy a zbývající dvojice – 
Krucifix a sousoší Zvěstování – mezi léty 1720–1725.43 Kalvárie s Pannou Marií Bolestnou 
vznikla zřejmě jako vůbec první Braunovo dílo pro opata Tyttla, kterým se mladý umělec snažil 
                                                          
39
 Kovář 1965, s. 290; Bukačová 2014, s. 677. 
40
 K tomu SOA Plzeň. PP Haubert. Pozůstalost JUDr. Jana Hauberta. Též Chmelíř 2012, s. 5–6. 
41
 K Zikmundu Legátovi Blažíček 1958A, s. 167, 293 pozn. 333; Blažíček 1958B, s. 109; Barock in Böhmen 1964, s. 
155; Adamcová – Gláserová Lebedová – Kovařík – Nejedlý – Zahradník 2015 (v tisku).  
42
 Blažíček 1989B, s. 486; Kořán 1999, s. 16–17. 
43
 Blažíček 1989B, s. 499. 
18
 
prokázat široký záběr svých dovedností v očekávání případných zakázek.44 O tom svědčí 
nejenom jisté formální odlišnosti, které vyplynou ze srovnání ze zbývající dvojicí řezeb, ale 
také neobvyklý technologický postup (figury byly řezány společně s břevny kříže), kterým snad 
měla být demonstrována autorova zručnost a tedy i kompetentnost k pověření dalšími 
zakázkami. Rovněž i Krucifix určený do interiéru zimního refektáře vyniká nad ostatní díla 
vzešlá z Braunovy dílny svoji kvalitou a silou výrazu.45 O důležitosti, kterou této práci Matyáš 
Bernard Braun přikládal, svědčí fakt, že dílo vypracoval skutečně vlastní rukou a to i v době, 
kdy již byla jeho dílna zavedeným podnikem a čítala řadu pomocných rukou. Jeho vročení do 
období kolem roku 1720 vychází ze skutečnosti, že k uvedenému datu byla již příslušná část 
konventu po stavební stránce dokončena a začala být mnichy obývána. Krucifix působí na city 
diváka svoji expresivitou a nijak nepřikrášleným znázorněním smrti téměř zdrcujícím dojmem. 
Naproti tomu pod vlivem lyricky laděného sousoší Zvěstování city pozorovatele pookřívají a 
těší se z projasněné atmosféry posvátného děje.46  Na rozdíl od řezby Kalvárie, kterou archivní 
zprávy zaznamenávají na oltáři sv. Kříže v konventním kostele, nemáme v případě sousoší 
Zvěstování žádnou spolehlivou zprávu dokládající jeho původní funkci či umístění. Veškeré 
teorie se prozatím pohybují na úrovni pouhých spekulací. 
Se západními Čechami měla dílna Matyáše Bernarda Brauna co dočinění i ve druhé polovině 
dvacátých let 18. století. V období mezi léty 1726–1728 vznikala sochařská výzdoba pro 
benediktinský kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Wolfganga v Kladrubech u Stříbra.47 Jejím 
iniciátorem byl opat Maurus Fintzguth, oslavovaný, pod dojmem velkolepé přestavby 
klášterního komplexu v duchu barokní gotiky, též jako druhý zakladatel kladrubského kláštera. 
I když stavební obnova areálu byla zahájena až po smrti Jana Blažeje Santiniho-Aichla, 
předpokládá se, že koncepci sochařské výzdoby i základní rozvržení hmot určil ještě za svého 
života. Usměrnění sochařské složky bylo motivováno snahou nechat vyznít samu architekturu. 
Hlavní oltář gotizujících architektonických forem se svoji podobou blíží chrámovému průčelí. 
                                                          
44
 Blažíček 1958A, s. 148; Blažíček 1958B, s. 109; Blažíček 1961, s. 322; Poche 1965, s. 93, 312, pozn. 211; 
Neumann 1974B, s. 213, č. kat. 190; UPČ III 1980, s. 75; Blažíček 1984, s. 29–30, č. kat. 27; Poche 1986, s. 165; 
Blažíček 1988, s. 23; Blažíček 1989B, s. 499; Kořán 1997, s. 66; Kořán 1999, s. 17; Pavlíček 1999, s. 96; Sláva  
barokní Čechie 2001 (autor hesla Tomáš Hladík), s. 25–26. 
45
 Blažíček 1958A, s. 148; Blažíček 1958B, s. 109; Blažíček 1984, s. 29; Poche 1986, s. 163; Kořán 1997, s. 33, 
66–68; Kořán 1999, s. 99–100; Sláva barokní Čechie 2001 (autor hesla Ivo Kořán), s. 70, č. kat. I/2.10. 
46
 Blažíček 1958A, s. 148; Blažíček 1958B, s. 109; Blažíček – Preiss – Hejdová 1969, s. 30, č. kat. 30 a 31; Blažíček – 
Preiss – Hejdová 1970, s. 60–61, č. kat. 91; Blažíček 1984, s. 11, 28–29, č. kat. 26; Poche 1986, s. 164–165; Kořán 
1999, s. 101. 
47
 K sochařské výzdobě kladrubského chrámu například Blažíček 1958A, s. 152; Blažíček 1989B, s. 499; Poche 
1986, s. 183–90; Kořán 1999, s. 109–111. 
19
 
Figury Madony, čtyř benediktinských světců a Ukřižovaného, symboly evangelistů, andělské 
hlavy a ostatní andělský kompars byly rozmístěny v různých výškových úrovních, odlišných 
proporcích a prostorových plánech takovým způsobem, aby napomáhaly iluzivnímu 
prohloubení prostoru kostela.  Zatímco v případě plaských řezeb jsme měli co dočinění 
s osobním nasazením Matyáše Bernarda Brauna, v případě benediktinského kláštera 
v Kladrubech se pohybujeme na opačném pólu – v oblasti dílenského provozu. Sochařská 
výzdoba klášterního kostela je však názornou ukázkou toho, že zapojení pomocných rukou 
nemusí nutně znamenat propad v umělecké kvalitě. Řehoř Thény (1695 Burgeis–1759 
Jaroměř), který měl s největší pravděpodobností na zakázce majoritní podíl, byl vyspělým 
umělcem, přestože se v rámci Braunova podniku v uvedené době pohyboval v podřízeném 
postavení. S ním lze nejspíše také spojit kenotaf zakladatele kláštera Vladislava I. či sochy 
církevních otců a benediktinských světců na vrcholu chórových lavic. 
Mezi dalšími pražskými sochaři, kteří zasáhli na území západních Čech, lze uvést Ondřeje Filipa 
Quitainera (1679 Frýdlant–1729 Praha), jehož dílem měla být sochařská výzdoba zámeckého 
parku v Dolní Lukavici u Přeštic, ze které se však do současnosti dochovaly bohužel jen smutné 
zbytky několika váz ležící bezprizorně v terénu neumožňující slohový rozbor a určení 
autorství.48 Dílna pražského sochaře Matěje Václava Jäckela (1655 Wittichenau–1738 Praha) 
již za výrazné účasti tehdejšího tovaryše Františka Ignáce Weisse (kolem 1690 Sulkov?–1756 
Praha) a syna Antonína Jäckela (1699 Praha–1736 Praha) dodala rozsáhlou řezbářskou 
výzdobu vnitřního vybavení konventního kostela sv. Václava premonstrátek v Chotěšově na 
jižním Plzeňsku, v současnosti rozmístěného na různých místech nejen Plzeňského kraje.49 Na 
základě archivních dokladů je známo, že Jäckelova dílna vybavila též bohatým figurálním 
souborem i dvouoltář sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta v kostele téhož světce v Dobřanech 
z let 1728–1731, který objednal tehdejší probošt chotěšovského kláštera Dominik Kristián 
Peterka.50 
Z ostatních mimopražských umělců, kteří zasáhli na sledované území, můžeme uvést například 
žlutického sochaře a řezbáře Osvalda Josefa Wendu (Vendu) (1669 ?–1721 Žlutice). Ten dodal 
tepelskému klášteru monumentální čtveřici církevních otců nalézajících se v kostele sv. 
Bartoloměje v Pístově, hodnocených sice poněkud příkře O. J. Blažíčkem jako „prostoduché 
                                                          
48
 Blažíček 1958A, s. 120; Blažíček 1958B, s. 109; Blažíček 1989B, s. 502.  
49
 Blažíček 1958A, s. 114; Blažíček 1989A, s. 309; Tischerová 2007, s. 58–79; Tischerová 2013, s. 342–347 a d., 
363–371 a d. 
50
 Blažíček 1958B, s. 108; Tischerová 2007, s. 23, 71, 87–92, 262, 303; Tischerová 2013, s. 371–374 a d. 
20
 
strnulé sochy“, avšak podle našeho názoru poněkud neprávem.51 Na čtyřech pilířích lodi 
kostela na konzolách stojí řezby západních církevních Otců sv. Ambrože, Augustina, Řehoře a 
Jeronýma, které Wenda dodal roku 1713 do tepelského klášterního kostela a které byly do 
Pístova přemístěny v roce 1755 proto, aby v Teplé uvolnily místo „modernějším“ řezbám 
Ignáce Františka Platzera.  
 
Sochaři šlechtických rodů Lažanských a Vrtbů - Štěpán Borovec, Josef Herscher a Lazar 
Widemann 
Počátek rozsáhlé a svébytné sochařské i řezbářské tvorby se v této době objevuje na panství 
hrabat Lažanských a Černínů v Manětíně, kde se jakýmsi impulsem stavebního rozvoje a 
následné výzdoby města stal ničivý požár v roce 1712. Především za ovdovělé hraběnky Marie 
Gabriely Lažanské, rozené Černínové z Chudenic, nastává nový rozkvět sídla panství. V 
průběhu dalších let je celé město i jeho bezprostřední okolí včetně výzdoby interiérů 
patronátních kostelů doslova poseto desítkami soch, sousoší i řezeb vysoké výtvarné hodnoty. 
Počátek vlastní manětínské plastiky lze hledat v osobě vrchnostenského sochaře Štěpána 
Borovce (1672 Staré Sedlo–1719 Manětín), pocházejícího z Tachovska, který se v letech 1694–
1699 vyučil v Praze Jana Brokofa.52 Kromě sochařských prací pro zámek v Manětíně (dvojice 
karyatid – atlantů pod balkonem zahradního průčelí, do 1717) a blízký děkanský kostel sv. 
Jana Křtitele (dvojice karyatid – andělů pod kruchtou, do 1717) jsou jeho pracemi sochy 
Bolestného Krista a Piety (Panny Marie s Kristem) z ohradní zdi téhož kostela (obě kolem 
1713). Z velké části je jeho dílem i monumentální pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice na terase 
před zámkem, na který podepsal s hraběnkou Lažanskou kontrakt brzy před svou smrtí. 
Pozdně barokní sochařství západních Čech stojí v rámci současného stavu bádání především 
na dvou jménech - Josefu Herscherovi a Lazaru Widemannovi (Widmannovi). Oba pracovali 
především v západních Čechách pro místní šlechtické rody v pozici vrchnostenských sochařů a 
mají nejen svými životními osudy, ale i svou tvorbou a jejím charakterem mnoho společného. 
Josef Herscher (1688 ?–1756 Manětín) je jako vrchnostenský sochař zachycen v Manětíně 
poprvé v roce 1723, většinu svého života pracoval pro hraběcí rodinu Lažanských právě zde.53 
Doposud nebyla objasněna otázka jeho původu ani školení, názory uměleckých historiků se 
                                                          
51
 Gnirs 1932, s. 298–300. Blažíček 1958B, s. 108. 
52
 Blažíček 1958A, s. 167; Blažíček 1958B, s. 109; Blažíček 1976, s. 24; Bukačová 1984, s. 105–112. 
53
 Blažíček 1958A, s. 219–224; Bukačová 1984, s. 116–133; Blažíček 1989B, s. 506–507; Horyna 1997, s. 17–26; 
Bukačová 1997, s. 15–45; Jirmusová 2008. 
21
 
v jeho případě poněkud různí. Jako nejpravděpodobnější se Herscherův původ jeví v oblasti 
Bavorska či Frank, snad přišel do Manětína s družinou Filipa Bornschlägla, malíře a štafíra 
z Mnichova. Vztahy k němu jsou doloženy jak zápisy v matrikách, tak dalšími účty, z nichž je 
patrné, že Bornschlägel štafíroval Herscherovi řadu řezeb.54 V Manětíně a okolí je 
Herscherovou prací řada řezbářských i sochařských děl (zhotovená za vydatné pomoci 
místních kameníků), které patří v uměleckohistorické literatuře mezi kvalitativně vysoce 
hodnocené práce. Jsou to především jeho sochy na tzv. Vysoké cestě, komunikaci spojující 
město s hřbitovním kostelem sv. Barbory, vznikající v průběhu dvacátých až čtyřicátých let 18. 
století.55  Kvalitativně na výši je však i řada dalších soch představujících Teologické i Kardinální 
Ctnosti na terasách náměstí před okny piana nobile zámecké budovy, stejně jako solitérní 
světecké sochy v bezprostředním okolí Manětína strážící všechny přístupové cesty do města. 
Herscherovy práce však byly určeny i do interiéru, dochoval se řezbářský soubor pocházející 
původně z manětínského špitálu a posléze přemístěný do hřbitovní kaple sv. Josefa nebo 
bohatý soubor řezeb z hřbitovního kostela sv. Barbory ze čtyřicátých let 18. století či v 
nedalekém kostele sv. Petra a Pavla v Křečově. 
Mladším souputníkem Josefa Herschera byl v tomto období patrně nejvýraznější regionální 
sochař pocházející z Plzně, Lazar Widemann (Widmann) (1697 Plzeň–1769 Křimice), syn 
v textu již výše zmíněného Kristiána.56 V roce 1727, tedy dva roky po smrti otce Kristiána se 
Lazar ve svých dvaceti devíti letech ujímá otcovského domu i dílny s pozdějším popisným 
číslem 142, který stával v dnešní Smetanově ulici nedaleko konventu plzeňských dominikánek. 
Vyučen byl nejprve jistě v otcově dílně, jeho tovaryšskou cestu zatím rekonstruovat nelze, i 
když na základě určitých vazeb k dílu Ferdinanda Maxmiliána Brokofa můžeme uvažovat o 
školení právě u něj v Praze. Oproti jiným sochařům z regionu se však díky vazbě na hraběcí 
rodinu Vrtbů dostal ještě dále, až na medicejskou Accademia del Disegno ve Florencii. Právě 
zde získal zkušenosti a schopnosti práce s alabastrem, které jej předurčily pro zhotovení 
početných děl v tomto svébytném materiálu. Mezi jeho první díla po návratu z Itálie patří tak 
soubor prací z alabastru  určených pro pražský vrtbovský palác, který byl již krátce po svém 
vzniku předmětem obdivu znalců umění a přinesl Vrtbům určitou proslulost. Současně začíná 
ve spolupráci s malířem Františkem Juliem Luxem jeho dlouhodobá činnost postupného 
                                                          
54
 Bukačová 1997, s. 15. 
55
 Adamcová 2015, s. 632. 
56
 Blažíček 1989C, s. 723–727; Kovařík 2006, s. 20–25 a dále (zde i souborná bibliografie); Šiková 2014, s. 648–
655. 
22
 
vybavování interiérů patronátních kostelů či kaplí na vrtbovských dominiích, mezi kterými lze 
jmenovat především kostely sv. Vojtěcha ve Vejprnicích a sv. Václava v Žinkovech. Do obou 
dodala Widemannova dílna početné soubory řezeb a exteriérové sochařské výzdoby, které 
jsou zachyceny i archivními prameny. Z třicátých let 18. století pochází například dvojice soch 
sv. Jana Nepomuckého a tehdy jen blahoslaveného Jana Sarkandera osazujících začátek 
dnešního Rooseveltova mostu v Plzni. V roce 1740 provedla Lazarova dílna spíše tématicky 
zajímavou řezbářskou výzdobu kazatelny ve františkánském konventním kostele Nanebevzetí 
Panny Marie v Plzni. V roce 1743 Lazar prodal plzeňský dům a odešel za prací na středočeská 
dominia Vrtbů, kde právě probíhala zvýšená umělecká aktivita. To, že Lazar stále pracoval pro 
západočeská vrtbovská panství i nadále, dokládá přesvědčivě jeho znamenitá monumentální 
jezdecká socha sv. Jiří, jedna z mála českých barokních jezdeckých realizací, osazující původně 
místo proti hospodářskému dvoru v Křimicích, která pochází z roku 1746 či sousoší Piety stojící 
naproti čestnému dvoru křimického zámku. Zadavatelská aktivita Vrtbů v Křimicích byla 
vysoká, kromě řady sochařských děl v exteriéru zámku Widemann dodal také řezbářskou 
výzdobu kaple Povýšení sv. Kříže. Na Rooseveltově mostě v Plzni je v současnosti též umístěná 
socha sv. Judy Tadeáše, kvalitní signované i datované dílo z roku 1745. Pokud pomineme 
početné realizace Lazarovy dílny ve středních Čechách, můžeme zmínit ještě další doplnění 
řezbářské výzdoby vrtbovských kostelů ve Vejprnicích (zejména pozoruhodná řezba 
Archanděla Michaela s figurou poraženého ďábla, jejíž pojetí je již plně klasicistní), Žinkovech 
a Ledcích, ke kterému došlo v šedesátých letech 18. století. Kompozičně výtečně zvládnutý je i 
pilíř se sochou Madony Immaculaty suverénně ovládající prostor návsi v Žinkovech. V 
posledním desetiletí života musel Widemann s dílnou reagovat na změněnou situaci a příklon 
ke klasicističtějšímu pojetí tvorby ovlivněné již pražským Ignácem Františkem Platzerem. Tuto 
fázi přesvědčivě dokládá kromě výše zmíněných řezeb i oltář sv. Kříže z kostela sv. 
Bartoloměje v Plzni. O tom, že aktivita dílny i Lazara samotného neutichala ani na samém 
sklonku jeho života svědčí letopočet 1768 se signaturou „OPVS LAZARI WIDEMANN“. Tu nese 
socha oblíbeného vrtbovského světce sv. Theodora, pocházející z bohaté sochařské výzdoby 
exteriéru vrtbovského patronátního kostela sv. Václava v Žinkovech, kde jistě značnou část 
práce museli již zastat tovaryši. Widemannovou dílnou mohl projít za léta její existence 
poměrně značný počet adeptů řezbářského řemesla, mezi nimiž je možné předpokládat 
dalšího ze západočeských řezbářů, níže zmíněného Karla Legáta. 
 
23
 
Regionální tvorba pozdního baroka 
Ostatní západočeští sochaři či řezbáři zůstávají doposud spíše stranou uměnovědného bádání, 
ať již z důvodů nezpracovaných archivních podkladů, či z důvodů ne tak výrazné kvality jejich 
děl. V Plzni působil od čtvrtého desetiletí 18. století kameník a sochař Antonín Herich. Kvalitou 
svých prací sice nedosahoval úrovně tvorby svého současníka Lazara Widemanna, přesto se i 
on svými díly zapsal do barokní tváře města. Jeho dílem byl mariánský sloup z roku 1737 
stávající kdysi při doubravecké cestě u měšťanského pivovaru.57 Podstavec sloupu nesoucí 
drobnou, rustikálně pojatou sochu Madony Svatohorské, byl opatřen nejenom datací a 
signaturou, ale také portrétem umělce a donátora v jedné osobě – Antonína Hericha – a jeho 
manželky. Motivy kružidla a dláta uplatňující se v rámci výzdoby a jejich spojení s řemeslným 
provedením mariánské sochy svědčí o tom, že byla Herichovi bližší spíše kamenická profese. K 
dalším dílům, která jsou Herichovi všeobecně připisována, a která jeho tvorbu staví do trochu 
lepšího světla, patří Pieta z Pražského mostu u Křížíkových sadů z roku 1750 a dvojice soch ze 
sousoší Kalvárie z Rooseveltova mostu z druhé třetiny 18. století, které v minulosti tvořilo 
uvedené Pietě protějšek.58 
V blízkém okolí Kladrub na Tachovsku je v třicátých letech 18. století při práci pro kladrubský 
klášter archivně zachycen sochař Jan Adam Weber.59 V roce 1743 vytvořil přímo do interiéru 
kladrubského konventního kostela pár bočních oltářů Panny Marie a sv. Josefa s expresivně 
řezanými postavami českých zemských patronů.60 Jan Adam Weber byl otcem dvou synů – 
dvojčat – Jindřicha (1722 ? – ?) a Ondřeje (1722 ? – 1801 Kašperské Hory), kteří se vydali 
v otcových stopách.61 Jak lze alespoň na základě dochovaných prací soudit, i synové si do jisté 
míry osvojili něco z výtvarného projevu svého otce a předpokládaného učitele. V jejich rukou 
se však osobitý rukopis zakladatele sochařské dílny proměnil v manýru, která nedosáhla 
srovnatelných kvalit. K roku 1747 je jméno Jindřicha Webera uváděno v souvislosti s oltářem 
sv. Petra a Pavla v klášterním kostele v Teplé, jehož podobu bohužel neznáme. Oltář byl totiž, 
stejně jako veškerý další původní mobiliář, odstraněn v důsledku modernizace interiéru a jeho 
následného vybavování díly Ignáce Františka Platzera.62 Poté, co se oba bratři v roce 1752 
                                                          
57
 Šorm – Krajča 1939, s. 197, 286; Kovář 1965, s. 291; Blažíček 1958B, s. 115; Kovařík – Zahradník 2013, s. 91–
96. 
58
 Blažíček 1958A, s. 262; Kovář 1965, s. 291; UPČ III 1980, s. 96; Josef 1999, s. 261. 
59
 Ryšavý 2012, s. 118, 119–120. 
60
 UPČ II 1978, s. 469. 
61
 Starý 2002, s. 210. 
62
 Matouš 1938, s. 484; Starý 2002, s. 210. 
24
 
oženili, se jejich cesty rozešly. Zatímco Jindřich se uchytil v jižních Čechách – v Prachaticích a 
Netolicích, životní osudy druhého z bratrů zavedly do Kašperských Hor, kde také na počátku 
nového století zemřel.63 
Kvalitativně poměrně zdařilá díla tvořil od čtyřicátých let 18. století plzeňský sochař a měšťan 
Karel Legát (1715 Plzeň–1783 Plzeň), snad syn výše zmíněného Zikmunda.64 O jeho vyučení a 
východiscích se prozatím mnoho neví, vyučení u Lazara Widemanna by napovídala podobnost 
s jeho pracemi, ať již po stránce kompoziční tak modelační. Vzhledem k sídlu své dílny v Plzni 
(vlastnil dům čp. 175 v Andělské, později dům čp. 271 v dnešní Sedláčkově ulici) zásoboval 
město i širší okolí svými realizacemi. Signovaných prací Karla Legáta v materiálu dřeva dosud 
není mnoho, takový je oltář ve farním kostele sv. Jakuba Většího v Kladrubech, případně 
výzdoba poutního kostela sv. Anny na Vršíčku u Horšovského Týna a část výzdoby interiéru 
kostela sv. Mikuláše v Dobřanech. Známější jsou spíše jeho exteriérové pískovcové realizace 
jako například signovaná socha sv. Jana Nepomuckého v Mnichově u Pivoně (1745), Krucifix v 
Borku u Rokycan (1758), Kalvárie v Chotiměři na Domažlicku (1762), socha sv. Judy Tadeáše u 
klášterní cesty mezi Kralovicemi a Plasy (1762), dvojice soch představujících Anděla Strážce a 
sv. Jana Nepomuckého pocházející z Mariánské Týnice u Kralovic (1766) či nedatovaná socha 
sv. Mikuláše v Plzni, v současnosti těžce poškozená. Mezi jeho díla patří rovněž dvě velmi 
podobné sochy sv. Anny z Lipna a Luhova, stejně tak socha sv. Barbory z Lipna. 
Archivními prameny jsou zachyceny dvě generace sochařské rodiny působící převážně na 
Tachovsku.65 Jakub (Jakob) Artschlag (1685 Stráž–1768 Stráž) bývá zmiňován k roku 1738 jako 
autor hlavního oltáře v kostele v Brodu u Mariánských Lázní. Dále je jeho prací zřejmě statue 
sv. Jana Nepomuckého ve Stráži u Tachova z roku 1722. Jeho synem byl Johann Christoph 
Artschlag (1724 Stráž–po 1777 ?), který též pracoval jako sochař i řezbář a kterému jsou 
připisovány mnohé soubory v řadě kostelů na Tachovsku. 
V literatuře bývají zmiňováni archivními prameny zachycení Adam, Jiří (1739) a Tomáš (Tobias) 
(1745) Ublakerové z Chotěšova. Nejvýznamnějším nositelem tohoto jména byl však Ferdinand 
Ublacker (1722 Domažlice–po 1781 ?) – kamenosochař i řezbář. Zda byly mezi ním a výše 
uvedenou rodinou Ublakerů z Chotěšova příbuzenské vazby, nelze bohužel za současného 
stavu poznání říci. Do Prahy Ferdinand Ublacker zavítal někdy v období kolem roku 1743. 
                                                          
63
 Ryšavý 2001, s. 59–62; Starý 2002, s. 214. 
64
 K tomu SOA Plzeň. PP Haubert. Pozůstalost JUDr. Jana Hauberta. Blažíček 1958B, s. 115; Kovář 1965, s. 290; 
Procházka 2009, s. 12, 15; Terezie Šiková 2014, s. 655–656. 
65
 Procházka 2009, s. 15–17, 71–72; Blažíček 1958A, s. 227; Blažíček 1958B, s. 114. 
25
 
Dobové matriční záznamy o něm hovoří jako o „občanu akademickém“. Jeho dílo na pomezí 
rokoka a klasicismu odráží nástup nových slohových tendencí a zároveň vypovídá nejen o 
pražském, ale i zahraničním školení. Zřejmě z důvodů silné pražské konkurence svoje aktivity 
soustředil do venkovského prostředí středních a jižních Čech.66 
V Domažlicích a jejich blízkém okolí působil hluboko do 18. století František Ringelhahn (1706 
Praha?–1789 Domažlice). Poměrně početná tvorba tohoto umělce, pracujícího v kameni i ve 
dřevě, by zasluhovala důkladné odborné zpracování. Zdá se, že i přes široké časové rozkročení 
Ringelhahnovy umělecké praxe, zůstávají jeho díla názorově ukotvena ještě v období velkého 
slohu. Sochy nad vchodem do děkanského kostela v Domažlicích z roku 1746 či na zdi tamního 
augustiniánského konventu z let 1743–1744 se vyznačují výrazovou pádností, robustní 
stavbou těl, pevným postojem a přirozenými pohyby. Autorův tolik oceňovaný smysl pro 
realismus se projevuje v logickém traktování těžkých drapérií i v obličejové typice. K jeho 
kamenosochařským dílům bývá rovněž přiřazována socha sv. Augustina ve Zdoňově postavená 
roku 1763 augustiniány z kláštera v Pivoni.67 S větší mírou stylizace a s občasnými přesahy 
směrem k rokoku se setkáváme spíše v Ringelhahnových dřevořezbách. Nejpočetnějším 
souborem je řezbářská výzdoba interiéru děkanského kostela v Domažlicích z let 1745–1750. 
Vedle uplatňování tradičních schémat, jako v řezbě sv. Anny či v postavách světců na bočních 
oltářích Narození Páně a Narození sv. Jana Křtitele, se však v rámci této skupiny setkáme i 
s citlivějším a svěžejším přístupem, jak o tom svědčí řezba Piety či Dobrý pastýř na stříšce 
kazatelny. Rokoková nota zaznívá v řezbářské výzdobě hlavního oltáře a kazatelny v kostele sv. 
Vojtěcha v Milavčích z let 1754–1755. Za zvláštní zmínku v této souvislosti stojí užitý 
dekorativní aparát, který mnohdy nabývá podoby jakýchsi fantaskních útvarů. Posledním 
známým Ringelhahnovým dílem je signovaný a rokem 1773 datovaný oltář v kapli sv. Jana 
Nepomuckého na Týnském předměstí v Domažlicích. Předlohou pro ústřední sochu světce se 
stal i po více jak sto letech Brokofův slavný vzor.68 
Do sochařské tvorby západních Čech zasáhli přirozeně též autoři z jiných oblastí, kteří někdy 
mohli dodat část sochařské výzdoby, i když další část provedli umělci místní. Jako příklad 
můžeme uvést pilíř se sochou Madony Assumpty z městečka Úterý, který byl dokončen roku 
                                                          
66
 Blažíček 1946, s. 109–111; Skořepová 1957, s. 89–90; Blažíček 1958A, s. 251; Blažíček 1958B, s. 108; Blažíček 
1989C, s. 732, 735, 817. 
67
 Toman 1950, s. 363–364. 
68
 K F. Ringelhahnovi dále Hostaš – Vaněk 1902, s. 39, 44–45, 61–62, 69–70, 97–100; Kümpel – Ludvík – Teplý 
1939, s. 23–24, 26–27, 29, 69–70; Blažíček 1946, s. 94, 99–101; Blažíček 1958A, s. 227–228; Blažíček 1958B, s. 
114; UPČ I 1977, s. 314–315; Procházka 2009, s. 11, 14, 23–26. 
26
 
1731. Zatímco autory vrcholové sochy a hlavice pilíře byli dle nových zjištění chebští sochaři, 
bratři Franz a Michl Stilpové, ostatní sochařskou výzdobu statue (kvalitativně slabší trojici soch 
sv. Floriána, Šebestiána a Vojtěcha) vytvořil místní sochař Johann Josef Stern.69 
 
Sochaři a řezbáři klatovských jezuitů 
Dalším a v určitém směru výjimečným centrem sochařského a řezbářského dění byly Klatovy – 
město, v němž podstatný díl uměleckého života souvisel s aktivitami jezuitského řádu. Na 
dokončení stavby kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce z Loyoly navázalo 
počínaje rokem 1717 jeho postupné zařizování novým mobiliářem, na kterém se v roli 
donátorů podílela nejedna klatovská měšťanská rodina či představitelé z řad šlechty.70 Přes 
několik desetiletí trvající dobu realizace, jejíž hlavní část spadala do let 1720–1730, a účast 
většího počtu autorských rukou si řezbářská výzdoba jezuitského chrámu dokázala udržet 
jednotný ráz. Z tohoto poměrně homogenního celku se výrazněji vydělují pouze velké oltáře 
hlavních jezuitských světců – sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly – v ramenech 
transeptu. Jednotného charakteru mobiliáře bylo dosaženo díky uplatnění prakticky 
totožného architektonického rámce. Hlavní slovo v rámci architektonického řešení 
edikulových oltářů náleží tordovaným sloupům (někdy v kombinaci s pilastry) vynášejícím 
mohutné zalamované kladí. O poznání větší pestrost panuje v dekorativním aparátu i ve 
figurální složce, v níž se, řečeno slovy O. J. Blažíčka, „malebným rozčeřením povrchu“ projevují 
výdobytky bavorského baroka. Dvojici světeckých postav flankujících ústřední obraz doplňuje 
vždy ležící figura svatého umístěná za proskleným čelem oltářní menzy. Tento způsob 
v Čechách nepříliš frekventované oltářní výzdoby byl převzat z italského prostředí. Autory 
soch a oltářů je třeba hledat mezi jezuitskými řezbáři a truhláři. Jejich jména nám archivní 
prameny ve většině případů zamlčují, najdou se i přesto výjimky. S osobností Michaela Kollera 
– jezuitského bratra laika zmiňovaného v pramenech od roku 1722 – jsou spojovány dva 
mimořádně zajímavé kandelábry s figurální výzdobou (v současnosti ve Vlastivědném muzeu 
dr. Hostaše v Klatovech), výzdoba kazatelny a zařízení sakristie. Jiný bratr laik – Jan 
Geschwendt vytvořil podle nejnovějších poznatků v letech 1733–1735 zařízení lékárny 
jezuitské koleje včetně figury archanděla Michaela (v současnosti v lékárně U Bílého 
                                                          
69
 Bukačová 2012B, s. 511–513; Adamcová – Gláserová Lebedová – Kovařík – Nejedlý – Zahradník 2015 (v tisku). 
70
 Blažíček 1958A, s. 228; Blažíček 1958B, s. 114. K uměleckému vybavení jezuitského kostela recentně a 
nejpodrobněji Herold 2007, s. 111–160. 
27
 
jednorožce) a rovněž i oltáře v první dvojici bočních kaplí. Poslední v pramenech uváděný 
řezbář, Jan Kostelník, byl opět členem jezuitského řádu. Předpokládá se, že se podílel na 
tvorbě kazatelny z roku 1720 a některých zpovědnic. Sochařská výzdoba exteriéru chrámu 
nepatří k nejkvalitnějším. Roku 1743 byl za jednu sochu vyplacen sochař ze Stříbra, kterého 
starší literatura ztotožňuje s jistým Jiřím Hannou. Sochu Immaculaty pak vytvořil roku 1723 
blíže nespecifikovaný klatovský sochař.71 K roku 1741 je jako autor oltářů v kostele sv. Martina 
na Hůrce zachycen řezbář Josef Fliegel.72  
 
Ignác František Platzer a jeho dílo pro tepelské premonstráty 
Na Plzeňsku v prvních desetiletích 18. století počíná historie jedné z nejvýznamnějších dílen 
závěru českého baroka, jejíž činnost plynule přesáhla i do období klasicismu, dílny rodiny 
Platzerů. Ignác František Platzer (1717 Plzeň–1787 Praha) byl synem výše v textu zmíněného 
řezbáře Jana Benedikta Platzera73 a jistě se u něj též zpočátku vyučil, nicméně to byl jeho 
pobyt na vídeňské Akademii, který trvale ovlivnil jeho výtvarný názor a určil jeho další 
směřování. Ve Vídni, v centru rodícího se klasicismu, měl možnost se zprostředkovaně 
seznámit s díly italského pozdního baroka (Antonio Corradini aj.) i s dílem Georga Raphaela 
Donnera a jeho následovníků ovládajících tamní akademické kruhy. O úspěšnosti jeho studia 
svědčí skutečnost, že roku 1742 obdržel jednu z cen Akademie. Slibný začátek v podobě účasti 
na oficiální zakázce – výzdobě císařských náhrobků v kapucínské kryptě v roce 1743 – 
vystřídalo přesídlení do Prahy a sňatek s vdovou po pražském sochaři Matyáši Schönherrovi. 
Díky tomu získal potřebné zázemí pro rozvinutí vlastní umělecké praxe. Následující úspěšná 
desetiletí provázená četnými zakázkami, které zvládal s pomocí velké produktivní dílny, 
vystřídala roku 1770 nevyslyšená kandidatura na post dvorního sochaře. Roku 1775 se 
pokusil, v důsledku finanční krize, o profesní uchycení ve Vídni, ale pomocné práce na 
sochařské výzdobě parku v Schönbrunnu, ani prodej řezby sv. Jana Nepomuckého císařovně, 
jeho situaci trvale nevylepšily. Proměna společenských poměrů v závěru 18. století spojená 
s nedostatkem sochařských zakázek pak zapříčinila celkový úpadek jeho podniku, který byl 
nucen pro dluhy v roce 1782 prodat. O Platzerových uměleckých východiscích vypovídají silné 
ozvuky prací plzeňského Lazara Widemanna (Widmanna), které cítíme v řadě jeho děl. Spojení 
                                                          
71
 Wagner 1948, s. 88, 117; UPČ II 1978, s. 65; Herold 2007, s. 123. 
72
 Blažíček 1958A, s. 227 – 228.  
73
 Blažíček 1958A, s. 235; Blažíček 1989C, s. 728. 
28
 
domácí řezbářské tradice a tradičních řemeslných praktik s vídeňskou akademickou výukou, 
poznání aktuálních slohových tendencí a osvojení si nových technologických postupů, bylo 
předpokladem úspěšnosti jeho praxe. 
Západní Čechy jsou, poněkud paradoxně, na díla Ignáce Františka Platzera poměrně skoupá. 
Tento nedostatek ovšem s dostatkem vyvažují jeho práce pro premonstrátský klášter v Teplé, 
který se po více jak desetiletém působení Platzerovy dílny v letech 1750–1761 proměnil v 
pomník jeho umění.74 Korespondence mezi opatem Jeronýmem Ambrasem a Ignácem 
Františkem Platzerem spolu s dalšími prameny umožňují si udělat v celku podrobnou 
představu o postupu prací, které byly zahájeny na hlavním oltáři a ukončeny náhrobkem bl. 
Hroznaty a oltářem sv. Kříže. Množství soch, které zaplnily interiér tepelského konventního 
kostela, bylo vytvořeno v součinnosti s řadou pomocníků, proto nepřekvapí jejich rozkolísaná 
kvalita. Vedle prací na úrovni dílenského průměru, což se týká především bočních oltářů v lodi 
kostela, zde ovšem nalezneme díla, která lze bez nadsázky označit za vrchol Platzerovy tvorby. 
Mezi ně patří nejenom řezby z hlavního oltáře a jeho nejbližšího okolí (například král David), 
ale také monumentální řezby církevních otců umístěné na vrcholu stall – chórových lavic. 
Vynikající signované Platzerovy řezby pocházející z roku 1752 jsou dochovány v kostele sv. 
Václava v Úterý na severním Plzeňsku, jehož patronem byl tepelský klášter premonstrátů.75 
Výstavbu poutního kostelíka sv. Václava iniciovanou opatem Ambrasem završilo pořízení 
svatojánského oltáře, který se svým nevšedním tvaroslovím i kvalitou řezeb řadí k prvořadým 
dílům pozdně barokního sochařství v Čechách. Po ukončení činnosti pro tepelské 
premonstráty se dílna Ignáce Františka Platzera do západních Čech ještě několikrát navrátila, a 
to v souvislosti se zařizováním kostelů v Mariánské Týnici (dnes ve farních chrámech 
v Příbrami a Kralovicích) v roce 1765–1770 a v Pernarci v roce 1770.  
 
Doznívání baroka v západních Čechách 
Z množství doposud neznámých uměleckých osobností vystupuje v druhé polovině 18. století 
z anonymity řezbář Matěj Tábor z Lerchenfeldu († před 1780 ?) doložený při výzdobě dnes již 
                                                          
74
 K Platzerovu působení v Teplé Volavka 1925, s. 504–508; Skořepová 1957, s. 69–73; Blažíček 1858A, s. 238; 
Blažíček 1958B, s. 114; UPČ IV 1982, s. 43. 
75
 K Platzerovým řezbám v Úterý Skořepová 1957, s. 72–73, 133; Blažíček 1958A, s. 238; Blažíček 1958B, 114; 
UPČ IV 1982, s. 161. 
29
 
zaniklého dominikánského kostela sv. Markéty.76 O soukromém ani profesním životě tohoto 
umělce však bohužel nemáme bližších zpráv. 
Antonín Kron (1727 Duchcov–1779 Praha) nepatří dosud mezi příliš poznané pozdně barokní 
sochaře českých zemí.77 V Praze na Starém Městě usídlený sochař zasáhl do západních Čech 
zakázkou do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plané u Mariánských Lázní. Hlavní oltář z roku 
1768 je bohatě vybaven plastikami světců, po stranách postavami českých zemských patronů 
– sv. Václava, Víta, Vojtěcha i Prokopa a s polopostavami sv. Norberta a sv. Jana 
Nepomuckého. Kron dodal dle literatury i další výzdobu interiéru kostela, oba boční oltáře po 
stranách lodi u presbytáře pocházejí dle literatury z roku 1769, dále kazatelnu z roku 1770, ty 
jsou však ve srovnání s figurami hlavního oltáře kvalitativně slabší. Jeho tvorba signifikantně 
odkazuje na tvorbu dobově populárního a vysoce hodnoceného výše zmíněného Platzera, se 
kterým se pochopitelně další umělci, jako byl Kron, museli, tak či onak po svém způsobu 
vyrovnat. 
V západočeském Manětíně pokračovali v práci potomci obou vrchnostenských sochařů, jak 
Štěpána Borovce, tak Josefa Herschera. Václav Borovec (1705 Manětín–1767 Manětín) po 
smrti svého otce Štěpána pracoval zřejmě v dílně Josefa Herschera.78 Jeho práce však dosud 
nejsou známy, jedinou výjimku představuje řezba sv. Václava, která byla štafírována a 
datována rokem 1756 manětínským Janem Grünem. O jednu generaci mladší než Václav 
Borovec byl syn Josefa Herschera Václav Ondřej Herscher (1729 Manětín–1795 Plzeň), který 
pokračoval v rodinné řezbářské a sochařské tradici, a v němž manětínská sochařská tradice 
pokračovala i po jeho přesunu do Plzně (1783), kam zřejmě odešel z důvodu nedostatku 
zakázek na umělecky již postupně chudším panství Lažanských.79 Pro zajímavost uvádíme, že 
jeho paní byla propuštěna z poddanství za protislužbu, která spočívala ve zhotovení 
kamenných váz.80 Jeho exteriérové práce v Manětíně a okolí pocházejí vesměs z šedesátých 
let 18. století – socha sv. Otýlie z roku 1760, sv. Vojtěch (1767), sv. Martin (1769) apod. 
Řezbářské práce z jeho ruky je možné též hledat v kostele sv. Václava ve Vejprnicích a též v 
kostele Všech Svatých ve Stříbře (1769–1770), kde v obou případech doplňoval nedokončené 
                                                          
76
 Blažíček 1958A, s. 262. 
77
 Toman 1950A, s. 568; Blažíček 1958A, s. 248; Blažíček 1958B, s. 115; Barock in Böhmen 1964, s. 164; Blažíček 
1971, s. 173, obr. 146 na s. 166; Kunst des Barock in Böhmen 1977, s. 71; Blažíček 1989C, s. 732. 
78
 Bukačová 1984, s. 86–89; Blažíček 1989C, s. 728. 
79
 Bukačová 1984, s. 89–91; Bukačová 1997, s. 20–21, 33–34. 
80
 Bukačová 1997, s. 20. 
30
 
zakázky zemřelého Lazara Widemanna.81 Posledním z rodu Herscherů věnujících se řezbářství 
byl syn Václava Ondřeje, Václav Josef Herscher (1759 Manětín–1808 Plzeň), který se jako 
jediný ze šesti dětí svého otce věnoval řemeslu.82 Konkrétní dílo s jeho osobou bohužel zatím 
nelze spojit. K osobě tohoto řezbáře se ve sbírkách Národopisného muzea v Plzni dochoval 
nedatovaný portrét zobrazující měšťansky oděného muže poukazujícího gestem levé ruky na 
sochu či řezbu Pallas Athény, kterou přidržuje pravicí.83 
V době již doznívajícího baroka roku 1770 osadil na náměstí v Rokycanech pilíř se sochou 
Madony Assumpty a s řadou dalších světců sochař Václav Baura (Boura), jehož signované a 
datované dílo působí i v kontextu výše zmíněných autorů poměrně rustikalizovaně.84 
 
Závěrem 
Výčet uměleckých děl a jejich tvůrců, který ve stručnosti předestřely předchozí řádky, dokládá 
více než výmluvně, že barokní sochařství v západních Čechách není snadno uchopitelným 
tématem. Spíše než o západočeském barokním sochařství se zdá být správnější hovořit o 
sochařství doby baroka na území západních Čech. Za současného (a bohužel stále poněkud 
omezeného) stavu poznání nelze totiž říci, že by prostředí západních Čech dalo vzniknout ve 
větší míře nějakým specifickým formám či konkrétnímu uměleckému směřování místních 
tvůrců. Je však nutné přiznat, že v oblasti poznání a adekvátního zhodnocení stále máme 
značné mezery. Od konce 50. let minulého století, kdy byly O. J. Blažíčkem publikovány první 
přehledové studie o plastice západních Čech doby baroka, až do současnosti neprodělal, i přes 
dílčí posuny, výzkum dotčeného tématu větších změn. Veškeré snahy o charakteristiku tohoto 
bohatého a po formální stránce nesmírně rozmanitého fondu totiž stále naráží na absenci 
širšího základního výzkumu pramenů. 
Sochařství doby baroka v západních Čechách tak zahrnuje jak díla předních protagonistů 
barokního slohu, tak i díla řady regionálních tvůrců s originálním a mnohdy jen obtížně 
zařaditelným projevem. Činnost takových osobností, jakými byli např. vrcholně a pozdně 
barokní sochaři Matyáš Bernard Braun, František Ignác Weiss či Ignác František Platzer, a kteří 
prostředí regionu seznamovali s tvorbou pražského uměleckého centra, spojujeme především 
                                                          
81
 Kovařík 2006, s. 191–193. 
82
 Bukačová 1984, s. 91; Bukačová 1997, s. 21. 
83
 Národopisné muzeum Plzeňska, inv. č. NMP 8028. 
84
 Blažíček 1958A, s. 263; Blažíček 1958B, s. 115; Adamcová – Gláserová Lebedová – Kovařík – Nejedlý – 
Zahradník 2015. 
31
 
s působením významných řádových komunit (kladrubských benediktinů, plaských cisterciáků, 
chotěšovských premonstrátek či tepelských premonstrátů). Po bok těchto tvůrců si kvalitou 
svých prací právem zaslouží být zařazeni i umělci svoji činností nedílně spjatí se západními 
Čechami. V díle Josefa Herschera či Lazara Widemanna, podporovaných zejména 
aristokratickými kruhy – hraběcími rody Lažanských (v Manětíně a okolí) a Vrtbů (v Křimicích a 
na jejich dalších panstvích a v patronátních kostelech), se regionální tvorba povznesla vysoce 
nad tehdejší dobový průměr. Nutno ovšem dodat, že vedle těchto zvučných a na stránkách 
uměleckohistorické literatury již zavedených jmen, se zásadním způsobem na podobě 
barokního sochařství v západních Čechách podílela celá řada sochařů, jejichž poučení a 
schopnost udržovat krok s aktuálními slohovými tendencemi byly značně individuální a slabší. 
Mezi nimi, soudě podle dochovaných a autorsky bezpečně určených děl, vystupuje do popředí 
zvláště dílo domažlického Františka Ringelhahna či plzeňského Karla Legáta. Bez nich a bez 
celé řady dalších, v předešlém textu alespoň rámcově připomínaných, tvůrců by obraz 
barokního sochařství na území západních Čech nebyl zdaleka tak plastický a pozoruhodný. 
Odpovídající pozornost věnovaná baroknímu sochařství v západních Čechách tak stále zůstává 
výzvou do budoucna. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
32
 
KATALOG JEDNOTLIVÝCH SOCHAŘSKÝCH DĚL NA ÚZEMÍ OKRESU PLZEŇ-SEVER 
 
Katalog zachycuje kompletní přehled barokní exteriérové skulptury na území Plzeňského 
kraje, okresu Plzeň-sever dle výše definovaného předmětu zkoumání. Textová příloha je 
uspořádána jako katalog. Ve strukturovaných formulářích jsou shromážděny všechny 
relevantní dostupné informace k jednotlivým předmětným dílům. Konkrétně obsahuje 
katalogový formulář následující záznamy. Číslo ID, pod kterým lze sochařské dílo následně 
identifikovat v mapových podkladech, dále lokalitu, okres, název předmětného díla. Součástí 
je i záznam o případné ochraně díla jako zapsané kulturní památky. Ve formuláři katalogu je 
uvedeno též, zdali se podařilo dohledat polohu předmětného díla na mapách, to v případě do 
současnosti nedochovaných děl. Ta se někdy podařilo ztotožnit na základě popisu v archivních 
pramenech či v odborné literatuře studiem na tzv. Indikačních skicách Stabilního katastru. 
Další údaj: umístění konkretizuje polohu v rámci obce apod. Součástí formuláře je datace díla, 
autorství, pokud jsou známé, případně donátor/donátoři. Specifikován je i materiál, ze 
kterého bylo dílo zhotoveno. Důležitou kolonkou jsou záznamy o nápisech, signaturách, 
monogramem donátorů apod. včetně přepisy často rozsáhlých a komplikovaných latinských, 
německých a českých textů s jejich odborným překladem. Zmíněny jsou dále veškeré starší 
opravy a restaurátorské zásahy včetně uvedení konkrétních jmen dotyčných restaurátorů 
apod. Současný stav je stručně charakterizován s ohledem na případnou potřebu a aktuálnost 
nutných restaurátorských zásahů. Samozřejmostí je uvedení přehledu odborné literatury 
věnované konkrétním sochařským dílům. Výsledkem studia pramenů a literatury je pak vlastní 
text katalogového hesla shrnující veškeré dostupné údaje o předmětných dílech. Na závěr 
katalogového hesla je připojen aktuální snímek dokumentující současný stav, případně 
archivní snímek, pokud je k dispozici. 
 
 
 
 
 
 
33
 
číslo ID  
 
1 
lokalita Bdeněves 
okres 
 
Plzeň-sever 
název 
 
Socha sv. Floriána 
KP  
 
Není zapsáno 
poloha 
 
dohledána 
umístění 
 
U kaple na návsi 
datace 
 
1764 
autorství 
 
Neznámý autor 
donátor 
 
neznámý 
materiál 
 
Pravděpodobně pískovec 
nápisy, signatury atd. 
 
na podstavci: „f. 1764“ 
opravy a rest. zásahy 
 
NE 
současný stav 
 
neexistuje 
literatura Jaroslav KAMPER – Zdeněk WIRTH, Soupis památek historických a 
34
 
 uměleckých v království Českém 30. Politický okres Stříbrský, Praha 
1908, s. 305; Zdeněk WIRTH a kol., Umělecké památky Čech, Praha 
1957, s. 19; Emanuel POCHE a kol., Umělecké památky Čech 1, 
Praha 1977, s. 36;  Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK, Paměť krajiny VIII. 
Soupis drobných památek Nýřanska, Mariánská Týnice 2013, s. 53. 
text katalogu 
 
Podle letopočtu, který se nacházel na podstavci, byla socha sv. 
Floriána postavena roku 1764. Soupis památek z roku 1908 sochu 
stručně uvádí takto: „U kaple na návsi sv. Florián z pískovce. Na 
podstavci: f. / 1764.“85 Sochu stručně zmiňují i Umělecké památky 
Čech z roku 1957 s datací do roku 1764.86 Na stejném místě sochu 
dokládají i staré fotografie, ale v dalším soupisu památek z roku 
1977 již čteme, že před kaplí „zůstal jen podstavec.“87 I tento 
podstavec byl však později odstraněn.88 
                                                          
85
  Jaroslav KAMPER – Zdeněk WIRTH, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém 30. 
Politický okres Stříbrský, Praha 1908, s. 305. 
86
 Zdeněk WIRTH a kol., Umělecké památky Čech, Praha 1957, s. 19. 
87
  Emanuel POCHE a kol., Umělecké památky Čech 1, Praha 1977, s. 36. 
88
 Viz Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK, Paměť krajiny VIII. Soupis drobných památek Nýřanska, Mariánská Týnice 2013, 
s. 53. 
35
 
obr. 
 
 
 
  
36
 
číslo ID  
 
2 
lokalita Bdeněves 
okres 
 
Plzeň-sever 
název 
 
Socha sv. Jana Nepomuckého 
KP  
 
Není zapsáno 
poloha 
 
dohledána 
umístění 
 
U bdeněveské silnice na bdeněveském pozemku 
datace 
 
1700-1800 
autorství 
 
Neznámý autor 
donátor 
 
Martin Walter 
materiál 
 
Pravděpodobně pískovec 
nápisy, signatury atd. 
 
na podstavci: „GEWIDMET // MARTIN WALTER // HAUS No 28. // 
RENOVIRT // DEN XV MAI // MDCCCXX. // S: // IOAN // NES. V. // 
NEP. // ORA // PRO NO // BIS.“ 
Věnoval Martin Walter, dům č. 29. Obnoveno 15. května 1820. Sv. 
Jene z Nepomuku, oroduj za nás. 
opravy a rest. zásahy 
 
1820 
současný stav neexistuje 
37
 
 
literatura 
 
Jaroslav KAMPER – Zdeněk WIRTH, Soupis památek historických a 
uměleckých v  království Českém 30. Politický okres Stříbrský, Praha 
1908, s. 305; Zdeněk WIRTH a kol., Umělecké památky Čech, Praha 
1957, s. 19; Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK, Paměť krajiny VIII. Soupis 
drobných památek Nýřanska, Mariánská Týnice 2013, s. 53. 
text katalogu 
 
Podle nápisů na podstavci dal sochu sv. Jana Nepomuckého postavit 
Martin Walter z domu č. 28 a její oprava byla provedena 15. května 
1820. V kozolupské obecní kronice se roku 1885 o této soše (a ještě 
o další, dnes neznámé soše sv. Vojtěcha) stručně píše: „[…] u 
bdeněveské silnice (už na bdeněveském pozemku) jedna socha 
představující sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Vojtěcha (blízko 
Vochova).“ O obou těchto sochách kronika dále uvádí, že tyto 
„velmi špatně zachované sochy byly hraběcí hospodářskou správou 
odstraněny.“89 Přesto však socha stála roku 1908, kdy ji uvedli do 
literatury Jaroslav Kamper a Zdeněk Wirth, kteří o ní napsali: „Na 
silnici do Kozolup socha Jana Nep. z pískovce. Na podstavci relief 
královské zpovědi a nápisy: GEWIDMET / MARTIN WALTER / HAUS 
No 28. / RENOVIRT / DEN XV MAI / MDCCCXX. / S: / IOAN / NES. V. / 
NEP. / ORA / PRO NO / BIS.“ XVIII. stol.“90 Sochu stručně zmiňují i 
Umělecké památky Čech z roku 1957 s chybnou datací do roku 
1820.91 V novější literatuře se dočítáme, že socha byla odstraněna 
až v sedmdesátých letech 20. století, obdobně jako další 
bdeněveské sochy sv. Floriána, sv. Josefa a sv. Jiří.92 
obr. 
 
 
 
  
                                                          
89
  SOkA Plzeň-sever, AO Kozolupy, Gedenkbuch der Gemeinde Kosolup 1885-1938, s. 16. 
90
  Jaroslav KAMPER – Zdeněk WIRTH, Soupis památek historických a uměleckých v  království Českém 30. 
Politický okres Stříbrský, Praha 1908, s. 305. 
91
 Zdeněk WIRTH a kol., Umělecké památky Čech, Praha 1957, s. 19. 
92
  Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK, Paměť krajiny VIII. Soupis drobných památek Nýřanska, Mariánská Týnice 2013, s. 
53. 
38
 
číslo ID  
 
3 
lokalita Bohy 
okres 
 
Plzeň-sever 
název 
 
Socha sv. Jana Nepomuckého 
KP  
 
15641/4-1303 
poloha 
 
známá 
umístění 
 
U Podkrašovského mlýna 
datace 
 
24. května 1743  
autorství 
 
Neznámý autor 
donátor 
 
Mlynář Evžen Valenta 
materiál 
 
Pískovec střednězrnný 
nápisy, signatury atd. 
 
Na čelní stěně podstavce nápis: 
„SWATI // IENE // NEPOMUC. // ORODUG // ZA NAS“ 
 
na pravé boční stěně podstavce nápis: 
„LETA PANIE 1743“ 
 
na levé boční stěně podstavce nápis: 
39
 
„KECTI // A CHWA // LE // POSTAWIL // EUGENIUS // VALENTA“ 
 
na zadní stěně podstavce nápis: 
„DNE 24 MAI“. 
opravy a rest. zásahy 
 
1995 Bořivoj Rak 
současný stav 
 
V brzké době potřeba revizní restaurátorský zásah. 
literatura 
 
D. LÍBAL – M. HEROUTOVÁ, Pasportisace okresů Západočeského 
kraje. Okres Plzeň sever I., Praha 1977 (strojopis), s. 17; Irena 
BUKAČOVÁ – Jiří FÁK – Karel Foud, Severní Plzeňsko I. Historicko-
turistický průvodce (č. 6), Domažlice 1996, s. 21; Irena BUKAČOVÁ – 
Jiří FÁK, Paměť krajiny IV. Soupis drobných památek Chříčska a 
Kožlanska, Mariánská Týnice 2009, s. 64-65. 
text katalogu 
 
Z nápisu na samotné památce se dovídáme, že ji dal 24. května  
1743 postavit Evžen Valenta, jenž byl podle údaje v literatuře 
mlynářem v blízkém Podkrašovském mlýně.93 V evidenčním listu 
nemovité kulturní památky z roku 1968 se o stavu polychromované 
sochy, stojící „v lese pod hradem Krašovem“, jen velmi stručně píše: 
„V pořádku.“94 
O restaurování sochy a také o jejím přemístění se začalo jednat na 
sklonku roku 1994. 7. prosince 1994 v této záležitosti referát 
kultury Okresního úřadu Plzeň-sever napsal Památkovému ústavu v 
Plzni: „Referát kultury OkÚ Plzeň-sever Vás žádá o stanovení 
podmínek k transferu sochy sv. Jana Nepomuckého. Nyní je 
umístěn pod hradem Krašov a přemístěn by byl do objektu OM 
Mariánská Týnice.“ Referát kultury zároveň sděloval, že počítá v 
roce 1995 s restaurováním této plastiky, jež bude provedeno „v 
rest. dílně NG“, přičemž investorem bude Obecní úřad Bohy. 
Památkový ústav ještě 19. prosince 1994 zpracoval žádost o 
restaurování, v níž tehdejší stav památky popsal takto: „Socha 
světce se nachází ve velmi špatném stavu. Povrch pískovce je velmi 
silně hloubkově navětrán, přičemž poškození se projevují dvěma 
zásadními způsoby. Hloubkové navětrání má v prvé řadě za 
                                                          
93
  Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK, Paměť krajiny IV. Soupis drobných památek Chříčska a Kožlanska, Mariánská 
Týnice 2009, s. 64. 
94
 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, evidenční list nemovité kulturní památky z r. 
1968. 
40
 
následek postupné stírání sochařské modelace a opadávání částí, 
které jsou takto narušeny. Proto již chybí spodní část obličeje sv. 
Jana Nepomuckého v partii brady. Stejně tak je narušena modelace 
zápěstí pravé ruky světce, kde hrozí v důsledku silné destrukce 
odpadnutí. Obdobný stav je v partii pláštěnky i korpusu s křížem. 
Druhým, mnohem závažnějším jevem je vznik trhlin v kameni, 
které jsou způsobeny stavem pískovce, ale patrně i působením 
čepů (prasklá plinta v přední části). Povrch kamene je dále pokryt 
mechy a lišejníky, polychromie má několik vrstev, které se uvolňují 
a opadávají.“ 
Navrhovaný způsob restaurátorského zásahu je v této žádosti o 
restaurování popsán následovně: „Socha bude před transferem do 
prostor OM v Mariánské Týnici odborně zajištěna, přesun musí 
provádět restaurátor. Po přemístění bude nutno provést v prvé 
řadě průzkum ve vrstvách polychromií na povrchu kamene. Dále 
bude nezbytně nutno provést podrobný průzkum stavu kamene i 
vlastní sochy s ohledem na rozhodnutí zcela zásadní povahy, zda 
restaurovanou sochu je možno osadit zpět na původní místo do 
exteriéru. Na výše uvedeném rozhodnutí bude záviset rozsah i 
charakter restaurátorského zásahu. Po posouzení stávajícího stavu 
sochy světce je nutno konstatovat, že její další setrvání v exteriéru, 
byť po restaurátorském zásahu, se jeví být jako problematické. V 
návaznosti na výsledky průzkumu a jeho vyhodnocení bude 
stanoven další postup prací. V případě, že bude socha deponována 
natrvalo v OM Mariánská Týnice, měl by mít restaurátorský zásah 
spíše charakter pietní, konzervační. V opačném případě bude 
nutno přistoupit k hloubkovému zpevnění kamene, zajištění 
prasklin a provedení četných doplnění poškozené nebo 
nedochované sochařské modelace. 
Referát kultury a památkové péče Okresního úřadu Plzeň-sever 
nato 18. ledna 1995 oznámil obci Bohy, že souhlasí s restaurováním 
sochy za předpokladu, že restaurátorské práce budou provedeny ve 
smyslu směrnice z 19. prosince 1994 a že restaurátorské práce 
provede akademický sochař a restaurátor Bořivoj Rak. Ten poté 
ještě téhož roku 1995 restaurování vskutku provedl; bližší 
podrobnosti o tomto restaurátorském zásahu však nemáme, víme 
však, že k transferu sochy do Mariánské Týnice nakonec nedošlo. 
16. ledna 2001 referát kultury Okresního úřadu Plzeň-sever opětně 
požádal Státní památkový ústav v Plzni o vyjádření k restaurování 
sochy. Ve svém dopise uváděl: „Uvedená plastika byla restaurována 
v r. 1995 ak. sochařem Bořivolem Rakem. Stav sochy byl před 
zásahem kvalifikován víc jak havarijní (zpracovaná 
41
 
fotodokumentace) a restaurátor po dokončení prací doporučil, že 
by přes provedená opatření, zpevnění a konzervaci kamenné 
hmoty neměla být tato velmi kvalitní plastika z roku 1743 
vystavena v exteriéru déle než dva-tři roky a poté uvažovat o 
zhotovení kopie.“ 
Státní památkový ústav v Plzni dal nato provést prohlídku sochy a o 
výsledcích prohlídky 1. února 2001 referátu kultury psal: „Po 
posouzení stávajícího stavu sochy z roku 1743 doporučujeme zvážit 
zhotovení její kopie sekané v přírodním kameni a originál uložit na 
vhodném a zabezpečeném místě, nejlépe v lapidáriu některé z 
regionálních kulturních institucí. […] Zároveň doporučujeme vyzvat 
restaurátora, který realizoval restaurátorský zásah v roce 1995, aby 
provedl prohlídku památky a posoudil nutnost, respektive časovou 
naléhavost transferu originálu sochařského díla, případně 
vypracoval záměr na stabilizaci stavu památky před tímto 
transferem i pro potřeby konsolidace kamene sochařského díla.“ 
Referát kultury Okresního úřadu Plzeň-sever nato 1. března 2001 
vydal závazné stanovisko, v němž uváděl, že „opatření k záchraně 
sochy sv. Jana Nepomuckého“ se považují za přípustná při 
dodržení níže stanovených podmínek, jež byly totožné s 
doporučeními Státního památkového ústavu v Plzni z 1. února. 
Další písemnosti k této záležitosti však zatím nebyly nalezeny.95 
                                                          
95
 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, spisový archiv, Bohy.  
42
 
obr. 
 
 
 
  
43
 
číslo ID  
 
4 
lokalita Brdo u Manětína 
okres 
 
Plzeň-sever 
název 
 
Kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého 
KP  
 
Není zapsáno 
poloha 
 
známá 
umístění 
 
Při komunikaci z Manětína do Brda po levé straně 
datace 
 
1725, 1773 
autorství 
 
Neznámý autor 
donátor 
 
Matěj Václavík 
materiál 
 
Pískovec střednězrnný 
nápisy, signatury atd. 
 
Na střední části čelní stěny podstavce nápis: 
„KE CTI S // IANV NEP // DAL POSTA // WIT TVTO // STATVY / 
MATEY // WACLAWIK // ROKV 1773“ 
 
Na spodní části čelní stěny podstavce iniciály a letopočet: 
„TM // 1725“ 
opravy a rest. zásahy NE 
44
 
 
současný stav 
 
Dochován pouze podstavec, socha odcizena. Výhledově by bylo 
vhodné restaurovat dochovaný podstavec a zpřesnit podobu 
nápisu zvláště v partii nejasné datace. 
literatura 
 
Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK – Karel FOUD, Severní Plzeňsko II. 
Historicko-turistický průvodce (č. 7), Domažlice 1997, s. 32. 
text katalogu 
 
V kronice Manětína se o soše v zápise z roku 1969 píše: „Druhá, 
podobná kaplička stojí až na nejvyšším bodě cesty do Brda, při 
severní straně silnice.  Uvnitř je kamenná socha sv. Jana Nep., 
která tu stávala volně v přírodě a nad níž pak byla postavena 
kaple. Podstavec sochy má také starší letopočet. 
Nápis na podstavci sochy zní: KE CTI S / IANV NEP / DAL POSTA / 
WIT TVTO / STATVY / WACLAWIK / ROKV 1773 / TM / 1723“96 
Kapli zmiňuje regionální literatura z roku 1997 s datací a přepisem 
nápisu do roku 1773.97 
                                                          
96
  Městský úřad Manětín, Kronika Manětína 1968-1976, fol. 80r. 
97
 Irena BUKAČOVÁ – Jiří FÁK – Karel FOUD, Severní Plzeňsko II. Historicko-turistický průvodce (č. 7), Domažlice 
1997, s. 32. 
45
 
obr. 
 
 
 
  
46
 
číslo ID  
 
5 
lokalita Černá Hať 
okres 
 
Plzeň-sever 
název 
 
Socha sv. Jana Nepomuckého 
KP  
 
45655/4-1436 
poloha 
 
známá 
umístění 
 
Na okraji obce 
datace 
 
1736 
autorství 
 
Josef Herscher 
donátor 
 
 
materiál 
 
Pískovec středně až hruborznný 
nápisy, signatury atd. 
 
Na čelní stěně podstavce nápis: 
„APPOSVERE // BONI // DIVo // SIMVLACRA // IOANNI // VT // 
LINQVAE PROBRO // PROTEGAT // ESSE SVOS“ 
Dobří (tj. lidé) postavili sochu svatému Janovi, aby chránil své od 
pohany jazykem. (jde o elegické distichon) 
opravy a rest. zásahy 
 
 
47
 
současný stav 
 
Socha vytipována ke zpracování restaurátorského záměru. 
Zpracován 2020, BcA. Pavla Žiaková. 
literatura 
 
D. LÍBAL – M. HEROUTOVÁ, Pasportisace okresů Západočeského 
kraje. Okres Plzeň sever II., Praha 1977 (strojopis), s. 324; Irena 
BUKAČOVÁ, Barokní plastika severního Plzeňska, diplomová práce, 
Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1984, s. 122; Irena 
BUKAČOVÁ – Jiří FÁK – Karel FOUD, Severní Plzeňsko I. Historicko-
turistický průvodce (č. 6), Domažlice 1996, s. 101; Irena BUKAČOVÁ 
– Jiří FÁK, Paměť krajiny II. Soupis drobných památek Kralovicka a 
Žihelska, Mariánská Týnice 2007, s. 51; Kristýna JIRMUSOVÁ, Josef 
Herrscher. Tajemství příchodu a působení v západních Čechách 
doby barokní, diplomová práce, Katolická teologická fakulta 
Univerzity Karlovy, Praha 2008, s. 91. 
text katalogu 
 
Podle chronogramu, obsaženého v nápise na samotné památce, 
byla socha postavena v roce 1736. Irena Bukačová a Jiří Fák roku 
2007 o soše píší: „Podle farní kroniky obce Strážiště kdysi stávala 
na mostě přes Střelu ve Strašinách (tj. u Čoubova mlýna). Postavila 
ji manětínská vrchnost.“98 Pasportisace okresů Západočeského 
kraje z roku 1977 památku popisuje takto: „Socha sv. Jana 
Nepomuckého u dvora Velká Černá Hať. Na vysokém zdobném 
soklu umístěna kartuše s nápisem a chronogramem. Na soklu stojí 
postava světce v nadživotní velikosti. U jeho nohou  andělíček 
držící lebku. Datováno do r. 1736.“99 
Dne 13. listopadu 2020 B...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

P0076847.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Lišková Lenka

Popis dokumentu:

Specializovaná mapa s odborným obsahem – hlavní mapový dokument s průvodním textem. 
Výzkumná aktivita: Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Oblast XI. Tématické průzkumy památek. Dílčí cíl XI.1 Výzkumy specifických movitých a nemovitých výtvarných památek - okres Plzeň-sever - 1. část.

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

24612176 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Jedličková Renáta; Kovařík Viktor; Zahradník Pavel;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Restaurování; Výzkum a vývoj;

Uživ. klíčová slova:

plastika barokní; baroko; archivní rešerše; Specializovaná mapa; oprava; plastika;

Datum vzniku:

31.08.2021

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 26097854

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	2000009128
Název	socha sv. Floriána
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15079353

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000126137
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	15641/4-1303
ID právního stavu	126137 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 26082432

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	2000009091
Název	Kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15277716

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000158112
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	45655/4-1436
ID právního stavu	158112 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15277886

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153865
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	41742/4-1179
ID právního stavu	153865 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 26086432

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	2000009096
Název	sousoší sv. Jana a Pavla
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15163155

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000145392
Název	socha Archanděla Michaela
Číslo ÚSKP	33730/4-1253
ID právního stavu	145392 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15096125

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000131179
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	20351/4-3993
ID právního stavu	131179 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18475772

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000159199_0001
Název	socha sv. Vojtěcha
Číslo ÚSKP	46679/4-1456
ID právního stavu	159199 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18475915

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000159199_0002
Název	socha sv. Floriána
Číslo ÚSKP	46679/4-1456
ID právního stavu	159199 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15277974

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000160206
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	47616/4-4216
ID právního stavu	160206 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 11217146

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000023577
Název	podstavec ze sochy sv. Jana Nepomuckého s křížem
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 11219763

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000024513
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	105854
ID právního stavu	12147760 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15112451

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000140656
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	29292/4-1633
ID právního stavu	140656 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15199308

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000146086
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	34370/4-1265
ID právního stavu	146086 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 26088461

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	2000009104
Název	socha sv. Antonína Paduánského
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 26097734

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	2000009127
Název	socha sv. Josefa s Ježíškem
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 26100149

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	2000009129
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP
ID právního stavu

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18475955

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000159199
Název	sochy sv. Vojtěcha a sv. Floriána
Číslo ÚSKP	46679/4-1456
ID právního stavu	159199 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15075525

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000124076
Název	socha sv. Jiljí
Číslo ÚSKP	11202/4-5062
ID právního stavu	124076 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 12414792

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000134978_0004
Název	socha sv. J. Nepomuckého
Číslo ÚSKP	23944/4-1330
ID právního stavu	134978 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 12414840

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000134978_0005
Název	socha Anděla Strážce
Číslo ÚSKP	23944/4-1330
ID právního stavu	134978 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 1249311

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874
Název	soubor soch na "Vysoké cestě"
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14420869

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000148899_0003
Název	socha sv. Jana Křtitele
Číslo ÚSKP	256, 37001/4-1393
ID právního stavu	148899 Načítám data z navázané aplikace... , 449227 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14420935

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000148899_0004
Název	socha sv. Otýlie
Číslo ÚSKP	256, 37001/4-1393
ID právního stavu	148899 Načítám data z navázané aplikace... , 449227 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14444739

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000156663_0002
Název	kašna se sochou sv. Václava
Číslo ÚSKP	256, 44303/4-1396
ID právního stavu	156663 Načítám data z navázané aplikace... , 449227 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14444771

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000156663_0003
Název	kašna se sochou sv. Floriána
Číslo ÚSKP	256, 44303/4-1396
ID právního stavu	156663 Načítám data z navázané aplikace... , 449227 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15074266

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000120083
Název	socha sv. Floriána
Číslo ÚSKP	20204/4-4986
ID právního stavu	120083 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15074500

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000120086
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	12564/4-5109
ID právního stavu	120086 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15074580

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000120155
Název	socha sv. Peregrina
Číslo ÚSKP	10010/4-4982
ID právního stavu	120155 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15087492

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000129408
Název	socha sv. Rocha
Číslo ÚSKP	18687/4-1654
ID právního stavu	129408 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15087593

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000130064
Název	socha sv. Vojtěcha
Číslo ÚSKP	19307/4-3997
ID právního stavu	130064 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15096212

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000132011
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	21144/4-1501
ID právního stavu	132011 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15097032

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000133909
Název	socha sv. Barbory
Číslo ÚSKP	22929/4-1558
ID právního stavu	133909 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15131969

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000142446
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	30960/4-1653
ID právního stavu	142446 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15133373

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000143740
Název	socha sv. Vojtěcha
Číslo ÚSKP	32184/4-1399
ID právního stavu	143740 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15133492

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000143848
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	32288/4-1369
ID právního stavu	143848 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15133982

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000144061
Název	socha sv. Martina
Číslo ÚSKP	32478/4-1402
ID právního stavu	144061 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15199358

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000146128
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	34411/4-794
ID právního stavu	146128 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15199975

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000148404
Název	sousoší Piety
Číslo ÚSKP	36543/4-1557
ID právního stavu	148404 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15213856

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000148695
Název	socha sv. Barbory
Číslo ÚSKP	36809/4-1362
ID právního stavu	148695 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15276264

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000151944
Název	socha Panny Marie
Číslo ÚSKP	39899/4-1400
ID právního stavu	151944 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15276384

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000152369
Název	socha sv. Josefa
Číslo ÚSKP	40310/4-1560
ID právního stavu	152369 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15276433

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000154222
Název	socha sv. Raimunda
Číslo ÚSKP	42078/4-1398
ID právního stavu	154222 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15276561

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000157902
Název	socha sv. Kryštofa
Číslo ÚSKP	45456/4-1401
ID právního stavu	157902 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15276812

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000160209
Název	socha Krista Trpitele
Číslo ÚSKP	47619/4-4219
ID právního stavu	160209 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15277087

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000160211
Název	socha sv. Vavřince
Číslo ÚSKP	47621/4-4221
ID právního stavu	160211 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15277197

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000160210
Název	výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	47620/4-4220
ID právního stavu	160210 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15283146

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000158325
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	45856/4-1430
ID právního stavu	158325 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15283571

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000152714
Název	sousoší sv. Anny a Panny Marie
Číslo ÚSKP	40634/4-1238
ID právního stavu	152714 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15284582

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000151003
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	38991/4-1465
ID právního stavu	151003 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15287694

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000154057
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	41924/4-3995
ID právního stavu	154057 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15325042

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1637403247
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	104251
ID právního stavu	637403247 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15326342

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000151298
Název	socha Panny Marie Immaculaty
Číslo ÚSKP	39274/4-1603
ID právního stavu	151298 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18487857

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0001
Název	socha sv. Josefa
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488080

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0002
Název	socha sv. Anny
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488155

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0003
Název	socha sv. Fabiána
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488298

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0004
Název	socha sv. Šebestiána
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488398

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0005
Název	socha sv. Rosalie
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488469

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0006
Název	socha sv. Rocha
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488654

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0007
Název	socha Ecce Homo
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488713

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0008
Název	socha Panny Marie Bolestné
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488852

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0009
Název	socha sv. Donáta
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18488969

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0010
Název	socha sv. Benna
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18489040

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0011
Název	socha archanděla Michaela
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18489162

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0012
Název	socha Anděla Strážce
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18489293

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0013
Název	socha sv. Ludmily
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18489339

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153874_0014
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	41751/4-1397
ID právního stavu	153874 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18689011

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000144136_0002
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	32546/4-1310
ID právního stavu	144136 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18690519

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000134766_0002
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	23749/4-1316
ID právního stavu	134766 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18694810

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000128955_0003
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	18257/4-1332
ID právního stavu	128955 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18724409

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000133158_0003
Název	socha sv. Jana Nepomuckého
Číslo ÚSKP	22223/4-1578
ID právního stavu	133158 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18784839

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000142453_0301
Název	socha sv. Barbory
Číslo ÚSKP	30966/4-1394
ID právního stavu	142453 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18849575

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000137082_0007
Název	socha sv. Anny
Číslo ÚSKP	25936/4-1384
ID právního stavu	137082 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 28845834

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000137485_0003
Název	socha sv. Josefa
Číslo ÚSKP	26318/4-1309
ID právního stavu	137485 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 4714894

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153030_1103
Název	socha sv. Bernarda z Clairvaux
Číslo ÚSKP	40940/4-1507
ID právního stavu	153030 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7710205

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000124641_0002
Název	socha sv. Filipa
Číslo ÚSKP	14296/4-1647
ID právního stavu	124641 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7710209

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000124641_0003
Název	socha sv. Jakuba
Číslo ÚSKP	14296/4-1647
ID právního stavu	124641 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 121995

Název objektu:

Část obce: Luhov

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Luhov u Líšťan

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Anny (prvek 18849575)

Def. bod: 2198731

Název objektu:

Část obce: Kozolupy

Č. dom.: č.p. 84

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kozolupy u Plzně

Obec: Kozolupy

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Josefa (prvek 28845834)

Def. bod: 2554623

Název objektu: socha sv. Jakuba

Část obce: Žihle

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jakuba (prvek 7710209)

Def. bod: 2554624

Název objektu: socha sv. Filipa

Část obce: Žihle

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Filipa (prvek 7710205)

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 33546

Název objektu: socha sv. Šebestiána

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Šebestiána (prvek 18488298)

Přír. bod: 34110

Název objektu: socha sv. Vojtěcha

Část obce: Hrad Nečtiny

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hrad Nečtiny

Obec: Nečtiny

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

	socha sv. Vojtěcha (prvek 18475772)
	sochy sv. Vojtěcha a sv. Flori… (prvek 18475955)

Přír. bod: 102984

Název objektu: podstavec ze sochy sv. Jana Nepomuckého s křížem

Část obce: Hradecko

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hradecko

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

podstavec ze sochy sv. Jana Ne… (prvek 11217146)

Přír. bod: 33507

Název objektu: socha sv. Raimunda

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Raimunda (prvek 15276433)

Přír. bod: 31535

Název objektu: socha Anděla Strážce

Část obce: Mariánský Týnec

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kralovice u Rakovníka

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Anděla Strážce (prvek 12414840)

Přír. bod: 71172

Název objektu: socha sv. Jana Křtitele

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Křtitele (prvek 14420869)

Přír. bod: 33516

Název objektu: socha Anděla strážce

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Anděla Strážce (prvek 18489162)

Přír. bod: 337386

Název objektu: socha sv. Floriána

Část obce: Bdeněves

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bdeněves

Obec: Bdeněves

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Floriána (prvek 26097854)

Přír. bod: 337385

Název objektu: socha sv. Josefa s Ježíškem

Část obce: Horní Hradiště

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Horní Hradiště

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Josefa s Ježíškem (prvek 26097734)

Přír. bod: 33520

Název objektu: socha Archanděla Michaela

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha archanděla Michaela (prvek 18489040)

Přír. bod: 32790

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Černá Hať

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Černá Hať

Obec: Mladotice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277716)

Přír. bod: 337387

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Bdeněves

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bdeněves

Obec: Bdeněves

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 26100149)

Přír. bod: 33117

Název objektu: socha sv. Vojtěcha

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Vojtěcha (prvek 15087593)

Přír. bod: 304971

Název objektu: kaple

Část obce: Brdo

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Brdo u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kaple se sochou sv. Jana Nepom… (prvek 26082432)

Přír. bod: 63518

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Kralovice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kralovice u Rakovníka

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18690519)

Přír. bod: 32291

Název objektu: kostel Nanebevzetí Panny Marie

Část obce: Plasy

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Bernarda z Clairvaux (prvek 4714894)

Přír. bod: 32187

Název objektu: socha sv. Rocha

Část obce: Žihle

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Rocha (prvek 15087492)

Přír. bod: 33552

Název objektu: socha sv. Josefa

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

	soubor soch na "Vysoké cestě" (prvek 1249311)
	socha sv. Josefa (prvek 18487857)

Přír. bod: 33536

Název objektu: socha Panny Marie Bolestné

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Panny Marie Bolestné (prvek 18488713)

Přír. bod: 66966

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Hunčice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hunčice

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 11219763)

Přír. bod: 32679

Název objektu: sousoší sv. Anny a Panny Marie

Část obce: Mladotice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Mladotice

Obec: Mladotice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

sousoší sv. Anny a Panny Marie (prvek 15283571)

Přír. bod: 32219

Název objektu: socha sv. Jiljí

Část obce: Žihle

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jiljí (prvek 15075525)

Přír. bod: 34137

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Líšťany

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Líšťany

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15133492)

Přír. bod: 33530

Název objektu: socha Panny Marie

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Panny Marie (prvek 15276264)

Přír. bod: 33564

Název objektu: socha sv. Kryštofa

Část obce: Lipí

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lipí u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Kryštofa (prvek 15276561)

Přír. bod: 33549

Název objektu: socha sv. Anny

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Anny (prvek 18488080)

Přír. bod: 33136

Název objektu: socha Krista Trpitele

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Krista Trpitele (prvek 15276812)

Přír. bod: 32227

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Žihle

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15131969)

Přír. bod: 305834

Název objektu: sousoší sv. Jana a Pavla

Část obce: Číhaná

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Číhaná

Obec: Úněšov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

sousoší sv. Jana a Pavla (prvek 26086432)

Přír. bod: 34091

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Hrad Nečtiny

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hrad Nečtiny

Obec: Nečtiny

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096125)

Přír. bod: 66933

Název objektu: socha Archanděla Michaela

Část obce: Dražeň

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Dražeň

Obec: Dražeň

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Archanděla Michaela (prvek 15163155)

Přír. bod: 33542

Název objektu: socha sv. Rosalie

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Rosalie (prvek 18488398)

Přír. bod: 71175

Název objektu: socha sv. Otýlie

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Otýlie (prvek 14420935)

Přír. bod: 34111

Název objektu: socha sv. Floriána

Část obce: Hrad Nečtiny

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hrad Nečtiny

Obec: Nečtiny

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Floriána (prvek 18475915)

Přír. bod: 337347

Název objektu: socha sv. Antonína Paduánského

Část obce: Číhaná

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Číhaná

Obec: Úněšov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Antonína Paduánského (prvek 26088461)

Přír. bod: 33144

Název objektu: socha sv. Barbory

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Barbory (prvek 15097032)

Přír. bod: 33149

Název objektu: socha sv. Josefa

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Josefa (prvek 15276384)

Přír. bod: 33547

Název objektu: socha sv. Fabiána

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Fabiána (prvek 18488155)

Přír. bod: 89995

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Stvolny

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Stvolny

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18724409)

Přír. bod: 33138

Název objektu: sousoší Piety

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

sousoší Piety (prvek 15199975)

Přír. bod: 33668

Název objektu: socha sv. Martina

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Martina (prvek 15133982)

Přír. bod: 33103

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Nový Dvůr

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Nový Dvůr u Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15287694)

Přír. bod: 34232

Název objektu: socha Panny Marie Immaculaty

Část obce: Úněšov

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Úněšov

Obec: Úněšov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha Panny Marie Immaculaty (prvek 15326342)

Přír. bod: 34535

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Krukanice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Krukanice

Obec: Pernarec

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096212)

Přír. bod: 30809

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Kožlany

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kožlany

Obec: Kožlany

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18689011)

Přír. bod: 33512

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18489339)

Přír. bod: 33543

Název objektu: socha sv. Rocha

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Rocha (prvek 18488469)

Přír. bod: 33528

Název objektu: socha sv. Donáta

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Donáta (prvek 18488852)

Přír. bod: 34348

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Číhaná

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Číhaná

Obec: Úněšov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277886)

Přír. bod: 34629

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Krsy

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Krsy

Obec: Krsy

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18694810)

Přír. bod: 30592

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Bohy

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bohy

Obec: Bohy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15079353)

Přír. bod: 32607

Název objektu: socha sv. Peregrina

Část obce: Nový Dvůr

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Nový Dvůr u Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Peregrina (prvek 15074580)

Přír. bod: 31536

Název objektu: socha sv. J. Nepomuckého

Část obce: Mariánský Týnec

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kralovice u Rakovníka

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. J. Nepomuckého (prvek 12414792)

Přír. bod: 32295

Název objektu: socha sv. Floriána

Část obce: Odlezly

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Odlezly

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Floriána (prvek 15074266)

Přír. bod: 334921

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Město Touškov

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Město Touškov

Obec: Město Touškov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15283146)

Přír. bod: 33137

Název objektu: socha sv. Vavřince

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Vavřince (prvek 15277087)

Přír. bod: 33576

Název objektu: kašna se sochou sv. Václava

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

kašna se sochou sv. Václava (prvek 14444739)

Přír. bod: 33514

Název objektu: socha sv. Ludmily

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Ludmily (prvek 18489293)

Přír. bod: 33537

Název objektu: socha Ecce Homo

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha Ecce Homo (prvek 18488654)

Přír. bod: 33667

Název objektu: socha sv. Vojtěcha

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Vojtěcha (prvek 15133373)

Přír. bod: 33509

Název objektu: socha sv. Barbory

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Barbory (prvek 18784839)

Přír. bod: 33511

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15199358)

Přír. bod: 33177

Název objektu: výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Rabštejn nad Střelou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

výklenková kaplička sv. Jana N… (prvek 15277197)

Přír. bod: 33529

Název objektu: socha sv. Benna

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Benna (prvek 18488969)

Přír. bod: 287226

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Vysočany

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Vysočany u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15325042)

Přír. bod: 32095

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Nebřeziny

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Nebřeziny

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15074500)

Přír. bod: 34210

Název objektu: socha sv. Barbory

Část obce: Lipno

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lipno u Hunčic

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Barbory (prvek 15213856)

Přír. bod: 33613

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Nekmíř

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Nekmíř

Obec: Nekmíř

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15284582)

Přír. bod: 31913

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Hadačka

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Výrov u Kralovic

Obec: Výrov

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15112451)

Přír. bod: 71280

Název objektu: kašna se sochou sv. Floriána

Část obce: Manětín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

kašna se sochou sv. Floriána (prvek 14444771)

Přír. bod: 30138

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Chříč

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Chříč

Obec: Chříč

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15199308)

Přír. bod: 34319

Název objektu: socha sv. Jana Nepomuckého

Část obce: Hracholusky

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hracholusky nade Mží

Obec: Úlice

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277974)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 49518

Název lokality: Bažantnice

Reálný typ: víska

Kat. území: Dražeň

Obec: Dražeň

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha Archanděla Michaela (prvek 15163155)

Kód CZ: 207

Název lokality: Bdeněves

Reálný typ: ves

Kat. území: Bdeněves

Obec: Bdeněves

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Floriána (prvek 26097854)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 26100149)

Kód CZ: 1051

Název lokality: Brdo

Reálný typ: ves

Kat. území: Brdo u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

Kaple se sochou sv. Jana Nepom… (prvek 26082432)

Kód CZ: 1851

Název lokality: Černá Hať

Reálný typ: ves

Kat. území: Černá Hať

Obec: Mladotice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277716)

Kód CZ: 2110

Název lokality: Číhaná

Reálný typ: ves

Kat. území: Číhaná

Obec: Úněšov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	sousoší sv. Jana a Pavla (prvek 26086432)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277886)
	socha sv. Antonína Paduánského (prvek 26088461)

Kód CZ: 3581

Název lokality: Hadačka

Reálný typ: ves

Kat. území: Výrov u Kralovic

Obec: Výrov

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15112451)

Kód CZ: 4240

Název lokality: Horní Hradiště

Reálný typ: ves

Kat. území: Horní Hradiště

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Josefa s Ježíškem (prvek 26097734)

Kód CZ: 4757

Název lokality: Hradecko

Reálný typ: ves

Kat. území: Hradecko

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

podstavec ze sochy sv. Jana Ne… (prvek 11217146)

Kód CZ: 4723

Název lokality: Hrad Nečtiny

Reálný typ: ves

Kat. území: Hrad Nečtiny

Obec: Nečtiny

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Vojtěcha (prvek 18475772)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096125)
	sochy sv. Vojtěcha a sv. Flori… (prvek 18475955)
	socha sv. Floriána (prvek 18475915)

Kód CZ: 4830

Název lokality: Hracholusky

Reálný typ: ves

Kat. území: Hracholusky nade Mží

Obec: Úlice

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277974)

Kód CZ: 5023

Název lokality: Hunčice

Reálný typ: ves

Kat. území: Hunčice

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 11219763)

Kód CZ: 5100

Název lokality: Hvozd

Reálný typ: ves

Kat. území: Hvozd u Manětína

Obec: Hvozd

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha Archanděla Michaela (prvek 15163155)

Kód CZ: 5486

Název lokality: Chříč

Reálný typ: ves

Kat. území: Chříč

Obec: Chříč

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15199308)

Kód CZ: 7266

Název lokality: Kozolupy

Reálný typ: ves

Kat. území: Kozolupy u Plzně

Obec: Kozolupy

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Josefa (prvek 28845834)

Kód CZ: 7271

Název lokality: Kožlany

Reálný typ: město

Kat. území: Kožlany

Obec: Kožlany

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18689011)

Kód CZ: 7315

Název lokality: Kralovice

Reálný typ: město

Kat. území: Kralovice u Rakovníka

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18690519)

Kód CZ: 32855

Název lokality: Krašov

Reálný typ: víska

Kat. území: Bohy

Obec: Bohy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15079353)

Kód CZ: 7482

Název lokality: Krsy

Reálný typ: ves

Kat. území: Krsy

Obec: Krsy

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18694810)

Kód CZ: 7494

Název lokality: Krukanice

Reálný typ: ves

Kat. území: Pernarec

Obec: Pernarec

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096212)

Kód CZ: 8452

Název lokality: Lipí

Reálný typ: ves

Kat. území: Lipí u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Kryštofa (prvek 15276561)

Kód CZ: 8491

Název lokality: Lipno

Reálný typ: ves

Kat. území: Lipno u Hunčic

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Barbory (prvek 15213856)

Kód CZ: 8575

Název lokality: Líšťany

Reálný typ: ves

Kat. území: Líšťany

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15133492)

Kód CZ: 8860

Název lokality: Luhov

Reálný typ: ves

Kat. území: Luhov u Líšťan

Obec: Líšťany

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Anny (prvek 18849575)

Kód CZ: 9220

Název lokality: Manětín

Reálný typ: město

Kat. území: Manětín

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18489339)
	kašna se sochou sv. Václava (prvek 14444739)
	socha sv. Anny (prvek 18488080)
	kašna se sochou sv. Floriána (prvek 14444771)
	socha sv. Benna (prvek 18488969)
	socha sv. Ludmily (prvek 18489293)
	soubor soch na "Vysoké cestě" (prvek 1249311)
	socha sv. Rosalie (prvek 18488398)
	socha sv. Fabiána (prvek 18488155)
	socha Panny Marie (prvek 15276264)
	socha sv. Barbory (prvek 18784839)
	socha archanděla Michaela (prvek 18489040)
	socha Panny Marie Bolestné (prvek 18488713)
	socha Anděla Strážce (prvek 18489162)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15199358)
	socha sv. Jana Křtitele (prvek 14420869)
	socha sv. Raimunda (prvek 15276433)
	socha sv. Josefa (prvek 18487857)
	socha sv. Vojtěcha (prvek 15133373)
	socha sv. Rocha (prvek 18488469)
	socha sv. Šebestiána (prvek 18488298)
	socha sv. Martina (prvek 15133982)
	socha sv. Otýlie (prvek 14420935)
	socha Ecce Homo (prvek 18488654)
	socha sv. Donáta (prvek 18488852)

Kód CZ: 9248

Název lokality: Mariánský Týnec

Reálný typ: víska

Kat. území: Kralovice u Rakovníka

Obec: Kralovice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha Anděla Strážce (prvek 12414840)
	socha sv. J. Nepomuckého (prvek 12414792)

Kód CZ: 9441

Název lokality: Město Touškov

Reálný typ: město

Kat. území: Město Touškov

Obec: Město Touškov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15283146)

Kód CZ: 9777

Název lokality: Mladotice

Reálný typ: ves

Kat. území: Mladotice

Obec: Mladotice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

sousoší sv. Anny a Panny Marie (prvek 15283571)

Kód CZ: 10330

Název lokality: Nebřeziny

Reálný typ: ves

Kat. území: Nebřeziny

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15074500)

Kód CZ: 10392

Název lokality: Nekmíř

Reálný typ: ves

Kat. území: Nekmíř

Obec: Nekmíř

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15284582)

Kód CZ: 11067

Název lokality: Nový Dvůr

Reálný typ: víska

Kat. území: Nový Dvůr u Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Peregrina (prvek 15074580)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15287694)

Kód CZ: 11264

Název lokality: Odlezly

Reálný typ: ves

Kat. území: Odlezly

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Floriána (prvek 15074266)

Kód CZ: 12250

Název lokality: Plasy

Reálný typ: město

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Bernarda z Clairvaux (prvek 4714894)

Kód CZ: 13355

Název lokality: Rabštejn nad Střelou

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Vavřince (prvek 15277087)
	socha sv. Vojtěcha (prvek 15087593)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15287694)
	sousoší Piety (prvek 15199975)
	socha sv. Josefa (prvek 15276384)
	výklenková kaplička sv. Jana N… (prvek 15277197)
	socha sv. Barbory (prvek 15097032)
	socha Krista Trpitele (prvek 15276812)

Kód CZ: 15631

Název lokality: Stvolny

Reálný typ: ves

Kat. území: Stvolny

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18724409)

Kód CZ: 17079

Název lokality: Úněšov

Reálný typ: ves

Kat. území: Úněšov

Obec: Úněšov

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha Panny Marie Immaculaty (prvek 15326342)

Kód CZ: 18431

Název lokality: Vysočany

Reálný typ: ves torzální

Kat. území: Vysočany u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15325042)

Kód CZ: 19447

Název lokality: Žihle

Reálný typ: býv. město

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Jakuba (prvek 7710209)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15131969)
	socha sv. Filipa (prvek 7710205)
	socha sv. Jiljí (prvek 15075525)
	socha sv. Rocha (prvek 15087492)

Kód CZ: 64070

Název lokality: Žihle (Z)

Reálný typ: retrodílec území (dominantní)

Kat. území: Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Filipa (prvek 7710205)
	socha sv. Jakuba (prvek 7710209)
	socha sv. Jiljí (prvek 15075525)
	socha sv. Rocha (prvek 15087492)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15131969)

Kód CZ: 64075

Název lokality: Černá Hať (P)

Reálný typ: retrodílec území (dominantní)

Kat. území: Černá Hať

Obec: Mladotice

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277716)

Kód CZ: 64064

Název lokality: Odlezly (P)

Reálný typ: retrodílec území (dominantní)

Kat. území: Odlezly

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Floriána (prvek 15074266)

Kód CZ: 56809

Název lokality: Rabštejn nad Střelou I

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Rabštejn nad Střelou

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	socha sv. Vojtěcha (prvek 15087593)
	socha sv. Barbory (prvek 15097032)
	sousoší Piety (prvek 15199975)
	socha sv. Josefa (prvek 15276384)
	socha Krista Trpitele (prvek 15276812)
	socha sv. Vavřince (prvek 15277087)
	výklenková kaplička sv. Jana N… (prvek 15277197)

Kód CZ: 68814

Název lokality: Krukanice I

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Krukanice

Obec: Pernarec

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096212)

Kód CZ: 43890

Název lokality: Rabštejn nad Střelou II

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Nový Dvůr u Žihle

Obec: Žihle

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15287694)

Kód CZ: 64078

Název lokality: Vysočany (P1)

Reálný typ: retrodílec území

Kat. území: Vysočany u Manětína

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15325042)

Kód CZ: 64080

Název lokality: Stvolny (Z)

Reálný typ: retrodílec území (dominantní)

Kat. území: Stvolny

Obec: Manětín

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18724409)

Kód CZ: 64105

Název lokality: Kozolupy I (Z)

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Kozolupy u Plzně

Obec: Kozolupy

ORP: Nýřany

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

socha sv. Josefa (prvek 28845834)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 189

Název hist. regionu: Žlutice

	socha sv. Barbory (prvek 15097032)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15325042)
	socha sv. Vojtěcha (prvek 15087593)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18724409)
	socha sv. Vavřince (prvek 15277087)
	sousoší Piety (prvek 15199975)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15287694)
	socha sv. Peregrina (prvek 15074580)
	socha Krista Trpitele (prvek 15276812)
	výklenková kaplička sv. Jana N… (prvek 15277197)
	socha sv. Josefa (prvek 15276384)

Kód RS: 50

Název hist. regionu: Kralovice

	socha sv. J. Nepomuckého (prvek 12414792)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15074500)
	socha sv. Floriána (prvek 15074266)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15079353)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277716)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15112451)
	sousoší sv. Anny a Panny Marie (prvek 15283571)
	socha sv. Josefa s Ježíškem (prvek 26097734)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18689011)
	socha sv. Bernarda z Clairvaux (prvek 4714894)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18690519)
	socha Anděla Strážce (prvek 12414840)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15199308)
	podstavec ze sochy sv. Jana Ne… (prvek 11217146)

Kód RS: 251

Název hist. regionu: Město Touškov

	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15133492)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096212)
	socha sv. Floriána (prvek 26097854)
	socha sv. Anny (prvek 18849575)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277886)
	socha sv. Josefa (prvek 28845834)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 11219763)
	socha Panny Marie Immaculaty (prvek 15326342)
	socha sv. Antonína Paduánského (prvek 26088461)
	socha sv. Barbory (prvek 15213856)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 26100149)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15283146)
	sousoší sv. Jana a Pavla (prvek 26086432)

Kód RS: 80

Název hist. regionu: Plzeň

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15284582)

Kód RS: 191

Název hist. regionu: Manětín

	socha sv. Rocha (prvek 18488469)
	socha sv. Vojtěcha (prvek 15133373)
	socha sv. Josefa (prvek 18487857)
	Kaple se sochou sv. Jana Nepom… (prvek 26082432)
	socha sv. Barbory (prvek 15097032)
	socha sv. Raimunda (prvek 15276433)
	socha sv. Barbory (prvek 18784839)
	socha sv. Vojtěcha (prvek 15087593)
	socha sv. Vavřince (prvek 15277087)
	socha Archanděla Michaela (prvek 15163155)
	sochy sv. Vojtěcha a sv. Flori… (prvek 18475955)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15325042)
	socha sv. Šebestiána (prvek 18488298)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18724409)
	socha Ecce Homo (prvek 18488654)
	socha sv. Donáta (prvek 18488852)
	sousoší Piety (prvek 15199975)
	socha sv. Martina (prvek 15133982)
	socha sv. Benna (prvek 18488969)
	socha sv. Kryštofa (prvek 15276561)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15096125)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18489339)
	soubor soch na "Vysoké cestě" (prvek 1249311)
	socha Krista Trpitele (prvek 15276812)
	socha sv. Vojtěcha (prvek 18475772)
	socha sv. Ludmily (prvek 18489293)
	socha sv. Otýlie (prvek 14420935)
	socha sv. Anny (prvek 18488080)
	socha Anděla Strážce (prvek 18489162)
	socha sv. Rosalie (prvek 18488398)
	socha sv. Fabiána (prvek 18488155)
	socha sv. Floriána (prvek 18475915)
	socha sv. Peregrina (prvek 15074580)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15199358)
	socha Panny Marie Bolestné (prvek 18488713)
	kašna se sochou sv. Floriána (prvek 14444771)
	výklenková kaplička sv. Jana N… (prvek 15277197)
	socha sv. Josefa (prvek 15276384)
	socha Panny Marie (prvek 15276264)
	socha archanděla Michaela (prvek 18489040)
	kašna se sochou sv. Václava (prvek 14444739)
	socha sv. Jana Křtitele (prvek 14420869)

Kód RS: 197

Název hist. regionu: Jesenice

	socha sv. Jakuba (prvek 7710209)
	socha sv. Jiljí (prvek 15075525)
	socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15131969)
	socha sv. Filipa (prvek 7710205)
	socha sv. Rocha (prvek 15087492)

Kód RS: 190

Název hist. regionu: Bezdružice

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 18694810)

Kód RS: 249

Název hist. regionu: Stříbro

socha sv. Jana Nepomuckého (prvek 15277974)

Ke stažení Náhled Poslat žádost